Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

150/2000 Sb. znění účinné od 1. 7. 2000

150

 

ZÁKON

ze dne 16. května 2000,

kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů

 

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I

Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995 Sb. a zákona č. 304/1997 Sb., se mění takto:

1.

§ 1 včetně nadpisu zní:

§ 1

Předmět úpravy

 

(1) Zákon upravuje podmínky provozování silniční dopravy silničními motorovými vozidly (dále jen „vozidlo“) prováděné pro vlastní a cizí potřeby za účelem podnikání, jakož i práva a povinnosti právnických a fyzických osob s tím spojené a pravomoc a působnost orgánů státní správy na tomto úseku.

(2) Ustanovení § 22 a 23 včetně souvisejících ustanovení o státním odborném dozoru a o pokutách se vztahují na veškerou silniční dopravu nebezpečných věcí (za účelem podnikání i za jiným účelem) po dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích a volném terénu s výjimkou dopravy těchto věcí prováděné ozbrojenými silami při plnění vlastních úkolů.

(3) Ustanovení § 26 až 33 včetně souvisejících ustanovení o státním odborném dozoru a o pokutách se vztahují na veškeré provozování mezinárodní silniční dopravy (za účelem podnikání i za jiným účelem) s výjimkou dopravy prováděné ozbrojenými silami při plnění vlastních úkolů nebo dopravy prováděné podle odstavce 4.

(4) Zákon se nevztahuje na provozování silniční dopravy pro soukromé potřeby fyzické osoby - provozovatele vozidla, členů jeho domácnosti a jiných osob, pokud není prováděna za úplatu.“.

2.

§ 2 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 1), 1a), 2) a 3) zní:

§ 2

Základní pojmy

 

(1) Silniční doprava je souhrn činností, jimiž se zajišťuje přeprava osob (linková osobní doprava, kyvadlová doprava, příležitostná osobní doprava, taxislužba), zvířat a věcí (nákladní doprava) vozidly, jakož i přemísťování vozidel samých po dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích a volném terénu.

(2) Silniční doprava pro vlastní potřeby je doprava, kterou se zajišťuje podnikatelská činnost, k níž je osoba provozující silniční dopravu oprávněna podle zvláštních právních předpisů1) a při níž nedochází ke vzniku závazkového vztahu, jehož předmětem je přeprava osob, zvířat nebo věcí.

(3) Silniční doprava pro cizí potřeby je doprava, při níž vzniká mezi provozovatelem silniční dopravy a osobou, jejíž přepravní potřeba se uspokojuje, závazkový vztah, jehož předmětem je přeprava osob, zvířat nebo věcí.

(4) Vnitrostátní silniční doprava je doprava, kdy výchozí místo, cílové místo a celá dopravní cesta leží na území jednoho státu.

(5) Mezinárodní silniční doprava je doprava, při níž místo výchozí a místo cílové leží na území dvou různých států, nebo doprava, při níž místo výchozí a cílové sice leží na území téhož státu, ale část jízdy se uskuteční na území jiného státu.

(6) Linková osobní doprava je pravidelné poskytování přepravních služeb na určené trase dopravní cesty, při kterém cestující vystupují a nastupují na předem určených zastávkách. Linkovou osobní dopravu lze provozovat formou veřejné linkové dopravy nebo formou zvláštní linkové dopravy, a to jako vnitrostátní nebo mezinárodní. Přitom se rozumí

a)

veřejnou linkovou dopravou doprava, při které jsou přepravní služby nabízeny podle předem vyhlášených podmínek a jsou poskytovány k uspokojování přepravních potřeb; pokud je doprava uskutečňována pro potřeby města a jeho příměstských oblastí, jedná se o městskou autobusovou dopravu,

b)

zvláštní linkovou dopravou doprava určených vybraných skupin cestujících s vyloučením ostatních osob.

(7) Mezinárodní kyvadlová doprava je osobní doprava, kterou jsou předem vytvořené skupiny cestujících přepravovány více jízdami tam a zpět ze stejné výchozí oblasti do stejné cílové oblasti. Tyto skupiny cestujících, které byly přepraveny do cílové oblasti, budou při pozdější jízdě přepraveny zpět do výchozí oblasti. První jízda zpět a poslední jízda tam v řadě kyvadlových jízd musí být uskutečněna bez cestujících, zavazadel nebo věcí.

(8) Taxislužba je veřejná silniční doprava, kterou se zajišťuje přeprava osob a jejich zavazadel osobními vozidly s obsaditelností nejvýše devíti osob včetně řidiče; přepravní služby taxislužbou se nabízejí a objednávky k přepravě se přijímají prostřednictvím řidiče na stanovištích taxislužby, na veřejně přístupných pozemních komunikacích a jiných veřejných prostranstvích nebo prostřednictvím dispečinku taxislužby.

(9) Radiodispečink taxislužby operativně zprostředkovává bezprostřední a pohotovou přepravu osob a jejich zavazadel pouze motorovými osobními vozidly taxislužby na základě telefonických objednávek.

(10) Příležitostná osobní silniční doprava je neveřejná osobní doprava, která není linkovou osobní dopravou podle odstavce 6, mezinárodní kyvadlovou dopravou podle odstavce 7 a ani taxislužbou podle odstavce 8․ Přijímání zakázek u tohoto druhu dopravy je možné výhradně cestou objednávky přepravní služby předem (písemně, telefonicky, faxem, elektronicky) v sídle nebo provozovně právnické osoby, v místě trvalého pobytu provozovatele nebo v místě podnikání u fyzické osoby.

(11) Linkou je souhrn dopravních spojení na trase dopravní cesty určené výchozí a cílovou zastávkou a ostatními zastávkami, na níž jsou pravidelně poskytovány přepravní služby podle platné licence a podle schváleného jízdního řádu, a spojem je dopravní spojení v rámci linky, které je časově a místně určené jízdním řádem.

(12) Provozovatel silniční dopravy (dále jen „dopravce“) je právnická nebo fyzická osoba, která provozuje silniční dopravu podle tohoto zákona. Tuzemský dopravce je fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem v České republice, která provozuje dopravu silničními motorovými vozidly, kterým byla přidělena státní poznávací značka Českou republikou. Zahraniční dopravce je fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem mimo území České republiky, která provozuje dopravu silničními motorovými vozidly, kterým byla přidělena státní poznávací značka cizím státem.

(13) Náhradní autobusová doprava je veřejná linková doprava provozovaná namísto dočasně přerušené drážní dopravy na dráze celostátní, regionální, tramvajové, trolejbusové nebo na dráze speciální.1a)

(14) Integrovanou dopravou se rozumí zajišťování dopravní obslužnosti území veřejnou osobní dopravou jednotlivými dopravci v silniční dopravě společně nebo dopravci v silniční dopravě společně s dopravci v jiném druhu dopravy nebo jedním dopravcem provozujícím více druhů dopravy, pokud se dopravci podílejí na plnění přepravní smlouvy podle smluvních přepravních a tarifních podmínek.

(15) Kombinovaná doprava je systém přepravy zboží v jedné a téže přepravní jednotce (ve velkém kontejneru, výměnné nástavbě, odvalovacím kontejneru) nebo silničním vozidle, které při jedné jízdě využije též železniční nebo vodní dopravu. Svoz a rozvoz v rámci kombinované dopravy je silniční doprava přepravních jednotek kombinované dopravy a silničních vozidel, pokud využijí též železniční nebo vodní dopravu, z místa jejich nakládky, případně vykládky do překladiště kombinované dopravy nebo z překladiště kombinované dopravy do místa jejich vykládky, případně nakládky.

(16) Okružní jízda je mezinárodní příležitostná přeprava osob na objednávku po předem vyhrazené okružní trase, na níž je stejným silničním vozidlem přepravována stejná skupina cestujících.

(17) Celostátní informační systém o jízdních řádech je informační systém obsahující informace o přepravním spojení, který vede pro potřeby veřejnosti Ministerstvo dopravy a spojů nebo jím pověřená právnická osoba.

(18) Veřejným zájmem v oblasti veřejné osobní dopravy se rozumí zájem státu na zajištění základních přepravních potřeb obyvatel. O uplatnění veřejného zájmu při zabezpečování dopravní obslužnosti rozhoduje příslušný orgán státní správy nebo samosprávy.

(19) Tarif v silniční dopravě je sazebník cen za jednotlivé přepravní výkony při poskytování přepravních služeb a podmínky jejich použití.

(20) Dopravními úřady podle tohoto zákona jsou okresní úřady.2) Pro městskou autobusovou dopravu je dopravním úřadem městský úřad, úřad města nebo magistrát.3)

__________

1)

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

1a)

Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů.

2)

Zákon č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů.

3)

§ 58 odst. 5 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.“.

3.

§ 3 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 3a), 4), 4a), 4b) a 4c) zní:

§ 3

Povinnosti tuzemského dopravce

 

(1) Tuzemský dopravce je povinen

a)

používat v silniční dopravě vozidlo, evidované v České republice se státní poznávací značkou České republiky, od jehož technické prohlídky a měření emisí neuplynula doba delší, než stanoví zvláštní právní předpis,3a)

b)

ve vnitrostátní dopravě zajistit, aby řidiči dodržovali ustanovení týkající se doby řízení, bezpečnostních přestávek a doby odpočinku stanovená mezinárodní úmluvou, kterou je Česká republika vázána a která byla zveřejněna ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv,4) pokud pro určité kategorie vozidel nestanoví prováděcí předpis doby odlišné,

c)

v mezinárodní dopravě zajistit dodržování mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla zveřejněna ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv,4a) pokud se na tato vozidla vztahuje; v ostatních případech je povinen zajistit, aby řidiči dodržovali stejná ustanovení týkající se doby řízení, bezpečnostních přestávek a doby odpočinku, jako je tomu ve vnitrostátní dopravě,

d)

zajistit, aby práce řidiče z povolání vykonávala osoba, která se zúčastnila školení řidičů z povolání a úspěšně absolvovala přezkoušení z pravidel silničního provozu,4b)

e)

zajistit, aby práce řidiče z povolání vykonávala osoba, která se podrobila pravidelné lékařské prohlídce a je podle této prohlídky k řízení motorových vozidel zdravotně způsobilá.4c)

(2) Tuzemský dopravce provozující silniční dopravu vozidly určenými k přepravě osob je povinen vést záznam o provozu vozidla. Tento záznam je povinen uchovávat po dobu pěti let od ukončení přepravy. Toto ustanovení se nevztahuje na osobní vozidla používaná dopravcem k silniční dopravě pro vlastní potřebu. Způsob vedení záznamu o provozu vozidla stanoví prováděcí předpis.

(3) Tuzemský dopravce provozující silniční dopravu vozidly určenými k přepravě osob a dopravce provozující silniční dopravu vozidly určenými k přepravě zvířat a věcí, jejichž celková hmotnost včetně přívěsu nebo návěsu přesahuje 3,5 tuny, je povinen vést záznam o době řízení vozidla a bezpečnostních přestávkách. Tento záznam je povinen uchovávat po dobu pěti let od ukončení přepravy. Toto ustanovení se nevztahuje na osobní vozidla používaná tuzemským dopravcem k silniční dopravě pro vlastní potřebu. Záznam o době řízení vozidla a bezpečnostních přestávkách musí být u vozidel vybavených tachografem či jiným záznamovým zařízením odpovídajícím požadavkům příslušné mezinárodní dohody, kterou je Česká republika vázána a která byla zveřejněna ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv,4) veden výhradně formou výstupu z tohoto zařízení. Podrobnosti vedení záznamu o době řízení vozidla a bezpečnostních přestávkách stanoví prováděcí předpis.

(4) Tuzemský dopravce je povinen zajistit, aby v každém vozidle byly při provozu tyto doklady:

a)

záznam o provozu vozidla, pokud je povinen jej vést podle odstavce 2,

b)

záznam o době řízení vozidla a bezpečnostních přestávkách, pokud je povinen jej vést podle odstavce 3,

c)

doklad o nákladu a vztahu dopravce k němu.

__________

3a)

Zákon č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 355/1999 Sb.

4)

Čl. 6 až 11 vyhlášky č. 108/1976 Sb., o Evropské dohodě o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR), ve znění pozdějších předpisů.

4a)

Vyhláška č. 108/1976 Sb., o Evropské dohodě o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR), ve znění pozdějších předpisů.

4b)

Vyhláška č. 55/1991 Sb., o výcviku a zdokonalování odborné způsobilosti řidičů silničních motorových vozidel.

4c)

Vyhláška č. 87/1964 Sb., o řidičských průkazech, ve znění pozdějších předpisů.“.

4.

V § 4 odst. 1 se slova „musí být spolehlivý, odborně způsobilý“ nahrazují slovy „musí mít dobrou pověst, být odborně způsobilý“.

5.

V § 4 odst. 2 se na konci textu dvojtečka nahrazuje tečkou.

6.

§ 4a včetně nadpisu zní:

§ 4a

Finanční způsobilost

 

(1) Kdo hodlá na základě koncese provozovat vnitrostátní nebo mezinárodní silniční dopravu autobusy a tahači nebo nákladními vozidly o celkové hmotnosti vyšší než 3,5 tuny s výjimkou speciálních vozidel, musí prokázat finanční způsobilost. Prokazování finanční způsobilosti se nevztahuje na veřejnou linkovou dopravu, kterou se zajišťuje základní dopravní obslužnost.

(2) Finanční způsobilostí se rozumí schopnost dopravce finančně zajistit zahájení a řádné provozování silniční dopravy.

(3) Finanční způsobilost se prokazuje obchodním majetkem, objemem dostupných finančních prostředků a provozním kapitálem a rezervami na 12 měsíců provozu, a to ve výši 330 000 Kč pro jedno vozidlo a 180 000 Kč pro každé další vozidlo. Vychází se z evidence nahlášených vozidel u dopravního úřadu.

(4) Finanční způsobilost se prokazuje dopravnímu úřadu v místě sídla nebo trvalého pobytu žadatele. O splnění finanční způsobilosti vydá příslušný dopravní úřad žadateli písemné potvrzení. Potvrzení finanční způsobilosti je podmínkou vydání koncese5) k provozování dopravy.

(5) Finanční způsobilost musí trvat po celou dobu provozování silniční dopravy. Trvání finanční způsobilosti prokazuje dopravce příslušnému dopravnímu úřadu za každý kalendářní rok nejpozději do 31. března roku následujícího.

(6) Podrobnosti o způsobu prokázání finanční způsobilosti, postup při vydávání písemného potvrzení finanční způsobilosti a náležitosti potvrzení finanční způsobilosti stanoví prováděcí předpis.“.

7.

§ 5 včetně nadpisu zní:

 5

Dobrá pověst

 

(1) Dobrou pověst pro účely tohoto zákona má osoba,

a)

která je bezúhonná podle živnostenského zákona,5)

b)

které živnostenský úřad nezrušil v průběhu posledních pěti let na návrh dopravního úřadu nebo Ministerstva dopravy a spojů živnostenské oprávnění,

c)

která neprovozovala silniční dopravu pro cizí potřeby v průběhu posledních pěti let před podáním žádosti neoprávněně, a

d)

které nebyla v průběhu posledních pěti let před podáním žádosti zrušena koncese

1.

z důvodů porušování povinností uložených právními předpisy, které s provozováním silniční dopravy souvisejí, nebo

2.

proto, že neplnila podmínky stanovené v koncesi.

(2) U právnické osoby musí podmínku dobré pověsti splňovat statutární orgán nebo jeho člen, popřípadě odpovědný zástupce,5) pokud je ustanoven.

(3) U fyzické osoby musí podmínku dobré pověsti splňovat fyzická osoba sama a též odpovědný zástupce,5) je-li ustanoven.

(4) Dobrá pověst se zkoumá pět let zpět od podání žádosti a musí trvat po celou dobu provozování dopravy.

(5) Dopravní úřad provádí prověrku dobré pověsti dopravce nejméně jednou za pět let.“.

8.

§ 6 včetně nadpisu zní:

§ 6

Odborná způsobilost

 

(1) Odbornou způsobilost k provozování silniční dopravy pro cizí potřeby (dále jen „odborná způsobilost“) prokazuje žadatel osvědčením o odborné způsobilosti pro provozování dopravy, které vydá příslušný dopravní úřad na základě úspěšně složené zkoušky z předmětů stanovených prováděcím předpisem. Odborná způsobilost musí trvat po celou dobu provozování dopravy.

(2) U nákladní dopravy se prokazování odborné způsobilosti podle odstavce 1 vztahuje na dopravu provozovanou vozidly, jejichž celková hmotnost přesahuje 3,5 tuny.

(3) Odborná způsobilost se prokazuje zvlášť pro každý druh dopravy.

(4) U právnické osoby musí podmínku odborné způsobilosti splňovat statutární orgán nebo jeho člen nebo odpovědný zástupce,5) pokud je ustanoven.

(5) U fyzické osoby musí podmínku odborné způsobilosti splňovat fyzická osoba sama nebo odpovědný zástupce,5) je-li ustanoven.

(6) Zkoušky uvedené v odstavci 1 skládá žadatel před příslušným dopravním úřadem v místě trvalého pobytu žadatele. Na zkoušky odborné způsobilosti se nevztahují předpisy o správním řízení.

(7) Odbornou způsobilost z předmětů stanovených prováděcím předpisem nahrazuje vysvědčení o státní nebo maturitní zkoušce z daného oboru, pokud výuka zajišťuje znalosti požadované z hlediska odborné způsobilosti.

(8) Odbornou způsobilost, obsah a rozsah zkoušek a podrobnosti o skládání zkoušek odborné způsobilosti stanoví prováděcí předpis.

(9) Odborně způsobilou k provozování mezinárodní silniční dopravy je osoba, která má kromě odborné způsobilosti prokázané podle odstavce 1 i tři roky praxe v provozování vnitrostátní silniční dopravy.

(10) Podmínku praxe v provozování silniční dopravy prokazuje žadatel předložením koncesní listiny, která byla vydána před třemi lety od podání žádosti k provozování tohoto druhu dopravy.“.

9.

§ 8 včetně nadpisu zní:

§ 8

Stanovisko k rozhodování o koncesi

 

(1) Ve stanovisku potřebném pro vydání nebo změnu koncese5) dopravní úřad uvede

a)

zda žadatel o koncesi splňuje podmínku dobré pověsti,

b)

zda žadatel o koncesi splňuje podmínku finanční způsobilosti, jedná-li se o druh dopravy, u které se splnění této podmínky vyžaduje,

c)

druh dopravy, pro kterou se stanovisko uděluje,

d)

u nákladní dopravy údaj o tom, zda doprava bude provozována vozidly, jejichž celková hmotnost přesahuje 3,5 tuny, a dále údaj o celkovém počtu vozidel, se kterými bude nákladní doprava provozována,

e)

dobu, na kterou se stanovisko vydává,

f)

zda je pro daný druh dopravy potřebná odborná způsobilost,

g)

zda je pro druh mezinárodní silniční dopravy dána potřebná doba praxe.

(2) Příslušným pro vydání stanoviska podle odstavce 1 je

a)

dopravní úřad v místě sídla u právnické osoby nebo trvalého pobytu u fyzické osoby,

b)

dopravní úřad, v jehož obvodu je umístěna organizační složka podniku dopravce, je-li žadatelem fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem mimo území České republiky.

(3) Dopravní úřad vydává stanovisko podle odstavce 1 nejméně na dobu pěti let, nejvýše však na dobu deseti let.

(4) Bylo-li stanovisko podle odstavce 1 vydáno na dobu určitou, zašle příslušný dopravní úřad živnostenskému úřadu, který vydal koncesi, 30 dní před koncem doby stanovené ve stanovisku stanovisko nové.“.

10.

V § 9 odstavec 1 zní:

(1) Podnikatel v silniční dopravě je povinen označit vozidla taxislužby, autobusy, tahače a nákladní vozidla o celkové hmotnosti vyšší než 3,5 tuny, které používá k podnikání, svým obchodním jménem a zajistit, aby ve vozidle taxislužby byla umístěna kopie protokolu o technické prohlídce. Způsob označení stanoví prováděcí předpis.“.

11.

V § 9 odst. 2 písmenu b) se na konci doplňují slova „nebo osvědčení o oprávnění k podnikání v městské autobusové dopravě“.

12.

V § 9 odst. 2 písmeno c) zní:

c)

práce řidiče v silniční dopravě osob, pokud se provozuje autobusem, vykonávala pouze osoba bezúhonná,5)“.

13.

V § 9 odst. 2 písm. d) se slova „nákladním automobilem“ nahrazují slovy „nákladním vozidlem“ a slova „nákladního automobilu“ se nahrazují slovy „nákladního vozidla“.

14.

V § 9 se doplňuje odstavec 3, který zní:

(3) Podnikatel je povinen dodržovat následující podmínky:

a)

doprava nesmí být provozována po uplynutí doby uvedené ve stanovisku dopravního úřadu,

b)

opravy vozidel (s výjimkou drobných oprav) musí být prováděny na plochách k tomu určených; doklad o provádění údržby mimo vlastní prostory musí být archivován po dobu 2 let,

c)

odstavení a dlouhodobé stání vozidel, jejichž celková hmotnost přesahuje 3,5 tuny, musí být zajištěno mimo veřejně přístupné pozemní komunikace, v prostorách k tomu určených,

d)

před zahájením provozování dopravy sdělit dopravnímu úřadu, který vydal stanovisko ke koncesi, počet vozidel, se kterými bude provozovat dopravu, jejich státní poznávací značku, typ a užitnou hmotnost a nahlásit do třiceti dnů každou změnu v těchto údajích.“.

15.

Za § 9 se vkládá nový § 9a, který včetně nadpisu zní:

§ 9a

Osvědčení o oprávnění k podnikání

v městské autobusové dopravě

 

(1) Osvědčení vydává příslušný dopravní úřad na základě žádosti dopravce. Dopravce musí mít ke dni zahájení provozu městské autobusové dopravy platné osvědčení o oprávnění k podnikání v městské autobusové dopravě.

(2) Osvědčením o oprávnění k podnikání v městské autobusové dopravě se osvědčuje, že dopravce splňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro provozování městské autobusové dopravy,

a)

je držitelem platné koncesní listiny s udáním její doby platnosti,

b)

je držitelem platných licencí na provozování linek městské autobusové dopravy.

(3) Toto osvědčení musí být umístěno viditelně v prostoru řidiče ve všech vozidlech, která uvedený dopravce používá k provozu na linkách městské autobusové dopravy, pro které má udělenou platnou licenci.

(4) V osvědčení o oprávnění k podnikání v městské autobusové dopravě musí být uvedeno obchodní jméno, sídlo nebo místo podnikání, číslo telefonu, případně faxu dopravce, který je držitelem originálu výše uvedených dokladů, a údaj o době platnosti příslušné koncesní listiny.“.

16.

V § 10 se na konci odstavce 1 doplňují tato slova: „nebo Ministerstvem dopravy a spojů, jedná-li se o mezinárodní linkovou dopravu“.

17.

V § 10 odst. 2 věta první zní: „Dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy a spojů rozhodují o licenci na základě žádosti dopravce.“.

18.

V § 10 odst. 2 písm. b) se za slova „zda jde o“ vkládá slovo „městskou,“.

19.

V § 10 odst. 2 se na konci písmene d) doplňují tato slova: „jedná-li se o mezinárodní linkovou dopravu,“.

20.

V § 10 odst. 2 písmeno e) zní:

e)

trasu linky, včetně zastávek pro nástup a výstup, jejich úplné názvy a určení výchozí a cílové zastávky (dále jen „vedení linky“) a informaci o časovém rozložení spojů linky,“.

21.

V § 10 odst. 2 se na konci písmene f) doplňují tato slova: „jedná-li se o mezinárodní linkovou dopravu,“.

22.

V § 10 odst. 2 se na konci písmene g) doplňují tato slova: „jedná-li se o mezinárodní linkovou dopravu,“.

23.

V § 10 odst. 2 písmeno h) zní:

h)

denní dobu řízení, nepřetržitou dobu řízení, dobu odpočinku každého z řidičů, bezpečnostní přestávky; toto ustanovení se nevztahuje na městskou autobusovou dopravu,“.

24.

V § 11 se na konci odstavce 2 doplňují tyto věty: „Stanovisko musí obsahovat věcná zdůvodnění vyplývající z vyjádření obdržených při projednání žádosti dopravce. Příslušný dopravní úřad je vázán stanoviskem dotčeného úřadu o zajištění přepravní potřeby ve vnitrostátní linkové dopravě podle § 12 odst. 3 písm. b).“.

25.

V § 11 odstavec 3 zní:

(3) Před vydáním stanoviska dotčený úřad předloží žádost o udělení licence k vyjádření

a)

obci, v jejímž územním obvodu budou umístěny zastávky,

b)

příslušnému orgánu Policie České republiky z hlediska bezpečnosti silničního provozu,

c)

správci pozemní komunikace,6)

d)

majiteli označníku zastávky uvedené v žádosti o udělení licence.

Vyjádření musí být provedeno ve lhůtě 15 dnů od doručení žádosti písemnou formou a musí obsahovat věcná zdůvodnění uvedených závěrů.“.

26.

V § 12 odst. 1 věta první zní: „Dopravní úřad rozhodne o žádosti o udělení licence pro vnitrostátní linkovou osobní dopravu nebo městskou autobusovou dopravu ve lhůtě 45 dnů od jejího podání.“.

27.

V § 12 odst. 2 se na konci doplňuje věta, která zní: „V tomto případě dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy a spojů uděluje licenci ve veřejném zájmu na dobu jednoho roku podle vyhlášené platnosti jízdního řádu.“.

28.

V § 12 odst. 3 se písmeno a) zrušuje.

Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena a) až c).

29.

V § 12 odst. 3 písmeno a) zní:

a)

přepravní potřeby v přepravním spojení, kde bude linka vedena, jsou zajištěny provozem jiné veřejné osobní dopravy, která je dotována státem nebo v případě městské autobusové dopravy obcemi,“.

30.

V § 12 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí:

d)

se v průběhu posledních 3 let dopustil dopravce jednání uvedeného v § 15 písm. a) až c),

e)

v případě mezinárodní linkové dopravy též tehdy, jsou-li v přepravním spojení, kde má být linka vedena, přepravní potřeby uspokojivě zajištěny nejméně dvěma mezinárodními linkami provozovanými nejméně čtyřmi různými dopravci.“.

31.

V § 12 se doplňuje odstavec 5, který zní:

(5) Ve veřejném zájmu na nepřerušeném uspokojování přepravních potřeb může rozhodnout Ministerstvo dopravy a spojů o prodloužení platnosti udělené licence pro mezinárodní linkovou dopravu na dobu nejvýše 90 dnů od podání žádosti, aniž by dodrželo postup uvedený v § 11 a lhůtu uvedenou v odstavci 1.“.

32.

V § 13 písm. a) se za slova „zda jde o“ vkládá slovo „městskou,“.

33.

V § 13 písm. c) se za slovo „dopravy“ vkládá čárka a doplňují se slova „tento termín musí být stanoven v závislosti na dodržení lhůt schválení jízdního řádu, předání schváleného jízdního řádu do celostátního informačního systému o jízdních řádech a jeho uveřejnění v celostátním informačním systému o jízdních řádech,“.

34.

V § 13 písmeno f) zní:

f)

další zpřesňující podmínky provozování linkové osobní dopravy, pokud o nich rozhodne.“.

35.

V § 14 odstavec 1 zní:

(1) Ve veřejném zájmu na uspokojování přepravních potřeb, v zájmu bezpečnosti dopravy, na základě neplánované uzavírky nebo na základě žádosti dopravce dopravní úřad, nebo jedná-li se o mezinárodní linkovou osobní dopravu, Ministerstvo dopravy a spojů zahájí řízení o změně rozhodnutí o udělení licence.“.

36.

§ 15 zní:

§ 15

 

Dopravní úřad, nebo jedná-li se o mezinárodní linkovou osobní dopravu, Ministerstvo dopravy a spojů licenci může odejmout, jestliže držitel licence

a)

závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem,

b)

neplní podmínky stanovené v licenci,

c)

nezačal provozovat linkovou osobní dopravu na základě udělené licence,

d)

o odejmutí licence požádal.“.

37.

V § 16 se za písmeno b) vkládají nová písmena c) a d), která znějí:

c)

dnem zániku právnické osoby, která je držitelem licence,

d)

uplynutím 30 dnů od smrti fyzické osoby, která je držitelem licence,“.

Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno e).

38.

§ 17 včetně nadpisu zní:

§ 17

Jízdní řád

 

(1) Dopravce ve veřejné linkové osobní dopravě předloží jízdní řád nebo jeho změnu ke schválení dopravnímu úřadu, nebo jedná-li se o mezinárodní linkovou osobní dopravu, Ministerstvu dopravy a spojů. Jedná-li se o společný jízdní řád více dopravců, musí na něm být uvedeno, které spoje každý z dopravců zabezpečuje. Dopravní úřad, nebo jedná-li se o mezinárodní linkovou osobní dopravu, Ministerstvo dopravy a spojů jízdní řád nebo jeho změnu schválí, splňuje-li náležitosti stanovené prováděcím předpisem. Příslušným ke schválení jízdního řádu nebo jeho změny je dopravní úřad příslušný k rozhodování o udělení licence.

(2) Schválený jízdní řád postoupí dopravní úřad Ministerstvu dopravy a spojů, které vede pro potřeby veřejnosti celostátní informační systém o jízdních řádech. Ministerstvo dopravy a spojů může vedením tohoto systému pověřit právnickou osobu.

(3) Změny jízdních řádů veřejné vnitrostátní linkové dopravy lze provádět pouze v termínech zveřejněných Ministerstvem dopravy a spojů v Obchodním věstníku.

(4) Z důvodu veřejného zájmu, zásahu vyšší moci nebo neplánované uzavírky může dopravní úřad rozhodnout o změně jízdního řádu veřejné vnitrostátní linkové dopravy i v době jeho platnosti k jinému termínu.

(5) Ustanovení odstavců 2 a 3 se nevztahují na jízdní řády městské autobusové dopravy provozované na území města.

(6) Způsob zpracování, obsah, vyhlašování a vyvěšování jízdního řádu a jeho změn a organizaci celostátního informačního systému o jízdních řádech stanoví prováděcí předpis.“.

39.

V § 18 písm. b) se za slova „vydat a uveřejnit“ vkládá slovo „schválený“.

40.

V § 18 písm. c) se za slova „dopravu podle“ vkládá slovo „schváleného“.

41.

V § 18 písmena e), f) a g) znějí:

e)

označit vozidlo příslušné linky názvem výchozí a cílové zastávky spoje, u městské autobusové dopravy pouze názvem cílové zastávky spoje; označení linky, které je stanoveno v rozhodnutí o udělení licence, musí být čitelné i za tmy alespoň na čele vozidla, dále zajistit označení řidiče a průvodčího obchodním jménem dopravce nebo služebním stejnokrojem dopravce, dále označit bezbariérové vozidlo mezinárodním symbolem přístupnosti,

f)

zřídit označník zastávky, pokud zastávka nebyla označníkem vybavena, na všech označnících vyvěsit schválený jízdní řád a název zastávky, v městské autobusové dopravě dále číslo linky; u zastávky městské autobusové dopravy určené pouze pro výstup cestujících není vyvěšení jízdního řádu a čísla linky povinné,

g)

zajistit údržbu označníku zastávky a dalšího zastávkového vybavení (přístřešek, zařízení pro vyvěšení jízdního řádu), pokud je jeho majitelem, nebo přispívat na jeho údržbu majiteli označníku a dalšího zastávkového vybavení na smluvním základě,“.

42.

V § 18a odst. 1 se v návětí slovo „nebo“ nahrazuje slovem „a“.

43.

V § 18a odst. 1 písm. c) se slova „osobní údaje potřebné na vymáhání přirážky“ nahrazují slovy „prokázání totožnosti“.

44.

V § 18a odst. 2 se vkládá nové písmeno a), které zní:

a)

dodržovat přepravní řád, smluvní přepravní podmínky a tarif,“.

Dosavadní písmena a) až c) se označují jako písmena b) až d).

45.

V § 18a odst. 2 písm. c) se slova „se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení přirážky“ nahrazují slovy „prokázat svoji totožnost“ a za slovo „zaplatit“ se vkládají slova „jízdné a“.

46.

V § 18a se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 11) zní:

(4) Porušení povinností cestujícího podle odstavce 2, kterým ohrozí pověřenou osobu, je přestupkem podle zvláštního právního předpisu.11)

__________

11)

Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.“.

47.

V § 18b odst. 1 se ve větě první doplňují tato slova: „a tarif“.

48.

V § 18c odstavce 1 a 2 znějí:

(1) Provozovatel drážní dopravy na dráze celostátní, regionální, tramvajové, trolejbusové nebo speciální je oprávněn provozovat náhradní autobusovou dopravu za přerušenou drážní dopravu na dráze.

(2) Provozovatel drážní dopravy podle odstavce 1 nebo jím pověřený dopravce může provozovat náhradní autobusovou dopravu, pokud má platnou koncesi pro silniční motorovou osobní dopravu podle zvláštního právního předpisu.1) Pro provozování náhradní autobusové dopravy, která nepřesahuje 45 kalendářních dnů po sobě jdoucích, se nevyžaduje udělení licence a schválení jízdního řádu; vedení linky a umístění zastávek musí být z hlediska bezpečnosti silničního provozu schváleno Policií České republiky.“.

49.

V § 18c odst. 3 větě první se slova „dráhy nebo“ zrušují.

50.

V § 19 odstavec 1 zní:

(1) Závazkem veřejné služby v silniční dopravě pro cizí potřeby (dále jen „závazek veřejné služby“) se rozumí závazek, který dopravce přijal ve veřejném zájmu a který by jinak pro jeho ekonomickou nevýhodnost nepřijal nebo by jej přijal pouze zčásti. Závazek veřejné služby sjednává s dopravcem stát a hradí dopravci prokazatelnou ztrátu vzniklou jeho plněním.“.

51.

V § 19 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

(2) Závazek veřejné služby spočívá v

a)

závazku provozu, kterým je závazek dopravce zajistit provozování veřejné linkové dopravy plynule a pravidelně podle schváleného jízdního řádu, včetně provozování doplňkových přepravních služeb,

b)

závazku přepravy, kterým je závazek dopravce přepravit cestující za speciální cenu při splnění zvláštních podmínek,

c)

závazku tarifním, kterým je závazek dopravce přepravit cestující nebo věci za regulovanou cenu podle cenových předpisů, která je nižší, než ekonomické jízdné nebo dovozné.“.

Dosavadní odstavce 2, 3 a 4 se označují jako odstavce 3, 4 a 5.

52.

V § 19 odst. 3 se slovo „obcí“ zrušuje.

53.

V § 19 se odstavec 4 zrušuje.

Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.

54.

V § 19 odst. 4 větě první se slova „podle odstavce 2 a 3“ nahrazují slovy „podle odstavce 3“.

55.

V § 19a odstavec 1 zní:

(1) Základní dopravní obslužností územního obvodu okresu je zajištění přiměřené dopravy po všechny dny v týdnu z důvodu veřejného zájmu, především do škol, do úřadů, k soudům, do zdravotnických zařízení poskytujících základní zdravotní péči a do zaměstnání, včetně dopravy zpět, přispívající k trvale únosnému rozvoji tohoto územního obvodu. Rozsah podílu státu na jejím zajištění ve veřejném zájmu stanoví podle místních podmínek územního obvodu okresu a výše rozpočtových prostředků, které jsou k dispozici, příslušný okresní úřad.“.

56.

V § 19a se odstavec 3 zrušuje.

57.

V § 19b odst. 1 písm. a) se slova „linkovou dopravou“ zrušují a za slovo „veřejnou“ se vkládají slova „vnitrostátní linkovou dopravou nebo linkami veřejné městské linkové dopravy, které zabezpečují dopravu v rámci závazku veřejné služby mimo území města,“.

58.

V § 19b odst. 1 se písmeno b) zrušuje.

Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b).

59.

V § 19b odst. 2 větě druhé se slovo „obec“ zrušuje.

60.

V § 19b odst. 2 se za slova „prokazatelnou ztrátu“ vkládá slovo „nejvýše“.

61.

V § 19b odst. 2 věta první zní: „Povinnou součástí smlouvy o závazku veřejné služby je dopravcem předložený předběžný odborný odhad prokazatelné ztráty za celé období, na které se závazek veřejné služby uzavírá.“.

62.

V § 19b se odstavec 3 zrušuje.

Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4.

63.

V § 19b odst. 3 se slova „z rozpočtu obce“ zrušují.

64.

V § 19b se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

(4) Zajišťuje-li dopravce přepravní služby mimo závazky veřejné služby nebo jiné činnosti, je povinen vést oddělené účetnictví závazků veřejných služeb. Finanční prostředky určené k úhradě prokazatelné ztráty nesmí být použity k jiným účelům.“.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.

65.

Za § 19b se vkládá nový § 19c, který zní:

§ 19c

Ostatní dopravní obslužnost

 

(1) Ostatní dopravní obslužností je zajištění dopravních potřeb územního obvodu obce nad rámec základní dopravní obslužnosti územního obvodu okresu. Na zajištění ostatní dopravní obslužnosti uzavírá obec s dopravcem závazek veřejné služby a hradí ze svého rozpočtu prokazatelnou ztrátu vzniklou dopravci plněním závazků veřejné služby.

(2) Pro závazky veřejné služby a prokazatelnou ztrátu v ostatní dopravní obslužnosti platí přiměřeně § 19, 19a a 19b.“.

 

66.

V § 21 odst. 1 se na konci doplňují věty, které znějí: „Provozovatel taxislužby je oprávněn provozovat taxislužbu pouze vozidlem, kterému bylo přiděleno dopravním úřadem evidenční číslo. Podrobnosti k náležitostem evidence vozidel taxislužby stanoví prováděcí předpis. Vozidlo, které je evidováno jako vozidlo taxislužby, není přípustné využívat k provozování jiného druhu silniční dopravy mimo dopravu pro soukromou potřebu.“.

67.

V § 21 odstavec 3 zní:

(3) Provozovatel taxislužby je povinen zajistit, aby k provozování taxislužby bylo užito pouze vozidel úplně vybavených a označených předepsaným způsobem. Způsob označení a podrobnosti o technických podmínkách provozování taxislužby, zejména podrobnosti o označení vozidla a náležitostech dokladů souvisejících s provozováním taxislužby, stanoví prováděcí předpis.“.

68.

V § 21 odst. 4 se v první a poslední větě slovo „neprodleně“ nahrazuje slovy „do sedmi dnů“ a ve druhém alinea za slova „prohlášením o bezúhonnosti a spolehlivosti všech řidičů taxislužby“ se vkládají slova „a doklady dosvědčujícími bezúhonnost a spolehlivost1) všech řidičů taxislužby, pokud si je dopravní úřad vyžádá“.

69.

V § 21 odst. 4 se za poslední alinea vkládá čárka a doplňuje se nové alinea, které zní:

- údaji o typu, státní poznávací značce a evidenčním číslu vozidla, pokud mu bylo již přiděleno, kterým v územním obvodu dotčeného dopravního úřadu hodlá provozovat taxislužbu.“.

70.

V § 21 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:

(5) Provozovatel taxislužby nesmí umístit na vozidle žádnou reklamu, a to jak vně, tak i uvnitř vozidla, s výjimkou reklamy radiodispečinku, přes který lze službu objednat. Používání reklamních štítů umístěných na střeše vozidla se zakazuje.“.

Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 6 až 8.

71.

V § 21 se na konci odstavce 6 doplňují věty, které znějí: „Provozovatel jiné osobní silniční dopravy je zároveň povinen zajistit, aby jím používané vozidlo bylo označeno předepsaným způsobem. Podrobnosti označení vozidel jiné osobní silniční dopravy stanoví prováděcí předpis.“.

72.

V § 21 odstavce 7 a 8 včetně poznámek pod čarou č. 6b) a 6c) znějí:

(7) Obec může stanovit v samostatné působnosti6b) obecně závaznou vyhláškou obce jako podmínku k výkonu práce řidiče taxislužby na území obce povinnost prokázat zkouškou řidiče znalosti místopisu, právních předpisů upravujících taxislužbu a ochranu spotřebitele, znalosti obsluhy taxametru a způsob provádění zkoušky.

(8) Obec je oprávněna vymezit část veřejné pozemní komunikace jako stanoviště vozidel taxislužby a vyznačit tento prostor dopravní značkou podle zvláštního právního předpisu.6c) Současně je obec oprávněna v samostatné působnosti6b) stanovit obecně závaznou vyhláškou obce pro tato stanoviště Provozní řád upravující v souladu s místními podmínkami pravidla provozu na stanovišti taxislužby. Provozní řád se zveřejní v místě stanoviště.

__________

6b)

Zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

6c)

Vyhláška č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu), ve znění pozdějších předpisů.“.

73.

Za § 21 se vkládá nový § 21a, který zní:

§ 21a

 

(1) Dopravní úřad

a)

vystaví na základě písemného oznámení provozovatele taxislužby pro řidiče provozovatele taxislužby průkaz způsobilosti řidiče taxislužby provozovat taxislužbu počínající ve vymezeném územním obvodu dopravního úřadu,

b)

stanoví provozovateli taxislužby přepravní podmínky provozování taxislužby,

c)

odebere průkaz způsobilosti řidiče taxislužby, pominou-li důvody pro jeho vydání.

(2) Provozovatel taxislužby zajistí

a) aby průkaz způsobilosti řidiče taxislužby byl umístěn na viditelném místě ve vozidle taxislužby,

b) dodržování přepravních podmínek taxislužby ve vymezeném územním obvodu,

c) předání průkazu způsobilosti řidiče taxislužby místně příslušnému dopravnímu úřadu, který odebral průkaz způsobilosti řidiče taxislužby,

d) zpřístupnění přepravních podmínek cestujícímu na dostupném místě uvnitř vozidla taxislužby,

e) v případě trvalého vyřazení vozidla taxislužby z evidence okamžité odstranění povinného označení umístěného na vozidle taxislužby a demontáž taxametru.“.

74.

Za § 21a se vkládá nový § 21b, který zní:

§ 21b

Příležitostná osobní silniční doprava

 

(1) Provozovatel příležitostné osobní silniční dopravy je povinen zajistit, aby jím používané osobní automobily nebyly označeny způsobem zaměnitelným s vozidly taxislužby a aby jím poskytované přepravní služby nebyly nabízeny způsobem s taxislužbou zaměnitelným.

(2) Provozovatel příležitostné osobní silniční dopravy je povinen objednávku přepravní služby předem zaznamenat do evidenční knihy objednávek a zajistit, aby kopie záznamu objednávky byla umístěna ve vozidle, kterým se přeprava vykonává, a aby ji řidič na vyžádání předložil kontrolnímu orgánu.

(3) Provozovatel příležitostné osobní silniční dopravy je povinen objednávky přepravní služby uchovávat po dobu pěti let od ukončení přepravy.

(4) Provozovatel příležitostné osobní silniční dopravy je dále povinen zajistit, aby

a)

koncese pro příležitostnou osobní silniční dopravu byla vystavena na viditelném místě uvnitř vozidla,

b)

přepravovaná osoba neplatila za přepravu přímo řidiči vozidla.“.

75.

Část III včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 7) a 7a) zní:

ČÁST III

 

PŘEPRAVA NEBEZPEČNÝCH VĚCÍ

V SILNIČNÍ DOPRAVĚ

 

§ 22

 

(1) Nebezpečné věci jsou látky a předměty, pro jejichž povahu, vlastnosti nebo stav může být v souvislosti s jejich přepravou ohrožena bezpečnost osob, zvířat a věcí nebo ohroženo životní prostředí.

(2) Silniční dopravou je dovoleno přepravovat pouze nebezpečné věci vymezené mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv,7) (dále jen „Dohoda ADR“), a to za podmínek v ní uvedených.

(3) Přeprava jaderných materiálů a radionuklidových zářičů se řídí zvláštními právními předpisy.7a)

(4) Ministerstvo dopravy a spojů může v souladu s Dohodou ADR povolit na omezenou dobu, nejvýše však na pět let, provádění silniční přepravy nebezpečných věcí za odchylných podmínek od Dohody ADR. Toto povolení nelze vydat pro přepravu jaderných materiálů a radionuklidových zářičů stanovených zvláštními právními předpisy.7a)

(5) Ministerstvo dopravy a spojů je oprávněno podle Dohody ADR pověřit právnické osoby se sídlem na území České republiky nebo fyzické osoby s trvalým pobytem na území České republiky výkonem činností souvisejících s prováděním Dohody ADR, spočívajících v zajištění povinného školení a vydávání osvědčení řidičům vozidel přepravujících nebezpečné věci a v ověřování technické způsobilosti vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí. Pověření lze udělit osobě na základě písemné žádosti, která prokáže splnění technických podmínek pro výkon požadovaných činností a která prokáže odbornou způsobilost k výkonu požadovaných činností. Podrobnosti o činnostech, které souvisejí s prováděním Dohody ADR, technické podmínky a odbornou způsobilost požadovanou k výkonu jednotlivých činností souvisejících s prováděním Dohody ADR stanoví prováděcí předpis.

__________

7)

Vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), ve znění pozdějších předpisů.

7a)

Vyhláška č. 143/1997 Sb., o přepravě a dopravě určených jaderných materiálů a určených radionuklidových zářičů.

Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů.

 

§ 23

 

(1) Subjekt předávající nebezpečné věci k přepravě (dále jen „odesílatel“) je povinen podle Dohody ADR zejména

a)

zatřídit, zabalit a označit nebezpečné věci,

b)

dodržet ustanovení o zákazu společné nakládky, pokud ji provádí,

c)

nepředat k přepravě nebezpečné věci, jejichž přeprava není dovolena,

d)

předat dopravci v písemné formě pokyny pro řidiče,

e)

uvést správně a úplně údaje v nákladním listě, včetně prohlášení,

f)

předat řidiči kopii povolení podle zvláštních právních předpisů,7a)

g)

přezkoumat před nakládkou průvodní doklady a provést vizuální kontrolu, zda vozidlo a jeho zařízení splňují předepsaná ustanovení,

h)

označit kontejnery,

i)

zabezpečit předepsané školení ostatních osob podílejících se na přepravě.

(2) Dopravce je povinen podle Dohody ADR při přepravě nebezpečných věcí zejména

a)

použít pouze vozidla, která jsou k tomu způsobilá,

b)

zabezpečit, aby řidič měl povinnou výbavu, včetně výstražných oranžových tabulek, případně bezpečnostních značek,

c)

zabezpečit přítomnost závozníka ve vozidle, pokud je to předepsáno,

d)

zabezpečit, aby přepravu prováděli pouze řidiči, kteří jsou k tomu vyškoleni,

e)

zabezpečit školení ostatních osob podílejících se na přepravě,

f)

zajistit, aby řidič

1.

měl během přepravy s sebou a na požádání předložil oprávněným osobám ke kontrole průvodní doklady, funkční hasicí přístroje, povinnou výbavu vozidla,

2.

nepřevzal k přepravě a nepřepravoval kus, jehož obal je poškozen nebo netěsný,

3.

provedl v případě nehody nebo mimořádné události opatření uvedená v písemných pokynech pro řidiče,

4.

dodržel předpisy týkající se nakládky, vykládky a manipulace, pokud ji sám provádí, včetně zákazu společné nakládky, provozu vozidla a dozoru nad vozidly.

(3) Povinnosti odesílatele a dopravce musí být zajištěny i v případě, že jde o přepravu pro vlastní potřeby.“.

76.

§ 24 se zrušuje.

77.

V § 34 odstavec 1 zní:

(1) Státní odborný dozor v silniční dopravě vykonávají dopravní úřady ve svém územním obvodu a ve věcech mezinárodní dopravy osob též Ministerstvo dopravy a spojů. Při výkonu státního odborného dozoru dozírají, zda dopravci, odesílatelé nebo řidiči dodržují podmínky a plní povinnosti stanovené tímto zákonem a zda provozují dopravu podle uděleného povolení. Dopravní úřady a Ministerstvo dopravy a spojů dále vykonávají státní odborný dozor nad financováním dopravní obslužnosti.“.

78.

Za § 34 se vkládá nový § 34a, který zní:

§ 34a

 

Dopravní úřad zjišťuje zdroj ohrožování provozu veřejné linkové dopravy osob. Při zjištění zdroje ohrožení nařídí provozovateli nebo majiteli zdroje ohrožení jeho odstranění. Nevyhoví-li provozovatel nebo majitel zdroje ohrožení, dopravní úřad rozhodne o odstranění zdroje ohrožení na jeho náklady. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.“.

79.

§ 35 včetně poznámky pod čarou č. 7c) zní:

§ 35

 

(1) Dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy a spojů při porušení tohoto zákona uloží pokutu až do výše 100 000 Kč dopravci, který

a)

nezajistí, aby v každém vozidle byl záznam o provozu vozidla, nebo nezajistí řádné vedení záznamu o provozu vozidla, pokud je povinen jej vést podle § 3 odst. 2,

b)

nezajistí, aby v každém vozidle byl záznam o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a údaj o době odpočinku, pokud je povinen jej vést podle § 3 odst. 3,

c)

neuschovává záznamy o provozu vozidla nebo záznamy o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku po stanovenou dobu,

d)

používá v silniční dopravě vozidla, od jejichž technické prohlídky a měření emisí uplynula doba delší, než stanoví zvláštní právní předpis,3a)

e)

nemá řádně označené vozidlo,

f)

nedodržuje ustanovení přepravního řádu,

g)

poruší ustanovení § 9 odst. 2, 3 nebo § 9a,

h)

nepředloží jízdní řád ke schválení ve stanovené lhůtě, nedodrží způsob předložení jízdního řádu ke schválení určený příslušným dopravním úřadem, nepředloží schválený jízdní řád mezinárodní linkové dopravy do celostátního informačního systému o jízdních řádech,

i)

nezajistí údržbu označníku zastávky a dalšího zastávkového vybavení (přístřešek, zařízení pro vyvěšení jízdního řádu).

(2) Dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy a spojů při porušení tohoto zákona uloží pokutu až do výše 500 000 Kč dopravci, který

a)

provozuje silniční dopravu bez příslušného povolení,

b)

nezajistí dodržování stanovené doby řízení vozidla, bezpečnostních přestávek a doby odpočinku při práci řidičů,

c)

nedodržuje mezinárodní dohody v silniční dopravě,

d)

nedodržuje podmínky pro provozování linkové osobní dopravy stanovené v licenci,

e)

provozuje linkovou osobní dopravu bez schváleného jízdního řádu nebo opakovaně nedodržuje schválený jízdní řád,

f)

nezahájí provoz na lince ve stanoveném termínu,

g)

neprovozuje po celou dobu platnosti licence dopravu na lince.

(3) Dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy a spojů při porušení tohoto zákona uloží pokutu až do výše 750 000 Kč dopravci, který

a)

nabízí či poskytuje přepravní služby anebo přijme objednávku přepravní služby formou uváděnou v § 2 odst. 8, aniž by byl oprávněn k provozování taxislužby,

b)

nabízí či poskytuje přepravní služby formou uváděnou v § 2 odst. 8 vozidlem, které není evidováno jako vozidlo taxislužby,

c)

označí vozidlo, které není evidováno jako vozidlo taxislužby, způsobem zaměnitelným s taxislužbou nebo vybaví takové vozidlo taxametrem,

d)

provozuje vozidlem evidovaným jako vozidlo taxislužby jiný druh silniční dopravy pro cizí potřeby,

e)

poskytuje přepravní služby formou příležitostné osobní silniční dopravy, aniž předem provede záznam objednávky v evidenční knize objednávek nebo nezajistí, aby řidič vozidla, který provádí přepravu na základě koncese vydané dopravci pro příležitostnou osobní silniční dopravu, předložil kontrolnímu orgánu kopii objednávky přepravní služby, nebo neoznačí vozidlo příležitostné osobní silniční dopravy stanoveným způsobem,

f)

nezajistil, aby řidič vozidla, které je evidováno jako vozidlo taxislužby na základě koncese vydané tomuto dopravci, plnil přepravní podmínky, které byly stanoveny místně příslušným dopravním úřadem jako závazné v územním rozsahu jeho působnosti,

g)

nezajistil dodržování Provozního řádu stanoviště taxislužby řidičem vozidla, které je evidováno jako vozidlo taxislužby na základě koncese vydané tomuto dopravci,

h)

poruší ustanovení § 21,

i)

nedodržuje podmínky pro provozování taxislužby stanovené tímto zákonem,

j)

provozuje linkovou osobní dopravu bez licence,

k) neumožní výkon státního odborného dozoru a vrchního státního dozoru.

(4) Dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy a spojů při porušení tohoto zákona uloží pokutu až do výše 1 000 000 Kč dopravci nebo odesílateli, který nedodrží podmínky stanovené pro silniční dopravu nebezpečných věcí.

(5) Dopravní úřad uloží pokutu až do výše 500 000 Kč osobě, která

a)

neodstranila zdroj ohrožení provozu veřejné linkové dopravy,

b)

svojí činností poškodila zařízení veřejné linkové dopravy,

c)

způsobila přerušení provozu veřejné linkové dopravy většího rozsahu.

(6) Dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy a spojů zašle opis pravomocného rozhodnutí, kterým byla uložena dopravci pokuta, dopravnímu úřadu, který vydal stanovisko ke koncesi, a dopravnímu úřadu, který vydal licenci pro pravidelnou linkovou dopravu.

(7) Při placení a vymáhání pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu.7c)

__________

7c)

Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“.

80.

Za § 35 se vkládají nové § 35a a 35b, které včetně nadpisů znějí:

§ 35a

Návrh na zrušení živnostenského oprávnění

 

(1) Dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy a spojů podá u příslušného živnostenského úřadu návrh na zrušení živnostenského oprávnění5) tomu dopravci, který závažným způsobem porušil podmínky stanovené tímto zákonem.

(2) Závažným porušením podmínek stanovených tímto zákonem je ztráta dobré pověsti a skutečnost, kdy je opakovaně uložena pokuta podle tohoto zákona. Pro účely tohoto zákona se opakovaně uloženou pokutou rozumí

a)

více než dvakrát uložená pokuta podle ustanovení § 35 odst. 1, nebo

b)

více než dvakrát uložená pokuta podle ustanovení § 35 odst. 2 nebo 3.

(3) Za závažné porušení podmínek stanovených tímto zákonem je považováno také uložení pokuty podle ustanovení § 35 odst. 4 v období posledních třech let.

(4) Do součtu uložených pokut podle odstavce 2 se zahrnují všechny pokuty uložené od účinnosti tohoto zákona.

 

§ 35b

Vybírání kaucí

 

(1) Orgány Policie České republiky při provádění kontroly podle § 37 odst. 1 tohoto zákona jsou oprávněny v případě, že se jedná o dopravce, který má bydliště nebo sídlo mimo území České republiky, vybrat kauci, a to v rozmezí od 10 000 Kč do 50 000 Kč podle závažnosti porušené povinnosti.

(2) Nesloží-li řidič, který při kontrole zastupuje dopravce, požadovanou kauci, jsou orgány Policie České republiky oprávněny znehybnit vozidlo, které ke spáchání správního deliktu použil, a umístit jej na odstavném parkovišti vyhrazeném pro tato vozidla. Náklady s tím spojené jdou k tíži dopravce.

(3) Při výběru kauce jsou orgány Policie České republiky povinny vydat řidiči stvrzenku o převzetí kauce, sepsat protokol o zjištěném porušení a dát řidiči možnost, aby se k tomuto zjištění vyjádřil, nebo jej poučit o tom, že je povinen se k případu vyjádřit nejpozději ve lhůtě dvou týdnů k příslušnému dopravnímu úřadu. Vzor stvrzenky upraví prováděcí předpis.

(4) Dnem předání kauce a protokolu o zjištění porušení povinností je zahájeno správní řízení vedené příslušným dopravním úřadem. Řízení před dopravním úřadem a lhůty pro vydání správního rozhodnutí se řídí obecnými předpisy o správním řízení.

(5) Pokud se řidič ve lhůtě nevyjádří, považuje dopravní úřad jeho mlčení za souhlas a je oprávněn o správním deliktu rozhodnout i bez jeho vyjádření. Rozhodnutí o uložení pokuty za porušení tohoto zákona a o zápočtu kauce na tuto pokutu zašle dopravní úřad účastníku řízení do ciziny, a to ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení. Doručování rozhodnutí se řídí obecnými předpisy o správním řízení.

(6) Vozidlo, které bylo znehybněno a odstaveno na k tomu vyhrazeném parkovišti orgány Policie České republiky, se dopravci vydá po zaplacení požadované kauce, respektive po zaplacení pokuty uložené dopravním úřadem za spáchání správního deliktu zjištěného při kontrolní činnosti orgány Policie České republiky.“.

81.

V § 38 odstavec 2 zní:

(2) U vozidel, která přepravují nebezpečné věci, celní úřady na státních hranicích kontrolují, zda osádka vozidla je podle Dohody ADR vybavena předepsanými řádně vyplněnými doklady a zda tato vozidla jsou předepsaným způsobem označena a vybavena.“.

82.

Za § 39 se vkládají nové § 39a až 39c, které včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 10) znějí:

Krizový stav v silniční nákladní dopravě

 

§ 39a

 

(1) Ministerstvo dopravy a spojů

a)

kontroluje vývoj nabídky kapacit v silniční nákladní dopravě,

b)

vyhodnocuje intenzitu silniční nákladní dopravy ve vztahu ke kapacitě, propustnosti a stavu silniční infrastruktury,

c)

sleduje v souvislosti s vývojem nabídky kapacit a intenzity silniční nákladní dopravy finanční způsobilost dopravců v silniční nákladní dopravě.

(2) Příslušné dopravní úřady poskytují Ministerstvu dopravy a spojů průběžně informace o počtu dopravců na trhu silniční nákladní dopravy, o počtu vozidel, kterými je silniční nákladní doprava provozována, a o jejich finanční způsobilosti.

 

 

§ 39b

 

Krizový stav v silniční nákladní dopravě nastává, pokud

a)

převyšuje vývoj nabídky kapacit v silniční nákladní dopravě nejméně po dobu tří měsíců po sobě jdoucích vývoj poptávky, nebo

b)

způsobuje intenzita silniční nákladní dopravy neprůjezdnost pozemních komunikací,

a hrozí-li z těchto důvodů významnému počtu dopravců v silniční nákladní dopravě úpadek podle zvláštního právního předpisu.10)

 

§ 39c

 

V případě krizového stavu v silniční nákladní dopravě vláda nařízením stanoví

a)

dočasný zákaz vydávání koncesí5) k provozování silniční nákladní dopravy,

b)

dočasný zákaz změn koncese5) k provozování silniční nákladní dopravy, spočívající v rozšíření počtu vozidel, která dopravce používal přede dnem nabytí účinnosti nařízení vlády k provozování silniční nákladní dopravy, a

c)

podmínky provádění těchto zákazů.

__________

10)

Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.“.

83.

V § 40a odst. 1 se slova „nákladními automobily“ nahrazují slovy „nákladními vozidly“.

84.

V části VI se za § 40a vkládá nový § 40b, který zní:

§ 40b

 

(1) Finanční způsobilost u dopravců, kterým byla vydána koncese přede dnem účinnosti tohoto zákona, se prokazuje ve výši 220 000 Kč pro jedno vozidlo a 110 000 Kč pro každé další vozidlo o celkové hmotnosti 6 tun a více nebo ve výši 40 000 Kč pro každé další vozidlo do 6 tun celkové hmotnosti. Stanovené částky platí pouze pro vozidla, kterými dopravce provozoval dopravu ke dni účinnosti tohoto zákona.

(2) Dopravci, kteří provozují mezinárodní silniční dopravu autobusy, tahači nebo nákladními vozidly o celkové hmotnosti vyšší než 3,5 tuny s výjimkou speciálních vozidel na základě koncese, jsou povinni nejpozději do 31. března 2001 prokázat finanční způsobilost podle § 4a před příslušným dopravním úřadem a potvrzení o finanční způsobilosti předložit živnostenskému úřadu, který vydal koncesi k provozování silniční dopravy. Nepředloží-li dopravce potvrzení o finanční způsobilosti, pozbývá vydaná koncese uplynutím této lhůty platnost.

(3) Od 1. ledna 2003 se povinnost prokazovat finanční způsobilost rozšiřuje i na vnitrostátní dopravu.

(4) Dopravci, kteří provozují vnitrostátní silniční dopravu autobusy, tahači nebo nákladními vozidly o celkové hmotnosti vyšší než 3,5 tuny s výjimkou speciálních vozidel na základě koncese, jsou povinni nejpozději do 31. března 2003 prokázat finanční způsobilost podle § 4a před příslušným dopravním úřadem a potvrzení o finanční způsobilosti předložit živnostenskému úřadu, který vydal koncesi k provozování silniční dopravy. Nepředloží-li dopravce potvrzení o finanční způsobilosti, pozbývá vydaná koncese uplynutím této lhůty platnost.

(5) Podnikatel, který podle tohoto zákona je povinen označit vozidlo, ačkoli před účinností tohoto zákona tuto povinnost neměl, je povinen tak učinit nejpozději do 2 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.

(6) Dopravci, kteří podle tohoto zákona jsou povinni prokázat odbornou způsobilost, ačkoliv před účinností tohoto zákona tuto povinnost neměli, jsou povinni předložit nejpozději do jednoho roku od účinnosti zákona příslušnému živnostenskému úřadu doklad o odborné způsobilosti. Nepředloží-li v této lhůtě dopravce tento doklad, pozbývá vydaná koncese uplynutím této lhůty platnosti.“.

85.

§ 41 včetně nadpisu zní:

§ 41

Zmocňovací ustanovení

 

1.

Vláda nařízením upraví počátek, konec a podmínky provádění zákazů podle § 39c.

2.

Ministerstvo dopravy a spojů vydá prováděcí předpis k provedení § 3 odst. 1 písm. b), § 3 odst. 2 a 3, § 4a odst. 6, § 6 odst. 1, § 6 odst. 8, § 7 odst. 3, § 9 odst. 1, § 17 odst. 6, § 18b odst. 2, § 19b odst. 5, § 21 odst. 1, 3 a 6, § 22 odst. 5, § 30 odst. 2 a § 35b odst. 3

3.

Obec může obecně závaznou vyhláškou upravit podmínky provozování taxislužby podle § 21 odst. 7 a 8.“.

Čl. II

Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, jak vyplývá z pozdějších zákonů.

Čl. III

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2000.

Klaus v. r.

Havel v. r.

Zeman v. r.