430/2006 Sb. znění účinné od 1. 4. 2011 do 30. 6. 2023
změněno s účinností od poznámka nařízením č. 81/2011 Sb.
1.4.2011
430
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 16. srpna 2006
o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu
a zásadách jejich používání
Vláda nařizuje podle § 17 odst. 2 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 319/2004 Sb. :
§ 1 Úvodní ustanovení Toto nařízení bylo oznámeno v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES .
§ 2 Geodetické referenční systémy (1) Geodetickými referenčními systémy závaznými na území státu (dále jen „závazné geodetické systémy“) jsou
a) Světový geodetický systém 1984 (WGS84),
b) Evropský terestrický referenční systém (ETRS),
c) Souřadnicový systém Jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK),
d) Katastrální souřadnicový systém gusterbergský,
e) Katastrální souřadnicový systém svatoštěpánský,
f) Výškový systém baltský – po vyrovnání (Bpv),
g) Tíhový systém 1995 (S-Gr95),
h) Souřadnicový systém 1942 (S-42/83).
(2) Technické parametry závazných geodetických systémů jsou uvedeny v příloze k tomuto nařízení.
§ 3 Státní mapová díla (1) Státními mapovými díly závaznými na území státu jsou
a) katastrální mapa,
b) Státní mapa v měřítku 1 : 5 000,
c) Základní mapa České republiky v měřítcích 1 : 10 000, 1 : 25 000, 1 : 50 000, 1 : 100 000 nebo 1 : 200 000,
d) Mapa České republiky v měřítku 1 : 500 000,
e) Topografická mapa v měřítcích 1 : 25 000, 1 : 50 000 a 1 : 100 000,
f) Vojenská mapa České republiky v měřítcích 1 : 250 000 a 1 : 500 000, a 1 : 1 000 000 ․
(2) Tematickými státními mapovými díly závaznými na území státu jsou tematická mapová díla vytvořená pro celé území státu na podkladě základních státních mapových děl uvedených
a) v odstavci 1 písm. c) a d), nebo
b) v odstavci 1 písm. e) a f).
(3) Státní mapová díla uvedená v odstavci 1 písm. a) se zobrazují v závazném geodetickém systému podle § 2 odst. 1 písm. c) až e).
(4) Státní mapová díla uvedená v odstavci 1 písm. b) až d) a v odstavci 2 písm. a) se zobrazují v závazném geodetickém systému podle § 2 odst. 1 písm. c) a f) a doplňují se závazným geodetickým systémem podle § 2 odst. 1 písm. a), popřípadě písm. b).
(5) Státní mapová díla uvedená v odstavci 1 písm. e) a f) a v odstavci 2 písm. b) se zobrazují v závazném geodetickém systému podle § 2 odst. 1 písm. a) a f) v univerzálním transverzálním zobrazení Mercatorově nebo Lambertově kuželovém konformním zobrazení.
§ 4 Zásady používání geodetických referenčních systémů a státních mapových děl (1) Závazné geodetické systémy podle § 2 odst. 1 písm. a) až g) se užívají na celém území státu pro zeměměřické činnosti ve veřejném zájmu a pro výsledky zeměměřických činností využívaných ve veřejném zájmu. Závazný geodetický systém podle § 2 odst. 1 písm. h) lze užít pouze pro vyměřování, udržování a vedení dokumentárního díla státních hranic s Polskou republikou.
(2) Státní mapová díla podle § 3 odst. 1 písm. a) až d) a tematická státní mapová díla podle § 3 odst. 2 písm. a) jsou určena pro veřejné užití.
(3) Státní mapová díla podle § 3 odst. 1 písm. e) a f) a tematická státní mapová díla podle § 3 odst. 2 písm. b) jsou určena pro zajišťování obrany státu.
(4) Státní mapová díla podle § 3 odst. 1 se užijí
a) při správě topografických a tematických mapových podkladů, vytvářených ve veřejném zájmu,
b) pro potřeby krizového řízení a integrovaného záchranného systému.
(5) Postupují-li orgány krizového řízení a složky integrovaného záchranného systému v součinnosti, používají vždy pouze státní mapová díla zobrazená v geodetickém referenčním systému podle § 2 odst. 1 písm. a) nebo jím doplněná.
§ 5 Přechodná ustanovení (1) Závazné geodetické systémy podle § 2 odst. 1 písm. d) a e) lze používat pouze při správě a vedení státního mapového díla podle § 3 odst. 1 písm. a), které bylo v jednom z těchto systémů vytvořeno, do doby nahrazení tohoto díla státním mapovým dílem v závazném geodetickém systému podle § 2 odst. 1 písm. c).
(2) Závazný geodetický systém podle § 2 odst. 1 písm. h) pro vyměřování, udržování a vedení dokumentárního díla státních hranic s Polskou republikou lze používat pouze do doby nahrazení takto vytvořeného dokumentárního díla dokumentárním dílem vytvořeným v závazném geodetickém systému podle § 2 odst. 1 písm. a), b) nebo c).
§ 6 Zrušovací ustanovení Nařízení vlády č. 116/1995 Sb. , kterým se stanoví geodetické referenční systémy, státní mapová díla závazná na celém území státu a zásady jejich používání, se zrušuje.
§ 7 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. září 2006.
Předseda vlády:
Ing. Paroubek v. r.
Ministr zemědělství:
Ing. Mládek , CSc. v. r.
Příloha Technické parametry závazných geodetických systémů 1. Světový geodetický systém 1984 je na území České republiky určen
a)
technologiemi kosmické geodézie, které jsou součástí programů monitorovacího a zpracovatelského centra správce systému,
b)
souborem souřadnic bodů, které jsou vztaženy ke světovému geodetickému systému 1984 v realizaci G873,
c)
elipsoidem světového geodetického systému 1984 s konstantami a = 6378137 m, f = 1:298,257223563, kde „a“ je délka hlavní poloosy a „f` je zploštění.
2. Evropský terestrický referenční systém je na území České republiky určen
a)
technologiemi kosmické geodézie a konstantami, které jsou součástí programů mezinárodních zpracovatelských center,
b)
souborem geocentrických souřadnic vybraných bodů geodetických základů, jejichž souřadnižce byly vztaženy k epoše 1989.0 a evropskému terestrickému referenčnímu rámci (ETRF) v realizaci 2000 (ETRF2000),
c)
elipsoidem geodetického referenčního systému 1980 (GRS80) s konstantami a = 6378137 m, f = 1:298,257222101, kde „a“ je délka hlavní poloosy a „f“ je zploštění.
3. Souřadnicový systém Jednotné trigonometrické sítě katastrální je určen
a)
Besselovým elipsoidem s parametry a = 6377397,15508 m, b = 6356078,96290 m, kde „a“ je délka hlavní poloosy, „b“ je délka vedlejší poloosy,
b)
Křovákovým konformním kuželovým zobrazením v obecné poloze,
c)
souborem souřadnic bodů z vyrovnání trigonometrických sítí.
4. Katastrální souřadnicový systém gusterbergský je určen
a)
Cassiniovým (nebo Cassiniho)-Soldnerovým transverzálním válcovým zobrazením, délkojevným v hlavních kružnicích, s plochou válce dotýkající se konvenčního základního poledníku a s osou válce ležící v rovině konvenčního rovníku,
b)
počátkem v trigonometrickém bodě Gusterberg v Horním Rakousku, jehož zeměpisné souřadnice jsou φ = 48°02'18,47“ λ = 31°48'15,05“ východně od Ferra, osou X v konvenčním základním poledníku přiřazeném tomuto bodu a soustavou hlavních kružnic v rovinách kolmých k základnímu poledníku,
c)
katastrální trigonometrickou sítí 1. až 4. řádu z let 1824 - 1860,
d)
kartografickou pravoúhelníkovou soustavou v ekvidistantních intervalech vedených rovnoběžek se základním poledníkem a kolmic k tomuto poledníku, vytvářejících jednak čtvercové triangulační listy o straně jedné vídeňské míle, t.j. 7 585,9 m, jednak obdélníkové sekční listy o stranách 1000 a 800 vídeňských sáhů, t.j. 1896,484 m a 1517,187 m, které se zobrazují v měřítku 1:2880 a představují mapové listy katastrální mapy.
5. Katastrální souřadnicový systém svatoštěpánský je určen
a)
Cassiniovým (nebo Cassiniho)-Soldnerovým transverzálním válcovým zobrazením, délkojevným v hlavních kružnicích, s plochou válce dotýkající se konvenčního základního poledníku a s osou válce ležící v rovině konvenčního rovníku,
b)
počátkem v trigonometrickém bodě ve věži chrámu sv. Štěpána ve Vídni, jehož zeměpisné souřadnice jsou φ = 48°12'31,54“ λ = 34°02'27,32“ východně od Ferra, osou X v konvenčním základním poledníku přiřazeném tomuto bodu a soustavou hlavních kružnic v rovinách kolmých k základnímu poledníku,
c)
katastrální trigonometrickou sítí 1. až 4. řádu z let 1821 - 1860,
d)
kartografickou pravoúhelníkovou soustavou v ekvidistantních intervalech vedených rovnoběžek se základním poledníkem a kolmic k tomuto poledníku, vytvářejících jednak čtvercové triangulační listy o straně jedné vídeňské míle, t.j. 7 585,9 m, jednak obdélníkové sekční listy o stranách 1000 a 800 vídeňských sáhů, t.j. 1896,484 m a 1517,187 m, které se zobrazují v měřítku 1:2880 a představují mapové listy katastrální mapy.
6. Výškový systém baltský - po vyrovnání je určen
a)
výchozím výškovým bodem, kterým je nula stupnice mořského vodočtu v Kronštadtu,
b)
souborem normálních výšek z mezinárodního vyrovnání nivelačních sítí.
7. Tíhový systém 1995 je určen
a)
hladinou a rozměrem sítě, které jsou odvozeny z absolutních tíhových měření v mezinárodní gravimetrické síti,
b)
souborem hodnot tíhového zrychlení z vyrovnání mezinárodní sítě.
8. Souřadnicový systém 1942 je určen
a)
Krasovského elipsoidem s parametry a = 6378245 m, f = 1:298,3, kde „a“ je délka hlavní poloosy, „f“ je zploštění,
b)
Gaussovým příčným konformním válcovým zobrazením v 6° poledníkových pásech v Krügerově úpravě,
c)
souborem souřadnic bodů z mezinárodního vyrovnání astronomicko - geodetických sítí.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
