143/2001 Sb. znění účinné od 1. 9. 2017 do 31. 1. 2022
143
ZÁKON
ze dne 4. dubna 2001
o ochraně hospodářské soutěže
a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Část první Ochrana hospodářské soutěže (§ 1-28)
Hlava I Úvodní ustanovení (§ 1-2)
§ 1 Úvodní ustanovení (1) Tento zákon upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb (dále jen „zboží“) proti jejímu vyloučení, omezení, jinému narušení neboohrožení (dále jen „narušení“)
a) dohodami soutěžitelů (§ 3 odst. 1),
b) zneužitím dominantního postavení soutěžitelů,
c) spojením soutěžitelů, nebo
d) orgány státní správy při výkonu státní správy, orgány územní samosprávy při výkonu samosprávy a při přeneseném výkonu státní správy a orgány zájmové samosprávy při přeneseném výkonu státní správy (dále jen „orgány veřejné správy“).
(2) Tento zákon dále upravuje postup při aplikaci článků 101 a 102 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“) orgány České republiky a některé otázky jejich součinnosti s Evropskou komisí (dále jen „Komise“) a s orgány ostatních členských států Evropské unie při postupu podle Nařízení Rady (ES) o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (dále jen „Nařízení“) a Nařízení rady (ES) o kontrole spojování podniků (dále jen „Nařízení o fúzích“).
(3) Na soutěžitele, kteří na základě zvláštního zákona nebo na základě rozhodnutí vydaného podle zvláštního zákona poskytují služby obecného hospodářského významu, se tento zákon vztahuje, jen pokud jeho uplatnění neznemožní poskytování těchto služeb.
(4) Tento zákon se použije obdobně i na řízení ve věcech soutěžitelů, jejichž jednání by mohlo mít vliv na obchod mezi členskými státy Evropské unie podle článků 101 a 102 Smlouvy.
(5) Tento zákon se vztahuje i na jednání soutěžitelů, k němuž došlo v cizině, které narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž na území České republiky.
(6) Tento zákon se nevztahuje na jednání podle odstavce 1, jejichž účinky se projevují výlučně na zahraničním trhu, pokud z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nevyplývá něco jiného.
(7) Tento zákon se dále nevztahuje na ochranu hospodářské soutěže proti nekalé soutěži.
§ 2 Vymezení některých pojmů (1) Soutěžiteli podle tohoto zákona se rozumí fyzické a právnické osoby, jejich sdružení, sdružení těchto sdružení a jiné formy seskupování, a to i v případě, že tato sdružení a seskupení nejsou právnickými osobami, pokud se účastní hospodářské soutěže nebo ji mohou svou činností ovlivňovat, i když nejsou podnikateli.
(2) Relevantním trhem je trh zboží, které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území.
Hlava II Dohody narušující soutěž (§ 3-9)
§ 3 [Zakázané dohody] (1) Dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě (dále jen „dohody“), jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže, jsou zakázané a neplatné, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak nebo pokud Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) nepovolí prováděcím právním předpisem z tohoto zákazu výjimku. Dohody, jejichž dopad na hospodářskou soutěž je zanedbatelný, nejsou považovány za zakázané.
(2) Z dohod zakázaných podle odstavce 1 jsou zakázány zejména dohody, jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže proto, že obsahují ujednání o
a) přímém nebo nepřímém určení cen, popřípadě o jiných obchodních podmínkách,
b) omezení nebo kontrole výroby, odbytu, výzkumu a vývoje nebo investic,
c) rozdělení trhu nebo nákupních zdrojů,
d) tom, že uzavření smlouvy bude vázáno na přijetí dalšího plnění, které věcně ani podle obchodních zvyklostí a zásad poctivého obchodního styku s předmětem smlouvy nesouvisí,
e) uplatnění rozdílných podmínek vůči jednotlivým soutěžitelům při shodném nebo srovnatelném plnění, jimiž jsou někteří soutěžitelé v hospodářské soutěži znevýhodněni,
f) tom, že účastníci dohody nebudou obchodovat či jinak hospodářsky spolupracovat se soutěžiteli, kteří nejsou účastníky dohody, anebo jim budou jinak působit újmu (skupinový bojkot).
(3) Týká-li se důvod zákazu jen části dohody, je zakázána a neplatná jen tato část. Pokud však z povahy dohody, jejího obsahu, účelu nebo z okolností, za nichž k ní došlo, vyplývá, že ji nelze od ostatního obsahu oddělit, je zakázaná a neplatná celá dohoda.
(4) Zákaz podle odstavce 1 se nevztahuje na dohody, které
a) přispějí ke zlepšení výroby nebo distribuce zboží nebo k podpoře technického či hospodářského rozvoje a vyhrazují spotřebitelům přiměřený podíl na výhodách z toho plynoucích,
b) neuloží soutěžitelům omezení, která nejsou nezbytná k dosažení cílů podle písmene a),
c) neumožní soutěžitelům vyloučit hospodářskou soutěž na podstatné části trhu zboží, jehož dodávka nebo nákup je předmětem dohody.
§ 4 Blokové výjimky (1) Zákaz podle § 3 odst. 1 se nevztahuje na dohody, které nemohou mít vliv na obchod mezi členskými státy Evropské unie podle čl. 101 Smlouvy, avšak splňují ostatní podmínky stanovené blokovými výjimkami přijatými na základě čl. 103 odst. 1 Smlouvy k provedení čl. 101 odst. 3 Smlouvy příslušnými nařízeními Komise nebo Rady (dále jen „unijní blokové výjimky“) anebo výjimkou pro oblast zemědělství.
(2) Úřad může povolit blokové výjimky i pro další druhy dohod, pokud je prokázáno, že narušení soutěže, ke kterému by bloková výjimka vedla, je převáženo výhodami pro jiné účastníky trhu, zejména pro spotřebitele.
(3) Úřad rozhodnutím jednotlivému soutěžiteli výhodu výjimky podle odstavce 1 nebo 2 odejme, pokud by v důsledku vývoje na trhu dohoda podléhající takové výjimce nesplňovala podmínky stanovené v § 3 odst. 4.
§ 5 Horizontální a vertikální dohody (1) Dohody soutěžitelů, kteří působí na stejné úrovni trhu zboží, jsou horizontálními dohodami.
(2) Dohody soutěžitelů, kteří působí na různých úrovních trhu zboží, jsou vertikálními dohodami.
(3) Za horizontální dohody se považují i smíšené dohody soutěžitelů, kteří působí současně na téže horizontální úrovni i na různé vertikální úrovni trhu zboží; v pochybnostech se má za to, že se jedná o horizontální dohodu.
§ 7 [Postup a rozhodování Úřadu] (1) Zjistí-li Úřad v řízení ve věcech podle § 3 až 5, že byla uzavřena zakázaná dohoda, tuto skutečnost v rozhodnutí uvede a tímto rozhodnutím plnění dohody do budoucna zakáže.
(2) Namísto rozhodnutí podle odstavce 1 Úřad rozhodne o zastavení řízení za podmínky, že účastníci řízení Úřadu společně navrhli závazky ve prospěch obnovení účinné hospodářské soutěže, které jsou dostatečné pro ochranu hospodářské soutěže a jejichž splněním se odstraní závadný stav, a že zakázaná dohoda neměla za následek podstatné narušení hospodářské soutěže. V takovém rozhodnutí může Úřad rovněž stanovit podmínky a povinnosti nutné k zajištění splnění těchto závazků. Jestliže Úřad neshledá navržené závazky dostatečnými, důvody písemně sdělí účastníkům a pokračuje v řízení.
(3) Závazky podle odstavce 2 mohou účastníci řízení písemně navrhnout Úřadu nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy jim Úřad doručil písemné vyrozumění, v němž Úřad sdělí základní skutkové okolnosti případu, jejich právní hodnocení a odkazy na hlavní důkazy o nich, obsažené ve správním spise (dále jen „sdělení výhrad“); k pozdějším návrhům přihlédne Úřad jen v případech hodných zvláštního zřetele. Účastníci řízení jsou svým návrhem vázáni vůči Úřadu i mezi sebou navzájem, popřípadě vůči třetím osobám, a od podání návrhu do rozhodnutí Úřadu podle odstavce 2 nesmějí dohodu podle jejího původního znění plnit.
(4) Po zastavení řízení podle odstavce 2 může Úřad znovu zahájit řízení podle odstavce 1, jestliže
a) se podstatně změnily podmínky, které byly pro vydání rozhodnutí podle odstavce 2 rozhodné,
b) soutěžitelé jednají v rozporu se svými závazky podle odstavce 2, nebo
c) rozhodnutí bylo vydáno na základě nepravdivých nebo neúplných podkladů, údajů a informací.
Hlava III Dominantní postavení a jeho zneužívání (§ 10-11)
§ 10 [Výklad pojmů] (1) Dominantní postavení na trhu má soutěžitel nebo společně více soutěžitelů (společná dominance), kterým jejich tržní síla umožňuje chovat se ve značné míře nezávisle na jiných soutěžitelích nebo spotřebitelích.
(2) Tržní sílu podle odstavce 1 Úřad posuzuje podle hodnotového vyjádření zjištěného objemu dodávek nebo nákupu na trhu daného zboží (tržní podíl) dosaženého soutěžitelem nebo soutěžiteli se společnou dominancí v období, které je zkoumáno podle tohoto zákona a podle dalších ukazatelů, zejména podle hospodářské a finanční síly soutěžitelů, právních nebo jiných překážek vstupu na trh pro další soutěžitele, stupně vertikální integrace soutěžitelů, struktury trhu a velikosti tržních podílů nejbližších konkurentů.
(3) Nebude-li pomocí ukazatelů podle odstavce 2 prokázán opak, má se za to, že dominantní postavení nezaujímá soutěžitel nebo soutěžitelé se společnou dominancí, kteří ve zkoumaném období dosáhli na trhu menší než 40% tržní podíl.
§ 11 [Formy zneužití] (1) Zneužívání dominantního postavení na újmu jiných soutěžitelů nebo spotřebitelů je zakázáno. Zneužitím dominantního postavení je zejména
a) přímé nebo nepřímé vynucování nepřiměřených podmínek ve smlouvách s jinými účastníky trhu, zvláště vynucování plnění, jež je v době uzavření smlouvy v nápadném nepoměru k poskytovanému protiplnění,
b) vázání souhlasu s uzavřením smlouvy na podmínku, že druhá smluvní strana odebere i další plnění, které s požadovaným předmětem smlouvy věcně ani podle obchodních zvyklostí nesouvisí,
c) uplatňování rozdílných podmínek při shodném nebo srovnatelném plnění vůči jednotlivým účastníkům trhu, jimiž jsou tito účastníci v hospodářské soutěži znevýhodňováni,
d) zastavení nebo omezení výroby, odbytu nebo výzkumu a vývoje na úkor spotřebitelů,
e) dlouhodobé nabízení a prodej zboží za nepřiměřeně nízké ceny, které má nebo může mít za následek narušení hospodářské soutěže,
f) odmítnutí poskytnout jiným soutěžitelům za přiměřenou úhradu přístup k vlastním přenosovým sítím nebo obdobným rozvodným a jiným infrastrukturním zařízením, které soutěžitel v dominantním postavení vlastní nebo využívá na základě jiného právního důvodu, pokud jiní soutěžitelé z právních nebo jiných důvodů nemohou bez spoluužívání takového zařízení působit na stejném trhu jako dominantní soutěžitelé, kteří přitom neprokáží, že takové spoluužívání není z provozních nebo jiných důvodů možné anebo je od nich nelze spravedlivě požadovat; totéž přiměřeně platí pro odmítnutí přístupu jiným soutěžitelům za přiměřenou úhradu k využití duševního vlastnictví nebo přístupu k sítím, které soutěžitel v dominantním postavení vlastní nebo využívá na základě jiného právního důvodu, pokud je takové využití nezbytné pro účast v hospodářské soutěži na stejném trhu jako dominantní soutěžitelé nebo na jiném trhu,
(2) Zjistí-li Úřad v řízení ve věcech podle odstavce 1, že došlo k zneužití dominantního postavení, tuto skutečnost v rozhodnutí uvede a tímto rozhodnutím takové jednání do budoucna zakáže.
(3) Namísto rozhodnutí podle odstavce 2 Úřad rozhodne o zastavení řízení za podmínky, že účastníci řízení Úřadu společně navrhli závazky ve prospěch obnovení účinné hospodářské soutěže, které jsou dostatečné pro ochranu hospodářské soutěže a jejichž splněním se odstraní závadný stav, a že zneužití dominantního postavení nemělo za následek podstatné narušení hospodářské soutěže. V takovém rozhodnutí může Úřad rovněž stanovit podmínky a povinnosti nutné k zajištění splnění těchto závazků. Jestliže Úřad neshledá navržené závazky dostatečnými, důvody písemně sdělí účastníkům a pokračuje v řízení.
(4) Závazky podle odstavce 3 mohou účastníci řízení písemně navrhnout Úřadu nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy jim Úřad doručil sdělení výhrad; k pozdějším návrhům přihlédne Úřad jen v případech hodných zvláštního zřetele. Účastníci řízení jsou svým návrhem vázáni vůči Úřadu i mezi sebou navzájem, popřípadě vůči třetím osobám, a od podání návrhu do rozhodnutí Úřadu podle odstavce 3 nesmějí postupovat způsobem, který je předmětem výhrad Úřadu.
(5) Po zastavení řízení podle odstavce 3 může Úřad znovu zahájit řízení a vydat rozhodnutí podle odstavce 2, jestliže
a) se podstatně změnily podmínky, které byly pro vydání rozhodnutí podle odstavce 3 rozhodné,
b) soutěžitelé jednají v rozporu se závazky podle odstavce 3, nebo
c) rozhodnutí bylo vydáno na základě nepravdivých nebo neúplných podkladů, údajů a informací.
Hlava IV Spojování soutěžitelů (§ 12-19)
§ 12 Vymezení pojmů (1) Ke spojení soutěžitelů dochází fúzí dvou nebo více na trhu dříve samostatně působících soutěžitelů.
(2) Za spojení soutěžitelů podle tohoto zákona se dále považuje, pokud jeden nebo více podnikatelů anebo jedna nebo více osob, které nejsou podnikateli, ale kontrolují alespoň jednoho soutěžitele, získá možnost přímo či nepřímo kontrolovat jiného soutěžitele nebo jeho část, zejména nabytím účastnických cenných papírů, obchodních nebo členských podílů anebo smlouvou nebo jinými způsoby, které jim umožňují takového soutěžitele nebo jeho část kontrolovat.
(3) Částí soutěžitele se pro účely tohoto zákona rozumí rovněž soubor jmění soutěžitele, který slouží k provozování jeho činnosti a kterému lze jednoznačně přiřadit obrat dosažený prodejem zboží na relevantním trhu, i když netvoří samostatnou pobočku závodu.
(4) Kontrolou se pro účely tohoto zákona rozumí možnost vykonávat na základě právních nebo faktických skutečností rozhodující vliv na činnost jiného soutěžitele nebo jeho část, zejména na základě
a) vlastnického práva nebo práva užívání k závodu kontrolovaného soutěžitele nebo k části kontrolovaného soutěžitele, anebo
b) práva nebo jiné právní skutečnosti, které poskytují rozhodující vliv na složení, hlasování a rozhodování orgánů kontrolovaného soutěžitele.
(5) Spojením je i založení soutěžitele, který je společně kontrolován více soutěžiteli a který dlouhodobě plní všechny funkce samostatné hospodářské jednotky (dále jen „společně kontrolovaný soutěžitel“).
(6) V míře, v jaké má založení společně kontrolovaného soutěžitele zakládajícího spojení podle odstavce 5 za svůj cíl nebo výsledek koordinaci soutěžního chování soutěžitelů jej kontrolujících, kteří zůstanou na trhu i nadále nezávislými, bude tato koordinace hodnocena v souladu s kritérii podle § 3.
(7) Dvě a více spojení, která jsou vzájemně podmíněna a která spolu věcně, časově i personálně souvisejí, se posuzují jako spojení jediné.
(8) Za spojení soutěžitelů se nepovažuje kvalifikovaná účast banky v právnické osobě vzniklá splacením emisního kurzu akcií započtením pohledávky banky za touto právnickou osobou, pokud je tato kvalifikovaná účast držena po dobu záchranné operace nebo finanční rekonstrukce této právnické osoby nejdéle po dobu 1 roku. Za spojení soutěžitelů se rovněž nepovažuje, jestliže soutěžitelé, kteří jsou poskytovateli investičních služeb, získají přechodně, nejvýše na dobu 1 roku, podíly jiného soutěžitele za účelem jejich prodeje, pokud nevykonávají hlasovací práva spojená s těmito podíly s cílem určit nebo ovlivnit soutěžní chování kontrolovaného soutěžitele. Na návrh banky nebo soutěžitele, který je poskytovatelem investičních služeb, může Úřad dobu 1 roku prodloužit, pokud navrhovatel prokáže, že účelu, pro který nabyl účasti na jiném soutěžiteli, nemohlo být během této doby z objektivních důvodů dosaženo.
(9) Za spojení soutěžitelů se rovněž nepovažuje přechod některých působností statutárních orgánů soutěžitelů na osoby vykonávající činnost podle zvláštních právních předpisů, např. likvidátora a insolvenčního správce.
§ 13 Spojení soutěžitelů podléhající povolení Úřadu Spojení soutěžitelů podléhá povolení Úřadu, jestliže:
a) celkový čistý obrat všech spojujících se soutěžitelů dosažený za poslední účetní období na trhu České republiky je vyšší než 1,5 miliardy Kč a alespoň dva ze spojujících se soutěžitelů dosáhli každý za poslední účetní období na trhu České republiky čistého obratu vyššího než 250 milionů Kč, nebo
b) čistý obrat dosažený za poslední účetní období na trhu České republiky
1. v případě spojení podle § 12 odst. 1 alespoň jedním z účastníků fúze,
2. v případě spojení podle § 12 odst. 2 soutěžitelem nebo jeho částí, nad nímž je získávána kontrola, nebo
3. v případě spojení podle § 12 odst. 5 alespoň jedním ze soutěžitelů zakládajících společně kontrolovaného soutěžitele
je vyšší než 1 500 000 000 Kč a zároveň celosvětový čistý obrat dosažený za poslední účetní období dalším spojujícím se soutěžitelem je vyšší než 1 500 000 000 Kč.
§ 14 Výpočet obratu (1) Čistým obratem spojujících se soutěžitelů se rozumí čistý obrat dosažený jednotlivými soutěžiteli pouze při činnosti, která je předmětem jejich podnikání. Nejsou-li soutěžitelé podnikateli, rozumí se čistým obratem pouze obrat dosažený při činnosti, k níž byli založeni nebo kterou běžně vykonávají.
(2) Do společného čistého obratu se zahrnují čisté obraty dosažené
a) všemi spojujícími se soutěžiteli,
b) osobami, které budou spojující se soutěžitele kontrolovat po uskutečnění daného spojení, a osobami, které jsou spojujícími se soutěžiteli kontrolovány,
c) osobami, které kontroluje osoba, která bude spojující se soutěžitele kontrolovat po uskutečnění daného spojení, a
d) osobami, které jsou kontrolovány společně dvěma či více osobami uvedenými v písmenech a) až c).
(3) Do společného čistého obratu spojujících se soutěžitelů se nezahrnuje ta část obratu, která byla dosažena prodejem zboží mezi spojujícími se soutěžiteli a osobami uvedenými v odstavci 2 písm. b), c) a d).
(4) Spojuje-li se pouze část soutěžitele, do čistého obratu se zahrnuje pouze ta část obratu, kterého dosáhla spojující se část soutěžitele.
(5) Došlo-li v průběhu 2 let mezi týmiž soutěžiteli ke dvěma a více spojením , posuzují se taková spojení společně jako spojení jedno.
(6) U bank a úvěrových a jiných finančních institucí, s výjimkou pojišťoven, se čistým obratem rozumí součet výnosů, zejména výnosů z úroků, z cenných papírů a majetkových účastí, z poplatků a provizí a zisků z finančních operací. U pojišťoven se čistým obratem rozumí součet předepsaného pojistného podle všech uzavřených pojistných smluv.
§ 15 Zahájení řízení (1) Řízení o povolení spojení se zahájí na návrh.
(2) Společný návrh na povolení spojení jsou povinni podat všichni soutěžitelé, kteří podle § 12 odst. 1, 2 a 5 se hodlají spojit fúzí, mají získat možnost přímo či nepřímo kontrolovat jiného soutěžitele nebo jeho část nebo zakládají společně kontrolovaného soutěžitele.
(3) Návrh na povolení spojení
a) lze podat i před uzavřením smlouvy zakládající spojení nebo před získáním kontroly nad jiným soutěžitelem jiným způsobem,
b) musí obsahovat odůvodnění a doklady osvědčující skutečnosti rozhodné pro spojení; podrobnosti stanoví prováděcí právní předpis (§ 26 odst. 1).
(4) Řízení o povolení spojení je zahájeno dnem, kdy byl Úřadu doručen návrh na povolení spojení obsahující všechny náležitosti podle odstavce 3. Pokud návrh takové náležitosti neobsahuje, může Úřad na základě posouzení doručených podkladů vydat pouze písemné stanovisko, zda se jedná o spojení podléhající povolení podle tohoto zákona a je třeba návrh doplnit.
§ 16 Průběh řízení (1) Úřad neprodleně oznámí zahájení řízení o povolení spojení v Obchodním věstníku a elektronicky prostřednictvím veřejné datové sítě, přičemž současně stanoví lhůtu pro podání námitek proti tomuto spojení.
(2) Po zahájení řízení Úřad posoudí, zda spojení podléhá jeho povolení. Nepodléhá-li spojení povolení Úřadu, vydá o tom do 30 dnů od zahájení řízení rozhodnutí. V případech, kdy spojení podléhá povolení Úřadu ale nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, Úřad vydá v téže lhůtě rozhodnutí, kterým spojení povolí. Zjistí-li Úřad, že spojení vzbuzuje vážné obavy z podstatného narušení hospodářské soutěže, zejména proto, že jím vznikne nebo bude posíleno dominantní postavení spojujících se soutěžitelů nebo některého z nich, písemně to v téže lhůtě oznámí účastníkům řízení a sdělí, že pokračuje v řízení.
(3) Nevydá-li Úřad rozhodnutí o návrhu na povolení spojení ve lhůtě podle odstavce 2 anebo účastníkům řízení písemně nesdělí, že z důvodů podle odstavce 2 pokračuje v řízení, platí, že uplynutím této lhůty Úřad spojení povolil.
(4) Úřad může za podmínek stanovených Nařízením o fúzích požádat Komisi, aby řízení provedla a spojení posoudila sama. Do vydání rozhodnutí Komise, zda takové spojení sama posoudí, Úřad řízení přeruší. Pokud Komise rozhodne, že takové spojení sama posoudí, Úřad řízení zastaví.
(5) Oznámí-li Úřad písemně účastníkům řízení podle odstavce 2, že pokračuje v řízení o návrhu na povolení spojení, je povinen vydat rozhodnutí do 5 měsíců od zahájení řízení. Nevydá-li Úřad v této lhůtě rozhodnutí o spojení, platí, že uplynutím této lhůty spojení povolil.
(6) Úřad může účastníka řízení písemně vyzvat, aby uvedl další skutečnosti nezbytné pro vydání rozhodnutí o povolení spojení nebo aby o takových skutečnostech předložil další důkazy. Doba ode dne doručení takové výzvy účastníkovi řízení do dne, kdy bude tato povinnost splněna, se do lhůt podle odstavců 2 a 5 nezapočítává. Je-li rozhodnutí Úřadu o návrhu na povolení spojení zrušeno předsedou Úřadu nebo soudem, běží lhůty podle odstavců 2 a 5 znovu ode dne nabytí právní moci rozhodnutí předsedy Úřadu nebo soudu.
(7) Spojení lze zapsat do obchodního rejstříku až poté, co rozhodnutí Úřadu, kterým se povoluje spojení, nabude právní moci.
§ 16a Zjednodušené řízení o povolení spojení (1) Zjednodušený návrh na povolení spojení, obsahující náležitosti podle § 15 odst. 3 písm. b) (dále jen „zjednodušené řízení“), může být podán v případě spojení, kdy
a) žádný ze soutěžitelů na něm zúčastněných nepůsobí na stejném relevantním trhu, případně je jejich společný podíl na takovém trhu menší než 15 %, a zároveň žádný ze soutěžitelů na něm zúčastněných nepůsobí na trhu vertikálně navazujícím na relevantní trh, na kterém působí jiný z těchto soutěžitelů, případně je jejich podíl na každém takovém trhu menší než 25 %, nebo
b) soutěžitel nabývá výlučnou kontrolu nad jiným soutěžitelem nebo jeho částí, ve kterém se dosud podílel na společné kontrole.
(2) Úřad neprodleně oznámí zahájení zjednodušeného řízení v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě a stanoví lhůtu pro podání námitek proti tomuto spojení; § 16 odst. 1 se nepoužije.
(3) Nepodléhá-li spojení povolení Úřadu, vydá o tom do 20 dnů od zahájení řízení rozhodnutí ve věci. V případech, kdy spojení podléhá povolení Úřadu, ale nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, Úřad vydá v téže lhůtě rozhodnutí, kterým spojení povolí; odůvodnění rozhodnutí obsahuje označení spojujících se soutěžitelů, relevantního trhu, případně sektoru, v němž spojující se soutěžitelé působí, a důvody, pro které rozhodnutí bylo vydáno ve zjednodušeném řízení. Zjistí-li Úřad, že by spojení mohlo vzbuzovat vážné obavy z podstatného narušení hospodářské soutěže, vyzve do 20 dnů účastníky řízení, aby podali úplný návrh na povolení spojení; lhůta pro vydání rozhodnutí podle § 16 odst. 2 začíná běžet ode dne doručení úplného návrhu na povolení spojení Úřadu.
(4) Pokud Úřad ve lhůtě podle odstavce 3 nevydá rozhodnutí o tom, že spojení nepodléhá jeho povolení nebo rozhodnutí o povolení spojení anebo nevyzve účastníky řízení, aby podali úplný návrh na povolení spojení, platí, že uplynutím této lhůty Úřad spojení povolil.
(5) Úřad může účastníka řízení písemně vyzvat, aby uvedl další skutečnosti nezbytné pro vydání rozhodnutí o povolení spojení nebo aby o takových skutečnostech předložil další důkazy. Doba ode dne doručení takové výzvy účastníkovi řízení do dne, kdy bude tato povinnost splněna, se do lhůty podle odstavce 3 nezapočítává.
(6) Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, postupuje se ve zjednodušeném řízení podle obecných ustanovení o posuzování spojení.
§ 17 Posuzování spojení (1) Při rozhodování o návrhu na povolení spojení Úřad posuzuje zejména potřebu zachování a rozvíjení účinné hospodářské soutěže, strukturu všech spojením dotčených trhů, podíl spojujících se soutěžitelů na těchto trzích, jejich hospodářskou a finanční sílu, právní a jiné překážky vstupu dalších soutěžitelů na spojením dotčené trhy, možnost volby dodavatelů nebo odběratelů spojujících se soutěžitelů, vývoj nabídky a poptávky na dotčených trzích, potřeby a zájmy spotřebitelů a výzkum a vývoj, jehož výsledky jsou k prospěchu spotřebitele a nebrání účinné soutěži.
(2) Rozhodnutí o povolení spojení se vztahuje rovněž na taková omezení hospodářské soutěže, která soutěžitelé uvedli v návrhu na povolení spojení a která se spojením přímo souvisejí a jsou nezbytná k jeho uskutečnění.
(3) Úřad spojení nepovolí, pokud by mělo za následek podstatné narušení hospodářské soutěže na relevantním trhu, zejména proto, že by jím vzniklo nebo bylo posíleno dominantní postavení spojujících se soutěžitelů nebo některého z nich. Pokud společný podíl spojujících se soutěžitelů na relevantním trhu nepřesáhne 25 %, má se za to, že jejich spojení nemá za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, neprokáže-li se při posuzování spojení opak.
(4) Úřad může povolení spojení podmínit závazky, které ve prospěch zachování účinné hospodářské soutěže Úřadu navrhli spojující se soutěžitelé před zahájením řízení o povolení spojení nebo v jeho průběhu, nejpozději však do 15 dnů ode dne, kdy bylo poslednímu z účastníků řízení doručeno sdělení výhrad. K pozdějším návrhům závazků nebo změnám jejich obsahu přihlédne Úřad jen v případech hodných zvláštního zřetele, pokud budou doručeny Úřadu do 15 dnů po skončení lhůty podle věty prvé tohoto ustanovení. Navrhnou-li spojující se soutěžitelé tyto závazky v průběhu prvních 30 dnů řízení, prodlužuje se lhůta podle § 16 odst. 2 o 15 dnů. Navrhnou-li spojující se soutěžitelé tyto závazky poté, kdy jim Úřad podle § 16 odst. 2 sdělil, že v řízení pokračuje, prodlužuje se lhůta pro vydání rozhodnutí podle § 16 odst. 5 o 15 dnů. Pokud Úřad podmíní povolení spojení splněním závazků navržených soutěžiteli, může rozhodnutím stanovit podmínky a povinnosti nutné k zajištění splnění těchto závazků.
§ 18 Odklad uskutečňování spojení (1) Před podáním návrhu na zahájení řízení podle § 15 odst. 1 a před právní mocí rozhodnutí Úřadu, kterým se spojení povoluje, nesmí být spojení soutěžiteli uskutečňováno.
(2) Zákaz podle odstavce 1 se nevztahuje na uskutečňování spojení, k němuž má dojít na základě nabídky převzetí účastnických cenných papírů nebo na základě sledu operací s cennými papíry přijatými k obchodování na evropském regulovaném trhu, v jejichž důsledku je kontrola nabyta od různých subjektů, za předpokladu, že byl neprodleně podán návrh na zahájení řízení podle § 15 odst. 1 a že hlasovací práva spojená s těmito cennými papíry nejsou vykonávána; tím nejsou dotčena ustanovení odstavců 3 a 4.
(3) Úřad může na návrh soutěžitelů rozhodnout o povolení výjimky ze zákazu uskutečňování spojení podle odstavce 1, jestliže jim nebo třetím osobám jinak hrozí závažná škoda nebo jiná závažná újma. Návrh na povolení výjimky mohou soutěžitelé podat současně s úplným návrhem na povolení spojení podle § 15 odst. 3 písm. b) nebo kdykoli v průběhu řízení. Návrh musí být písemný, odůvodněný a musí z něj vyplývat, v jakém rozsahu se o udělení výjimky žádá. Úřad může účastníky řízení písemně vyzvat, aby uvedli další skutečnosti nezbytné pro vydání rozhodnutí o povolení výjimky nebo o takových skutečnostech předložili další důkazy. Doba ode dne doručení takové výzvy do dne, kdy bude tato povinnost splněna, se do lhůt podle odstavce 4 nezapočítává.
(4) O návrhu na povolení výjimky podle odstavce 3 Úřad rozhodne neprodleně, nejpozději do 30 dnů po jeho obdržení. Při rozhodování o povolení výjimky Úřad vezme v úvahu kromě škody a jiné újmy následky výjimky na hospodářskou soutěž na relevantním trhu. Nevydá-li Úřad v této lhůtě rozhodnutí, platí, že výjimka byla povolena. Úřad může rozhodnout o udělení výjimky rovněž ve vztahu k některým úkonům, kterých se návrh týkal; ve zbytku Úřad návrh zamítne. Úřad může v rozhodnutí o povolení výjimky stanovit podmínky a omezení ve prospěch zachování účinné soutěže.
(5) Pokud Úřad zjistí, že spojení bylo uskutečněno v rozporu s pravomocným rozhodnutím Úřadu, rozhodne o opatřeních nezbytných k obnově účinné soutěže na relevantním trhu. Za tím účelem Úřad zejména uloží soutěžitelům povinnost prodat soutěžitele nebo jeho část, nad nímž získali možnost kontroly, anebo povinnost zrušit smlouvu, na jejímž základě ke spojení došlo, případně provést jiná přiměřená opatření, která jsou nezbytná k obnově účinné soutěže na relevantním trhu. Úřad může takové rozhodnutí vydat i tehdy, pokud zjistí, že bylo uskutečněno spojení, aniž byl podán návrh na zahájení řízení podle § 15 odst. 1. Uložení opatření k obnově soutěže nevylučuje souběžné uložení pokuty podle § 22 odst. 1 písm. d), e) nebo f) anebo § 22a odst. 1 písm. d), e) nebo f).
§ 19 Zrušení rozhodnutí o povolení spojení (1) Úřad může zrušit rozhodnutí o povolení spojení, jestliže zjistí, že spojení povolil na základě podkladů, údajů a informací, za jejichž úplnost, správnost a pravdivost odpovídají účastníci řízení a které se ukázaly zcela nebo zčásti nepravdivé nebo neúplné, nebo povolení bylo dosaženo tím, že účastníci řízení uvedli Úřad v omyl, nebo pokud neplní podmínky, omezení nebo závazky, kterými Úřad podmínil povolení.
(2) Řízení o zrušení rozhodnutí o povolení spojení může Úřad zahájit do 1 roku od zjištění skutečností uvedených v odstavci 1, nejpozději však do 5 let, kdy k těmto skutečnostem došlo.
Hlava IVa Dozor nad orgány veřejné správy (§ 19a)
§ 19a [Výkon veřejné moci a hospodářská soutěž] (1) Orgán veřejné správy nesmí při výkonu veřejné moci bez ospravedlnitelných důvodů narušit hospodářskou soutěž zejména tím, že
a) zvýhodní určitého soutěžitele nebo skupinu soutěžitelů,
b) vyloučí určitého soutěžitele nebo skupinu soutěžitelů z hospodářské soutěže, nebo
c) vyloučí soutěž na relevantním trhu.
(2) Úřad nevykonává dozor nad činností orgánů veřejné správy podle odstavce 1, která je
a) prováděna ve formě rozhodnutí nebo jiných úkonů podle správního řádu nebo daňového řádu , nebo
b) poskytováním veřejné podpory, včetně podpory malého rozsahu.
(3) Zjistí-li Úřad v řízení ve věcech podle odstavce 1, že došlo k narušení hospodářské soutěže, tuto skutečnost v rozhodnutí uvede.
(4) Pokud se narušení hospodářské soutěže dopustí orgán územní samosprávy při výkonu samosprávy nebo při přeneseném výkonu státní správy, zašle Úřad orgánu příslušnému k výkonu dozoru podle zvláštního právního předpisu pravomocné rozhodnutí podle odstavce 3 a na jeho žádost mu postoupí i správní spis.
§ 20 [Působnost a pravomoci] (1) Působnost Úřadu je upravena zvláštním právním předpisem. Úřad kromě pravomocí podle jiných ustanovení tohoto zákona
a) vykonává dozor nad tím, zda a jakým způsobem soutěžitelé plní povinnosti vyplývající pro ně z tohoto zákona nebo z rozhodnutí Úřadu vydaných na základě tohoto zákona,
b) vykonává dozor nad tím, zda orgány veřejné správy nenarušují hospodářskou soutěž,
c) zveřejňuje návrhy na povolení spojení soutěžitelů a svá pravomocná rozhodnutí.
(2) V případech, kdy situace na jednotlivých trzích naznačuje, že hospodářská soutěž je narušena, provádí Úřad na takových trzích šetření soutěžních podmínek (dále jen „sektorová šetření“) a navrhuje opatření k jejich zlepšení, zejména vydává zprávy, jejichž obsahem jsou doporučení ke zlepšení soutěžních podmínek.
(3) Při výkonu dozoru podle odstavce 1 písm. a) nebo b) a při provádění sektorových šetření podle odstavce 2 postupuje Úřad přiměřeně podle § 21e, 21f a 21g a může zahájit řízení z moci úřední.
(4) Je-li zjištěno porušení povinností stanovených v § 3 odst. 1, § 11 odst. 1, § 18 odst. 1 nebo § 19a odst. 1, může Úřad uložit opatření k nápravě, jejichž účelem je obnovení účinné hospodářské soutěže na trhu, a stanovit přiměřenou lhůtu k jejich splnění. Uložení opatření k nápravě nevylučuje souběžné uložení pokuty podle § 22 odst. 1 písm. b), c) nebo d), § 22a odst. 1 písm. b), c) nebo d) anebo § 22aa odst. 1 písm. b).
(5) Úřad může na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, poskytnout soutěžnímu úřadu dožadujícího státu na jeho žádost podklady a informace, včetně informací, které obsahují obchodní, bankovní nebo obdobné zákonem chráněné tajemství, za účelem prosazování soutěžního práva v dožadujícím státě, za podmínky, že úroveň ochrany takových informací je v dožadujícím státě srovnatelná s ochranou v České republice.
§ 20a [Oprávnění a povinnosti Úřadu] (1) Úřad má pravomoc aplikovat články 101 a 102 Smlouvy v jednotlivých případech, pokud by jednání soutěžitelů mohlo mít vliv na obchod mezi členskými státy ve smyslu čl. 101 nebo 102 Smlouvy. Za tímto účelem je oprávněn
a) požadovat zastavení protiprávního jednání,
b) nařizovat předběžná opatření,
c) přijímat závazky,
d) ukládat pokuty.
(2) Úřad může rozhodnutím jednotlivému soutěžiteli výhodu unijní blokové výjimky odejmout, pokud dohody mají v konkrétním případě dopady neslučitelné s čl. 101 odst. 3 Smlouvy na území České republiky nebo na jeho část, která má všechny charakteristiky odděleného geografického trhu.
(3) Úřad je dále oprávněn
a) požádat Komisi o poskytnutí kopií dokumentů nutných pro posouzení případu,
b) konzultovat s Komisí jakýkoli případ, při němž se používá právo Evropské unie,
c) vzájemně si poskytovat s Komisí a ostatními soutěžními úřady členských států a užívat jako důkazy jakékoli faktické nebo právní skutečnosti, včetně důvěrných informací,
d) požádat Komisi o zahrnutí do pořadu jednání Poradního výboru pro restriktivní praktiky případ, jímž se zabývá,
e) předkládat soudům vyjádření k otázkám týkajícím se používání článku 101 nebo 102 Smlouvy a požádat příslušný soud o zaslání jakýchkoli dokumentů nutných pro posouzení případu,
f) provádět šetření na základě žádosti soutěžního úřadu jiného členského státu,
g) předkládat svá stanoviska k řízením, která Komise provádí podle Nařízení o fúzích,
h) vydávat rozhodnutí v případech, kdy nařízení Evropské unie, přijatá v souladu s články 103 až 106 Smlouvy, opravňují Úřad k přijetí rozhodnutí,
i) přijímat opatření k nápravě, jejichž podmínky a podrobnosti určila Komise a kdy zmocnila členský stát k přijetí potřebného opatření k nápravě podle článku 105 odst. 2 Smlouvy.
(4) Úřad je povinen
a) poskytnout Komisi veškeré nezbytné informace, aby mohla provádět úkony svěřené jí Nařízením a Nařízením o fúzích,
b) poskytnout Komisi nezbytnou pomoc v případě neumožnění nebo ztěžování šetření podle Nařízení nebo podle Nařízení o fúzích soutěžitelem,
c) písemně informovat Komisi a soutěžní úřady ostatních členských států o zahájení řízení na základě článku 101 nebo 102 Smlouvy,
d) nejméně 30 dnů před vydáním rozhodnutí podle odstavce 1 zaslat Komisi shrnutí případu, předpokládaného rozhodnutí a jiných dokumentů nezbytných k posouzení případu; tyto informace mohou být rovněž dány k dispozici soutěžním úřadům ostatních členských států,
e) jmenovat zástupce do Poradního výboru pro restriktivní praktiky, do Poradního výboru pro spojení ,
f) provést na žádost Komise šetření, které považují za nezbytné.
(5) Při postupu podle Nařízení o fúzích je Úřad oprávněn
a) vyjádřit se k návrhu na postoupení případu před jeho oznámením,
b) požádat Komisi o postoupení případu,
c) za podmínek stanovených Nařízením o fúzích požádat Komisi o posouzení případu,
d) rozhodnout o případu postoupeném Komisí.
Hlava VI Řízení u úřadu (§ 21-21i)
§ 21 Zahájení řízení (1) Řízení o povolení spojení a řízení o povolení výjimky ze zákazu uskutečňování spojení se zahajují na základě návrhu; ostatní řízení podle tohoto zákona se zahajují z moci úřední.
(2) Úřad může po předběžném prošetření věci podle § 20 odst. 1 písm. a) řízení z moci úřední nezahájit, není-li na jeho vedení veřejný zájem s ohledem na nízkou míru škodlivého účinku jednání na hospodářskou soutěž; přihlédne přitom zejména k povaze jednání a způsobu jeho provedení, významu dotčeného trhu a počtu dotčených spotřebitelů. O nezahájení řízení Úřad učiní písemný záznam, v němž uvede, proč řízení nezahájil.
§ 21a Účastníci řízení (1) V řízení o povolení spojení a v řízení o povolení výjimky ze zákazu uskutečňování spojení jsou účastníkem řízení osoby, které jsou povinny podat návrh na povolení spojení (§ 15 odst. 2).
(2) V ostatních případech jsou účastníky řízení ti, o jejichž právech a povinnostech stanovených tímto zákonem má být v řízení jednáno a rozhodnuto.
(3) V řízení o dohodách narušujících hospodářskou soutěž následkem kumulativního účinku vertikálních dohod uzavřených pro distribuci stejného, srovnatelného nebo zaměnitelného zboží, kdy jednou ze stran těchto dohod je vždy tentýž soutěžitel, který jejich uzavření jiným soutěžitelům navrhuje, může Úřad omezit okruh účastníků řízení jen na tohoto soutěžitele.
(4) Pokud právnická osoba, která je podezřelá z uzavření zakázané dohody, zneužití dominantního postavení nebo nedovoleného uskutečňování spojení zanikne, vede se řízení podle tohoto zákona s jejími právními nástupci.
§ 21b Sdělení výhrad Ve sdělení výhrad Úřad informuje účastníky řízení rovněž o výši pokuty, kterou hodlá účastníkům řízení uložit. Po sdělení výhrad Úřad umožní účastníkům řízení seznámit se s podklady rozhodnutí a stanoví přiměřenou lhůtu, ve které mohou účastníci řízení navrhnout doplnění dokazování; tato lhůta nesmí být kratší než 15 dní. K později uvedeným skutečnostem a důkazům se nepřihlíží; to neplatí, jde-li o skutečnosti nebo důkazy, které účastník nemohl uplatnit dříve.
§ 21c Zvláštní ustanovení o spisu a nahlížení do něj (1) Z nahlížení do spisu jsou vyloučeny ty jeho části, které obsahují obchodní, bankovní nebo obdobné zákonem chráněné tajemství; spis musí zahrnovat vedle listin obsahujících takové tajemství i listiny, ze kterých bylo toto tajemství odstraněno, případně dostatečně podrobný výpis, který tajemství neobsahuje.
(2) Na žádost Úřadu je osoba, které ochrana obchodního, bankovního nebo jiného obdobného zákonem chráněného tajemství svědčí, povinna vedle listin obsahujících takové tajemství předložit i listiny, ze kterých bylo toto tajemství odstraněno, případně pořídit z takových listin dostatečně podrobný výpis, který tajemství neobsahuje; pokud tak neučiní, má se za to, že jí předložené listiny obchodní, bankovní ani jiné obdobné zákonem chráněné tajemství neobsahují.
(3) V řízeních o porušení povinnosti nebo zákazu podle § 3 odst. 1, § 11 odst. 1, § 18 odst. 1 nebo § 19a odst. 1 může po sdělení výhrad účastník řízení nebo jeho zástupce nahlížet do těch částí spisu, které obsahují obchodní, bankovní nebo obdobným způsobem chráněné tajemství a kterými byl nebo bude prováděn důkaz, a to za předpokladu, že jsou předem seznámeni s následky porušení povinnosti mlčenlivosti o těchto skutečnostech a že o poučení je sepsán protokol, který podepíší. Ustanovení § 38 odst. 4 správního řádu se nepoužije.
(4) Žádost o upuštění od uložení pokuty a žádost o snížení pokuty podle § 22ba odst. 5, jakož i další podklady a informace, které byly v souvislosti s nimi Úřadu předloženy, se až do sdělení výhrad uchovávají mimo spis. To platí i pro výzvy a sdělení Úřadu, které Úřad žadatelům v souvislosti s jejich žádostí zaslal.
(5) Z nahlížení do spisu jsou dále vyloučeny ty jeho části, které obsahují žádost o upuštění od uložení pokuty nebo žádost o snížení pokuty podle § 22ba odst. 5 anebo žádost o snížení pokuty podle § 22ba odst. 6 (dále jen „žádost o neuložení nebo snížení pokuty“), jakož i další podklady a informace, které byly žadatelem vypracovány pro účely podání této žádosti a v souvislosti s ní Úřadu předloženy; to platí i pro výzvy a sdělení Úřadu, které Úřad žadatelům v souvislosti s jejich žádostí zaslal. Do těchto částí spisu může za podmínek stanovených v odstavci 1 nahlížet pouze účastník řízení nebo jeho zástupce; § 38 odst. 4 správního řádu se nepoužije.
§ 21ca Zpřístupnění informací obsažených ve spise (1) Žádosti o neuložení nebo snížení pokuty jsou důvěrnými informacemi. Úřad tyto informace nezpřístupňuje, s výjimkou zpřístupnění soudu pro účely přezkumu činnosti Úřadu ve správním soudnictví; to neplatí pro žádost o snížení pokuty podle § 22ba odst. 6, která byla žadatelem vzata zpět.
(2) Podklady a informace, které byly vypracovány a předloženy pro účely probíhajícího správního řízení ve věci ochrany hospodářské soutěže nebo výkonu dozoru Úřadu podle § 20 odst. 1, jakož i podklady a informace vypracované Úřadem pro tyto účely, je možno zpřístupnit orgánům veřejné moci až po ukončení šetření nebo právní moci rozhodnutí Úřadu o ukončení správního řízení; to neplatí pro přezkum činnosti Úřadu ve správním soudnictví.
(3) Požádá-li soud Úřad o zpřístupnění žádosti o neuložení nebo snížení pokuty pro ověření, zda její obsah odůvodňuje její nezpřístupnění, umožní Úřad prostřednictvím jím pověřené osoby soudu, aby do ní nahlédl; o tom vyhotoví Úřadem pověřená osoba protokol obsahující rovněž závěr soudu ohledně obsahu žádosti a důvodnosti jejího nezpřístupnění.
§ 21d Důkazní břemeno (1) Pokud účastníci řízení ve věci zakázaných dohod tvrdí, že se na ně vztahuje výjimka podle § 3 odst. 4 nebo § 4, jsou povinni navrhnout důkazy k prokázání, že podmínky pro použití takové výjimky jsou splněny. Pokud účastníci takové důkazy neoznačí, může Úřad pokládat za prokázané, že tyto podmínky splněny nejsou.
(2) Pokud účastníci řízení navrhnou závazky podle § 7 odst. 2 nebo § 11 odst. 3 anebo § 17 odst. 4, jsou povinni navrhnout důkazy k prokázání, že splnění těchto závazků je dostatečné k obnovení, případně zachování účinné hospodářské soutěže. Pokud účastníci takové důkazy neoznačí, není Úřad povinen dokazovat, že tyto závazky nejsou dostatečné k obnovení, případně zachování účinné hospodářské soutěže.
(3) Pokud jej k tomu Úřad vyzve, je účastník řízení povinen navrhnout důkazy k prokázání plnění závazků podle § 7 odst. 2 nebo § 11 odst. 3 anebo § 17 odst. 4, opatření uložených podle § 18 odst. 5 a opatření k nápravě podle § 20 odst. 4. Pokud účastníci takové důkazy neoznačí, může Úřad pokládat za prokázané, že takové závazky a opatření plněny nebyly.
§ 21e [Poskytování informací] (1) Každý, kdo poskytuje Úřadu podklady a informace, včetně obchodních knih, jiných obchodních záznamů nebo jiných záznamů, které mohou mít význam pro objasnění předmětu řízení (dále jen „obchodní záznamy“), je povinen poskytovat je úplné, správné a pravdivé.
(2) Každý je povinen poskytnout Úřadu na jeho písemnou výzvu a ve stanovené lhůtě obchodní záznamy. Ve výzvě Úřad uvede ustanovení zákona, o které výzvu opírá, jaké obchodní záznamy požaduje, lhůtu, ve které mají být poskytnuty, a účel, pro který je požaduje, a upozorní na to, že za nesplnění povinnosti podle předchozí věty může uložit pořádkovou pokutu podle § 22c.
§ 21f Šetření na místě v obchodních prostorách (1) Soutěžitelé jsou povinni podrobit se šetření Úřadu na pozemcích a ve všech objektech, místnostech a dopravních prostředcích, které užívají při své činnosti v hospodářské soutěži (dále jen „obchodní prostory“).
(2) V rámci šetření jsou zaměstnanci Úřadu, případně další Úřadem pověřené osoby, oprávněni
a) vstupovat do obchodních prostor soutěžitelů, u kterých šetření probíhá,
b) ověřit, zda se v případě dokumentů a záznamů jedná o obchodní záznamy,
c) nahlížet do obchodních záznamů, které se v obchodních prostorách nacházejí nebo jsou z nich přístupné, bez ohledu na to, v jaké formě jsou uloženy,
d) kopírovat nebo získávat v jakékoli formě kopie nebo výpisy z obchodních záznamů,
e) pečetit obchodní prostory, popřípadě skříně, schránky nebo obchodní záznamy v nich se nacházející na dobu a v rozsahu nezbytném k provedení šetření,
f) požadovat od soutěžitele a osob v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu k němu, případně osob, které soutěžitel pověřil vykonávat v jeho prospěch určité činnosti, v nezbytném rozsahu součinnost nezbytnou k provedení šetření, jakož i vysvětlení k obchodním záznamům.
(3) Soutěžitel je povinen poskytnout Úřadu při provádění šetření nezbytnou součinnost k výkonu jeho oprávnění podle odstavce 2 a výkon těchto oprávnění strpět.
(4) Za účelem šetření v obchodních prostorách jsou zaměstnanci Úřadu oprávněni zjednat si do těchto prostor přístup, otevřít uzavřené skříně nebo schránky, popřípadě si jiným způsobem zjednat přístup k obchodním záznamům. Každý, v jehož objektu se takové obchodní prostory nalézají, je povinen strpět šetření v těchto prostorách; nesplní-li tuto povinnost, jsou zaměstnanci Úřadu oprávněni zjednat si k nim přístup.
(5) Šetření se provádí na základě písemného pověření vystaveného předsedou Úřadu nebo jinou osobou k tomu oprávněnou podle vnitřních předpisů Úřadu. Pověření musí obsahovat zejména jméno, popřípadě jména, příjmení, funkci a podpis osoby oprávněné k jeho vystavení, datum vyhotovení a otisk úředního razítka, dále právní ustanovení, podle kterého má být šetření provedeno, označení obchodních prostor soutěžitele, v nichž má být šetření provedeno, předmět šetření a datum jeho zahájení, jakož i jméno, popřípadě jména a příjmení zaměstnanců Úřadu, případně dalších Úřadem pověřených osob, které mají šetření provést.
(6) Před zahájením šetření sdělí Úřad soutěžiteli, v jehož obchodních prostorách má šetření na místě proběhnout, právní důvod a účel šetření a poučí ho o jeho právech a povinnostech podle tohoto zákona, včetně možnosti uložení pokuty.
(7) Proti šetření v obchodních prostorách soutěžitelů lze podat žalobu.
(8) Odstavce 1 až 7 se použijí obdobně i pro šetření v prostorách orgánů veřejné správy.
§ 21g Šetření na místě v jiných než obchodních prostorách (1) Je-li důvodné podezření, že se obchodní záznamy nacházejí v jiných než obchodních prostorách, včetně bytů fyzických osob, které jsou statutárními orgány soutěžitele nebo jejich členy nebo jsou k soutěžiteli v pracovněprávním nebo obdobném vztahu (dále jen „jiné než obchodní prostory“), může šetření s předchozím souhlasem soudu probíhat i v takových prostorách.
(2) Ustanovení o šetření na místě v obchodních prostorách se užijí obdobně, vyjma ustanovení § 21f odst. 2 písm. e) a odst. 8.
§ 21h Řízení s unijním prvkem (1) Pokud Úřad zahájí řízení o porušení článku 101 nebo 102 Smlouvy, postupuje při vedení řízení a provádění šetření podle ustanovení hlavy VI tohoto zákona a při rozhodování podle ustanovení § 7 a § 11 odst. 2 až 5.
(2) Pokud Úřad provádí šetření podle čl. 20 odst. 6, čl. 21 odst. 4, čl. 22 odst. 1 nebo 2 Nařízení anebo čl. 12 odst. 1 nebo čl. 13 odst. 6 Nařízení o fúzích, postupuje podle hlav VI a VII tohoto zákona.
(3) Pokud Úřad zahájil řízení o porušení článku 101 nebo 102Smlouvy a ve stejné věci zahájí Komise řízení za účelem přijetí rozhodnutí podle hlavy III Nařízení, Úřad řízení zastaví.
(4) Pokud Úřad zahájil řízení o porušení článku 101 nebo 102 Smlouvy a stejnou věcí se již zabývá nebo se začal zabývat soutěžní úřad jiného členského státu, může Úřad řízení zastavit nebo až do rozhodnutí takového soutěžního úřadu přerušit.
(5) Při ukládání pokut a opatření k nápravě v šetřeních nebo řízeních podle odstavců 1 a 2 postupuje Úřad podle § 20 odst. 4 a podle hlavy VII tohoto zákona.
(6) Rozhodne-li Komise o provedení šetření podle čl. 21 Nařízení, podá Komise nebo Úřad u soudu návrh na zahájení řízení ve věcech ochrany hospodářské soutěže .
§ 21i Využívání údajů z informačních systémů veřejné správy (1) Úřad využívá při výkonu působnosti podle tohoto zákona ze základního registru obyvatel tyto údaje:
a) příjmení,
b) jméno, popřípadě jména,
c) adresa místa pobytu,
d) datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
e) datum, místo a okres úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,
f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(2) Úřad využívá při výkonu působnosti podle tohoto zákona z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje:
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum, místo a okres narození,
c) rodné číslo,
d) adresa místa trvalého pobytu,
e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(3) Úřad využívá při výkonu působnosti podle tohoto zákona z informačního systému cizinců tyto údaje:
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum, místo a stát narození,
c) státní občanství, popřípadě státní příslušnost,
d) druh a adresa místa pobytu,
e) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu.
(4) Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo z informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
Hlava VII Přestupky (§ 22-23)
§ 22 Přestupky Podle zákona č. 281/2009 Sb. se s účinností ode dne 1. ledna 2011 v § 22 odst. 6 věta první včetně poznámky pod čarou č. 17 zrušuje. Novelu nebylo možné provést, odst. 6 byl již dříve zrušen.
(1) Fyzická osoba se jako soutěžitel dopustí přestupku tím, že
a) poruší pečeť umístěnou v průběhu šetření podle § 21f odst. 2 písm. e),
b) uzavře dohodu v rozporu s § 3 odst. 1,
c) v rozporu s § 11 odst. 1 zneužije své dominantní postavení,
d) uskutečňuje spojení v rozporu s § 18 odst. 1,
e) nesplní závazek podle § 7 odst. 2, § 11 odst. 3 nebo § 17 odst. 4 anebo nesplní opatření podle § 18 odst. 5,
f) nesplní opatření k nápravě uložené Úřadem podle § 20 odst. 4 nebo jinou povinnost stanovenou rozhodnutím Úřadu,
g) neposkytne Úřadu úplné, správné nebo pravdivé obchodní záznamy podle § 21e odst. 1,
h) neposkytne Úřadu nezbytnou součinnost při šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách podle § 21f odst. 3, nebo
i) poruší povinnost strpět šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách podle § 21f odst. 4.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), g), h) nebo i) lze uložit pokutu do 300 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), d), e) nebo f) pokutu do 10 000 000 Kč, není-li dále stanoveno, že za přestupek podle odstavce 1 písm. b) se pokuta neuloží.
§ 22a Přestupky právnických osob a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako soutěžitel dopustí přestupku tím, že
a) poruší pečeť umístěnou v průběhu šetření podle § 21f odst. 2 písm. e),
b) uzavře dohodu v rozporu s § 3 odst. 1,
c) v rozporu s § 11 odst. 1 zneužije své dominantní postavení,
d) uskutečňuje spojení v rozporu s § 18 odst. 1,
e) nesplní závazek podle § 7 odst. 2, § 11 odst. 3 nebo § 17 odst. 4 anebo nesplní opatření podle § 18 odst. 5,
f) nesplní opatření k nápravě uložené úřadem podle § 20 odst. 4 nebo jinou povinnost stanovenou rozhodnutím Úřadu,
g) neposkytne Úřadu úplné, správné nebo pravdivé obchodní záznamy podle § 21e odst. 1,
h) neposkytne Úřadu nezbytnou součinnost při šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách podle § 21f odst. 3, nebo
i) poruší povinnost strpět šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách podle § 21f odst. 4.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), g), h) nebo i) se uloží pokuta do 300 000 Kč nebo 1 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období a za přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), d), e) nebo f) pokuta do 10 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období, není-li dále stanoveno, že za přestupek podle odstavce 1 písm. b) se pokuta neuloží.
(3) Je-li pokuta podle odstavce 2 ukládána sdružení soutěžitelů, může být uložena až do výše 10 % z úhrnu čistých obratů dosažených za poslední ukončené účetní období jeho členy. Každý člen sdružení ručí za zaplacení takto uložené pokuty do výše 10 % ze svého čistého obratu dosaženého za poslední ukončené účetní období.
(4) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) spáchaný v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek může Úřad spolu s pokutou podle odstavce 2 uložit zákaz plnění veřejných zakázek na dobu nejdéle 3 let, není-li dále stanoveno jinak.
(5) Zákazem plnění veřejných zakázek se rozumí zákaz účasti v zadávacím řízení, zákaz podání žádosti o účast v dynamickém nákupním systému a zákaz uzavřít smlouvu na plnění veřejných zakázek malého rozsahu. Běh doby, na kterou se zákaz plnění veřejných zakázek ukládá, začíná dnem, kdy rozhodnutí, kterým byl uložen zákaz plnění veřejných zakázek, nabylo právní moci.
(6) Úřad vede veřejný rejstřík osob se zákazem plnění veřejných zakázek, do kterého se zapisují identifikační údaje právnické nebo podnikající fyzické osoby, které byl uložen zákaz plnění veřejných zakázek, den, od kterého výkon tohoto zákazu začíná, a den, kdy končí, identifikace rozhodnutí ukládajícího zákaz plnění veřejných zakázek. Rejstřík se zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 22aa Přestupky orgánů veřejné správy (1) Orgán veřejné správy se dopustí přestupku tím, že
a) poruší pečeť umístěnou v průběhu šetření podle § 21f odst. 2 písm. e),
b) v rozporu s § 19a odst. 1 naruší hospodářskou soutěž,
c) nesplní opatření k nápravě uložené rozhodnutím Úřadu podle § 20 odst. 4 nebo jinou povinnost stanovenou rozhodnutím Úřadu,
d) neposkytne Úřadu úplné, správné nebo pravdivé obchodní záznamy podle § 21e odst. 1,
e) neposkytne Úřadu nezbytnou součinnost při šetření na místě podle § 21f odst. 3, nebo
f) poruší povinnost strpět šetření na místě podle § 21f odst. 4.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), d), e) nebo f) se uloží pokuta do 300 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo c) pokuta do 10 000 000 Kč.
§ 22b Společná ustanovení k přestupkům (1) Při určení výměry pokuty právnické osobě nebo orgánu veřejné správy a při ukládání a určení délky zákazu plnění veřejných zakázek se přihlédne k závažnosti přestupku, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Dále se přihlédne k jednání právnické osoby nebo orgánu veřejné správy v průběhu řízení před Úřadem a jejich snaze odstranit škodlivé následky přestupku.
(2) Na odpovědnost podnikající fyzické osoby za přestupek se použijí obdobně ustanovení § 20 a 21 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich , s výjimkou § 20 odst. 1 a 2, § 20 odst. 4 písm. a) a b) a § 20 odst. 5.
(3) Při výměře pokuty právnímu nástupci právnické osoby se přihlédne též k tomu, v jakém rozsahu přešly na právního nástupce výnosy, užitky a jiné výhody ze spáchaného přestupku, a k tomu, pokračuje-li některý z právních nástupců v činnosti, při které byl přestupek spáchán.
(4) Přestupky podle tohoto zákona projednává Úřad.
(5) Společné řízení, ve kterém mají být projednány přestupky více podezřelých, je zahájeno doručením oznámení o zahájení řízení prvnímu z nich.
(6) Úřad může přestupky, které mají být podle zákona projednány ve společném řízení, projednat samostatně, jestliže při ukládání správních trestů přihlédne k správním trestům uloženým za tyto přestupky v samostatných řízeních.
(7) Alespoň jedna oprávněná úřední osoba podílející se na řízení o přestupku vedeném Úřadem v každém stupni musí mít vysokoškolské vzdělání nejméně v magisterském studijním programu v oboru právo na vysoké škole v České republice. Ustanovení zákona upravujícího řízení o přestupcích, která se týkají požadavků na vzdělání oprávněných úředních osob, se na řízení o přestupcích, k jejichž projednání je příslušný Úřad podle tohoto zákona, nepoužijí.
(8) Na postup Úřadu podle tohoto zákona se ustanovení § 13 odst. 2 a 3, § 16, 17, § 20 odst. 5, § 24 až 27, § 29 písm. c), § 35 písm. a) a d), § 36, 37, § 39 písm. b), § 42, 43, 45, 48, 49, § 51 písm. b), § 53, 54, § 68 písm. b) a c), § 70, 71, § 76 odst. 1 písm. h) a k), § 76 odst. 5, § 78 odst. 2 věty třetí, § 80 odst. 2 a 3, § 81 , § 82 odst. 1, § 85 odst. 3, § 87 , § 89 až 92, § 93 odst. 1 písm. g) a h), § 93 odst. 3, § 94 , § 95 odst. 2, § 96 odst. 1 písm. b), § 96 odst. 2 a 3, § 98 odst. 2, § 99 odst. 2 a § 101 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich nepoužijí.
§ 22ba Upuštění od uložení pokuty a snížení pokuty (1) Jestliže Úřad uzná soutěžitele vinným z přestupku podle § 22 odst. 1 písm. b) nebo podle § 22a odst. 1 písm. b),
a) upustí od uložení pokuty, pokud soutěžitel
1. jako první ze všech soutěžitelů předloží Úřadu informace a podklady o utajované horizontální dohodě, které Úřad dosud nezískal a které odůvodňují provedení cíleného šetření na místě podle § 21f nebo § 21g anebo prokazují existenci takové dohody podle tohoto zákona,
2. přizná účast na této dohodě,
3. nečiní nátlak na ostatní soutěžitele, aby se této dohody účastnili, a
4. ve správním řízení aktivně napomáhá objasnění případu, zejména poskytne Úřadu všechny jemu dostupné podklady a informace o této dohodě, nebo
b) sníží pokutu, o jejíž výši informoval účastníky řízení ve sdělení výhrad, až o 50 %, pokud soutěžitel předloží Úřadu informace a podklady o utajované horizontální dohodě, které mají významnou přidanou důkazní hodnotu ve vztahu k důkazní hodnotě podkladů a informací Úřadem dosud získaných, a splní předpoklady podle písmene a) bodů 2 až 4; přihlédne při tom k pořadí soutěžitelů, k době, kdy Úřadu informace a podklady o utajované horizontální dohodě předloží, a k míře, v jaké informace a podklady posilují svou povahou nebo podrobností možnost Úřadu prokázat utajovanou horizontální dohodu.
(2) Jestliže Úřad uzná soutěžitele vinným z přestupku podle § 22 odst. 1 písm. b), c) nebo d) nebo podle § 22a odst. 1 písm. b), c) nebo d), tak sníží pokutu, o jejíž výši informoval účastníky řízení ve sdělení výhrad, o 20 %, pokud se soutěžitel ke spáchání přestupku přiznal a pokud má Úřad za to, že s ohledem na povahu a závažnost přestupku je takový postih dostatečný.
(3) Upustí-li Úřad od uložení pokuty podle odstavce 1 písm. a) nebo sníží-li pokutu podle odstavce 1 písm. b) nebo podle odstavce 2, nelze témuž soutěžiteli uložit zákaz plnění veřejných zakázek.
(4) Upustit od uložení pokuty podle odstavce 1 písm. a) nebo snížit pokutu podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2 lze jen na základě žádosti podané soutěžitelem.
(5) Žádost o upuštění od uložení pokuty podle odstavce 1 písm. a) musí být podána nejpozději do dne, kdy bylo soutěžiteli doručeno sdělení výhrad podle § 21b. Žádost o snížení pokuty podle odstavce 1 písm. b) musí být podána nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy bylo soutěžiteli doručeno sdělení výhrad podle § 21b. Uvedené žádosti lze vzít zpět do 15 dnů ode dne uplynutí lhůty pro jejich podání. K žádosti, která byla vzata zpět, a k podkladům a informacím k ní přiloženým se v řízení nepřihlíží.
(6) Žádost o snížení pokuty podle odstavce 2 musí být podána nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy bylo soutěžiteli doručeno sdělení výhrad podle § 21b.
(7) Žádost, která byla podána později, než je stanoveno v odstavci 5 nebo 6, Úřad projedná jen v případech hodných zvláštního zřetele.
(8) Jestliže Úřad uzná orgán veřejné správy vinným z přestupku podle § 22aa odst. 1 písm. b), sníží pokutu, o jejíž výši informoval účastníky řízení ve sdělení výhrad, o 20 %, pokud se orgán veřejné správy ke spáchání přestupku přiznal a pokud má Úřad za to, že s ohledem na povahu a závažnost přestupku je takový postih dostatečný. Odstavce 4, 6 a 7 se na postup orgánu veřejné správy při podávání žádosti o snížení pokuty užijí obdobně.
§ 22c Pořádková pokuta (1) Za nesplnění povinnosti podle § 21e odst. 2 lze uložit pořádkovou pokutu až do výše 100 000 Kč nebo 1 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období.
(2) Pořádkovou pokutu lze uložit i opakovaně. Celková výše opakovaně ukládaných pokut nesmí přesáhnout 1 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období.
§ 23 Promlčecí doba, stavení a přerušení promlčecí doby (1) Promlčecí doba podle tohoto zákona činí 10 let.
(2) Promlčecí doba za porušení pečetě umístěné podle § 21f odst. 2 písm. e), neposkytnutí úplných, správných nebo pravdivých obchodních záznamů podle § 21e odst. 1, neposkytnutí nezbytné součinnosti při šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách podle § 21f odst. 3 a za porušení povinnosti strpět šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách podle § 21f odst. 4 činí 3 roky. Ustanovení odstavce 4 písm. d) se nepoužije.
(3) Do promlčecí doby se nezapočítává dále doba řízení vedeného v souvislosti s řízením ve věci přestupku před soudem ve správním soudnictví.
(4) Promlčecí doba se přerušuje
a) oznámením o zahájení řízení o přestupku,
b) vydáním sdělení výhrad,
c) vydáním rozhodnutí, jímž je obviněný uznán vinným,
d) okamžikem předání věci Komisí nebo orgánem pro hospodářskou soutěž členského státu Úřadu.
(5) Přerušením promlčecí doby počíná běžet promlčecí doba nová.
(6) Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zanikne nejpozději uplynutím 14 let od jeho spáchání a odpovědnost za přestupky podle odstavce 2 zanikne nejpozději uplynutím 6 let od jejich spáchání. Tato doba se prodlužuje o dobu podle odstavce 3.
Hlava VIII Povinnost mlčenlivosti a zachování obchodního tajemství (§ 24)
§ 24 [Rozsah povinnosti] Osoba v pracovněprávním nebo jiném vztahu k Úřadu, na jehož základě vykonává pro Úřad činnost, při níž se dozví skutečnost tvořící předmět obchodního tajemství nebo důvěrnou informaci, je povinna o nich zachovat mlčenlivost, a to i po skončení tohoto vztahu.
Hlava X Společná, zmocňovací, přechodná a zrušovací ustanovení (§ 25a-28) Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, postupuje se v řízení u Úřadu podle správního řádu ,s výjimkou ustanovení o řešení rozporů mezi správním orgánem, který vede řízení, a správními orgány, které jsou dotčenými orgány, týkajících se řešení otázky, která je předmětem rozhodování, ustanovení o zákazu změny napadeného rozhodnutí v neprospěch odvolatele, ustanovení o lhůtách pro vydání rozhodnutí, dále z ustanovení o zvláštnostech řízení o rozkladu, ustanovení o složení rozkladové komise a o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu a dále ustanovení o účastnících řízení a ustanovení o postupu při pochybnostech, zda je někdo účastníkem řízení; ustanovení správního řádu o účastnících řízení podle zvláštního zákona se však použijí.
§ 25b [Právní předpisy o kontrole] Na postup Úřadu podle tohoto zákona se právní předpisy o kontrole nepoužijí.
§ 26 [Zmocňovací ustanovení] (1) Úřad stanoví vyhláškou podrobnosti odůvodnění a dokladů osvědčujících skutečnosti rozhodné pro spojení podle § 15 odst. 3 písm. b) a § 16a odst. 1.
(2) Úřad může vyhláškou podle § 4 odst. 2 povolit blokovou výjimku ze zákazu dohod podle § 3 odst. 1.
§ 27 Přechodná ustanovení (1) Výjimky udělené Úřadem podle dosavadní právní úpravy se považují za výjimky vydané podle tohoto zákona.
(2) Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.
Část čtvrtá Účinnost (§ 31)
§ 31 [Účinnost] Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Přechodná ustanovení novel:
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
