73/2005 Sb. znění účinné od 1. 9. 2014 do 31. 8. 2016
73
VYHLÁŠKA
ze dne 9. února 2005
o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami
a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 7 odst. 3, § 19 , § 23 odst. 3, § 26 odst. 4 a § 56 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon ):
ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1)
§ 1 (1) Vzdělávání dětí, žáků a studentů (dále jen „žák“) se speciálními vzdělávacími potřebami (dále jen „speciální vzdělávání“) a vzdělávání žáků mimořádně nadaných se uskutečňuje s využitím vyrovnávacích a podpůrných opatření.
(2) Vyrovnávacími opatřeními při vzdělávání žáků se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním se pro účely této vyhlášky rozumí využívání pedagogických, popřípadě speciálně pedagogických metod a postupů, které odpovídají vzdělávacím potřebám žáků, poskytování individuální podpory v rámci výuky a přípravy na výuku, využívání poradenských služeb školy a školských poradenských zařízení, individuálního vzdělávacího plánu a služeb asistenta pedagoga. Škola tato opatření poskytuje na základě pedagogického posouzení vzdělávacích potřeb žáka, průběhu a výsledků jeho vzdělávání, popřípadě ve spolupráci se školským poradenským zařízením.
(3) Podpůrnými opatřeními při vzdělávání žáků se zdravotním postižením se pro účely této vyhlášky rozumí využití speciálních metod, postupů, forem a prostředků vzdělávání, kompenzačních, rehabilitačních a učebních pomůcek, speciálních učebnic a didaktických materiálů, zařazení předmětů speciálně pedagogické péče, poskytování pedagogicko-psychologických služeb, zajištění služeb asistenta pedagoga, snížení počtu žáků ve třídě nebo studijní skupině nebo jiná úprava organizace vzdělávání zohledňující speciální vzdělávací potřeby žáka.
(4) Podpůrnými opatřeními při vzdělávání mimořádně nadaných žáků se pro účely této vyhlášky rozumí využití speciálních metod, postupů, forem a prostředků vzdělávání, didaktických materiálů, poskytování pedagogicko-psychologických služeb, nebo jiná úprava organizace vzdělávání zohledňující vzdělávací potřeby těchto žáků.
(5) Za žáky s těžkým zdravotním postižením se pro účely této vyhlášky považují žáci s těžkým zrakovým postižením, s těžkým sluchovým postižením, s těžkým tělesným postižením, s těžkou poruchou dorozumívacích schopností, hluchoslepí, se souběžným postižením více vadami, s autismem, s těžkým tělesným nebo středně těžkým, těžkým či hlubokým mentálním postižením. Těmto žákům s ohledem na rozsah speciálních vzdělávacích potřeb náleží nejvyšší míra podpůrných opatření.
(6) Za žáka se sociálním znevýhodněním se pro účely poskytování vyrovnávacích opatření podle odstavce 2 považuje zejména žák z prostředí, kde se mu nedostává potřebné podpory k řádnému průběhu vzdělávání včetně spolupráce zákonných zástupců se školou, a žák znevýhodněný nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka.
ČÁST DRUHÁ SPECIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ (§ 2-11)
§ 2 Zásady a cíle speciálního vzdělávání Speciální vzdělávání se poskytuje žákům, u kterých byly speciální vzdělávací potřeby zjištěny na základě speciálně pedagogického, popřípadě psychologického vyšetření školským poradenským zařízením a jejich rozsah a závažnost je důvodem k zařazení žáků do režimu speciálního vzdělávání. Speciální vzdělávání se poskytuje i žákům zařazeným do škol zřízených při školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy.
§ 3 Formy speciálního vzdělávání žáků se zdravotním postižením (1) Speciální vzdělávání žáků se zdravotním postižením je zajišťováno
a) formou individuální integrace,
b) formou skupinové integrace,
c) ve škole samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením (dále jen „speciální škola“), nebo
d) kombinací forem uvedených pod písmeny a) až c).
(2) Individuální integrací se rozumí vzdělávání žáka
a) v běžné škole, nebo
b) v případech hodných zvláštního zřetele ve speciální škole určené pro žáky s jiným druhem zdravotního postižení.
(3) Skupinovou integrací se rozumí vzdělávání žáka ve třídě, oddělení konzervatoře nebo studijní skupině zřízené pro žáky se zdravotním postižením v běžné škole nebo ve speciální škole určené pro žáky s jiným druhem zdravotního postižení.
(4) Žák bez zdravotního postižení se nevzdělává podle vzdělávacího programu pro vzdělávání žáků se zdravotním postižením.
(5) Žák se zdravotním znevýhodněním se výjimečně a pouze po dobu nezbytně nutnou pro vyrovnání jeho znevýhodnění může vzdělávat v základní škole nebo třídě základní školy pro žáky se zdravotním postižením, pokud při vzdělávání v základní škole nebo třídě základní školy pro žáky bez zdravotního postižení i při zohledňování individuálních vzdělávacích potřeb a uplatňování vyrovnávacích opatření podle § 1 odst. 2 celkově selhává a pokud to vyžaduje jeho zájem. Věta první se nepoužije, jde-li o školu či třídu pro žáky s lehkým mentálním postižením. Žáka lze zařadit podle věty první za podmínek § 9 odst. 1 a na základě písemného potvrzení odborného lékaře. Nejméně jedenkrát za školní rok školské poradenské zařízení posoudí, zda důvody pro vzdělávání žáka podle věty první trvají; pokud tyto důvody pominuly, navrhne zákonnému zástupci žáka nebo zletilému žákovi vzdělávat se ve škole nebo třídě pro žáky bez zdravotního postižení.
§ 4 Školy při zdravotnických zařízeních (1) V mateřské a základní škole při zdravotnickém zařízení se mohou vzdělávat žáci se zdravotním oslabením nebo žáci dlouhodobě nemocní umístění v tomto zdravotnickém zařízení, pokud to jejich zdravotní stav umožňuje. Základní školy mohou poskytovat podle svých možností individuální konzultace ve všeobecně vzdělávacích předmětech i žákům středních škol umístěným v tomto zdravotnickém zařízení.
(2) K zařazení do školy při zdravotnickém zařízení se vyžaduje doporučení ošetřujícího lékaře a souhlas zákonného zástupce žáka. Rozsah a organizaci výuky žáka určuje ředitel školy po dohodě s ošetřujícím lékařem.
§ 5 Typy speciálních škol Typy speciálních škol pro účely jejich označování jsou:
a) mateřská škola pro zrakově postižené, základní škola pro zrakově postižené, střední škola pro zrakově postižené (střední odborné učiliště pro zrakově postižené, odborné učiliště pro zrakově postižené, praktická škola pro zrakově postižené, gymnázium pro zrakově postižené, střední odborná škola pro zrakově postižené), konzervatoř pro zrakově postižené,
b) mateřská škola pro sluchově postižené, základní škola pro sluchově postižené, střední škola pro sluchově postižené (střední odborné učiliště pro sluchově postižené, odborné učiliště pro sluchově postižené, praktická škola pro sluchově postižené, gymnázium pro sluchově postižené, střední odborná škola pro sluchově postižené),
c) mateřská škola pro hluchoslepé, základní škola pro hluchoslepé,
d) mateřská škola pro tělesně postižené, základní škola pro tělesně postižené, střední škola pro tělesně postižené (střední odborné učiliště pro tělesně postižené, odborné učiliště pro tělesně postižené, praktická škola pro tělesně postižené, gymnázium pro tělesně postižené, střední odborná škola pro tělesně postižené),
e) mateřská škola logopedická, základní škola logopedická,
f) mateřská škola speciální, základní škola praktická, základní škola speciální, odborné učiliště, praktická škola,
g) základní škola pro žáky se specifickými poruchami učení, základní škola pro žáky se specifickými poruchami chování,
h) mateřská škola při zdravotnickém zařízení, základní škola při zdravotnickém zařízení, základní škola speciální při zdravotnickém zařízení․
§ 6 Individuální vzdělávací plán (1) Individuální vzdělávací plán se stanoví v případě potřeby především pro individuálně integrovaného žáka, žáka s hlubokým mentálním postižením, případně také pro žáka skupinově integrovaného nebo pro žáka speciální školy.
(2) Individuální vzdělávací plán vychází ze školního vzdělávacího programu příslušné školy, závěrů speciálně pedagogického vyšetření, popřípadě psychologického vyšetření školským poradenským zařízením, popřípadě doporučení registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost nebo odborného lékaře nebo dalšího odborníka, a vyjádření zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka. Je závazným dokumentem pro zajištění speciálních vzdělávacích potřeb žáka.
(3) Individuální vzdělávací plán je součástí dokumentace žáka.
(4) Individuální vzdělávací plán obsahuje:
a) údaje o obsahu, rozsahu, průběhu a způsobu poskytování individuální speciálně pedagogické nebo psychologické péče žákovi včetně zdůvodnění,
b) údaje o cíli vzdělávání žáka, časové a obsahové rozvržení učiva, včetně případného prodloužení délky středního nebo vyššího odborného vzdělávání, volbu pedagogických postupů, způsob zadávání a plnění úkolů, způsob hodnocení, úpravu konání závěrečných zkoušek, maturitních zkoušek nebo absolutoria,
c) vyjádření potřeby dalšího pedagogického pracovníka nebo další osoby podílející se na práci se žákem a její rozsah; u žáka střední školy se sluchovým postižením a studenta vyšší odborné školy se sluchovým postižením se uvede potřebnost nezbytných tlumočnických služeb a jejich rozsah, případně další úprava organizace vzdělávání,
d) seznam kompenzačních, rehabilitačních a učebních pomůcek, speciálních učebnic a didaktických materiálů nezbytných pro výuku žáka nebo pro konání příslušných zkoušek,
e) jmenovité určení pedagogického pracovníka školského poradenského zařízení, se kterým bude škola spolupracovat při zajišťování speciálních vzdělávacích potřeb žáka,
f) předpokládanou potřebu navýšení finančních prostředků nad rámec prostředků státního rozpočtu poskytovaných podle zvláštního právního předpisu,
g) závěry speciálně pedagogických, popřípadě psychologických vyšetření.
(5) Individuální vzdělávací plán je vypracován zpravidla před nástupem žáka do školy, nejpozději však 1 měsíc po nástupu žáka do školy nebo po zjištění speciálních vzdělávacích potřeb žáka. Individuální vzdělávací plán může být doplňován a upravován v průběhu celého školního roku podle potřeby.
(6) Za zpracování individuálního vzdělávacího plánu odpovídá ředitel školy. Individuální vzdělávací plán se vypracovává ve spolupráci se školským poradenským zařízením a zákonným zástupcem žáka nebo zletilým žákem.
(7) Ředitel školy seznámí s individuálním vzdělávacím plánem zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka, který tuto skutečnost potvrdí svým podpisem.
(8) Školské poradenské zařízení sleduje a dvakrát ročně vyhodnocuje dodržování postupů a opatření stanovených v individuálním vzdělávacím plánu a poskytuje žákovi, škole i zákonnému zástupci žáka poradenskou podporu. V případě nedodržování stanovených opatření informuje o této skutečnosti ředitele školy.
(9) Ustanovení odstavců 6 a 7 se vztahují na změny v individuálním vzdělávacím plánu obdobně.
§ 7 Asistent pedagoga (1) Hlavními činnostmi asistenta pedagoga jsou:
a) pomoc pedagogickým pracovníkům školy při výchovné a vzdělávací činnosti, pomoc při komunikaci se žáky a zákonnými zástupci žáků a komunitou, ze které žák pochází,
b) podpora žákům při přizpůsobení se školnímu prostředí,
c) pomoc žákům při výuce a při přípravě na výuku,
d) nezbytná pomoc žákům s těžkým zdravotním postižením při sebeobsluze a pohybu během vyučování a při akcích pořádaných školou mimo místo, kde škola v souladu se zápisem do školského rejstříku uskutečňuje vzdělávání.
(2) Žádost o souhlas se zřízením funkce asistenta pedagoga obsahuje název a sídlo právnické osoby, která vykonává činnost školy, počet žáků a tříd celkem, počet žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, dosažené vzdělání asistenta pedagoga, předpokládanou výši platu nebo mzdy, zdůvodnění potřeby zřízení funkce asistenta pedagoga, cíle, kterých chce ředitel školy zřízením této funkce ve škole dosáhnout, a náplň práce asistenta pedagoga.
§ 8 Organizace speciálního vzdělávání (1) Forma a obsah speciálního vzdělávání žáka a míra podpůrných opatření se stanoví podle rozsahu speciálních vzdělávacích potřeb žáka.
(2) Speciální vzdělávání a podpůrná opatření doporučená školským poradenským zařízením zabezpečuje škola ve spolupráci se školským poradenským zařízením.
(3) Ve třídě mateřské školy samostatně zřízené pro děti se zdravotním postižením je rozsah výuky předmětů speciálně pedagogické péče nejvýše 3 hodiny denně.
(4) Žáci se zdravotním postižením, kteří se vzdělávají v základní škole nebo třídě základní školy samostatně určené pro tyto žáky, mohou mít na prvním stupni nejvýše 5 vyučovacích hodin v dopoledním vyučování a 5 vyučovacích hodin v odpoledním vyučování; na druhém stupni nejvýše 6 vyučovacích hodin v dopoledním vyučování a 6 vyučovacích hodin v odpoledním vyučování.
(5) Ve třídách a studijních skupinách zřízených pro žáky se zdravotním postižením mohou být zařazeni žáci 2 i více ročníků, popřípadě i prvního a druhého stupně.
(6) Ve třídách a studijních skupinách zřízených pro žáky s těžkým zdravotním postižením a ve třídách škol při psychiatrických léčebnách mohou zabezpečovat výchovně vzdělávací činnost souběžně 3 pedagogičtí pracovníci, z nichž alespoň 1 je asistent pedagoga.
(7) Ve třídách, odděleních konzervatoře a studijních skupinách, ve kterých se vzdělává žák se zdravotním postižením, může se souhlasem ředitele školy a zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka působit osobní asistent, který není zaměstnancem právnické osoby, která vykonává činnost školy.
(8) Ve vybraných předmětech se žáci se zdravotním postižením v rámci svých možností mohou vzdělávat společně s ostatními žáky školy a být zapojeni do všech činností školy v době mimo vyučování.
(9) Pro osoby s těžkým mentálním postižením, více vadami nebo autismem, které nezískaly základy vzdělání, může základní škola speciální organizovat kursy k jejich získání.
§ 9 Zařazování žáků se zdravotním postižením do speciálního vzdělávání (1) Žáka lze zařadit do školy, třídy nebo studijní skupiny zřízené pro žáky se zdravotním postižením nebo převést do vzdělávacího programu upraveného pro žáky se zdravotním postižením jen:
a) na základě písemného doporučení školského poradenského zařízení, jehož součástí je navržení konkrétních podpůrných opatření,
b) po projednání se zákonným zástupcem žáka nebo zletilým žákem, včetně poskytnutí srozumitelného poučení podle přílohy k této vyhlášce; přiměřeného poučení se dostane také nezletilému žákovi,
c) s informovaným souhlasem uděleným zákonným zástupcem žáka nebo zletilým žákem na formulář zpracovaný podle přílohy k této vyhlášce v případě základního vzdělávání.
(2) Zařazení žáka podle odstavce 1 může předcházet diagnostický pobyt. Diagnostický pobyt trvá, jde-li o zařazení do formy vzdělávání podle § 3 odst. 1 písm. a) nebo b), 2 až 6 měsíců, a jde-li o zařazení do formy vzdělávání podle § 3 odst. 1 písm. c) nebo d), 1 až 3 měsíce. Po dobu diagnostického pobytu zůstává žák žákem původní školy. Ustanovení § 9 odst. 1 se použije obdobně. O průběhu diagnostického pobytu vydá školské poradenské zařízení zletilému žáku nebo zákonnému zástupci žáka zprávu a doporučení obsahující návrhy vzdělávání žáka. Zpráva a doporučení se vydávají nejpozději do 30 dnů ode dne ukončení diagnostického pobytu. Diagnostický pobyt nelze vykonávat ve školách, třídách a studijních skupinách pro žáky s lehkým mentálním postižením.
(3) Školské poradenské zařízení pravidelně vyhodnocuje, zda zařazení žáka do vzdělávacího programu upraveného pro žáky se zdravotním postižením, způsob vzdělávání podle § 3 odst. 1 a podpůrná opatření poskytovaná žákovi ve škole odpovídají jeho speciálním vzdělávacím potřebám. V případě žáka zařazeného do vzdělávacího programu základního vzdělávání pro žáky s lehkým mentálním postižením se vyhodnocení provádí nejpozději rok po zařazení; další vyhodnocení se provádí na konci třetího ročníku, pátého ročníku a posledního roku povinné školní docházky, ne však dříve než ve školním roce následujícím po prvním vyhodnocení. U ostatních žáků se zdravotním postižením se vyhodnocení provádí v termínu stanoveném školským poradenským zařízením. Školské poradenské zařízení vyhodnocuje skutečnosti podle věty první také po zjištění skutečností nasvědčujících změně speciálních vzdělávacích potřeb žáka nebo na žádost zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka.
(4) Dojde-li ke změně speciálních vzdělávacích potřeb žáka se zdravotním postižením, školské poradenské zařízení navrhne odpovídající úpravu ve vzdělávání žáka. V případě přeřazení do jiného vzdělávacího programu zařadí ředitel školy žáka do ročníku, který odpovídá dosaženým znalostem a dovednostem žáka.
§ 10 Počty žáků a souběžně působících pedagogických pracovníků (1) Vzdělává-li se ve třídě nebo studijní skupině zřízené pro žáky se zdravotním postižením alespoň takový počet žáků s týmž druhem a stupněm zdravotního postižení, který odpovídá nejnižšímu počtu žáků ve třídě nebo studijní skupině stanovenému v příloze k této vyhlášce pro daný druh a stupeň zdravotního postižení, považuje se třída nebo studijní skupina za určenou pro žáky s daným druhem a stupněm zdravotního postižení.
(2) Do třídy nebo studijní skupiny zřízené pro žáky se zdravotním postižením mohou být na základě žádosti zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka a písemného doporučení školského poradenského zařízení zařazeni i žáci s jiným typem zdravotního postižení, v případě základního vzdělávání i se zdravotním znevýhodněním . Jejich počet nepřesáhne 25 % nejvyššího počtu žáků ve třídě nebo studijní skupině podle odstavce 1. Ustanovení § 3 odst. 4 a 5 a § 9 odst. 1 nejsou dotčena.
(3) Nejnižší a nejvyšší počty žáků a nejnižší a nejvyšší počty souběžně působících pedagogických pracovníků ve třídě nebo studijní skupině určené pro žáky s určitým druhem a stupněm zdravotního postižení a ve třídě školy při zdravotnickém zařízení se stanoví v příloze k této vyhlášce. Jsou-li ve třídě podle věty první zařazeni žáci z různých ročníků, je pro určení počtů žáků a souběžně působících pedagogických pracovníků rozhodující nižší ročník.
(4) Třída nebo studijní skupina zřízená pro žáky se zdravotním postižením, která nesplňuje podmínku podle odstavce 1, má nejméně 6 a nejvíce 14 žáků.
(5) Oddělení konzervatoře, která je zřízena pro žáky se zdravotním postižením, má nejméně 4 a nejvíce 150 žáků.
(6) Do třídy nebo studijní skupiny zřízené pro žáky se zdravotním postižením mohou být na základě žádosti zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka zařazeni i žáci bez zdravotního postižení. Jejich počet nepřesáhne:
a) v případě třídy nebo studijní skupiny určené pro žáky s určitým druhem a stupněm zdravotního postižení rozdíl mezi nejnižším a nejvyšším počtem žáků podle odstavce 3,
b) v ostatních případech 25 % nejvyššího počtu žáků ve třídě nebo studijní skupině.
(7) Do konzervatoře, která je zřízena pro žáky se zdravotním postižením, může být z celkového počtu žáků přijatých do prvního ročníku vzdělávání v daném školním roce nejvýše 25 % žáků bez zdravotního postižení.
(8) Ředitel školy může dělit třídy, oddělení konzervatoře a studijní skupiny na skupiny v souladu se školním vzdělávacím programem, pedagogickými, hygienickými, ekonomickými a prostorovými podmínkami, požadavky na bezpečnost žáků a ochranu jejich zdraví a charakterem předmětu.
(9) Ve třídě mateřské, základní nebo střední školy, v oddělení konzervatoře a ve studijní skupině vyšší odborné školy, která není zřízena pro žáky se zdravotním postižením, lze s přihlédnutím k rozsahu speciálních vzdělávacích potřeb žáků a míře podpůrných opatření individuálně integrovat nejvýše 5 žáků se zdravotním postižením.
(10) Při odborném výcviku ve střední škole samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením se skupiny naplňují do počtu stanoveného zvláštním právním předpisem, v ostatních případech se skupina při praktickém vyučování naplňuje do počtu 6 žáků.
(11) Speciální škola a škola při zdravotnickém zařízení má nejméně 10 žáků. Konzervatoř zřízená pro žáky se zdravotním postižením má nejméně 30 žáků.
§ 11 Péče o bezpečnost a zdraví žáků (1) V jedné skupině žáků se zdravotním postižením při koupání a plaveckém výcviku neplavců se zdravotním postižením připadají na 1 pedagogického pracovníka nejvýše 4 žáci; vyžaduje-li to zdravotní stav žáka, je možné ve škole při zdravotnickém zařízení a s žáky s těžkým zdravotním postižením konat plavecký výcvik individuálně.
(2) Lyžařský výcvik provádí 1 pedagogický pracovník s nejvýše 8 žáky se zdravotním postižením. U žáků slabozrakých a žáků s tělesným postižením připadá na 1 pedagogického pracovníka nejvýše 6 žáků, u žáků nevidomých na 1 pedagogického pracovníka připadá 1 žák.
(3) Přesahuje-li počet žáků při akci mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, počet žáků stanovený na příslušnou třídu nebo skupinu, zabezpečí ředitel školy dozor další zletilé osoby, která je způsobilá k právním úkonům a je v pracovněprávním vztahu k právnické osobě, která vykonává činnost školy.
(4) Ředitel speciální školy může pro žáky se zdravotním postižením zajistit léčebně preventivní a rehabilitační péči.
ČÁST TŘETÍ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH (§ 12-14)
§ 12 (1) Mimořádně nadaným žákem se pro účely této vyhlášky rozumí jedinec, jehož rozložení schopností dosahuje mimořádné úrovně při vysoké tvořivosti v celém okruhu činností nebo v jednotlivých rozumových oblastech, pohybových, uměleckých a sociálních dovednostech.
(2) Ke vzdělávacím potřebám žáka s mimořádným nadáním se vyjadřuje školské poradenské zařízení.
(3) Pro mimořádně nadané žáky může ředitel školy vytvářet skupiny, ve kterých se vzdělávají žáci stejných nebo různých ročníků v některých předmětech.
§ 13 Individuální vzdělávací plán (1) Vzdělávání mimořádně nadaných žáků se může uskutečňovat podle individuálního vzdělávacího plánu, který vychází ze školního vzdělávacího programu příslušné školy, závěrů psychologického vyšetření a vyjádření zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka. Je závazným dokumentem pro zajištění vzdělávacích potřeb mimořádně nadaného žáka.
(2) Individuální vzdělávací plán je součástí dokumentace žáka.
(3) Individuální vzdělávací plán obsahuje:
a) závěry psychologických vyšetření, která blíže popisují oblast, typ a rozsah nadání a vzdělávací potřeby mimořádně nadaného žáka, případně vyjádření registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost,
b) údaje o způsobu poskytování individuální pedagogické nebo psychologické péče mimořádně nadanému žákovi,
c) vzdělávací model pro mimořádně nadaného žáka, časové a obsahové rozvržení učiva, volbu pedagogických postupů, způsob zadávání a plnění úkolů, způsob hodnocení, úpravu zkoušek,
d) seznam doporučených učebních pomůcek, učebnic a materiálů,
e) určení pedagogického pracovníka školského poradenského zařízení, se kterým bude škola spolupracovat při zajišťování péče o mimořádně nadaného žáka,
f) personální zajištění úprav a průběhu vzdělávání mimořádně nadaného žáka,
g) určení pedagogického pracovníka školy pro sledování průběhu vzdělávání mimořádně nadaného žáka a pro zajištění spolupráce se školským poradenským zařízením,
h) předpokládanou potřebu navýšení finančních prostředků nad rámec prostředků státního rozpočtu poskytovaných podle zvláštního právního předpisu.
(4) Individuální vzdělávací plán je vypracován po nástupu mimořádně nadaného žáka do školy, nejpozději však do 3 měsíců po zjištění jeho mimořádného nadání. Individuální vzdělávací plán může být doplňován a upravován v průběhu školního roku.
(5) Za zpracování individuálního vzdělávacího plánu odpovídá ředitel školy. Individuální vzdělávací plán se vypracovává ve spolupráci se školským poradenským zařízením a zákonným zástupcem žáka nebo zletilým žákem.
(6) Ředitel školy seznámí s individuálním vzdělávacím plánem zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka, který tuto skutečnost potvrdí svým podpisem.
(7) Určený pedagogický pracovník školy sleduje průběh vzdělávání mimořádně nadaného žáka a poskytuje společně se školským poradenským zařízením podporu žákovi i jeho zákonným zástupcům.
§ 14 Přeřazení do vyššího ročníku (1) Ředitel školy může přeřadit mimořádně nadaného žáka do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku na základě zkoušky před komisí, kterou jmenuje ředitel školy.
(2) Komise je nejméně tříčlenná a tvoří ji vždy:
a) předseda, kterým je zpravidla ředitel školy nebo jím pověřený učitel,
b) zkoušející učitel, jímž je vyučující předmětu dané vzdělávací oblasti, v prvním až pátém ročníku základního vzdělávání vyučující daného ročníku,
c) přísedící, kterým je učitel vyučující předmětu dané vzdělávací oblasti.
(3) Termín konání zkoušky stanoví ředitel školy v dohodě se zákonným zástupcem žáka nebo se zletilým žákem. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví ředitel školy náhradní termín zkoušky.
(4) Žák může v 1 dni skládat jen 1 zkoušku.
(5) Ředitel školy stanoví obsah, formu a časové rozložení zkoušky s ohledem na věk žáka. Zkouška ověřuje vědomosti a dovednosti umožňující žákovi plynulý přechod do vyššího ročníku a je zaměřena na jednotlivý předmět nebo vzdělávací oblast.
(6) Výsledek zkoušky určí komise hlasováním. V případě rovnosti hlasů rozhodne hlas předsedy.
(7) O zkoušce se pořizuje protokol, který je součástí dokumentace žáka.
(8) Ředitel školy sdělí výsledek zkoušky prokazatelným způsobem zákonnému zástupci žáka nebo zletilému žákovi.
(9) Za neabsolvovaný ročník nebude žákovi vydáno vysvědčení. V následujících vysvědčeních se na zadní straně uvede, které ročníky žák neabsolvoval.
ČÁST ČTVRTÁ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 15-18)
§ 15 Pokud tato vyhláška nestanoví jinak, vztahují se na speciální vzdělávání žáků a vzdělávání žáků mimořádně nadaných obecné předpisy upravující oblast předškolního, základního, středního a vyššího odborného vzdělávání.
§ 16 (1) Pokud učební plány a učební osnovy vydané podle dosavadních právních předpisů a konkretizované školou neobsahují části nebo údaje, u kterých tato vyhláška stanovuje, aby byly stanoveny školním vzdělávacím programem, ředitel školy je doplní s platností od 1. září 2005.
(2) Podle § 10 se postupuje od 1. září 2005. Do té doby se postupuje podle dosavadních právních předpisů.
§ 17 Zrušuje se vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 127/1997 Sb. , o speciálních školách a speciálních mateřských školách.
§ 18 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.
Ministryně:
JUDr. Buzková v. r.
Příloha č. 1 Nejnižší a nejvyšší počty žáků a nejnižší a nejvyšší počty souběžně působících pedagogických pracovníků ve třídě nebo studijní skupině určené pro žáky s určitým druhem a stupněm zdravotního postižení a ve třídě školy při zdravotnickém zařízení Míra podpůrných opatření
Stupeň a druh zdravotního postižení
Stupeň vzdělávání
Počet žáků ve třídě nebo studijní skupině
Počet pedagog. pracovníků
Nejnižší
Nejvyšší
Nejnižší
Nejvyšší
Velmi vysoká
Hluboké mentální postižení
předškolní
4
6
2
3
základní - I. st.
4
6
2
3
základní - II. st.
4
6
2
3
střední
4
6
2
3
Těžké mentální postižení
předškolní
4
6
2
3
základní - I. st.
4
6
2
3
základní - II. st.
4
6
2
3
střední
4
6
2
3
Kombinace těžkých zdravotních postižení včetně hluchoslepoty
předškolní
4
6
2
3
základní - I. st.
4
6
2
3
základní - II. st.
4
6
2
3
střední
4
6
2
3
Autismus s přidruženým zdravotním postižením
předškolní
4
6
2
3
základní - I. st.
4
6
2
3
základní - II. st.
4
6
2
3
střední
4
6
2
3
Míra podpůrných opatření
Stupeň a druh zdravotního postižení
Stupeň vzdělávání
Počet žáků ve třídě nebo studijní skupině
Počet pedagog. pracovníků
Nejnižší
Nejvyšší
Nejnižší
Nejvyšší
Vysoká
Těžké zrakové postižení
předškolní
5
7
2
2
základní - I. st.
5
7
2
2
základní - II. st.
5
7
2
2
střední a vyšší odborné
5
7
2
2
v konzervatoři
5
7
2
2
Těžká porucha dorozumívacích schopnosti
předškolní
6
8
2
2
základní - I. st.
6
8
2
2
základní - II. st.
6
8
2
2
střední a vyšší odborné
6
8
2
2
Těžké sluchové postižení
předškolní
5
7
2
2
základní - I. st.
5
7
2
2
základní - II. st.
5
7
2
2
střední a vyšší odborné
5
7
2
2
Těžké tělesné postižení
předškolní
6
8
2
2
základní - I. st.
5
7
2
2
základní - II. st.
6
8
2
2
střední
6
8
2
2
Středně těžké mentální postižení
předškolní
5
7
2
2
základní - I. st.
5
7
2
2
základní - II. st.
5
7
2
2
střední a vyšší odborné
5
7
2
2
Těžké poruchy chování
předškolní
6
8
2
2
základní - 1.-2. roč.
6
8
2
2
základní - 3.-9. roč.
6
8
2
3
Autismus
předškolní
5
7
2
3
základní - 1.-2. roč.
5
7
2
3
základní - 3.-9. roč.
5
7
2
2
střední
5
7
2
2
Kombinace zdravotního postižení
předškolní
5
7
2
3
základní - 1.-2. roč.
6
8
2
3
základní - 3.-9. roč.
6
8
2
3
střední
6
8
2
3
Míra podpůrných opatření
Stupeň a druh zdravotního postižení
Stupeň vzdělávání
Počet žáků ve třídě nebo studijní skupině
Počet pedagog. pracovníků
Nejnižší
Nejvyšší
Nejnižší
Nejvyšší
Střední
Zrakové postižení středně těžké
předškolní
7
10
1
2
základní - 1.-2. roč.
9
12
1
2
základní - 3.-9. roč.
10
12
1
2
střední a vyšší odborné
7
9
1
1
v konzervatoři
7
9
1
1
Sluchové postižení středně těžké
předškolní
7
10
1
2
základní - 1.-2. roč.
9
12
1
2
základní - 3.-9. roč.
10
12
1
2
střední a vyšší odborné
7
9
1
1
Vady řeči středně těžké
předškolní
7
10
1
2
základní - 1.-2. roč.
6
8
1
1
základní - 3.-9. roč.
7
9
1
1
Tělesné postižení středně těžké
předškolní
7
10
1
2
základní - I. st.
7
10
1
2
základní - II. st.
8
12
1
2
střední a vyšší odborné
10
12
1
2
Lehké mentální postižení
předškolní
8
12
1
2
základní - 1.-2. roč.
8
10
1
2
základní - 3.-9. roč.
8
10
1
1
střední
10
12
1
1
Specifické poruchy učení středně těžké
základní - 1.-2. roč.
10
12
1
1
základní - 3.-5. roč.
10
12
1
2
základní - 6.-9. roč.
12
14
1
1
Poruchy chování středně těžké
základní - 1.-2. roč.
8
10
1
2
základní - 3.-9. roč.
8
12
1
2
Míra podpůrných opatření
Žáci ve třídách škol při zdravotnických zařízeních
Stupeň vzdělávání
Počet žáků ve třídě
Počet pedagog. pracovníků
Nejnižší
Nejvyšší
Nejnižší
Nejvyšší
Nízká
Ve třídě při nemocnici
předškolní
a
základní
11
13
1
1
Ve třídě pro ležící pacienty
9
11
1
1
Ve třídě při infekčním, neurologickém a foniatrickém oddělení
7
9
1
1
Ve třídě při léčebně a ozdravovně
10
14
1
2
Ve třídě při psychiatrické léčebně
5
7
2
3
Příloha č. 2 Minimální rozsah údajů a informací pro udělení informovaného souhlasu se zařazením žáka do některé z organizačních forem vzdělávání podle § 3 této vyhlášky a s převedením žáka do vzdělávacího programu pro žáky se zdravotním postižením (§ 49 odst. 2 zákona ě. 561/2004 Sb. ) v základním vzdělávání Zákonný zástupce žáka nebo zletilý žák obdrží srozumitelné poučení především o:
a)
právech a povinnostech žáků a zákonných zástupců žáků ve vztahu k plnění povinné školní docházky,
b)
organizačních formách vzdělávání, jejich rozdílech a souvisejících organizačních změnách,
c)
struktuře vzdělávacích programů (RVP zv, RVP zv, část. D, kapitola 8, RVP zv - příloha
upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením, RVP pro obor vzdělání základní škola speciální - díl I a II, školní vzdělávací program),
d)
rozdílech ve vzdělávacích programech a rozdílech ve výstupních klíčových kompetencích,
e)
organizačních změnách, které v souvislosti s převodem do jiného vzdělávacího programu mohou nastat,
f)
podpůrných nebo vyrovnávacích opatřeních, která mohou žákovi pomoci zvládat stávající vzdělávací program,
g)
možnosti diagnostického pobytu podle § 9 odst. 2,
h)
možnosti vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu,
i)
možnostech dalšího vzdělávání a profesního uplatnění.
Poučení provedl/a (datum, jméno, funkce ve škole, podpis):
Prohlašuji, že jsem byl/a podrobně a srozumitelně informován/a o možnostech a důsledcích vzdělávání svého dítěte/svého vzdělávání podle vzdělávacího programu (uvede se příslušný vzdělávací program) a o možnostech a důsledcích jeho/svého vzdělávání ve zvolené organizační formě vzdělávání (uvede se příslušná forma) a že jsem informacím porozuměl/a. Před podpisem informovaného souhlasu jsem měl/a možnost klást otázky a dostatečně zvážit podané odpovědi. Rozumím všem sdělením a souhlasím s nimi. Na základě poskytnutých informací
souhlasím
se zařazením (jméno a příjmení, datum narození žáka) do zvolené formy vzdělávání a se vzděláváním podle výše uvedeného vzdělávacího programu.
Datum, jméno, podpis zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka:
Přechodná ustanovení novel:
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
