369/2009 Sb. znění účinné od 28. 6. 2011 do 17. 4. 2012

změněno	s účinností od	poznámka
vyhláškou č. 168/2011 Sb.	28.6.2011
vyhláškou č. 298/2010 Sb.	1.11.2010

369

VYHLÁŠKA

ze dne 20. října 2009

o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu

Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 3 odst. 10, § 3a odst. 4 a 11, § 3b odst. 7, § 4 odst. 7 a 15, § 5 odst. 9, § 6 odst. 10, § 6a odst. 7, § 7 odst. 6, § 7a odst. 5, § 8 odst. 3, § 11 odst. 3, § 12 odst. 9, § 13 odst. 6, § 14 odst. 6, § 15 odst. 6, § 16 odst. 11, § 17 odst. 13, § 18 odst. 12, § 19 odst. 15, § 19a odst. 6 a § 22 odst. 10 zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 178/2006 Sb., zákona č. 299/2007 Sb., zákona č. 96/2009 Sb. a zákona č. 300/2009 Sb., (dále jen „zákon“):

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství¹ a upravuje podrobnosti o uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu.

§ 2

Požadavky na uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu

(K § 3 odst. 2, 5 až 8 a 11, § 7 odst. 6 a § 15 odst. 6 zákona)

(1)

Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu podle § 3 odst. 2 zákona jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v částech V oddílech 2 a 3 přílohy č. 1 až 8 k této vyhlášce.

(2)

Rozmnožovací materiál uváděný do oběhu podle § 3 odst. 2 zákona nesmí obsahovat příměs geneticky modifikovaných rostlin. Pro výsledek kontrolní zkoušky je přípustná statistická tolerance maximálně 0,1 %. Příměs osiva geneticky modifikovaných rostlin odrůd, které jsou registrované nebo zapsané ve společném katalogu odrůd, se posuzuje podle pravidel pro čistotu odrůdy.

(3)

Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů jsou uvedeny v částech V oddílech 3 v přílohách 1, 3 až 6 a 8 k této vyhlášce.

(4)

Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací, po který může být

rozmnožovací materiál předstupňů vyráběn i z rozmnožovacího materiálu předstupňů,

základní rozmnožovací materiál vyráběn i ze základního rozmnožovacího materiálu,

certifikovaný rozmnožovací materiál vyráběn i z certifikovaného rozmnožovacího materiálu,

jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v částech II v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce.

§ 3

Uvádění do oběhu osiva úředně nezapsaných odrůd

(K § 3a odst. 4, 7 a 11 zákona)

(1)

Množství osiva úředně nezapsané odrůdy, které se povolí pro jednu odrůdu, nesmí překročit stanovený procentní podíl množství osiva daného zemědělského druhu využívaného každoročně k zásevu na zemědělskou půdu v České republice, který činí

a)	0,3 % pro pšenici setou, pšenici špaldu, ječmen, oves, hrách a bob polní,
b)	0,05 % pro pšenici tvrdou,
c)	0,1 % pro ostatní druhy s výjimkou zeleninových druhů.

(2)

Pokud množství podle odstavce 1 nepostačují k výsevu na plochu 10 ha, povolí se množství potřebné k osetí této plochy.

(3)

U osiva zeleninových druhů není množství stanoveno.

(4)

Osivo úředně nezapsaných odrůd uvedené do oběhu musí splňovat požadavky na vlastnosti certifikovaného rozmnožovacího materiálu uvedeného v částech V oddílech 2 přílohách č. 1 až 6 a 8 k této vyhlášce a v části V přílohy č. 7 k této vyhlášce.

(5)

Žádost o povolení nebo obnovení povolení uvádět do oběhu osivo úředně nezapsané odrůdy se podávají na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce. K žádosti o obnovení povolení musí být přiloženy tyto doklady:

a)	kopie původního povolení,
b)	další informace k popisu odrůdy, o udržovacím šlechtění, o pěstování nebo použití odrůdy, které nebyly součástí původního povolení,
c)	doklad o tom, že stále probíhají zkoušky k registraci odrůdy.

(6)

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (dále jen „Ústav“) kontroluje množství a kvalitu osiva uvedeného do oběhu podle § 3a zákona a způsob jeho použití. Součástí kontroly je i kontrola označování předepsanými návěskami.

§ 4

Uvádění do oběhu osiva uchovávaných odrůd

(K § 3b odst. 7 zákona)

(1)

Množství osiva, které musí být uschováno pro zachování odrůdy v její oblasti původu podle § 3b odst. 2 zákona, je takové množství, které je potřebné k výrobě alespoň množství osiva podle odstavců 2 a 4.

(2)

Množství osiva každé uchovávané odrůdy zemědělských druhů, uváděné do oběhu, nesmí přesáhnout dále uvedené procentní podíly množství osiva téhož druhu, které je v České republice využíváno během jednoho vegetačního období, nebo nesmí přesáhnout množství potřebné k osetí plochy 100 hektarů, podle toho, které z těchto dvou množství je větší. Procentní podíly jsou stanoveny takto:

a)	0,3 % pro hrách polní, pšenici setou, pšenici tvrdou, pšenici špaldu, ječmen, kukuřici, brambor, řepku a slunečnici,
b)	0,5 % pro ostatní druhy.

(3)

Celkové množství osiva všech uchovávaných odrůd jednoho druhu u zemědělských druhů, které lze uvádět do oběhu v České republice, nesmí přesáhnout 10 % množství osiva téhož druhu, které je během jednoho roku využíváno v České republice, nebo nesmí přesáhnout množství potřebné k osetí plochy 100 hektarů, podle toho, které z uvedených množství je větší.

(4)

Množství osiva každé uchovávané odrůdy zeleninových druhů ročně uváděné do oběhu nesmí přesáhnout množství osiva potřebné k produkci zeleniny na výměře

a)	40 hektarů pro cibuli, echalion, brokolici, kadeřávek, kapustu hlávkovou, kapustu růžičkovou, kedluben, květák, zelí hlávkové bílé, zelí hlávkové červené, vodnici, zelí pekingské, papriku, čekanku hlávkovou, čekanku pro puky, čekanku průmyslovou, meloun cukrový, tykev velkoplodou, kardu, mrkev, mrkev krmnou, salát, rajče, fazol obecný keříčkový, fazol obecný pnoucí, hrách dřeňový, hrách kulatosemenný, hrách cukrový, bob zahradní,
b)	20 hektarů pro šalotku, pór, česnek, řepu salátovou, mangold, meloun vodní, okurku salátovou, okurku nakládačku, tykev obecnou, fenykl, lilek vejcoplodý, špenát, nebo
c)	10 hektarů pro cibuli sečku, pažitku, kerblík, celer bulvový, celer řapíkatý, chřest, endivii kadeřavou, eskariol, petržel, fazol šarlatový, ředkvičku, ředkev, reveň, černý kořen, kozlíček polníček, kukuřici cukrovou a kukuřici pukancovou.

(5)

Ústav provádí následnou kontrolu odrůdové pravosti a odrůdové čistoty osiva uchovávané odrůdy uvedeného do oběhu vegetační zkouškou, a to v rozsahu nejméně 5 %.

§ 4a

Uvádění do oběhu osiva odrůd vyšlechtěných

pro pěstování za zvláštních podmínek

(1)

Nejvyšší čistá hmotnost malého balení činí

a)	250 gramů pro fazol šarlatový, fazol obecný keříčkový, fazol obecný pnoucí, hrách dřeňový, hrách kulatosemenný, hrách cukrový, bob zahradní, špenát, kukuřici cukrovou, kukuřici pukancovou,
b)	25 gramů pro cibuli, echalion, šalotku, cibuli sečku, pór, česnek, kerblík, řepu salátovou, mangold, vodnici, zelí pekingské, okurku salátovou, okurku nakládačku, tykev velkoplodou, tykev obecnou, mrkev, mrkev krmnou, salát, petržel, ředkvičku, ředkev, černý kořen, kozlíček polníček, nebo
c)	5 gramů pro pažitku, celer bulvový, celer řapíkatý, chřest, brokolici, kadeřávek, kapustu hlávkovou, kapustu růžičkovou, kedluben, květák, zelí hlávkové bílé, zelí hlávkové červené, papriku, endivii kadeřavou, eskariol, čekanku hlávkovou, čekanku pro puky, čekanku průmyslovou, meloun vodní, meloun cukrový, artyčok, kardu, rajče, fenykl, reveň a lilek vejcoplodý․

(2)

Ústav provádí následnou kontrolu odrůdové pravosti a odrůdové čistoty osiva odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek, které bylo uvedeno do oběhu, vegetační zkouškou, a to v rozsahu nejméně 5 %.

§ 5

Uznávací řízení

(K § 4 odst. 7, § 5 odst. 9 a § 7 odst. 6 zákona)

(1)

Žádosti o uznání množitelského porostu a osiva se podávají na formulářích, jejichž vzory jsou uvedeny v příloze č. 9 k této vyhlášce.

(2)

Žádost o uznání množitelského porostu se podává každoročně

do 31. března pro

1.	ozimé formy zemědělských druhů rodu Brassica (kromě řepky),
2.	obilniny ozimé – ječmen, pšenici, žito, tritikale,
3.	vikev ozimou,
4.	jeteloviny a trávy z první seče (kromě jílku jednoletého),
5.	salát a špenát setý na podzim,

do 30. dubna pro

1.	hrách polní a zahradní,
2.	jarní formy olejnin,
3.	pažitku, ředkvičku, ředkev, salát, špenát setý na jaře, semenice dvouletých zelenin, sazečku kapusty ozimé, pekingské zelí,
4.	zeleniny rychlené – semenice,

do 10. května pro

1.	obilniny jarní, svazenku,
2.	bob polní, vikev panonskou, vikev setou, vikev huňatou,
3.	semenice semenných okopanin,
4.	len,
5.	anýz, fenykl, kmín, koriandr,
6.	brokolici, cibuli sazečku, česnek, kopr, květák, okurky pařeništní a skleníkové, kozlíček polníček, řeřichu setou,

do 20. května pro

1.	brambory,
2.	jílek jednoletý,
3.	kukuřici, proso, pohanku,

do 10. června pro

1.	fazol polní i zahradní, lupinu, sóju, slunečnici,
2.	jetel nachový setý na jaře, trávy z druhé seče, jednoleté pícniny,
3.	lilek, majoránku, okurky polní, papriku, patizony, rajčata, štěrbák, tykev, meloun,

do 20. června pro jeteloviny z druhé seče,

do 20. srpna pro cibuli, sazečky ostatních zelenin a semenných okopanin,

do 30. září pro řepku ozimou,

do 30. listopadu pro porosty cukrovky z předpěstované sazečky.

(3)

Pokud technologie pěstování nebo klimatické podmínky stanoviště vyžadují provedení přehlídky v jiném termínu, než je obvyklé, dodavatel podá žádost o uznání množitelského porostu nejpozději 1 měsíc před předpokládaným termínem této přehlídky.

(4)

Vzory žádostí a dokladů vydávaných Ústavem nebo pověřenou osobou jsou uvedeny v přílohách č. 9 a 10 k této vyhlášce.

§ 6

Uznávání osiva sklizeného v jiném členském státě nebo ve třetí zemi, které byla udělena rovnocennost pro daný druh

(K § 4 odst. 10, 13 a 14 zákona)

(1)	Při uznávání osiva, které bylo sklizeno v jiném členském státě nebo ve třetí zemi, které byla udělena rovnocennost pro daný druh, Ústav ověří, zda byla provedena přehlídka množitelského porostu vyhovující požadavkům stanoveným v předpisech Evropských společenství, a to předložením úředního dokladu pro osivo s neukončenou certifikací, který bude obsahovat údaje srovnatelné s údaji podle § 9 odst. 1 této vyhlášky.
(2)	U osiva sklizeného v jiném členském státě nebo ve třetí zemi, které byla udělena rovnocennost pro daný druh, se úředními zkouškami ověří, že splňuje požadavky na vlastnosti osiva uvedené v částech V v přílohách č. 1 až 6 a 8 k této vyhlášce.
(3)	Osivo zemědělských druhů a zeleniny s výjimkou brambor se smí uznávat podle § 4 odst. 10 zákona v kategoriích základní rozmnožovací materiál a certifikovaný rozmnožovací materiál a podle § 4 odst. 13 zákona jen v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiál.

§ 7

Uznávání množitelských porostů

(K § 5 odst. 1, 5 a 9 a § 7 odst. 6 zákona)

(1)

K ověření původu rozmnožovacího materiálu podle § 5 odst. 1 písm. i) zákona dodavatel při podání žádosti o uznání množitelského porostu předloží

a)	doklad o uznání osiva, které bylo použito pro založení porostu, a to včetně osiva z jiného členského státu, nebo
b)	u víceletých druhů ve druhém, popřípadě dalším množitelském roce

doklad o uznání množitelského porostu z předchozího vegetačního období, nebo

doklad o neuznání množitelského porostu z předchozího vegetačního období za předpokladu, že důvodem neuznání množitelského porostu nebyla nevyhovující pravost nebo čistota odrůdy,

c)	mezinárodně platný doklad, popřípadě posudek Ústavu vystavený na základě kontroly provedené Ústavem u rozmnožovacího materiálu, který byl dovezen podle § 18 zákona, nebo
d)	prohlášení šlechtitele nebo udržovatele odrůdy v případě, že je porost zakládán ze šlechtitelského materiálu.

(2)

Doklady podle odstavce 1 písm. a) a b) nebo posudek podle písmene c) mohou být nahrazeny uvedením jejich čísla v žádosti.

(3)

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v částech III a IV v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce. Vlastnostmi množitelských porostů hodnocenými při přehlídce množitelského porostu, které se zapisují do záznamů o přehlídce množitelského porostu, jejichž vzory jsou uvedeny v příloze č. 9 k této vyhlášce, se rozumí

a)	sled předplodin na pozemku v předcházejících letech,
b)	minimální vzdálenost od porostu stejného nebo příbuzného druhu, který by mohl cizosprášením, přenosem chorob nebo jiným způsobem ohrozit množitelský porost,
c)	minimální vzdálenost k zamezení mechanické příměsi jiných druhů a odrůd,
d)	celkový stav množitelského porostu, posouzení vyrovnanosti, zapojenosti, celkového vzhledu rostlin, popřípadě stupně polehnutí,
e)	nejvyšší povolený počet rostlin jiných druhů, jiných odrůd nebo zřetelně odchylných typů, rostlin plevelných druhů a jiných příměsí,
f)	nejvyšší povolený počet rostlin napadených škodlivými organismy.

(4)

Zkoušky potřebné ke zjištění vlastností množitelských porostů, popřípadě limity těchto vlastností jsou uvedeny v části III oddíle 4 tabulce 3.4b přílohy č. 7 k této vyhlášce.

(5)

Požadavky na vlastnosti pozemku a na vlastnosti půdy, na kterém je množitelský porost a rozmnožovací materiál pěstován, jsou uvedeny v části III oddíle 1 přílohy č. 7 k této vyhlášce.

(6)

Způsob určení čísla množitelského porostu, čísla partie rozmnožovacího materiálu a používané měrné jednotky hmotnosti a plochy pro jednotlivé druhy rostlin jsou uvedeny v příloze č. 11 k této vyhlášce.

(7)

Termíny a počty přehlídek množitelských porostů jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v částech III oddílech 1 v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce.

§ 8

Uznávání rozmnožovacího materiálu

(K § 3 odst. 11, § 6 odst. 4, 5 a 10 a § 7 odst. 6 zákona)

(1)

Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu u jednotlivých druhů je uveden v částech V, oddílech 1 v přílohách č. 1 až 6 a 8 k této vyhlášce.

(2)

Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v částech V v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce.

(3)

Osivo nesmí obsahovat živé skladištní škůdce, jejichž výčet je uveden v příloze č. 12 k této vyhlášce.

(4)

Záznamy podle § 7 odst. 1 zákona vede dodavatel

a)	v listinné podobě na formulářích Výrobní evidence osiv a Skladová karta, jejichž vzor je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce, nebo
b)	v elektronické podobě za předpokladu, že vytištěné sestavy budou obsahovat minimálně údaje, které jsou součástí vzorů v příloze č. 9 k této vyhlášce a budou dodavatelem na vyžádání Ústavu předloženy pro účely kontroly. Elektronické záznamy musí být zajištěny elektronickým podpisem.

§ 9

Osivo s neukončenou certifikací

(K § 7a odst. 5 zákona)

(1)

Úřední doklad pro osivo s neukončenou certifikací obsahuje

a)	označení certifikačního úřadu a státu,
b)	název druhu a název odrůdy; u řepy označení, zda jde o krmnou řepu nebo cukrovku,
c)	označení kategorie a generace,
d)	původ osiva použitého k založení množitelského porostu a označení země, která toto osivo uznala,
e)	číslo množitelského porostu nebo číslo partie,
f)	výměru množitelského porostu,
g)	množství osiva sklizeného z množitelského porostu a počet balení,
h)	potvrzení, že množitelský porost vyhověl požadavkům srovnatelným s požadavky uvedenými v přílohách č. 1 až 6 a 8 k této vyhlášce,
i)	výsledek předběžné zkoušky osiva, pokud o ni dodavatel požádal.

(2)

Vzor dokladu je uveden v příloze č. 10 k této vyhlášce.

(3)

O osivu s neukončenou certifikací vede dodavatel záznamy ve Výrobní evidenci osiv a ve Skladové kartě.

§ 10

Egalizace osiva

(K § 6a odst. 7 zákona)

(1)

Při přípravě egalizované partie osiva dodavatel

a)	zaznamená u jednotlivých partií osiv ve Výrobní evidenci osiv a ve Skladové kartě formou zvláštního označení sloučení egalizované partie,
b)	vyhotoví egalizační protokol podle vzoru uvedeného v příloze č. 9 k této vyhlášce,
c)	egalizovanou partii zaznamená ve Výrobní evidenci osiv a ve Skladové kartě.

(2)

Při odběru vzorků předloží dodavatel žádost o uznání osiva, egalizační protokol, Výrobní evidenci osiva a Skladovou kartu.

§ 11

Uvádění osiva do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti

(K § 8 odst. 3 zákona)

(1)	Provedení zkoušek u osiva uváděného do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti, jejichž výčet je uveden v příloze č. 13 k této vyhlášce, zajistí dodavatel.
(2)	Druhy, jejichž osivo se smí uvádět do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti, a požadavky na vlastnosti tohoto osiva jsou uvedeny v příloze č. 13 k této vyhlášce.
(3)	Evidence o osivu uvedeném do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti se vede současně se záznamy podle § 8 odst. 4.

§ 12

Standardní osivo

(K § 9 odst. 1 a 2 a § 7 odst. 6 zákona)

(1)

Požadavky na vlastnosti standardního osiva uváděného do oběhu jsou uvedeny v části V přílohy č. 8 k této vyhlášce.

(2)

Záznamy podle § 9 odst. 2 písm. b) bodu 2 zákona se vedou

a)	v listinné podobě na formulářích, jejichž vzor je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce, nebo
b)	v elektronické podobě za předpokladu, že vytištěné sestavy budou obsahovat minimálně údaje, které jsou součástí vzorů uvedených v příloze č. 9 k této vyhlášce, a budou dodavatelem na vyžádání Ústavu předloženy pro účely kontroly.

(3)

Záznamy o stavu množitelského porostu k výrobě standardního osiva se vedou v záznamu o výsledku přehlídky množitelského porostu, jehož vzor je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce.

§ 13

Obchodní osivo

(K § 11 odst. 1 a 3 zákona)

(1)

Jako obchodní osivo lze uvádět do oběhu osivo těchto zemědělských druhů:

a)	hořčice černá,
b)	lesknice vodní,
c)	lipnice roční,
d)	pískavice řecké seno,
e)	vičenec,
f)	vikev panonská.

(2)

Obchodní osivo musí být druhově pravé a musí splňovat požadavky na vlastnosti obchodního osiva uvedené v částech V v přílohách č. 2, 3 a 5 k této vyhlášce.

(3)

Evidence o vyrobeném a do oběhu uvedeném obchodním osivu se vede současně se záznamy podle § 8 odst. 4.

(4)

Balení obchodního osiva se označuje návěskou hnědé barvy.

§ 14

Směs osiv

(K § 12 odst. 5 a 9 a § 19 odst. 15)

(1)

Směsi osiv odrůd jednoho nebo více druhů (dále jen „směs“), jejíž výrobu nebo uvádění do oběhu dodavatel Ústavu ohlásí, přidělí Ústav registrační číslo způsobem uvedeným v příloze č. 11 k této vyhlášce.

(2)

Způsob míchání a zařízení, na kterém se směs připravuje, musí zaručit rovnoměrnost složení směsi v partii i v jednotlivých obalech podle hmotnostního procentního podílu jednotlivých složek oznámeného dodavatelem při registraci směsi.

(3)

Dodavatel směsi vede evidenci o

a)	míchání směsi na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce,
b)	uvádění směsi do oběhu, obdobně, jako je vedena evidence podle § 8 odst. 4.

(4)

Z každé vyrobené partie směsi Ústav odebírá a ukládá vzorek pro následnou kontrolu. Ústav provádí následnou namátkovou kontrolu těchto vzorků, která činí minimálně 5 %. Přesnou výši kontroly Ústav stanoví podle výsledků předchozího roku. S výsledky kontroly jsou dodavatelé písemně seznámeni.

(5)

Směs se uvádí do oběhu pouze v uzavřených a označených obalech nebo v malém balení. Tímto opatřením nejsou dotčena ustanovení o označování a uzavírání obalů stanovených zákonem a touto vyhláškou.

(6)

Balení směsi se označuje úřední návěskou zelené barvy; náležitosti návěsky pro směsi osiv jsou uvedeny v částech VI v přílohách č. 1 až 4 a v části VII v příloze č. 8 k této vyhlášce.

§ 15

Rozmnožovací materiál v ekologickém zemědělství

(K § 13 odst. 6 zákona)

(1)

Dodavatel vede evidenci o vyrobeném a do oběhu uvedeném rozmnožovacím materiálu pro ekologické zemědělství současně se záznamy podle § 8 odst. 4.

(2)

Dodavatel po uznání osiva poskytuje Ústavu informace pro aktualizaci elektronické databáze odrůd, jejichž rozmnožovací materiál získaný z ekologického zemědělství je dostupný na území České republiky, v listinné podobě na formuláři, který je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce, nebo v elektronické podobě za předpokladu, že vytištěné sestavy budou obsahovat minimálně údaje, které jsou součástí vzoru v příloze č. 9 k této vyhlášce.

§ 16

Rozmnožovací materiál geneticky modifikovaných odrůd

(K § 14 odst. 6 zákona)

Dodavatel vede evidenci o vyrobeném a do oběhu uvedeném rozmnožovacím materiálu geneticky modifikovaných odrůd současně se záznamy podle § 8 odst. 4.

Sazenice zeleniny

(K § 15 odst. 6 a § 19 odst. 15 zákona)

§ 17

(1)

Požadované vlastnosti sazenic zeleniny jsou uvedeny v příloze č. 14 k této vyhlášce.

(2)

Sazenice zeleniny určené k uvádění do oběhu se ukládají do obalů zabraňujících jejich poškození a záměnu nebo smíchání jednotlivých partií.

(3)

Obaly se sazenicemi zeleniny určené k uvádění do oběhu se opatřují návěskou, štítkem nebo jiným obdobným dokladem; tyto doklady musí být vyrobeny z materiálu odolného vůči poškození a nesmí být použity opakovaně.

(4)

Doklad podle odstavce 3 obsahuje

a)	text „ES kvalita“,
b)	název členského státu nebo jeho kód,
c)	označení příslušného úřadu nebo jeho kód,
d)	registrační číslo dodavatele,
e)	identifikaci dodavatele,
f)	číslo partie sazenic zeleniny uváděné do oběhu,
g)	datum vystavení dokladu,
h)	číslo partie osiva u sazenic zeleniny pěstovaných z osiva, popřípadě se referenční číslo sdělí příslušnému úřednímu orgánu na jeho žádost,
i)	název druhu a odrůdy zeleniny, u podnoží i název odrůdy nebo její určení,
j)	latinský název rodu a druhu zeleniny, je-li zároveň rostlinolékařským pasem podle zákona o rostlinolékařské péči²,
k)	množství,
l)	při dovozu ze třetích zemí údaj o zemi původu.

(5)

Je-li rozmnožovací materiál sazenic zeleniny opatřen rostlinolékařským pasem podle zákona o rostlinolékařské péči², může tento pas nahradit údaje uvedené v odstavci 4 s výjimkou údajů uvedených pod písmeny a), c), i) a l). Tyto údaje musí být zřetelně odděleny.

§ 18

(1)

Kritickými body sledovanými ve výrobním procesu sazenic zeleniny se rozumí

a)	použité osivo, původ a kvalita vegetativních částí rostlin,
b)	výsev, přepichování, řízkování, sázení a použitý substrát,
c)	dodržování podmínek stanovených pro sazenice zeleniny podle zákona o rostlinolékařské péči²,
d)	plán a metoda pěstování,
e)	manipulace s rostlinami,
f)	rozmnožování,
g)	sklizeň,
h)	hygiena,
i)	ošetřování,
j)	balení,
k)	skladování,
l)	doprava, průvodní doklady sazenic zeleniny,
m)	další administrativní úkony.

(2)

Evidence pro sazenice zeleniny musí být vedena podle § 15 odst. 6 písm. e) zákona. Jednotlivé údaje na sebe musí navazovat tak, aby byly kontrolovatelné Ústavem nebo pověřenou osobou. Evidence může být vedena

a)	v listinné podobě na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce, nebo
b)	v elektronické podobě za předpokladu, že vytištěné sestavy budou obsahovat minimálně údaje, které jsou součástí vzoru uvedeného v příloze č. 9 k této vyhlášce, a budou dodavatelem na vyžádání Ústavu předloženy pro účely kontroly.

(3)

Na dodavatele sazenic zeleniny, který nepodléhá registraci podle § 16 odst. 9 zákona, se nevztahují tato ustanovení:

a)	určení kritických bodů pěstebního postupu,
b)	vypracování a zavedení metod sledování a kontroly kritických bodů,
c)	odběr vzorků za účelem kontroly,
d)	vedení evidence podle odstavce 2.

(4)

Sadba česneku, sazečky cibule a šalotky musí splňovat rovněž tyto požadavky:

a)	rozmnožovací materiál musí pocházet z množitelského porostu, který byl kontrolován,
b)	množitelský porost byl prost škodlivých organizmů uvedených v příloze č. 14 k této vyhlášce a příznaků a symptomů napadení těmito organizmy,
c)	vlastnosti rozmnožovacího materiálu musí odpovídat požadavkům stanoveným v příloze č. 14 k této vyhlášce.

§ 19

Registrace a ohlašovací povinnost dodavatele

(K § 16 odst. 6 a 11 zákona)

(1)	Dodavatel, který podléhá registraci podle § 16 odst. 1 zákona, podá žádost o registraci osoby na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce.
(2)	Dodavatel, který nepodléhá registraci podle § 16 odst. 6 zákona, oznámí zahájení, popřípadě ukončení činnosti na formulářích, jejichž vzory jsou uvedeny v příloze č. 9 k této vyhlášce.

§ 20

Pověřování osob

(K § 17 odst. 2, 3, 6 a 14 zákona)

(1)

Osoby uvedené v § 17 odst. 1 zákona

a)	prokáží nezbytné kvalifikační předpoklady odborné způsobilosti předložením úředně ověřeného dokladu o získání potřebného vzdělání podle § 17 odst. 9 zákona,
b)	musí splnit technickou způsobilost pro dané pověření podle přílohy č. 15 k této vyhlášce, včetně možnosti internetového připojení pro komunikaci s Ústavem.

(2)

Pověření podle § 17 odst. 2, 3 a 6 zákona může být uděleno pro jednotlivé druhy nebo skupiny druhů uvedené ve vyhlášce o stanovení druhového seznamu pěstovaných rostlin jako zemědělské nebo zeleninové druhy a pro kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál a obchodní osivo.

(3)

Při uplatňování § 17 odst. 1 až 3, 6 a 8 zákona se postupuje způsobem stanoveným v přílohách č. 16 až 19 k této vyhlášce.

(4)

Množitelské porosty, u kterých provádějí přehlídky pověřené osoby, podléhají úřednímu dozoru a následné kontrole prováděné Ústavem. Úřednímu dozoru podléhá minimálně 5 % množitelských porostů. K následné kontrole odrůdové pravosti a čistoty se odebírají vzorky z partií osiva sklizeného z množitelských porostů. Tato kontrola činí minimálně 5 % množitelských porostů. Následná kontrola se provádí buď laboratorně nebo vegetačními zkouškami.

(5)

Partie osiva vzorkované pověřenými osobami podléhají úřednímu dozoru a následné kontrole prováděné Ústavem. K následné kontrole se odebírají vzorky z partií osiva určeného k uznávacímu řízení, které nebyly vzorkovány automatickým vzorkovadlem. Tato kontrola činí minimálně 5 % vzorkovaných partií, přičemž bude zaměřena rovnoměrně na jednotlivé druhy. Následná kontrola se provádí laboratorně podle platné metodiky; část vzorků je podrobena kontrole vegetačními zkouškami. V případě automatického vzorkovadla se provádí úřední dozor na správnost přípravy laboratorních vzorků.

(6)

Partie osiva zkoušené v rámci uznávacího řízení pověřenými osobami podléhají úřednímu dozoru a následné kontrole prováděné Ústavem. K následné kontrole se odebírají vzorky z partií osiva určeného k uznávacímu řízení, které jsou pro tyto účely uložené v pověřené laboratoři. Tato kontrola činí minimálně 5 % vzorkovaných partií, přičemž vzorky musí být odebrány rovnoměrně podle jednotlivých druhů plodin. Následná kontrola se provádí laboratorně podle platné metodiky. Přímo v pověřené laboratoři se provádí úřední dozor, při kterém se kontroluje správnost dodržování postupů a úkonů stanovených v přílohách č. 16 až 19 k této vyhlášce.

(7)

Laboratoř osoby, která se uchází o pověření laboratoře, musí splňovat podmínky stanovené v příloze č. 15 k této vyhlášce.

§ 21

Dovoz rozmnožovacího materiálu a sazenic zeleniny ze třetích zemí

(K § 18 odst. 12 zákona)

Vzor formuláře oznámení dovozu a vzor žádosti o povolení dovozu ze třetích zemí jsou uvedeny v příloze č. 9 k této vyhlášce.

Označování a balení rozmnožovacího materiálu

(K § 19 odst. 12 a 15 zákona)

§ 22

(1)

Každý obal rozmnožovacího materiálu musí být viditelně, zřetelně a nezaměnitelně označen způsobem uvedeným v odstavci 3, který vylučuje záměnu nebo pochybnost o obsahu. K označování rozmnožovacího materiálu jsou používány v závislosti na kategorii a generaci rozmnožovacího materiálu

a)	úřední návěsky minimálního rozměru podle odstavce 2 a barvy podle přílohy č. 20 k této vyhlášce,
b)	návěsky využívané pro mezinárodní obchod podle pravidel Mezinárodní asociace pro zkoušení semen a Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj podle přílohy č. 20 k této vyhlášce,
c)	návěsky dodavatele minimálního rozměru podle odstavce 2 a barvy podle přílohy č. 20 k této vyhlášce pro kategorii standardní rozmnožovací materiál, nebo
d)	návěsky dodavatele a zvláštní návěsky vylučující záměnu s podmínkami uvedenými v písmenech a) až c) v ostatních případech.

(2)

Minimální rozměr úředních návěsek a návěsek pro zemědělské druhy a zeleniny je 110 x 67 mm; barevné odlišení návěsek podle kategorií a generací rozmnožovacího materiálu a vzory návěsek jsou uvedeny v příloze č. 20 k této vyhlášce.

(3)

Za úřední návěsku a návěsku dodavatele se považuje

a)	šitá nebo vázaná návěska,
b)	nalepovací etiketa,
c)	potisk obalů minimálně stejných rozměrů uvedených v odstavci 2 a barvy stanovené v příloze č. 20 k této vyhlášce pro balení osiva obilnin, krmných plodin, olejnin a přadných rostlin v kategoriích základní rozmnožovací materiál a certifikovaný rozmnožovací materiál, nebo
d)	všitý pruh neroztržitelné fólie minimálně stejných rozměrů uvedených v odstavci 2 a barvy stanovené v příloze č. 20 k této vyhlášce.

(4)

Úřední návěska nebo návěska musí být zhotovena z neroztržitelného nebo špatně odstranitelného materiálu a nesmí být použita opakovaně. Potisk obalů může být proveden jen formou tisku předepsaných údajů nesmazatelnou barvou a pod úředním dozorem.

(5)

Každý obal opatřený úřední návěskou nebo návěskou pro mezinárodní obchod podle odstavce 1 písm. b) musí být zajištěn úřední pojistkou tak, aby nebylo možné obal otevřít bez toho, že by bylo zřetelně patrné jeho otevření; návěsky, které jsou na obal přivazovány, musí být upevněny pod úřední pojistkou.

(6)

Za úřední pojistku se považuje

a)	plomba z nebarveného plechu,
b)	nálepka nebo samolepící páska neodstranitelná bez porušení,
c)	prošitá návěska u strojově zašívaných obalů,
d)	ventilový uzávěr obalu uzavíraný tlakem osiva,
e)	samolepící nebo svařovací uzávěr papírových nebo plastikových obalů, které nemají jiný otvor a nemohou být otevřeny bez porušení,
f)	strojově prošitý obal zamezující záměně,
g)	plechový obal, který nelze otevřít bez poškození,
h)	vázací materiál, který nemůže být otevřen bez porušení.

(7)

Bylo-li osivo ošetřeno přípravkem s účinnou látkou klothianidin, thiamethoxam, fipronil nebo imidakloprid, musí být na úřední návěsce nebo návěsce dodavatele uvedena tato skutečnost a zároveň uvedena opatření ke zmírnění rizik stanovená v povolení použitého přípravku na ošetření osiva.

§ 23

(1)

Další požadavky na úřední návěsku jsou uvedeny v částech VI v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce.

(2)

Úřední návěskou a úřední pojistkou se označují i velkoobjemové kontejnery a návěsy určené k přepravě osiva uzavřené plachtou. Sadba brambor může být na žádost odběratele se souhlasem Ústavu a pod jeho dozorem přepravována i bez uzavření. Návěska je součástí doprovodných úředních dokladů partie.

(3)

U odrůd zeleniny obecně známých před 1. červencem 1970 může být na návěsce uveden odkaz na určité udržovací šlechtění, pokud to udržovatel odrůdy předem oznámí Ústavu nebo příslušnému úřadu jiného členského státu. Tento odkaz se uvede za názvem odrůdy, od něhož bude zřetelně oddělen pomlčkou, a nebude uveden výrazněji než samotný název odrůdy. V souvislosti s uvedeným udržovacím šlechtěním nebude poukazováno na žádné zvláštní vlastnosti odrůdy.

(4)

Návěsky pro mezinárodní obchod podle § 22 odst. 1 písm. b) obsahují údaje uvedené v příloze č. 20 k této vyhlášce.

(5)

Osivo s neukončenou certifikací se označuje úřední návěskou šedé barvy; hmotnost partie není přitom omezena. Úřední návěska, jejíž vzor je uveden v příloze č. 20 k této vyhlášce, obsahuje

a)	označení certifikačního úřadu, který je odpovědný za provedení přehlídky, a státu nebo jejich počáteční písmena,
b)	název druhu, u osiva řepy označení, zda se jedná o cukrovku nebo krmnou řepu,
c)	název odrůdy, v případě inbredních linií, hybridů odrůd obilnin, olejnin a přadných rostlin určených výhradně k použití jako komponenty hybridních odrůd slovo „komponent“, v případě hybridů odrůd obilnin, olejnin a přadných rostlin slovo „hybrid“,
d)	kategorie a generace,
e)	číslo množitelského porostu nebo číslo partie,
f)	hmotnost,
g)	označení „Osivo s neukončenou certifikací“,
h)	identifikaci dodavatele.

(6)

Vzor protokolu o provedené manipulaci s osivem je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce.

§ 24

(1)

Balení šlechtitelského rozmnožovacího materiálu se při uvedení do oběhu označuje úřední návěskou fialové barvy. Požadované údaje na návěskách pro jednotlivé druhy jsou uvedeny v částech VI v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce.

(2)

Balení rozmnožovacího materiálu předstupňů se při uvedení do oběhu označuje úřední návěskou bílé barvy s fialovým diagonálním pruhem. Požadované údaje na návěskách pro jednotlivé druhy jsou uvedeny v částech VI v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce.

(3)

Balení základního rozmnožovacího materiálu se při uvedení do oběhu označuje úřední návěskou bílé barvy. Požadované údaje na návěskách pro jednotlivé druhy jsou uvedeny v částech VI v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce.

(4)

Balení certifikovaného rozmnožovacího materiálu se při uvedení do oběhu označuje úřední návěskou

modré barvy pro certifikovaný rozmnožovací materiál první generace,

červené barvy pro certifikovaný rozmnožovací materiál druhé generace s výjimkou sadby brambor, u kterých se pro obě generace používá návěska modrá.

Požadované údaje na návěskách pro jednotlivé druhy jsou uvedeny v částech VI v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce.

(5)

Balení standardního osiva se označuje návěskou žluté barvy. Požadované údaje na návěskách jsou uvedeny v části VI v příloze č. 8 k této vyhlášce.

(6)

Balení osiva úředně nezapsaných odrůd se označuje návěskou oranžové barvy. Vzor návěsky je uveden v příloze č. 20 k této vyhlášce.

§ 25

Malé balení

(K § 12 odst. 2 a 9 a § 19a odst. 1 a 6 zákona)

(1)	Nejvyšší povolená hmotnost nebo nejvyšší povolený počet kusů, které se považují za malé balení, a způsob jejich označování, jsou uvedeny pro jednotlivé druhy v částech VII v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce.
(2)	Podrobnosti o způsobu označování malého balení jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v částech VII v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce.

§ 26

Kontrola kvality moření osiv

(K § 22 odst. 10 zákona)

Pro účely kontroly kvality moření osiva odebírá Ústav vzorky z namořených partií osiva obilnin. Tato kontrola činí maximálně 10 % partií v uznávacím řízení.

§ 27

Přechodná ustanovení

Množitelské porosty založené podle dosavadních právních předpisů a rozmnožovací materiál z nich vyrobený se uznávají podle dosavadních právních předpisů.

§ 28

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se:

1.	Vyhláška č. 384/2006 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu.
2.	Vyhláška č. 231/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č. 384/2006 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin.

§ 29

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.

Ministr:

Ing. Šebesta v. r.

Příloha č. 1

Požadavky na množitelské porosty a osivo obilnin

Příloha č. 2

Požadavky na množitelské porosty a osivo trav

Příloha č. 3

Požadavky na množitelské porosty a osivo luskovin a jetelovin

Příloha č. 4

Požadavky na množitelské porosty a osivo jiných krmných plodin

Příloha č. 5

Požadavky na množitelské porosty a osivo olejnin a přadných rostlin

Příloha č. 6

Požadavky na množitelské porosty a osivo řep

Příloha č. 7

Požadavky na množitelské porosty a sadbu brambor

Příloha č. 8

Požadavky na množitelské porosty a osivo zelenin

Příloha č. 9

Vzory formulářů

Příloha č. 10

Vzory dokladů vydávané Ústavem nebo pověřenou osobou

Příloha č. 11

Náležitosti čísla množitelského porostu, čísla partie rozmnožovacího materiálu a používané měrné jednotky hmotnosti a plochy pro jednotlivé druhy a způsob přidělení registračního čísla směsi

1.Náležitosti čísla množitelského porostu

Číslo množitelského porostu se tvoří následujícím způsobem:

a) ze čtyřmístného registračního nebo evidenčního čísla dodavatele,

b)	z pětimístného pořadového čísla porostu, jehož první číslo je označení regionálního oddělení Ústavu, ve kterém bude podána žádost.

Vzor: 3867-00657

Registrační nebo evidenční číslo dodavatele	Pořadové číslo porostu		Porost
	od	do
RRRR	X0001	X0100	porosty založené z rozmnožovacího materiálu geneticky modifikovaných odrůd
RRRR	X0101	X0200	porosty uchovávaných odrůd
RRRR	X0201	X0500	porosty založené pro ekologické zemědělství
RRRR	X0501	X0600	porosty založené na základě prohlášení šlechtitele o původu rozmnožovacího materiálu
RRRR	X0601	X8000	porosty rozmnožovacího materiálu předstupňů, základního a certifikovaného osiva
RRRR	90001	a dále	porosty standardního osiva (k uznávacímu řízení se nepřihlašují)

RRRR - čtyřmístné registrační nebo evidenční číslo dodavatele.

X - číslo regionálního oddělení Ústavu, kde bude porost přihlášen. Seznam je každoročně zveřejňován ve Věstníku Ústavu.

♦ Použití číselných řad v daném rozmezí je pro žadatele libovolné, popřípadě může být odvislé od dohody s regionálním oddělením Ústavu, kde je žádost podávána. Je nepřípustné použít v kalendářním roce jedno číslo vícekrát.

♦ Množitelské porosty se označují tabulkou s číslem množitelského porostu umístěnou na viditelném místě okraje pozemku po celou dobu vegetace.

2. Náležitosti čísla partie rozmnožovacího materiálu

Číslo partie má pevnou strukturu. Základem je rok sklizně a číslo množitelského porostu (tj. registrační nebo evidenční číslo dodavatele a pořadové číslo porostu). Za lomítkem je pak pořadové číslo vyrobené partie z daného porostu.

Vzor: 6 - 3867 - 00657 / 01

Číslování partií směsí osiv, osiv z dovozu, obchodního osiva, egalizovaných partií, standardního osiva a sazenic zeleniny:

Registrační nebo evidenční číslo dodavatele	číselné rozmezí		typ osiva
Registrační nebo evidenční číslo dodavatele	od	do	typ osiva
RRRR	X8001	X8400	registrační čísla směsí k využití pro zemědělskou výrobu
RRRR	X8401	X8800	registrační čísla směsí osiv k využití mimo zemědělskou výrobu
RRRR	X8801	X8900	registrační čísla směsí obilnin, standardních osiv zelenin, směsí osiv k ochraně přirozeného prostředí, případně směsí osiv pro ekologické zemědělství
RRRR	X8901	X9000	čísla partií obchodního osiva, případně partií osiv jinde neuvedených
RRRR	X9001	X9800	čísla partií osiva z dovozu v kalendářním roce
RRRR	X9801	X9999	čísla egalizovaných partií osiv, které prošly uznávacím řízením
RRRR	90001	95000	čísla partií standardních osiv
RRRR	95001	a dále	čísla partií sazenic zelenin

X - číslo regionálního oddělení Ústavu, kde bylo osivo vzorkováno nebo kde je sídlo dovozce, v případě směsí číslo regionálního oddělení Ústavu, kde je směs registrována. Seznam je každoročně zveřejňován ve věstníku Ústavu.

Registrační nebo evidenční číslo dodavatele	číselné rozmezí
Registrační nebo evidenční číslo dodavatele	od	do	typ osiva
RRRR	X8501	X9000	čísla partií obchodního osiva, případně partií osiv jinde neuvedených
RRRR	X9001	X9800	čísla partií osiva z dovozu v kalendářním roce.
RRRR	X9801	X9999	čísla egalizovaných partií osiv, které prošly uznávacím řízením
RRRR	90001	95000	čísla partií standardních osiv
RRRR	95001	a dále	čísla partií sazenic zelenin

X- číslo regionálního oddělení Ústavu, kde bylo osivo vzorkováno nebo kde je sídlo dovozce, v případě směsí - číslo regionálního oddělení Ústavu, kde je směs registrována. Seznam je každoročně zveřejňován ve věstníku Ústavu.

Skupina druhů	Výměra (počet)	Hmotnost (počet)	Počet desetinných míst
zemědělské druhy (kromě brambor) sazečky brambory	ha	kg	ha-0,00 kg-0,000 t-0,000
	ha	kg/ks*
	ha	t
zeleninové druhy sazečky	a	kg	a-0,00 kg-0,000
	a	kg/ks*
	a	ks
	ks	g

3. Používané měrné jednotky hmotnosti a plochy pro jednotlivé druhy

počet bude používán k odhadu výnosu

♦ Uskladněné partie a jejich části se označují partiovými štítky; obdobným způsobem musí být označené i jiné obaly umístěné v prostorách, kde je skladován rozmnožovací

3. Používané měrné jednotky hmotnosti a plochy pro jednotlivé druhy

Skupina druhů	Výměra (počet)	Hmotnost (počet)	Počet desetinných míst
zemědělské druhy (kromě brambor) sazečky brambory	ha	kg	ha-0,00 kg-0,000 t-0,000
	ha	kg/ks*
	ha	t
zeleninové druhy sazečky	a	kg	a-0,00 kg-0,000
	a	kg/ks*
	a	ks
	ks	g

*počet bude používán k odhadu výnosu materiál.

4. Způsob přidělení registračního čísla směsi osiv

Registrační číslo směsi se skládá z

a) označení roku přidělení registračního čísla

b) čtyřmístného registračního nebo evidenčního čísla dodavatele,

c)	pětimístného pořadového čísla porostu, jehož první číslo je označení regionálního oddělení Ústavu, ve kterém bude podána žádost.

Vzor: 6 - 3867 - 08199

Ústav přidělí každé ohlášené směsi osiv registrační číslo v rozmezí uvedeném v tabulce. Registrační číslo směsi je základem čísla partie směsi osiv následně vyrobené. Způsob vytvoření čísla partie je popsán v bodě 2.

Registrační nebo evidenční číslo dodavatele	číselné rozmezí		typ směsi
Registrační nebo evidenční číslo dodavatele	od	do	typ směsi
RRRR	X8001	X8200	registrační čísla směsí pro zemědělskou výrobu
RRRR	X8201	X8400	registrační čísla směsí pro využití mimo zemědělskou výrobu
RRRR	X8401	X8500	registrační čísla směsí obilnin, standardních osiv zeleniny, směsí osiv k ochraně přirozeného prostředí

X-	číslo regionálního oddělení Ústavu, kde bylo osivo vzorkováno nebo kde je sídlo dovozce, v případě směsí - číslo regionálního oddělení Ústavu, kde je směs registrována. Seznam je každoročně zveřejňován ve věstníku Ústavu.

Příloha č. 12

Výčet skladištních škůdců

Příloha č. 13

Uvádění osiva do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti

Příloha č. 14

Požadované vlastnosti sazenic zeleniny

Příloha č. 15

Požadavky na prostory a zařízení laboratoří pověřených osob

Příloha č. 16

Podrobnosti provádění dílčích zkušebních úkonů na základě smlouvy uzavřené s Ústavem

Příloha č. 17

Podrobnosti provádění přehlídek množitelských porostů pověřenými osobami a vydávání dokladů na tyto porosty, včetně způsobu provádění úředního dozoru a následné kontroly

Příloha č. 18

Podrobnosti provádění odběru vzorků pověřenými osobami, včetně způsobu provádění úředního dozoru a následné kontroly

Příloha č. 19

Podrobnosti laboratorního zkoušení pověřenými osobami

Příloha č. 20

Barevné odlišení návěsek podle kategorií a generací rozmnožovacího materiálu a vzory návěsek

Poznámky pod čarou:

Směrnice Rady 66/401/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva pícnin na trh. Směrnice Rady 66/402/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva obilovin na trh.

Směrnice Rady 69/60/EHS ze dne 18. února 1969, kterou se mění směrnice Rady ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva obilovin na trh.

Směrnice Rady 69/63/EHS ze dne 18. února 1969, kterou se mění směrnice Rady ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva pícnin na trh.

Směrnice Rady 71/162/EHS ze dne 30. března 1971, kterou se mění směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29. září 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh.

Směrnice Rady 72/274/EHS ze dne 20. července 1972, kterou se mění směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29. září 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.

Směrnice Rady 72/418/EHS ze dne 6. prosince 1972, kterou se mění směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29. srpna 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd zemědělských rostlin.

Směrnice Rady 73/438/EHS ze dne 11. prosince 1973, kterou se mění směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29. září 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.

Směrnice Komise 74/268/EHS ze dne 2. května 1974, kterou se stanoví zvláštní požadavky pro výskyt Avena fatua v osivu pícnin a obilovin.

Směrnice Rady 75/444/EHS ze dne 26. června 1975, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor a osiva olejnin a přadných rostlin na trh.

Směrnice Komise 75/502/EHS ze dne 25. července 1975, kterou se omezuje uvádění na trh osiva lipnice luční (Poa pratensis L.) na osivo, které bylo úředně certifikováno jako „základní osivo" nebo „certifikované osivo".

Směrnice Rady 78/55/EHS ze dne 19. prosince 1977, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 68/193/EHS, 69/208/EHS, 70/458/EHS a 70/457/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, révového vegetativního množitelského materiálu, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.

První směrnice Komise 78/386/EHS ze dne 18. dubna 1978, kterou se mění přílohy směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh.

První směrnice Komise 78/387/EHS ze dne 18. dubna 1978, kterou se mění přílohy směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.

Směrnice Komise 78/511/EHS ze dne 24. května 1978, kterou se mění směrnice 74/268/EHS, kterou se stanoví zvláštní požadavky pro výskyt Avena fatua v osivu pícnin a obilovin.

Směrnice Rady 78/692/EHS ze dne 25. července 1978, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 68/193/EHS, 69/208/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, révového vegetativního množitelského materiálu, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh. Směrnice Rady 78/1020/EHS ze dne 5. prosince 1978, kterou se mění směrnice 66/401/EHS, 66/402/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh.

Směrnice Komise 79/641/EHS ze dne 27. června 1979, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 69/208/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh. Směrnice Rady 79/692/EHS ze dne 24. července 1979, kterou se mění směrnice 66/401/EHS, 66/402/EHS, 70/458/EHS a 70/457/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.

Směrnice Komise 80/754/EHS ze dne 17. července 1980, kterou se mění příloha II směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění na trh osiva pícnin.

Směrnice Komise 81/126/EHS ze dne 16. února 1981, kterou se mění přílohy směrnic Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice 78/386/EHS a 78/388/EHS.

Směrnice Komise 82/287/EHS ze dne 13. dubna 1982, kterou se mění přílohy směrnic Rady 66/401/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice 78/386/EHS a 78/388/EHS. Směrnice Komise 85/38/EHS ze dne 14. prosince 1984, kterou se mění přílohy I a II směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh.

Směrnice Komise 86/109/EHS ze dne 27. února 1986 o omezení uvádění osiva některých druhů pícnin, olejnin a přadných rostlin na trh na osiva úředně uznaná jako „základní osivo" nebo „certifikované osivo".

Směrnice Rady 86/155/EHS ze dne 22. dubna 1986, kterou se v důsledku přistoupení Španělska a Portugalska mění některé směrnice o uvádění osiva a sadby na trh.

Směrnice Komise 86/320/EHS ze dne 20. června 1986, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.

Směrnice Komise 87/120/EHS ze dne 14. ledna 1987, kterou se mění některé směrnice Rady o uvádění osiva a sadby na trh. Směrnice Komise 87/480/EHS ze dne 9. září 1987, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh.

Směrnice Rady 88/332/EHS ze dne 13. června 1988, kterou se mění některé směrnice o uvádění osiva a sadby na trh, pokud

jde o přijímání prováděcích pravidel k ustanovením o osivu a sadbě vyhovující méně přísným požadavkům.

Směrnice Rady 88/380/EHS ze dne 13. června 1988, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS, 70/457/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin

a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.

Směrnice Komise 88/506/EHS ze dne 13. září 1988, kterou se mění příloha II směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva

obilovin na trh.

Směrnice Komise 89/2/EHS ze dne 15. prosince 1988, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.

Směrnice Komise 89/14/EHS ze dne 15. prosince 1988, kterou se určují skupiny odrůd mangoldu a červené řepy, na které odkazují požadavky na nejmenší povolené vzdálenosti porostu v příloze I směrnice Rady 70/458/EHS o uvádění osiva zeleniny na trh.

Směrnice Komise 89/100/EHS ze dne 20. ledna 1989, kterou se mění příloha II směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh.

Směrnice Komise 89/424/EHS ze dne 30. června 1989, kterou se mění směrnice 86/109/EHS o omezení uvádění osiva některých druhů pícnin, olejnin a přadných rostlin na trh na osiva úředně uznaná jako „základní osivo" nebo „certifikované osivo".

Směrnice Komise 91/376/EHS ze dne 25. června 1991, kterou se mění směrnice 86/109/EHS o omezení uvádění osiva některých druhů pícnin, olejnin a přadných rostlin na trh na osiva úředně uznaná jako „základní osivo" nebo „certifikované osivo".

Směrnice Komise 92/19/EHS ze dne 23. března 1992, kterou se mění směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh. Směrnice Rady 92/33/ES ze dne 28. dubna 1992 o uvádění sadby a rozmnožovacího materiálu zeleniny mimo osivo na trh. Směrnice Komise 93/2/EHS ze dne 28. ledna 1993, kterou se mění příloha II směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.

Směrnice Komise 93/17/EHS ze dne 30. března 1993 o vymezení tříd Společenství pro základní sadbu brambor a o podmínkách a označování těchto tříd.

Směrnice Komise 93/61/EHS ze dne 2. července 1993, kterou se stanoví tabulka požadavků na sadbu a rozmnožovací materiál zeleniny mimo osivo podle směrnice Rady 92/33/EHS.

Směrnice Komise 93/62/EHS ze dne 5. července 1993 o prováděcích opatřeních týkajících se dohledu nad dodavateli a zařízeními a jejich kontroly v rámci směrnice Rady 92/33/EHS o uvádění na trh sadby a rozmnožovacího materiálu zeleniny mimo osivo.

Směrnice Komise 95/6/ES ze dne 20. března 1995, kterou se mění přílohy I a II směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.

Směrnice Komise 96/18/ES ze dne 19. března 1996, kterou se mění některé směrnice Rady o uvádění osiva a sadby na trh.

Směrnice Rady 96/72/ES ze dne 18. listopadu 1996, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh.

Směrnice Rady 98/95/ES ze dne 14. prosince 1998, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS, 70/457/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin, pokud se týká konsolidace vnitřního trhu, geneticky modifikovaných rostlinných odrůd a genetických zdrojů rostlin. Směrnice Rady 98/96/ES ze dne 14. prosince 1998, kterou se mění, mimo jiné ve věci neúředních inspekcí, směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS, 70/457/EHS a 70/458/EHS o uváděníosiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.

Směrnice Komise 1999/8/ES ze dne 18. února 1999, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.

Směrnice Komise 1999/54/ES ze dne 26. května 1999, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.

Směrnice Komise 1999/66/ES ze dne 28. června 1999, kterou se stanoví požadavky na návěsku nebo jiný dokument vystavený dodavatelem na základě směrnice Rady 98/56/ES.

Směrnice Rady 2001/64/ES ze dne 31. srpna 2001, kterou se mění směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh a směrnice 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.

Směrnice Rady 2002/53/ES ze dne 13. června 2002 o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.

Směrnice Rady 2002/54/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva řepy na trh.

Směrnice Rady 2002/55/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva zeleniny na trh.

Směrnice Rady 2002/56/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění sadby brambor na trh.

Směrnice Rady 2002/57/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh.

Směrnice Rady 2002/68/ES ze dne 19. července 2002, kterou se mění směrnice 2002/57/ES o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh.

Směrnice Komise 2003/45/ES ze dne 28. května 2003, kterou se mění směrnice Rady 2002/57/ES o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh.

Směrnice Rady 2003/61/ES ze dne 18. června 2003, kterou se mění směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh, 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh, 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh, 92/33/EHS o uvádění rozmnožovacího materiálu a sadby zeleniny s výjimkou osiva na trh, 92/34/EHS o uvádění rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce na trh, 98/56/ES o uvádění rozmnožovacího materiálu okrasných rostlin na trh, 2002/54/ES o uvádění osiva řepy na trh, 2002/55/ES o uvádění osiva zeleniny na trh, 2002/56/ES o uvádění sadby brambor na trh a 2002/57/ES o uvádění osiva olejnatých a přadných rostlin na trh s ohledem na srovnávací zkoušky a testy Společenství.

Směrnice Komise 2004/55/ES ze dne 20. dubna 2004, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh.

Směrnice Rady 2004/117/ES ze dne 22. prosince 2004, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 2002/54/ES, 2002/55/ES a 2002/57/ES, pokud jde o zkoušky pod úředním dohledem a rovnocennost osiva vyprodukovaného ve třetích zemích.

Rozhodnutí Komise 2004/842/ES ze dne 1. prosince 2004 o prováděcích pravidlech, podle nichž mohou členské státy povolit uvádění na trh osiva těch odrůd, pro které byly předloženy žádosti o zapsání do katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin nebo druhů zeleniny členského státu.

Směrnice Komise 2006/124/ES ze dne 5. prosince 2006, kterou se mění směrnice Rady 92/33/EHS o uvádění sadby a rozmnožovacího materiálu zeleniny mimo osivo na trh a směrnice Rady 2002/55/ES o uvádění osiva zeleniny na trh. Směrnice Komise 2007/72/ES ze dne 13. prosince 2007, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, pokud jde o zahrnutí druhu Galega orientalis Lam.

Směrnice Komise 2008/62/ES ze dne 20. června 2008, kterou se stanovují některé odchylky pro povolování zemědělských krajových odrůd a odrůd, které jsou přirozeně adaptovány na místní a regionální podmínky a ohroženy genetickou erozí, a pro uvádění osiva a sadby brambor těchto odrůd na trh.

Směrnice Komise 2009/74/ES ze dne 26. června 2009, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 2002/55/ES a 2002/57/ES, pokud jde o botanické názvy rostlin, vědecké názvy ostatních organismů a některé přílohy směrnic 66/401/EHS, 66/402/EHS a 2002/57/ES s přihlédnutím k vývoji vědeckých a technických poznatků.

Směrnice Komise 2010/21/EU ze dne 12. března 2010, kterou se mění příloha I směrnice Rady 91/414/EHS, pokud jde o zvláštní ustanovení týkající se klothianidinu, thiamethoxamu, fipronilu a imidaklopridu.

Směrnice Komise 2009/145/ES, kterou se stanovují některé odchylky pro povolování krajových odrůd zeleniny a odrůd zeleniny, které se tradičně pěstují v určitých místech a oblastech a jsou ohroženy genetickou erozí, a odrůd zeleniny, které samy o sobě nemají hodnotu pro obchodní pěstování zeleniny, ale jsou vyšlechtěny pro pěstování za zvláštních podmínek, a pro uvádění osiva těchto odrůd na trh.

Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících předpisů, ve znění pozdějších předpisů.