Insolvenční soud vyznačí na insolvenčním návrhu údaj o datu, hodině a minutě jeho podání.

Vyhlášku, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, vydává insolvenční soud v elektronické formě.

Předseda insolvenčního soudu určuje osobu insolvenčního správce pro insolvenční řízení opatřením․

Předseda insolvenčního soudu přikazuje projednání incidenčního sporu v souladu s rozvrhem práce jinému soudci insolvenčního soudu opatřením.

Opatření nemá povahu rozhodnutí. Opatření má písemnou formu a zakládá se do insolvenčního spisu.

Jakmile insolvenční soud zjistí, že o návrhu věřitele na vstup nabyvatele jeho pohledávky do insolvenčního řízení podle § 18 odst. 1 insolvenčního zákona nebylo rozhodnuto do 3 pracovních dnů ode dne, kdy tento návrh insolvenčnímu soudu došel, vyhotoví insolvenční soud písemné vyhotovení rozhodnutí a rozhodnutí doručí.

Za den vydání rozhodnutí podle odstavce 1 se považuje čtvrtý pracovní den následující po dni, kdy návrh insolvenčnímu soudu došel.

Má se za to, že rozhodnutí vydal ten, kdo byl v daném insolvenčním řízení pověřen rozhodováním o návrzích podle § 18 odst. 1 insolvenčního zákona; nebyl-li nikdo pověřen, má se za to, že rozhodnutí vydal soudce. Případná nepřítomnost nemá na určení osoby, u které se má za to, že rozhodnutí vydala, vliv.

Protokol sepisovaný podle § 18 odst. 3 insolvenčního zákona obsahuje kromě obecných náležitostí rovněž i označení věřitele a nabyvatele pohledávky, společné prohlášení, kdy a jaká skutečnost, se kterou právní předpisy spojují převod nebo přechod přihlášené pohledávky z věřitele na nabyvatele pohledávky, nastala, bližší informace o této skutečnosti a jejich podpis. Věřitel a nabyvatel pohledávky mohou odkázat na listinu, kterou přiloží k protokolu.

Věřitelé hlasují na schůzi věřitelů zdvižením ruky, hlasovacím zařízením nebo jiným způsobem stanoveným insolvenčním soudem.

Protokol o jednání schůze věřitelů obsahuje kromě obecných náležitostí vymezení předmětu jednání schůze věřitelů, výsledek hlasování schůze věřitelů, a je-li toho pro další řízení třeba, rovněž i informaci o hlasování jednotlivých věřitelů; namísto informace o hlasování jednotlivých věřitelů lze k tomuto protokolu připojit listiny obsahující údaje o tom, jak který věřitel hlasoval.

Podá-li věřitel během schůze věřitelů odvolání, uvede do protokolu také odvolací důvod a odvolací návrh a protokol nebo přílohu protokolu podepíše.

Přijímá-li věřitelský výbor rozhodnutí korespondenční formou, insolvenční správce, předseda věřitelského výboru nebo insolvenční soud předkládá členům věřitelského výboru návrh usnesení věřitelského výboru.

Usnesení je přijato, hlasuje-li pro něj nadpoloviční většina všech členů věřitelského výboru. Nevyjádří-li se člen věřitelského výboru ve stanovené lhůtě, platí, že hlasoval proti.

označení insolvenčního soudu a spisovou značku, pod kterou je insolvenční řízení vedeno,

označení dlužníka,

výzvu věřitelům, kteří chtějí své pohledávky za dlužníkem uplatnit v zahájeném insolvenčním řízení, aby podali přihlášku pohledávky,

poučení, že přihláška se podává na formuláři, který je zveřejněn Ministerstvem spravedlnosti způsobem umožňujícím dálkový přístup,

poučení, že k přihlášce pohledávky je nutné připojit listiny, kterých se přihláška dovolává, a že vykonatelnost pohledávky se prokazuje veřejnou listinou,

poučení, že přihlášky včetně příloh se podávají dvojmo,

poučení, že přihlášky na základě této výzvy lze podávat až do rozhodnutí o úpadku,

den vydání,

jméno a příjmení osoby, která výzvu vydala.

Insolvenční správce poté, co mu je insolvenčním soudem doručen stejnopis přihlášky pohledávky včetně jejích příloh, založí na každou přihlášku pohledávky samostatný spis. Tento spis tvoří kromě přihlášky a jejích příloh zejména veškerá podání, písemná vyhotovení rozhodnutí a dalších písemností, které se k přihlášené pohledávce vztahují, doklady o doručení a záznamy o úkonech, které insolvenční správce ve vztahu k přihlášené pohledávce provedl.

Insolvenční správce po uplynutí pěti měsíců od právní moci usnesení, kterým bylo insolvenční řízení skončeno, skartuje kopie listin a vyzve ty, jimž náležejí originály listin, aby si je u něj vyzvedli ve lhůtě 30 dnů s poučením, že po marném uplynutí této lhůty listiny skartuje. Bylo-li podáno dovolání nebo žaloba pro zmatečnost, provede insolvenční správce úkony podle věty prvé až po skončení příslušného řízení a jen tehdy, nebude-li napadené usnesení zrušeno.

Insolvenční správce poté, co sestaví seznam přihlášených pohledávek, oznámí insolvenčnímu soudu, kdy a kde mohou účastníci nahlížet do seznamu přihlášených pohledávek a do dokladů, na jejichž základě byl sestaven.

Nahlížení probíhá pod dozorem insolvenčního správce nebo jím pověřené osoby.

O nahlédnutí pořídí insolvenční správce nebo jím pověřená osoba záznam, v němž uvede zejména, kdo do seznamu přihlášených pohledávek nebo do dokladů, na jejichž základě byl sestaven, nahlédl, a zároveň i časový údaj o délce nahlížení; záznam opatří datem a svým podpisem. Záznam podepíše též ten, kdo nahlédl. Tento záznam uloží insolvenční správce do spisu, který ve věci vede.

Písemné vyrozumění o popření nevykonatelné pohledávky obsahuje označení insolvenčního soudu včetně spisové značky, pod kterou je insolvenční řízení vedeno, označení dlužníka a označení věřitele, jemuž je toto vyrozumění určeno, údaje umožňující identifikaci popřené nevykonatelné pohledávky, informaci o tom, zda tato pohledávka byla popřena co do pravosti, výše nebo pořadí, stanovisko dlužníka, datum a podpis insolvenčního správce. U pohledávky popřené co do výše se ve vyrozumění uvede, v jaké výši byla insolvenčním správcem popřena, u pohledávky popřené co do pořadí se ve vyrozumění uvede, v jakém pořadí má být pohledávka podle insolvenčního správce uspokojena.

Vyrozumění dále obsahuje poučení, že pokud nepodá věřitel, jehož nevykonatelná pohledávka byla popřena, proti insolvenčnímu správci u insolvenčního soudu žalobu na určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky, nebude k pohledávce popřené co do pravosti nadále v insolvenčním řízení přihlíženo a pohledávka popřená co do výše nebo pořadí se bude pokládat za zjištěnou ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření insolvenčním správcem. Ve vyrozumění se uvede i poučení, že věřitel, jehož nevykonatelná pohledávka byla popřena, se v podané žalobě může jako důvodu vzniku pohledávky dovolávat jen skutečností uvedených v přihlášce nebo při přezkumném jednání a dále skutečností, o kterých se věřitel dozvěděl později proto, že mu kupující ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho části podle obchodního zákoníku neoznámil včas převzetí dlužníkova závazku. Vyrozumění dále obsahuje poučení o tom, že lhůta k podání žaloby činí 30 dnů od přezkumného jednání a že tato lhůta neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění.

Pokud nebude insolvenční správce proplácet částky určené pro jednotlivé věřitele v rozvrhovém usnesení ve svém sídle, uvede místo plnění v návrhu rozvrhového usnesení.

Peněžní částky podle § 307 odst. 3 insolvenčního zákona skládá insolvenční správce do úschovy u okresního soudu, v jehož obvodu je místo plnění.