§ 1

Povinný podíl počtu občanů se změněnou pracovní schopností¹ na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele s více než 20 zaměstnanci činí 5 % (dále jen "povinný podíl").

§ 2

Pro účely zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností ve výši povinného podílu podle § 24 odst. 3 písm. a) zákona se do povinného podílu započítává každý zaměstnanec se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením² třikrát.

§ 3

Pro účely plnění povinnosti zaměstnávat občany se změněnou pracovní schopností ve výši povinného podílu podle § 24 odst․ 3 písm. b) zákona se do povinného podílu zaměstnavatele započítává stanovený počet zaměstnanců zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 55 % zaměstnanců se změněnou pracovní schopností, od něhož zaměstnavatel odebírá výrobky nebo jemuž zadal výrobní program. Způsob stanovení tohoto počtu je uveden v příloze k tomuto nařízení.

§ 4

Pro účely stanovení povinného podílu ve sledovaném kalendářním roce je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců, který se vypočítá za sledovaný rok jako podíl celkového počtu hodin odpracovaných všemi zaměstnanci zaměstnavatele, zvýšený o neodpracované hodiny v důsledku čerpání dovolené na zotavenou, překážek v práci a pracovní neschopnosti, za niž jsou poskytovány dávky nemocenského pojištění, a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou zvláštními právními předpisy.³

§ 5

Při výpočtech podle tohoto nařízení se zjištěné průměrné přepočtené počty zaměstnanců zaokrouhlují na celá čísla od poloviny směrem nahoru.

§ 6

Toto nařízení se nevztahuje na zaměstnavatele, který zaměstnává příslušníky Hasičského záchranného sboru České republiky,⁴ pokud jde o zaměstnávání těchto příslušníků.

§ 7

Zrušuje se nařízení vlády č. 384/1991 Sb., o stanovení povinného podílu občanů se změněnou pracovní schopností na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele.

§ 8

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Předseda vlády:

Ing. Zeman v. r.

Ministr práce a sociálních věcí:

PhDr. Špidla v. r.

Příloha k nařízení vlády č. 228/2000 Sb.

Způsob stanovení počtu zaměstnanců zaměstnavatele

I. Stanovení počtu zaměstnanců zaměstnavatele podle § 3 tohoto nařízení:

a) v případech odebírání výrobků podle vzorce:

	C
PZ =	————	, kde
	P₁ nebo P₂

PZ	je počet zaměstnanců, které si zaměstnavatel započítá do povinného podílu,
C	je cena výrobků odebraných zaměstnavatelem ve sledovaném roce od zaměstnavatele, který zaměstnává více než 55 % zaměstnanců se změněnou pracovní schopností,
P₁	je produktivita práce zaměstnavatele, který zaměstnává více než 55 % zaměstnanců se změněnou pracovní schopností, za předchozí kalendářní rok,
P₂	je produktivita práce zaměstnavatele, který zaměstnává více než 55 % zaměstnanců se změněnou pracovní schopností, za sledovaný kalendářní rok;

b) v případech zadávání výrobních programů podle vzorce:

	D
PZ =	——	, kde
	P₃

PZ	je počet zaměstnanců, které si zaměstnavatel započítá do povinného podílu,
D	jsou celkové tržby zaměstnavatele, který zaměstnává více než 55 % zaměstnanců se změněnou pracovní schopností, ze zadaného výrobního programu ve sledovaném kalendářním roce,
P₃	je produktivita práce zaměstnavatele, který zaměstnává více než 55 % zaměstnanců se změněnou pracovní schopností, za sledovaný kalendářní rok.

Pokud má zaměstnavatel zaměstnávající více než 55 % zaměstnanců se změněnou pracovní schopností zřízenu chráněnou dílnu nebo pracoviště, které se podílí na výrobě odebraných výrobků nebo na zadaných výrobních programech, násobí se hodnota produktivity práce P₁, P₂ a P₃ koeficientem 0,5.

II. Produktivita práce zaměstnavatele pro účely výpočtu podle bodu I. se vypočítá:

a) u zaměstnavatele, který vykonával svůj předmět činnosti v kalendářním roce předcházejícím kalendářnímu roku, za který se plnění povinného podílu sleduje, podle vzorce:

	T₁
P₁ =	——	, kde
	A₁

P₁	je produktivita práce za předchozí kalendářní rok,
T₁	jsou celkové tržby za vlastní výrobky a služby za předchozí kalendářní rok,
A₁	je průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců za předchozí kalendářní rok, zjištěný podle § 4 tohoto nařízení;

b) u zaměstnavatele, který zahájil výkon svého předmětu činnosti ve sledovaném kalendářním roce, za který se plnění povinného podílu sleduje, podle vzorce:

	T₂
P₂ =	——	, kde
	A₂

P₂	je produktivita práce za sledovaný kalendářní rok,
T₂	jsou celkové tržby za vlastní výrobky a služby za sledovaný kalendářní rok,
A₂	je průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců za sledovaný kalendářní rok, zjištěný podle § 4 tohoto nařízení;

c) u zaměstnavatele, kterému byl zadán výrobní program, podle vzorce:

	T₃
P₃ =	——	, kde
	A₃

P₃	je produktivita práce za sledovaný kalendářní rok,
T₃	jsou celkové tržby za vlastní výrobky a služby za sledovaný kalendářní rok,
A₃	je průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců za sledovaný kalendářní rok, zjištěný podle § 4 tohoto nařízení.

Poznámky pod čarou:

§ 21 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 160/1995 Sb.

§ 21 odst. 3 a 4 zákona č. 1/1991 Sb.

§ 83 zákoníku práce.

Vyhláška č. 63/1968 Sb., o zásadách pro zkracování týdenní pracovní doby a pro zavádění provozních a pracovních režimů s pětidenním pracovním týdnem.

Vyhláška č. 121/1982 Sb., o některých úpravách pracovní doby.

Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 163/1998 Sb. a zákona č. 71/2000 Sb.

Poznámky pod čarou:
1	§ 21 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 160/1995 Sb.
2	§ 21 odst. 3 a 4 zákona č. 1/1991 Sb.
3	§ 83 zákoníku práce. Vyhláška č. 63/1968 Sb., o zásadách pro zkracování týdenní pracovní doby a pro zavádění provozních a pracovních režimů s pětidenním pracovním týdnem. Vyhláška č. 121/1982 Sb., o některých úpravách pracovní doby.
4	Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 163/1998 Sb. a zákona č. 71/2000 Sb.