258/2001 Sb. znění účinné od 31. 7. 2001 do 30. 4. 2004

258

NAŘÍZENÍ VLÁDY

ze dne 6. června 2001,

kterým se mění nařízení vlády č. 25/1999 Sb., kterým se stanoví postup hodnocení

nebezpečnosti chemických látek a chemických přípravků, způsob jejich klasifikace a označování

a vydává Seznam dosud klasifikovaných nebezpečných chemických látek

Vláda nařizuje podle § 3 odst. 2 zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb.:

Čl. I

Nařízení vlády č. 25/1999 Sb., kterým se stanoví postup hodnocení nebezpečnosti chemických látek a chemických přípravků, způsob jejich klasifikace a označování a vydává Seznam dosud klasifikovaných nebezpečných chemických látek, se mění takto:

V § 1 odst. 1 se slova „odst. 2“ nahrazují slovy „odst. 8“.

V § 1 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Látky nebo přípravky karcinogenní, mutagenní a toxické pro reprodukci se dále zařazují do kategorie 1, 2 nebo 3 (dále jen „kategorizace“).“.

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.

V § 2 odst. 3 se za slovo „toxikologické“ vkládají slova „a ekotoxikologické“.

V § 2 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí:

„(7) Kategorizace látek podle specifických účinků na zdraví člověka se provádí na základě kritérií uvedených v příloze č. 2 k tomuto nařízení.

(8) Kategorizace přípravků podle specifických účinků na zdraví člověka se provádí na základě kritérií uvedených v příloze č. 3 k tomuto nařízení.“.

V § 6 odst. 5 se věta „Lze použít kombinované R-věty a kombinované S-věty nebo několik jednoduchých R-vět a S-vět.“ nahrazuje větou „Lze použít zároveň jednoduché i kombinované R-věty a S-věty.“.

Příloha č. 1 zní:

„ Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 25/1999 Sb.“

Příloha č. 2 zní:

„Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 25/1999 Sb.

Kritéria pro klasifikaci, volbu symbolů, volbu vět pro označení specifické rizikovosti a volbu vět pro bezpečné nakládání

1. VŠEOBECNÝ ÚVOD

1.1 Účelem klasifikace podle této přílohy je identifikovat veškeré toxikologické, fyzikálně-chemické a ekotoxikologické vlastnosti látek a toxikologické a fyzikálně-chemické vlastnosti přípravků, které mohou představovat nebezpečí při běžném zacházení nebo při běžném používání. Za účelem ochrany uživatele, spotřebitele a životního prostředí musejí být látky a přípravky po identifikaci kterékoliv z nebezpečných vlastností označeny tak, aby v označení byla uvedena tato nebezpečí.

1.2 Tato příloha uvádí obecné zásady, jimiž se řídí klasifikace a označování látek a přípravků.

1.3 Požadavky uvedené v této příloze a v příloze č. 3 jsou základem pro poskytování informací o nebezpečných látkách a přípravcích spotřebiteli a osobám s nimi pracujícími. Označení upozorní osoby, které nakládají s nebezpečnými látkami nebo přípravky, na základní nebezpečí, které tyto látky a přípravky představují.

Označení může také sloužit k upozornění na obsáhlejší informace o bezpečném nakládání a používání výrobku, které jsou uvedeny jinou formou.

1.4 Pro označení se zvažují všechna potenciální nebezpečí, s nimiž je možno se setkat při běžném zacházení a používání nebezpečných látek a přípravků, pokud jsou ve formě, ve které jsou uváděny na trh; označení však nemusí zahrnovat všechna nebezpečí spojená s jejich používáním, pokud jsou látky nebo přípravky v jiné formě, která se v konečné fázi používá, např. zředěné. Na nejzávažnější nebezpečí upozorňují výstražné symboly nebezpečnosti. Tato a další nebezpečí plynoucí z jiných nebezpečných vlastností jsou specifikována formou standardních vět označujících specifickou rizikovost a standardních pokynů pro bezpečné nakládání, uvedených v příloze č. 5, které jsou návodem pro přijetí nezbytných bezpečnostních opatření.

U chemických látek jsou informace doplněny názvem látky podle mezinárodně uznávaného chemického názvosloví IUPAC (přednost se dává názvu použitému v Seznamu klasifikovaných látek v příloze č. 1C tohoto nařízení, v Seznamu látek EINECS a ELINCS podle § 6 odst. 2 písm. a) zákona), číslem ES a jménem a adresou osoby, která zodpovídá za uvedení látky na trh.

U přípravků jsou informace doplněny obchodním názvem přípravku, uvedením chemických názvů látek přítomných v přípravku a dalšími údaji podle vyhlášky¹⁾.

1.5 Výrobci a dovozci nebezpečných látek, které jsou uvedeny v Seznamu látek EINECS podle § 6 odst. 2 písm. a) zákona, ale nejsou ještě uvedeny v Seznamu klasifikovaných látek podle přílohy č. 1C tohoto nařízení, klasifikují, balí a označují látky a přípravky na základě prováděných výzkumů a získaných informací podle kritérií uvedených v této příloze.

1.6 Zdroje požadovaných údajů pro klasifikaci a označení

1.6.1 Pro chemické látky

pro látky, které podléhají povinnosti registrace podle § 6 zákona, je většina údajů potřebných pro klasifikaci a označení uvedena v dokumentaci podle § 7 zákona. Jsou-li k dispozici další informace podle § 8 zákona, je nutno tuto klasifikaci a označení přehodnotit;

pro jiné látky lze údaje pro klasifikaci a označení získat z různých zdrojů, např. z výsledků zkoušek podle vyhlášek, ^{2), 3), 4), 5)} informací požadovaných podle mezinárodních předpisů pro přepravu nebezpečných látek, z informací získaných z citovaných prací a literatury nebo informací odvozených z praktických zkušeností. Rovněž je možno použít výsledky ověřených vztahů struktura - účinek a expertních posudků.

1.6.2 Pro chemické přípravky

a)	Fyzikálně-chemické údaje lze získat použitím metod specifikovaných vyhláškami.^{2), 3), 4)} U plynných přípravků lze pro oxidační a hořlavé vlastnosti použít výpočtovou metodu, uvedenou v bodě 8.1 této přílohy;
b)	Údaje o účincích na zdraví člověka lze získat:

-	použitím metod specifikovaných ve vyhlášce,⁵⁾ nebo použitím konvenční výpočtové metody uvedené v příloze č. 3, nebo v případě věty R 65 použitím pravidel uvedených v bodě 3.2.3 této přílohy.
-	pro hodnocení vlastností karcinogenních, mutagenních a toxických pro reprodukci použitím konvenční výpočtové metody uvedené v příloze č. 3 tohoto nařízení.

c)	Údaje o účincích na životní prostředí lze získat:

-	použitím metod specifikovaných ve vyhlášce ⁴⁾ nebo
-	použitím konvenční výpočtové metody uvedené v příloze č. 3 tohoto nařízení.

1.6.3 Poznámka k provádění zkoušek na zvířatech

Provádění zkoušek na zvířatech za účelem získání experimentálních údajů pro účely klasifikace podléhá ustanoveni § 4 zákona a ustanovením zvláštních předpisů. ⁶⁾

1.7 Použití kritérií hodnocení nebezpečných vlastností

Klasifikace zahrnuje vedle toxikologických a fyzikálně-chemických vlastností látek a přípravků také ekotoxikologické vlastnosti látek.

Klasifikace látek a přípravků se provádí na základě kritérií uvedených v bodech 2 až 4, u látek navíc i v bodě 5 této přílohy. Je nutno zvažovat všechny druhy nebezpečí.

Volba výstražného symbolu (výstražných symbolů) nebezpečnosti a standardní věty (standardních vět) označujících specifickou rizikovost se provádí na základě klasifikace, aby bylo zabezpečeno, že v označení je uveden specifický charakter potenciálního nebezpečí, zjištěný při klasifikaci.

Bez ohledu na kritéria uvedená v bodech 2.2.3, 2.2.4 a 2.2.5, látky a přípravky ve formě aerosolů podléhají kritériím hořlavosti, uvedeným v nařízení vlády.⁷⁾

1.7.1 Pro účely klasifikace podle této přílohy se za látku považuje látka ve smyslu definice uvedené v § 2 odst. 1 zákona a rovněž složité směsi variabilního složení (např. destilační frakce získané při zpracovány ropy nebo při koksování uhlí).

Za přípravek se považuje přípravek ve smyslu definice uvedené v § 2 odst. 2 zákona.

1.7.2. Použití kritérií hodnocení pro látky

V této příloze uvedená kritéria hodnocení lze použít přímo, pokud byly dotyčné údaje získány zkušebními metodami srovnatelnými s metodami podle vyhlášek.^{2), 3), 4), 5)} V ostatních případech musí být dostupné údaje vyhodnoceny porovnáním použitých zkušebních metod se zkušebními metodami uvedenými v těchto vyhláškách a s kritérii specifikovanými v této příloze pro stanovení příslušné klasifikace a označení.

V některých případech mohou být pochybnosti o použití příslušných kritérií, zejména vyžaduje-li se odborné posouzení. V těchto případech výrobce nebo dovozce oklasifikuje látku dočasně na základě posouzení kompetentní osobou podle § 9 zákona.

1.7.2.1 Klasifikace látek obsahujících nečistoty, přísady nebo jednotlivé složky

Jsou-li identifikovány nečistoty, přísady nebo jednotlivé složky látek, je nutno je brát v úvahu, jestliže jejich koncentrace je větší nebo rovna koncentracím uvedeným v § 3 odst. 3 zákona, pokud nejsou v Seznamu klasifikovaných látek v příloze č. 1C tohoto nařízení uvedeny nižší hodnoty.

Vyjma látek specificky uvedených v Seznamu klasifikovaných látek se klasifikace z hlediska fyzikálně-chemických vlastností provádí podle kritérií uvedených v bodě 2, z hlediska nebezpečí pro zdraví člověka podle kritérií uvedených v bodech 3 a 4 a z hlediska nebezpečí pro životní prostředí podle kritérií uvedených v bodě 5 této přílohy.

V případě azbestu (indexové číslo 650-013-00-6 dle Seznamu klasifikovaných látek) nelze toto obecné pravidlo používat do doby, než bude v Seznamu klasifikovaných látek uveden koncentrační limit pro azbest. Látky s obsahem azbestu musí být klasifikovány a označeny podle provedených výzkumů.

1.7.3 Použití kritérií hodnocení pro přípravky

Kritéria hodnocení uvedená v této příloze lze použít přímo, jestliže byly dotyčné údaje získány použitím zkušebních metod srovnatelných s metodami podle vyhlášek ^{2), 3), 4), 5)} , s výjimkou kritérií bodu 4, pro něž lze použít pouze konvenční výpočtovou metodu uvedenou v příloze č. 3. Pro stanovení příslušné klasifikace a označení v ostatních případech se údaje vyhodnotí porovnáním použitých zkušebních metod s metodami podle vyhlášek ^{2), 3), 4), 5)} a s kritérii uvedenými v této příloze. Je-li nebezpečnost pro zdraví člověka stanovena na základě použití konvenční výpočtové metody podle přílohy č. 3., jsou jednotlivé používané koncentrační limity uvedeny buď:

-	v Seznamu klasifikovaných látek, nebo pokud látka nebo látky v Seznamu klasifikovaných látek nejsou uvedeny, nebo jsou zde uvedeny bez koncentračních limitů:
-	v tabulkách I až VI přílohy č. 3 pro přípravky vyjma plynných,
-	v tabulkách IA až VIA přílohy č. 3 pro plynné přípravky.

Pro plynné přípravky obsahující směsi plynů se klasifikace z hlediska účinků na zdraví stanoví výpočtovou metodou použitím koncentračních limitů pro jednotlivé látky.

1.7.3.1 Přípravky nebo látky uvedené v bodě 1.7.2.1, použité jako součást jiného přípravku

Označení těchto přípravků musí být v souladu s ustanoveními § 12 zákona a vyhlášky. ¹⁾ V některých případech však informace uvedené v označení přípravku nebo látky, popsaných v bodě 1.7.2.1, nejsou dostačující pro další výrobce, kteří chtějí použít tento přípravek nebo látku jako součást svého, vlastního přípravku (přípravků), k provedení správné klasifikace a označení svého vlastního přípravku (přípravků).

V těchto případech a na základě opodstatněného požadavku poskytne výrobce a dovozce, který uvedl původní přípravek na trh, co nejdříve všechny nezbytné údaje o přítomných nebezpečných látkách tak, aby bylo možno provést správnou klasifikaci a označení nového přípravku. Tyto údaje jsou také potřebné k tomu, aby umožnily výrobci nebo dovozci nového přípravku splnit požadavky přílohy č. 3.

2.	KRITÉRIA HODNOCENÍ NA ZÁKLADĚ FYZIKÁLNĚ-CHEMICKÝCH VLASTNOSTÍ

2.1 Úvodní poznámky

Zkušební metody pro výbušné, oxidační a hořlavé vlastnosti uvedené ve vyhláškách ^{2), 3)} slouží k tomu, aby poskytly konkrétní význam obecným definicím, uvedeným v § 2 odst. 8 písm. a) až e) zákona. Kritéria hodnocení vyplývají přímo z těchto zkušebních metod, pokud jsou uvedena ve vyhláškách. ^{2), 3)}

Pokud jsou k dispozici odpovídající informace, které prakticky ukazují, že se fyzikálně-chemické vlastnosti látek a přípravků (vyjma organických peroxidů) liší od informací získaných zkušebními metodami uvedenými ve vyhláškách, ^{2), 3) a 4)} pak je nutno tyto látky a přípravky klasifikovat v souladu s nebezpečím, které představují, aby bylo možno informovat osoby, které s těmito látkami a přípravky nakládají.

2.2 Kritéria pro klasifikaci, volbu výstražného symbolu nebezpečnosti a volbu vět pro označení specifické rizikovosti

2.2.1 Výbušný

Látky a přípravky se klasifikují jako výbušné a přiřazuje se jim grafický symbol nebezpečnosti se slovním vyjádřením „výbušný“ na základě výsledků zkoušek uvedených ve vyhlášce, ²⁾ pokud jsou tyto látky a přípravky jako výbušné uváděny na trh. Látky a přípravky se povinně označí jednou větou označující specifickou rizikovost, která se volí podle těchto kritérií:

R 2 Nebezpečí výbuchu při úderu, tření, ohni nebo působením jiných zdrojů zapálení

-	látky a přípravky, s výjimkou níže uvedených.

R 3 Velké nebezpečí výbuchu při úderu, tření, ohni nebo působením jiných zdrojů zapálení

-	látky a přípravky, které jsou zvláště citlivé, jako jsou soli kyseliny pikrové nebo pentaerythritoltetranitrát (PETN).

2.2.2 Oxidující

Látky a přípravky se klasifikují jako oxidující a přiřazuje se jim grafický symbol nebezpečnosti se slovním vyjádřením „oxidující“ na základě výsledků zkoušek uvedených ve vyhlášce.³⁾ Látky a přípravky se povinně označují jednou z vět označujících specifickou rizikovost, která se volí na základě výsledků zkoušek, avšak s ohledem na tato kritéria:

R 7 Může způsobit požár

-	organické peroxidy, které mají hořlavé vlastnosti, i když nejsou ve styku s jiným hořlavým materiálem

R 8 Dotek s hořlavým materiálem může způsobit požár

-	jiné oxidující látky a přípravky, včetně anorganických peroxidů, které mohou způsobit požár nebo zvýšit nebezpečí požáru při styku s hořlavým materiálem

R 9 Výbušný při smíchání s hořlavým materiálem

-	jiné látky a přípravky, včetně anorganických peroxidu, které se stávají výbušnými při smíchání s hořlavým materiálem, např. některé chlorečnany.

2.2.2.1 Poznámky týkající se peroxidů

Výbušné vlastností organického peroxidu nebo přípravku s obsahem organického peroxidu ve formě, v níž se uvádí na trh, se stanoví metodou uvedenou ve vyhlášce. ²⁾

Metody uvedené ve vyhlášce ³⁾ pro stanovení oxidačních vlastností nelze použít pro organické peroxidy.

Organické peroxidy ve formě látek, které nejsou klasifikovány jako výbušné, se klasifikují jako nebezpečné na základě své struktury (např. R-O-O-H, R₁-O-O-R₂).

Přípravky, které nejsou klasifikovány jako výbušné, se klasifikují za použití výpočetní metody založené na procentuálním obsahu aktivního kyslíku, uvedené v bodě 8.5.

Každý organický peroxid nebo přípravek s obsahem organického peroxidu neklasifikovaný jako „výbušný“ se klasifikuje jako oxidující, jestliže peroxid nebo jeho směs obsahuje:

-	více než 5 % organického peroxidu, nebo
-	více než 0,5 % aktivního kyslíku z organických peroxidů a více než 5 % peroxidu vodíku.

2.2.3 Extrémně hořlavý

Látky a přípravky se klasifikují jako extrémně hořlavé a přiřazuje se jim grafický symbol nebezpečnosti se slovním vyjádřením „extrémně hořlavý“ na základě výsledků zkoušek uvedených ve vyhlášce ³⁾․ Věta pro slovní vyjádření specifické rizikovosti se volí podle těchto kritérií:

R 12 Extrémně hořlavý

-	kapalné látky a přípravky, které mají bod vzplanutí nižší než 0 °C a teplotu varu (nebo v případě rozmezí teplot varu počáteční teplotu varu) nižší nebo rovnou 35 °C,
-	plynné látky a přípravky, které jsou hořlavé při styku se vzduchem za teploty a tlaku okolí.

2.2.4 Vysoce hořlavý

Látky a přípravky se klasifikují jako vysoce hořlavé a přiřazuje se jim grafický symbol nebezpečnosti se slovním vyjádřením „vysoce hořlavý“ na základě výsledků zkoušek uvedených ve vyhlášce.³⁾ Věty pro označení specifické rizikovosti se volí podle těchto kritérií:

R 11 Vysoce hořlavý

-	pevné látky a přípravky, které se mohou snadno vznítit při krátkém styku se zdrojem zapálení a které po odstranění zdroje zapálení dále hoří, nebo jich ubývá,
-	kapalné látky a přípravky s teplotou bodu vzplanutí nižší než 21 °C, které však nejsou extrémně hořlavé.

R 15 Při styku s vodou uvolňuje extrémně hořlavé plyny

-	látky a přípravky; které při styku s vodou nebo vlhkým vzduchem uvolňují vysoce hořlavé plyny v nebezpečném množství, minimálně 1 l . kg^-1 . h^-1.

R 17 Samovznětlivý na vzduchu

-	látky a přípravky, které se mohou zahřát a následně vznítit ve styku se vzduchem při teplotě okolí bez přívodu energie.

2.2.5. Hořlavý

Látky a přípravky se klasifikují jako hořlavé na základě výsledků zkoušek uvedených ve vyhlášce.³⁾ Věta pro vyjádření specifické rizikovosti se volí podle těchto kritérií:

R 10 Hořlavý

kapalné látky a přípravky s bodem vzplanutí vyšším nebo rovným 21 °C, ale nižším nebo rovným 55 °C.

V praxi se však ukázalo, že přípravek s bodem vzplanutí větším nebo rovným 21 °C a menším nebo rovným 55 °C není zapotřebí klasifikovat jako hořlavý, jestliže přípravek nemůže žádným způsobem podporovat hoření a neexistují-li důvody k obavám z nebezpečí pro osoby nakládající s těmito přípravky nebo pro jiné osoby.

2.2.6 Další fyzikálně-chemické vlastnosti

Další věty označující specifickou rizikovost se přiřazují látkám a přípravkům klasifikovaným podle výše uvedených bodů 2.2.1 až 2.2.5, nebo níže uvedených kapitol 3, 4 a 5, podle těchto kritérií:

R 1 Výbušný v suchém stavu

Pro výbušné látky a přípravky uváděné na trh v roztoku nebo ve zvlhčené formě; např. nitrocelulóza obsahující více než 12,6 % dusíku.

R 4 Vytváří vysoce výbušné kovové sloučeniny

Pro látky a přípravky, které mohou vytvářet citlivé výbušné sloučeniny s kovy, např. kyselina pikrová, kyselina styfnová.

R 5 Zahřívání může způsobit výbuch

Pro tepelně nestálé látky a přípravky, které nejsou klasifikované jako výbušné, např. kyselina chloristá o koncentraci vyšší než 50 %.

R 6 Výbušný za přístupu i bez přístupu vzduchu

Pro látky a přípravky, které jsou nestálé za teploty okolí, např. acetylén.

R 7 Může způsobit požár

Pro reaktivní látky a přípravky: např. fluor, dithioničitan sodný.

R 14 Prudce reaguje s vodou

Pro látky a přípravky, které prudce reagují s vodou, např. acetylchlorid, alkalické kovy, chlorid titaničitý.

R 16 Výbušný při smíchání s oxidačními látkami

Pro látky a přípravky, které explozivně reagují s oxidačním činidlem, např. červený fosfor.

R 18 Při používání může vytvářet hořlavé nebo výbušné směsí par se vzduchem

Pro přípravky, které samotné nejsou klasifikovány jako hořlavé, ale obsahují těkavé složky, jež jsou hořlavé na vzduchu.

R 19 Může vytvářet výbušné peroxidy

Pro látky a přípravky, které mohou při skladování tvořit výbušné peroxidy, např. diethylether, 1,4-dioxan.

R 30 Při používání se může stát vysoce hořlavým

Pro přípravky, které nejsou samotné klasifikovány jako hořlavé, ale mohou se stát hořlavými v důsledku ztráty nehořlavých těkavých složek.

R 44 Nebezpečí výbuchu při zahřátí v uzavřeném obalu

Pro látky a přípravky, které samotné nejsou klasifikovány jako výbušné podle výše uvedeného bodu 2.2.1, avšak v praxi mohou mít výbušné vlastnosti, pokud jsou zahřívány v dostatečně pevně uzavřeném prostoru. Například některé látky, které se rozkládají výbušně při zahřívání v ocelovém bubnu, nevykazují tyto vlastnosti při zahřívání v méně pevných nádobách.

Pokyny pro přiřazení dalších R-vět jsou uvedeny v bodu 3.2.7.

3. KRITÉRIA HODNOCENÍ NA ZÁKLADĚ TOXIKOLOGICKÝCH VLASTNOSTÍ

3.1 Úvodní poznámky

3.1.1 Klasifikace vychází jak z akutních, tak z dlouhodobých účinků látek a přípravků, vyvolaných jednou expozicí, nebo opakovanou či dlouhodobou expozicí.

Jsou-li k dispozici dostatečné důkazy, které mohou v praxi prokázat, že toxický účinek látek a přípravků na člověka je odlišný, nebo je pravděpodobné, že je odlišný od účinku indikovaného experimentálními výsledky získanými z pokusů na zvířatech nebo použitím konvenční výpočtové metody, uvedené v příloze č. 3, pak je nutno tyto látky a přípravky klasifikovat na základě jejich toxicity pro člověka. Je však třeba zamezit pokusům na lidech a nepoužívat jich k vyvrácení pozitivních údajů získaných na zvířatech.

Metody pro zkoušení toxikologických vlastností jsou uvedeny ve vyhlášce. ⁵⁾

3.1.2 Klasifikaci látek je nutno provádět na základě dostupných experimentálních údajů, podle následujících kritérií, přičemž se bere v úvahu velikost těchto účinků pro:

a)	akutní toxicitu (letální a nevratné účinky po jediné expozici) se používají kritéria uvedená v bodech 3.2.1 až 3.2.3,
b)	pro subakutní, subchronickou a chronickou toxicitu se používají kritéria uvedená v bodech 3.2.2 až 3.2.4,
c)	pro žíravé a dráždivé účinky se používají kritéria uvedená v bodech 3.2.5 a 3.2.6,
d)	pro senzibilizující účinky se používají kritéria uvedená v bodě 3.2.7,
e)	pro specifické účinky na zdraví (karcinogenní, mutagenní a toxický pro reprodukci) se používají kritéria uvedená v bodě 4.

3.1.3 U přípravků se klasifikace nebezpečnosti pro zdraví člověka provádí:

a)	nejsou-li k dispozici experimentální údaje, na základě konvenční výpočtové metody uvedené v příloze č. 3. V tomto případě je klasifikace založena na jednotlivých koncentračních limitech:

-	buď převzatých ze Seznamu klasifikovaných látek, nebo
-	z přílohy č. 3 v případech, kdy látka nebo látky nejsou uvedeny v Seznamu klasifikovaných látek, nebo jsou uvedeny bez koncentračních limitů, nebo

b) jsou-li k dispozici experimentální údaje, podle kritérií popsaných v bodě 3.1.2 s výjimkou vlastností karcinogenních, mutagenních a toxických pro reprodukci, uvedených v bodě 3.1.2 písm. e), které musí být hodnoceny konvenční výpočtovou metodou uvedenou v příloze č. 3 (body 10 až 17).

Při použití kterékoliv z metod pro hodnocení nebezpečnosti přípravku musí být vzaty v úvahu všechny nebezpečné účinky na zdraví, uvedené v tabulkách I až VI pro pevné a kapalné přípravky a v tabulkách IA až VIA pro plynné přípravky přílohy č. 3.

3.1.4 Jestliže se klasifikace stanovuje z experimentálních výsledků na pokusných zvířatech, je nutno výsledky těchto pokusů vhodným způsobem aplikovat pro stanovení nebezpečnosti pro zdraví člověka.

3.1.5 Akutní orální toxicitu látek a přípravků uváděných na trh lze stanovit buď metodou dovolující vypočtení hodnoty LD₅₀, nebo stanovení diskriminující dávky (metoda fixní dávky).

Diskriminující je taková dávka, která způsobí evidentní toxicitu, ale ne mortalitu, a musí být jednou z fixních dávek specifikovaných ve vyhlášce ⁵⁾ (5, 50, 500 nebo 2 000 mg na kilogram tělesné hmotnosti).

Pojem „evidentní toxicita“ se používá k označení toxických účinků po expozici zkoušenou látkou, které jsou tak závažné, že by expozice další vyšší stanovenou dávkou pravděpodobně vedla k mortalitě.

Výsledky testování při dané dávce mohou být následující:

-	méně než 100 % přežití,
-	100 % přežití, ale evidentní toxicita,
-	100 % přežití, ale bez evidentní ioxicity.

Zkušební metoda vyžaduje v některých případech zkoušení při nižší nebo vyšší dávce, pokud již nebylo provedeno zkoušení při odpovídající úrovni dávky. (viz vyhláška ⁵⁾ zkušební metoda B1bis.)

U kritérií v bodech 3.2.1, 3.2.2 a 3.2.3 je uveden pouze konečný výsledek zkoušky. U látek, které mají nízkou akutní toxicitu a nejsou klasifikovány na základě akutní toxicity, se přednostně používá dávka 2 000 mg . kg^-1 .

3.2 Kritéria pro klasifikaci, volbu výstražného symbolu nebezpečnosti a volbu vět pro označení specifické rizikovosti

3.2.1 Vysoce toxický

Látky a přípravky se klasifikují jako vysoce toxické a přiřazuje se jim grafický symbol nebezpečnosti se slovním vyjádřením „vysoce toxický“ a věty označující specifickou rizikovost podle těchto kritérií:

R 28 Vysoce toxický při požití

Výsledky akutní toxicity:

-	LD₅₀ orálně, potkan: ≤ 25 mg . kg^-1,
-	méně než 100 % přežití při 5 mg . kg^-1 orálně, potkan při použití metody s pevně stanovenou dávkou, ⁵⁾

R 27 Vysoce toxický při styku s kůží

Výsledky akutní toxicity:

-	LD₅₀ dermálně, potkan nebo králík: ≤ 50 mg . kg^-1

R 26 Vysoce toxický při vdechování

Výsledky akutní toxicity:

-	LC₅₀ inhalačně, potkan, pro aerosoly nebo částice: ≤ 0,25 mg . l^-1 za 4 hod.,
-	LC₅₀ inhalačně, potkan, pro plyny a páry: ≤ 0,50 mg . l^-1 za 4 hod.

R 39 Nebezpečí velmi vážných nevratných účinků

-	závažné důkazy, že při jediné expozici příslušnou cestou, zpravidla výše uvedenými dávkami, jsou pravděpodobná jiná nevratná poškození, než jsou ta, která jsou uvedena v bodě 4.

Pro označení cesty podání nebo expozice se používá jedna z následujících kombinací: R 39/26, R 39/27, R 39/28, R 39/26/27, R 39/26/28, R 39/27/28, R 39/26/27/28.

3.2.2 Toxický

Látky a přípravky se klasifikují jako toxické a přiřazuje se jim grafický symbol nebezpečnosti se slovním vyjádřením „toxický“ a věty označující specifickou rizikovost podle těchto kritérií:

R 25 Toxický při požití

Výsledky akutní toxicity:

-	LD₅₀ orálně, potkan: 25 < LD₅₀ ≤ 200 mg . kg^-1 ,
-	diskriminující dávka, orálně, potkan, 5 mg . kg^-1 : 100 % přežití, ale evidentní toxicita.

R 24 Toxický při styku s kůží

Výsledky akutní toxicity:

-	LD₅₀ dermálně, potkan nebo králík: 50 < LD₅₀ ≤ 400 mg . kg^-1

R 23 Toxický při vdechování

Výsledky akutní toxicity:

-	LC₅₀ inhalačně, potkan, pro aerosoly nebo částice:

0,25 < LC₅₀ ≤ 1 mg . l^-1 za 4 hod.,

-	LC₅₀ inhalačně, potkan, pro plyny a páry:

0,5 < LC₅₀ ≤ 2 mg . l^-1 za 4 hod.

R 39 Nebezpečí velmi vážných nevratných účinků

-	závažné důkazy, že při jediné expozici příslušnou cestou, zpravidla ve výše uvedené oblasti dávek, je pravděpodobné jiné nevratné poškození než účinky uvedené v bodě 4.

Pro označení cesty příjmu a expozice se používá jedna z následujících kombinací: R 39/23, R 39/24, R 39/25, R 39/23/24, R 39/23/25, R 39/24/25, R 39/23/24/25.

R 48 Při dlouhodobé expozici nebezpečí vážného poškození zdraví

-	závažné poškození (zřetelná funkční porucha nebo morfologická změna, která má toxikologický význam) je pravděpodobně způsobeno opakovanou nebo dlouhodobou expozicí příslušnou cestou.

Látky a přípravky se klasifikují alespoň jako toxické, pozorují-li se tyto účinky při úrovních nižších o jeden řád (tj. desetinásobně), než je stanoveno pro R 48 v bodě 3.2.3.

Pro označení cesty příjmu a expozice se používá jedna z následujících kombinací: R 48/23, R 48/24, R 48/25, R 48/23/24, R 48/23/25, R 48/24/25, R 48/23/24/25.

3.2.3 Zdraví škodlivý

Látky a přípravky se klasifikují jako zdraví škodlivé a přiřazuje se jim grafický symbol nebezpečnosti se slovním vyjádřením „zdraví škodlivý“ a věty označující specifickou rizikovost podle těchto kritérií:

R 22 Zdraví škodlivý při požití

Výsledky akutní toxicity:

-	LD₅₀ orálně, potkan: 200 ≤ LD₅₀ < 2000 mg . kg^-1 ,
-	diskriminující dávka, orálně, potkan, 50 mg . kg^-1 : 100 % přežití, ale evidentní toxicita,
-	méně než 100 % přežití při 500 mg , kg^-1 orálně, potkan při použití metody pevně stanovené dávky, uvedené ve vyhlášce ⁵⁾ (zkušební metoda B 1 písm. a), tabulka hodnocení).

R 21 Zdraví škodlivý při styku s kůží

Výsledky akutní toxicity:

LD₅₀ dermálně, potkan nebo králík: 400 < LD₅₀ ≤ 2000 mg . kg^-1

R 20 Zdraví škodlivý při vdechování

Výsledky akutní toxicity:

-	LC₅₀ inhalačně, potkan, pro aerosoly nebo částice:

1 < LC₅₀ ≤ 5 mg . 1^-1 za 4 hod.,

-	LC₅₀ inhalačně, potkan, pro plyny nebo páry:

2 < LC₅₀ < 20 mg . l^-1 za 4 hod.

R 65 Zdraví škodlivý: při požití může vyvolat poškození plic

Kapalné látky a přípravky, které vzhledem ke své nízké viskozitě představují nebezpečí pro dýchací orgány člověka.

a)	Pro látky a přípravky s obsahem alifatických, alicyklických a aromatických uhlovodíků o celkové koncentraci větší nebo rovné 10 %, které mají buď

dobu průtoku menší než 30 sekund v 3 mm kelímku ISO dle ČSN EN ISO 2431, nebo

kinematickou viskozitu naměřenou viskozimetrem s kalibrovanou skleněnou kapilárou dle ČSN EN ISO 3104 menší než 7.10⁶ m² . s^-1 při 40 °C, nebo

kinematickou viskozitu naměřenou rotačním viskozimetrem dle ČSN EN ISO 3129 menší než 7.10^-6 m² . s^-1 při 40 °C.

Látky nebo přípravky, které splňují tato kritéria, není nutno klasifikovat větou R 65, mají-li průměrné povrchové napětí větší než 33 mN/m při 25 °C, naměřeno metodami dle vyhlášky ⁴⁾.

b)	Pro jiné látky a přípravky, na něž se nevztahují výše uvedená kritéria, na základě praktických zkušeností u člověka. R 40 Možné nebezpečí nevratných účinků

existují závažné důkazy, že jediná expozice příslušnou cestou, zpravidla ve výše uvedeném rozsahu dávek, pravděpodobně způsobí nevratné poškození jiného druhu, než je uvedeno v kapitole 4.

Pro označení cesty příjmu a expozice se používá jedna z těchto kombinaci: R 40/20, R 40/21, R 40/22, R 40/20/21, R 40/20/22, R 40/21/22, R 40/20/21/22.

R 48 Při dlouhodobé expozicí nebezpečí vážného poškození zdraví

-	při opakované nebo dlouhodobé expozici příslušnou cestou je pravděpodobné vážné poškození (zřetelná funkční porucha nebo morfologická změna, které má toxikologickou významnost) Látky a přípravky se klasifikují alespoň jako zdraví škodlivé, pozorují-li se tyto účinky řádově na úrovni:

-	orálně, potkan ≤ 50 mg . kg^-1 (tělesné hmotnosti) za den,
-	dermálně, potkan nebo králík ≤ 100 mg . kg^-1 (tělesné hmotnosti) za den,
-	inhalačně, potkan ≤ 0,25 mg . l^-1 za 6 hodin a den.

Tyto řídicí hodnoty je možno použít přímo, jestliže byly pozorovány těžké léze při subchronickém (90denním) testu toxicity. Při interpretaci výsledků subakutního (28denního) testu toxicity je třeba tyto hodnoty zvýšit přibližně třikrát. Je-li k dispozici test chronické toxicity (dvouletý), je zapotřebí hodnotit případ od případu. Jsou-li k dispozici výsledky studií pro různé doby trvání expozice, použijí se výsledky studie o nejdelší době trvání.

Pro označení cesty příjmu a expozice se používá jedna z těchto kombinací: R 48/20, R 48/21, R 48/22, R 48/20/21, R 48/20/22, R 48/21/22, R 48/20/21/22.

3.2.3.1 Poznámky k těkavým látkám

U některých látek s vysokou koncentrací nasycených par může být vhodné uvést vlivy, které jsou jejich příčinou. Takové látky nelze klasifikovat podle kritérií pro účinky na zdraví uvedené v těchto pokynech (bod 3.2.3)a nejsou zahrnuty v bodu 3.2.8. Avšak existuje-li odpovídající důkaz, že tyto látky mohou představovat nebezpečí při obvyklém zacházení a používání, může být v jednotlivých případech nezbytná klasifikace podle Seznamu klasifikovaných látek.

3.2.4 Poznámky k používání věty R48

Používání této věty označující specifickou rizikovost se vztahuje ke specifické oblasti biologických účinků za podmínek popsaných níže. Pro použití této R-věty se považuje za vážné poškození zdraví smrt, zřetelná potucha funkce nebo morfologické změny, které jsou toxikologicky významné. Je rovněž důležité, jsou-li tyto změny nevratné. Rovněž je důležité zvažovat ne jenom specifické závažné změny v jednom orgánu nebo biologickém systému, ale také všeobecné změny méně závažného charakteru postihující více orgánů, nebo závažné změny celkového zdravotního stavu.

Při posuzování, zda existují důkazy pro tyto typy účinků, se vychází z těchto kritérií:

3.2.4.1 Skutečnosti, které indikují, že je nutno použít větu R 48:

a)	případy úmrtí způsobené látkou,
b)	- závažné funkční změny centrálního nebo periferního nervového systému, včetně zraku, sluchu a čichu, zjištěné klinickým vyšetřením nebo jinými vhodnými metodami, například elektrofyziologicky,

-	závažné funkční změny jiných systémů orgánů, například plic;

c)	jakékoli odpovídající změny klinických, biochemických a hematologických, nebo urologických parametrů, zjišťovaných analýzou moče, které signalizují závažné dysfunkce orgánů. Za zvláště závažné se považují hematologické změny, lze-li předpokládat, že jsou způsobeny sníženou tvorbou krevních buněk v kostní dřeni;
d)	závažná poškození orgánů zjištěná při mikroskopickém vyšetřování pitevního materiálu (histopatologicky):

-	rozsáhlá nebo těžká nekróza, fibróza nebo tvorba granulomů v životně důležitých orgánech s regenerační kapacitou, například v játrech,
-	závažné morfologické změny, které jsou potenciálně vratné, ale představují jasný důkaz poškození funkce orgánu, například závažné tukové změny v játrech, těžká akutní tubulární nefróza ledvin, vředová (ulcerující) gastritida,
-	důkaz značného odumírání buněk v životně důležitých orgánech, neschopných regenerace, například fibróza myokardu nebo odumření nervu, nebo v populacích kmenových buněk (stem cell), například aplázie nebo hypoplázie kostní dřeně.

Výše uvedené důkazy se nejčastěji získávají z pokusů na zvířatech. Při posuzování údajů získaných z praktických zkušeností je třeba věnovat zvláštní pozornost úrovni expozice.

3.2.4.2 Skutečnosti, které ukazují, že není nutno použít větu R 48

Použití této R-věty je omezeno na „vážné poškození zdraví při dlouhodobé expozici“. Lze pozorovat mnoho účinků dotyčné látky jak na člověka, tak na zvířata, které nebudou opravňovat k použití věty R 48. Tyto vlivy jsou významné, když se pokoušíme stanovit dávku, při níž nejsou pozorovány žádné účinky chemické látky. Příklady dobře dokumentovaných změn, které obvykle neopravňují ke klasifikaci používající větu R 48, bez ohledu na jejich statistickou významnost, zahrnují:

a)	klinická pozorování nebo změny v přibývání tělesné hmotnosti, příjmu potravy nebo vody, která mohou mít určitou toxikologickou významnost, avšak samotná neprokazují „vážné poškození“,
b)	malé změny odhalitelné metodami klinické biochemie, hematologickými metodami nebo analýzou moče, které mají neurčitou nebo minimální toxikologickou významnost,
c)	změny hmotnosti orgánů bez známek poškození jejich funkce,
d)	reakce představující přizpůsobení organismu (např. migrace makrofágů v plicích, hypertrofie jater a indukce tvorby enzymů, hyperplastická reakce na dráždivé látky). Pro místní účinky na kůži, způsobené opakovanou aplikací látky na kůži, je vhodnější klasifikovat tuto látku větou R 38 „dráždí kůží“,
e)	kde byl prokázán mechanismus toxicity, specifický pro danou látku (např. specifické metabolické změny).

3.2.5 Žíravý

Látky a přípravky se klasifikují jako žíravé, jestliže při nanesení na zdravou neporušenou kůži zvířete dojde k rozrušení kůže v celé vrstvě tkáně alespoň u jednoho zvířete v průběhu provádění zkoušky dráždivosti pro kůži, uvedené ve vyhlášce⁵⁾, nebo v průběhu ekvivalentní metody, nebo v případě, kdy lze výsledky předpovědět, např. reakce silných kyselin nebo zásad (představované hodnotami pH 2 nebo nižší a pH 11,5 nebo vyšší, je nutno zvažovat současně kyselou nebo alkalickou kapacitu).

Klasifikaci lze provést na základě výsledků ověřených pokusů in vitro.

Látka nebo přípravek se klasifikují jako žíravé a přiřazuje se jim grafický symbol nebezpečnosti se slovním vyjádřením „žíravý“. Věty pro označení specifické rizikovosti se přiřadí podle těchto kritérií:

R 35 Způsobuje těžké poleptání

-	jestliže po nanesení na zdravou neporušenou kůži zvířete dojde k porušeni kožní tkáně v celé tloušťce při expozici trvající nejvýše 3 minuty, nebo lze-li tento výsledek předpokládat.

R 34 Způsobuje poleptání

-	jestliže při nanesení na zdravou neporušenou kůží zvířete dojde k porušení kožní tkáně v celé tloušťce při expozici trvající nejvýše čtyři hodiny, nebo lze-li tento výsledek předpokládat.
-	organické hydroperoxidy, vyjma případů, kdy je prokázáno, že tento účinek nemají.

3.2.6 Dráždivý

Látky a přípravky se klasifikují jako dráždivé, přiřazuje se jim grafický symbol nebezpečnosti se slovním vyjádřením „dráždivý“ podle těchto kritérií:

3.2.6.1 Zánět kůže

Přiřazují se R- věty dle níže uvedených kritérií

R 38 Dráždí kůži

-	látky a přípravky, které způsobí významný zánět kůže, jenž přetrvává po dobu nejméně 24 hodin po skončení nejvýše 4hodinové expoziční doby při stanovení na králíku metodou testu dráždivosti pro kůži, uvedenou ve vyhlášce.⁵⁾

Zánět kůže je významný:

a)	jestliže průměrná hodnota případů buď tvorby erytémů (zarudnutí) a krust (strupu), nebo tvorby edému (otoků) je větší nebo rovna 2, vypočteno ze všech zkoušených zvířat, nebo
b)	v případě, kdy se test podle vyhlášky ⁵⁾ provádí na třech zvířatech a nejméně u dvou zvířat byla pozorována tvorba erytémů a krust nebo tvorba otoků, jejíž průměrná hodnota je větší nebo rovna 2, při výpočtu jednotlivě pro každé zvíře.

V obou případech se pro výpočet daných průměrných hodnot použijí všechny hodnoty odečtené v jednotlivých odečítacích časech (24, 48 a 72 hodin).

Zánět kůže je rovněž významný, jestliže na konci doby pozorování přetrvává alespoň u dvou zvířat. Zvažují se jednotlivé účinky, např. hyperplazie, šupinatost, zbarvení, trhliny, krusty a vypadání srsti.

Příslušné údaje lze rovněž použít z neakutních studií na zvířatech (viz poznámky k větě R 48 uvedené v bodě 3.2.4.2 písm. d)

-	látky a přípravky, které způsobují významný zánět kůže, diagnostikovaný obvykle na základě klinického pozorování u člověka po bezprostředním, dlouhodobém nebo opakovaném styku;
-	organické peroxidy, vyjma případů, kdy jsou k dispozici důkazy svědčící o opaku.

Paresthesie: Paresthesie způsobená u člověka kontaktem kůže s pyrethroidními pesticidy se nepovažuje za dráždivý účinek opravňující klasifikaci jako Xi s R 38. Látkám, u nichž je zjištěno, že mají tento účinek, se přiřadí věta S 24.

Podráždění způsobené odmašťovacími schopnostmi látky

Věty označující specifickou rizikovost je nutno použít, jestliže výsledky zkoušek nebo praktické zkušenosti prokazují podráždění odpovídající výše uvedeným kritériím. S-věty je však nutno použít i v případech, kdy existují důvody k domněnce, že odmašťovací schopnosti látky mohou u člověka vyvolat podráždění, i když nejsou splněna výše uvedená kritéria, nebo když byla použita nevhodná testovací metoda.

3.2.6.2 Poškození oka

Věty označující specifickou rizikovost se přiřadí podle těchto kritérií:

R 36 Dráždí oči

-	Látky a přípravky, které po aplikaci do oka zvířete způsobí významné poškození oka, k němuž dochází do 72 hodin po expozici a které přetrvávají nejméně 24 hodin.

Poškození oka je významné:

jestliže průměrná hodnota počtu případů podráždění při zkoušce dráždivosti oka metodou uvedenou ve vyhlášce ⁵⁾ dosahuje některé z následujících hodnot:

-	zakalení rohovky je větší nebo rovno 2, ale menší než 3,
-	poškození duhovky je větší nebo rovno 1, nepřesahuje však 1,5,
-	zarudnutí spojivek je větší nebo rovno 2,5,
-	otok spojivek (chemosis) je větší nebo roven 2, nebo v případě, kdy byl test metodou uvedenou ve vyhlášce⁵⁾ proveden na třech zvířatech a bylo dosaženo poškození u dvou nebo více zvířat, které je rovno některé z výše uvedených hodnot, vyjma hodnot pro poškození duhovky, kde hodnota je větší nebo rovna 1, ale menší než 2, a hodnot pro zarudnutí spojivek, kde hodnota je větší nebo rovna 2,5.

V obou případech se pro výpočet daných průměrných hodnot použijí všechny hodnoty odečtené v jednotlivých odečítacích časech (24, 48 a 72 hodin).

-	Látky a přípravky, které způsobují závažné poškození oka, diagnostikované obvykle na základě praktických zkušeností u člověka.
-	Organické peroxidy, vyjma případů, kdy jsou k dispozici důkazy svědčící o opaku.

R 41 Nebezpečí vážného poškození očí

-	Látky a přípravky, jejíchž aplikace do oka zvířete způsobí závažné poškození oka, ke kterému dochází do 72 hodin po expozici a které přetrvává nejméně 24 hodin.

Poškození oka je vážné, pokud průměrná hodnota počtu případů poškození při testování metodou dráždivosti oka, uvedenou ve vyhlášce,⁵⁾ dosahuje některé z následujících hodnot:

-	zakalení rohovky větší nebo rovno 3,
-	poškození duhovky větší než 1,5;

Totéž platí pro případy, kdy byl test proveden na třech zvířatech, pokud tato poškození na dvou nebo více zvířatech nabývají některé z následujících hodnot:

-	zakalení rohovky větší nebo rovno 3,
-	poškození duhovky rovno 2.

V obou případech se pro výpočet daných průměrných hodnot používá všech hodnot odečtených v jednotlivých odečítacích časech (24, 48 a 72 hodin);

Poškození oka je také významné, jestliže přetrvává alespoň u dvou zvířat na konci doby pozorování;

Poškození oka je také významné, jestliže látka nebo přípravek způsobí nevratné zbarvení očí.

-	Látky a přípravky, které způsobují vážné poškození oka, diagnostikované obvykle na základě praktických zkušeností u člověka.

Poznámka k používání vět R 34, R 35 a R 41:

Jsou-li látka nebo přípravek klasifikovány jako žíravé s přiřazenou větou R 34 nebo R 35, považuje se nebezpečí vážného poškození očí za samozřejmé a věta R 41 se v označení neuvádí. Avšak v případě přípravků se při výpočtu součtu podílů podle vzorců uvedených v příloze č. 3 berou v úvahu i látky klasifikované jako žíravé s přiřazenou větou R 41.

3.2.6.3 Dráždí dýchací orgány

Látky a přípravky se klasifikují jako dráždivé a přiřazuje se jim věta R 37 na základě těchto kritérií:

R 37 Dráždí dýchací orgány

Látky a přípravky, které mohou způsobit vážné podráždění dýchacích orgánů, diagnostikované na základě:

-	klinických pozorování u člověka,
-	pozitivních výsledků příslušných pokusů prováděných na zvířatech.

Poznámka k používání věty R 37

Při interpretaci praktických pozorování u člověka je nutno pečlivě rozlišovat mezi účinky, které vedou ke klasifikaci větou R 48 (viz bod 3.2.4) a klasifikaci větou R 37. Větou R 37 se obvykle klasifikují reverzibilní účinky na horní cesty dýchací.

Pro hodnocení lze použít pozitivní výsledky z příslušných testů toxicity na zvířatech, včetně histopatologických údajů z dýchacích orgánů. Pro hodnocení dráždivosti horních cest dýchacích lze rovněž použít údaje z měření zpomaleného dýchání (bradypnoe).

3.2.7 Senzibilizující

3.2.7.1 Senzibilizace vdechováním

Látky a přípravky se klasifikují jako senzibilizující, a přiřazuje se jim grafický symbol nebezpečnosti se slovním vyjádřením „zdraví škodlivý“ a věta R 42 podle těchto kritérií:

R 42 Může vyvolat senzibilizaci při vdechování

-	jsou-li k dispozici praktické důkazy, že látka nebo přípravek může vyvolat specifickou přecitlivělost při vdechování,
-	jsou-li k dispozici pozitivní výsledky ze zkoušek na zvířatech,
-	v případě isokyanátu, pokud neexistují důkazy, že tato látka nevyvolává senzibilizaci dýchacích orgánů.

Poznámky k používání věty R 42

Důkazy u člověka

Důkaz, že látka nebo přípravek může vyvolat specifickou respirační přecitlivělost, je obvykle založen na zkušenostech u člověka. V této souvislosti se přecitlivělost obvykle projevuje jako astma. Je však nutno brát v úvahu i další projevy přecitlivělosti, jako je rýma a alveolitida. Podmínkou je alergická reakce klinicky ověřená. Nemusí však být demonstrován imunologický mechanismus.

Při rozhodování o klasifikaci z hlediska důkazů plynoucích z expozice člověka látkou nebo přípravkem je zapotřebí rovněž zvažovat následující údaje:

-	velikost exponované populace,
-	míra expozice.

Výše uvedené důkazy lze získat z klinického vývoje a údajů z příslušných testů funkce plic ve vztahu k expozici danou látkou nebo přípravkem, ověřené dalšími podpůrnými důkazy, jako jsou:

-	podobnost chemické struktury se strukturou látek, o nichž je známo, že vyvolávají přecitlivělost dýchacích orgánů,
-	imunologický test in vivo (např. skin prick test),
-	imunologický test in vitro (např. sérologická analýza),
-	studie, které mohou indikovat jiné specifické, avšak neimunologické mechanismy účinku, např. dráždivost při opakované dolní hladině, farmakologicky zprostředkované účinky,
-	údaje z testu pozitivních bronchiálních změn s látkou, provedeného podle přijatých pokynů pro stanovení specifické reakce přecitlivělosti.

V chorobopisu se uvedou vedle lékařských údajů údaje o bydlení, aby bylo možno stanovit vztah mezi expozicí specifickou látkou a vývojem přecitlivělosti dýchacích orgánů. Dále se uvedou příslušné údaje o faktorech způsobujících zhoršení jak na pracovišti, tak doma, počátek a vývoj choroby, rodinná anamnéza a způsob léčby dotyčného pacienta. V chorobopise se rovněž uvedou údaje o jiných alergických chorobách nebo chorobách dýchacích cest v dětství, a zda se jedná o kuřáka nebo nekuřáka. Výsledky pozitivních testů bronchiálních změn se považují za dostatečný důkaz pro klasifikaci samotnou. Je však známo, že v praxi již bylo provedeno mnoho výše uvedených hodnocení.

Větu R 42 není nutno přiřazovat látkám, které vyvolaly astmatické symptomy při podráždění pouze u lidí s bronchiální přecitlivělostí.

Testování na zvířatech

Údaje získané z testování na zvířatech, které mohou indikovat, že látka nebo přípravek mohou u lidí vyvolat přecitlivělost při vdechování, zahrnují:

-	IgE měření (např. na myši),
-	specifické pulmonální odezvy na morčeti.

3.2.7.2 Senzibilizace při styku s kůží

Látky a přípravky se klasifikují jako senzibilizující a přiřazuje se jim grafický symbol nebezpečnosti se slovním vyjádřením „dráždivý“ a věta R 43 podle těchto kritérií:

R 43 Může vyvolat senzibilizaci při styku s kůží

-	ukazují-li praktické zkušenosti, že látka nebo přípravek jsou schopny při styku s kůží vyvolat senzibilizující reakci u podstatného počtu osob,
-	na základě pozitivních výsledků příslušných testů na zvířatech.

Poznámky k používání věty R 43

Důkaz u člověka

Pro klasifikaci látky nebo přípravku větou R 43 jsou dostačující následující důkazy:

-	pozitivní údaje z příslušných náplasťových testů, obvykle na více než jedné kožní klinice, nebo
-	epidemiologické studie vykazující alergickou kontaktní dermatitidu způsobenou látkou. Zvláštní pozornost je třeba věnovat situacím, při nichž vysoký podíl exponovaných osob vykazoval charakteristické symptomy, i v případě malého počtu těchto případů. nebo
-	pozitivní údaje z experimentálních studií na člověku (viz také bod 3.1.1).

V případě, že existují podpůrné důkazy, jsou pro klasifikaci větou R 43 postačující tyto údaje:

-	jednotlivé případy alergické kontaktní dermatitis, nebo
-	epidemiologické studie, kde nebyly s přiměřenou spolehlivostí vyloučeny náhodné okolnosti, zkreslení nebo záměna výsledků.

Za podpůrné důkazy se považují:

-	údaje z testů na zvířatech prováděné podle stávajících pokynů s výsledkem, který nesplňuje kritéria uvedená níže ve „Studiích na zvířatech“, a!e jsou dostatečně blízko limitu, který je považován za významný, nebo
-	údaje získané nestandardními metodami, nebo
-	příslušné vztahy ke struktuře látky, která může vyvolat senzibilizaci.

Studie na zvířatech

Za pozitivní výsledky testů na zvířatech se považují:

V případě zkušebních metod určených pro zjišťování senzibilizace kůže za použití adjuvans, podrobně popsaných ve vyhlášce,⁵⁾ nebo v případě jiných zkušebních metod adjuvantního typu, se považuje za pozitivní reakce alespoň u 30 % zvířat. U všech ostatních zkušebních metod se považuje za pozitivní reakce alespoň u 15 % zvířat.

3.2.7.3 Imunologická kontaktní kopřivka

Některé látky a přípravky, které splňují kritéria pro větu R 42, mohou navíc vyvolat imunologickou kontaktní kopřivku. V těchto případech je nutno uvést informace o imunologické kontaktní kopřivce použitím příslušných S-vět, obvykle vět S 24 a S 36/37; tyto informace je nutno rovněž uvést v bezpečnostním listu.

U látek, které vyvolávají příznaky imunologické kontaktní kopřivky, avšak nesplňují kritéria pro větu R 42, je nutno zvážit klasifikaci větou R 43.

Pro identifikaci látek vyvolávajících imunologickou kontaktní kopřivku není znám vhodný model u zvířat. Z tohoto důvodu bude klasifikace obvykle založena na důkazech u člověka, které budou obdobné, jako jsou u senzibilizace kůže (R 43).

3.2.7.4 Je-li látce nebo přípravku přiřazen grafický symbol nebezpečnosti se slovním vyjádřením „zdraví škodlivý“, je současné použití grafického symbolu nebezpečnosti se slovním vyjádřením „dráždivý“ nepovinné.

3.2.8 Další toxikologické vlastnosti

Látkám a přípravkům klasifikovaným podle výše uvedených bodů 2.2.1 až 3.2.7 nebo podle níže uvedených bodů 4 a 5 se přiřazují další R-věty označující specifickou rizikovost na základě následujících kritérií (založených na zkušenostech získaných při sestavování Seznamu klasifikovaných látek).

R 29 Uvolňuje toxický plyn při styku s vodou

Pro látky a přípravky, které při styku s vodou nebo vlhkým vzduchem uvolňují vysoce toxické nebo toxické plyny v potenciálně nebezpečných množstvích, např. fosfid hlinitý, sirník fosforečný.

R 31 Uvolňuje toxický plyn při styku s kyselinami

Pro látky a přípravky, které reagují s kyselinami za vývoje toxických plynů v nebezpečných množstvích; např. chlornan sodný, polysulfid barnatý. Pro látky používané spotřebitelem je vhodnější používat větu S 50 ( Nesměšujte s ...(specifikuje výrobce a dovozce)).

R 32 Uvolňuje vysoce toxický plyn při styku s kyselinami

Pro látky a přípravky, které reagují s kyselinami za uvolňování vysoce toxických plynů v nebezpečných množstvích; např. soli kyanovodíku, azid sodný. Pro látky používané spotřebitelem je vhodnější používat větu S 50 (Nesměšujte s ...(specifikuje výrobce a dovozce)).

R 33 Nebezpečí kumulativních účinků

Pro látky a přípravky, u nichž je pravděpodobná kumulace v lidském těle a mohou určitým způsobem ovlivnit zdravotní stav, avšak tyto účinky neopravňují k použití věty R 48.

R 64 Může poškodit kojence prostřednictvím mateřského mléka

Pro látky a přípravky, které absorbují ženy a které mohou mít vliv na laktaci, nebo které mohou být přítomny (včetně metabolitů) v mateřském mléce v dostatečném množství, jež může poškodit zdraví kojeného dítěte.

Informace o použití této R-věty (a v některých případech R 33) jsou uvedeny v bodě 4.2.3.3.

R 66 Opakovaná expozice může způsobit vysušení nebo popraskání kůže

Pro látky a přípravky, které mohou vyvolat vysušení, odlupování nebo popraskání kůže, které však nesplňuje kritéria pro použití věty R 38:

na základě:

-	praktických pozorování po obvyklém zacházení a používání, nebo
-	odpovídajících důkazů týkajících se jejich předvídaných účinků na kůži.

Viz rovněž body 1.6 a 1.7.

R 67 Vdechování par může způsobit ospalost a závratě

Pro těkavé látky a přípravky obsahující tyto látky, které při vdechování vyvolávají jasné příznaky snížené činnosti centrálního nervového systému (CNS), pokud již nejsou klasifikovány z hlediska akutní toxicity při vdechování (R 20, R 23, R 26, R 40/20, R 39/23, R 39/26).

Lze použít následující důkazy:

a)	údaje ze studií na zvířatech ukazující jasné příznaky snížené činnosti CNS, jako jsou omamné účinky, apatie, špatná koordinace (včetně ztráty správných reflexů) a porucha hybnosti buď:

-	při poměru koncentrace/doba expozice nepřesahujícím 20 mg . l^-1 za 4 hod., nebo
-	pro které poměr účinné koncentrace při ≤ 4 hod ke koncentraci nasycených par při 20 °C je ≤ 1/10;

b)	praktické zkušenosti u člověka (např. omámení, ospalost, snížená (pomalá) reakce, ztráta reflexů, špatná koordinace, závratě) z dobře dokumentovaných zpráv za srovnatelných podmínek expozice k výše uvedeným účinkům na zvířatech.

Viz rovněž body 1.6 a 1.7.

Pro další doplňkové R-věty viz bod 2.2.6.

4.	KRITÉRIA HODNOCENÍ NA ZÁKLADĚ SPECIFICKÝCH ÚČINKŮ NA ZDRAVÍ ČLOVĚKA

4.1 Úvodní poznámky

V tomto odstavci je uveden postup pro klasifikaci látek, které mohou mít níže uvedené účinky. Klasifikace přípravků s obsahem těchto látek se provádí konvenční výpočtovou metodou uvedenou v příloze č. 3.

4.2 Kritéria pro klasifikaci, volbu výstražného symbolu nebezpečnosti a volbu vět pro označení specifické rizikovosti

4.2.1 Karcinogenní látky (karcinogeny)

Pro účely klasifikace a značení a s přihlédnutím k současnému stavu znalostí se tyto látky dělí do tří kategorií:

Karcinogeny kategorie 1 (Karc. kat. 1)

Látky o nichž je známo, že jsou karcinogenní pro člověka. Existuje průkazná souvislost mezi expozicí člověka látkou a vznikem rakoviny.

Karcinogeny kategorie 2 (Karc. kat. 2)

Látky, na něž je třeba pohlížet, jako by byly karcinogenní pro člověka. Existují dostatečné důkazy dovolující závažný předpoklad, že expozice člověka látkou může mít za následek vznik karcinomu, obvykle na základě:

-	příslušných dlouhodobých studii na zvířatech,
-	jiných závažných informací.

Karcinogeny kategorie 3 (Karc. kat. 3)

Látky, které u lidí vyvolávají obavy vzhledem k možným karcinogenním účinkům, u kterých však jsou dostupné informace o karcinogenitě nedostačující pro uspokojivé posouzení. Existují některé důkazy na základě příslušných studií na zvířatech, nejsou však dostačující pro zařazení látky do kategorie 2.

4.2.1.1 Používají se následující symboly a věty označující specifickou rizikovost látek:

Karcinogeny kategorie 1 a 2 (Karc. kat. 1 a 2)

Karcinogenům kategorie 1 a 2 se přiřazuje grafický symbol nebezpečnosti se slovním vyjádřením „toxický“ a věta R 45 nebo R 49 podle následujících kritérií:

T; R 45 Může vyvolat rakovinu

Látkám, které představují nebezpečí rakoviny pouze při vdechování, např. jako prach, páry nebo dýmy (jiné způsoby expozice, např. při požití nebo styku s kůží nebezpečí rakoviny nepředstavují), se přiřazuje grafický symbol nebezpečnosti se slovním vyjádřením „toxický“ a věta R 49.

T; R 49 Může vyvolat rakovinu při vdechování

Karcinogeny kategorie 3 (Karc. kat. 3)

Látkám zařazeným do kategorie 3 se přiřazuje grafický symbol nebezpečnosti Xn se slovním vyjádřením „zdraví škodlivý“ a věta R 40

Xn; R 40 Možné nebezpečí nevratných účinků

4.2.1.2 Poznámky ke kategorizaci karcinogenních látek

Zařazení látky do kategorie 1 se provádí na základě epidemiologických údajů; zařazení do kategorií 2 a 3 je založeno především na pokusech na zvířatech.

Pro klasifikaci látky jako karcinogenu zařazeného do kategorie 2 je zapotřebí buď pozitivních důkazů na dvou živočišných druzích, nebo zcela pozitivní nálezy u jednoho živočišného druhu, společně s doplňujícími nálezy, jako jsou údaje o genotoxicitě, výsledky metabolických nebo biochemických studií, vznik benigních nádorů, strukturní vztah k jiným známým karcinogenům, nebo údaje z epidemiologických studií svědčící o spojitostech.

Kategorie 3 zahrnuje ve skutečnosti 2 subkategorie

a)	látky, které jsou dobře prozkoumány, ale u nichž nejsou postačující důkazy o vyvolání nádoru pro zařazení do kategorie 2. Neočekává se, že by další pokusy poskytly další informace vztahující se ke klasifikaci;
b)	látky, které nejsou dostatečně prozkoumány. Dostupné údaje nejsou postačující, ale jsou znepokojující pro lidi. Tato klasifikace je dočasná; před provedením konečného rozhodnutí je zapotřebí provést další pokusy.

Pro rozlišení mezi kategoriemi 2 a 3 slouží níže uvedené důkazy, které snižují význam vyvolání nádoru v experimentu v porovnání k možné expozici člověka. Tyto důkazy, zejména v kombinaci, by měly ve většině případů vést k zařazení do kategorie 3, i když byly nádory vyvolány u zvířat:

-	karcinogenní účinky pouze při velmi vysokých dávkách přesahujících „maximální tolerovanou dávku“ (MTD). Maximální tolerovaná dávka je charakterizována toxickými účinky, které, i když ještě nezkracují délku života, jsou doprovázeny fyzickými změnami, jako je přibližně 10 % zpomalení váhového přírůstku,
-	výskyt nádorů, zejména při vysokých dávkách, pouze v některých orgánech určitých druhů, známých svou náchylností k vysoké spontánní tvorbě nádoru,
-	výskyt nádorů pouze v místě aplikace u velmi citlivých testovacích systémů (např. i.p. nebo s.c. aplikace určitých lokálně účinných látek), i když konkrétní výskyt neodpovídá možnému výskytu u člověka,
-	chybějící genotoxicita u krátkodobých testů in vivo a in vitro,
-	existence sekundárního mechanismu působení při překročení prahu nad určitou hladinu dávky (např. hormonální účinky na cílené orgány nebo na mechanismus fyziologického pochodu, chronická stimulace tvorby buněk),
-	vznik nádoru, specifického danému druhu (např. specifickou metabolickou cestou), bezvýznamného pro člověka.

Pro rozlišení mezi kategorií 3 a neklasifikací jako karcinogen jsou důležité důkazy, které vylučují obavy o možném poškození člověka:

-	látku nelze zařadit do žádné z kategorií, pokud je dokonale znám mechanismus experimentální tvorby nádoru a existuje dostatečný důkaz, že tento proces nelze extrapolovat na člověka,
-	pokud jediné dostupné údaje o nádorech jsou pouze o nádorech jater u určitých sensitivních druhů myší, bez jakýchkoliv dalších dodatečných nálezů, nelze látku zařadit do žádné z těchto kategorií,
-	zvláštní pozornost je nutno věnovat případům, kdy jsou k dispozici údaje o nádorech, týkající se pouze výskytu novotvarů na určitých místech nebo u určitých druhů, kdy je dobře znám spontánní a vysoký výskyt.

4.2.2 Mutagenní látky (mutageny)

4.2.2.1 Pro účely klasifikace a označení a vzhledem k současnému stavu znalostí se tyto látky dělí do tří kategorií.

Mutageny kategorie 1 (Mut. kat. 1 )

Látky, o nichž je známo, že jsou mutagenní pro člověka.

Existují dostatečné důkazy pro určení příčinného vztahu mezi expozicí člověka látkou a genetickým poškozením.

Mutageny kategorie 2 (Mut. kat. 2)

Látky, na něž je třeba pohlížet, jako by byly mutagenní pro člověka.

Existují dostatečné důvody, které ve značné míře umožňují předpokládat, že expozice člověka touto látkou může způsobit poškození dědičných vlastností, zpravidla na základě:

-	příslušných studií na zvířatech,
-	jiných závažných informací.

Mutageny kategorie 3 (Mut. kat. 3)

Látky, které mohou vyvolat u člověka obavy vzhledem k možným mutagenním účinkům. Existuje důkaz z příslušných studií mutagenity, není však dostatečný pro zařazení látky do kategorie 2.

4.2.2.2 Používají se následující symboly a věty označující specifickou rizikovost

Mutageny kategorie 1 (Mut. kat. 1)

Přiřazuje se jim grafický symbol nebezpečnosti se slovním vyjádřením „toxický“ a R-věta R 46

T; R 46 Může vyvolat poškození dědičných vlastností

Mutageny kategorie 2 (Mut. kat. 2)

Přiřazuje se jim grafický symbol nebezpečnosti se slovním vyjádřením „toxický“ a věta R 46

T; R 46 Může vyvolat poškození dědičných vlastností

Mutageny kategorie 3 (Mut. kat. 3)

Přiřazuje se jim grafický symbol nebezpečnosti se slovním vyjádřením „zdraví škodlivý“ a věta R 40

Xn; R 40 Možné nebezpečí nevratných účinků

4.2.2.3 Poznámky k zařazování mutagenů

Definice pojmů

Mutace je trvalá změna množství nebo struktury genetického materiálu v organismu, jež má za následek změnu genotypových znaků organismu. Alterace mohou zahrnovat jednotlivý gen, blok genů, nebo celý chromosom. Účinky zahrnující změny jednotlivých genů mohou být důsledkem změn na jednotlivé bázi DNA (bodové mutace), nebo rozsáhlých změn v rámci genu. Účinky na celé chromosomy mohou zahrnovat strukturní změny nebo změny počtu. Mutace zárodečných buněk u pohlavně reprodukujících organismů mohou být přenášeny na potomstvo. Mutagen je činitel, který způsobuje zvýšený výskyt mutací.

Je třeba poznamenat, že látky jsou klasifikovány jako mutageny se specifickým odkazem na poškození dědičných vlastností. Avšak typ výsledků vedoucí k zařazení chemické látky nebo chemického přípravku do kategorie 3 „vyvolání geneticky závažných účinků v somatických buňkách“ je obecně také považován jako upozornění na možný karcinogenní účinek.

Mutageny kategorie 1 (Mut. kat. 1)

Pro zařazení látky do kategorie 1 jsou zapotřebí pozitivní důkazy z epidemiologických studií mutace u lidí. Příklady těchto látek nejsou v současné době známé. Je známo, že je velmi obtížné získat vhodné informace ze studií výskytu mutací v populaci lidí nebo možného nárůstu jejich četnosti.

Mutageny kategorie 2 (Mut. kat. 2)

Pro zařazení látky do kategorie 2 jsou zapotřebí pozitivní výsledky testů, vykazujících (a)mutagenní účinek, nebo (b)jiné buněčné interakce vztahující se k mutagenitě v zárodečných buňkách savců in vivo, nebo (c)mutagenní účinek v zárodečných buňkách savců in vivo v kombinaci se zřetelným důkazem, že látka nebo odpovídající metabolit zasahují zárodečné buňky.

Pro zařazování do kategorie 2 jsou v současné době vhodné následující metody:

2a)	Testy mutagenity v zárodečných buňkách in vivo:

-	test mutace ve specifickém lokusu,
-	test na přenosné translokace,
-	test na dominantní letální mutace.

Tyto testy skutečně ukazují výskyt postiženého plodu nebo vadu vyvíjejícího se embrya.

2b)	Testy in vivo ukazující závažnou interakci se zárodečnými buňkami (obvykle DNA)

-	testy na abnormality chromosomů, při detekci cytogenetickou analýzou, včetně aneuploidie způsobené nesprávnou segregací chromosomů,
-	testy na výměnu sesterských chromatid (SCE),
-	testy neplánované syntézy DNA (UDS),
-	testy kovalentní vazby mutagenů na DNA zárodečné buňky,
-	testy jiných druhů poškození DNA.

Tyto testy poskytují důkaz více méně nepřímé povahy. Pozitivní výsledky těchto testů by měly být obvykle podloženy pozitivními výsledky in vivo testů mutagenity somatických buněk na savcích nebo na lidech (viz Mut. kat. 3, zejména metody uvedené v bodě písm. 3a)).

2c)	Testy in vitro ukazující mutagenní účinek na somatické buňky savců (viz Mut. kat. 3 pod písm. 3a)), v kombinaci s toxikokinetickými metodami, nebo jinými metodami, schopnými prokázat, že sloučenina nebo odpovídající metabolit zasahují zárodečné buňky.

U zkoušek uvedených v písm. b) a c) lze považovat za podpůrný důkaz pozitivní výsledky testu host-mediated assays, nebo průkaz jednoznačných účinků in vitro testů.

Mutageny kategorie 3 (Mut. kat. 3)

Pro zařazeni látky do kategorie 3 jsou zapotřebí pozitivní výsledky testů ukazujících (a) mutagenní účinky, nebo (b) jiné buněčné interakce vztahující se k mutagenitě u somatických buněk savců in vivo. Buněčné interakce by měly být obvykle podloženy pozitivními výsledky z in vitro testů mutagenity.

Pro účinky na somatické buňky in vivo jsou v současné době vhodné následující metody:

3a)	Testy mutagenity v somatických buňkách in vivo

-	cytogenetická analýza kostní dřeně; mikronukleus test,
-	cytogenetická analýza periferních lymfocytů,
-	spot test u myší.

3b)	In vivo testy interakce DNA somatických buněk

-	test SCE v somatických buňkách,
-	test UDS v somatických buňkách,
-	test na kovalentní vazbu mutagenu na DNA somatických buněk,
-	test na poškození DNA, např. alkalickou elucí, v somatických buňkách.

Látky vykazující pozitivní výsledky pouze u jednoho nebo více testů in vitro mutagenity by obvykle neměly být klasifikovány. Výrazně to však ukazuje na jejich další zkoumání za použití testů in vivo. Ve výjimečných případech, např. u látky vykazující výrazné reakce u několika testů in vitro, pro které nejsou k dispozici odpovídající in vivo údaje a které vykazují podobnost se známými mutageny nebo karcinogeny, je nutno uvažovat o zařazení do kategorie 3.

4.2.3 Látky toxické pro reprodukci

4.2.3.1 Pro účely klasifikace a označení a vzhledem k současnému stavu znalostí se tyto látky dělí do tří kategorií:

Látky toxické pro reprodukci kategorie 1 (Repr. kat. 1)

Látky, o nichž je známo, že poškozují fertilitu u člověka.

Existují dostatečné důkazy pro stanovení příčinné souvislosti mezi expozicí člověka látkou a poškozením fertility.

Látky, o nichž je známo, že jsou příčinou fetální toxicity u člověka.

Existují dostatečné důkazy pro stanovení příčinné souvislosti mezi expozicí člověka látkou a následnými účinky fetální toxicity u potomstva.

Látky toxické pro reprodukci kategorie 2 (Repr. kat. 2)

Látky, se kterými je třeba zacházet, jako by poškozovaly fertilitu u člověka

Existují dostatečné důkazy, které dovolují silný předpoklad, že expozice člověka látkou může mít za následek poškození fertility, na základě:

-	jednoznačného důkazu u studií na zvířatech o poškození fertility za nepřítomnosti vlivu toxicity, ke kterému dochází při přibližně stejných hladinách dávek jako u jiných toxických účinků, které však nejsou sekundárním nespecifickým důsledkem jiných toxických účinků,
-	jiných odpovídajících informací.

Látky toxické pro reprodukci kategorie 3 (Repr. kat. 3)

a)	Látky, které vyvolávají obavy z hlediska poškození fertility u člověka

Zpravidla na základě:

-	výsledků příslušných studií na zvířatech, které poskytují dostatečné důkazy pro předpoklad silného podezření o poškození fertility nebo důkaz poškozené fertility, ke kterému dochází při přibližně stejných hladinách dávek, jako u jiných toxických účinků, avšak nejsou dostatečné důkazy pro zařazení do kategorie 2,
-	jiných odpovídajících informací.
b)	Látky, které vyvolávají obavy vzhledem k možné fetální toxicitě u člověka

Zpravidla na základě:

výsledků příslušných studií na zvířatech, které poskytují dostatečné důkazy pro předpoklad silného podezření o fetální toxicitě, při nepřítomnosti známek zřetelné toxicity ze strany samice, nebo ke kterým dochází při přibližně stejných hladinách dávek, jako u jiných toxických účinků, které však nejsou sekundárním nespecifickým důsledkem jiných toxických účinků, avšak nejsou dostatečné důkazy pro zařazení do kategorie 2,

jiných odpovídajících informací.

4.2.3.2 Používají se následující symboly a věty označující specifickou rizikovost

Látky toxické pro reprodukci kategorie 1:

Látkám, které poškozují fertilitu u člověka

se přiřazuje grafický symbol nebezpečnosti T se slovním vyjádřením „toxický“ a níže uvedená R-věta

T; R 60 Může poškodit reprodukční schopnost

Látkám, které způsobují fetální toxicitu

se přiřazuje grafický symbol nebezpečnosti T se slovním vyjádřením „toxický“ a níže uvedená R-věta

T; R 61 Může poškodit plod v těle matky

Látky toxické pro reprodukci kategorie 2

Látkám, které je třeba považovat za poškozující fertilitu člověka

se přiřazuje se grafický symbol nebezpečnosti T se slovním vyjádřením „toxický“ a R-věta níže uvedená:

T; R 60 Může poškodit reprodukční schopnost

Látkám, které je třeba považovat za způsobující fetální toxicitu

se přiřazuje grafický symbol nebezpečnosti T se slovním vyjádřením „toxický“ a níže uvedená R-věta:

T; R 61 Může poškodit plod v těle matky

Látky toxické pro reprodukci kategorie 3

Látkám, které vyvolávají obavy vzhledem k poškození fertility u člověka

se přiřazuje grafický symbol nebezpečnosti se slovním vyjádřením nebezpečnosti „zdraví škodlivý“ a níže uvedená R-věta:

Xn; R 62 Možné nebezpečí poškození reprodukční schopnosti

Látkám, které vyvolávají obavy vzhledem k možné fetální toxicitě u člověka

se přiřazuje grafický symbol nebezpečnosti se slovním vyjádřením nebezpečnosti „zdraví škodlivý“ a níže uvedená R-věta:

Xn; R 63 Možné nebezpečí poškození plodu v těle matky

4.2.3.3 Poznámky ke kategorizaci látek toxických pro reprodukci

Pojem toxický pro reprodukci zahrnuje jak nepříznivé ovlivnění mužské a ženské plodnosti (fertilita), tak vznik nedědičného poškození plodu (fetální toxicita). Lze tedy rozlišovat dvě skupiny:

-	nepříznivé účinky na mužskou nebo ženskou reprodukční schopnost,
-	poškození vývoje plodu (toxický účinek na plod).

Nepříznivé účinky na mužskou nebo ženskou reprodukční schopnost zahrnují nepříznivé účinky na libido, sexuální chování, aspekty tvorby a vývoje spermií a vajíčka, nebo na hormonální aktivitu a, fyziologickou odezvu, které by mohly interferovat s rozmnožovací kapacitou, samotným oplodněním nebo vývojem oplodněného vajíčka, včetně implantace.

Poškození vývoje plodu se zvažuje v co nejširším smyslu s cílem zahrnout všechny účinky, které mohou zasahovat do normálního vývoje jak před narozením, tak po narození. Zahrnuje účinky vyvolané nebo projevené prenatálně i postnatálně. To zahrnuje toxické účinky na embryo nebo plod, jako je snížená tělesná hmotnost, retardace růstu a vývoje, toxicita pro orgány, úmrtí, potrat, strukturní defekty (teratogenní účinky), funkční vady, peri-postnatální vady a poškozený postnatální duševní nebo fyzický vývoj, až po normální pubertální vývoj.

Klasifikace látek jako toxických pro reprodukci je určena k použití u látek, které mají vnitřní nebo specifické vlastnosti, které vytvářejí tyto toxické účinky. Látky nelze klasifikovat jako toxické pro reprodukci, jestliže jsou tyto účinky způsobeny výhradně jako nespecifický sekundární důsledek jiných toxických účinků. Nejvíce se to týká těch látek, které jsou toxické pro reprodukci při takových hladinách expozice, při nichž se nevytvářejí jiné příznaky toxicity.

Zařazení sloučeniny do kategorie 1 z hlediska účinků na fertilitu anebo toxicitu pro vývoj je založeno na epidemiologických údajích. Zařazení do kategorie 2 nebo 3 je založeno především na základě údajů získaných na zvířatech. Údaje ze studií in vitro nebo ze studií na ptačích vejcích se považují za „podpůrné důkazy“ a pouze výjimečně by mohly vést ke klasifikaci při absenci údajů in vivo.

Stejně jako u většiny jiných druhů toxických účinků se u látek projevujících toxicitu pro reprodukci očekává, že mají prahovou hodnotu nižší, než je prahová hodnota, při které by se mohly projevit nepříznivé účinky. Dokonce i když byly prokázány zřetelné účinky u studií na zvířatech, mohou být pochybnosti o jejich významnosti pro člověka z hlediska podaných dávek, například když se účinky projevily pouze při vysokých dávkách, nebo když jsou značné rozdíly v kinetice toxicity, nebo neodpovídá cesta příjmu. Z těchto a obdobných důvodů se může stát, že bude oprávněné zařazení do kategorie 3, nebo dokonce bez zařazení.

Pro látky s nízkou toxicitou je ve vyhlášce ⁵⁾ specifikován limitní test. Jestliže hladina dávky nejméně 1000 mg . kg^-1 při orálním příjmu nevyvolá žádné příznaky toxicity pro reprodukci, nepovažuje se za potřebné provádění testů při jiných hladinách dávek, Jsou-li k dispozici údaje studií prováděných s vyššími hladinami dávek, než je limitní dávka, vyhodnotí se tyto údaje společně s dalšími příslušnými údaji. Obvykle vedou ke klasifikaci „toxický pro reprodukci“ pouze účinky pozorované u dávek převyšujících limitní dávku.

Nepříznivé účinky na mužskou nebo ženskou reprodukční schopnost (fertilitu)

Pro zařazení látky do kategorie 2 z důvodu poškození fertility je obvykle zapotřebí zřetelný důkaz u jednoho druhu zvířete, s podpůrným důkazem o mechanismu působení nebo místě působení, nebo chemický vztah k jiným známým antifertilitním prostředkům nebo jiným informacím získaným u člověka, který vede k závěru, že účinky budou pravděpodobně pozorovány u člověka. Pokud existují tyto studie pouze u jednoho druhu bez dalších odpovídajících podpůrných důkazů, pak je vhodné zařazení do kategorie 3.

Protože poškozená fertilita se může vyskytnout jako nespecifický průvodní jev závažné celkové toxicity nebo při značné podvýživě, lze provést zařazení do kategorie 2 pouze v případě, že existuje určitý stupeň specifičnosti toxicity pro reprodukční systém. Bylo-li prokázáno, že poškozená fertilita ve studiích na zvířatech byla způsobena špatným pářením, pak pro zařazení do kategorie 2 bude obvykle nezbytné mít důkaz o mechanismu působení, aby bylo možno interpretovat, zda je pravděpodobné, že nepříznivý účinek, jako je změna charakteru uvolňování hormonů, nastane u člověka.

Poškození vývoje plodu (fetální toxicita)

Pro zařazení do kategorie 2 je nutný zřetelný důkaz o nepříznivých účincích v dobře provedené studii na jednom nebo více druzích. Protože nepříznivé účinky v těhotenství nebo po porodu se mohou vyskytnout jako sekundární důsledek toxicity pro samici, sníženého příjmu potravy nebo vody, stresů samice, nedostatku mateřské péče, určitých nedostatků ve skladbě potravy, nedostatečné spolupráce rodičovského páru, infekcí atd., je důležité, aby se tyto pozorované účinky vyskytovaly u dobře provedených studií při hladinách dávek, které nejsou spojeny se značnou toxicitou pro samici. Důležitá je také cesta expozice. Zejména intraperitoneální injekce dráždivého materiálu může mít za následek místní poškození dělohy a jejího obsahu, takže výsledky těchto studií je třeba interpretovat opatrně a tyto výsledky samotné nemohou obvykle vést k zařazení do kategorie 2.

Zařazení do kategorie 3 je založeno na obdobných kritériích jako u kategorie 2, ale může být použito tam, kde experimentální plán má nedostatky, v jejichž důsledku jsou výsledky méně přesvědčivé, nebo kdy nelze vyloučit možnost, že účinky mohou být způsobeny nespecifickými vlivy, jako je celková toxicita.

Obecně se zařazení do kategorie 3 nebo nezařazení provádí ad hoc tam, kde zaznamenanými účinky jsou pouze malé změny v příznacích spontánních vad, malé změny v proporcích obecných variant, jako jsou pozorování při hodnocení kostry nebo malé rozdíly při hodnocení postnatálního vývoje.

Účinky v průběhu laktace

Látky, které jsou klasifikovány jako toxické pro reprodukci a u nichž jsou také obavy z hlediska jejich účinků na laktaci, je nutno označit větou R 64 (viz kritéria uvedená v bodě 3.2.8).

Pro účely klasifikace se za „toxické pro reprodukcí“ nepovažují toxické účinky na potomstvo, které vyplývají pouze z expozice mateřskému mléku, nebo toxické účinky plynoucí z přímé expozice dítěte, pokud tyto účinky nemají za následek poškozený vývoj potomka.

Látky, které nejsou klasifikovány jako toxické pro reprodukci, které však vyvolávají obavy z přenosu toxicity na dítě v průběhu laktace, je nutno označit větou R 64 (viz kritéria uvedená v bodě 3.2.8). Tato R-věta může být vhodná také pro látky, které ovlivňují množství nebo kvalitu mléka.

Věta R 64 se obvykle přiřazuje na základě:

a)	studií kinetiky toxicity, které prokáží pravděpodobnost, že v mateřském mléce je látka přítomna v množství dosahujícím potenciálně toxické hladiny,
b)	na základě výsledků jednogeneračních nebo dvougeneračních studií na zvířatech, které prokáží přítomnost nepříznivých účinků na potomka, způsobených přenosem mateřským mlékem,
c)	na základě důkazů u člověka, které svědčí o nebezpečí pro dětí v průběhu kojení.

Látky, o nichž je známo, že se kumulují v organismu a které se následně mohou v průběhu laktace uvolňovat do mléka, lze označit větami R 33 a R 64.

4.2.4 Postup klasifikace přípravků z hlediska specifických účinků na zdraví člověka

Jestliže přípravek obsahuje jednu nebo více látek klasifikovaných podle výše uvedených kritérií, klasifikuje se podle kritérií uvedených v příloze č. 3 tohoto nařízení (s využitím koncentračních limitů uvedených v příloze č. 1 C tohoto nařízení nebo pokud tam nejsou, s využitím koncentračních limitů uvedených v příloze č. 3 tohoto nařízení).

5. KRITÉRIA HODNOCENÍ NA ZÁKLADĚ ÚČINKŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

5.1 Úvodní poznámky

Základním cílem klasifikace látek nebezpečných životnímu prostředí je upozornit uživatele na nebezpečí plynoucí z přítomnosti látek pro ekosystémy. I když se uvedená kritéria vztahují na vodní ekosystémy, je známo, že určité látky mohou simultánně nebo alternativně ovlivňovat jiné ekosystémy, jejichž složky mohou sahat od půdní mikroflóry po primáty. Níže uvedená kritéria přímo vyplývají ze zkušebních metod uvedených ve vyhlášce, ⁴⁾ pokud je o nich zmínka. Zkušební metody, požadované pro zkoušení pro účely žádosti o registraci podle § 8 zákona, jsou omezené a z nich odvozené informace mohou být pro příslušnou klasifikaci nedostačující. Klasifikace může vyžadovat další údaje uvedené v doplňkových informacích podle § 8 zákona nebo jiné ekvivalentní studie. Mimoto může klasifikace podléhat přehodnocení z pohledu některých nových údajů.

Pro účely klasifikace a označování a s ohledem na současný stav znalostí se tyto látky dělí do dvou skupin na základě akutních anebo dlouhodobých účinků ve vodních systémech, nebo akutních anebo dlouhodobých účinků v ostatních systémech.

5.2 Kritéria pro klasifikaci, volbu výstražného symbolu nebezpečnosti a volbu vět pro označení specifické rizikovosti

5.2.1 Vodní prostředí

5.2.1.1 Látky se klasifikují na základě výsledků zkoušek jako nebezpečné pro životní prostředí a přiřadí se jim grafický symbol nebezpečnosti se slovním vyjádřením „nebezpečný pro životní prostředí“ a R-věty označující specifickou rizikovost R 50 a R 53 nebo R 51 a R 53 podle těchto kritérií

R 50 Vysoce toxický pro vodní organismy a

R 53 Může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí

Akutní toxicita: LC₅₀ (96 hod., ryby) ≤ 1 mg . l^-1, nebo

EC₅₀ (48 hod., dafnie) ≤ 1 mg . l^-1, nebo

IC₅₀ (72 hod., řasy) ≤ 1 mg . l^-1,

a látka není snadno rozložitelná, nebo

log Pow ≥ 3,0 (pokud není experimentálně stanoveno BCF ≤ 100);

Poznámka:

log Pow = logaritmus rozdělovacího koeficientu oktanol/voda)

R 50 Vysoce toxický pro vodní organismy

Akutní toxicita LC₅₀ (96 hod., ryby) ≤ 1 mg . l^-1, nebo

EC₅₀ (48 hod., dafnie) ≤ 1 mg . l^-1, nebo

IC₅₀ (72 hod., řasy) ≤ 1 mg . l^-1.

R 51 Toxický pro vodní organismy a

R 53 Může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí

Akutní toxicita:

LC₅₀ (96 hod., ryby) 1 mg . l^-1 < LC₅₀ ≤ 10 mg . l^-1, nebo

EC₅₀ (48 hod., dafnie) 1 mg . l^-1 < EC₅₀ ≤ 10 mg . l^-1, nebo

IC₅₀ (72 hod., řasy) 1 mg . l^-1 < IC₅₀ ≤ 10 mg . l^-1,

a látka není snadno rozložitelná, nebo

log Pow ≥ 3,0 (pokud není experimentálně stanoveno BCF ≤ 100).

5.2.1.2 Látky se klasifikují jako nebezpečné pro životní prostředí a přiřazují se jim věty označující specifickou rizikovost R 52 a R 53 na základě níže uvedených kritérií:

R 52 Škodlivý pro vodní organismy, a

R 53 Může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí

Akutní toxicita:

LC₅₀ (96 hod., ryby) 10 mg . l^-1 < LC₅₀ ≤ 100 mg . l^-1, nebo

EC₅₀ (48 hod., dafnie) 10 mg . l^-1 < EC₅₀ ≤ 100 mg . l^-1, nebo

IC₅₀ (72 hod., řasy) 10 mg . l^-1 < IC₅₀ ≤ 100 mg . l^-1,

a látka není snadno rozložitelná.

Toto kritérium se používá v případech, kdy neexistují dostatečné vědecké důkazy o rozložitelnosti anebo toxicitě, které by prokázaly, že ani látka, ani rozkladné produkty nevytvoří potenciální dlouhodobé anebo opožděné nebezpečí pro vodní prostředí. Takovýto vědecký důkaz je obvykle nutno založit na výsledcích zkoušek požadovaných pro zkoušení pro účely žádosti o registraci podle § 8 zákona, nebo na stejně hodnotných studiích a měly by zahrnovat

1)	ověřenou schopnost rychlé rozložitelnosti ve vodním prostředí,
2)	nepřítomnost účinků chronické toxicity při koncentraci 1,0 mg.l^-1, např. není-li pozorován žádný účinek při koncentraci větší než 1,0 mg.l^-1 při studii prolongované toxicity na rybách nebo dafniích.

R 52 Škodlivý pro vodní organismy

Látky, které nesplňují výše uvedená kritéria, přesto však mohou. na základě dostupných důkazů týkajících se toxicity, představovat nebezpečí pro strukturu nebo funkci vodních ekosystémů.

R 53 Může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí

Látky, které nesplňují výše uvedená kritéria, které však přesto mohou na základě dostupných důkazů týkajících se jejich stálosti, schopnosti kumulace a dále na základě předpovídaného nebo pozorovaného chování v životním prostředí představovat okamžité, dlouhodobé anebo opožděné nebezpečí pro strukturu anebo funkci vodních ekosystémů.

Např. na látky špatně rozpustné ve vodě, tj. látky s rozpustností menší než 1 mg . l^-1 se vztahují tato kritéria, jestliže:

a)	nejsou snadno rozložitelné, a
b)	log Pow ≥ 3,0 (pokud není experimentálně stanoveno BCF ≤ 100).

Toto kritérium se používá, pokud neexistují další vědecké důkazy o rozložitelnosti anebo toxicitě, které by postačovaly k poskytnutí dostatečných záruk, že ani látka, ani produkty jejího rozkladu nepředstavují dlouhodobé anebo zpožděné nebezpečí pro vodní prostředí.

Tyto další vědecké důkazy je obvykle zapotřebí doložit na zkouškách požadovaných podle § 8 zákona, nebo zkouškách ekvivalentní hodnoty, a mohou zahrnovat:

-	prokázaný potenciál rychlého rozkladu ve vodním prostředí,
-	nepřítomnost účinků chronické toxicity při mezní rozpustnosti, např. není pozorován vliv koncentrace větší, než je limit rozpustnosti stanovený dlouhodobým testem toxicity na rybách nebo dafniích.

5.2.1.3 Poznámky ke stanovení IC₅₀ pro řasy a ke stanovení rozložitelnosti

-	Jestliže v případě silně zabarvených látek lze prokázat, že růst řas je inhibován výhradně v důsledku snížení intenzity světla, pak 72 hod. IC₅₀ pro řasy nelze použít jako základ pro klasifikaci.
-	Látky jsou považovány za snadno rozložitelné, jestliže platí následující kritéria:

a)	jestliže při 28-denních studiích biologického rozkladu bylo dosaženo následujících hladin rozložení:

-	u pokusů založených na rozpuštěném organickém uhlíku: 70 %
-	u pokusů založených na spotřebě kyslíku nebo tvorbě oxidu uhličitého: 60 % teoretického maxima.

Těchto hladin biologické rozložitelnosti musí být dosaženo do 10 dnů od začátku rozkladu, přičemž se za začátek rozkladu bere čas, kdy bylo rozloženo 10 % látky, nebo

b)	v případech, kdy jsou k dispozici pouze údaje CHSK a BSK₅, jestliže poměr BSK₅/CHSK je větší nebo roven 0,5, nebo
c)	je-li k dispozici jiný vědecký důkaz, že látku a přípravek lze do 28 dnů rozložit (biologicky nebo nebiologicky) ve vodním prostředí na hladinu > 70 %.

5.2.2 Ostatní prostředí

5.2.2.1 Látky se klasifikují jako nebezpečné pro životní prostředí, přiřadí se jim grafický symbol nebezpečnosti se slovním vyjádřením „nebezpečný pro životní prostředí“ a přiřazují se jim R-věty na základě níže uvedených kritérií:

R 54 Toxický pro rostliny

R 55 Toxický pro živočichy

R 56 Toxický pro půdní organismy

R 57 Toxický pro včely

R 58 Může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky v životním prostředí

Látky, které na základě dostupných důkazů o jejich vlastnostech, stálosti, kumulativní schopnosti a předvídanému nebo pozorovanému vlivu a chování v životním prostředí, mohou představovat okamžité, dlouhodobé anebo opožděné nebezpečí pro strukturu nebo funkci přírodních ekosystémů, vyjma nebezpečí uvedeného v bodě 5.2.1.

5.2.2.2 Látky se klasifikují jako nebezpečné pro životní prostředí, přiřadí se jim grafický symbol nebezpečnosti se slovním vyjádřením „nebezpečný pro životní prostředí“ a přiřazují se jim R-věty na základě níže uvedených kritérií:

R 59 Nebezpečný pro ozonovou vrstvu

Látky, které na základě dostupných důkazů o jejich vlastnostech a předvídaném nebo pozorovaném vlivu a chování v životním prostředí mohou představovat nebezpečí pro strukturu anebo funkci stratosférické ozonové vrstvy. Do této skupiny náleží látky narušující ozonovou vrstvu Země, uvedené ve zvláštních předpisech. ⁸⁾

5.2.3 Postup při klasifikaci přípravků z hlediska účinků na životní prostředí

Jestliže přípravek obsahuje jednu nebo více látek klasifikovaných podle výše uvedených kritérií, klasifikuje se podle kritérií uvedených v příloze č. 3 tohoto nařízení, s využitím koncentračních limitů uvedených v Seznamu klasifikovaných látek (příloha č. 1 C tohoto nařízení) nebo pokud tam nejsou, s využitím koncentračních limitů uvedených v příloze č. 3 tohoto nařízení.

6. KOMENTÁŘ K POUŽITÍ S-VĚT

6.1 Úvodní poznámka

Pokyny pro bezpečné nakládání (S-věty) se přiřazují chemickým látkám a chemickým přípravkům na základě níže uvedených obecných kritérií.

6.2 Pokyny pro bezpečné nakládání s chemickými látkami a přípravky

S 1 Uchovávejte pod uzamčením

Použití:

-	vysoce toxické, toxické látky a žíravé látky a přípravky.

Kritéria pro použití:

-	povinná pro vysoce toxické, toxické a žíravé látky a přípravky, pokud jsou prodávány spotřebiteli.

S 2 Uchovávejte mimo dosah dětí

Použití:

-	všechny nebezpečné látky a přípravky.

Kritéria pro použití:

-	povinná pro všechny nebezpečné látky a přípravky prodávané spotřebiteli, vyjma látek klasifikovaných pouze jako nebezpečné pro životní prostředí.

S 3 Uchovávejte v chladnu

Použití:

-	organické peroxidy,
-	jiné nebezpečné látky a přípravky s bodem varu ≤ 40 °C.

Kritéria pro použití:

-	povinná pro organické peroxidy, pokud se nepoužije věta S 47,
-	doporučená pro ostatní nebezpečné látky a přípravky s bodem varu ≤ 40 °C.

S 4 Uchovávejte mimo obytné objekty

Použití:

-	vysoce toxické a toxické látky a přípravky.

Kritéria pro použití:

obvykle je omezena na vysoce toxické a toxické látky a přípravky, kde je žádoucí doplnit ji větou S 13; například pokud existuje nebezpečí vdechnutí a látku nebo přípravek je nutno skladovat mimo obytné objekty. Tento pokyn není určen k tomu, aby bránil správnému používání látky nebo přípravku v obytných objektech.

S 5 Uchovávejte pod ..... (příslušnou kapalinu specifikuje výrobce a dovozce)

Použití:

-	pevné látky a přípravky podléhající samovznícení.

Kritéria pro použití:

-	obvykle je omezena na speciální případy, např. sodík, draslík nebo bílý fosfor.

S 6 Uchovávejte pod ..... (inertní plyn specifikuje výrobce a dovozce)

Použití:

-	nebezpečné látky a přípravky, které je nutno uchovávat v inertní atmosféře.

Kritéria pro použití:

-	obvykle je omezena na speciální případy, např. některé organokovové sloučeniny.

S 7 Uchovávejte obal těsně uzavřený

Použití:

-	organické peroxidy,
-	látky a přípravky, které mohou uvolňovat vysoce toxické, toxické, zdraví škodlivé nebo extrémně hořlavé plyny
-	látky a přípravky, které při styku se vzdušnou vlhkostí mohou uvolňovat extrémně hořlavé plyny,
-	vysoce hořlavé pevné látky.

Kritéria pro použití:

-	povinná pro organické peroxidy
-	doporučená pro ostatní výše uvedené oblasti použití.

S 8 Uchovávejte obal suchý

Použití:

-	látky a přípravky, které mohou prudce reagovat s vodou,
-	látky a přípravky, které při styku s vodou uvolňují extrémně hořlavé plyny,
-	látky a přípravky, které při styku s vodou uvolňují vysoce toxické nebo toxické plyny.

Kritéria pro použití:

-	obvykle je omezena na výše uvedené oblasti použití, pokud je nutné posílit výstrahy dané zejména větami R 14, R 15 a R 29.

S 9 Uchovávejte obal na dobře větraném místě

Použití:

-	těkavé látky a přípravky, které mohou uvolňovat vysoce toxické, toxické nebo zdraví škodlivé páry,
-	extrémně hořlavé nebo vysoce hořlavé kapaliny a extrémně hořlavé plyny.

Kritéria pro použití:

-	doporučená pro těkavé látky a přípravky, které mohou uvolňovat vysoce toxické, toxické nebo zdraví škodlivé páry,
-	doporučená pro extrémně hořlavé nebo vysoce hořlavé kapaliny nebo extrémně hořlavé plyny.

S 12 Neuchovávejte obal těsně uzavřený

Použití:

-	látky a přípravky, které v důsledku uvolňování plynů nebo par mohou způsobit roztrhnutí obalu.

Kritéria pro použití:

-	obvykle je omezena na výše uvedené speciální případy.

S 13 Uchovávejte odděleně od potravin, nápojů a krmiv

Použití:

-	vysoce toxické, toxické a zdraví škodlivé látky a přípravky.

Kritéria pro použití:

-	doporučená pro látky a přípravky, u nichž je pravděpodobné používání spotřebitelem.

S 14 Uchovávejte odděleně od ..... (vzájemně se vylučující látky uvede výrobce a dovozce)

Použití:

-	organické peroxidy.

Kritéria pro použití:

-	povinná a obvykle omezena na organické peroxidy. Může však být užitečná ve výjimečných případech, kdy vzájemná nesnášenlivost látek může vyvolat specifické nebezpečí.

S 15 Chraňte před teplem

Použití:

-	látky a přípravky, které se působením tepla mohou rozkládat, nebo které mohou vlivem tepla spontánně reagovat.

Kritéria pro použití:

-	obvykle je omezena na speciální případy, např. monomery, nepřiřadí se však, jsou-li již použity věty R 2, R 3 anebo R 5.

S 16 Uchovávejte mimo dosah zdrojů zapálení - Zákaz kouření

Použití:

-	extrémně hořlavé nebo vysoce hořlavé kapaliny a extrémně hořlavé plyny.

Kritéria pro použití:

-	doporučena pro výše uvedené látky a přípravky, nepoužívá se však, jsou-li již použity věty R 2, R 3 anebo R 5.

S 17 Uchovávejte mimo dosah hořlavých materiálů

Použití:

-	látky a přípravky, které mohou s hořlavým materiálem vytvářet výbušné nebo samovolně vznětlivé směsi.

Kritéria pro použití:

-	vhodná pro použití ve speciálních případech, např. pro zdůraznění věty R8 a R9.

S 18 Zacházejte s obalem opatrně a opatrně jej otevírejte

Použití:

-	látky a přípravky schopné vytvořit v obalu přetlak,
-	látky a přípravky, které mohou tvořit výbušné peroxidy.

Kritéria pro použití:

-	obvykle je omezena na výše uvedené případy, kdy existuje nebezpečí poškození očí, nebo když lze předpokládat, že látky a přípravky budou používány spotřebitelem.

S 20 Nejezte a nepijte při používání

Použití:

-	vysoce toxické, toxické a žíravé látky a přípravky.

Kritéria pro použití:

-	obvykle je omezena na speciální případy (např. arsen a sloučeniny arsenu; fluoracetáty), zejména pokud lze předpokládat, že některé z nich budou používány spotřebitelem.

S 21 Nekuřte při používání

Použití:

-	látky a přípravky, které při hoření uvolňují toxické produkty.

Kritéria pro použití:

-	obvykle je omezena na speciální případy (např. halogenované sloučeniny).

S 22 Nevdechujte prach

Použití:

-	všechny pevné látky a přípravky, které jsou zdraví škodlivé.

Kritéria pro použití:

-	povinná pro ty výše uvedené látky a přípravky, jimž je přiřazena věta R 42.
-	doporučená pro ty výše uvedené látky a přípravky, které jsou dodávány ve formě vdechovatelného prachu a u nichž není známo nebezpečí pro zdraví plynoucí z tohoto vdechování.

S 23 Nevdechujte plyny/dýmy/páry/aerosoly (příslušný výraz specifikuje výrobce a dovozce)

Použití:

-	všechny kapalné nebo plynné látky a přípravky, které jsou zdraví škodlivé

Kritéria pro použití:

-	povinná pro ty výše uvedené látky a přípravky, jimž je přiřazena věta R 42,
-	povinná pro látky a přípravky určené k použití stříkáním. Vedle ní je nutno uvést větu S 38 nebo S 51,
-	doporučená tam, kde je nutno upozornit uživatele na nebezpečí spojené s vdechováním, které není uvedeno v povinných R-větách charakterizujících riziko.

S 24 Zamezte styku s kůží

Použití:

-	všechny zdraví škodlivé látky a přípravky.

Kritéria pro použití:

-	povinná pro látky a přípravky, jimž je přiřazena věta R 43, pokud jim nebyla také přiřazena věta S 36,
-	doporučená tam, kde je nutno upozornit uživatele na nebezpečí při styku s kůží, které není uvedeno v povinných R-větách charakterizujících riziko (např. paresthesie). Může však být použita pro zdůraznění těchto R-vět.

S 25 Zamezte styku s očima

Použití:

-	všechny zdraví škodlivé látky a přípravky.

Kritéria pro použití:

-	doporučená tam, kde je nutno upozornit uživatele na nebezpečí při styku s očima, které není uvedeno v povinných R-větách. Může však být použita pro zdůraznění těchto vět,
-	doporučená pro látky, jimž je přiřazena věta R 34, R 35, R 36 nebo R 41, u nichž je pravděpodobné, že budou používány spotřebitelem.

S 26 Při zasažení očí okamžitě důkladně vypláchněte vodou a vyhledejte lékařskou pomoc

Použití:

-	žíravé nebo dráždivé látky a přípravky.

Kritéria pro použití:

-	povinná pro žíravé látky a přípravky a pro látky a přípravky, kterým již byla přiřazena věta R 41,
-	doporučená pro dráždivé látky a přípravky, kterým již byla přiřazena věta R 36.

S 27 Okamžitě odložte veškeré kontaminované oblečení

Použití:

-	vysoce toxické, toxické nebo žíravé látky a přípravky.

Kritéria pro použití:

-	povinná pro vysoce toxické látky a přípravky, kterým byla přiřazena věta R 27 a předpokládá se, že budou používány spotřebitelem
-	doporučená pro vysoce toxické látky a přípravky používané v průmyslu, kterým byla přiřazena věta R 27. Tuto větu pro bezpečné zacházení však není nutno použít, je-li přiřazena věta S 36.
-	doporučená pro toxické látky a přípravky, kterým byla přiřazena věta R 24, a rovněž pro žíravé látky a přípravky, u nichž se předpokládá, že budou používány spotřebitelem.

S 28 Při styku s kůží okamžitě omyjte velkým množstvím .... (vhodnou kapalinu specifikuje výrobce a dovozce)

Použití:

-	vysoce toxické, toxické nebo žíravé látky a přípravky.

Kritéria pro použití:

-	povinná pro vysoce toxické látky a přípravky,
-	doporučená pro ostatní výše uvedené látky a přípravky, zejména pro případy, kdy voda není nejvhodnější kapalinou pro opláchnutí.
-	doporučená pro žíravé látky a přípravky, u nichž se předpokládá, že budou používány spotřebitelem.

S 29 Nevylévejte do kanalizace

Použití:

-	extrémně nebo vysoce hořlavé kapaliny nemísitelné s vodou,
-	vysoce toxické a toxické látky a přípravky
-	látky nebezpečné pro životní prostředí.

Kritéria pro použití:

-	povinná pro látky nebezpečné pro životní prostředí s přiřazeným výstražným symbolem nebezpečnosti „nebezpečný pro životní prostředí“, u nichž se předpokládá, že budou používány spotřebitelem, pokud to není jejich určené použití,
-	doporučená pro jiné výše uvedené látky a přípravky, u nichž se předpokládá, že budou používány spotřebitelem, pokud to není jejich určené použití.

S 30 K tomuto výrobku nikdy nepřidávejte vodu

Použití:

-	látky a přípravky, které bouřlivě reagují s vodou.

Kritéria pro použití:

-	obvykle omezena na speciální případy (např. kyselinu sírovou) a může být případně použita pro poskytnutí co nejjasnějších informací, buď ke zdůraznění věty R 14, nebo jako alternativa k větě R 14.

S 33 Proveďte preventivní opatření proti výbojům statické elektřiny

Použití:

-	extrémně nebo vysoce hořlavé látky a přípravky.

Kritéria pro použití:

-	doporučena pro průmyslově používané látky a přípravky, které neabsorbují vlhkost. Prakticky se nikdy nepoužívá pro látky a přípravky uváděné na trh pro používání spotřebitelem.

S 35 Tento materiál a jeho obal musí být zneškodněny bezpečným způsobem

Použití:

-	všechny nebezpečné látky a přípravky

Kritéria pro použití:

-	doporučená pro látky a přípravky, pro jejichž správné zneškodnění jsou potřebné speciální pokyny.

S 36 Používejte vhodný ochranný oděv

Použití:

-	organické peroxidy,
-	vysoce toxické, toxické nebo zdraví škodlivé látky a přípravky,
-	žíravé látky a přípravky.

Kritéria pro použití:

-	povinná pro vysoce toxické a žíravé látky a přípravky,
-	povinná pro látky a přípravky, jimž byla přiřazena věta R 21 nebo R 24,
-	povinná pro kategorii 3 karcinogenů, mutagenů a látek toxických pro reprodukci, pokud nejsou tyto účinky vyvolány výhradně vdechováním látky nebo přípravku,
-	povinná pro organické peroxidy,
-	doporučená pro toxické látky a přípravky, u nichž není známa hodnota LD₅₀ dermální, ale u nichž je pravděpodobné, že jsou toxické při styku s kůží,
-	doporučená pro látky a přípravky používané v průmyslu, které mohou poškozovat zdraví při dlouhodobé expozici.

S 37 Používejte vhodné ochranné rukavice

Použití:

-	vysoce toxické, toxické, zdraví škodlivé nebo žíravé látky a přípravky,
-	organické peroxidy,
-	látky a přípravky, které dráždí kůži nebo způsobují senzibilizaci při styku s kůží.

Kritéria pro použití:

-	povinná pro vysoce toxické a žíravé látky a přípravky,
-	povinná pro látky a přípravky, jimž je přiřazena věta R 21, R 24 nebo R 43,
-	povinná pro kategorii 3 karcinogenů, mutagenů a látek toxických pro reprodukci, pokud nejsou tyto účinky vyvolány výhradně vdechováním látky nebo přípravku,
-	povinná pro organické peroxidy,
-	doporučená pro toxické látky a přípravky, u nichž není známa hodnota LD₅₀ dermální, a je u nich pravděpodobné, že jsou toxické při styku s kůží,
-	doporučená pro látky a přípravky, které dráždí kůži.

S 38 V případě nedostatečného větrání používejte vhodné vybavení pro ochranu dýchacích orgánů

Použití:

-	vysoce toxické nebo toxické látky a přípravky.

Kritéria pro použití:

-	obvykle omezena na speciální případy zahrnující používání vysoce toxických nebo toxických látek a přípravků v průmyslu nebo zemědělství.

S 39 Používejte osobní ochranné pracovní prostředky pro oči a obličej

Použití:

-	organické peroxidy,
-	žíravé látky a přípravky, včetně dráždivých, které představují nebezpečí vážného poškození očí,
-	vysoce toxické a toxické látky a přípravky.

Kritéria pro použití:

-	povinná pro látky a přípravky, jimž je přiřazena věta R 34, R 35 nebo R41,
-	povinná pro organické peroxidy,
-	doporučená tam, kde je třeba upozornit uživatele na nebezpečí styku s očima, které není uvedeno v přiřazené R-větě,
-	obvykle omezena na výjimečné případy pro vysoce toxické a toxické látky a přípravky, u nichž je nebezpečí vystříknutí a je pravděpodobné snadné vstřebávání kůží.

S 40 Podlahy a předměty znečistěné tímto materiálem čistěte ..... (specifikuje výrobce a dovozce)

Použití:

-	všechny nebezpečné látky a přípravky.

Kritéria pro použití:

-	obvykle omezena na ty nebezpečné látky a přípravky, pro které se voda nepovažuje za vhodný čistící prostředek (např. kde je nezbytná absorpce práškovým materiálem, rozpuštění rozpouštědlem atd.) a kde je ze zdravotních nebo bezpečnostních důvodů důležité uvést upozornění v označení.

S 41 V případě požáru nebo výbuchu nevdechujte dýmy

Použití:

-	nebezpečné látky a přípravky, které při hoření uvolňují vysoce toxické nebo toxické plyny.

Kritéria pro použití:

-	obvykle omezena na speciální případy.

S 42 Při fumigaci nebo rozprašování používejte vhodný ochranný prostředek k ochraně dýchacích orgánů (specifikaci uvede výrobce a dovozce)

Použití:

-	látky a přípravky určené pro uvedené účely, které však mohou ohrozit zdraví a bezpečnost uživatele, pokud se neprovedou patřičná preventivní opatření.

Kritéria pro použití:

-	obvykle omezena na speciální případy.

S 43 V případě požáru použijte ..... (uveďte zde konkrétní typ hasicího zařízení. Zvyšuje-li riziko voda, připojte: „Nikdy nepoužívat vodu“)

Použití:

-	extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé látky a přípravky.

Kritéria pro použití:

-	povinná pro látky a přípravky, které ve styku s vodou nebo vlhkým vzduchem vyvíjejí vysoce hořlavé plyny,
-	doporučená pro extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé látky a přípravky, zejména pokud jsou nemísitelné s vodou.

S 45 V případě nehody, nebo necítíte-li se dobře, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc (je-li možno, ukažte toto označení)

Použití:

-	vysoce toxické látky a přípravky,
-	toxické a žíravé látky a přípravky
-	látky a přípravky, které vyvolávají senzibilizaci při vdechování.

Kritéria pro použití:

-	povinná pro výše uvedené látky a přípravky.

S 46 Při požití okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc a ukažte tento obal nebo označení

Použití:

-	všechny nebezpečné látky a přípravky, vyjma vysoce toxických, toxických, žíravých nebo nebezpečných pro životní prostředí.

Kritéria pro použití:

-	povinná pro všechny výše uvedené látky a přípravky, které pravděpodobně budou používány spotřebitelem, s výjimkou případů, kdy neexistuje žádný důvod k obavám z požití, zejména dětmi.

S 47 Uchovávejte při teplotě nepřesahující ..... °C (specifikuje výrobce a dovozce)

Použití:

-	látky a přípravky, které jsou při určité teplotě nestabilní.

Kritéria pro použití:

-	obvykle omezena na speciální případy (např. některé organické peroxidy).

S 48 Uchovávejte ve zvlhčeném stavu ..... (vhodnou látku specifikuje výrobce a dovozce)

Použití:

-	látky a přípravky, které se po vyschnutí stávají velmi citlivými na jiskry, tření nebo nárazy.

Kritéria pro použití:

-	obvykle omezena na speciální případy, např. nitrocelulosy.

S 49 Uchovávejte pouze v původním obalu

Použití:

-	látky a přípravky, které jsou náchylné ke katalytickému rozkladu.

Kritéria pro použití:

-	látky a přípravky náchylné ke katalytickému rozkladu, např. některé organické peroxidy.

S 50 Nesměšujte s ...... (specifikuje výrobce a dovozce)

Použití:

-	látky a přípravky, které mohou reagovat se specifikovaným produktem za vývoje vysoce toxických nebo toxických plynů,
-	organické peroxidy.

Kritéria použití:

-	doporučená pro výše uvedené látky a přípravky, u nichž se předpokládá, že budou používány spotřebitelem, pokud je toto označení vhodnější alternativou než věta R 31 nebo R 32,
-	povinná pro některé peroxidy, které mohou prudce reagovat s urychlovači nebo promotory.

S 51 Používejte pouze v dobře větraných prostorách

Použití:

-	látky a přípravky, u nichž se předpokládá, nebo jsou určeny k přípravě par, prachů, aerosolů, dýmů, mlh atd., což vede ke vzniku nebezpečí inhalace, ohně nebo výbuchu.

Kritéria pro použití:

-	doporučená tam, kde by nebylo vhodné použít S 38. Je důležitá v případech, kdy se předpokládá, že tyto látky a přípravky budou pravděpodobně používány spotřebitelem.

S 52 Nedoporučuje se pro použití v interiéru na velké plochy

Použití:

-	těkavé, vysoce toxické, toxické a zdraví škodlivé látky a přípravky obsahující tyto látky.

Kritéria pro použití:

-	doporučená tam, kde je pravděpodobné, že dlouhodobé vystavení těmto látkám způsobí poškození zdraví v důsledku jejich těkavosti z velkých upravených povrchů v bytech nebo v jiných uzavřených prostorách, kde se shromažďují lidé.

S 53 Zamezte expozici - před použitím si obstarejte speciální instrukce

Použití:

-	látky a přípravky, které jsou karcinogenní, mutagenní anebo toxické pro reprodukci.

Kritéria pro použit:

-	povinná pro výše uvedené látky a přípravky, kterým je přiřazena alespoň jedna z následujících R-vět: R 45, R 46, R 49, R 60 nebo R 61.

S 56 Zneškodněte tento materiál a jeho obal ve sběrném místě pro zvláštní nebo nebezpečné odpady

Použití:

-	všechny nebezpečné látky a přípravky

Kritéria pro použití:

-	doporučená pro všechny nebezpečné látky a přípravky, kdy se předpokládá, že tyto látky a přípravky budou používány spotřebitelem, a které musí být zneškodněny zvláštním způsobem.

S 57 Použijte vhodný obal k zamezení kontaminace životního prostředí

Použití:

-	látky s přiřazeným výstražným symbolem nebezpečnosti „nebezpečný pro životní prostředí“.

Kritéria pro použití:

-	obvykle vymezena pro látky, u nichž není pravděpodobné, že budou používány spotřebitelem.

S 59 Informujte se u výrobce nebo dodavatele o regeneraci nebo recyklaci

Použití:

-	všechny nebezpečné látky a přípravky

Kritéria pro použití:

-	povinná pro látky nebezpečné pro ozonovou vrstvu,
-	doporučená pro ostatní látky a přípravky které se doporučuje regenerovat nebo recyklovat.

S 60 Tento materiál a jeho obal musí být zneškodněn jako nebezpečný odpad

Použití:

-	všechny nebezpečné látky a přípravky.

Kritéria pro použití:

-	doporučená pro látky a přípravky, u nichž se nepředpokládá, že budou používány spotřebitelem, jimž nebyla přiřazena věta S 35.

S 61 Zabraňte uvolnění do životního prostředí. Viz speciální pokyny nebo bezpečnostní listy

Použití:

-	látky nebezpečné pro životní prostředí.

Kritéria pro použití:

-	obvykle používána pro látky, jimž je přiřazen výstražný symbol nebezpečností „nebezpečný životnímu prostředí“,
-	doporučená pro všechny látky klasifikované jako nebezpečné pro životní prostředí, na něž se nevztahuje výše uvedené.

S 62 Při požití nevyvolávejte zvracení: okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc a ukažte tento obal nebo označení

Použití:

-	látky a přípravky klasifikované jako zdraví škodlivé větou R 65 na základě kritérií uvedených v bodě 3.2.3,
-	nepoužívá se pro látky a přípravky, které jsou uváděny na trh v aerosolovém balení (nebo v obalech vybavených rozprašovačem, viz bod 6).

Kritéria pro použití:

-	povinná pro výše uvedené látky a přípravky, které se prodávají spotřebiteli nebo se předpokládá, že je bude používat, vyjma případů, kdy je povinná věta S 45 nebo S 46.
-	doporučená pro výše uvedené látky a přípravky používané v průmyslu vyjma případů, kdy je povinná věta S 45 nebo S 46.

S 63 V případě nehody při vdechnutí přeneste postiženého na čerstvý vzduch a ponechte jej v klidu

Použití:

-	vysoce toxické a toxické látky a přípravky (plyny, páry, částice, těkavé kapaliny),
-	látky a přípravky, které vyvolávají senzibilizaci při vdechování.

Kritéria pro použití:

-	povinná pro látky a přípravky s přiřazenou větou R 26, R 23 nebo R 42, u nichž se předpokládá, že budou používány spotřebitelem způsobem, při kterém může dojít ke vdechnutí.

S 64 Při požití vypláchněte ústa velkým množstvím vody (pouze je-li postižený při vědomí)

Použití:

-	žíravé nebo dráždivé látky a přípravky.

Kritéria pro použití:

-	doporučená pro výše uvedené látky a přípravky, u nichž se předpokládá, že budou používány spotřebitelem a kde je vhodné ošetření výše uvedeným způsobem.

7. SPECIÁLNÍ PŘÍPADY: LÁTKY

7.1 Lahve na přepravu plynů

U lahví na přepravu plynů se považují požadavky na označování za splněné, jestliže splňují požadavky uvedené v § 12, § 13 a § 14 zákona.

Lahve na přepravu plynů o vodní kapacitě rovné nebo menší než 150 litrů lze označit odchylně od § 12 a § 13 zákona, jsou-li splněny následující podmínky:

-	označení splňuje požadavky normy ČSN ISO 7225 (třídicí znak 07 8501), Lahve na přepravu plynů - Bezpečnostní nálepky
-	informace specifikované v § 12 odst. 2 písm. a), b), c), e), f) zákona jsou uvedeny na trvanlivé bezpečnostní nálepce připevněné k lahvi dle ČSN ISO 7225 (třídící znak 07 8501 ).

7.2 Nádoby pro plyny určené pro propan, butan nebo zkapalněný ropný plyn (LPG)

Tyto látky jsou klasifikovány v příloze č. 1 tabulka C tohoto nařízení. Přestože jsou tyto látky klasifikovány jako nebezpečné ve smyslu § 2 zákona, nepředstavují nebezpečí pro zdraví člověka, jsou-li uváděny na trh v uzavřených jednorázově nebo opakovaně plnitelných tlakových nádobách dle ČSN EN 417 jako topný plyn určený pouze ke spalování.

Tyto tlakové nádoby musí být označeny příslušnými výstražnými symboly nebezpečnosti a standardními větami označujícími specifickou rizikovost (R-věty) a standardními pokyny pro bezpečné nakládání (S-věty), které se vztahují k hořlavosti, nemusí se však uvádět účinky na zdraví člověka. Avšak právnické osobě nebo fyzické osobě oprávněné k podnikání je výrobce, dovozce nebo distributor povinen poskytnout údaje o účincích na zdraví člověka v bezpečnostním listu dle § 14 zákona.

7.3 Kovy v celistvé formě

Tyto látky jsou klasifikovány v příloze č. 1 tabulka C tohoto nařízení nebo se klasifikují podle § 3 zákona. Avšak některé z těchto látek, i když jsou klasifikované jako nebezpečné ve smyslu § 2 zákona, ve formě uváděné na trh nepředstavují nebezpečí pro zdraví člověka při vdechování, požití nebo styku s kůží, ani nepředstavují nebezpečí pro vodní prostředí.

Tyto látky se nemusí označovat podle § 12 zákona, avšak právnické osobě nebo fyzické osobě oprávněné k podnikání je výrobce, dovozce nebo distributor povinen poskytnout veškeré informace, které by měly být uvedeny na obalu dle § 12 zákona, v bezpečnostním listu dle § 14 zákona.

7.4 Látky klasifikované větou R 65

Látky klasifikované jako zdraví škodlivé na základě nebezpečnosti při vdechování není nutno označovat jako zdraví škodlivé větou R 65, jsou-li uváděny na trh v obalech na aerosoly nebo obalech vybavených rozprašovačem.

8. SPECIÁLNÍ PŘÍPADY: PŘÍPRAVKY

8.1 Plynné přípravky (plynné směsi)

U plynných přípravků se bere v úvahu:

a)	hodnocení fyzikálně chemických vlastností,
b)	hodnocení nebezpečnosti pro zdraví člověka.

8.1.1 Hodnocení fyzikálně-chemických vlastností

8.1.1.1 Hořlavost

Hořlavé vlastnosti těchto přípravků se stanoví metodami specifikovanými ve vyhlášce³⁾ a za použití kritérií uvedených v bodech 2.2.3 až 2.2.5 této přílohy.

Avšak v případech, kdy se plynné přípravky vyrábějí na objednávku v malých množstvích, lze provést hodnocení hořlavosti plynných přípravků za použití následující výpočetní metody.

Složení plynné směsi, vyjádřené vzorcem:

A₁F₁ + .....+ A_iF_i + ...A_nF_n + B₁I₁ + ...B_iI_i+ ...B_pI_p

kde:

A a B jsou molární zlomky,

F_i je hořlavý plyn,

I_i je inertní plyn,

n je počet hořlavých plynů,

p je počet inertních plynů,

lze převést do tvaru, ve kterém všechna I_i (inertní plyny) jsou vyjádřena ekvivalentem dusíku za použití koeficientu K_i a kde ekvivalentní obsah nehořlavého plynu A'_i je vyjádřen následujícím vzorcem:

Použitím hodnoty maximálního obsahu hořlavého plynu, který ve směsi s dusíkem dává složení, jež není hořlavé na vzduchu (Tc_i), lze získat následující výraz:

Plynná směs je hořlavá, je-li hodnota výše uvedeného výrazu větší než jedna, přípravek se klasifikuje jako extrémně hořlavý a přiřadí se věta R 12.

8.1.1.2 Koeficienty ekvivalence (K_i) a maximální obsah hořlavého plynu (Tc_i)

Hodnoty koeficientů ekvivalence K_i mezi inertními plyny a dusíkem jsou uvedeny v tabulce č. 1 a hodnoty maximálních obsahů hořlavého plynu (Tc_i) jsou uvedeny v tabulce č. 2. Pokud hodnota Tc_i pro hořlavý plyn není k dispozici, použije se odpovídající dolní mez výbušnosti (LEL). Jestliže pro daný hořlavý plyn neexistuje hodnota LEL, stanoví se za hodnotu Tc_i 1 % objemové.

Tabulka č. 1: Koeficienty ekvivalence, K_i, mezi inertními plyny a dusíkem

Plyn	N₂	CO₂	He	Ar	Ne	Kr	Xe	SO₂	SF₆	CF₄	C₃F₈
K_i	1,0	1,5	0,5	0,5	0,5	0,5	0,5	1,5	1,5	1,5	1,5

Poznámka: Pro ostatní nehořlavé a neoxidující plyny, jejichž molekuly jsou složeny ze tří nebo více atomů, se používá koeficient ekvivalence K_i = 1,5.

Tabulka č. 2: Maximální obsah hořlavého plynu, Tc_i, ve směsi s dusíkem, která není na vzduchu hořlavá

Plyn	Tc_i (% obj.)	Plyn	Tc_i (% obj.)
vodík	5,7	vinylbromid	6,8
oxid uhelnatý	20,0	1-chlor-1,1-difluorethan (R 142b)	5,5
methan	14,3	vinylfluorid	3,2
ethan	7,6	R 143a	5,6
ethylen (ethen)	6,0	1,1-difluorethan	4,6
butany	5,7	R 152a	1,0
propan	6,0	chlorethan (ethylchlorid)	4,3
propeny	6,5	propadien (allen)	2,1
buteny	5,5	methyl(vinyl)ether	2,7
2-methylpropen (isobutylen)	6,0	cyklobutan	2,0
butadien	4,5	pent-1-en	1,8
acetylen	4,0	fluorethan	4,3
2.2-dimethylpropan (neopentan)	4,0	vinylchlorid	4,5
n-pentan a isopentan	4,0	dikyan	7,0
n-hexan	3,5	arsin (arsenovodík)	5,6
n-heptan	2,0	diboran	1,0
n-oktan	1,8	kyanovodík	6,7
isooktan {2,2,4-trimethylpentan)	1,8	karbonylsulfid	14,0
n-nonan	1,5	karbonyl niklu	1,1
n -dekan	1,1	fosfin, fosfan	1,2
n -dodekan	1,0	monoethylamin	4,8
cyklopropan	6,8	dimethylamin	3,5
cyklohexan	2.5	trimethylamin	2,5
benzen	4,2	dichlormethan (methylenchlorid)	10,0
toluen	2,1	methanthiol (methylmerkaptan)	4,7
methanol	11,0	R 1113	10,0
ethanol	5,8	tetrafluorethen (tetrafluorethylen)	13,7
aceton	4,5	brommethan (methylbromid)	16,0
diethylether	3,4	ethyl(methyl)ether	2,5
dimethylether	3,7	tetraethylolovo (tetraethylplumban)	2,2
2,2-dimethylbutan	2,4	trifluorethen	13,1
methylamin	6,8	selenovodík (selan)	1,0
methyl-formiát	7,0	methylsilan	1,4
methyl-acetát	4,3	silan	1,0
ethyl-formiát	3,9	monochlorsilan	1,0
ethyl-acetát	4,3	dichlorsilan	4,5
ethyl(methyl)keton	2,0	german	1,0
sulfan (sirovodík)	5,2	ethylenoxid (oxiran)	3,1
sirouhlík	1,5	propylenoxid (methyloxiran)	2,0
fluormethan (methylfluorid)	3,7	ethylacetylen (but-1-in)	1,8
1,1-difluorethen (R1132a)	6,8	methylacetylen (propin)	1,4

Jestliže ve výše uvedené tabulce není uvedena hodnota Tc_i pro hořlavý plyn, použije se dolní mez výbušnosti (LEL). Jestliže pro daný hořlavý plyn neexistuje hodnota LEL, stanoví se hodnota LEL na 1% objemové.

Poznámky:

-	Výše uvedený výraz umožňuje odpovídající označení plynných přípravků, avšak nelze jej považovat za metodu nahrazující experimentální stanovení požárně-technických charakteristik.
-	Tento výraz neposkytuje informace o tom, zda lze bezpečně připravit směs obsahující oxidační plyny. Při odhadu hořlavosti podle výše uvedeného vzorce nejsou oxidační plyny brány v úvahu.
-	Uvedený vzorec dává spolehlivé výsledky pouze v případě, že se hořlavé plyny vzájemně neovlivňují, pokud jde o jejich hořlavost. To je nutno vzít v úvahu např. u halogenovaných uhlovodíků.

8.1.1.2 Oxidační vlastnosti

Vzhledem ke skutečnosti, že vyhláška 3) neobsahuje metodu pro stanovení oxidačních vlastností plynných směsí, provádí se vyhodnocení těchto vlastností podle následující hodnotící metody.

Principem metody je porovnání oxidačního potenciálu plynů směsi s oxidačním potenciálem kyslíku ve vzduchu. Koncentrace plynů ve směsi je dána v objemových %.

Předpokládá se, že plynná směs je stejný nebo silnější oxidant než vzduch, je-li splněna následující podmínka:

Σi xiCi ≥ 21

kde:

xi je koncentrace plynu, v objemových %

Ci je koeficient kyslíkového ekvivalentu.

V případě platnosti výše uvedené nerovnosti se přípravek klasifikuje jako oxidující a přiřadí se mu věta R 8.

8.1.2 Hodnocení účinků na zdraví člověka

Hodnocení nebezpečnosti plynných přípravků pro zdraví člověka se provádí za použití zkušebních metod podle vyhlášky. 5)

Pokud se hodnocení nebezpečí pro zdraví provádí konvenční výpočtovou metodou popsanou v příloze č. 3, jsou jednotlivé koncentrační limity pro plyny, vyjádřené v objemových procentech, uvedeny:

-	v příloze č. 1 C pro uvažovaný plyn(y), nebo
-	v příloze č. 3, tabulky 1 A až 6 A, pokud uvažovaný plyn(y) není (nejsou) v příloze č. 1 C uveden(y), nebo je (jsou) zde uveden(y) bez koncentračních limitů.

8.2 Nádoby pro plyny určené pro přípravky obsahující odorizovaný propan, butan nebo zkapalněný ropný plyn (LPG)

Propan, butan a zkapalněný ropný plyn jsou klasifikovány v příloze č. 1 C tohoto nařízení. Přestože jsou tyto přípravky klasifikovány jako nebezpečné ve smyslu § 2 zákona, nepředstavují nebezpečí pro zdraví člověka, jsou-li uváděny na trh v uzavřených jednorázově nebo opakovaně plnitelných nádobách pro plyny dle ČSN EN 417 jako topný plyn určený pouze ke spalování.

Tyto nádoby pro plyny musí být označeny příslušnými výstražnými symboly nebezpečnosti, R-větami a S-větami, které se vztahují k hořlavosti. Na označení obalu se však nemusí uvádět informace o účincích na zdraví člověka. Avšak informace o účincích na zdraví člověka, které by měly být uvedeny na označení obalu dle § 12 zákona, předá výrobce, dovozce nebo distributor fyzické nebo právnické osobě oprávněné k podnikání v bezpečnostním listu dle § 14 zákona. Spotřebiteli jsou tak předány dostatečné informace, které mu umožní podniknout nezbytné kroky pro ochranu zdraví a bezpečnosti.

8.3 Slitiny, přípravky obsahující polymery, přípravky obsahující elastomery

Tyto přípravky se klasifikují podle přílohy č. 3.

Některé z těchto přípravků však i při klasifikaci podle přílohy č. 3 nepředstavují ve formě, v níž jsou uvedeny na trh, nebezpečí pro zdraví při vdechování, požití nebo styku s kůží. U těchto přípravků se nevyžaduje označení podle přílohy č. 3 a podle vyhlášky, 1) avšak veškeré informace, které mají být uvedeny na označení, lze předat profesionálním uživatelům prostřednictvím bezpečnostního listu, uvedeného ve vyhlášce.7)

8.4 Přípravky klasifikované větou R 65

Přípravky klasifikované jako zdraví škodlivé na základě nebezpečnosti při vdechování není nutno označovat jako zdraví škodlivé větou R 65, jsou-li uváděny na trh v aerosolových rozprašovačích nebo obalech vybavených rozprašovačem.

8.5 Organické peroxidy

Organické peroxidy v sobě spojují oxidační a hořlavé vlastnosti látky. Při rozkladu organického peroxidu reaguje oxidující část molekuly exotermně s hořlavou (oxidovatelnou) částí. U organických peroxidů nelze použít pro stanovení oxidačních vlastností zkušební metody uvedené ve vyhlášce.3)

Používá se níže uvedená výpočtová metoda založená na přítomnosti aktivního kyslíku. Obsah aktivního kyslíku (v %) v přípravku s obsahem organického peroxidu je dán vzorcem:

kde:

ni je počet peroxidových skupin v molekule organického peroxidu i,

ci je koncentrace (% hmot) organického peroxidu i,

mi je molekulová hmotnost organického peroxidu i.“

Příloha č. 3 zní:

„Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 25/1999 Sb.

KONVENČNÍ VÝPOČTOVÉ METODY HODNOCENÍ NEBEZPECNÝCH VLASTNOSTÍ PŘÍPRAVKU

Úvod

Hodnocení je nutno provést pro všechny účinky na zdraví člověka, odpovídající účinkům látek v přípravku obsažených. Tato konvenční metoda, popsaná v částech A a B této přílohy, je výpočtovou metodou a lze ji použít pro všechny přípravky. Bere do úvahy všechny druhy nebezpečnosti pro zdraví člověka látek v přípravku obsažených. Pro tento účel se nebezpečné účinky na zdraví člověka dělí na:

1.	akutní letální účinky,
2.	neletální nevratné účinky po jedné expozici,
3.	závažné účinky po opakované nebo dlouhodobé expozici,
4.	žíravé účinky, dráždivé účinky,
5.	senzibilizující účinky,
6.	karcinogenní účinky, mutagenní účinky, účinky toxické pro reprodukci.

Účinky přípravku na zdraví člověka se hodnotí konvenční výpočtovou metodou popsanou v částech A a B této přílohy za použití jednotlivých koncentračních limitů

a)	v případě, že nebezpečným látkám uvedeným v Seznamu klasifikovaných látek (příloha 1, tabulka C) jsou přiřazeny koncentrační limity nezbytné pro použití metody hodnocení popsané v části A této přílohy, použijí se tyto koncentrační limity;
b)	v případě, že nebezpečné látky nejsou uvedeny v Seznamu klasifikovaných látek, nebo jsou tam uvedeny bez koncentračních limitů, použijí se koncentrační limity podle části B této přílohy.

Postup klasifikace je uveden v části A této přílohy.

Klasifikace látky (látek) a výsledná klasifikace přípravku se vyjádří:

-	symbolem nebezpečnosti a jednou nebo několika větami označujícími specifickou rizikovost (R-větami), nebo
-	kategoriemi (kategorie 1, kategorie 2, kategorie 3) rovněž s přiřazenými R větami v případě, že látky nebo přípravky jsou karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci. Proto je důležité brát do úvahy kromě symbolu nebezpečnosti i všechny věty označující specifickou rizikovost, které jsou přiřazeny jednotlivým látkám.

Systematické vyhodnocení všech nebezpečných účinků na zdraví se vyjádří pomocí koncentračních limitů (uvedených v hmotnostních procentech, vyjma plynných přípravků, kde jsou tyto limity uvedeny v objemových procentech) v návaznosti na klasifikaci látky.

V případě, že v Seznamu klasifikovaných látek nejsou uvedeny koncentrační limity, použijí se pro konvenční metodu koncentrační limity uvedené v části B této přílohy.

ČÁST A

A. Postup pro hodnocení nebezpečnosti přípravku pro zdraví

1. Vysoce toxické přípravky

Jako vysoce toxické s přiřazeným symbolem „T+“, označením nebezpečnosti „vysoce toxický“ a větami R 26, R 27 nebo R 28 se pro své akutní letání účinky klasifikují:

1.1 Přípravky, které obsahují jednu nebo více látek klasifikovaných jako vysoce toxické s těmito účinky, jejichž jednotlivé koncentrace jsou rovny nebo větší než:

koncentrace uvedená pro danou látku nebo látky v Seznamu klasifikovaných látek, nebo

koncentrace uvedená v bodě 1 části B této přílohy (tabulka I pro přípravky vyjma plynných a tabulka I A pro plynné přípravky} v případě, že látka nebo látky nejsou uvedeny v Seznamu klasifikovaných látek, nebo jsou tam uvedeny bez koncentračních limitů.

1.2 Přípravky, které obsahují více než jednu látku klasifikovanou jako vysoce toxická, jejichž jednotlivé koncentrace jsou nižší než limity uvedené v bodě 1.1 písm. a) nebo b), jestliže:

kde

PT+ je koncentrace jednotlivých vysoce toxických látek v přípravku, uvedená v procentech hmotnostních nebo objemových,

LT+ je limit vysoké toxicity, specifikovaný pro jednotlivé vysoce toxické látky, uvedený v procentech hmotnostních nebo objemových;

1.3 Jako vysoce toxické s přiřazeným symbolem nebezpečnosti „T+“, označením nebezpečnosti „vysoce toxický“ a větou R 39/cesta expozice se pro své neletální nevratné účinky po jedné expozici klasifikují:

Přípravky, které obsahují jednu nebo více nebezpečných látek s těmito účinky, jejichž jednotlivé koncentrace jsou rovny nebo větší než:

a)	koncentrace uvedená pro danou látku nebo látky v Seznamu klasifikovaných látek,nebo
b)	koncentrace uvedená v bodě 2 části B této přílohy (tabulka II pro přípravky vyjma plynných a II A pro plynné přípravky) v případě, že látka nebo látky nejsou uvedeny v Seznamu klasifikovaných látek, nebo jsou tam uvedeny bez koncentračních limitů.

2. Toxické přípravky

2.1 Jako toxické s přiřazeným symbolem nebezpečnosti „T“, označením nebezpečnosti „toxický“ a větami R 23, R 24l nebo R 25 se pro své akutní letální účinky klasifikují:

2.1.1 Přípravky, které obsahují jednu nebo více látek klasifikovaných jako vysoce toxické nebo toxické s těmito účinky, jejichž jednotlivé koncentrace jsou rovny nebo větší než:

a)	koncentrace uvedená pro danou látku nebo látky v Seznamu klasifikovaných látek, nebo
b)	koncentrace uvedené v bodě 1 části B této přílohy (tabulka I pro přípravky vyjma plynných a I A pro plynné přípravky) v případě, že látka nebo látky nejsou uvedeny v Seznamu klasifikovaných látek, nebo jsou tam uvedeny bez koncentračních limitů.

2.1.2 Přípravky, které obsahuji více než jednu látku klasifikovanou jako vysoce toxická nebo toxická, jejichž jednotlivé koncentrace jsou nižší než limity uvedené v bodě 2.1.1 písm. a) nebo písm. b), jestliže:

kde

PT+ je koncentrace jednotlivých vysoce toxických látek v přípravku, uvedená v procentech hmotnostních nebo objemových,

PT je koncentrace jednotlivých toxických látek v přípravku, uvedená v procentech hmotnostních nebo objemových.

LT je limit toxicity specifikovaný pro jednotlivé vysoce toxické nebo toxické látky, uvedený v hmotnostních nebo objemových procentech.

2.2 Jako toxické s přiřazeným symbolem nebezpečnosti „T“, označením nebezpečnosti „toxický“ a větou R 39/cesta expozice se pro své neletální nevratné účinky po jedné expozici klasifikují:

Přípravky, které obsahují nejméně jednu nebezpečnou látku klasifikovanou jako vysoce toxická nebo toxická s těmito účinky, jejichž jednotlivé koncentrace jsou rovny nebo větší než:

a)	koncentrace uvedená pro danou látku nebo látky v Seznamu klasifikovaných látek, nebo
b)	koncentrace uvedená v bodě 2 části B této přílohy (tabulka II pro přípravky vyjma plynných a tabulka II A pro plynné přípravky) v případě, že látka nebo látky nejsou uvedeny v Seznamu klasifikovaných látek, nebo jsou zde uvedeny bez koncentračních limitů.

2.3 Jako toxické s přiřazeným symbolem nebezpečnosti „T“, označením nebezpečnosti „toxický“ a větou R 48/cesta expozice se pro své dlouhodobé účinky klasifikují:

Přípravky, které obsahují nejméně jednu nebezpečnou látku s těmito účinky, jejichž jednotlivé koncentrace jsou rovny nebo větší než:

a)	koncentrace uvedená pro danou látku nebo látky v Seznamu klasifikovaných látek, nebo
b)	koncentrace uvedená v bodě 3 části B této přílohy (tabulka III pro přípravky vyjma plynných a tabulka III A pro plynné přípravky) v případě, že látka nebo látky nejsou uvedeny v Seznamu klasifikovaných látek, nebo jsou tam uvedeny bez koncentračních limitů.

3. Zdraví škodlivé přípravky

3.1 Jako zdraví škodlivé s přiřazeným symbolem nebezpečnosti „Xn“ a označením nebezpečnosti „zdraví škodlivý“ a větami R 20, R 21 nebo R 22 se pro své akutní letální účinky klasifikují:

3.1.1 Přípravky, které obsahují jednu nebo více látek klasifikovaných jako vysoce toxické, toxické nebo zdraví škodlivé, které vyvolávají tyto účinky, jejichž jednotlivé koncentrace jsou rovny nebo větší než:

a)	koncentrace uvedená pro danou látku nebo látky v Seznamu klasifikovaných látek, nebo
b)	koncentrace uvedená v bodě 1 části B této přílohy (tabulka I pro přípravky vyjma plynných a tabulka I A pro plynné přípravky) v případě, že látka nebo látky nejsou uvedeny v Seznamu klasifikovaných látek, nebo jsou zde uvedeny bez koncentračních limitů.

3.1.2 Přípravky, které obsahují více než jednu látku klasifikovanou jako vysoce toxická, toxická nebo zdraví škodlivá, jejichž jednotlivé koncentrace jsou nižší než limity uvedené v bodech 3.1.1 písm. a) nebo písm. b), jestliže:

kde:

PT+ je hmotnostní nebo objemová koncentrace jednotlivých vysoce toxických látek v přípravku, uvedená v procentech,

PT je koncentrace jednotlivých toxických látek v přípravku, uvedená v hmotnostních nebo objemových procentech,

PXn je koncentrace jednotlivých zdraví škodlivých látek v přípravku, uvedená v hmotnostních nebo objemových procentech,

LXn je limit škodlivosti pro zdraví, specifikovaný pro jednotlivé vysoce toxické, toxické nebo zdraví škodlivé látky, uvedený v hmotnostních nebo objemových procentech.

3.2 Jako zdraví škodlivé s přiřazeným symbolem nebezpečnosti „Xn“, označením nebezpečnosti „zdraví škodlivý“ a větou R 65 se pro své akutní účinky na plíce při požití klasifikují:

Přípravky klasifikované jako zdraví škodlivé na základě kritérií uvedených v bodě 3.2.3 přílohy č. 2 tohoto nařízení. Při použití konvenční metody podle výše uvedeného odstavce 3.1 se nebere v úvahu klasifikace látky větou R 65.

3.3 Jako zdraví škodlivé s přiřazeným symbolem nebezpečnosti „Xn“, označením nebezpečnosti „zdraví škodlivý“ a větou R 40/cesta expozice se pro své neletální nevratné účinky po jedné expozici klasifikují:

Přípravky, které obsahují nejméně jednu nebezpečnou látku klasifikovanou jako vysoce toxická, toxická nebo zdraví škodlivá s těmito účinky, jejichž jednotlivé koncentrace jsou rovny nebo větší než:

a)	koncentrace uvedená pro danou látku nebo látky v Seznamu klasifikovaných látek, nebo
b)	koncentrace uvedená v bodě 2 částí B této přílohy (tabulka II pro přípravky vyjma plynných a tabulka II A pro plynné přípravky) v případě, že látka nebo látky nejsou uvedeny v Seznamu klasifikovaných látek, nebo jsou tam uvedeny bez koncentračních limitů.

3.4 Jako zdraví škodlivé s přiřazeným symbolem nebezpečnosti „Xn“, označením nebezpečnosti „zdraví škodlivý“ a větou R 48/cesta expozice se pro své dlouhodobé účinky klasifikují:

Přípravky obsahující jednu nebo více nebezpečných látek klasifikovaných jako toxická nebo zdraví škodlivá s těmito účinky, jejichž jednotlivé koncentrace jsou rovny nebo větší než:

a)	koncentrace uvedená pro danou látku nebo látky v Seznamu klasifikovaných látek,
b)	koncentrace uvedená v bodě 3 části B této přílohy (tabulka III pro přípravky vyjma plynných a tabulka III A pro plynné přípravky) v případě, že látka nebo látky nejsou uvedeny v Seznamu klasifikovaných látek, nebo jsou zde uvedeny bez koncentračních limitů.

4. Žíravé přípravky

4.1 Jako žíravé s přiřazeným symbolem nebezpečnosti „C“, označením nebezpečnosti „žíravý“ a větou R 35 se klasifikují:

4.1.1 Přípravky, které obsahují jednu nebo více látek klasifikovaných jako žíravé s přiřazenou větou R 35, jejichž jednotlivé koncentrace jsou rovny nebo větší než:

a)	koncentrace uvedená pro danou látku nebo látky v Seznamu klasifikovaných látek, nebo
b)	koncentrace uvedené v bodě 4 části B této přílohy (tabulka IV pro přípravky vyjma plynných a tabulka IV A pro plynné přípravky) v případě, že látka nebo látky nejsou uvedeny v Seznamu klasifikovaných látek, nebo jsou tam uvedeny bez koncentračních limitů.

4.1.2 Přípravky, které obsahují více než jednu látku klasifikovanou jako žíravá s přiřazenou větou R 35, jejichž jednotlivé koncentrace jsou nižší než limity specifikované v bodě 4.1.1 písm. a) nebo písm. b), jestliže:

kde:

PC,R35 je koncentrace jednotlivých žíravých látek v přípravku, jimž je přiřazena věta R 35, uvedená v hmotnostních nebo objemových procentech.

LC,R35 je limit žíravosti uvedený pro jednotlivé žíravé látky, jimž je přiřazena věta R 35, uvedený v hmotnostních nebo objemových procentech.

4.2 Jako žíravé s přiřazeným symbolem nebezpečnosti „C“, označením nebezpečnosti „žíravý“ a větou R 34 se klasifikují:

4.2.1 Přípravky, které obsahují jednu nebo více látek klasifikovaných jako žíravé s přiřazenou větou R 35 nebo R 34, jejichž jednotlivé koncentrace jsou rovny nebo větší než:

a)	koncentrace uvedená pro danou látku nebo látky v Seznamu klasifikovaných látek, nebo
b)	koncentrace uvedená v bodě 4 části B této přílohy (tabulka IV pro přípravky vyjma plynných a tabulka IV A pro plynné přípravky) v případě, že látka nebo látky nejsou uvedeny Seznamu klasifikovaných látek nebo jsou tam uvedeny bez koncentračních limitů.

4.2.2 Přípravky, které obsahují více než jednu látku klasifikovanou jako žíravá s přiřazenou větou R 35 nebo R 34, jejichž jednotlivé koncentrace jsou nižší než limity specifikované v bodě 4.2.1 písm. a) nebo písm. b), jestliže:

kde:

PC,R35 je koncentrace jednotlivých žíravých látek v přípravku, jimž je přiřazena věta R 35, uvedená v procentech hmotnostních pro přípravky vyjma plynných, nebo v objemových procentech pro plynné přípravky,

PC,R34 je koncentrace jednotlivých žíravých látek v přípravku, jimž je přiřazena věta R 34, uvedená v hmotnostních pro přípravky vyjma plynných, nebo v objemových procentech pro plynné přípravky,

LC,R34 je limit žíravosti specifikovaný pro jednotlivé žíravé látky, jimž je přiřazena věta R 35 nebo R 34, uvedený v hmotnostních pro přípravky vyjma plynných, nebo v objemových procentech pro plynné přípravky.

5. Dráždivé přípravky

5.1 Jako dráždivé s přiřazeným symbolem nebezpečnosti „Xi“, označením nebezpečnosti „dráždivý“ a větou R 41 se pro vážné poškození očí klasifikují:

5.1.1 Přípravky, které obsahují jednu nebo více látek klasifikovaných jako dráždivé, s přiřazenou větou R 41, jejichž jednotlivé koncentrace jsou rovny nebo větší než:

a)	koncentrace uvedená v Seznamu klasifikovaných látek, nebo
b)	koncentrace uvedená v bodě 4 části B této přílohy (tabulka IV pro přípravky vyjma plynných a tabulka IV A pro plynné přípravky), jestliže látka nebo látky v Seznamu klasifikovaných látek nejsou uvedeny, nebo jsou tam uvedeny bez koncentračních limitů.

5.1.2 Přípravky, které obsahují více než jednu látku klasifikovanou jako dráždivá s přiřazenou větou R 41, nebo klasifikovanou jako žíravá s přiřazenou větou R 35 nebo R 34, jejichž jednotlivé koncentrace jsou nižší, než limity specifikované v bodě 5.1.1 písm. a) nebo písm. b), jestliže

kde:

PC,R35 je koncentrace jednotlivých žíravých látek v přípravku, jimž je přiřazena věta R 35, uvedená v procentech hmotnostních nebo objemových,

PC,R34 je koncentrace jednotlivých žíravých látek v přípravku, jimž je přiřazena věta R 34, uvedená v procentech hmotnostních nebo objemových,

PXi,R41 je koncentrace jednotlivých dráždivých látek v přípravku, jimž je přiřazena věta R 41, uvedená v hmotnostních nebo objemových procentech,

LXi,R41 je limit dráždivosti jednotlivých žíravých látek, jimž je přiřazena věta R 35 nebo R 34, nebo jednotlivých dráždivých látek, jimž je přiřazena věta R 41, uvedený v hmotnostních nebo objemových procentech.

5.2 Jako dráždivé pro oči, s přiřazeným symbolem nebezpečnosti „Xi“, označením nebezpečnosti „dráždivý“ a větou označující riziko R 36 se klasifikují:

5.2.1 Přípravky, které obsahují jednu nebo více látek klasifikovaných jako žíravé s přiřazenou větou R 35 nebo R 34, nebo jako dráždivé s přiřazenou větou R 41 nebo R 36, jejichž jednotlivé koncentrace jsou rovny nebo větší než

a)	koncentrace uvedená pro danou látku nebo látky v Seznamu klasifikovaných látek, nebo
b)	koncentrace uvedená v bodě 4 části B této přílohy (tabulka IV pro přípravky vyjma plynných a tabulka IV A pro plynné přípravky), jestliže látka nebo látky nejsou uvedeny v Seznamu klasifikovaných látek, nebo jsou tam uvedeny bez koncentračních limitů.

5.2.2 Přípravky, které obsahují více než jednu látku klasifikovanou jako dráždivá s přiřazenou větou R 41 nebo R 36, nebo látku klasifikovanou jako žíravá s přiřazenou větou R 35 nebo R 34, jejichž jednotlivé koncentrace jsou nižší než limity specifikované v bodě 5.2.1 písm. a) nebo b), jestliže:

kde

PC,R35 je koncentrace jednotlivých žíravých látek v přípravku, jimž je přiřazena věta R 35, uvedená v hmotnostních nebo objemových procentech,

PC,R34 je koncentrace jednotlivých žíravých látek v přípravku, jimž je přiřazena věta R 34, uvedená v hmotnostních nebo objemových procentech,

PXi,R41 je koncentrace jednotlivých dráždivých látek v přípravku, jimž je přiřazena věta R 41, uvedená v hmotnostních nebo objemových procentech,

PXi,R36 je koncentrace jednotlivých dráždivých látek v přípravku, jimž je přiřazena věta R 36, uvedená v hmotnostních nebo objemových procentech,

LXi,R36 je limit dráždivosti specifikovaný pro jednotlivé žíravé látky, jimž je přiřazena věta R 35 nebo R 34, nebo jednotlivé dráždivé látky, jimž je přiřazena věta R 41 nebo R 36, uvedený v hmotnostních nebo objemových procentech.

5.3 Jako dráždivé pro kůži s přiřazeným symbolem nebezpečnosti „Xi“, označením nebezpečnosti „dráždivý“ a větou R 38 se klasifikují:

5.3.1 Přípravky obsahující jednu nebo více látek klasifikovaných jako dráždivé s přiřazenou větou R 38, nebo jako žíravé s přiřazenou větou R 35 nebo R 34, jejichž jednotlivé koncentrace jsou rovny nebo větší než:

a)	koncentrace uvedená pro danou látku nebo látky v Seznamu klasifikovaných látek, nebo
b)	koncentrace uvedená v bodě 4 části B této přílohy (tabulka IV pro přípravky vyjma plynných a tabulka IV A pro plynné přípravky) v případě, že látka nebo látky nejsou uvedeny v Seznamu klasifikovaných látek, nebo jsou tam uvedeny bez koncentračních limitů.

5.3.2 Přípravky, které obsahují více než jednu látku klasifikovanou jako dráždivá s přiřazenou větou R 38, nebo jako žíravá s přiřazenou větou R 35 nebo R 34, jejichž jednotlivé koncentrace nepřesahují limity specifikované v bodech 5.3.1 písm. a) nebo písm. b), jestliže:

kde:

PC,R35 je koncentrace jednotlivých žíravých látek v přípravku, jimž je přiřazena věta R 35, uvedená v procentech hmotnostních nebo objemových,

PC,R34 je koncentrace jednotlivých žíravých látek v přípravku, jimž je přiřazena věta R 34, uvedená v procentech hmotnostních nebo objemových,

PXi,R38 je koncentrace jednotlivých dráždivých látek v přípravku, jimž je přiřazena věta R 38, uvedená v procentech hmotnostních nebo objemových,

LXi,R38 je limit dráždivosti specifikovaný pro jednotlivé žíravé látky, jimž je přiřazena věta R 35 nebo R 34, nebo jednotlivé dráždivé látky, jimž je přiřazena věta R 38, uvedený v procentech hmotnostních nebo objemových.

5.4 Jako dráždivé pro dýchací orgány s přiřazeným symbolem nebezpečnosti „Xi“, označením nebezpečnosti „dráždivý“ a větou R 37 se klasifikují:

5.4.1 Přípravky, které obsahují jednu nebo více látek klasifikovaných jako dráždivé s přiřazenou větou R 37, jejichž jednotlivé koncentrace jsou rovny nebo větší než:

a)	koncentrace uvedená pro danou látku nebo látky v Seznamu klasifikovaných látek, nebo
b)	koncentrace uvedená v bodě 4 části B této přílohy (tabulka IV a tabulka IV A), jestliže látka nebo látky nejsou uvedeny v Seznamu klasifikovaných látek, nebo jsou tam uvedeny bez koncentračních limitů:

5.4.2 Přípravky obsahující více než jednu látku klasifikovanou jako dráždívá s přiřazenou větou R 37, jejichž jednotlivé koncentrace jsou nižší než limity uvedené v bodech 5.4.1 písm. a) nebo b), jestliže:

kde:

PXi,R37 je koncentrace jednotlivých dráždivých látek v přípravku, jimž je přiřazena věta R 37, uvedená v procentech hmotnostních nebo objemových,

LXi,R37 je limit dráždivosti uvedený pro jednotlivé dráždivé látky s přiřazenou větou R 37, uvedený v procentech hmotnostních nebo objemových.

5.4.3 Plynné přípravky, které obsahují více než jednu látku klasifikovanou jako dráždivá s přiřazenou větou R 37, nebo jako žíravá s přiřazenou větou R 35 nebo R 34, jejichž jednotlivé koncentrace jsou nižší než limity specifikované v bodě 5.4.1 písm. a) nebo písm. b), jestliže:

kde

PC,R35 je koncentrace jednotlivých žíravých látek v přípravku, jimž je přiřazena věta R 35, uvedená v % objemových,

PC,R34 je koncentrace jednotlivých žíravých látek v přípravku, jimž je přiřazena věta R 34, uvedená v % objemových,

PXi,R37 je koncentrace jednotlivých dráždivých látek v přípravku, jimž je přiřazena věta R 37, uvedená v % objemových,

LXi,R37 je limit dráždivosti specifikovaný pro jednotlivé plynné žíravé látky, jimž je přiřazena věta R 35 nebo R 34, nebo plynnou dráždivou látku s přiřazenou větou R 37, v % objemových.

6. Senzibilizující přípravky

6.1 Jako senzibilizující při styku s kůží s přiřazeným symbolem nebezpečnosti „Xi“, označením nebezpečnosti „dráždivý“ a větou označující riziko R 43 se klasifikují:

Přípravky, které obsahují jednu nebo více látek klasifikovaných jako senzibilizující s přiřazenou větou R 43 s těmito účinky, jejichž jednotlivé koncentrace jsou rovny nebo větší než:

a)	koncentrace uvedená pro danou látku nebo látky v Seznamu klasifikovaných látek, nebo
b)	koncentrace uvedená v bodě 5 části B této přílohy (tabulka V pro přípravky vyjma plynných a tabulka V A pro plynné přípravky), jestliže látka nebo látky nejsou uvedeny v Seznamu klasifikovaných látek, nebo jsou tam uvedeny bez koncentračních limitů.

6.2 Jako senzibilizující při vdechování s přiřazeným symbolem nebezpečnosti „Xn“, označením nebezpečnosti „zdraví škodlivý“ a větou R 42 se klasifikují:

Přípravky, které obsahují jednu nebo více látek klasifikovaných jako senzibilizující s přiřazenou větou R 42, jejichž jednotlivé koncentrace jsou rovny nebo větší než:

a)	koncentrace uvedená pro danou látku nebo látky v Seznamu klasifikovaných látek, nebo
b)	koncentrace uvedená v bodě 5 části B této přílohy (tabulka V pro přípravky vyjma plynných a tabulka V A pro plynné přípravky), jestliže látka nebo látky nejsou uvedeny v Seznamu klasifikovaných látek nebo jsou tam uvedeny bez koncentračních limitů.

7. Karcinogenní přípravky

7.1 Jako karcinogenní kategorie 1 a kategorie 2 s přiřazeným symbolem nebezpečnosti „T“ a větou R 45 nebo R 49 se klasifikují:

Přípravky, které obsahují jednu nebo více látek s těmito účinky, se klasifikují jako karcinogenní s přiřazenou větou R 45 nebo R 49, označující karcinogenní látky kategorie 1 a kategorie 2, jestliže jejich jednotlivé koncentrace jsou rovny nebo větší než:

a)	koncentrace uvedená pro danou látku nebo látky v Seznamu klasifikovaných látek, nebo
b)	koncentrace uvedená v bodě 6 části B této přílohy (tabulka VI pro přípravky vyjma plynných a VI A pro plynné přípravky), jestliže látka nebo látky nejsou uvedeny v Seznamu klasifikovaných látek, nebo jsou tam uvedeny bez koncentračních limitů.

7.2 Jako karcinogenní kategorie 3 s přiřazeným symbolem nebezpečnosti „Xn“ a větou R 40 se klasifikují:

Přípravky, které obsahují jednu nebo více látek s těmito účinky, se klasifikují jako karcinogenní s přiřazenou větou R 40, která označuje karcinogenní látky kategorie 3, jestliže jejich jednotlivé koncentrace jsou rovny nebo větší než:

a)	koncentrace uvedená pro danou látku nebo látky v Seznamu klasifikovaných látek, nebo
b)	koncentrace uvedená v bodě 6 části B této přílohy (tabulka VI pro přípravky vyjma plynných a tabulka VI A pro plynné přípravky), jestliže látka nebo látky nejsou uvedeny v Seznamu klasifikovaných látek, nebo jsou tam uvedeny bez koncentračních limitů.

8. Mutagenní přípravky

8.1 Jako mutagenní kategorie 1 a 2, s přiřazeným symbolem nebezpečnosti „T“ a větou R 46 se klasifikují:

Přípravky, které obsahují jednu nebo více látek s těmito účinky, se klasifikují jako mutagenní s přiřazenou větou R 46, označující mutagenní látky kategorie 1 a kategorie 2, jestliže jejich jednotlivé koncentrace jsou rovny nebo větší než:

a)	koncentrace uvedená pro danou látku nebo látky v Seznamu klasifikovaných látek, nebo
b)	koncentrace uvedená v bodě 6 části B této přílohy (tabulka VI pro přípravky vyjma plynných a tabulka VI A pro plynné přípravky), jestliže látka nebo látky nejsou uvedeny v Seznamu klasifikovaných látek, nebo jsou tam uvedeny bez koncentračních limitů.

8.2 Jako mutagenní kategorie 3, s přiřazeným symbolem nebezpečnosti „Xn“ a větou R 40 se klasifikují:

Přípravky, které obsahují jednu nebo více látek s těmito účinky, se klasifikují jako mutagenní s přiřazenou větou R 40, která označuje mutagenní látky kategorie 3, jestliže jejich jednotlivé koncentrace jsou rovny nebo větší než:

a)	koncentrace uvedená pro danou látku nebo látky v Seznamu klasifikovaných látek, nebo
b)	koncentrace uvedená v bodě 6 části B této přílohy (tabulka VI pro přípravky vyjma plynných a tabulka VI A pro plynné přípravky), jestliže látka nebo látky nejsou uvedeny v Seznamu klasifikovaných látek, nebo jsou tam uvedeny bez koncentračních limitů.

9. Přípravky toxické pro reprodukci

9.1 Jako toxické pro reprodukci kategorie 1 a 2 s přiřazeným symbolem nebezpečnosti „T“ a větou R 60 (fertilita) se klasifikují:

Přípravky, které obsahují jednu nebo více látek s těmito účinky, se klasifikují jako toxické pro reprodukci s přiřazenou větou R 60, označující látky toxické pro reprodukci kategorie 1 a kategorie 2, jestliže jejich jednotlivé koncentrace jsou rovny nebo větší než:

a)	koncentrace uvedená pro danou látku nebo látky v Seznamu klasifikovaných látek, nebo
b)	koncentrace uvedená v bodě 6 části B této přílohy (tabulka VI pro přípravky vyjma plynných a tabulka VI A pro plynné přípravky), jestliže látka nebo látky nejsou uvedeny v Seznamu klasifikovaných látek, nebo jsou tam uvedeny bez koncentračních limitů.

9.2 Jako toxické pro reprodukci kategorie 3, s přiřazeným symbolem nebezpečnosti „Xn“, a větou R 62 (fertilita) se klasifikují:

Přípravky, které obsahují jednu nebo více látek s těmito účinky, se klasifikují jako toxické pro reprodukci s přiřazenou větou R 62, označující látky toxické pro reprodukci kategorie 3, jestliže jejich jednotlivé koncentrace jsou rovny, nebo větší než:

a)	koncentrace uvedená pro danou látku nebo látky v Seznamu klasifikovaných látek, nebo
b)	koncentrace uvedená v bodě 6 části B této přílohy (tabulka VI pro přípravky vyjma plynných a VI A pro plynné přípravky) v případě, že látka nebo látky nejsou uvedeny v Seznamu klasifikovaných látek, nebo jsou tam uvedeny bez koncentračních limitů.

9.3 Jako toxické pro reprodukci kategorie 1 a 2, s přiřazeným symbolem nebezpečnosti „T“ a větou R 61 (vývoj) se klasifikují:

Přípravky, které obsahují jednu nebo více látek s těmito účinky, se klasifikují jako toxické pro reprodukci s přiřazenou větou R 61, označující látky toxické pro reprodukci kategorie 1 a kategorie 2, jestliže jejich jednotlivé koncentrace jsou rovny nebo větší než:

a)	koncentrace uvedená pro danou látku nebo látky v Seznamu klasifikovaných látek, nebo
b)	koncentrace uvedená v bodě 6 části B této přílohy (tabulka VI pro přípravky vyjma plynných a tabulka VI A pro plynné přípravky), jestliže látka nebo látky v Seznamu klasifikovaných látek nejsou uvedeny, nebo jsou tam uvedeny bez koncentračních limitů.

9.4 Jako toxické pro reprodukci kategorie 3 s přiřazeným symbolem nebezpečnosti „Xn“ a větou R 63 (vývoj) se klasifikují:

Přípravky, které obsahují jednu nebo více látek s těmito účinky se klasifikují jako toxické pro reprodukci s přiřazenou větou R 63, označující látky toxické pro reprodukci kategorie 3, jestliže jejich jednotlivé koncentrace jsou rovny nebo větší než:

a)	koncentrace uvedená pro danou látku nebo látky v Seznamu klasifikovaných látek, nebo
b)	koncentrace uvedená v bodě 6 části B této přílohy (tabulka VI pro přípravky vyjma plynných a tabulka VI A pro plynné přípravky) v případě, že látka nebo látky nejsou uvedeny v Seznamu klasifikovaných látek, nebo jsou tam uvedeny bez koncentračních limitů.

ČÁST B

B. Koncentrační limity používané při hodnocení nebezpečnosti přípravků pro zdraví člověka

V tabulkách č. I až č. VI jsou uvedeny koncentrační limity (v hmotnostních procentech), které se používají pro klasifikaci přípravků, vyjma plynných, na základě klasifikace látek (uvedených v prvním sloupci těchto tabulek), které jsou složkami daného přípravku.

V tabulkách č. I A až č. VI A jsou uvedeny koncentrační limity (v objemových procentech), které se používají pro klasifikaci plynných přípravků, na základě klasifikace látek (uvedených v prvním sloupci těchto tabulek), které jsou složkami daného přípravku.

Níže uvedené koncentrační limity se používají v případech, kdy koncentrační limity nejsou uvedeny v Seznamu klasifikovaných látek.

1. Akutní letální účinky

1.1 Přípravky vyjma plynných

Koncentrační limity uvedené v tabulce č. 1 určují klasifikaci přípravku na základě koncentrace jednotlivých látek (v % hmot.) přítomných v přípravku, jejichž klasifikace je rovněž uvedena.

Tabulka I

Klasifikace látky	Klasifikace přípravku (vyjma plynného)
	T+	T	Xn
T+ s R26, R27, R28	c ≥ 7 %	1 % ≤ c < 7 %	0,1 % ≤ c < 1 %
T s R23, R24, R25		c ≥ 25 %	3 % ≤ c < 25 %
Xn s R20, R21, R22			c ≥ 25 %

R věty označující specifickou rizikovost se přípravkům přiřazuji podle následujících kritérií:

-	v označení se uvede jedna nebo více výše uvedených R vět, podle použité klasifikace,
-	obecně se zvolí R věty, které přísluší látce (látkám) přítomné v koncentraci, která způsobuje nejpřísnější klasifikaci.

1.2 Plynné přípravky

Koncentrační limity uvedené v tabulce č. IA určují klasifikaci plynného přípravku na základě koncentrace jednotlivých plynných látek (v % obj.) přítomných v plynném přípravku, jejichž klasifikace je rovněž uvedena.

Tabulka I A

Klasifikace látky	Klasifikace plynného přípravku
	T+	T	Xn
T+ s R26, R27, R28	c ≥ 1%	0,2 % ≤ c < 1 %	0,02 % ≤ c < 0,2 %
T s R23, R24, R25		c ≥ 5 %	0,5 % ≤ c < 5 %
Xn s R20, R21, R22			c ≥ 5 %

R věty se přípravkům přiřazují podle následujících kritérií:

-	v označení se uvede jedna nebo několik výše uvedených R vět, podle použité klasifikace,
-	obecně se zvolí ty R věty, které přísluší látce (látkám) přítomné v koncentraci, která způsobuje nejpřísnější klasifikaci.

2. Neletální nevratné účinky po jedné expozici

2.1 Přípravky vyjma plynných

Koncentrační limity uvedené v tabulce č. II určují klasifikaci přípravku na základě koncentrace jednotlivých látek (v % hmot.), které vyvolávají neletální nevratné účinky po jedné expozici (R 39/cesta expozice, R 40/cesta expozice).

Tabulka II

Klasifikace látky	Klasifikace přípravku
	T+	T	Xn
T+ s R39/cesta expozice	c ≥ 10 % R 39^(*) povinná	1 % ≤ c < 10 % R 39 ^(*) povinná	0,1 % ≤ c < 1 % R 40 ^(*) povinná
T s R 39/cesta expozice		c ≥ 10 % R 39 ^(*) povinná	1 % ≤ c < 10 % R40 ^(*) povinná
Xn s R 40/cesta expozice			c ≥ 10 % R 40 ^(*) povinná

^(*) Pro označení cesty aplikace/expozice (cesty expozice) se použijí kombinované R-věty uvedené v bodech 3.2.1, 3.2.2 a 3.2.3 přílohy č. 2.

2.2 Plynné přípravky

Koncentrační limity uvedené v tabulce IIA (v % obj.) určují klasifikaci plynného přípravku na základě koncentrace plynných látek (v % obj.) přítomných v plynném přípravku, které mají neletální nevratné účinky po jedné expozici (R 39/cesta expozice, R 40/cesta expozice).

Tabulka II A - Plynné přípravky

Klasifikace látky	Klasifikace přípravku
	T+	T	Xn
T+ s R39/cesta expozice	c ≥ 1 % R 39^(*) povinná	0,2 % ≤ c < 1 % R 39 ^(*) povinná	0,02 % ≤ c < 0,2 % R 40 ^(*) povinná
T s R 39/cesta expozice		c ≥ 5 % R 39 ^(*) povinná	0,5 % ≤ c < 5 % R40 ^(*) povinná
Xn s R 40/cesta expozice			c ≥ 5 % R 40 ^(*) povinná

^(*) Pro označení cesty aplikace/expozice (cesta expozice) se použijí kombinované R věty uvedené v bodech 3.2.1, 3.2.2 a 3.2.3 přílohy č. 2 tohoto nařízení.

3. Závažné účinky po opakované nebo dlouhodobé expozici

3.1 Přípravky vyjma plynných

Koncentrační limity uvedené v tabulce č. 3 určují klasifikaci přípravku na základě koncentrace jednotlivých látek (v % hmot.) přítomných v přípravku, které vyvolávají závažné účinky po opakované nebo dlouhodobé expozici. (R 48/cesta expozice).

Tabulka III - Přípravky vyjma plynných

Klasifikace látky	Klasifikace přípravku
	T	Xn
T s R 48/cesta expozice	c ≥ 10 % R 48 ^(*) povinná	1 % ≤ c < 10 % R 48 ^(*) povinná
Xn s R 48/cesta expozice		c ≥ 10 % R 48 ^(*) povinná

^(*) Pro označení cesty aplikace/expozice se používají kombinované R věty uvedené v bodech 3.2.1, 3.2.2 a 3.2.3 přílohy č. 2.

3.2 Plynné přípravky

Koncentrační limity uvedené v tabulce III A určují klasifikaci plynného přípravku na základě koncentrace jednotlivých plynných látek (v % obj.) přítomných v plynném přípravku, které vyvolávají závažné účinky po opakované nebo prodloužené expozici (R 48/cesta expozice).

Tabulka III A - Plynné přípravky

Klasifikace látky	Klasifikace přípravku
(plynu)	T	Xn
T s R 48/cesta expozice	c ≥ 5 % R 48 ^(*) povinná	0,5 % ≤ c < 5 % R 48 ^(*) povinná
Xn s R 48/cesta expozice		c ≥ 5 % R 48 ^(*) povinná

^(*) Pro označení cesty aplikace/expozice (cesta expozice) se používají kombinované R věty uvedené v bodech 3.2.1, 3.2.2 a 3.2.3 přílohy č. 2.

4. Žíravé a dráždivé účinky včetně závažného poškození očí

4.1 Přípravky vyjma plynných

Koncentrační limity uvedené v tabulce č. IV určují klasifikaci přípravku na základě koncentrace jednotlivých látek ( v % hmot) přítomných v přípravku, se žíravými účinky (R 34, R 35), nebo dráždivými účinky (R 36, R 37, R 38, R 41),

Tabulka IV - Klasifikace přípravků (vyjma plynných)

Klasifikace	Klasifikace přípravku
Látky	C s R 35	C s R 34	Xi s R 41	Xi s R 36, R 37, R 38
C s R 35	c ≥ 10 % R 35 povinná	5 % ≤ c < 10 % R 34 povinná	5 % ^(*)	1 % ≤ c < 5 % R 36/38 povinná
C s R 34		c ≥ 10 % R 34 povinná	10 % ^(*)	5 % ≤ c < 10 % R 36/38 povinná
Xi s R 41			c ≥ 10 % R 41 povinná	5 % ≤ c < 10 % R 36 povinná
Xi s R 36, R 37, R 38				c ≥ 20 % R 36, R 37, R 38 jsou povinné z hlediska přítomné koncentrace, vztahuje-li se na dané látky

^(*) Podle přílohy č. 2 je nutno žíravé látky s přiřazenými větami R 35 nebo R 34 rovněž považovat za látky s přiřazenou větou R 41. V důsledku toho, obsahuje-li přípravek žíravé látky s R 35 nebo R 34, jejichž obsah je nižší, než jsou koncentrační limity pro klasifikaci přípravku jako žíravý, mohou tyto látky přispět ke klasifikaci přípravku jako dráždivý s R 41, nebo dráždivý s R 36.

4.2 Plynné přípravky

Koncentrační limity uvedené v tabulce IV A určují klasifikaci plynného přípravku na základě koncentrace jednotlivých plynných látek (v % obj.) se žíravými nebo dráždivými účinky (R 34, R 35 nebo R 36, R 37, R 38, R 41).

Tabulka IV A - Plynné přípravky

Klasifikace látky (plynu)	Klasifikace plynného přípravku
Klasifikace látky (plynu)	C s R 35	C s R 34	Xi s R 41	Xi s R 36, R 37, R 38
C s R 35	c ≥ 1 % R 35 povinná	0,2 % ≤ c < 1 % R 34 povinná	0,2 % ^(*)	0,02 % ≤ c < 0,2 % R 36/37/38 povinná
C s R 34		c ≥ 5 % R 34 povinná	5 % ^(*)	0,5 % ≤ c < 5 % R 36/37/38 povinná
Xi s R 41			c ≥ 5 % R 41 povinná	0,5 % ≤ c < 5 % R 36 povinná
Xi s R 36, R 37, R 38				c ≥ 5 % R 36, R 37, R 38 jsou v případě potřeby povinné

^(*) Podle pokynů pro označování (příloha č. 2) je nutno žíravé látky s přiřazenými větami R 35 nebo R 34 rovněž považovat za látky s přiřazenou větou R 41. V důsledku toho, obsahuje-li přípravek žíravé látky s R 35 nebo R 34, jejichž obsah je nižší než koncentrační limit pro klasifikaci přípravku jako žíravý, mohou tyto látky přispět ke klasifikaci přípravku jako dráždivý s R 41 nebo dráždivý s R 36.

5. Senzibilizující účinky

5.1 Přípravky vyjma plynných

Přípravky, které vyvolávají tyto účinky, se klasifikují jako senzibilizující a přiřazuje se jim:

-	Symbol Xn s větou R 42, jestliže tento účinek může být vyvolán vdechováním,
-	Symbol Xi s větou R 43, jestliže tento účinek může být vyvolán stykem s kůží.

Koncentrační limity uvedené v tabulce č. V určují klasifikaci přípravků, vyjma plynných, na základě koncentrace jednotlivých látek (v % hmot.) přítomných v přípravku.

Tabulka V - Přípravky vyjma plynných

Klasifikace látky	Klasifikace přípravku (vyjma plynného) (% hmot.)
	Senzibilizující s R42	Senzibilizující s R43
Senzibilizující s R 42	c ≥ 1 % R 42 povinná
Senzibilizující s R 43		c ≥ 1 % R 43 povinná

5.2 Plynné přípravky

Přípravky, které obsahují látky s těmito účinky, se klasifikují jako senzibilizující a přiřazuje se jim:

-	Symbol Xn s větou R 42, jestliže lze tento účinek vyvolat vdechováním,
-	symbol Xi s větou R 43, jestliže lze tento účinek vyvolat stykem s kůží.

V tabulce V A jsou uvedeny koncentrační limity (v % obj.), které určují klasifikaci přípravku.

Tabulka VA - Plynné přípravky

Klasifikace látky (plynu)	Klasifikace plynného přípravku (v % obj.)
(v % obj.)	Senzibilizující s R 42	Senzibilizující s R 43
Senzibilizující s R 42	c ≥ 0,2 % R 42 povinná
Senzibilizující s R 43		c ≥ 0,2 % R 43 povinná

6. Účinky karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci

6.1 Přípravky vyjma plynných

Přípravky, které obsahují látky s těmito účinky, se klasifikují jako karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci a přiřazují se jim následující symboly nebezpečnosti a R věty označující specifickou rizikovost na základě koncentračních limitů (v % hmot.) uvedených v tabulce VI:

Karcinogenní kategorie 1 a 2	T; R 45 nebo R 49
Karcinogenní kategorie 3	Xn; R 40
Mutagenní kategorie 1 a 2	T; R 46
Mutagenní kategorie 3	Xn; R 40
Toxický pro reprodukci, fertilita, kategorie 1 a 2	T; R 60
Toxický pro reprodukci, fetální toxicita, kategorie 1 a 2	T; R 61
Toxický pro reprodukci, fertilita, kategorie 3	Xn; R 62
Toxický pro reprodukci, fetální toxicita, kategorie 3	Xn; R 63

Tabulka VI - Přípravky vyjma plynných

Klasifikace látky

Klasifikace přípravku

Kategorie 1 a 2

Kategorie 3

karcinogenní látky

kategorie 1 a 2 s R 45 nebo

R 49

c ≥ 0,1 %

karcinogenní

R 45, R 49 jsou povinné

v případě potřeby

karcinogenní látky

kategorie 3 s R 40

c ≥ 1 %

karcinogenní

R 40 povinná

mutagenní látky kategorie

1 a 2 s R 46

c ≥ 0,1 %

mutagenní

R 46 povinná

mutagenní látky kategorie 3

s R 40

c ≥ 1 %

mutagenní

R 40 povinná

látky „toxické pro

reprodukci“ kategorie 1 a 2

s R 60 (fertilita)

c ≥ 0,5%

toxický pro reprodukci

(fertilita )

R 60 povinná

látky „toxické pro

reprodukci“ kategorie 3

s R 62 (fertilita)

c ≥ 5 %

toxický pro reprodukci

(fertilita)

R 62 povinná

látky „toxické pro

reprodukci“ kategorie 1 a 2

s R 61 (fetální toxicita)

c ≥ 0,5%

toxický pro reprodukci

(fetální toxicita)

R 61 povinná

látky „toxické pro

reprodukci“ kategorie 3

s R 63 (fetální toxicita)

c ≥ 5 %

toxický pro reprodukci

(fetální toxicita)

R 63 povinná

6.2 Plynné přípravky

Plynné přípravky, které obsahují látky s těmito účinky, se klasifikují jako karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci a přiřazují se jim následující symboly nebezpečnosti a R věty označující specifickou rizikovost na základě koncentračních limitů (v % obj.) uvedených v tabulce VI A:

Karcinogenní, kategorie 1 a 2	T; R 45 nebo R 49
Karcinogenní, kategorie 3	Xn; R 40
Mutagenní, kategorie 1 a 2	T; R 46
Mutagenní, kategorie 3	Xn; R 40
Toxické pro reprodukci, fertilita, kategorie 1 a 2	T; R 60
Toxické pro reprodukci, fetální toxicita, kategorie 1 a 2	T; R 61
Toxické pro reprodukci, fertilita, kategorie 3	Xn; R 62
Toxické pro reprodukci, fetální toxicita, kategorie 3	Xn; R 63

Tabulka VI A - Plynné přípravky

Klasifikace látky	Klasifikace plynného přípravku
(plynu)	Kategorie 1 a 2	Kategorie 3
karcinogenní látky kategorie 1 nebo 2 s R 45 nebo R 49	c ≥ 0,1 % karcinogenní R 45, R 49 povinná dle vhodnosti
karcinogenní látky kategorie 3 s R 40		c ≥ 1 % karcinogenní R 40 povinná
mutagenní látky kategorie 1 nebo 2 s R 46	c ≥ 0,1 % mutagenní R 46 povinná
mutagenní látky kategorie 3 s R 40		c ≥ 1 % mutagenní R40 povinná
látky toxické pro reprodukci kategorie 1 nebo 2 s R 60 (fertilita)	c ≥ 0,2 % toxický pro reprodukci (fertilita) R 60 povinná
látky toxické pro reprodukci kategorie 3 s R 62 (fertilita)		c ≥ 1 % toxický pro reprodukci (fertilita) R 62 povinná
látky toxické pro reprodukci kategorie 1 nebo 2 s R 61 (fetální toxicita)	c ≥ 0,2 % toxický pro reprodukci (fetální toxicita) R 61 povinná
látky toxické pro reprodukci kategorie 3 s R 63 (fetální toxicita)		c ≥ 1 % toxický pro reprodukci (fetální toxicita) R 63 povinná

Část třetí

KONVENČNÍ VÝPOČTOVÉ METODY PRO HODNOCENÍ NEBEZPEČNOSTI

PŘÍPRAVKŮ PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Úvod

Při klasifikaci přípravků se provádí systematické vyhodnocení všech vlastností nebezpečných pro životní prostředí. Pro toto hodnocení a následnou klasifikaci přípravků se používají koncentrační limity, uvedené v hmotnostních procentech (% hmot.) pro přípravky vyjma plynných a v procentech objemových (% obj.) pro plynné přípravky.

V části A této části přílohy jsou uvedeny konvenční výpočtové metody pro klasifikaci přípravků a R věty přiřazované k příslušné klasifikaci přípravku.

V části B této části přílohy jsou uvedeny koncentrační limity, používané při aplikaci konvenční výpočtové metody, společně s příslušnými symboly nebezpečnosti a R větami, udávajícími klasifikaci.

Nebezpečnost přípravků pro životní prostředí se hodnotí konvenční výpočtovou metodou popsanou v částech A a B této části přílohy za použití jednotlivých koncentračních limitů:

a)	v případě, že nebezpečným látkám uvedeným v Seznamu klasifikovaných látek jsou přiřazeny koncentrační limity, nezbytné pro použití metody hodnocení popsané v části A této přílohy, použijí se tyto koncentrační limity;
b)	v případě, že nebezpečné látky nejsou uvedeny v Seznamu klasifikovaných látek, nebo jsou zde uvedeny bez koncentračních limitů, nezbytných pro použití výpočtové metody hodnocení uvedené v části A této přílohy, použije se koncentrace uvedená v části B této části přílohy.

V části C této části přílohy jsou uvedeny zkušební metody pro hodnocení nebezpečnosti přípravků pro vodní prostředí.

A. Postup hodnocení nebezpečnosti pro životní prostředí

a)	Vodní prostředí
I.	Konvenční výpočtová metoda hodnocení nebezpečnosti pro vodní prostředí

Konvenční výpočtová metoda hodnocení nebezpečnosti pro vodní prostředí bere v úvahu všechny druhy nebezpečnosti, které látka může mít pro toto prostředí, podle níže uvedených specifikací.

Jako nebezpečné pro životní prostředí se klasifikují níže uvedené přípravky:

1. Jako nebezpečné pro životní prostředí s přiřazeným symbolem nebezpečnosti „N“, označením nebezpečnosti „nebezpečný pro životní prostředí“ a větami R 50 a R 53 (R 50-53 se klasifikují):

1.1 Přípravky, které obsahují jednu nebo více látek klasifikovaných jako nebezpečné pro životní prostředí s přiřazenými větami R 50-53, jejichž jednotlivé koncentrace jsou rovny nebo větší než:

a)	koncentrace uvedená pro danou látku nebo látky v Seznamu klasifikovaných látek, nebo
b)	koncentrace uvedená v části B této částí přílohy (tabulka 1 ) v případě, že látka nebo látky nejsou uvedeny v Seznamu klasifikovaných látek, nebo jsou tam uvedeny bez koncentračních limitů.

1.2 Přípravky, které obsahují více než jednu látku klasifikovanou jako nebezpečná pro životní prostředí s přiřazenými větami R 50-53, jejichž jednotlivé koncentrace jsou nižší než limity uvedené v bodě 1.1 písm. a) nebo písm. b), jestliže:

kde:

PN,R50-53 je koncentrace jednotlivých životnímu prostředí nebezpečných látek v přípravku, jimž jsou přiřazeny věty R 50-53, uvedená v hmotnostních procentech,

LN,R50-53 je limit R 50-53 jednotlivých látek nebezpečných pro životni prostředí, jimž jsou přiřazeny věty R 50-53, uvedený v hmotnostních procentech.

2. Jako nebezpečné pro životní prostředí s přiřazeným symbolem nebezpečnosti „N“, označením nebezpečnosti „nebezpečný pro životní prostředí“ a větami R 51 a R 53 (R 51-53), není-li přípravek již klasifikován podle výše uvedeného bodu I.1, se klasifikují:

2.1 Přípravky, které obsahují nejméně jednu látku klasifikovanou jako nebezpečná pro životní prostředí s přiřazenými větami R 50-53 nebo R 51-53, jejichž jednotlivé koncentrace jsou rovny nebo větší než:

a)	koncentrace uvedená pro danou látku nebo látky v Seznamu klasifikovaných látek, nebo
b)	koncentrace uvedená v části B této části přílohy (tabulka 1 ) v případě, že látka nebo látky nejsou uvedeny v Seznamu klasifikovaných látek, nebo jsou tam uvedeny bez koncentračních limitů.

2.2 Přípravky, které obsahují více než jednu látku klasifikovanou jako nebezpečná pro životní prostředí s přiřazenými větami R 50-53 nebo R 51-5, jejichž jednotlivé koncentrace jsou nižší než limity uvedené v bodě I.2. písm. a) nebo písm. b), jestliže:

kde:

PN,R50-53 je koncentrace jednotlivých životnímu prostředí nebezpečných látek v přípravku, jimž jsou přiřazeny věty R 50-53, uvedená v hmotnostních procentech,

PN,R51-53 je koncentrace jednotlivých životnímu prostředí nebezpečných látek v přípravku, jimž jsou přiřazeny věty R 51-53, uvedená v hmotnostních procentech,

LN,R51-53 je limit R 51-53 jednotlivých životnímu prostředí nebezpečných látek, jimž jsou přiřazeny věty R 50-53 nebo R 51-53, uvedený v hmotnostních procentech.

3. Jako nebezpečné pro životní prostředí s přiřazenými větami R 51 a R 53 (R 52-53), není-li přípravek již klasifikován podle výše uvedených bodů I.1 nebo I.2, se klasifikují:

3.1 Přípravky, které obsahují jednu nebo více látek klasifikovaných jako nebezpečné pro životní prostředí s přiřazenými větami R 50-53, nebo R 51-53, nebo R 52-53, jejichž jednotlivé koncentrace jsou rovny nebo větší než:

a)	koncentrace uvedená pro danou látku nebo látky v Seznamu klasifikovaných látek, nebo
b)	koncentrace uvedená části B této části přílohy (tabulka 1) v případě, že látka nebo látky nejsou uvedeny v Seznamu klasifikovaných látek, nebo jsou tam uvedeny bez koncentračních limitů.

3.2 Přípravky, které obsahují více než jednu látku klasifikovanou jako nebezpečná pro životní prostředí s přiřazenými větami R 51-53, nebo R 50-53, nebo R 52-53, jejichž jednotlivé koncentrace jsou rovny nebo větší než limity uvedené v bodě I.3.1 písm. a) nebo písm. b), jestliže:

kde:

PN,R50-53 je koncentrace jednotlivých životnímu prostředí nebezpečných látek v přípravku s přiřazenými větami R 50-53, uvedená v hmotnostních procentech,

PN,R51-53 je koncentrace jednotlivých životnímu prostředí nebezpečných látek v přípravku s přiřazenými větami R 51-53, uvedená v hmotnostních procentech,

PR52-53 je koncentrace jednotlivých životnímu prostředí nebezpečných látek v přípravku s přiřazenými větami R 52-53, uvedená v hmotnostních procentech,

LR52-53 je limit R 52-53 jednotlivých životnímu prostředí nebezpečných látek s přiřazenými větami R 50-53, nebo R 51-53, nebo R 52-53, uvedený v hmotnostních procentech.

4. Jako nebezpečné pro životní prostředí s přiřazeným symbolem nebezpečnosti „N“, označení nebezpečnosti „nebezpečný pro životní prostředí“ a větou R 50, není-li již přípravek klasifikován podle výše uvedeného bodu I.1, se klasifikují:

4.1 Přípravky, které obsahují jednu nebo více látek klasifikovaných jako nebezpečné pro životní prostředí s přiřazenou větou R 50, jejichž jednotlivé koncentrace jsou rovny nebo větší než:

a)	koncentrace uvedená pro danou látku nebo látky v Seznamu klasifikovaných látek, nebo
b)	koncentrace uvedená v části B této části přílohy (tabulka 2) v případě, že látka nebo látky nejsou uvedeny v Seznamu klasifikovaných látek, nebo jsou tam uvedeny bez koncentračních limitů.

4.2 Přípravky, které obsahují více než jednu látku klasifikovanou jako nebezpečná pro životní prostředí s přiřazenou větou R 50, jejichž jednotlivé koncentrace jsou nižší než limity uvedené v bodě I.4.1 písm. a) nebo písm. b), jestliže:

kde:

PN,R50 je koncentrace jednotlivých životnímu prostředí nebezpečných látek v přípravku s přiřazenou větou R 50, uvedená v hmotnostních procentech,

LN,R50 je limit R 50 jednotlivých životnímu prostředí nebezpečných látek s přiřazenou větou R 50, uvedený v hmotnostních procentech.

4.3 Přípravky, které obsahují jednu nebo více látek klasifikovaných jako nebezpečné pro životní prostředí s přiřazenou větou R 50, které nesplňují kritéria uvedená v bodech I.4.1 nebo I.4.2, a dále obsahují jednu nebo více látek klasifikovaných jako nebezpečné pro životní prostředí s přiřazenými větami R 50-53, jestliže:

kde:

PN,R50 je koncentrace jednotlivých životnímu prostředí nebezpečných látek v přípravku s přiřazenou větou R 50 uvedená v hmotnostních procentech,

PN,R50-53 je koncentrace jednotlivých životnímu prostředí nebezpečných látek v přípravku s přiřazenými větami R 50-53, uvedená v hmotnostních procentech,

LN,R50 je limit R 50 jednotlivých životnímu prostředí nebezpečných látek s přiřazenými větami R 50 nebo R 50-53, uvedený v hmotnostních procentech.

5. Jako nebezpečné pro životní prostředí s přiřazenou větou R 52, není-li již přípravek klasifikován podle výše uvedených bodů I.1, I.2, I.3 nebo I.4, se klasifikují:

5.1 Přípravky, které obsahují jednu nebo více látek klasifikovaných jako nebezpečné pro životní prostředí s přiřazenou větou R 52, jejichž jednotlivé koncentrace jsou rovny nebo větší než:

a)	koncentrace uvedená pro danou látku nebo látky v Seznamu klasifikovaných látek, nebo
b)	koncentrace uvedená v části B této části přílohy (tabulka 3) v případě, že látka nebo látky nejsou uvedeny v Seznamu klasifikovaných látek, nebo jsou tam uvedeny bez koncentračních limitů.

5.2 Přípravky, které obsahují více než jednu látku klasifikovanou jako nebezpečná pro životní prostředí a s přiřazenou větou R 52, jejichž jednotlivé koncentrace jsou nižší než limity specifikované v bodě I.5.1 písm. a) nebo písm. b), jestliže:

kde:

PR52 je hmotnostní koncentrace každé látky v přípravku, která je nebezpečná pro životní prostředí a které je přiřazena věta R 52, uvedená v hmotnostních procentech,

LR52 je limit R 52, specifikovaný pro jednotlivé životnímu prostředí nebezpečné látky, jimž je přiřazena věta R 52, uvedený v hmotnostních procentech.

6. Jako nebezpečné pro životní prostředí s přiřazenou větou R 53, není-li již přípravek klasifikován podle výše uvedených bodů I.1, I.2, I.3, se klasifikují:

6.1 Přípravky, které obsahují jednu nebo více látek klasifikovaných jako nebezpečné pro životní prostředí s přiřazenou větou R 53, jejichž jednotlivé koncentrace jsou rovny nebo větší než:

a)	koncentrace uvedená pro danou látku nebo látky v Seznamu klasifikovaných látek, nebo
b)	koncentrace uvedená v části B této části přílohy (tabulka 4) v případě, že látka nebo látky nejsou uvedeny v Seznamu klasifikovaných látek, nebo jsou tam uvedeny bez koncentračních limitů.

6.2 Přípravky, které obsahují více než jednu látku klasifikovanou jako nebezpečná pro životní prostředí s přiřazenou větou R 53, jejichž jednotlivé koncentrace jsou nižší než limity uvedené v bodě I.6.1 písm. a) nebo písm. b), jestliže:

kde

PR53 je koncentrace jednotlivých životnímu prostředí nebezpečných látek v přípravku s přiřazenou větou R53, uvedená v hmotnostních procentech,

LR53 je limit R 53, uvedený pro jednotlivé životnímu prostředí nebezpečné látky s přiřazenou větou R 53, uvedený v hmotnostních procentech.

6.3 Přípravky, které obsahují jednu nebo více látek klasifikovaných jako nebezpečné pro životní prostředí s přiřazenou větou R 53, jež nesplňují kritéria uvedená v bodě I.6.2, a obsahují jednu nebo více látek klasifikovaných jako nebezpečné pro životní prostředí s přiřazenými větami R 50-53, nebo R 51-53, nebo R 52-53, jestliže:

kde:

PR53 je koncentrace jednotlivých životnímu prostředí nebezpečných látek v přípravku s přiřazenou větou R 53, uvedená v hmotnostních procentech,

PN,R50-53 je koncentrace jednotlivých životnímu prostředí nebezpečných látek v přípravku s přiřazenými větami R 50-53, uvedená v hmotnostních procentech,

PN,R51-53 je koncentrace jednotlivých životnímu prostředí nebezpečných látek v přípravku s přiřazenými větami R 51-53, uvedená v hmotnostních procentech,

PR52-53 je koncentrace jednotlivých životnímu prostředí nebezpečných látek v přípravku s přiřazenými větami R 52-53, uvedená v hmotnostních procentech,

LR53 je limit R 53 jednotlivých životnímu prostředí nebezpečných látek v přípravku s přiřazenou větou R 53, nebo R 50-53, nebo R 51-53, nebo R 52-53, uvedený v hmotnostních procentech.

b) Nevodní prostředí

1. OZONOVÁ VRSTVA

I. Konvenční výpočtová metoda hodnocení přípravků nebezpečných pro ozonovou vrstvu

Přípravky nebezpečné pro životní prostředí

1. Jako nebezpečné pro životní prostředí s přiřazeným symbolem nebezpečnosti „N“, označením nebezpečnosti „nebezpečný pro životní prostředí“ a větou R 59 se klasifikují:

1.1 Přípravky, které obsahují jednu nebo více látek klasifikovaných jako nebezpečné pro životní prostředí s přiřazeným symbolem nebezpečnosti „N“ s větou R 59 jejichž jednotlivé koncentrace jsou rovny nebo větší než:

a)	koncentrace uvedená pro danou látku nebo látky v Seznamu klasifikovaných látek, nebo
b)	koncentrace uvedená v části B této části přílohy (tabulka 5) v případě, že látka nebo látky nejsou uvedeny v Seznamu klasifikovaných látek, nebo jsou tam uvedeny bez koncentračních limitů.

2. Jako nebezpečné pro životní prostředí s přiřazenou větou R 59 se klasifikují:

2.1 Přípravky, které obsahují jednu nebo více látek klasifikovaných jako nebezpečné pro životní prostředí s přiřazenou větou R 59, jejichž jednotlivé koncentrace jsou rovny nebo větší než:

a)	koncentrace uvedená pro danou látku nebo látky v Seznamu klasifikovaných látek, nebo
b)	koncentrace uvedená v části B této části přílohy (tabulka 5) v případě, že látka nebo látky nejsou uvedeny v Seznamu klasifikovaných látek, nebo jsou tam uvedeny bez koncentračních limitů.

2. SUCHOZEMSKÉ PROSTŘEDÍ

I. Hodnocení přípravků nebezpečných pro suchozemské prostředí

Klasifikace přípravků pomocí níže uvedených R-vět bude prováděna až po zapracování podrobných kritérií pro použití těchto vět do přílohy č. 2 tohoto nařízení.

R 54 Toxický pro rostliny

R 55 Toxický pro zvířata

R 56 Toxický pro půdní organismy

R 57 Toxický pro včely

R 58 Může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky v životním prostředí

B. Koncentrační limity používané pro hodnocení nebezpečnosti přípravků pro životní prostředí

I. Pro vodní prostředí

Koncentrační limity (v procentech hmotnostních), stanovené v níže uvedených tabulkách, udávají klasifikaci přípravku na základě koncentrace jednotlivých látek přítomných v přípravku. V prvním sloupci je rovněž uvedena klasifikace příslušných látek.

Tabulka č. 1

Akutní toxicita pro vodní prostředí a dlouhodobé nepříznivé účinky

Klasifikace látky	Klasifikace přípravku
	N, R 50-53	N, R 51-53	R 52-53
N, R 50-53	c ≥ 25 %	2,5 % ≤ c < 25 %	0,25 % ≤ c < 2,5 %
N, R 51-53		c ≥ 25 %	2,5 % ≤ c < 25 %
R 52-53			c ≥ 25 %

Tabulka č. 2

Akutní toxicita pro vodní prostředí

Klasifikace látky

Klasifikace přípravku

N, R 50

c ≥ 25 %

N, R 50-53

c ≥ 25 %

Tabulka č. 3

Toxicita pro vodní prostředí

Klasifikace látky

Klasifikace přípravku

R 52

c ≥ 25 %

Tabulka č. 4

Dlouhodobé nepříznivé účinky

Klasifikace látky	Klasifikace přípravku R 53
R 53	c ≥ 25 %
N, R 50-53	c ≥ 25 %
N, R 51-53	c ≥ 25 %
R 52-53	c ≥ 25 %

II. Pro nevodní prostředí

Koncentrační limity (v hmotnostních procentech pro přípravky vyjma plynných a v objemových procentech pro plynné přípravky), stanovené v níže uvedených tabulkách, udávají klasifikaci přípravku na základě koncentrace jednotlivých látek přítomných v přípravku. V prvním sloupci je rovněž uvedena klasifikace příslušných látek.

Tabulka č. 5

Nebezpečný pro ozonovou vrstvu

Klasifikace látky

Klasifikace přípravku

N, R 59

N s R 59

c ≥ 0,1 %

Klasifikace látky

Klasifikace přípravku

R 59

c ≥ 0,1 %

C. Zkušební metody pro hodnocení nebezpečnosti pro vodní prostředí

Za obvyklých okolností se klasifikace přípravku provádí na základě konvenční metody. Avšak v případě určování akutní toxicity pro vodní prostředí se mohou vyskytnout případy, kdy je vhodnější provést zkoušky přípravku.

Výsledky těchto zkoušek přípravku mohou pouze pozměnit klasifikaci akutní toxicity pro vodní prostředí, která byla získána použitím konvenční metody.

Pokud provedení těchto zkoušek zvolí osoba odpovědná za uvedení přípravku na trh, musí zabezpečit, aby byla splněna kritéria jakosti zkušebních metod uvedených ve vyhlášce. ⁹⁾

Zkoušky je nutno provést na všech třech druzích organizmů; v souladu s kritérii uvedenými v příloze č. 2 tohoto nařízení (řasy, dafnie, ryby), pokud přípravku nebyla přiřazena nejvyšší klasifikace nebezpečnosti z hlediska akutní toxicity ve vodním prostředí po provedení zkoušky na jednom druhu, nebo pokud výsledky zkoušek nebyly známé před nabytím účinností tohoto nařízení.“.

______________

¹⁾	Vyhláška č. 26/1999 Sb., o způsobu provedení a označení obalů nebezpečných chemických látek a přípravků.
²⁾	Vyhláška č. 316/1998 Sb., kterou se stanoví metoda zjišťování výbušnosti chemických látek a chemických přípravků.
³⁾	Vyhláška č. 85/1999 Sb., kterou se stanoví metody pro zjišťování hořlavosti a oxidačních vlastností chemických látek a chemických přípravků.
⁴⁾	Vyhláška č. 299/1998 Sb., kterou se stanoví metody pro zjišťování fyzikálně-chemických a chemických vlastností chemických látek a chemických přípravků a vlastností chemických látek a chemických přípravků nebezpečných pro životní prostředí.
⁵⁾	Vyhláška č. 251/1998 Sb., kterou se stanoví metody pro zjišťování toxicity chemických látek a chemických přípravků.
⁶⁾	Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.
⁷⁾	Nařízení vlády č. 194/2001 Sb., o aerosolových rozprašovačích.
⁸⁾	Zákon č. 86/1995 Sb., o ochraně ozonové vrstvy Země.
⁹⁾	Vyhláška č. 299/1998 Sb., kterou se stanoví metody pro zjišťování fyzikálně-chemických a chemických vlastností chemických látek a přípravků a vlastností chemických látek a chemických přípravků nebezpečných pro životní prostředí.“

V příloze č. 5 bodě 1.1 R-věta R 55 zní: „Toxický pro živočichy“.

10.

V příloze č. 5 bodě 1.1 se za R-větu R 65 doplňují R-věty R 66 a R 67, které znějí:

„R 66 Opakovaná expozice může způsobit vysušení nebo popraskání kůže

R 67 Vdechování par může způsobit ospalost a závratě“.

11.

V příloze č. 5 bodě 1.2 R-větě R 42/43 se slovo „možná“ zrušuje.

12.

V příloze č. 5 bodě 2.1 S-větě S-45 se slovo „úrazu“ nahrazuje slovem „nehody“.

13.

V příloze č. 5 bodech 2.1 a 2.2 se slova „výrobce, dovozce a distributor“ nahrazují slovy „výrobce a dovozce“.

14.

V příloze č. 5 bodě 2.1 S-věty S 56, S 57 a S 60 znějí:

„S 56 Zneškodněte tento materiál a jeho obal ve sběrném místě pro zvláštní nebo nebezpečné odpady

S 57 Použijte vhodný obal k zamezení kontaminace životního prostředí

S 60 Tento materiál a jeho obal musí být zneškodněny jako nebezpečný odpad“.

15.

V příloze č. 5 bodě 2.1 se za S-větu S 62 doplňují S-věty S 63 a S 64, které znějí:

„S 63 V případě nehody při vdechnutí přeneste postiženého na čerstvý vzduch a ponechte jej v klidu

S 64 Při použití vypláchněte ústa velkým množstvím vody (pouze je-li postižený při vědomí)“.

16.

V příloze č. 5 bodě 2.2 se za S-větu S 24/25 vkládají nové S-věty S 27/28 a S 29/35, které znějí:

„S 27/28 Po styku s kůží okamžitě odložte veškeré kontaminované oblečení a kůži okamžitě omyjte velkým množstvím . . . (vhodnou kapalinu specifikuje výrobce a dovozce)

S 29/35 Nevylévejte do kanalizace, tento materiál a jeho obal musí být zneškodněny bezpečným způsobem“.

17.

V příloze č. 5 bodě 2.2 S-větě S 29/56 se slova „zvláštních nebo nebezpečných odpadů“ nahrazují slovy „pro zvláštní nebo nebezpečné odpady“.

Čl. II

Kategorizaci a klasifikaci látek a přípravků lze provádět do 31. prosince 2002 podle dosavadních právních předpisů.

Čl. III

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Předseda vlády:

Ing. Zeman v. r.

Místopředseda vlády

a ministr průmyslu a obchodu:

doc. Ing. Grégr v. r.

Čl. I

Čl. II

Čl. III

Souvislosti k 258/2001 Sb. bez vazby na §

Verze (1) Novela:

Předpis zrušen (1)

Novelizuje (1)

Poslat odkaz

Verze (1)
Novela: