428/2001 Sb. znění účinné od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2021
Ustanovení § 12 odst. 2 písm. c) nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2004
428
VYHLÁŠKA
Ministerstva zemědělství
ze dne 16. listopadu 2001,
kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb. , o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů
(zákon o vodovodech a kanalizacích )
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 40 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích ), (dále jen „zákon“):
Část první Úvodní ustanovení (§ 1-1a)
§ 1 Předmět úpravy Tato vyhláška upravuje
a) rozsah a způsob zpracování plánu rozvoje vodovodů a kanalizací a stanovenou elektronickou podobu, formát a obsah předávaných aktualizací plánu rozvoje,
b) způsob a obsah vedení majetkové evidence vodovodů a kanalizací, jejich provozní evidence a evidence vybraných údajů o vodovodech a kanalizacích, včetně způsobu předávání vybraných údajů z majetkové a provozní evidence vodovodů a kanalizací,
c) stanovený formát žádosti o povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace a příbuzný obor k oboru vodovody a kanalizace,
d) obsah plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací a pravidla pro jeho zpracování,
e) způsob výpočtu náhrady ztrát při neoprávněném odběru vody nebo neoprávněném vypouštění odpadních vod,
f) technické požadavky na stavbu vodovodů,
g) požadavky na čištění odpadních vod, požadavky na projektovou dokumentaci k čištění odpadních vod, požadavky na výstavbu a provoz čistíren odpadních vod a požadavky na jejich projektovou dokumentaci a požadavky na výstavbu a provoz stokové sítě,
h) ukazatele jakosti surové vody odebírané z povrchových vodních zdrojů nebo z podzemních vodních zdrojů pro účely úpravy na vodu pitnou,
i) náležitosti kanalizačního řádu a požadavky na rozbor vzorků odpadních vod,
j) určení množství odebrané vody bez měření,
k) obecné technické podmínky měření množství dodané vody,
l) způsob výpočtu množství vypouštěných odpadních a srážkových vod do kanalizace bez měření,
m) způsob výpočtu pevné složky vodného a stočného při placení ve dvousložkové formě, členění nákladových položek, jejich obsah, objemové a množstevní položky a jejich podíl při výpočtu ceny podle cenových předpisů pro vodné a stočné a porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a stočné s dosaženou skutečností,
n) obsah a využití technických auditů a bližší podmínky pro zápis odborně způsobilé fyzické osoby do seznamu technických auditorů.
§ 1a Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) vodovodním řadem úsek vodovodního potrubí včetně stavební a technologické části objektů určený k plnění určité funkce v systému dopravy vody,
b) přiváděcím řadem vodovodní řad pro dopravu vody mezi hlavními objekty vodovodu (například do úpravny vod, čerpací stanice, vodojemu); zvláštním typem přiváděcího řadu je zásobní řad pro dopravu vody z vodojemu do rozvodné vodovodní sítě,
c) rozvodnou vodovodní sítí soustava vodovodních řadů určená pro dodávání vody k místům jejího odběru; součástí rozvodné vodovodní sítě jsou hlavní řad a rozváděcí řad,
d) stavbou pro úpravu vody soubor objektů a zařízení s technologií pro úpravu vody (úpravna vody); za stavbu pro úpravu vody se pro účely vybraných údajů majetkové nebo provozní evidence považuje i stavba k jímání vody, s případným zařízením na zdravotní zabezpečení vody bez technologie úpravy vody,
e) kanalizační stokou potrubí nebo jiná konstrukce k odvádění odpadních nebo povrchových vod vzniklých odtokem srážkových vod (dále jen „srážková voda“),
f) přiváděcí kanalizační stokou kanalizační stoka k odvádění odpadních nebo srážkových vod do hlavního objektu kanalizace,
g) stokovou sítí síť kanalizačních stok a souvisejících objektů odvádějící odpadní nebo srážkové vody přímo z kanalizačních přípojek do čistíren odpadních vod nebo jiných zařízení na jejich zneškodnění včetně vypouštění nečištěných odpadních vod do vodního recipientu,
h) čistírnou odpadních vod objekty a zařízení sloužící k čištění odpadních vod s mechanickým, biologickým, popřípadě dalším stupněm čištění; za čistírny se nepovažují zařízení pro hrubé předčištění odpadních vod, septiky, žumpy a jednoduchá zařízení s mechanickou funkcí, která nejsou pravidelně sledována a obsluhována,
i) vodou převzatou u vodovodů pitná voda odebraná provozovatelem jednoho vodovodu od jiného provozovatele vodovodu,
j) vodou převzatou u kanalizací odpadní voda odebraná provozovatelem jedné kanalizace od jiného provozovatele kanalizace,
k) vodou předanou u vodovodů pitná voda dodaná provozovatelem jednoho vodovodu jinému provozovateli vodovodu, s výjimkou vody před úpravou nebo před hygienickým zabezpečením,
l) vodou předanou u kanalizací odpadní voda dodaná provozovatelem jedné kanalizace jinému provozovateli kanalizace,
m) odpovědným zástupcem provozovatele osoba uvedená v povolení krajského úřadu k provozování vodovodu nebo kanalizace (§ 6 zákona),
n) referenční metodou měření stanovení principu nebo postupu při stanovení sledovaných ukazatelů surové povrchové vody.
Část druhá Rozsah a způsob zpracování a průběžné aktualizace plánu rozvoje vodovodů a kanalizací (k § 4 odst. 9 zákona) (§ 2-4)
§ 3 (1) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje (dále jen „plán rozvoje“) se zpracovává v tomto rozsahu:
a) zhodnocení současného stavu systému zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod obcí nebo částí obcí na území kraje nebo jeho části, která se určuje ve vztahu k systémům zásobování vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod,
b) bilance potřeby pitné vody, odkanalizování a čištění odpadních vod v členění na všechny obce nebo jejich části na území kraje,
c) vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod plánovaných pro účely úpravy na pitnou vodu,
d) plán technicky i ekonomicky optimálního rozšíření a obnovy systémů zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod obcí nebo jejich částí v řešeném územním celku,
e) plán zásobování pitnou vodou při vyhlášení krizové situace podle § 21 zákona,
f) ekonomickou část s výpočtem nákladů na realizaci plánů uvedených pod písmeny d) a e),
g) časový rozvrh realizace plánů uvedených pod písmeny d) a e) vyjadřující naléhavost řešení.
(2) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje se aktualizuje v části věnované stávajícímu stavu a v části návrhu na změnu řešení rozvoje v tomto rozsahu:
a) u návrhu obce se aktualizuje ta část plánu rozvoje, která se jí a jejích administrativních částí dotýká v rozsahu podle odstavce 1,
b) u návrhů zahrnujících systémy vodovodů a kanalizací společné pro více obcí na území kraje se aktualizuje ta část plánu rozvoje, která se jich dotýká v rozsahu podle odstavce 1.
§ 4 (1) Plán rozvoje a jeho průběžná aktualizace se zpracovává v elektronické podobě v návaznosti na geografický informační systém.
(2) Krajský úřad předává Ministerstvu zemědělství (dále jen „ministerstvo“) podle § 4 odst. 8 zákona aktualizace plánu rozvoje prostřednictvím Informačního systému vodovodů a kanalizací v tomto rozsahu:
a) seznam zastupitelstvem kraje schválených aktualizací plánu rozvoje včetně čísla a data příslušných usnesení zastupitelstva kraje,
b) aktualizované popisy systémů vodovodů a kanalizací jednotlivých obcí nebo jejich částí zařazené do schválených aktualizací v úplném rozsahu původních, popřípadě předchozích popisů; úpravy a formáty aktualizovaných popisů jsou uvedeny v příloze č. 21,
c) jednotlivé aktualizované popisy systémů vodovodů a kanalizací obcí nebo jejich částí, ve kterých byl doplněn aktuální stav zásobování pitnou vodou, odvádění odpadních vod a jejich čištění bez nutnosti jejich projednání podle § 4 odst․ 5 zákona, v úplném rozsahu původních, popřípadě předchozích popisů; úpravy a formáty aktualizovaných popisů jsou uvedeny v příloze č. 21,
d) tabulkovou část k aktualizovaným popisům uvedeným v písmenech b) a c) obsahující demografické, bilanční, technické a ekonomické údaje; soubor ve formátu MDB lze vytvořit v elektronické aplikaci poskytnuté ministerstvem pro zpracování plánu rozvoje; struktura souboru je uvedena v příloze č. 21,
e) mapovou část plánu rozvoje obsahující aktualizované zákresy systémů vodovodů a kanalizací v návaznosti na geografický informační systém včetně všech podkladových map ve formátech, ve kterých již byla tato část plánu rozvoje zpracována při jeho pořízení; aktualizovaná mapová část plánu rozvoje území kraje bude předána ministerstvu podle § 4 odst. 8 zákona nebo bude zasláno ministerstvu sdělení, kde je krajským úřadem tato část plánu rozvoje publikována a zpřístupněna.
(3) Obce předávají krajskému úřadu podle § 4 odst. 4 zákona v elektronické podobě návrh aktualizace plánu rozvoje ve stejných formátech a s obsahem, jak jsou uvedeny v ustanoveních odstavce 2 písm. b), c), d) a e).
Část třetí Evidence vodovodů a kanalizací (k § 5 odst. 6 zákona) (§ 5-11)
Oddíl první Společná ustanovení (§ 5)
§ 5 Majetková evidence vodovodů a kanalizací (dále jen „majetková evidence“) a provozní evidence vodovodů a kanalizací (dále jen „provozní evidence“) se nevztahuje na vodovody a kanalizace uvedené v § 1 odst. 4 zákona.
Oddíl druhý Majetková evidence (§ 6)
§ 6 (1) Obsah předávaných vybraných údajů majetkové evidence je uveden v přílohách č. 1 až 4 a struktura databázového souboru je uvedena v příloze č. 22.
(2) Vybrané údaje z majetkové evidence vykazuje vlastník vodovodu nebo kanalizace odděleně pro:
a) přiváděcí řad a rozvodnou vodovodní síť zásobující minimálně část obce a nejvýše celou obec, popřípadě několik sousedících obcí, pokud mezi zastavěným územím nebo zastavitelnou plochou těchto obcí není vzdálenost větší než 200 m,
b) stavby pro úpravu vody,
c) přiváděcí stoku a stokovou síť užívanou minimálně v části obce,
d) čistírny odpadních vod.
(3) Vlastník vodovodu nebo kanalizace předává vybrané údaje z majetkové evidence tomu vodoprávnímu úřadu podle § 27 zákona, v jehož územní působnosti se vodovod nebo kanalizace nachází; pokud vodovod nebo kanalizace zasahuje do územní působnosti více vodoprávních úřadů, předávají se vybrané údaje z majetkové evidence tomu vodoprávnímu úřadu, v jehož územní působnosti se nachází místo nejvyšší roční spotřeby pitné vody nebo z jehož územní působnosti je odváděno nejvyšší množství odpadních vod.
(4) Vodoprávní úřad předá údaje majetkové evidence zpracované podle § 5 odst. 4 zákona ministerstvu prostřednictvím Informačního systému vodovodů a kanalizací.
(5) Soubor vybraných údajů majetkové evidence na území kraje předává ministerstvo v elektronické podobě krajským úřadům do konce července za předcházející kalendářní rok.
Oddíl třetí Provozní evidence (§ 7-11)
§ 7 (1) Obsah předávaných vybraných údajů provozní evidence je uveden v přílohách č. 5 až 8 a struktura databázového souboru je uvedena v příloze č. 22.
(2) Vybrané údaje z provozní evidence vykazuje vlastník vodovodu nebo kanalizace odděleně pro:
a) rozvodnou vodovodní síť zásobující minimálně část obce a nejvýše několik obcí, ve kterých je možno jakost vody dodávané touto sítí považovat za přibližně stejnou,
b) stavby pro úpravu vody,
c) stokovou síť odvádějící odpadní a srážkové vody minimálně z části obce,
d) čistírny odpadních vod.
(3) Vlastník vodovodu nebo kanalizace předává vybrané údaje z provozní evidence tomu vodoprávnímu úřadu podle § 27 zákona, v jehož územní působnosti se vodovod nebo kanalizace nachází; pokud vodovod nebo kanalizace zasahují do územní působnosti více vodoprávních úřadů, předávají se vybrané údaje z provozní evidence tomu vodoprávnímu úřadu, v jehož územní působnosti se nachází místo nejvyšší roční spotřeby pitné vody nebo z jehož územní působnosti je odváděno nejvyšší množství odpadních vod.
(4) V případě, že více vodovodů nebo kanalizací tvoří funkční celek, ve kterém je možno považovat jakost vody za přibližně stejnou, s jedním provozovatelem ve vlastnictví více osob, předávají se vybrané údaje z provozní evidence vodoprávnímu úřadu za tento funkční celek nebo jeho části. Vybrané údaje z provozní evidence předává vlastník funkčního celku nebo jeho části s nejvyšší roční spotřebou pitné vody nebo s nejvyšším množstvím odváděných odpadních vod.
(5) Záznamy o zdrojích povrchových a podzemních vod využívaných pro úpravu na vodu pitnou dodávanou vodovody se vedou podle jejich názvu, názvu a číselného kódu katastrálního území a identifikačního čísla odběru, bylo-li přiděleno.
(6) Záznamy o zdrojích povrchových a podzemních vod využívaných pro úpravu na vodu pitnou obsahují údaje o:
a) maximálním měsíčním odběru vody a o odebraném množství vody za rok,
b) povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami,
c) kategorii jakosti vody odebírané z povrchových vodních zdrojů nebo z podzemních vodních zdrojů pro účely úpravy na vodu pitnou podle § 13 zákona.
(7) Vodoprávní úřad předá údaje provozní evidence zpracované podle § 5 odst. 4 zákona ministerstvu prostřednictvím Informačního systému vodovodů a kanalizací.
(8) Soubor vybraných údajů provozní evidence na území kraje předává elektronicky krajským úřadům ministerstvo do konce července za předcházející kalendářní rok.
§ 8 Plán kontrol jakosti vod v průběhu výroby pitné vody (1) Plán kontrol jakosti vod v průběhu výroby pitné vody (dále jen „plán kontrol jakosti vod“) obsahuje tyto části:
a) místa odběrů vzorků v kontrolních profilech technologické linky úpravny vody a v průběhu její dopravy konečnému spotřebiteli,
b) rozsah prováděných rozborů podle sledovaných ukazatelů jakosti v kontrolních profilech technologické linky úpravny vody a v průběhu její dopravy konečnému spotřebiteli,
c) četnost rozborů v jednotlivých kontrolních profilech technologické linky úpravny vody a v průběhu její dopravy konečnému spotřebiteli,
d) postupy odběrů, úpravy vzorků vod a metody jejich rozborů,
e) způsob zpracování výsledků kontrol jakosti vody a jejich evidence.
(2) Technické ukazatele pro plán kontrol jakosti vod jsou uvedeny v příloze č. 9.
(3) Při odběru vzorků vod, včetně jejich konzervace a manipulace s nimi, se postupuje podle normových hodnot.
(4) Vzorky pro kontrolu jakosti vod v průběhu výroby pitné vody musí být odebírány tak, aby byly reprezentativní pro jakost během celého roku v příslušném místě odběru.
(5) Při provádění rozborů vyrobené pitné vody na výstupu ze stavby pro úpravu vody se postupuje podle zvláštního právního předpisu.
§ 9 Plán kontrol míry znečištění odpadních vod a kalů (1) Plán kontrol míry znečištění odpadních vod obsahuje tyto části:
a) místa odběrů vzorků v kontrolních profilech technologické linky čistírny odpadních vod a výustí odpadních vod bez čištění,
b) rozsah prováděných rozborů podle sledovaných ukazatelů jakosti v kontrolních profilech technologické linky čistírny odpadních vod a výustí odpadních vod bez čištění,
c) četnost rozborů v jednotlivých kontrolních profilech technologické linky čistírny odpadních vod a výustí odpadních vod bez čištění,
d) postupy odběrů, úpravy vzorků a metody rozborů vzorků vod a kalů,
e) způsob zpracování výsledků kontrol míry znečištění odpadních vod a jejich evidence.
(2) Technické ukazatele pro plán kontrol míry znečištění odpadních vod jsou uvedeny v příloze č. 10.
(3) Při odběru vzorků odpadních vod a kalů, včetně jejich konzervace a manipulace, se postupuje podle normových hodnot.
(4) Ukazatele míry znečištění odpadních vod se zjišťují postupem odpovídajícím metodám obsaženým v normových hodnotách, při jejichž použití se pro účely této vyhlášky má za to, že výsledek je co do mezí stanovitelnosti, přesnosti a správnosti prokázaný. Při použití jiné metody musí být prokázáno, že použitá metoda je stejně spolehlivá, například rozhodčí analytická metoda podle zvláštního právního předpisu.
(5) Plán kontrol míry znečištění odpadních vod musí být v souladu se schváleným kanalizačním řádem (§ 14 odst. 3 zákona).
§ 10 Výkresová dokumentace vodovodu nebo kanalizace (1) Výkresová dokumentace vodovodu nebo kanalizace podle § 5 odst. 2 zákona (dále jen „výkresová dokumentace“) je zjednodušená dokumentace skutečného provedení vodovodu nebo kanalizace, popřípadě jejich jednotlivých částí určená pro potřeby obsluhy, údržby, oprav, obnovy a pro zpracování provozního řádu vodovodu nebo kanalizace podle zvláštního zákona.
(2) Výkresová dokumentace musí obsahovat:
a) údaje o účelu a místu stavby vodovodu nebo kanalizace (dále jen „stavba“), obchodní firmu, název nebo jméno a sídlo (adresu) vlastníka stavby, parcelní čísla pozemku podle výpisu z katastru nemovitostí s uvedením vlastnických nebo jiných práv k tomuto pozemku a údaje o rozhodnutích o stavbě, a pokud se rozhodnutí nezachovala, alespoň pravděpodobný rok dokončení stavby,
b) technický popis stavby a jejího vybavení,
c) situační výkres a zjednodušené výkresy skutečného provedení stavby v rozsahu a podrobnostech odpovídajících druhu a účelu stavby,
d) technické parametry (rozměry objektů, světlosti potrubí, tlakové poměry, materiály včetně jejich opotřebení a netěsností, délky, sklony, výškové kóty dna, odboček, poklopů, staničení šachet, odboček, popis apod.),
e) druh materiálu rozvodu a druh nátěrů nebo výstelek vnitřních stěn potrubí, vodojemů a čistírenských nádrží.
(3) Poloha vodovodu nebo kanalizace se zakresluje v situačních plánech v měřítku 1: 1000, 1: 500, popřípadě 1: 2880. Jejich součástí jsou polohopisné údaje potřebné k vytýčení šachet, armatur, lomových bodů, odboček apod. v souřadnicích nebo vztažných kótách. U nově budovaného nebo obnovovaného vodovodu i kanalizace se výkresová dokumentace zpracovává podle projektové dokumentace upravené na základě zaměření skutečného provedení stavby.
(4) Výkresová dokumentace podle odstavce 1 může být zpracována v digitální formě a průběžně se upravuje v návaznosti na obnovu vodovodů a kanalizací a dále podle skutečností zjištěných při provozování vodovodu nebo kanalizace.
§ 11 Provozní deník (1) Provozní deník a provozní záznamy musí být vedeny tak, aby sloužily provozovateli jako podklad pro operativní rozhodování a vlastníkovi jako doklad o způsobu provozování vodohospodářského majetku. Do provozního deníku se zaznamenávají každodenní provozní záznamy o vodovodu nebo kanalizaci nebo o jejich části, údaje o činnosti obsluhy, včetně událostí, které mohou mít vliv na provozování vodovodu nebo kanalizace, a záznamy o provedených opatřeních, která se týkají provozu vodovodu a vyplývají ze závěrů posouzení rizik podle vyhlášky o hygienických požadavcích na pitnou a teplou vodu a kontrolách pitné vody . Do provozního deníku se zaznamenávají rovněž záznamy osob provádějících kontrolu provozu a odběry vzorků vody a odpadů. V provozu, kde není nutná denní obsluha, se záznamy provádí při každé kontrole nebo provozním zásahu.
(2) Je-li to účelné, lze provozní deník členit na dílčí provozní deníky.
(3) Provozní záznamy podle odstavce 1 mohou být nahrazeny průběžnými počítačovými výstupy automatizované soustavy řízení nebo mohou být vedeny elektronicky. Provozní záznamy se uchovávají po dobu 5 let.
Část čtvrtá Stanovený formát žádosti o povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace a příbuzný obor k oboru vodovody a kanalizace (k § 6 odst. 12 a 13 zákona) (§ 12-12a)
§ 12 (1) Obsah formuláře žádosti je uveden v příloze č. 11.
(2) Informace krajského úřadu podle § 6 odst. 10 zákona se předává ministerstvu prostřednictvím Informačního systému vodovodů a kanalizací. Formát a struktura aplikace pro evidenci jsou uvedeny v příloze č. 23 k této vyhlášce.
§ 12a (1) Za příbuzný obor k oboru vzdělávání obsahově zaměřenému na vodovody a kanalizace se považuje takový obor středního vzdělání s maturitní zkouškou nebo obor vysokoškolského vzdělání, který je výukou obsahově zaměřen alespoň na 6 z těchto činností:
a) znalost právních předpisů v oboru vodovody a kanalizace,
b) znalost procesů souvisejících s jímáním vody, úpravou vody na vodu pitnou včetně hygienického zabezpečení a dopravy vody,
c) znalost procesů souvisejících s čištěním odpadních vod, kalovým hospodářstvím a sběrem odpadních vod stokovými systémy,
d) znalost právních předpisů souvisejících s tvorbou ceny pro vodné a ceny pro stočné,
e) schopnost vyhodnocení údajů rozboru vody, vymezení možných závad v úpravárenském procesu,
f) schopnost analýzy nedostatků rozvodného systému a ztrát vody v trubní síti,
g) schopnost vyhodnocení údajů rozboru odpadních vod, vymezení základních nedostatků stokového systému a čistírny odpadních vod,
h) schopnost provádět analýzy v oblasti hospodárnosti provozu a tvorby ceny pro vodné a ceny pro stočné,
i) schopnost posouzení záměrů rozvoje z hlediska ekonomiky a dopadů na provozní náklady v oboru vodovodů a kanalizací.
(2) Za příbuzný obor k oboru vzdělávání obsahově zaměřenému na vodovody a kanalizace se považuje rovněž dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou, doplněné vzděláním akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, zakončeným složením odborných zkoušek, obsahově zaměřených alespoň na 6 z činností podle odstavce 1.
Část pátá Obsah plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací, pravidla pro jeho zpracování (k § 8 odst. 1 a 11 zákona) (§ 13-13a)
§ 13 (1) Obsahem plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací je
a) vymezení infrastrukturního majetku v členění podle vybraných údajů majetkové evidence v reprodukční pořizovací ceně vypočtené podle příloh č. 1 až 4 k této vyhlášce,
b) vyhodnocení stavu majetku vyjádřené v procentech opotřebení,
c) uvedení teoretické doby akumulace finančních prostředků,
d) roční potřeba finančních prostředků a její krytí a
e) doklady o čerpání vytvořených finančních prostředků včetně faktur nebo jejich kopií.
(2) Zpracování plánu podle odstavce 1 se provádí podle přílohy č. 18 k této vyhlášce.
(3) Aktualizace plánu podle odstavce 1 se provádí v kalendářním roce následujícím po kalendářním roce, kdy došlo ke změně hodnoty majetku vlastníka podle vybraných údajů majetkové evidence o více než 10 % hodnoty majetku uvedené v plánu financování obnovy, nejdéle však do 10 let od jeho zpracování, popřípadě od jeho poslední aktualizace. Každá provedená aktualizace je součástí původního plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací.
(4) Plán financování obnovy vodovodů a kanalizací musí být zpracován tak, aby sloužil k vytváření rezervy finančních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací. Přehled o tvorbě a čerpání prostředků na obnovu, zpracovaný podle tabulky č. 4 v příloze č. 20 k této vyhlášce, ve vazbě na plán financování obnovy vodovodů a kanalizací v jednotlivých letech se dokládá v rámci porovnání podle § 36 odst. 5 zákona.
Část šestá Způsob výpočtu náhrady ztrát při neoprávněném odběru vody nebo neoprávněném vypouštění odpadních vod (k § 10 odst. 3 zákona) (§ 14)
§ 14 (1) Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud tak stanoví smlouva uzavřená podle § 8 odst. 2 zákona při výpočtu náhrady ztrát za neoprávněný odběr vody z vodovodu (§ 10 odst. 1 zákona) nebo za neoprávněné vypouštění odpadních vod do kanalizace (§ 10 odst. 2 zákona), posoudí podmínky dodávky vody a vypouštění odpadních vod odběratele. Pokud se nezměnily podmínky odběru, vychází vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel z odběru naměřeného ve srovnatelném období. Nelze-li využít předchozího měření, vychází se ze směrných čísel roční potřeby vody podle přílohy č. 12.
(2) Pokud nelze postupovat podle odstavce 1 věty druhé a třetí, provede provozovatel odborný výpočet podle § 27 a 29. V případech, kde se prokáže odběr nebo vypouštění nesouvisející s druhem a kapacitou činnosti realizované v napojené nemovitosti (např. v čase vymezitelnou neohlášenou havárií přípojky nebo vnitřního vodovodu nebo vnitřní kanalizace), vypočítává se množství vody ve vazbě na technické možnosti úniku dodávané vody nebo technické možnosti vypouštění vody.
(3) Náhradu ztráty za množství odvedených srážkových vod stanoví vlastník kanalizace, popřípadě provozovatel výpočtem množství podle § 31 odst. 1.
(4) Náhradu ztráty za vypouštění odpadních vod odběratele v rozporu s kanalizačním řádem stanoví vlastník kanalizace, popřípadě provozovatel podle prokázaných vícenákladů způsobených
a) překročením nejvyšší přípustné míry znečištění vypouštěných odpadních vod stanovených v kanalizačním řádu a
b) vlivem přímých následků na kanalizační stoku a na čistírnu odpadních vod.
Část sedmá Technické požadavky na stavbu vodovodů (k § 11 odst. 2 zákona) (§ 15)
§ 15 (1) Rozvodná vodovodní síť a potrubí zásobních řadů se navrhuje na maximální hodinovou potřebu vody. Potrubí ostatních vodovodních řadů se navrhuje na maximální denní potřebu vody.
(2) Vodovodní potrubí vodovodu se navrhuje podle normových hodnot.
(3) Vodovodní potrubí vodovodu se nesmí propojovat s potrubím užitkové a provozní vody a ani s vodovodním potrubím z jiného zdroje vody, který by mohl ohrozit jakost vody a provoz vodovodního systému.
(4) Maximální přetlak v nejnižších místech vodovodní sítě každého tlakového pásma nesmí převyšovat hodnotu 0,6 MPa. V odůvodněných případech se může zvýšit na 0,7 MPa.
(5) Při zástavbě do dvou nadzemních podlaží hydrodynamický přetlak v rozvodné síti musí být v místě připojení vodovodní přípojky nejméně 0,15 MPa. Při zástavbě nad dvě nadzemní podlaží nejméně 0,25 MPa.
(6) Vodovodní potrubí musí být chráněno proti vnější a vnitřní korozi s ohledem na vlastnosti trubního materiálu, jakost dopravované vody a prostředí, ve kterém bude potrubí uloženo.
(7) Vodovodní potrubí do vnitřního průměru 200 mm se navrhuje v podélném sklonu nejméně 3 ‰, od vnitřního průměru 250 mm do vnitřního průměru 500 mm ve sklonu nejméně 1 ‰ a potrubí vnitřního průměru 600 mm a větším ve sklonu nejméně 0,5 ‰.
(8) Vodoměrná šachta musí být zabezpečena proti vniknutí nečistot, podzemní a povrchové vody a musí být odvětrána a přístupná.
(9) Šachty na vodovodním potrubí musí být provedeny tak, aby armatury v nich umístěné byly dostatečně chráněny před mrazem.
(10) Vodotěsnost vodovodního potrubí se prokazuje tlakovou zkouškou podle normových hodnot.
(11) Vodotěsnost vodovodních nádrží se prokazuje zkouškou vodotěsnosti podle normových hodnot.
(12) Požadavky na materiály, používané chemikálie a výrobky přicházející do přímého styku s pitnou vodou jsou stanoveny vyhláškou o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody
(13) Stavba pro úpravu vody se navrhuje podle technických požadavků vycházejících z ukazatelů jakosti surové vody a souladu její kategorie s typem úpravy vody podle přílohy č. 13. Při navrhování a výstavbě stavby pro úpravu vody se postupuje podle technických norem upravujících oblast vodárenství.
Oddíl první Požadavky na čištění odpadních vod včetně požadavků na projektovou dokumentaci, výstavbu a provoz čistíren odpadních vod (k § 12 odst. 1 zákona) (§ 16-18)
§ 16 Pro účely této části se rozumí
a) městskými odpadními vodami splaškové (domovní) odpadní vody nebo směs těchto vod a průmyslových odpadních vod a popřípadě srážkových vod (dále jen „odpadní vody“),
b) splaškovými odpadními vodami odpadní vody z obytných budov a budov, v nichž jsou poskytovány služby, které vznikají převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnostech,
c) aglomerací oblast, v níž jsou obyvatelé nebo hospodářská činnost koncentrovány natolik, že městské odpadní vody jsou shromažďovány a odváděny do městské čistírny odpadních vod nebo do společného místa vypouštění,
d) sběrným systémem systém stok shromažďující a odvádějící odpadní vody,
e) populačním ekvivalentem (jedním ekvivalentním obyvatelem) míra znečištění vyjádřená organickým biologicky odbouratelným zatížením s pětidenní biochemickou spotřebou kyslíku 60 g kyslíku/den,
f) primárním čištěním čištění odpadních vod v prvním stupni fyzikálním nebo chemickým postupem zahrnujícím sedimentaci nerozpuštěných látek nebo další postupy, při kterých se organické biologicky odbouratelné zatížení s pětidenní biochemickou spotřebou kyslíku vstupující vody snižuje před vypouštěním nejméně o 20 % a obsah suspendovaných látek vstupující vody se snižuje nejméně o 50 %,
g) sekundárním čištěním čištění odpadních vod ve druhém stupni postupy zahrnujícími biologické procesy jako aktivace, čištění biologickými filtry nebo jiné rovnocenné procesy,
h) dalším nebo také terciárním stupněm čištění dodatečné způsoby čištění odpadní vody umožňující vyšší stupeň čištění, kterého nelze dosáhnout primárním a sekundárním čištěním,
i) přiměřeným čištěním čištění odpadních vod jakýmkoliv postupem nebo systémem zneškodňování, které zajišťuje ochranu životního prostředí,
j) kalem směs vody a pevných látek oddělená přirozenými nebo umělými procesy z odpadních vod; kalem je také zbytkový kal z čistíren odpadních vod, a to jak zpracovaný, tak nezpracovaný,
k) vodním recipientem každý vodní útvar, do něhož vyúsťují vody nebo odpadní vody.
§ 17 (1) Návrh na výstavbu nebo rekonstrukci čistírny odpadních vod (dále jen „návrh“) vychází z průzkumu současného a výhledového stavu všech aglomerací, ze kterých mohou přitékat sběrným systémem odpadní vody do čistírny odpadních vod.
(2) Návrh se zpracovává podle podkladů platných k datu, ve kterém má být čistírna odpadních vod plně vytížena.
(3) Při zpracování návrhu jednotlivých technologických objektů čistírny odpadních vod a způsobu čištění se vychází zejména
a) ze splnění požadavků na jakost vyčištěných odpadních vod v souladu se zvláštními právními předpisy a požadavky vodoprávního úřadu,
b) z požadavků vodoprávního úřadu na ovlivnění vodního recipientu vypouštěním vyčištěných odpadních vod,
c) z komplexního řešení sběrného systému v návaznosti na objekt čistírny odpadních vod,
d) z normových hodnot.
(4) Návrh nesmí být na újmu veřejnému zdraví, zejména pokud jde o omezení hluku, vibrací a zamezení přenosu infekce.
(5) Při rozhodování mezi více variantami musí návrh řešení vycházet z optimálních investičních a provozních nákladů ve vztahu k požadované jakosti vyčištěných odpadních vod.
(6) Není-li vybudování sběrného systému vhodné proto, že by nepřinesl ekologický užitek nebo by byl neekonomický, použije se přiměřeného čištění dosahujícího téže úrovně ochrany životního prostředí.
(7) Součástí návrhu je
a) stanovení způsobu těžení, odstraňování a využívání nebo zneškodňování všech zachycených odpadních produktů při čištění odpadních vod (shrabky, kal apod.),
b) způsob odvádění odpadních vod vzniklých manipulací na čistírně odpadních vod zpět do čistírenského procesu (např. kalová voda).
§ 18 (1) Množství bezdeštných odpadních vod přitékajících do čistírny odpadních vod se stanoví především podle přímého měření se zohledněním budoucího vývoje spotřeby vody nebo podle normových hodnot.
(2) U stokové sítě jednotné soustavy se jako maximální přítok do čistírny odpadních vod použije objem zředěných odpadních vod přitékajících do čistírny odpadních vod po odlehčení za poslední odlehčovací komorou před čistírnou odpadních vod.
(3) Přítok odpadních vod přiváděných za deště do biologické části čistírny odpadních vod se navrhuje tak, aby nebyl větší než hodnota 1,2 Qh u čistíren do 5000 ekvivalentních obyvatel a než hodnota 2 Qd – QB u čistíren odpadních vod pro více než 5000 ekvivalentních obyvatel, pokud není odlišně navrhována biologická část, včetně dosazovací nádrže. Jestliže maximální přítok může způsobit přetížení objektů mechanického čištění (česle, lapák písku, usazovací nádrž), navrhne se pro zachycení přítokové vlny za deště vyrovnávací nádrž.
(4) Znečištění odpadních vod přitékajících do čistírny odpadních vod se stanoví na základě průzkumu s přesně stanovenou metodikou odběrů vzorků, výsledků chemických rozborů odpadních vod a na základě dalších údajů (zejména počtu připojených obyvatel, charakteru a kapacity průmyslové výroby).
(5) Průměrný bezdeštný denní přítok Q24 je výchozí hodnotou k určení průměrných hodnot přiváděného znečištění v odpadních vodách, podle kterých se navrhují technologické objekty čistírny odpadních vod, ve kterých parametry návrhu obsahují údaj vztažený na den, stáří kalu, produkce kalu, produkce písku, produkce bioplynu apod.
(6) Denní přítok Qv je výchozí hodnotou k navrhování technologických objektů čistírny odpadních vod, u nichž návrhové parametry jsou: hydraulické zatížení, doba zdržení, doba kontaktu, recirkulační poměr apod.
(7) Technologické objekty čistírny odpadních vod podle své funkce musí být posouzeny na maximální hydraulické a látkové zatížení.
(8) V uspořádání čistírny odpadních vod musí být navržen obtok celé čistírny odpadních vod, a pokud možno, obtok a náhradní propojení i u jednotlivých technologických objektů čistírny odpadních vod. Obtoky musí být zajištěny proti zneužití.
(9) Pro navrhování plynového hospodářství čistíren odpadních vod platí normové hodnoty.
(10) Pro provoz hygienických zařízení v čistírně odpadních vod musí být k dispozici pitná voda.
(11) Průtoky Q uvedené v odstavcích 3, 5 a 6 jsou stanoveny normovými hodnotami.
Oddíl druhý Požadavky na projektovou dokumentaci, výstavbu a provoz stokové sítě (§ 19-20)
§ 19 (1) Odvádění odpadních vod se navrhuje podle výpočtu množství odpadních vod, výpočtu množství odváděných srážkových vod a systému jednotné nebo oddílné kanalizace.
(2) Při vypracování návrhu a výstavbě stokových sítí se postupuje podle normových hodnot.
(3) Stokové sítě se navrhují s ohledem na dlouhodobou životnost stokové sítě, obtížnost sanačních prací a na výhledový stav odkanalizovaného území.
(4) Stoková síť se navrhuje jako gravitační, tlaková, podtlaková nebo jejich kombinace.
(5) Stoky a objekty na stokách se navrhují a provádějí jako vodotěsné konstrukce. Spoje trub musí být vodotěsné.
(6) Vodotěsnost se prokazuje podle normových hodnot.
(7) U jednotné stokové sítě musí odlehčovací komory a separátory spolehlivě rozdělit průtok odpadních vod v poměru podle hydrotechnického výpočtu a bezpečně převést návrhový průtok do čistírny odpadních vod.
(8) Při sklonu potrubí do 10 ‰ může být výšková odchylka v uložení stoky nejvýše ± 10 mm, při sklonu nad 10 ‰ ± 30 mm oproti kótě dna určené projektovou dokumentací. Na potrubí nesmí vzniknout protisklon.
(9) Přímé úseky stok mezi dvěma šachtami mohou mít směrovou odchylku od přímého směru při vnitřním průměru do 500 mm včetně, nejvýše 50 mm, u větších vnitřních průměrů nejvýše 80 mm.
(10) V případě, že se na jednotnou kanalizaci nebo na oddílnou kanalizaci k odvádění srážkových vod napojuje nová část kanalizace odvádějící srážkové vody z nové zástavby na zastavitelných plochách, provede se v projektové dokumentaci nový výpočet, ověřující schopnost kanalizace odvést zvýšené množství těchto vod. Tento výpočet je podkladem pro vlastníka kanalizace, popřípadě provozovatele, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, k umožnění nebo odmítnutí uvedeného napojení.
(11) Vzdálenost revizních a vstupních šachet v přímé trati neprůchodných stok je nejvýše 50 m, u průchodných stok nejvýše 200 m. Revizní, vstupní a lomové šachty a spadiště nelze umístit mimo trasu kanalizační stoky.
§ 20 Provoz stokové sítě a čistíren odpadních vod se řídí normovými hodnotami.
Část devátá Ukazatelé jakosti surové vody odebírané z povrchových vodních zdrojů nebo z podzemních vodních zdrojů pro účely úpravy na vodu pitnou (k § 13 odst. 5 zákona) (§ 21-23)
§ 21 (1) Ukazatelé jakosti vody odebrané z povrchových vodních zdrojů nebo podzemních vodních zdrojů pro účely úpravy na vodu pitnou (dále jen „surová voda“) a jejich mezní hodnoty pro jednotlivé kategorie standardních metod úpravy surové vody na vodu pitnou, včetně jejich definic, jsou uvedeny v příloze č. 13.
(2) Ukazatele surové vody podle odstavce 1 se zjišťují postupem, který splňuje podmínky uvedené v příloze č. 14.
(3) Minimální četnost odběrů vzorků a rozsah analýz surové vody jsou uvedeny v příloze č. 9 tabulkách 4 a 5.
(4) Krajskému úřadu a příslušnému správci povodí předává provozovatel výsledky rozborů jedenkrát ročně vždy do 31. března za předcházející rok v rozsahu tabulek 1 a 2 přílohy č. 9 k této vyhlášce prostřednictvím databáze spravované Českým hydrometeorologickým ústavem. Ke vkládání výsledků do databáze provozovatel využije elektronickou aplikaci zveřejněnou na internetových stránkách Českého hydrometeorologického ústavu.
§ 22 (1) Surová voda se odebírá především z vodních zdrojů, které se v přirozeném stavu svým fyzikálním, chemickým, mikrobiologickým, popř. biologickým složením a vlastnostmi co nejvíce blíží požadavkům na pitnou vodu. Při rozhodování mezi několika možnými vodními zdroji se vychází z optimálních investičních a provozních nákladů ve vztahu ke složitosti technologie úpravy a náročnosti na dopravu vody. Při výběru vodního zdroje se hodnotí i využitelná vydatnost vodního zdroje, možnost ochrany jakosti vody ve vodním zdroji, potenciální kontaminace vody a další místní podmínky.
(2) Pro zařazení do kategorie se vzorky surové vody odebírají v místě před stavbou pro úpravu vody.
(3) Surová voda se rozděluje podle limitních hodnot do tří kategorií A1, A2 a A3 odpovídajících standardním metodám úpravy podle přílohy č. 13 tabulky č. 2.
(4) Zařazení surové vody do kategorie uvedené v odstavci 3 provádí provozovatel podle vyhodnocení ukazatelů jakosti surové vody, které jsou uvedeny v příloze č. 13 v tabulkách 1a a 1b. Mezní hodnoty pro posouzení jakosti surové vody v těchto tabulkách neuvedené určí provozovatel individuálně podle účinnosti technologie na efekt úpravy v souladu se stanoviskem příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví podle zvláštního právního předpisu.
(5) Pro zařazení surové vody do kategorií uvedených v odstavci 3 se vychází z minimálně 12 vzorků odebraných v průběhu dvou let. Optimální počet vzorků surové povrchové vody činí 24 – 36.
(6) Kategorie surové vody je každoročně upřesňována na základě výsledků analýz surové vody podle plánu kontrol jakosti vod.
(7) Kategorizace surové vody se neprovádí u vody bez technologie úpravy vody a staveb k jímání vody, s případným zdravotním zabezpečením vody.
(8) Způsob vyhodnocení limitních hodnot a zařazení surové vody do základních kategorií jsou uvedeny v příloze č. 13 části 3.
§ 23 (1) Pro výběr nového zdroje surové vody se kromě ukazatelů uvedených v příloze č. 13 použijí další ukazatelé uvedené v příloze č. 9 tabulce 2.
(2) Pro posouzení současné a výhledové jakosti surové vody ve zdroji povrchové vody se pro určení způsobu technologie úpravy vody provádí průzkum i za mimořádných průtokových poměrů a vyhodnocení s ohledem na možné znečišťovatele v povodí. Zároveň se provedou zkoušky upravitelnosti této vody jako podklad pro návrh určení standardní metody úpravy vody.
Část desátá Náležitosti kanalizačního řádu a požadavky na rozbor vzorků odpadních vod (k § 14 odst. 6 zákona) (§ 24-26)
Oddíl první Náležitosti kanalizačního řádu (§ 24-25)
§ 24 Kanalizační řád obsahuje:
a) základní údaje, a to
1. název, nebo jméno a příjmení, identifikační číslo osoby vlastníka nebo vlastníků kanalizací, bylo-li přiděleno, na které se vztahuje kanalizační řád, název a identifikační číslo osoby provozovatele nebo provozovatelů kanalizace provozující, bylo-li přiděleno, popřípadě jméno a příjmení osoby provozovatele, identifikační čísla majetkové evidence kanalizace i čistírny odpadních vod podle příloh č. 3 a 4,
2. charakteristiku a popis území obce nebo její části s kanalizací, na kterou se kanalizační řád vztahuje, z hlediska geografického a urbanistického, způsob zásobení pitnou vodou, způsob odkanalizování, základní bilanční parametry dodávané pitné a odváděné odpadní vody, odtokové poměry v obci, stručný popis vodního recipientu, přibližný počet osob čistící odpadní vody v septicích a domovních čistírnách odpadních vod, přibližný počet osob shromažďující odpadní vody v žumpách a cíle kanalizačního řádu pro danou lokalitu, přehled hlavních producentů odpadních vod, typ a objemy vypouštěných odpadních vod do kanalizace v jednotlivých hodinách dne a dní v roce včetně specifik znečištění,
b) technický popis stokové sítě, a to:
1. uvedení druhu kanalizace a technické údaje o jejím rozsahu,
2. údaje o situování kmenových stok,
3. výčet odlehčovacích komor a jejich rozmístění,
4. údaje o poměru ředění splaškových vod na přepadech do vodního recipientu (projektovaný a skutečný),
5. uvedení důležitých objektů na kanalizaci (přečerpací stanice, shybky, proplachovací komory, měrné šachty a jejich parametry),
6. základní hydrologické údaje (intenzita a periodicita dešťů, průměrný odtokový koeficient),
7. údaje o počtu obyvatel v obci a o počtu obyvatel připojených na kanalizaci,
8. údaje o počtu kanalizačních přípojek;
c) mapovou přílohu s vyznačením stokové sítě a polohy:
1. hlavních producentů odpadních vod,
2. producentů s možností vzniku havarijního znečištění,
3. míst pro měření a odběr vzorků,
4. odlehčovacích komor a výustních objektů,
5. čistíren odpadních vod kanalizace,
6. čistíren odpadních vod a předčisticích zařízení odběratelů;
d) údaje o příslušné čistírně odpadních vod, do které jsou odvedeny odpadní vody, a to
1. projektovanou kapacitu čistírny odpadních vod,
2. rok uvedení čistírny odpadních vod do provozu, rok rekonstrukce a úprav, popis stávajícího technického stavu, údaje o množství odpadních vod celkem, splaškových odpadních vod, odpadních vod jiných, srážkových, popřípadě balastních, koncentrace znečisťujících látek na přítoku a odtoku včetně projektovaných hodnot,
3. počet připojených osob a počet připojených ekvivalentních osob,
4. způsob nebo způsoby řešení oddělení dešťových vod u jednotných kanalizací;
e) údaje o vodním recipientu v místě vypouštění odpadních vod, a to:
1. kvalitativní hodnocení,
2. průtokové poměry;
f) seznam látek, které nejsou odpadními vodami a jejichž vniknutí do kanalizace musí být zabráněno v souladu se zvláštním zákonem;
g) stanovení nejvyšší přípustné míry znečištění v souladu s přílohou č. 15 a nejvyššího přípustného množství průmyslových odpadních vod vypouštěných do kanalizace pro jednotlivé odběratele; toto ustanovení se netýká splaškových odpadních vod (§ 16 písm. b);
h) způsob a četnost měření množství odpadních vod a způsob měření množství srážkových vod u vybraných odběratelů a jejich seznam;
i) opatření při poruchách a haváriích kanalizace, v případech živelních pohrom a jiných mimořádných situací;
j) další podmínky pro vypouštění odpadních vod do kanalizace a způsob kontroly míry jejich znečištění, zejména místa odběrů vzorků, typ vzorků pro odběr, četnost odběrů vzorků odpadní vody, rozsah a četnost analýz prováděných odběratelem, analytické metody pro stanovení ukazatelů míry znečištění odpadních vod a způsob a účinnost předčištění odpadních vod vypouštěných do kanalizace odběratelem;
k) způsob kontroly dodržování kanalizačního řádu.
Oddíl druhý Požadavky na rozbor vzorků odpadních vod (§ 26)
§ 26 (1) Kontrolní vzorky odpadních vod vypouštěných kanalizační přípojkou do stokové sítě odebírá provozovatel za přítomnosti odběratele. Pokud se odběratel, ač provozovatelem vyzván, k odběru vzorků nedostaví, provozovatel vzorek odebere bez jeho účasti. Část odebraného vzorku nutnou k zajištění paralelního rozboru nabídne odběrateli. O odběru vzorku sepíše provozovatel s odběratelem protokol.
(2) Jsou-li mezi provozovatelem a odběratelem rozpory ve věci rozborů vzorků odpadních vod, provádí rozbor kontrolních odebraných vzorků odpadních vod kontrolní laboratoř stanovená zvláštním právním předpisem.
Část jedenáctá Určení množství odebrané vody bez měření (k § 16 odst. 6 zákona) (§ 27)
§ 27 (1) Množství odebrané vody v případě, že není osazen vodoměr, se stanoví podle směrných čísel roční potřeby vody uvedených v příloze č. 12.
(2) Byla-li odebraná voda v předchozím období minimálně 1 rok měřena, určí se množství odebrané vody za období bez osazeného vodoměru podle výše předchozího odběru. To platí jen pro případ, pokud nedošlo ke změnám podmínek u odběratele.
Část dvanáctá Obecné technické podmínky měření množství dodané vody (k § 17 odst. 9 zákona) (§ 28)
§ 28 (1) Provozovatel za účelem měření množství dodané vody osadí na vodovodní přípojku odběratele vodoměr podle technických podmínek odběru vody, zejména podle výše průměrného a maximálního odběru.
(2) Při netypických odběrech, kdy nelze postupovat podle § 17 odst. 4 písm. a) zákona, provede provozovatel odborný výpočet množství vody potřebného k zajištění druhu a kapacity činnosti realizované v napojené nemovitosti. Lze použít i údaje z nemovitostí se stejným nebo obdobným druhem činnosti. Prokáže-li se odběr nebo vypouštění nesouvisející s druhem a kapacitou činnosti realizované v napojené nemovitosti (např. v čase vymezitelnou neohlášenou havárií přípojky nebo vnitřní instalace), vypočítává se množství vody ve vazbě na technické možnosti úniku dodávané vody nebo technické možnosti vypouštění vody.
Část třináctá Způsob výpočtu množství vypouštěných odpadních a srážkových vod do kanalizace bez měření (k § 19 odst. 10 zákona) (§ 29-31)
§ 29 (1) Směrná čísla roční potřeby vody podle druhu spotřeby vody jsou uvedena v příloze č. 12.
(2) Směrná čísla roční potřeby vody určují potřebu pitné vody a zpravidla i množství vypouštěné odpadní vody.
Oddíl druhý Způsob výpočtu množství vypouštěných odpadních vod bez měření (§ 30)
§ 30 (1) Není-li prováděno měření množství vypouštěných odpadních vod do kanalizace ani měření odebrané vody, určí se množství vypouštěných odpadních vod podle směrných čísel roční potřeby vody uvedených v příloze č. 12.
(2) Byla-li vypouštěná voda v předchozím období měřena nejméně 1 rok, určí se množství vypouštěné vody za období, v němž měření není prováděno, podle objemu vypouštěné vody ve srovnatelném měřeném období. To platí jen pro případ, pokud nedošlo ke změnám podmínek u odběratele.
(3) Pokud nelze postupovat podle odstavců 1 a 2, provede provozovatel odborný výpočet množství vody vypouštěného při zjištění druhu a kapacity činnosti realizované v napojené nemovitosti. Lze použít i údaje z nemovitostí se stejným nebo obdobným druhem činnosti. Prokáže-li se odběr nebo vypouštění nesouvisející s druhem a kapacitou činnosti realizované v napojené nemovitosti (např. v čase vymezitelnou neohlášenou havárií přípojky nebo vnitřního vodovodu nebo vnitřní kanalizace), vypočítává se množství vody ve vazbě na technické možnosti úniku dodávané vody nebo technické možnosti vypouštění vody.
Oddíl třetí Způsob výpočtu množství srážkových vod odváděných do kanalizace bez měření (§ 31)
§ 31 (1) Množství srážkových vod odváděných do kanalizace bez měření se vypočte podle vzorce uvedeného v příloze č. 16 na základě dlouhodobého srážkového normálu v oblasti, ze které jsou srážkové vody odváděny do kanalizace, zjištěného u příslušné regionální pobočky Českého hydrometeorologického ústavu a podle druhu a velikosti ploch nemovitostí a příslušných odtokových součinitelů uvedených v příloze č. 16.
(2) Pro účely výpočtu stočného se množství odvedených srážkových vod vypočítává samostatně pro každý pozemek a stavbu, ze které jsou tyto vody odvedeny přímo přípojkou nebo přes volný výtok do dešťové (uliční) vpusti a následně do kanalizace.
Část čtrnáctá Způsob výpočtu pevné složky vodného a stočného při placení ve dvousložkové formě, výpočet ceny pro vodné a stočné na kalendářní rok podle cenových předpisů a porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a stočné s dosaženou skutečností (k § 20 odst. 3 a 9 a § 36 odst. 7 zákona) (§ 32-35b)
§ 32 (1) Výpočet pevné složky vodného a stočného při placení ve dvousložkové formě provádí provozovatel podle technických parametrů
a) kapacity vodoměru vyjádřené hodnotou trvalého průtoku podle normové hodnoty zařazením do zvolené kategorie, nebo
b) profilu vodovodní přípojky určené velikostí její průtočné plochy zařazením do zvolené kategorie, nebo
c) množství odebrané vody zařazením do zvolené kategorie,
a je uveden v příloze č. 17.
(2) Při výpočtu podle odstavce 1 písm. a)
a) musí osazený vodoměr na vodovodní přípojce odpovídat podmínkám odběru vody na této přípojce uvedeným ve smlouvě podle § 8 odst. 6 zákona,
b) se použije, je-li osazen vodoměr o vyšším trvalém průtoku , než odpovídá předpokládanému běžnému odběru za účelem zajištění pitné vody dostatečného tlaku nebo k hašení požáru, kapacita osazeného vodoměru,
c) u odběratele, u něhož není dodávaná voda měřena, provádí se výpočty příslušného odebraného množství podle vodoměru, který by v místě odběru měl být osazen s ohledem na směrná čísla roční potřeby vody uvedené v příloze č. 12.
(3) Při výpočtu podle odstavce 1 písm. b)
a) musí odpovídat průtočná plocha instalované vodovodní přípojky podmínkám odběru vody uvedeným ve smlouvě podle § 8 odst. 5 zákona,
b) je určena průtočná plocha vodovodní přípojky průměrem odbočky z rozvodného řadu nebo výstupu přípojky do prostoru před vodoměrem (před redukcí apod.).
(4) Podkladem pro výpočet podle odstavce 1 písm. c) je množství odebrané vody v předchozím roce zjištěné podle § 27 a 28.
§ 33 (1) Pro určení pevné složky stočného při placení ve dvousložkové formě v případě, že množství vypouštěné odpadní vody je shodné s dodávaným množstvím pitné vody, platí ustanovení § 32 obdobně.
(2) Výpočet pevné složky stočného při placení ve dvousložkové formě u odběratelů, kteří vypouští odpadní vodu z jiných zdrojů než dodavatelem měřených, a u odběratelů, na které se vztahuje povinnost platit za odvádění srážkových vod, provede provozovatel podle přílohy č. 17.
§ 34 Obtoky vody před vodoměrem, požární vodovody a napojení k odběru vody předané mezi provozovateli (např. u skupinových vodovodů) jsou posuzovány individuálně podle konkrétní situace.
§ 35 (1) Pro vodoměry s přetěžovacím průtokem menším než 3,125 m3 . h-1 , vodovodní přípojku nejmenšího vnitřního průměru = 3 /4 " a nejnižší množství odebrané vody 30 m3 za rok v oblasti, pro kterou je zpracována cenová kalkulace vodného, je maximální roční sazba pevné složky vodného určena cenou za 30 m3 vody podle cenové kalkulace pro jednosložkovou cenu.
(2) Pro maximální roční sazbu pevné složky stočného při placení ve dvousložkové formě platí obdobně ustanovení odstavce 1.
§ 35a (1) Výpočet ceny pro vodné a ceny pro stočné na kalendářní rok podle cenových předpisů se provádí podle příloh č. 19 a 19a.
(2) Výpočet ceny pro vodné a ceny pro stočné podle odstavce 1 se provádí pro odběratele, pro vlastníky vodovodů provozně související a pro vlastníky kanalizací provozně související pro pitnou vodu pře-danou a odpadní vodu převzatou.
(3) V případech výpočtu ceny pro pitnou vodu předanou se provádí i výpočet jednotkových nákladů zdroje pitné vody, popřípadě i její přepravy.
(4) V případech výpočtu ceny pro odpadní vodu převzatou se provádí i výpočet jednotkových nákladů čištění odpadních vod, popřípadě i její přepravy.
(5) Porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a pro stočné na kalendářní rok podle cenových předpisů s dosaženou skutečností v daném kalendářním roce se provádí ve členění nákladových položek s jejich obsahem a v rozsahu údajů stanovených v příloze č. 20 a ve struktuře databázového souboru, která je uvedena v příloze č. 24.
(6) Porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a pro stočné s dosaženou skutečností se provádí pro odběratele, pro vlastníky vodovodů provozně související a pro vlastníky kanalizací provozně související pro pitnou vodu předanou a odpadní vodu převzatou.
(7) V rámci nákladů pro výpočet ceny pro vodné a stočné uvádí zpracovatel v jednotlivých nákladových položkách veškeré skutečné náklady spojené s provozováním vodovodů nebo kanalizace pro veřejnou potřebu a nepřenáší tyto náklady na jiné činnosti vykonávané vlastníkem nebo provozovatelem vodovodů nebo kanalizace pro veřejnou potřebu.
§ 35b Do kalkulace cen pro vodné a stočné se zahrnují prostředky na obnovu vodovodů a kanalizací řádků 8 a 16 tabulky plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací podle přílohy č. 18 k této vyhlášce.
Část patnáctá Technický audit (k § 38 odst. 6 zákona) (§ 36)
§ 36 (1) Technický audit vodovodu nebo kanalizace uvede z následujícího výčtu pouze části věcně příslušné podle zadání:
a) úvod (zadání auditu);
b) výchozí podklady (např. údaje provozní evidence, cenové kalkulace, smlouvy týkající se provozu);
c) specifikace majetku podle majetkové evidence;
d) provozní údaje:
1. popis výroby a její vyhodnocení,
2. zhodnocení zajištění jakosti vyráběné pitné vody a vypouštěné odpadní vody,
3. rozbor nákladů a cenových kalkulací,
4. personální vyhodnocení (počet a zařazení zaměstnanců),
5. popis a vyhodnocení smluvních vztahů;
e) analýzu současného stavu
f) závěry v oblastech
1. péče o infrastrukturní majetek a jeho provozuschopnost,
2. provozování (výroba a vztah k odběratelům),
3. ekonomie a ceny,
4. smluvní vztahy;
g) návrh opatření pro
1. vlastníka vodovodu nebo kanalizace,
2. obce,
3. provozovatele,
4. vodoprávní úřad,
5. ministerstvo.
(2) Žadatelé o zápis do seznamu technických auditorů zašlou ministerstvu písemnou žádost obsahující:
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum a místo narození, adresu žadatele a místo jeho trvalého pobytu nebo místě hlášeného pobytu na území České republiky, popřípadě adresu bydliště v zahraničí,
b) kopii dokladů o dosaženém vzdělání,
c) doklady o vykonané praxi,
d) soupis vlastních prací v oboru, vydaných odborných statí a publikací,
e) popis dosavadní odborné činnosti.
(3) Ministerstvo zapíše do seznamu technických auditorů žadatele, pokud splňuje požadavky stanovené zákonem a je vybrán komisí (§ 38 odst. 5 zákona), každoročně k 30. červnu, následujícímu po vybrání komisí.
(4) Při výběru žadatelů o zápis do seznamu technických auditorů přihlédne komise k soupisu vlastních publikačních prací v oboru, vydaným odborným statím a publikacím a k popisu dosavadní odborné činnosti.
Část šestnáctá Ustanovení závěrečná (§ 37-38)
§ 37 Zrušují se:
1. vyhláška č. 144/1978 Sb. , o veřejných vodovodech a veřejných kanalizacích,
2. vyhláška č. 185/1988 Sb. , kterou se mění vyhláška č. 144/1978 Sb. , o veřejných vodovodech a veřejných kanalizacích.
§ 38 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002, s výjimkou ustanovení § 12 odst. 2 písm. c), které nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2004.
VYBRANÉ ÚDAJE Z MAJETKOVÉ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ - VODOVODNÍ ŘADY VYBRANÉ ÚDAJE Z MAJETKOVÉ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ- STAVBA PRO ÚPRAVU VODY VYBRANÉ ÚDAJE Z MAJETKOVÉ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ - KANALIZAČNÍ STOKY VYBRANÉ ÚDAJE Z MAJETKOVÉ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ- ČISTÍRNA OPADNÍCH VOD VYBRANÉ ÚDAJE Z PROVOZNÍ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ-VODOVODNÍ ŘADY VYBRANÉ ÚDAJE Z PROVOZNÍ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ - STAVBA PRO ÚPRAVU VODY VYBRANÉ ÚDAJE Z PROVOZNÍ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ - KANALIZAČNÍ STOKY VYBRANÉ ÚDAJE Z PROVOZNÍ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ - ČISTÍRNA OPADNÍCH VOD TECHNICKÉ UKAZATELE PRO PLÁN KONTROL JAKOSTI VOD V PRŮBĚHU VÝROBY PITNÉ VODY
TECHNICKÉ UKAZATELE PRO PLÁN KONTROL MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD
Příloha č. 11 Žádost o povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace podle § 6 zákona 1. Žadatel - budoucí provozovatel:
A. Právnická osoba:
Název, popřípadě obchodní firma:
Adresa sídla:
Identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno:
Statutární orgán:
B. Fyzická osoba podnikající:
Jméno a příjmení:
Obchodní firma nebo název:
Identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno:
Datum narození:
Adresa sídla:
C. V případě, že provozovna nebo provozovny jsou odlišné od sídla žadatele, uvedou se s označením pořadí jejich adresy.
D. Kopii oznámení živnosti volné „Provozování vodovodů a kanalizací a úprava a rozvod vody“ Živnostenskému úřadu, podle zákona č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů a doručenku oznámení.
2. Odborný zástupce provozovatele podle § 6 odst. 2 písm. c) zákona a jeho kvalifikace:
Příjmení:
Jméno:
Titul:
Datum narození:
Adresa místa trvalého pobytu:
Dosažené vzdělání:
Název školy:
Délka praxe:
Ve funkci:
3. Vyčet vodovodů nebo kanalizací pro které má byt povolení k provozování vydáno:
p.č.
IDENTIFIKAČNÍ ČÍSLO MAJETKOVÉ EVIDENCE
NÁZEV MAJETKU
POŘADÍ PROVOZOVNY
POČET FYZICKÝCH OSOB, KTERÉ TRVALE VYUŽÍVAJÍ VODOVOD A KANALIZACI
1.
2.
3.
4.
Poznámky:
Pokud některý z vodovodů nebo kanalizací provozně souvisí s vodovodem nebo kanalizací jiného vlastníka než je uvedený v bodě 4, označí se u pořadového čísla hvězdičkou.
Název majetku: uvede se název majetku, který je zaveden ve stávající evidenci vlastníka.
4. Vlastník vodovodů nebo kanalizací, uvedených v bodě 3:
A. Právnická osoba:
Název, popřípadě obchodní firma:
Adresa sídla:
Identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno:
Statutární orgán:
B. Fyzická osoba:
Jméno, jména a příjmení, popřípadě obchodní firma:
Identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno:
Datum narození:
Adresa sídla nebo místa trvalého pobytu:
A. Fyzická osoba:
Jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma:
Datum narození:
Identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno:
Adresa sídla nebo místa trvalého pobytu (PSČ, obec, ulice, číslo popisné, číslo orientační):
B. Právnická osoba:
Název, popřípadě obchodní firma:
Adresa sídla:
Identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno:
Statutární orgán
V.................................
Dne...............................
………………..
podpis žadatele
Poznámka:
1. Stanovený elektronický formulář této žádosti ve formátu XLS nebo XLSX je zveřejněn na internetových stránkách ministerstva.
2. K žádosti se přikládají doklady podle § 6 odst. 12 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích a v případech, kdy vodovod nebo kanalizace provozně souvisí s vodovodem nebo kanalizací jiného vlastníka se přikládá kopie písemné dohody vlastníků provozně souvisejících vodovodů nebo kanalizací podle § 6 odst. 2 písm. b) uvedeného zákona.
* Údaj o adrese místa trvalého pobytu lze nahradit údajem o místě hlášeného pobytu na území České republiky, popřípadě adresu bydliště v zahraničí.
PODMÍNKY MĚŘENÍ HODNOT UKAZATELŮ JAKOSTI SUROVÉ VODY
Příloha č. 15 Způsob stanovení přípustné míry znečištění odpadních vod vypouštěných do kanalizace 1. Stanovení nejvyšší přípustné míry znečištění průmyslových odpadních vod vypouštěných do kanalizace vychází zvláště z celkové bilance znečištění odpadních vod (obyvatelstvo, průmysl, služby), které je možné do čistírny městských odpadních vod přivést, aniž by došlo ke zhoršení jejího čistícího efektu nebo ke znečištění či poškození přívodní kanalizační stoky. Při vypouštění odpadních vod (z čistírny odpadních vod nebo z kanalizace přímo do vodního toku) nesmí dojít k překročení limitů předepsaných vodoprávním úřadem.
2. Pro vypracování kanalizačního řádu jsou v níže uvedené tabulce uvedeny orientační koncentrační limity vybraných ukazatelů pro vypouštěné průmyslové odpadní vody do kanalizace, které mohou být čištěny společně se splaškovými odpadními vodami v obvyklých provozech čistíren městských odpadních vod. Pro určení výše limitů je nutné vzít v úvahu také množství těchto vypouštěných průmyslových odpadních vod.
3. Podle konkrétního stavu znečištění průmyslových odpadních vod v lokalitě v místě vypouštění do kanalizace a možností čištění a následného vypouštění do recipientu může vlastník kanalizace navrhnout další ukazatele a jejich limity v kanalizačním řádu (např. tuky a oleje).
4. V případě vypouštění odpadních vod, u nichž lze mít důvodně za to, že mohou obsahovat jednu nebo více zvlášť nebezpečných látek (viz § 39 odst. 3 vodního zákona) je nutné tento ukazatel zařadit do kanalizačního řádu.
5. Uvedené koncentrační limity v následující tabulce mohou být vlastníkem kanalizace zvýšeny, případně sníženy na omezenou dobu stanovenou v kanalizačním řádu, a to zvláště s ohledem na stávající zatížení vybudované čistírny odpadních vod a její čistící efekt.
6. Pro společné čištění městských odpadních vod s výrazným podílem průmyslových odpadních vod je nutné se řídit projektovými parametry pro příslušné míry znečištění všech napojených vod do kanalizace a do čistírny odpadních vod.
7. Ukazatele a koncentrační limity uvedené v následující tabulce se používají při výpočtu zvýšených nákladů na čištění odpadních vod smlouvou povoleného znečištění nad orientační přípustné míry znečistění.
VYBRANÉ UKAZATELE PRO STANOVENÍ ORIENTAČNÍ PŘÍPUSTNÉ MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ PRO VYPOUŠTĚNÉ PRŮMYSLOVÉ ODPADNÍ VODY DO KANALIZACE A JEJICH KONCENTRAČNÍ LIMITY
Ukazatel
Symbol
Koncentrační limity z kontrolního dvouhodinového směsného vzorku1) mg/1
Reakce vody
pH
6,0-9,0
Teplota
T
40°C
Biochemická spotřeba kyslíku
BSK5
800
Chemická spotřeba kyslíku
CHSKCr
1600
Nerozpuštěné látky
NL
500
Dusík amoniakální
N-NH4 +
45
Dusík celkový
Ncelk.
60
Fosfor celkový
Pcelk.
10
Rozpuštěné anorganické soli
RAS
2500
Kyanidy celkové
CN- celk.
0,2
Kyanidy toxické
CN- tox.
0,1
Uhlovodíky C10 - C40
C10-C40
10
Extrahovatelné látky
EL
80
Tenzidy aniontové
PAL-A
10
Rtuť
Hg
0,05
Měď
Cu
1,0
Nikl
Ni
0,1
Chrom celkový
Crcelk.
0,3
Chrom šestimocný
Cr6+
0,1
Olovo
Pb
0,1
Arsen
As
0,2
Zinek
Zn
2
Kadmium
Cd
0,1
Salmonella spp.2)
negativní nález
1) Dvouhodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 min. V případě přerušovaného (nepravidelného) provozu jako maximum okamžitého prostého vzorku.
2) Platí pro vody z infekčních zdravotnických a obdobných zařízení.
VZOREC PRO VÝPOČET MNOŽSTVÍ SRÁŽKOVÝCH VOD ODVÁDĚNÝCH DO KANALIZACE
VÝPOČET (KALKULACE) CEN PRO VODNÉ A STOČNÉ PRO KALENDÁŘNÍ ROK XXXX
VÝPOČET (KALKULACE) CEN PRO VODNÉ A STOČNÉ PRO KALENDÁŘNÍ ROKXXXX
POROVNÁNÍ VŠECH POLOŽEK VÝPOČTU(KALKULACE) CEN PRO VODNÉ A STOČNÉ ZA KALENDÁŘNÍ ROK xxxx A DOSAŽENÉ SKUTEČNOSTI V TÉMŽE ROCE PLÁN ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ A JEHO PRŮBĚŽNÉ AKTUALIZACE
FORMÁT ŽÁDOSTI POVOLENÍ K PROVOZOVÁNÍ VODOVODU NEBO KANALIZACE PODLE § 6 ODST. 10
POROVNÁNÍ VŠECH POLOŽEK VÝPOČTU CENY PRO VODNÉ A PRO STOČNÉ NA KALENDÁŘNÍ ROK PODLE CENOVÝCH PŘEDPISŮ S DOSAŽENOU SKUTEČNOSTÍ V DANÉM KALENDÁŘNÍM ROCE
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
