362/2006 Sb. znění účinné od 1. 8. 2006 do 31. 8. 2012

362

VYHLÁŠKA

ze dne 28. června 2006

o způsobu stanovení koncentrace pachových látek, přípustné míry obtěžování zápachem

a způsobu jejího zjišťování

Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 55 odst. 3 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění zákona č. 92/2004 Sb., zákona č. 180/2005 Sb., zákona č. 695/2004 Sb., zákona č. 385/2005 Sb. a zákona č. 212/2006 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 10 odst. 2 zákona:

§ 1

Přípustná míra obtěžování zápachem

(1)	Přípustná míra obtěžování zápachem je stav pachových látek ve vnějším ovzduší, kterého je třeba dosáhnout, pokud je to běžně dostupnými prostředky možné, odstraněním nebo omezením obtěžujícího pachového vjemu.
(2)	Překročení přípustné míry obtěžování zápachem se posuzuje na základě písemné stížnosti osob bydlících nebo pracujících v oblasti, ve které k obtěžování zápachem dochází․
(3)	Přípustná míra obtěžování zápachem je překročena vždy, pokud si na obtěžování zápachem stěžuje více než 20 osob podle odstavce 2 a pokud alespoň u jednoho z provozovatelů stacionárních zdrojů bylo prokázáno porušení povinnosti podle zákona, které překročení přípustné míry obtěžování zápachem způsobilo.

§ 2

Způsob stanovení koncentrace pachových látek

(1)

Stanovení koncentrace pachových látek se provádí u stacionárních zdrojů uvedených v příloze k této vyhlášce postupem stanoveným touto vyhláškou a českou technickou normou ČSN EN 13725 (dále jen „technická norma“). Stanovení koncentrace pachových látek se nevztahuje na malé stacionární zdroje.

(2)

Stanovení koncentrace pachových látek podle odstavce 1 se provádí

a)	ke dni stanovenému v povolení podle § 17 odst. 1 písm. d) zákona při uvádění stacionárního zdroje do provozu,
b)	po každé změně, na kterou bylo příslušným orgánem ochrany ovzduší vydáno povolení podle § 17 odst. 2 písm. f) zákona,
c)	po každém významném a trvalém zásahu do konstrukce nebo vybavení zařízení stacionárního zdroje, který by mohl vést ke změně koncentrace pachových látek,

a to do 3 měsíců od vzniku některé ze skutečností uvedených pod písmeny a) až c).

(3)

Koncentraci pachových látek posuzuje komise uvedená v technické normě. Od stanovení koncentrace pachových látek lze upustit v případě, kdy její stanovení představuje riziko poškození zdraví členů komise.

(4)

Odběr vzorků pro stanovení koncentrace pachových látek se provádí v místě před vyústěním odpadního plynu do ovzduší nebo na jiném místě v souladu se zásadami stanovenými ve Věstníku Ministerstva životního prostředí.

(5)

Doba odběru vzorků se přizpůsobí očekávaným koncentracím a provede se v období minimálně 1 hodiny, s tím, že doba každého jednotlivého odběru se bude pohybovat v rozmezí 5 až 15 minut.

(6)

Při stanovení koncentrace pachových látek se provádí nejméně 3 odběry na každém měřicím místě. Výsledná koncentrace pachových látek v odpadním plynu zdroje je geometrický průměr výsledků jednotlivých odběrů.

§ 3

Stanovení koncentrace pachových látek

Stanovení koncentrace pachových látek se provede nejpozději

a)	do 1. srpna 2007 u stacionárních zdrojů uvedených v části A přílohy k této vyhlášce,
b)	do 1. srpna 2008 u stacionárních zdrojů uvedených v části B přílohy k této vyhlášce a
c)	do 1. srpna 2009 u stacionárních zdrojů uvedených v části C přílohy k této vyhlášce.