Čekejte, prosím...
Uložit word Uložit pdf Poslat odkaz
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen
60/2008 Sb. znění účinné od 1. 3. 2008 do 17. 3. 2011

60

 

VYHLÁŠKA

ze dne 11. února 2008

o plánech péče, označování a evidenci území chráněných podle zákona č. 114/1992 Sb.,

o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a o změně vyhlášky č. 395/1992 Sb.,

kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny,

ve znění pozdějších předpisů, (vyhláška o plánech péče, označování a evidenci chráněných území)

 

Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 38 odst. 7, § 39 odst. 2, § 40 odst. 4, § 42 odst. 2 a 5, § 45e odst. 7 a § 47 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 100/2004 Sb., zákona č. 387/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb. a zákona č. 267/2006 Sb., (dále jen „zákon“):

ČÁST PRVNÍ

PLÁNY PÉČE, OZNAČOVÁNÍ A EVIDENCE ÚZEMÍ CHRÁNĚNÝCH PODLE ZÁKONA Č. 114/1992 SB., O OCHRANĚ PŘÍRODY A KRAJINY, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (§ 1-13)

HLAVA I

OBSAH PLÁNŮ PÉČE O JEDNOTLIVÉ KATEGORIE ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍ A POSTUP JEJICH ZPRACOVÁNÍ (K § 38 odst. 7 zákona) (§ 1-3)

§ 1

(1)

Plány péče o zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma (dále jen „plány péče“) obsahují

a)

základní údaje o zvláště chráněném území uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce,

b)

charakteristiku zvláště chráněného území a jeho ochranného pásma (dále jen „chráněné území“) zaměřenou na jeho přírodní poměry,

c)

popis ekosystémů nebo jejich složek tvořících předmět ochrany a jejich hodnocení z hlediska cílů ochrany chráněného území,

d)

výčet a popis známých činitelů ohrožujících předmět ochrany,

e)

zhodnocení dosavadní péče o předmět ochrany,

f)

zásady péče o ekosystémy a jejich složky tvořící předmět ochrany chráněného území, včetně řešení střetů plynoucích z odlišných nároků jednotlivých složek ekosystémů na potřebnou péči z hlediska priorit chráněného území a cílů ochrany chráněného území,

g)

vymezení ploch s odlišnými způsoby péče o ekosystémy a jejich složky vycházející z cílů ochrany chráněného území,

h)

zásady hospodářského, rekreačního, sportovního či jiného využívání chráněného území, pokud je nebo by mohlo být chráněné území k těmto činnostem využíváno a pokud by přitom hrozilo poškození předmětu ochrany chráněného území,

i)

přehled potřeb zaměření, označení a technického vybavení chráněného území v terénu,

j)

přehled potřeb sledování stavu ekosystémů a jejich složek s ohledem na cíle ochrany chráněného území,

k)

určení období jejich platnosti.

(2)

Plány péče o chráněné krajinné oblasti dále obsahují

a)

popis hodnot krajinného rázu a jeho charakteristických prvků na území chráněné krajinné oblasti,

b)

vyhodnocení dosavadní péče o krajinu a krajinný ráz na území chráněné krajinné oblasti,

c)

návrh opatření na zachování nebo zlepšení stavu krajiny a krajinného prostředí chráněné krajinné oblasti z hlediska krajinného rázu.

(3)

Plány péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky a jejich ochranná pásma dále obsahují výčet, popis a lokalizaci opatření, včetně návrhů preventivních opatření a předběžného orientačního vyčíslení očekávaných finančních nákladů vydávaných z veřejných rozpočtů na realizaci praktických opatření.

(4)

Plány péče dále mohou obsahovat návrhy na vědecko-výzkumné, vzdělávací, výchovné a osvětové využití chráněného území.

(5)

Plány péče rovněž obsahují mapové přílohy. Základní mapovou přílohou plánů péče je mapa dílčích ploch, která obsahuje prostorové rozdělení území na dílčí plochy. Dílčí plochy se vymezují na základě odlišnosti přírodních podmínek anebo odlišnosti způsobů péče. Jako dílčí plochy na lesních pozemcích lze využít i platné jednotky prostorového rozdělení lesa, pokud je orgán ochrany přírody má k dispozici. Závazným výchozím mapovým podkladem pro mapové přílohy plánů péče je katastrální mapa, Státní mapa 1 : 5 000 – odvozená1 nebo lesnická mapa obrysová2. Plány péče mohou obsahovat i další přílohy, ve kterých se uvádějí podrobnosti k jednotlivým kapitolám plánu péče, případně doplňující údaje a dokumenty související s péčí o území.

§ 2

(1)

Obsahem plánů péče o národní parky, národní přírodní rezervace a přírodní rezervace je rovněž hodnocení přirozenosti lesních porostů provedené podle zásad a postupem uvedenými v příloze č. 2 k této vyhlášce. Výsledky tohoto hodnocení pro jednotlivé lesní porosty se uvedou v písemné podobě jako součást jejich popisu a v podobě grafické jako zákres barevně odlišených stupňů přirozenosti do mapy dílčích ploch, lesní porosty ponechané samovolnému vývoji se v popisu a mapách označí odlišně od ostatních. Způsob označení lesních porostů v mapách je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.

(2)

Plány péče o národní parky, národní přírodní rezervace a přírodní rezervace dále obsahují tabulkové přehledy plánovaných obnovních a výchovných těžeb3 umístěných v lesních porostech zařazených do prvních zón národních parků, národních přírodních rezervací a přírodních rezervací, včetně slovního popisu jejich plošného rozsahu, intenzity a cíle, který má být jejich provedením dosažen, a včetně zákresů jejich umístění do mapy dílčích ploch, nebo údaj, že se v těchto lesních porostech žádné těžby neumisťují, a způsob a podmínky zalesnění.

(3)

Plány péče o chráněné krajinné oblasti dále obsahují tabulkové přehledy plánovaných obnovních a výchovných těžeb3 umístěných v lesních porostech zařazených do prvních zón chráněných krajinných oblastí, včetně slovního popisu jejich plošného rozsahu, intenzity a cíle, který má být jejich provedením dosažen, a včetně zákresů jejich umístění do mapy dílčích ploch, nebo údaje o době obmýtní a době obnovní pro jednotlivé hospodářské soubory, v kterých jsou zařazeny lesní porosty v prvních zónách chráněných krajinných oblastí obhospodařované hospodářským způsobem pasečným, pokud se zároveň nejedná o lesní porosty v národních přírodních rezervacích nebo přírodních rezervacích anebo o lesy ochranné, nebo údaj, že se v těchto lesních porostech žádné těžby neumisťují, a způsob a podmínky zalesnění.

§ 3

(1)

Orgán ochrany přírody příslušný k zajištění zpracování plánu péče zahájí zpracování návrhu plánu péče nejméně jeden rok, u národních parků a chráněných krajinných oblastí nejméně dva roky, před ukončením platnosti dosavadního plánu péče tak, aby oznámení o možnosti seznámit se s návrhem plánu péče bylo vydáno nejméně půl roku, u národních parků a chráněných krajinných oblastí nejméně jeden rok, před ukončením platnosti dosavadního plánu péče. Po ukončení projednání návrhu plánu péče orgán ochrany přírody upraví návrh plánu péče v souladu s vypořádáním připomínek uvedeným v protokolu, kterým plán péče schválí.

(2)

U nově vyhlašovaných chráněných území zajistí orgán ochrany přírody zpracování návrhu plánu péče před vydáním oznámení návrhu podle § 40 odst. 2 zákona tak, aby oznámení o možnosti seznámit se s návrhem plánu péče bylo vydáno v tentýž den jako oznámení návrhu podle § 40 odst. 2 zákona. Po ukončení projednání návrhu plánu péče orgán ochrany přírody upraví návrh plánu péče v souladu s vypořádáním připomínek uvedeným v protokolu, kterým plán péče schválí s platností od data účinnosti právního předpisu, kterým bylo nové chráněné území vyhlášeno.

(3)

V případě, že je potřeba již schválený plán péče změnit, projedná orgán ochrany přírody navrženou změnu stejným postupem jako návrh plánu péče. Po ukončení projednání změny plánu péče orgán ochrany přírody upraví platný plán péče v souladu s vypořádáním připomínek ke změně plánu péče uvedeným v protokolu, kterým změnu plánu péče schválí.

HLAVA II

OBSAH A NÁLEŽITOSTI NÁVRHŮ NA VYHLÁŠENÍ ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ, OCHRANNÉHO PÁSMA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ NEBO ZÓN OCHRANY PŘÍRODY (K § 40 odst. 4 zákona) (§ 4)

§ 4

(1)

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území obsahuje

a)

název zvláště chráněného území, který u nově navrhovaných zvláště chráněných území nesmí být totožný s již existujícím názvem jiného zvláště chráněného území zapsaného v ústředním seznamu ochrany přírody; to se netýká již existujících zvláště chráněných území,

b)

určení předmětu ochrany a jeho popis,

c)

uvedení cílů ochrany zvláště chráněného území,

d)

návrh kategorie ochrany zvláště chráněného území,

e)

návrh bližších podmínek ochrany,

f)

přehled katastrálních území a parcelních čísel pozemků dotčených navrhovanou národní přírodní rezervací, přírodní rezervací, národní přírodní památkou nebo přírodní památkou, platný k datu oznámení návrhu, nebo přehled katastrálních území dotčených navrhovaným národním parkem nebo chráněnou krajinnou oblastí,

g)

orientační výměru zvláště chráněného území,

h)

odůvodnění návrhu na vyhlášení zvláště chráněného území, včetně uvedení přírodních zdrojů4 ve zvláště chráněném území․

(2)

Návrh na vyhlášení ochranného pásma zvláště chráněného území obsahuje

a)

název a kategorii ochrany zvláště chráněného území, pro které se ochranné pásmo vyhlašuje,

b)

návrh vymezení činností a zásahů, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody, ve vyhlašovaném ochranném pásmu, pokud jsou navrhovány,

c)

přehled katastrálních území a parcelních čísel pozemků dotčených navrhovaným ochranným pásmem národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky nebo přírodní památky, platný k datu oznámení návrhu, nebo přehled katastrálních území dotčených navrhovaným ochranným pásmem národního parku nebo chráněné krajinné oblasti,

d)

orientační výměru navrhovaného ochranného pásma zvláště chráněného území,

e)

odůvodnění návrhu na vyhlášení ochranného pásma zvláště chráněného území.

(3)

Návrh na vyhlášení zón národního parku či chráněné krajinné oblasti obsahuje

a)

popis přírodních hodnot anebo jiných významných charakteristik zón ochrany přírody vymezených v jednotlivých lokalitách,

b)

odůvodnění návrhu na vymezení zón ochrany přírody v jednotlivých lokalitách.

(4)

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území nebo zón národního parku či chráněné krajinné oblasti má tyto náležitosti:

a)

dokumentace navrhovaného zvláště chráněného území, zón ochrany přírody národního parku či chráněné krajinné oblasti nebo ochranného pásma, jejíž obsah je uveden v odstavcích 1 až 3,

b)

kopie katastrální mapy s podrobným zákresem hranic zvláště chráněného území, zón ochrany přírody národního parku či chráněné krajinné oblasti nebo ochranného pásma; má-li tvořit součást zvláště chráněného území podpovrchové důlní dílo, které svým průmětem přesahuje hranice zvláště chráněného území vymezené na povrchu, je náležitostí návrhu rovněž plán tohoto podpovrchového důlního díla zorientovaný v souřadnicích jednotné trigonometrické sítě katastrální1,

c)

kopie Základní mapy České republiky1 vhodného měřítka s orientačním zákresem hranic zvláště chráněného území, zón ochrany přírody národního parku či chráněné krajinné oblasti nebo ochranného pásma.

(5)

Návrhy podle odstavců 1 a 2, včetně jejich oznámení, se sloučí v případě, že vyhlašování zvláště chráněného území probíhá současně s vyhlašováním jeho ochranného pásma.

(6)

Návrh musí být vyhotoven v listinné podobě a zároveň i v elektronické podobě uložené na technickém nosiči dat v obecně převoditelných formátech počítačových souborů stanovených v příloze č. 3 k této vyhlášce.

HLAVA III

PODROBNOSTI O VEDENÍ ÚSTŘEDNÍHO SEZNAMU OCHRANY PŘŘÍRODY (K § 42 odst. 2 zákona) (§ 5-10)

§ 5

(1)

Ústřední seznam ochrany přírody (dále jen „ústřední seznam“) zahrnuje soupis, popis, geometrické a polohové určení, právní a odbornou dokumentaci zvláště chráněných území včetně jejich ochranných pásem, ptačích oblastí, evropsky významných lokalit, památných stromů včetně jejich ochranných pásem a dále smluvně chráněných území a smluvně chráněných památných stromů zřízených podle § 39 zákona, nacházejících se na území České republiky.

(2)

Jednotlivá zvláště chráněná území, ptačí oblasti, evropsky významné lokality, památné stromy, smluvně chráněná území a smluvně chráněné památné stromy tvoří objekty ústředního seznamu. Jednotlivé objekty ústředního seznamu jsou pro potřeby evidence a identifikace označeny jednoznačným a nezaměnitelným evidenčním číslem, pro evidenci a identifikaci památných stromů a smluvně chráněných památných stromů se používá samostatná číselná řada evidenčních čísel.

(3)

Ústřední seznam je tvořen Sbírkou listin ústředního seznamu (dále jen „sbírka listin“), ve které jsou v listinné podobě uloženy dokumenty vztahující se k objektům ústředního seznamu, a Registrem objektů ústředního seznamu (dále jen „registr objektů“), ve kterém jsou v elektronické podobě uloženy vybrané údaje o objektech ústředního seznamu.

(4)

Ústřední seznam vede Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky se sídlem v Praze (dále jen „provozovatel ústředního seznamu“).

Sbírka listin

§ 6

(1)

Sbírka listin je samostatně a nezávisle vedený soubor dokumentů, který tvoří složky trvale udržované provozovatelem ústředního seznamu, přičemž každá složka odpovídá jednomu objektu ústředního seznamu.

(2)

Do složek objektů ústředního seznamu se ve sbírce listin zařazují

a)

právní předpisy, kterými byla vyhlášena zvláště chráněná území nebo jejich ochranná pásma, kterými byly zřízeny ptačí oblasti, kterými byly do národního seznamu zařazeny evropsky významné lokality, a právní předpisy, které tyto právní předpisy mění či ruší,

b)

právní předpisy, kterými byly vymezeny zóny ochrany přírody národních parků nebo chráněných krajinných oblastí, a právní předpisy, které tyto právní předpisy mění či ruší,

c)

pravomocná rozhodnutí, kterými byly vyhlášeny památné stromy či jejich vyhlášení změněno, nebo kterými bylo jejich vyhlášení zrušeno,

d)

smlouvy, na základě kterých byla území prohlášena za chráněná nebo stromy za památné (§ 39 zákona),

e)

nařízení správ národních parků o návštěvních řádech národních parků,

f)

usnesení vlády a pravomocná rozhodnutí o výjimkách ze základních podmínek ochrany zvláště chráněných území a památných stromů,

g)

pravomocná rozhodnutí a závazná stanoviska podle § 21, 22, 30, 31 a § 34 odst. 2 zákona,

h)

právní předpisy a pravomocná rozhodnutí o omezení nebo zákazu vstupu z důvodů ochrany přírody,

i)

schválené plány péče a jejich změny,

j)

dokumenty obsahující údaje o vymezení a poloze objektu ústředního seznamu, například záznamy podrobného měření změn5, vyhotovené za účelem zjištění polohy hranic zvláště chráněného území, a geometrické plány,

k)

odborné mapové podklady vztahující se k objektům ústředního seznamu,

l)

inventarizační průzkumy a další odborná dokumentace vztahující se k objektům ústředního seznamu,

m)

fotodokumentace vztahující se k objektům ústředního seznamu,

n)

dokumentace opatření a zásahů provedených podle plánů péče a jejich výsledků,

o)

další dokumenty související s vyhlášením, změnou nebo se zrušením objektů ústředního seznamu nebo související se zajištěním jejich ochrany nebo péče o ně.

(3)

Složky s dokumenty o zrušených objektech ústředního seznamu se ve sbírce listin udržují trvale.

§ 7

Předávání dokumentů do sbírky listin ústředního seznamu

(1)

Právní předpisy, pravomocná rozhodnutí, smlouvy a plány péče, uvedené v § 6 odst. 2 písm. a) až i), předávají orgány ochrany přírody provozovateli ústředního seznamu do 30 dnů ode dne platnosti právního předpisu či smlouvy nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí nebo ode dne schválení plánu péče či jeho změny. Provozovatel ústředního seznamu uloží dokumenty do sbírky listin do 15 dnů ode dne jejich obdržení.

(2)

Dokumentaci objektů ústředního seznamu uvedenou v § 6 odst. 2 písm. j) předávají orgány ochrany přírody provozovateli ústředního seznamu do 30 dnů ode dne jejího převzetí. Ostatní dokumentaci objektů ústředního seznamu uvedenou v § 6 odst. 2 písm. k) až o) předávají orgány ochrany přírody provozovateli ústředního seznamu do 30 dnů ode dne jejího převzetí, je-li to možné z hlediska charakteru dokumentace, jejího obsahu a rozsahu. Provozovatel ústředního seznamu uloží převzaté dokumenty do sbírky listin do 30 dnů ode dne jejich obdržení.

(3)

Dokumenty uvedené v § 6 odst. 2 předávají orgány ochrany přírody provozovateli ústředního seznamu k uložení do sbírky listin v listinné podobě v originále nebo v podobě reprografických kopií listin ověřených podle zvláštních právních předpisů6. To se netýká právních předpisů uveřejněných ve Sbírce zákonů7, ve Věstníku právních předpisů kraje8 nebo Sbírce právních předpisů hlavního města Prahy9, které lze předat do ústředního seznamu i v podobě výtisku příslušné částky Sbírky zákonů, Věstníku právních předpisů kraje nebo Sbírky právních předpisů hlavního města Prahy. Zároveň se všechny dokumenty předávají též v elektronické podobě uložené na technickém nosiči dat v obecně převoditelných formátech počítačových souborů stanovených v příloze č. 3 k této vyhlášce.

Registr objektů

§ 8

(1)

Registr objektů je samostatně a nezávisle vedená databáze, kterou tvoří položky trvale udržované provozovatelem ústředního seznamu, přičemž každá položka odpovídá jednomu objektu ústředního seznamu. Registr objektů obsahuje údaje o objektech ústředního seznamu uvedené v příloze č. 4 k této vyhlášce. Podkladem pro zápis údajů do registru objektů jsou dokumenty uložené ve sbírce listin. Zápis údajů do registru objektů provede provozovatel ústředního seznamu do 30 dnů ode dne uložení dokumentů ve sbírce listin.

(2)

Údaje uložené v registru objektů jsou veřejně přístupné a provozovatel ústředního seznamu je zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak10.

(3)

Položky s údaji o zrušených objektech ústředního seznamu se v registru objektů udržují trvale.

Zápis nových objektů do ústředního seznamu

§ 9

(1)

Podkladem pro zápis objektu do ústředního seznamu je soubor dokumentů uvedený v § 10. Soubor dokumentů zašle orgán ochrany přírody, který ochranu vyhlásil, provozovateli ústředního seznamu do 30 dnů ode dne platnosti právního dokumentu, kterým se ochrana vyhlašuje. U národních parků, chráněných krajinných oblastí, ptačích oblastí a evropsky významných lokalit zasílá soubor dokumentů Ministerstvo životního prostředí (dále jen „ministerstvo“).

(2)

Provozovatel ústředního seznamu přidělí objektům ústředního seznamu do 15 dnů ode dne doručení úplného souboru dokumentů (§ 10) evidenční číslo. Přidělení evidenčního čísla novému objektu doloží provozovatel ústředního seznamu písemným záznamem, jehož originál uloží do složky objektu ve sbírce listin. Zároveň tuto skutečnost oznámí orgánu ochrany přírody, který objekt vyhlásil; u národních parků, chráněných krajinných oblastí, ptačích oblastí a evropsky významných lokalit ministerstvu. Ode dne přidělení evidenčního čísla je objekt zapsán v ústředním seznamu.

§ 10

(1)

Soubor dokumentů, který je podkladem pro provedení zápisu národních přírodních rezervací, přírodních rezervací, národních přírodních památek a přírodních památek, včetně jejich ochranných pásem tvoří

a)

právní předpis, kterým se národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památka nebo přírodní památka, včetně jejich ochranného pásma vyhlašuje,

b)

kopie katastrální mapy s vyznačením hranic zvláště chráněného území, včetně jeho ochranného pásma,

c)

seznamy souřadnic jednotné trigonometrické sítě katastrální1 vrcholů uzavřených geometrických obrazců s přímými stranami, kterými jsou na povrchu stanoveny hranice zvláště chráněného území a jeho vyhlášeného ochranného pásma, s hodnotami souřadnic, uvedenými s přesností alespoň na celé metry,

d)

seznam katastrálních území a parcelních čísel pozemků dotčených ochranou podle stavu katastru nemovitostí platného k datu platnosti právního předpisu, kterým se zvláště chráněné území nebo jeho ochranné pásmo vyhlašuje,

e)

hodnota orientační výměry zvláště chráněného území a jeho vyhlášeného ochranného pásma uvedená v hektarech s přesností na 0,01 ha,

f)

je-li součástí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky nebo přírodní památky podpovrchové důlní dílo, které svým průmětem přesahuje hranice tohoto zvláště chráněného území vymezené na povrchu, je součástí souboru dokumentů rovněž plán tohoto podpovrchového důlního díla usazený v souřadnicích jednotné trigonometrické sítě katastrální1, včetně vektorizovaných obrysů hranic podpovrchového důlního díla,

g)

vektorizované obrysy hranic zvláště chráněného území, včetně jeho ochranného pásma, zaznamenané v obecně převoditelných vektorových formátech počítačových souborů stanovených v příloze č. 3 k této vyhlášce, vytvořené na podkladě Základní báze geografických dat11,

h)

schválený plán péče,

i)

přehled ptačích oblastí a evropsky významných lokalit, které se plně nebo zčásti překrývají se zvláště chráněným územím nebo jeho ochranným pásmem.

Dokumentaci uvedenou pod písmenem b) až e) lze nahradit záznamem podrobného měření změn5 vyhotoveným za účelem zjištění polohy a průběhu hranic národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky nebo přírodní památky, včetně jejich vyhlášeného ochranného pásma.

(2)

Soubor dokumentů, který je podkladem pro provedení zápisu národních parků a chráněných krajinných oblastí, včetně jejich ochranných pásem, tvoří

a)

právní předpis, kterým se národní park nebo chráněná krajinná oblast včetně jejich ochranného pásma vyhlašuje,

b)

podrobný slovní popis průběhu hranic zvláště chráněného území, včetně jeho vyhlášeného ochranného pásma umožňující jednoznačnou a nezaměnitelnou identifikaci průběhu jejich hranic v terénu,

c)

kopie katastrální mapy s vyznačením hranic zvláště chráněného území, včetně jeho vyhlášeného ochranného pásma,

d)

orientační výměra zvláště chráněného území a jeho vyhlášeného ochranného pásma uvedená v hektarech s přesností na 0,01 ha,

e)

vektorizované obrysy hranic zvláště chráněného území, včetně jeho vyhlášeného ochranného pásma, zaznamenané v obecně převoditelných vektorových formátech počítačových souborů stanovených v příloze č. 3 k této vyhlášce, vytvořené na podkladě katastrální mapy a Základní báze geografických dat11,

f)

schválený plán péče,

g)

přehled ptačích oblastí a evropsky významných lokalit, které se plně nebo zčásti překrývají se zvláště chráněným územím nebo jeho ochranným pásmem.

(3)

Soubor dokumentů, který je podkladem pro provedení zápisu zón národních parků a chráněných krajinných oblastí, tvoří

a)

právní předpis, kterým se zóny ochrany přírody národního parku nebo chráněné krajinné oblasti vyhlašují,

b)

kopie katastrální mapy s vyznačením hranic zón ochrany přírody zvláště chráněného území,

c)

orientační výměra zón ochrany přírody zvláště chráněného území uvedená v hektarech s přesností na 0,01 ha,

d)

vektorizované obrysy hranic zón ochrany přírody zvláště chráněného území zaznamenané v obecně převoditelných vektorových formátech počítačových souborů stanovených v příloze č. 3 k této vyhlášce, vytvořené na podkladě katastrální mapy a Základní báze geografických dat11.

(4)

Soubor dokumentů, který je podkladem pro provedení zápisu ptačích oblastí, tvoří

a)

právní předpis, kterým se ptačí oblast zřizuje,

b)

podrobný slovní popis průběhu hranic ptačí oblasti umožňující jednoznačnou a nezaměnitelnou identifikaci polohy hranic v terénu,

c)

kopie katastrální mapy s vyznačením hranic ptačí oblasti,

d)

orientační výměra ptačí oblasti uvedená v hektarech s přesností na 0,01 ha,

e)

vektorizované obrysy hranic ptačí oblasti zaznamenané v obecně převoditelných vektorových formátech počítačových souborů stanovených v příloze č. 3 k této vyhlášce, vytvořené na podkladě katastrální mapy a Základní báze geografických dat11,

f)

přehled zvláště chráněných území a evropsky významných lokalit, které se plně nebo zčásti překrývají s ptačí oblastí.

(5)

Soubor dokumentů, který je podkladem pro provedení zápisu evropsky významných lokalit, tvoří

a)

právní předpis, kterým byla evropsky významná lokalita zařazena do národního seznamu,

b)

kopie katastrální mapy s vyznačením hranic evropsky významné lokality,

c)

orientační výměra zvláště chráněného území a jeho ochranného pásma uvedená v hektarech s přesností na 0,01 ha,

d)

vektorizované obrysy hranic evropsky významné lokality zaznamenané v obecně převoditelných vektorových formátech počítačových souborů stanovených v příloze č. 3 k této vyhlášce, vytvořené na podkladě katastrální mapy a Základní báze geografických dat11,

e)

přehled zvláště chráněných území a ptačích oblastí, které se plně nebo zčásti překrývají s evropsky významnou lokalitou.

(6)

Soubor dokumentů, který je podkladem pro provedení zápisu smluvně chráněných území, tvoří

a)

smlouva, kterou se zřizuje smluvně chráněné území,

b)

kopie katastrální mapy s vyznačením hranic smluvně chráněného území,

c)

orientační výměra smluvně chráněného území uvedená v hektarech s přesností na 0,01 ha,

d)

vektorizované obrysy hranic smluvně chráněného území zaznamenané v obecně převoditelných vektorových formátech počítačových souborů stanovených v příloze č. 3 k této vyhlášce, vytvořené na podkladě katastrální mapy a Základní báze geografických dat11,

e)

přehled ptačích oblastí a evropsky významných lokalit, které se plně nebo zčásti překrývají se smluvně chráněným územím.

(7)

Soubor dokumentů, který je podkladem pro provedení zápisu památných stromů a smluvně chráněných památných stromů, tvoří

a)

pravomocné rozhodnutí o vyhlášení památného stromu nebo smlouva o prohlášení stromu za smluvně chráněný památný strom,

b)

kopie katastrální mapy s vyznačením polohy památného stromu a jeho vyhlášeného ochranného pásma nebo smluvně chráněného památného stromu,

c)

souřadnice jednotné trigonometrické sítě katastrální určující polohu památného stromu nebo smluvně chráněného památného stromu,

d)

přehled zvláště chráněných území a jejich ochranných pásem, ptačích oblastí a evropsky významných lokalit, na jejichž území se památný strom nachází, nebo přehled ptačích oblastí a evropsky významných lokalit, na jejichž území se smluvně chráněný památný strom nachází.

HLAVA IV

ZPŮSOB OZNAČENÍ ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍ, PTAČÍCH OBLASTÍ, SMLUVNĚ CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍ A PAMÁTNÝCH STROMŮ (K § 39 odst. 2, § 42 odst. 5, § 45e odst. 7 a § 47 odst. 3 zákona) (§ 11-13)

§ 11

Způsob označení zvláště chráněných území, ptačích oblastí, smluvně chráněných území a památných stromů v terénu

(1)

K označení

a)

národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek se používá tabulí s velkým státním znakem České republiky a tabulí s uvedením kategorie zvláště chráněného území a názvem příslušného zvláště chráněného území,

b)

přírodních rezervací a přírodních památek se používá tabulí s malým státním znakem České republiky a tabulí s uvedením kategorie zvláště chráněného území,

c)

prvních zón národních parků se používá tabulí s textem „I. zóna národního parku“,

d)

ptačích oblastí se používá tabulí s textem „ptačí oblast“ a názvem příslušného území,

e)

smluvně chráněných území se používá tabulí s textem „smluvně chráněné území“,

f)

památných stromů se používá tabulí s malým státním znakem České republiky a tabulí s textem „památný strom“ nebo „památné stromy“,

g)

smluvně chráněných památných stromů se používá tabulí s textem „smluvně chráněný památný strom“ nebo „smluvně chráněné památné stromy“,

h)

hranic národních přírodních rezervací, národních přírodních památek, přírodních rezervací, přírodních památek a I. zóny národních parků se používá pruhového značení.

Závazné vzory označení zvláště chráněných území, ptačích oblastí, smluvně chráněných území a památných stromů v terénu, včetně stanovení závazných rozměrů tabulí, jejich materiálu, odstínů barev, typu a rozměru písma a způsobu jejich výroby podle písmen a) až g), jsou uvedeny v příloze č. 5 k této vyhlášce.

(2)

Označení hranic zvláště chráněných území, ptačích oblastí a smluvně chráněných území tabulemi se umisťuje na přístupové komunikace a jiná vhodná místa na hranicích těchto území tak, aby tím nebylo omezeno užívání dotčených nemovitostí.

(3)

Pruhové označení hranic podle odstavce 1 písm. h) se umisťuje na hraniční sloupky, které nesou dva červené pruhy 5 cm široké, oddělené 5 cm širokou mezerou. Horní pruh probíhá po celém obvodu sloupku, dolní pouze po takové části obvodu, která odpovídá výseku území nechráněného. Sloupky se umisťují zejména na orientačně významné lomové body hranice zvláště chráněného území nebo I. zóny národního parku. Obdobné označení se provádí na hraničních stromech, případně na jiných vhodných hraničních objektech. Pruhové označení hranic se v terénu umísťuje tak, aby odstup mezi jednotlivými značkami nepřekročil vzdálenost, při které by jedna značka od druhé nebyla při denním světle zřetelně viditelná. U zvláště chráněných území liniového charakteru se tento způsob značení použije přiměřeně podle místních podmínek. Pokud je zvláště chráněné území tvořeno pouze budovou nebo její částí, nebo podpovrchovým důlním dílem, pruhové označení hranic podle odstavce 1 písm. h) se nepoužije.

(4)

Označení památných stromů nebo smluvně chráněných památných stromů, jejich skupin a stromořadí se umisťuje tak, aby nezpůsobilo poškození stromu.

§ 12

Způsob označení zvláště chráněných území, smluvně chráněných území a památných stromů v mapových podkladech

(1)

V kopiích Základní mapy České republiky 1 : 10 000, 1 : 25 000 a 1 : 50 000, které byly vyhotoveny jako součást návrhu na vyhlášení, součást souboru dokumentů sloužícího k zápisu objektu do ústředního seznamu, jako příloha právního předpisu nebo smlouvy, příloha plánu péče, příloha rozhodnutí nebo jako příloha jiného dokumentu zpracovaného orgánem ochrany přírody, se vyznačují

a)

hranice národních parků a chráněných krajinných oblastí plnou 2 mm silnou čarou červené barvy vedenou po jejich vnějším obvodu, s uvedením názvu území včetně kategorie; hranice jejich ochranného pásma stejně silnou přerušovanou čarou červené barvy,

b)

hranice národních přírodních rezervací, přírodních rezervací, národních přírodních památek a přírodních památek plnou 1 mm silnou čarou červené barvy vedenou po jejich vnějším obvodu, s uvedením názvu území včetně kategorie; hranice jejich ochranného pásma stejně silnou přerušovanou čarou červené barvy,

c)

hranice zón národních parků a chráněných krajinných oblastí plnou 0,5 mm silnou čarou červené barvy, s uvedením stupně ochrany římskou číslicí uvnitř segmentu zóny; pro přehlednost mohou být jednotlivé stupně ochrany zón zvýrazněny odlišnou šrafou stejné barvy,

d)

hranice smluvně chráněných území plnou 1 mm silnou čarou fialové barvy vedenou po jejich vnějším obvodu, s uvedením názvu území včetně slov „smluvně chráněné území“,

e)

památné stromy plným kroužkem červené barvy, případně skupinou kroužků o průměru 3 mm, s uvedením jejich názvu včetně slov „památný strom“ nebo „památné stromy“,

f)

smluvně chráněné památné stromy plným kroužkem fialové barvy, případně skupinou kroužků o průměru 3 mm, s uvedením jejich názvu včetně slov „smluvně chráněný památný strom“ nebo „smluvně chráněné památné stromy“.

(2)

V kopiích Státní mapy 1 : 5 000 – odvozené a katastrální mapy, které byly vyhotoveny jako součást návrhu na vyhlášení, součást souboru dokumentů sloužícího k zápisu objektu do ústředního seznamu, jako příloha právního předpisu nebo smlouvy, příloha plánu péče, příloha rozhodnutí nebo jako příloha jiného dokumentu zpracovaného orgánem ochrany přírody, se vyznačují

a)

hranice národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací, přírodních rezervací, národních přírodních památek, přírodních památek a smluvně chráněných území plnou 1 mm silnou čarou černé barvy vedenou po jejich vnějším obvodu, s uvedením názvu území včetně kategorie; hranice jejich ochranného pásma stejně silnou přerušovanou čarou černé barvy,

b)

hranice zón národních parků a chráněných krajinných oblastí plnou 0,5 mm silnou čarou černé barvy s uvedením stupně ochrany římskou číslicí uvnitř segmentu zóny; pro přehlednost mohou být jednotlivé stupně ochrany zón zvýrazněny odlišnou šrafou stejné barvy,

c)

hranice smluvně chráněných území plnou 1 mm silnou čarou černé barvy vedenou po jejich vnějším obvodu, s uvedením názvu území včetně slov „smluvně chráněné území“,

d)

památné stromy plným rovnostranným trojúhelníkem černé barvy, případně skupinou rovnostranných trojúhelníků s vrcholem směřujícím vzhůru o straně délky 5 mm, s uvedením jejich názvu včetně slov „památný strom“ nebo „památné stromy“,

e)

smluvně chráněné památné stromy plným rovnostranným trojúhelníkem černé barvy, případně skupinou rovnostranných trojúhelníků s vrcholem směřujícím vzhůru o straně délky 5 mm, s uvedením jejich názvu včetně slov „smluvně chráněný památný strom“ nebo „smluvně chráněné památné stromy“.

(3)

V kopiích katastrální mapy, které byly vyhotoveny jako součást souboru dokumentů sloužícího k zápisu objektu do ústředního seznamu anebo jako příloha právního předpisu, se vyznačují lomové body hranic zvláště chráněných území a jejich ochranných pásem kroužkem o průměru 2 mm uprostřed s tečkou stejné barvy jako je hranice území, s uvedením jedinečného identifikačního čísla bodu.

§ 13

Přechodná ustanovení

(1)

Projednávání a schvalování plánů péče zpracovaných podle dosavadních právních předpisů a oznámených podle § 38 odst. 3 zákona před účinností této vyhlášky bude dokončeno podle dosavadních právních předpisů, aniž by obsah těchto plánů péče byl uváděn do souladu s touto vyhláškou.

(2)

Projednávání návrhů na vyhlášení zvláště chráněného území, ochranného pásma zvláště chráněného území nebo zón ochrany přírody zpracovaných podle dosavadních právních předpisů oznámených podle § 40 odst. 2 zákona před účinností této vyhlášky bude dokončeno podle dosavadních právních předpisů, aniž by obsah těchto návrhů byl uváděn do souladu s touto vyhláškou.

(3)

Tabule označující zvláště chráněná území a památné stromy podle dosavadních právních předpisů a umístěné v terénu zůstávají v platnosti.

(4)

Evidenční čísla existujících objektů zapsaných v ústředním seznamu před účinností této vyhlášky zůstávají v platnosti.

ČÁST DRUHÁ

(§ 14)

§ 14

Změna vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, ve znění vyhlášky č. 105/1997 Sb., vyhlášky č. 200/1999 Sb., vyhlášky č. 85/2000 Sb., vyhlášky č. 190/2000 Sb., vyhlášky č. 116/2004 Sb., vyhlášky č. 381/2004 Sb., vyhlášky č. 573/2004 Sb., vyhlášky č. 574/2004 Sb., vyhlášky č. 452/2005 Sb., vyhlášky č. 175/2006 Sb., vyhlášky č. 425/2006 Sb., vyhlášky č. 96/2007 Sb. a vyhlášky č. 141/2007 Sb., se mění takto:

1.

Ustanovení § 10, 11, 12, 13 a § 16 odst. 4 se zrušují.

V § 16 se dosavadní odstavce 5 až 7 označují jako odstavce 4 až 6.

 

2.

V § 22 odst. 1 se za slova „chráněných studijních ploch“ vkládá čárka a slova „chráněných přírodních výtvorů“.

 

3.

Příloha č. I se zrušuje.

ČÁST TŘETÍ

ÚČINNOST (§ 15)

§ 15

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 2008.

Ministr:

RNDr. Bursík v. r.

Příloha č. 1

Základní údaje o zvláště chráněných územích

Základní údaje o zvláště chráněných územích jsou:

-

evidenční číslo

(Uvede se evidenční číslo, pod kterým je území evidováno v ústředním seznamu ochrany přírody (§ 42 zákona . 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů). U nově vyhlášených území se evidenční číslo neuvádí, protože v době schválení plánu péče ještě není přiděleno.)

-

kategorie ochrany

-

název

-

druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno

-

název orgánu, který předpis vydal

-

číslo předpisu

-

datum platnosti a datum účinnosti předpisu

-

překryv s územně-správními jednotkami:

kraj:

-

okres:

-

obec s rozšířenou působností:

-

obec:

-

katastrální území:

-

- překryv s jinými chráněnými územími:

 

národní park:

-

chráněná krajinná oblast:

-

jiný typ chráněného území:

-

(Přiloží se zákres hranic území do Základní mapy ČR vhodného měřítka.)

- překryv se soustavou Natura 2000:

ptačí oblast:

evropsky významná lokalita:

-

-

(Přiloží se zákres hranic území do Základní mapy ČR vhodného měřítka.)

-

vymezení území a jeho ochranného pásma a jejich výměra

(Pro národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a jejich ochranná pásma se uvede úplný přehled dotčených pozemků podle jednotlivých katastrálních území a přiloží zákres hranic území do kopie katastrální mapy. Pro národní parky, chráněné krajinné oblasti a jejich ochranná pásma se uvede úplný přehled dotčených katastrálních území a přiloží zákres hranic území do Základní mapy ČR 1 : 10000. Údaje se uvádí podle aktuálního stavu katastru nemovitostí.)

-

managementová kategorie IUCN

(Uvádí se římská číslice označující managementovou kategorie IUCN a její název podle „Zásad pro kategorizaci chráněných území na základě managementu” (edice Planeta 2001):

Ia

- přísná rezervace - vědecká

Ib

- přísná rezervace - ochrana původní přírody

II

- národní park

III

- přírodní památka

IV

- řízená rezervace

V

- chráněná krajina.)

-

předmět ochrany

(Uvede se výčet ekosystémů, společenstev, živých anebo neživých složek ekosystémů, případně krajinných typů nebo jiných objektů tvořících v daném území předmět ochrany.)

-

cíl ochrany

(Uvede se cíl ochrany území, a to pro celé území nebo jeho části. Cíle ochrany nemohou být v rozporu s výše uvedenou managementovou kategorií IUCN. Při formulaci cíle ochrany u území, kde předmětem ochrany je ekosystém se vychází z následujících základních cílů ochrany zvláště chráněných území ve vztahu k ekosystémům, kterými jsou:

•

omezení či pozastavení vývojových procesů v ekosystémech, které vedle přírody významně formoval svou činností i člověk, tak, aby bylo zachováno vývojové stádium ekosystému potřebné pro udržení dobrého stavu předmětu ochrany chráněného území nebo

•

zamezení nebo zmírnění nepříznivých vlivů působících na samovolné vývojové procesy v přirozených ekosystémech, tvořících předmět ochrany chráněného území.

Při formulaci cílů ochrany u území, kde jsou i jiné předměty ochrany se cíle ochrany vůči nim formulují tak, aby bylo zaručeno alespoň udržení dochovaného stavu těchto předmětů ochrany.)

Příloha č. 2

Zásady hodnocení přirozenosti lesních porostů

TERMINOLOGIE:

 

a)

stupeň přirozenosti

Stupeň přirozenosti je pro účely hodnocení přirozenosti lesních porostů vyjádřením míry ovlivnění lesního ekosystému člověkem, a to jak přímým lesnickým obhospodařováním tak nepřímo působícími antropickými vlivy. Stupně přirozenosti lesních porostů jsou:

•

les původní, nebo-li prales – člověkem téměř neovlivněný les, kde dřevinná skladba i prostorová struktura odpovídají stanovištním poměrům, tzn. potenciální přirozené vegetaci. Za původní les lze označit i porosty, které byly v minulosti ovlivněny člověkem, ovšem zásah neměl vliv na vybočení z přirozené vývojové trajektorie a stopy takového zásahu již dávno nejsou patrné – např. toulavá těžba jednotlivých stromů před více než 100 lety, odvoz odumřelých stromů z okrajů porostu před více než 50 lety apod. Termín prales lze ztotožnit s označením les původní. Tyto porosty jsou v současnosti ponechány samovolnému vývoji.

•

les přírodní – les vzniklý přírodními procesy, avšak člověkem v minulosti ovlivňovaný (zejména toulavou těžbou a pastvou, nikoliv sadbou nebo síjí). Jeho dřevinná skladba i prostorová a věková struktura převážně odpovídají stanovištním poměrům, pomístně se mohou odchylovat, např. vlivem samovolného vývoje, který proběhl v pozměněných podmínkách (např. po vyklučení lesa ve středověku a následném dlouhodobém ponechání plochy neřízené sukcesi lesa, území pod dlouhodobým vlivem vyšších stavů zvěře apod.). Tyto porosty jsou v současnosti ponechány samovolnému vývoji.

•

les přírodě blízký – les, jehož dřevinná skladba odpovídá převážně poměrům stanovištním, avšak prostorová struktura je jednodušší než v původním lese. Tyto porosty vznikaly pod vlivem člověka a jejich stav mohl být docílen i vědomou činností člověkem. Dlouhodobě docházelo k usměrňování jejich vývoje a stopy tohoto usměrňování jsou dosud patrné (odvoz odumřelého dříví, těžba dříví, výchovné zásahy apod.), v současnosti však v nich záměrné obhospodařování neprobíhá. V současnosti mohou být tyto porosty ponechány samovolnému vývoji anebo v nich probíhají účelové zásahy vedoucí k obnově přirozené dřevinné skladby a prostorové struktury.

•

les přirozený – souhrnné označení pro lesní porosty zařazené do stupňů přirozenosti les původní (prales), les přírodní a les přírodě blízký.

•

les kulturní - les, jehož dřevinná skladba odpovídá převážně poměrům stanovištním, ale jeho prostorová struktura je srovnatelná nebo jednodušší než v lese přírodě blízkém. Tyto porosty vznikaly a vznikají pod vlivem člověka a jejich stav byl docílen vědomou činností člověka. Jedná se o porosty obhospodařovaného lesa, v kterých jsou prováděny obvyklé hospodářské činnosti jako například pěstební práce, výchova, případně obnova porostů.

•

les nepůvodní - les, jehož dřevinná skladba převážně neodpovídá poměrům stanovištním. Tyto porosty vznikaly a vznikají pod vlivem člověka a jejich stav byl docílen činností člověka. Jedná se o porosty obhospodařovaného lesa, v kterých jsou prováděny obvyklé hospodářské činnosti jako například pěstební práce, výchova případně obnova porostů.

 

b)

přirozený vývoj

Přirozený vývoj je pro účely hodnocení přirozenosti lesních porostů nerušený vývoj přirozených lesů s vyloučením současných přímých (tj. především pěstebních prací, výchovy a obnovy porostů, zásahů proti škodlivým činitelům včetně provádění nahodilých těžeb) i nepřímých lidských vlivů (např. vysoké stavy spárkaté zvěře nebo doznívající imisní zatížení atd.). Zejména nepřímé lidské vlivy působí dnes na lesy v různé podobě a intenzitě prakticky všude a je obtížné je pro tyto účely jakkoliv klasifikovat. Přirozený vývoj lesa je v současných podmínkách prakticky nedosažitelný stav. Zejména nepřímé lidské vlivy působí dnes na lesy v různé podobě a intenzitě prakticky všude a je obtížné je pro tyto účely jakkoliv klasifikovat. Např. nelze nazvat přirozeným vývojem stav, kdy dynamika vývoje lesa (byť se jedná např. o „přírodní“ les) je výrazně narušena nadměrnými stavy spárkaté zvěře (důsledkem činnosti člověka), jež prakticky blokují přirozenou obnovu lesa.

 

c)

samovolný vývoj

Samovolný vývoj je pro účely hodnocení přirozenosti lesních porostů označení vývoje lesa s vyloučením přímých lidských zásahů (tj. především pěstebních prací, výchovy a obnovy porostů, zásahů proti škodlivým činitelům včetně provádění nahodilých těžeb). Ten shrnuje ve svém obsahu jednak spontánní působení přírodních sil v rámci vztahů jednotlivých složek ekosystému lesa, ale zároveň i ovlivnění porostů člověkem v minulosti (např. obhospodařování) i nepřímé ovlivnění vývoje porostů v současnosti (např. vysoké stavy spárkaté zvěře nebo doznívající imisní zatížení).

 

d)

ponechání samovolnému vývoji

Ponechání samovolnému vývoji je pro účely hodnocení přirozenosti lesních porostů stav vzniklý úmyslným i neúmyslným trvalým vyloučením přímých lidských zásahů (tj. především pěstebních prací, výchovy a obnovy porostů a nahodilých těžeb) do lesních porostů a jejich vystavení spontánnímu působení přírodních sil v rámci vztahů jednotlivých složek ekosystému lesa. Tento stav nevylučuje přímé ovlivnění porostů člověkem v minulosti (např. obhospodařování) i nepřímé ovlivnění vývoje porostů v současnosti (např. vysoké stavy spárkaté zvěře nebo doznívající imisní zatížení).

 

e)

stanovištně původní / stanovištně nepůvodní dřevina

Stanovištně původní dřevina je pro účely hodnocení přirozenosti lesních porostů vymezena jako dřevina, která je na daném stanovišti součástí přirozené druhové skladby. Přirozená druhová skladba je taková skladba, která je utvářena podle abiotických ekologických podmínek lokality (stanoviště) bez vlivu člověka a odpovídá stavu lesního ekosystému na daném stanovišti, pro který se používá souhrnné označení klimax.

 

f)

minulost

Minulost je pro účely hodnocení přirozenosti lesních porostů vymezena jako časové období předcházející dni, v němž je prováděno hodnocení porostu.

 

g)

současnost

Současnost je pro účely hodnocení přirozenosti lesních porostů vymezena jako okamžik hodnocení porostu zahrnující též nejbližší následující období, pro které je stanoven konkrétní plán zásahů pro hodnocený porost (tzn. zpravidla období platnosti plánu péče a souvisejícího lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy).

 

g)

holina

Holina je pro účely hodnocení přirozenosti lesních porostů podle této vyhlášky lesní pozemek nebo jeho část bez lesního porostu o výměře větší než 0,02 ha.

 

POSTUP HODNOCENÍ:

 

Výběr dílčí plochy a její výměra:

-

dílčí plochu tvoří soubor lesních porostů, jejichž vlastnosti rozhodné pro hodnocení přirozenosti jsou homogenní, dílčí plocha tedy může být tvořena i více jednotkami prostorového rozdělení lesa,

-

do dílčí plochy mohou být arondovány i plochy s odlišnými vlastnostmi, jejich podíl na celkové výměře dílčí plochy však nesmí překročit 10%, rozloha jedné plochy s odlišnými vlastnostmi nesmí překročit 5% výměry dílčí plochy a nesmí být větší než 1ha,

-

výměra dílčí plochy, na které se provádí hodnocení přirozenosti by neměla být menší než 1ha.

 

Určení stupně přirozenosti:

-

pro jednu dílčí plochu se tabulka vyplní tak, že se v každém řádku vyhodnotí kritérium, které je zde uvedeno a je-li v daném případě správná odpověď „Ano“, zaškrtne se bílé políčko s touto odpovědí; nelze-li odpovědět „Ano“, žádné políčko se v daném řádku nezaškrtává a vysvětlení se uvede na konci tabulky v poznámce,

-

při hodnocení se vychází ze skutečnosti, že není možno postihnout všechny složky ekosystému a jejich funkce a vazby, ale v případě lesů je vždy hlavní determinantou stavu i ostatních složek ekosystému dřevinné patro,

-

po zaškrtnutí příslušných políček v jednotlivých řádcích, zjistíme, v kterých sloupcích se nacházejí zaškrtnutá políčka,

-

pro zařazení dílčí plochy do příslušného stupně přirozenosti platí zásada, že tato plocha musí splňovat všechna kriteria pro daný stupeň přirozenosti, ani záporná odchylka u jen jednoho kriteria není důvodem pro zařazení do vyššího stupně přirozenosti,

-

je-li zaškrtnuté alespoň jedno políčko ve sloupci E, zaškrtneme v posledním řádku označeném jako „Zařazení do stupně přirozenosti“ políčko ve sloupci „E“, tomuto výsledku odpovídá hodnocení příslušné dílčí plochy jako „les nepůvodní“,

-

je-li zaškrtnuté alespoň jedno políčko ve sloupci D a žádné ve sloupci E, zaškrtneme v posledním řádku označeném jako „Zařazení do stupně přirozenosti“ políčko ve sloupci „D“, tomuto výsledku odpovídá hodnocení příslušné dílčí plochy jako „les kulturní“,

-

je-li zaškrtnuté alespoň jedno políčko ve sloupci C a žádné ve sloupcích D a E, zaškrtneme v posledním řádku označeném jako „Zařazení do stupně přirozenosti“ políčko ve sloupci „C“, tomuto výsledku odpovídá hodnocení příslušné dílčí plochy jako „les přírodě blízký“,

-

je-li zaškrtnuté alespoň jedno políčko ve sloupci B a žádné ve sloupcích C až E, zaškrtneme v posledním řádku označeném jako „Zařazení do stupně přirozenosti“ políčko ve sloupci „B“, tomuto výsledku odpovídá hodnocení příslušné dílčí plochy jako „les přírodní“,

-

jsou-li zaškrtnutá pouze políčka ve sloupci A a žádné ve sloupcích B až E, zaškrtneme v posledním řádku označeném jako „Zařazení do stupně přirozenosti“ políčko ve sloupci „A“, tomuto výsledku odpovídá hodnocení příslušné dílčí plochy jako „les původní“,

-

v řádku označeném jako „Poznámka“ uvede hodnotitel komentář ke kriteriím použitým při hodnocení konkrétní plochy, zejména těch, kde nebylo možno odpovědět „Ano“ anebo podrobněji specifikovat případné arondace dílčí plochy. Podobný poznámkový aparát k jednotlivým kriteriím je uveden za tabulkou.

 

Tabulka

 

HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESNÍCH POROSTŮ:

Název lokality (území):

 

Dílčí plocha:

 

Výměra dílčí plochy:

 

Kriteria hodnocení – jednotlivé hodnocené způsoby ovlivnění vývoje porostů v minulosti a v současnosti

Způsob ovlivnění vývoje dílčí plochy v minulosti a v současnosti

A

B

C

D

E

původní

přírodní

Přírodě blízký

kulturní

nepůvodní

A - Přímé ovlivnění vývoje porostu formou lesnických opatření

 

 

 

 

 

A1

Žádná těžba v minulosti i současnosti anebo pouze toulavá těžba před více než 100 lety

Ano

 

 

 

 

A2

Pouze těžba toulavá v minulých 100 letech

 

Ano

 

 

 

A3

Mýtní těžba před více než 100 lety s následnou sekundární neřízenou sukcesí

 

Ano

 

 

 

A4

Záměrné obnovní zásahy na méně než ¼ plochy v minulosti

 

Ano

 

 

 

A5

Záměrné obnovní zásahy na více než ¼ plochy v minulosti

 

 

Ano

 

 

A6

Mýtní těžba úmyslná a vkládání obnovních prvků v současnosti

 

 

 

Ano

 

A7

Nahodilá těžba živých (aktivních) stromů v současnosti bez vzniku holiny

 

 

Ano

 

 

A8

Nahodilá těžba živých (aktivních) stromů v současnosti se vznikem holiny

 

 

 

Ano

 

A9

Výsadba sazenic nebo síje semen jako hosp. opatření na méně než ¼ plochy v minulosti

 

Ano

 

 

 

A10

Výsadba sazenic nebo síje semen jako hosp. opatření na více než ¼ plochy v minulosti

 

 

Ano

 

 

A11

Výsadba sazenic nebo síje semen jako hosp. opatření v současnosti

 

 

 

Ano

 

A12

Záměrné výchovné zásahy na méně než ¼ plochy v minulosti

 

Ano

 

 

 

A13

Záměrné výchovné zásahy na více než ¼ plochy v minulosti

 

 

Ano

 

 

A14

Záměrné pěstební nebo výchovné zásahy v současnosti

 

 

 

Ano

 

A15

Rekonstrukční managementová opatření v minulosti

 

Ano

 

 

 

A16

Rekonstrukční managementová opatření v současnosti

 

 

Ano

 

 

A17

Zásahy eliminující sekundární negativní antropické vlivy

Ano

 

 

 

 

B – Odumřelé dřevo

 

 

 

 

 

B1

Odumřelé dřevo se nikdy neodváželo nebo před více než 50 lety

Ano

 

 

 

 

B2

Odvoz odumřelého dřeva v minulých 50 letech

 

Ano

 

 

 

B3

Částečné zpracování odumřelého dřeva v současnosti

 

 

Ano

 

 

B4

Zpracování odumřelého dřeva v plném rozsahu v současnosti

 

 

 

Ano

 

C – Nepřímé ovlivnění vývoje porostu působením člověka

 

 

 

 

 

C1

Nejsou patrné známky negativního vlivu spárkaté zvěře na lesní ekosystém anebo pouze vliv historické pastvy dobytka na vývoj struktury a textury porostu, který je již nepatrný a lze dovodit pouze teoretické ovlivnění dřevinné skladby

Ano

 

 

 

 

C2

Dlouhodobě vysoké stavy spárkaté zvěře v posledních 50 letech, mající vliv na vývoj struktury porostu (výrazně snížený počet stromů v několika po sobě jdoucích tloušťkových třídách), v lesních porostech v současnosti probíhá přirozená obnova všech hlavních stanovištně původních druhů dřevin (tj. dřevin, které mají v potenciální přirozené skladbě zastoupení vyšší než 20%)

 

Ano

 

 

 

C3

Dlouhodobě vysoké stavy spárkaté zvěře v posledních 50 letech, mající vliv na vývoj struktury porostu (výrazně snížený počet stromů v několika po sobě jdoucích tloušťkových třídách), v lesních porostech v současnosti vlivem spárkaté zvěře neprobíhá přirozená obnova všech hlavních stanovištně původních druhů dřevin

 

 

Ano

 

 

D - Současná dřevinná skladba v porovnání s potenciální přirozenou dřevinnou skladbou

 

 

 

 

 

D1

přítomnost všech hlavních stanovištně původních druhů dřevin, se zastoupením reprodukce schopných jedinců

 

Ano

 

 

 

D2

přítomnost stanovištně nepůvodních dřevin vtroušeně do 10% v zastoupení

 

 

Ano

 

 

D3

přítomnost stanovištně nepůvodních dřevin od 10% do 50% v zastoupení

 

 

 

Ano

 

D4

přítomnost stanovištně nepůvodních dřevin nad 50% v zastoupení

 

 

 

 

Ano

D5

Přechodná přítomnost stanoviště nepůvodních dřevin označovaných jako invazní neofyty, například akát, pajasan, vejmutovka, dub černý) do 5% v zastoupení

Ano

 

 

 

 

D6

porosty geneticky nepůvodní (nepůvodní populace dřevin atd.)

 

 

 

Ano

 

Stupně přirozenosti

původní

přírodní

přírodě blízký

kulturní

ne-původní

Zařazení do stupně přirozenosti:

 

 

 

 

 

Je (dílčí plocha) ponechána samovolnému vývoji? (Ano/Ne)

 

Pokud ano, od kdy (alespoň odhad)?

 

Hodnocení provedl:

 

Datum zpracování:

 

Poznámka:

 

Vysvětlení použití jednotlivých kriterií v tabulce:

•

A1, A2 - Jedná se o porosty, v kterých dosud nebyla provedena žádná těžba nebo pouze těžba toulavá. Toulavou těžbou je míněna úmyslná těžba charakteru jednotlivého výběru stromů bez vzniku jakýchkoliv obnovních ploch, která byla prováděna za účelem např. výběru několika kvalitních jedinců z území v době kdy nebyla ještě deklarována jeho ochrana. Časová hranice 100 let pro toulavou těžbu je odvozena od skutečnosti, že nejde-li o plošnou těžbu, nýbrž o těžbu jednotlivých stromů, která se vybraného území dotkla jen okrajově, dochází k zahlazení stop po těžbě poměrně rychle. Není zásadně narušena struktura a textura vybraného porostu ani dřevinná skladba či jeho věková diferenciace. I dřeviny rostoucí pomaleji a v zástinu, jsou schopny během 100 let vyplnit uvolněný prostor. Při vyhodnocování těchto kritérií se vychází z dostupných písemných údajů o těžbách nebo ze skutečného stavu lesního porostu v současnosti (například přítomnost pařezů nebo chybějící jedinci nejstarších věkových kategorií).

•

A3 - Mýtní těžbou je zde míněna těžba, při které došlo před více než 100 lety k vymýcení původního porostu, ale plocha byla následně ponechána sekundární sukcesi a jejímž výsledkem je samovolně vzniklý lesní porost, jehož dřevinná skladba i prostorová a věková struktura převážně odpovídají stanovištním poměrům (např. po vyklučení části lesů ve středověku a jejich ponechání dlouhodobé sekundární sukcesi v okolí dnešních zřícenin hradů nebo zemědělská půda v některých oblastech v pohraničí ponechaná mnoho desítek let ladem a v současnosti porostlá sekundárním lesem).

•

A4, A5 - Jedná se o hospodářská opatření v minulosti, jejichž cílem byla obnova porostů. Pokud však došlo k obnově (i umělé) s pomocí stanovištně odpovídajících dřevin a dnešní porost splňuje ostatní kriteria, může být zařazen jako „přírodní“ nebo „přírodě blízký“. Velikost 1/4obnovované plochy je zvolena jako toleranční hranice v přírodním lese, který splňuje všechna další kriteria přírodního lesa, ale uvnitř území došlo k maloplošnému soustředěnému zásahu, který okolí ovlivnil minimálně (např. lokální likvidace následků větrného polomu nebo částečné rozpracování porostů maloplošnými obnovními prvky). Do stupně „přírodě blízký“ tak mohou spadat i dnešní (z hlediska hospodářského) přestárlé pařeziny, kde se již dostatečně dlouho neprovádějí standardní hospodářské zásahy.

•

A6 - Je to kontrolní pojistka proti případnému zařazování dnešních obhospodařovaných porostů, kde se aktivně hospodaří, mezi přirozené lesy.

•

A7, A8 - Nahodilou těžbou není míněna cílevědomá výchovná ani obnovní těžba při standardním obhospodařování lesa, ale pouze těžba dosud živých stromů z důvodu ochrany lesa (např. těžba aktivních kůrovcových stromů smrku nebo borovice) ve smyslu § 33 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb. Tento typ těžby má obvykle charakter toulavé těžby v současnosti (pokud se nejedná o jednorázový masivní zásah), při které nevzniká holina. V takovém případě lze les ještě hodnotit jako „přírodě blízký“. A8 – je kontrolní pojistka při zařazování porostů, kde v současnosti dochází ke vzniku holin a nelze při splnění ostatních kritérií výběru již takové plochy hodnotit jako lesy přirozené. Tzv. nahodilá těžba sterilních souší nebo vývratů jakýchkoliv dřevin je zpracováním odumřelého dřeva – viz B3.

•

A9-11 - Velikost 1/4 plochy je zvolena jako toleranční hranice v přírodním lese, který splňuje všechna kriteria, ale uvnitř území došlo k maloplošnému soustředěnému zásahu, který okolí ovlivnil minimálně. A11 – je kontrolní pojistka při zařazování porostů, kde se v současnosti aktivně provádí tato činnost jako hospodářské opatření, mezi přirozené lesy.

•

A12-14 - Záměrnými výchovnými zásahy je míněna cílevědomá výchovná těžba v určité části území, která měla za cíl „zkvalitnění“ porostů z hospodářského hlediska. Rozlišovací plocha ¼ velikosti rezervace je stejně jako u A2 a A8 toleranční hranicí pro přírodní les při různých zásazích. A14 – Je opět kontrolní pojistka pro porosty, kde jsou i dnes prováděny zásahy s hospodářským cílem.

•

A15-16 - Za rekonstrukční managementová opatření se v tomto smyslu považují zásahy za účelem podpory ohrožených druhů dřevin (např. uvolnění vtroušených jedlí v plošném nárostu buku pro její záchranu), nebo vnesení chybějící dřeviny (např. dříve člověkem vytěžené, nebo hromadně odumřelé např. vlivem tracheomykóz nebo likvidace skupin stanovištně nevhodných dřevin). U přírodě blízkého lesa (např. pařeziny nebo horské smrčiny) je jako rekonstrukční managementové opatření vnímán i těžební zásah za účelem strukturální diferenciace porostu nebo např. těžby sice stanovištně původní dřeviny, ovšem zcela nevhodného ekotypu – např. chlumní smrk v horských lesích v 8. lesním vegetačním stupni apod. Při hodnocení je stále třeba mít na paměti rozdíl mezi managementovým opatřením a hospodářským zásahem, kde primárním měřítkem rozhodování je hospodářský výsledek.

•

A17 - Za zásahy eliminující sekundární antropické vlivy se nepovažují rekonstrukční opatření (viz. A15-16), jejichž cílem je aktivní přiblížení porostů modelu původního lesa, nýbrž pouze zásahy jejichž cílem je udržení relativně vyrovnaného stavu ekosystému (např. oplocení celé rezervace či skupin zmlazení v rezervaci v oblasti s neúměrně vysokými stavy spárkaté zvěře – nikoliv však selekce jedinců ve skupinách zmlazení; dále likvidace invazních neofytů, která je odůvodnitelná i v lesních porostech již ponechaných samovolnému vývoji - např. likvidace invazního akátu nebo vejmutovky apod.). Tyto zásahy jsou, vzhledem k vnějšímu vlivu okolí, realizovány v řadě lokalit a jsou akceptovatelné i v původním lese.

•

B1, B2, B3 - Časová hranice 50 let pro odvoz odumřelého dřeva respektuje výsledky výzkumu přirozených lesů, které dokazují, že rozklad odumřelých ležících stromů trvá více než 50 let jen na výjimečných stanovištích (suchá, zpravidla xerotermní stanoviště nebo naopak vysoké horské polohy a současně kmen bez doteku s půdním povrchem). Je tedy pravděpodobné, že byl-li porost více než 50 let ušetřen vyklízení odumřelého dřeva, jsou v něm dnes opět zastoupena všechna rozkladová stadia odumřelého dřeva. Při posuzování přítomnosti odumřelého dřeva zejména ve stupni „přírodě blízký“ je třeba více tolerance – např. pokud je odváženo mrtvé dřevo z okrajů porostu podél cest, kde vadí z hlediska dopravního či technologického běžnému obhospodařování a uvnitř porostu mrtvé dřevo zůstává. Totéž platí pro situaci, kdy je např. provedena nahodilá kůrovcová těžba a napadené stromy (zejména smrky) jsou vyváženy, zatímco staré sterilní souše zůstávají na místě a s nimi odumřelé dřevo dalších, zejména listnatých druhů dřevin.

•

C1 - Vliv pastvy dobytka je zřetelný zejména u porostů ve středních horských a podhorských polohách, kde došlo vlivem pastvy ke zjednodušení porostní struktury a postupně i k ovlivnění dřevinné skladby (záměna buku jedlí či smrkem nebo záměna dubu bukem v nižších polohách apod.). Jedná se o formální připomenutí jevu, který vnímáme jako přípustný ve všech stupních přirozenosti.

•

C2, C3 - Vliv vysokých stavů spárkaté zvěře na přirozenou obnovu lesních ekosystémů je jedním z nevýznamnějších negativních vlivů způsobených člověkem, proto je třeba tento vliv vždy zodpovědně vyhodnotit a zohlednit při hodnocení přirozenosti.

•

D1 - Potenciální přirozenou druhovou skladbu vyjádřenou zastoupením hlavních dřevin je do určité míry nutno brát s tolerancí s tím, že za mezní hodnoty pro hodnocení je považována účast hlavních dřevin – tj. dřevin, které mají v potenciální přirozené skladbě zastoupení vyšší než 20%, přičemž poměr zastoupení hlavních dřevin není pro hodnocení rozhodující (např. zastoupení jedle na stanovištích s jejím potenciálním vysokým podílem je v současnosti ve většině případů v jednotkách procent). Podstatná je schopnost, byť i malé populace, další reprodukce.

•

D2 - Je tolerována účast stanovištně nepůvodních dřevin do 10% v zastoupení, vyskytujících se ve skupinkách, hloučcích či jednotlivě vtroušeně. Tyto dřeviny by měly být předmětem rekonstrukčních managementových opatření (např. postupná redukce příměsi smrku na stanovištích, kde v potenciální přirozené skladbě chybí atd.).

•

D3 - Je tolerována účast stanovištně nepůvodních dřevin v rozmezí od 10% do 50% v zastoupení, vyskytujících se ve skupinkách, hloučcích či rovnoměrně rozptýleny po porostu. Tyto dřeviny mohou být předmětem obhospodařování.

•

D5 - Je tolerována účast invazních neofytů (např. akát, pajasan, vejmutovka, dub červený) do 5% zastoupení. Přítomnost invazních neofytů je vnímána jako dočasná záležitost a předpokládá se, že jsou a budou předmětem permanentní likvidace.

•

D6 - Porosty geneticky nepůvodní (nepůvodní populace dřevin atd.) – jednou ze základních podmínek pro označení lesního porostu jako les přirozený je jeho genetická původnost – tzn. porosty u nichž víme, že do nich byly vnášeny dřeviny prokazatelně cizího původu (nevhodného ekotypu) a tento původ je zcela zřejmý i dnes a tyto dřeviny plošně převažují, by neměly být v těchto stupních přirozenosti klasifikovány. Tam kde se jedná pouze o část jinak hodnotného porostu musí být tato část jasně graficky oddělena do samostatné dílčí plochy. Tento problém se bude týkat převážně porostů se zastoupením smrku.

 

Způsob označení lesních porostů v mapách tvořících přílohu plánů péče

 

stupně přirozenosti lesních porostů

barva v mapě

Les původní (prales)

- zelená

Les přírodní

- hnědá

Les přírodě blízký

- žlutá

Les kulturní

- modrá

Les nepůvodní

- červená

 

Porosty ponechané samovolnému vývoji se v mapách tvořících přílohu plánů péče označují tmavě zelenou čarou silnou 2 mm nakreslenou po obvodu jejich hranic.

Příloha č. 3

Standard, kterým se stanoví typy technických nosičů dat a formátů a dalších parametry počítačových souborů určených pro předávání dat do Ústředního seznamu ochrany přírody

1/ Typy technických nosičů dat určených pro předávání dat

Data v elektronické podobě se do ústředního seznamu předávají na následujících typech technických nosičů dat:

-

CD

-

DVD (všechny typy)

včetně jejich souborového systému.

 

Ministerstvo životního prostředí může určit další možné přijímané technické nosiče dat, jejichž seznam zveřejní ve Věstníku Ministerstva životního prostředí.

 

2/

Formáty počítačových souborů určených pro předávání dat

Textové dokumenty v elektronické podobě se předávají jako formáty:

-

*.txt

-

*.rtf

-

*.doc

-

*.odt

 

Tabulkové přílohy a datové soubory (seznamy lomových bodů atd.) v elektronické podobě se předávají jako textové formáty:

-

*.txt

-

*.rtf

-

*.doc

-

*.odt

nebo jako formáty s databázovým uspořádáním

-

*.xls

-

*.dbf

 

Elektronická obrazová data v rastrové podobě se předávají jako formáty:

-

*.jpg

-

*.tif

-

*.pdf

 

Geografická data ve vektorizované podobě se předávají jako formát:

-

shapefile (*.shp, *.shx, *.dbf)

 

Předkladatel podání musí zachovat uvedené přípony jmen souborů.

Ministerstvo životního prostředí může určit další možné přijímané formáty, jejichž seznam zveřejní ve Věstníku Ministerstva životního prostředí. Současně může zveřejnit ve Věstníku Ministerstva životního prostředí jednotnou strukturu a popis dat Ústředního seznamu ochrany přírody.

 

3/

Požadavky na kódování znaků národního prostředí

Znaky českého národního prostředí musí být kódovány v souladu se Standardem ISVS pro národní prostředí.

Příloha č. 4

Přehled údajů vedených v registru objektů o objektech ústředního seznamu

Zvláště chráněná území

typ údaje

obsah

identifikační údaje území

evidenční číslo, název, kategorie

Údaje o vyhlášení, změně nebo zrušení zvláště chráněného území a jeho ochranného pásma

kdo vydal, druh předpisu, číslo předpisu, datum vydání, datum účinnosti, zobrazení dokumentu

údaje o vymezení, změně nebo zrušení zón chráněných krajinných oblastí a národních parků (dále jen „(CHKO a NP“)

kdo vydal, druh předpisu, číslo předpisu, datum vydání, datum účinnosti, zobrazení dokumentu

předmět ochrany

podle vyhlašovacího předpisu

údaje o poloze území

číslo a název katastrálních území, obec, okres, kraj

překryv s jiným chráněným územím

překryv s jiným zvláště chráněných územím (dále jen „ZCHÚ“), ptačí oblastí (dále jen „PO“) nebo evropsky významnou lokalitou (dále jen „EVL“)

výměra

s přesností na 0,01 ha

typ ochranného pásma

ochranné pásmo ze zákona či vyhlášené zřizovacím předpisem

souřadnice lomových bodů (S-JTSK) hranic národních přírodních památek, přírodních rezervací, národních přírodních památek a přírodních památek (dále jen „NPR, NPP PR a PP“) a jejich vyhlášených ochranných pásem

označení obrazce, číslo bodu, pořadí bodu v obrazci, souřadnice bodu (S-JTSK), způsob zjištění souřadnic, přesnost

hranice NP, CHKO a jejich ochranných pásem

slovní popis průběhu hranice

grafické znázornění průběhu hranice ZCHÚ, jeho ochranného pásma a zón ochrany přírody

vektorizované obrysy hranic zaznamenané ve formátu počítačových souborů shapefile (*.shp, *.shx, *.dbf), vytvořené na podkladu Základní mapy ČR 1 : 10000 a na podkladu katastrální mapy nebo pomocí souřadnic (S-JTSK) lomových bodů hranic

čísla mapových listů

Základní mapa ČR (dále jen „ZM ČR“) 1:10000, Státní mapa odvozená (dále jen „SMO“) 1:5000, katastrální mapa

seznam parcel NPR, NPP PR, PP a jejich ochranných pásem - platný k datu vyhlášení

druh evidence, parcelní číslo, katastrální území, výměra celková, výměra v ZCHÚ, druh pozemku

údaje o návštěvních řádech (§ 19 zákona) na území NP

kdo vydal, druh předpisu, číslo předpisu, datum vydání, datum účinnosti, zobrazení dokumentu

údaje o právních předpisech a opatřeních obecné povahy vydaných orgány ochrany přírody vztahujících se k ZCHÚ

kdo vydal, druh předpisu (opatření), číslo předpisu (opatření), datum vydání, datum účinnosti, zobrazení dokumentu

údaje o výjimkách ze základních ochranných podmínek ZCHÚ (§ 43 zákona)

kdo vydal, č.j., datum vydání, datum nabytí právní moci, období platnosti, § zákona, ke kterému se vztahují, předmět výjimky

údaje o správních rozhodnutích vydaných orgány ochrany přírody vztahujících se k ZCHÚ

kdo vydal, č.j., datum vydání, datum nabytí právní moci, období platnosti, § zákona, ke kterému se vztahují, předmět rozhodnutí

plán péče a změny plánu péče

kdo schválil, datum schválení, číslo jednací, období platnosti, autor

 

Ptačí oblasti

typ údaje

obsah

identifikační údaje PO

evidenční číslo, název

údaje o vymezení, změně nebo zrušení PO

kdo vydal, druh předpisu, číslo předpisu, datum vydání, datum účinnosti, zobrazení dokumentu

ptačí druh pro jehož ochranu byla oblast ochrany ptactva vymezena

druhy ptáků podle směrnice č. 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků

údaje o poloze PO

číslo a název katastrálního území, obec, okres, kraj, překryv se ZCHÚ a EVL

výměra

s přesností na 0,01 ha

hranice PO

slovní popis průběhu hranice

grafické znázornění průběhu hranic PO

vektorizované obrysy hranic zaznamenané ve formátu počítačových souborů shapefile (*.shp, *.shx, *.dbf), vytvořené na podkladu Základní mapy ČR 1 : 10000 a na podkladu katastrální mapy nebo pomocí souřadnic(S-JTSK) lomových bodů hranic

čísla mapových listů

ZM ČR 1:10000, SMO 1:5000, katastrální mapa

 

Evropsky významné lokality

typ údaje

obsah

identifikační údaje EVL

evidenční číslo, název

údaje o zařazení, změně nebo vypuštění EVL v národním seznamu

kdo vydal, druh předpisu, číslo předpisu, datum vydání, datum účinnosti, zobrazení dokumentu

typ přírodního stanoviště nebo druh pro jehož ochranu byla lokalita zařazena do národního seznamu

typy přírodních stanovišť a druhy podle příloh směrnice č. 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin

údaje o poloze EVL

číslo a název katastrálního území, obec, okres, kraj, překryv se ZCHÚ a PO

Výměra EVL

s přesností na 0,01 ha

grafické znázornění průběhu hranic EVL

vektorizované obrysy hranic zaznamenané ve formátu počítačových souborů shapefile (*.shp, *.shx, *.dbf), vytvořené na podkladu Základní mapy ČR 1 : 10000 a na podkladu katastrální mapy nebo pomocí souřadnic (S-JTSK) lomových bodů hranic

čísla mapových listů

ZM ČR 1:10000, SMO 1:5000, katastrální mapa

 

Památné stromy

typ údaje

obsah

identifikační údaje památného stromu

evidenční číslo, název, jednotlivý strom, skupina stromů, stromořadí, počet stromů, druhová jména - česká, druhová jména -vědecká

údaje o vyhlášení, změně nebo zrušení památného stromu

kdo vydal, číslo jednací, datum vydání, datum nabytí právní moci, zobrazení dokumentu

typ ochranného pásma

ochranné pásmo ze zákona či vyhlášené zřizovacím aktem

grafické znázornění

vektorizovaný bod, který se nachází ve středu kmene stromu a zákres tohoto bodu v mapě

výjimky z ochrany

kdo vydal, č.j., datum vydání, datum nabytí právní moci, období platnosti, § zákona, ke kterému se vztahují, předmět výjimky

údaje o poloze památném stromu

číslo a název katastrálního území, obec, okres, kraj, překryv se ZCHÚ

souřadnice bodu udávající polohu stromu

číslo bodu, souřadnice bodu (S-JTSK), způsob zjištění souřadnic, přesnost

čísla mapových listů

ZM ČR 1:10000, SMO 1:5000, katastrální mapa

seznam parcel platný k datu vyhlášení

druh evidence, parcelní číslo, katastrální zemí, výměra, druh pozemku

 

Smluvně chráněné památné stromy

typ údaje

obsah

identifikační údaje památného stromu

evidenční číslo, název, jednotlivý strom, skupina stromů, stromořadí, počet stromů, druhová jména – česká, druhová jména - vědecká

údaje o vyhlášení, změně nebo zrušení památného stromu

smluvní strany, datum uzavření smlouvy, datum účinnosti smlouvy, zobrazení dokumentu

grafické znázornění

vektorizovaný bod, který se nachází ve středu kmene stromu a zákres tohoto bodu v mapě

údaje o poloze památném stromu

číslo a název katastrálního území, obec, okres, kraj, překryv se ZCHÚ

souřadnice bodu udávající polohu stromu

číslo bodu, souřadnice bodu (S-JTSK), způsob zjištění souřadnic, přesnost

čísla mapových listů

ZM ČR 1:10000, SMO 1:5000, katastrální mapa

seznam parcel platný k datu vyhlášení

druh evidence, parcelní číslo, katastrální území, ;výměra, druh pozemku

 

Smluvně chráněná území

typ údaje

obsah

identifikační údaje smluvně chráněného území

evidenční číslo, název

údaje o uzavření smlouvy a prohlášení území za chráněné

smluvní strany, datum uzavřen smlouvy, datum účinnosti smlouvy, zobrazení dokumentu

předmět ochrany

podle uzavřené smlouvy

údaje o poloze o smluvně chráněného území

číslo a název katastrálního území, obec, okres, kraj

výměra

s přesností na 0,01 ha

grafické znázornění průběhu hranic smluvně chráněného území

vektorizované obrysy hranic zaznamenané ve formátu počítačových souborů shapefile (*.shp, *.shx, *.dbf), vytvořené na podkladu základní mapy ČR 1 : 10000 a na podkladu katastrální mapy nebo pomocí souřadnic (S-JTSK) lomových bodů hranic

čísla mapových listů

ZM ČR 1:10000, SMO 1:5000, katastrální mapa

seznam parcel platný k datu prohlášení území za chráněné

druh evidence, parcelní číslo, katastrální území, výměra, druh pozemku

Příloha č. 5

Závazné vzory označení zvláště chráněných území, ptačích oblastí, památných stromů smluvně chráněných území a smluvně chráněných památných stromů


Poznámky pod čarou:

Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání.

§ 5 vyhlášky č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování.

§ 8 odst. 12 vyhlášky č. 84/1996 Sb.

§ 8 odst. 12 vyhlášky č. 84/1996 Sb.

§ 7 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí.

Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání.

Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání.

V původním textu nepublikována.

Zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), ve znění zákona č. 165/2006 Sb.

Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů.

§ 8 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů.

§ 45 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.

Například § 8 odst. 2 písm. b) zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání.

Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání.

Vyhláška č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.

V původním textu nepublikována.

Vyhláška č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.

Poznámky pod čarou:
1

Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání.

2

§ 5 vyhlášky č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování.

3

§ 8 odst. 12 vyhlášky č. 84/1996 Sb.

4

§ 7 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí.

5

V původním textu nepublikována.

6

Zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), ve znění zákona č. 165/2006 Sb.

Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.

7

Zákon č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů.

8

§ 8 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů.

9

§ 45 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.

10

Například § 8 odst. 2 písm. b) zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.

11

Vyhláška č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.