Zákon upravuje podmínky, za nichž lze získat v České republice ochranu označení původu, popřípadě zeměpisného označení pro zboží, jakož i právní účinky této ochrany.

Zákon dále upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie upravující ochranu zeměpisných označení a označení původu¹

označením původu název oblasti, určitého místa nebo země (dále jen "území") používaný k označení zboží pocházejícího z tohoto území, jestliže kvalita nebo vlastnosti tohoto zboží jsou výlučně nebo převážně dány zvláštním zeměpisným prostředím s jeho charakteristickými přírodními a lidskými faktory a jestliže výroba, zpracování a příprava takového zboží probíhá ve vymezeném území; za označení původu pro zemědělské výrobky nebo potraviny jsou pokládána i tradiční zeměpisná nebo nezeměpisná označení pro zboží pocházející z vymezeného území, splňuje-li takové zboží ostatní podmínky podle tohoto ustanovení;

zeměpisným označením název území používaný k označení zboží pocházejícího z tohoto území, jestliže toto zboží má určitou kvalitu, pověst nebo jiné vlastnosti, které lze přičíst tomuto zeměpisnému původu, a jestliže výroba nebo zpracování anebo příprava takového zboží probíhá ve vymezeném území;

zbožím jakákoliv movitá věc, která byla vyrobena, vytěžena nebo jinak získána bez ohledu na stupeň jejího zpracování a je určena k nabídce spotřebiteli; za zboží podle tohoto zákona se považují i služby;

obecným názvem druhu zboží označení, které se stalo pro takovéto zboží běžným názvem, přestože se vztahuje k území, kde bylo toto zboží původně vyrobeno nebo uvedeno na trh.

Jako označení původu ani jako zeměpisné označení nemůže být do rejstříku zapsáno takové označení, jehož doslovné znění sice pravdivě označuje území, ze kterého zboží pochází, přesto je však způsobilé vyvolat mylnou domněnku, že zboží pochází z jiného území.

Jako označení původu ani jako zeměpisné označení nemůže být do rejstříku zapsán obecný název druhu zboží, a to bez ohledu na to, zda zboží pochází z takto vymezeného území.

Jako označení původu či zeměpisné označení nemůže být pro shodné zboží zapsáno označení shodné s již chráněným označením původu, zeměpisným označením, všeobecně známou známkou či zapsanou ochrannou známkou nebo označení shodné s názvem odrůdy rostlin nebo plemene zvířat, které by v důsledku této shody mohlo vést ke klamným domněnkám o skutečném původu zboží.

O zápis označení původu do rejstříku pro zboží vyrobené, zpracované nebo připravené na území a za podmínek vymezených v § 2 písm. a) může u Úřadu požádat právnická osoba sdružující výrobce nebo zpracovatele takového zboží nebo společník nebo společníci společnosti vzniklé sdružením výrobců nebo zpracovatelů takového zboží^1b. O zápis označení původu může požádat i jednotlivá fyzická nebo právnická osoba, prokáže-li, že je jediným výrobcem nebo zpracovatelem zboží na území a za podmínek vymezených v § 2 písm. a), který chce žádost podat.

Žadatel podle odstavce 1 v žádosti o zápis označení původu do rejstříku (dále jen "žádost") kromě obecných náležitostí žádosti podle správního řádu uvede

K žádosti žadatel přiloží výpis z evidence vedené orgánem státní správy příslušným podle území, v němž probíhá výroba, zpracování a příprava zboží, pokud osvědčuje, že provozovna žadatele podle odstavce 2 písm. c) je umístěna v daném území nebo že žadatel zboží podle odstavce 2 písm. e) vyrábí nebo zpracovává. To neplatí, pokud je tato skutečnost zjistitelná z informačního systému veřejné správy.

Žadatel o zápis označení původu do rejstříku, který nemá místo trvalého pobytu ani sídlo v České republice a má označení původu chráněno podle práva platného v zemi původu zboží, může nahradit doklad vyžadovaný podle odstavce 3 osvědčením o ochraně označení původu podle práva platného v tomto státě.

Úřad přezkoumá, zda označení původu uvedené v žádosti splňuje podmínky pro zápis do rejstříku a zda žádost má náležitosti podle § 5.

Nemá-li žádost předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, nesmí být lhůta pro odstranění nedostatků kratší než 2 měsíce.

Je-li označení původu vyloučeno ze zápisu podle § 4 nebo nesplňuje-li označení původu podmínky zápisu stanovené tímto zákonem, Úřad žádost zamítne.

Obsahuje-li žádost o zápis označení původu do rejstříku potřebné náležitosti a není-li žádost zamítnuta podle odstavce 3, Úřad označení původu zapíše do rejstříku a zápis oznámí ve Věstníku vydávaném Úřadem (dále jen "Věstník"). O zápisu vydá žadateli osvědčení.

Ochrana označení původu vzniká dnem zápisu do rejstříku. Doba ochrany označení původu není časově omezena.

Zapsané označení původu je oprávněn užívat, zejména umisťovat na zboží, jehož se označení původu týká, každý, kdo vyrábí, zpracovává a připravuje zboží s odpovídající kvalitou či vlastnostmi na vymezeném území.

Na zapsané označení původu nelze poskytovat licenci.

Zapsané označení původu nesmí být poskytnuto jako zástava.

Úřad zruší zápis označení původu, zjistí-li na základě návrhu dotčené osoby nebo z vlastního podnětu, že

V rozhodnutí z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. b) uvede Úřad den, k němuž se zrušuje zápis označení původu.

Zrušení zápisu označení původu zapíše Úřad do rejstříku a oznámí ve Věstníku.

Nestanoví-li tento zákon jinak, platí pro řízení podle tohoto zákona správní řád s výjimkou ustanovení o ověřování plných mocí pro neurčitý počet řízení,⁴o možnosti volby několika společných zmocněnců,^4a o lhůtách pro vydání rozhodnutí⁹ a z ustanovení o zvláštnostech řízení o rozkladu ustanovení o složení rozkladové komise a o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu.^4b

Proti pravomocnému rozhodnutí Úřadu je přípustná žaloba proti rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu^4c.

Osoby, které nemají na území České republiky trvalý pobyt nebo sídlo, musí být v řízení o žádosti o zápis označení původu, popřípadě zeměpisného označení zastoupeny advokátem nebo patentovým zástupcem podle zvláštních právních předpisů.⁵

Odstavec 1 se nevztahuje na fyzické osoby, které jsou státními příslušníky členského státu Evropské unie nebo státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, a jsou usazeny na území České republiky nebo poskytují služby na území České republiky. Dále se nevztahuje na právnické osoby, které mají svou správu nebo sídlo na území členského státu Evropské unie nebo státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, a jsou usazeny na území České republiky nebo poskytují služby na území České republiky. V případě, že tyto osoby nemají na území České republiky sídlo nebo místo pobytu, musí pro řízení před Úřadem uvést adresu pro doručování v České republice.

Rejstřík je veřejný a každý má právo do něj nahlížet.

Do rejstříku Úřad zapisuje tyto rozhodné údaje o označení původu a zeměpisném označení:

Do rejstříku lze zapsat i jiné údaje důležité pro označení původu a pro zeměpisné označení.

Ve Věstníku Úřad oznamuje zápis označení původu, popřípadě zeměpisného označení do rejstříku, jeho zrušení a jiné důležité skutečnosti, které se označení původu, popřípadě zeměpisného označení týkají.

Na žádost po provedeném ověření předložených údajů se do rejstříku zapíšou změny, ke kterým došlo po zápisu označení původu, popřípadě zeměpisného označení.

Na žádost vydá Úřad výpis z rejstříku každému, kdo o to požádá. Výpis z rejstříku obsahuje údaje platné ke dni vystavení výpisu z rejstříku.

Osoby, které mají místo pobytu nebo sídlo v České republice, mohou požádat prostřednictvím Úřadu o mezinárodní zápis označení původu nebo zeměpisného označení podle mezinárodní smlouvy⁶.

Je-li předmětem žádosti podle odstavce 1 označení původu nebo zeměpisné označení, kterému je poskytována výlučná unijní ochrana, Úřad předá žádost k dalšímu postupu Evropské komisi (dále jen „Komise“).

Je-li předmětem žádosti podle odstavce 1 označení původu nebo zeměpisné označení, kterému není poskytována výlučná unijní ochrana, Úřad požádá Komisi o stanovisko k podání žádosti o mezinárodní zápis podle mezinárodní smlouvy. Bude-li stanovisko Komise k podání žádosti nesouhlasné, Úřad řízení o takové žádosti zastaví. V případě, že stanovisko Komise bude souhlasné, Úřad podá žádost Mezinárodnímu úřadu Světové organizace duševního vlastnictví (dále jen „Mezinárodní úřad“).

Žadatel o mezinárodní zápis označení původu nebo zeměpisného označení je povinen za úkony zaplatit rovněž poplatky stanovené podle mezinárodní smlouvy; výši poplatků stanovených mezinárodní smlouvou oznámí Úřad ve Věstníku.

Mezinárodní zápis označení původu nebo zeměpisného označení se žádostí o ochranu v České republice má tytéž účinky jako zápis označení původu do rejstříku vedeného Úřadem.

Úřad oznámí Mezinárodnímu úřadu odmítnutí účinků mezinárodního zápisu označení původu nebo zeměpisného označení na území České republiky

Jestliže byla mezinárodně zapsanému označení původu nebo zeměpisnému označení odmítnuta ochrana pro území České republiky, hledí se na ně tak, jako by v České republice nebylo zapsáno.

Úřad oznámí Mezinárodnímu úřadu nemožnost poskytnutí ochrany na území České republiky, pokud se žádost týká označení původu nebo zeměpisného označení, které spadá do oblasti výlučné unijní ochrany.

Žádost o zápis označení původu či zeměpisného označení, kterému je poskytována výlučná unijní ochrana pro zboží pocházející z České republiky, popřípadě z přeshraniční zeměpisné oblasti (dále jen „žádost o unijní zápis“), pokud označení původu či zeměpisného označení je v České republice užíváno v souvislosti s tímto zbožím, se podává u Úřadu.

K žádosti o unijní zápis musí být přiloženy doklady vyžadované přímo použitelným předpisem Evropské unie a závazný podklad kontrolního orgánu oprávněného ke kontrole specifikace, kterým je v rozsahu své působnosti Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Státní veterinární správa nebo Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský³.

Nejsou-li k žádosti o unijní zápis přiloženy doklady podle odstavce 2, vyzve Úřad žadatele, aby ve lhůtě 2 měsíců nedostatky odstranil.

Úřad požádá Ministerstvo zemědělství o vyjádření k žádosti o unijní zápis, zda označení původu či zeměpisné označení, jehož zápis je požadován, neobsahuje název, který zdruhověl, název odrůdy rostlin nebo plemene zvířat, nebo název homonymní. K tomu stanoví lhůtu, která nesmí být kratší než 10 dnů. Pokud se Ministerstvo zemědělství ve stanovené lhůtě nevyjádří, má se za to, že k podané žádosti nemá připomínky.

Pokud se žádost o unijní zápis týká názvu označujícího zeměpisnou oblast, která zasahuje také území jiného členského státu Evropské unie, mají fyzické nebo právnické osoby usazené nebo fyzické osoby s bydlištěm na území tohoto státu v řízení před Úřadem stejná práva jako fyzické nebo právnické osoby usazené nebo fyzické osoby s bydlištěm na území České republiky.

zveřejní s uvedením základních údajů vyžadovaných přímo použitelným předpisem Evropské unie o podané žádosti ve Věstníku a s oznámením, že každá fyzická nebo právnická osoba usazená nebo fyzická osoba s bydlištěm na území České republiky s oprávněným zájmem může vznést u Úřadu proti žádosti o unijní zápis námitky, a

vyloží po dobu 3 měsíců k veřejnému nahlížení.

Námitky se podávají písemně ve lhůtě 3 měsíců ode dne zveřejnění žádosti o unijní zápis ve Věstníku podle § 20. Námitky musí obsahovat důvody a musí v nich být označeny důkazy, že označení původu či zeměpisné označení, jehož zápis je požadován, nesplňuje podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie pro zápis do rejstříku vedeného Komisí. Úřad informuje o podaných námitkách Ministerstvo zemědělství.

Pokud namítající neprokáže, že je osobou, která má oprávněný zájem, Úřad námitky rozhodnutím zamítne.

Podané námitky, které jsou v souladu s odstavcem 1, předloží Úřad ve lhůtě 15 dnů ode dne jejich doručení, popřípadě od právní moci rozhodnutí o jejich přípustnosti žadateli k vyjádření a současně jej vyzve, aby smírným jednáním s namítajícím rozpor odstranili. K tomu Úřad stanoví přiměřenou lhůtu, která nesmí být kratší než 15 dnů. V případě, že mezi žadatelem a tím, kdo uplatnil námitku, byl rozpor odstraněn, má se za to, že námitka byla vzata zpět.

Nepodaří-li se jednáním podle odstavce 3 rozpor odstranit, Úřad v případě, že se námitky týkají skutečností uvedených v § 19 odst. 4, požádá Ministerstvo zemědělství o vyjádření k důvodnosti námitek. K tomu stanoví lhůtu, která nesmí být kratší než 10 dnů. Úřad o námitkách rozhodne poté, co obdrží vyjádření Ministerstva zemědělství, nebo poté, co lhůta k vyjádření marně uplyne. Pokud se Ministerstvo zemědělství ve stanovené lhůtě nevyjádří, má se za to, že k podané žádosti nemá připomínky.

V případě, že se námitky týkají specifikace zboží, například souvislosti mezi zbožím a zeměpisným prostředím, odkud zboží pochází, požádá Úřad kontrolní orgán o vydání závazného podkladu pro účely postoupení žádosti o unijní zápis.

Kontrolní orgán je povinen vydat závazný podklad podle odstavce 5 do 2 měsíců ode dne, kdy mu Úřad předloží úplný spis žádosti o unijní zápis.

Jestliže námitky podané proti žádosti o unijní zápis jsou podle přímo použitelného předpisu Evropské unie důvodné, Úřad žádost o unijní zápis zamítne a k dalšímu řízení Komisi ji nepostoupí.

Zapsaná označení původu či zeměpisná označení jsou chráněna proti

Zapsané označení původu či zeměpisné označení se nemůže stát druhovým označením zboží; pokud vlastní zapsané označení původu či zeměpisné označení zahrnuje i název zboží, který je považován za druhový, není užití tohoto druhového názvu na odpovídajícím zboží porušením odstavce 1 písm. a) nebo b).

Ustanovení tohoto zákona se použijí, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, nestanoví něco jiného.

Výrobky, jimž byla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona přiznána ochrana označení původu podle dosavadních předpisů, požívají ochrany označení původu podle tohoto zákona.

Řízení o přihláškách označení původu výrobků, která neskončila přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle tohoto zákona s tím, že přihlašovatel je povinen na výzvu Úřadu v jím stanovené lhůtě uvést svou přihlášku do souladu s požadavky, které klade tento zákon na žádost o zápis označení původu do rejstříku.

Vztahy z označení původu výrobků zapsaných do rejstříku přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí ustanoveními tohoto zákona. Vznik těchto vztahů, jakož i nároky z nich vzniklé před nabytím účinnosti tohoto zákona se posuzují podle předpisů platných v době jejich vzniku.

Zákon č. 159/1973 Sb., o ochraně označení původu výrobků.

Vyhláška č. 160/1973 Sb., o řízení ve věcech označení původu výrobků.