Čekejte, prosím...
Uložit word Uložit pdf Poslat odkaz
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen
191/2002 Sb. znění účinné od 1. 6. 2002 do 25. 8. 2009

V příloze č. 2 „Požadavky na stavby pro prasata“, část „2. Plochy podlah podle živé hmotnosti“, část „3. Plochy podlah a jejich členění podle velikosti skupiny“, část „4. Kotec pro skupinové ustájení prasnic a prasniček v období od 4 týdnů po zapuštění do 1 týdne před očekávaným oprasením“, část „5. Kotec pro kance“, část „7. Rozměry roštů u betonových roštových podlah pro skupinový chov prasat“, část „19. Úroveň hluku“ a část „20. Intenzita osvětlení stáje“ nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

V příloze č. 4 „Požadavky na stavby pro drůbež“, část „2. Neobohacené klecové systémy“ pozbývá platnosti 31. prosince 2002.

191

 

VYHLÁŠKA

Ministerstva zemědělství

ze dne 7. května 2002

o technických požadavcích na stavby pro zemědělství

 

Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 143 odst. 4 písm. c) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb. a zákona č. 151/2000 Sb.:

ČÁST PRVNÍ

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ (§ 1-2)

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška stanoví tyto požadavky na stavby pro zemědělství (dále jen „stavby“), které neobsahuje vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu:

a)

na bezpečnost a užitné vlastnosti staveb,

b)

na řešení staveb pro hospodářská zvířata, doprovodných staveb, staveb pro posklizňovou úpravu a skladování produktů rostlinné výroby a staveb pro skladování minerálních hnojiv a přípravků na ochranu rostlin.

§ 2

Základní pojmy

(1)

Pro účely této vyhlášky se rozumí

a)

stavbou pro hospodářská zvířata1 – stavba nebo soubor staveb pro zvířata k chovu, výkrmu, práci a jiným hospodářským účelům s výjimkou staveb a zařízení pro ryby a včely,

b)

stavbou pro hlavní druhy hospodářských zvířat – stavba nebo soubor staveb pro skot, prasata, ovce, kozy, drůbež (kura domácího, kachny, husy a krůty) a pro koně,

c)

stavbou pro chov většího počtu hlavních druhů hospodářských zvířat – stavba nebo soubor staveb, kde součet všech hospodářských zvířat je nebo přesahuje u skotu a u koní 500 dobytčích jednotek, u prasat 240 dobytčích jednotek, u drůbeže 120 dobytčích jednotek. Koeficient pro přepočet na dobytčí jednotky je uveden v příloze č. 6 této vyhlášky,

d)

stavbou pro intenzivní chov hospodářských zvířat – stavba, v níž jsou zvířata chována v systémech, počtech, hustotě nebo za takových podmínek nebo na takové úrovni produkce, že jejich zdraví a životní pohoda závisí nejen na péči člověka, ale i na technické vybavenosti staveb,

e)

doprovodnou stavbou pro hospodářská zvířata – stavba pro dosoušení a skladování sena a slámy, stavba pro skladování chlévské mrvy, hnoje, kejdy, močůvky a hnojůvky, stavba pro skladování tekutých odpadů a stavba pro konzervaci a skladování siláže a silážních šťáv.

(2)

Pro účely této vyhlášky u staveb pro hospodářská zvířata se rozumí

a)

stájí – stavba pro ustájení hospodářských zvířat, řešená podle požadavků jednotlivých druhů a kategorií, účelu a výrobního zaměření,

b)

ustájením na hluboké podestýlce – volné ustájení zvířat v kotci s pravidelným přistýláním podlahové plochy a odklizem hnoje v delším časovém intervalu,

c)

ustájením na spádovém loži s vysokou podestýlkou nebo na podlahách o velkém sklonu – volné ustájení zvířat v kotci s přistýláním horní části lože (lehárny) o sklonu 4,5 – 10 % směrem ke sníženému krmišti a s denním odklizem chlévské mrvy z krmiště,

d)

stranovou zábranou – hrazení vymezující polohu zvířete při ležení a stání na určené ploše, zamezující kálení na sousední místo a vzájemné překážení při vstávání a lehání na stání nebo v boxu při volném ustájení,

e)

boxem – vymezená část stáje, určená k pobytu jednoho zvířete, rozměrově a provedením diferencovaná podle technologie ustájení, druhu a kategorie zvířat; podle účelu slouží k odpočinku jako boxové lože, ke krmení jako krmný box, k odpočinku a krmení jako kombinovaný box, dále jako individuální poutací nebo uzavírací box, mycí box k mytí, dezinfekci a prohlídce zvířat,

f)

venkovním individuálním boxem – přístřešek se třemi uzavřenými stěnami a s neregulovaným klimatem, určený pro ustájení telat od narození do ukončení mléčné výživy,

g)

krmnou chodbou – část podlahové plochy stáje nebo komunikace, zpravidla mezi boxovými loži, řadou stání, boxů nebo kotců a krmným žlabem (korytem), určená k zakládání krmiva,

h)

krmným stolem – průjezdná manipulační chodba ve stáji se zvýšenou úrovní podlahy, umožňující průjezd krmného vozu s jednostranným nebo oboustranným žlabovým prostorem pro zakládání krmiva; úroveň dna žlabového prostoru je totožná s úrovní podlahy průjezdné části chodby,

i)

žlabovým prostorem – stavební prvek, který je součástí krmného stolu; prostor pro zakládání krmiva je vymezen pouze přední požlabnicí; úroveň dna žlabového prostoru a podlahy krmného stolu je totožná,

j)

požlabnicí – část krmného žlabu, která vymezuje horizontálně i vertikálně jeho stěny a zabraňuje zvířatům vyhrnovat krmivo,

k)

hnojnou chodbou – podlahová plocha stáje mezi řadami stání, boxů nebo kotců, určená k odklizu tuhých a tekutých výkalů zvířat mezi jednotlivými částmi stáje; u stelivových provozů pro nastýlání boxů, stání nebo kotců a u volných stání k pohybu zvířat,

l)

roštovou podlahou – podlahová plocha stáje nebo její části, opatřená rošty nebo štěrbinami, umožňujícími propad výkalů a moče do podroštového prostoru,

m)

zpevněným odkanalizovaným výběhem – odkanalizovaná a ohrazená plocha přiléhající nebo navazující na stáje; je určena pro volný pohyb zvířat, případně pro jejich náhradní krmení a napájení,

n)

klecovou baterií jedno nebo vícepodlažní – stabilní nebo přemístitelný technologický soubor klecí pro drůbež, vybavený zařízením pro krmení, napájení, odkliz trusu, případně i pro sběr vajec a distribuci vzduchu,

o)

neobohaceným klecovým systémem – způsob ustájení užitkového chovu nosnic pro produkci konzumních vajec s minimálními rozměrovými a funkčními parametry,

p)

obohaceným klecovým systémem – způsob ustájení užitkového chovu nosnic pro produkci konzumních vajec odpovídající základním etologickým požadavkům,

r)

alternativním systémem ustájení – způsob ustájení užitkového chovu nosnic pro produkci konzumních vajec s parametry plně odpovídajícími etologickým požadavkům․

(3)

Pro účely této vyhlášky u doprovodných staveb pro stavby pro hospodářská zvířata se rozumí

a)

dosoušecím zařízením – soubor stavebních a strojních částí k dosoušení zavadlé píce nuceným profukováním vzduchem; skládá se z ventilátorů, vzduchovodů, dosoušecí plochy a může být doplněno zařízením pro úpravu přiváděného venkovního vzduchu a automatickým ovládáním,

b)

přečerpávací (čerpací, sběrnou) jímkou – nepropustná zemní jímka k soustředění postupně přitékající kejdy, tekutých podílů statkových hnojiv a jimi kontaminovaných vod, nebo ostatních tekutých odpadů, před jejich další manipulací; pro manipulaci s kejdou je vybavena homogenizačním zařízením,

c)

skladovací nádrží – nepropustný nadzemní zásobník pro uskladnění kejdy, tekutých podílů statkových hnojiv a jimi kontaminovaných vod z manipulačních ploch; je vybaven zařízením pro jejich plnění a vypouštění; pro manipulaci s kejdou je vybaven homogenizačním zařízením,

d)

skladovací jímkou – nepropustný zemní zásobník pro uskladnění kejdy, tekutých podílů statkových hnojiv a jimi kontaminovaných vod z manipulačních ploch; je vybaven zařízením pro jejich plnění a vypouštění; pro manipulaci s kejdou je vybaven homogenizačním zařízením,

e)

stavbou pro skladování kejdy – soubor staveb pro manipulaci s kejdou a pro její skladování; jeho součástí jsou skladovací nádrže nebo skladovací jímky, přečerpávací (čerpací, sběrné) jímky a manipulační plocha, technologické zázemí, případně samostatné hygienické zařízení obsluhy,

f)

stavbou pro konzervaci a skladování siláže – horizontální nebo vertikální stavba pro konzervaci a skladování silážovatelných glycidových, polobílkovinných a bílkovinných krmiv,

g)

kontrolním systémem – záměrně vytvořená část stavby, její technická úprava, zařízení, určené pro zjištění úniku závadných látek a jimi kontaminovaných vod ze stavby.

(4)

Pro účely této vyhlášky u staveb pro posklizňovou úpravu a skladování produktů rostlinné výroby se rozumí

a)

stavbou pro posklizňovou úpravu a skladování zrnin – stavba trvalého charakteru vybavená manipulačními prostory a zařízením pro posklizňovou úpravu a skladování zrnin,

b)

stavbou pro posklizňovou úpravu a skladování brambor – stavba trvalého charakteru pro sadbové, konzumní nebo průmyslové brambory vybavená skladovací technikou, zařízením pro jejich příjem, posklizňovou úpravu, třídění, ošetření a další úpravu,

c)

stavbou pro posklizňovou úpravu a skladování ovoce a zeleniny – stavba s příslušenstvím trvalého rázu prostorově a dispozičně uspořádaná a vybavená technikou a zařízením pro jejich příjem, posklizňovou úpravu, třídění, ošetření, úpravu a skladování podle požadavků jednotlivých druhů ovoce a zeleniny,

d)

chladírenským skladem – stavba vybavená tepelnou izolací a strojním chlazením pro ochlazení a skladování ochlazených produktů.

(5)

Pro účely této vyhlášky u staveb pro skladování minerálních hnojiv a přípravků pro ochranu rostlin se rozumí

a)

stavbou pro skladování tuhých minerálních hnojiv – stavba se stroji a zařízením pro příjem, skladování, manipulaci a vyskladnění tuhých minerálních hnojiv do dopravních a aplikačních prostředků,

b)

stavbou pro skladování kapalných minerálních hnojiv – stavba se stroji a zařízením pro příjem, skladování, manipulaci a vyskladnění kapalných minerálních hnojiv,

c)

stavbou pro skladování přípravků na ochranu rostlin – stavba vybavená skladovací a manipulační technikou a zařízením pro jejich přípravu k aplikaci,

d)

příručním pohotovostním skladem – stavba, část stavby nebo oddělená, samostatně odvětratelná místnost pro skladování hnojiv nebo přípravků na ochranu rostlin o maximální přípustné velikosti pro 1 tunu přípravků na ochranu rostlin, nebo 200 m3 tuhých hnojiv, nebo 50 m3 kapalných hnojiv, určená pro jejich skladování po nezbytně nutnou dobu od příjmu do aplikace zpravidla v jedné sezoně,

e)

příjmovou plochou – nepropustná odkanalizovaná plocha u staveb pro skladování minerálních hnojiv k ochraně před znečištěním prostředí při naskladnění, manipulaci, vyskladnění a přípravě minerálních hnojiv k jejich aplikaci,

f)

havarijní jímkou – jímka nebo nádrž, určená k zadržení závadné látky, uniklé nebo vypuštěné při havarijních stavech z nádrží, kontejnerů, obalů, technologických zařízení a ze záchytných jímek,

g)

záchytnou jímkou – jímka, zachycující závadné látky, uniklé z nádrží, kontejnerů, obalů anebo technologického zařízení; je trvale napojena na jímku havarijní,

h)

sběrnou jímkou – stavební úprava ve dnu nebo podlaze havarijní jímky, popř. v potrubním kanále, umožňující vyčerpávání zachycených závadných látek.

ČÁST DRUHÁ

POŽADAVKY NA BEZPEČNOST

A UŽITNÉ VLASTNOSTI STAVEB (§ 3-6)

§ 3

Požadavky na tepelně technické vlastnosti

a zabezpečení vnitřního prostředí staveb

(1)

Tepelně technické vlastnosti konstrukcí se stanoví na základě tepelné bilance stavby, podle požadavků na prostředí pro určený druh produkce, chovu, skladování, konzervace a úpravy rostlinných a živočišných produktů s přihlédnutím k biologické produkci tepla, vodních par a plynů.

(2)

Technické řešení staveb pro hospodářská zvířata musí umožňovat, aby rychlost proudění, prašnost, teplota a relativní vlhkost vzduchu, koncentrace plynů, osvětlení a hlučnost byly v mezích, které nejsou pro zvířata škodlivé. Pokud nároky na zdraví a pohodu zvířat vyžadují nucené větrání a úpravu vzduchu, požaduje se náhradní systém, zajišťující jeho dostatečnou výměnu, úpravu a zabudování zařízení pro signalizaci poruchy systému. Požadavky na vnitřní prostředí stájových objektů jsou splněna dodržením normové hodnoty.2

(3)

Nároky na tepelnou ochranu, větrání a vytápění jsou uvedeny v požadavcích na příslušné druhy staveb v § 9, 12, 13 a 14.

Bezpečnost staveb z hlediska ochrany vod

§ 4

Bezpečnost staveb z hlediska průniku

závadných látek

(1)

Podle požadavků na umísťování staveb se zřetelem na produkci závadných látek se stavby člení na stavby se zabezpečením

a)

základním,

b)

doplňkovým.

(2)

Stavby vyžadující základní zabezpečení podle § 5 jsou stavby

a)

pro skladování přípravků na ochranu rostlin, jejich míchárny, asanační plochy, příjmová a výdejní místa, s výjimkou příručních pohotovostních skladů,

b)

pro skladování minerálních hnojiv, jejich míchárny, asanační plochy, příjmová a výdejní místa, s výjimkou příručních pohotovostních skladů,

c)

pro konzervaci a skladování siláže o sušině menší než 30 %,

d)

pro skladování statkových hnojiv,

e)

pro hospodářská zvířata,

f)

pro odvádění a čistění odpadních vod.

(3)

Stavby vyžadující základní zabezpečení podle § 5, popřípadě doplňkové zabezpečení podle § 6 jsou podle stupně možného ohrožení jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vod

a)

jímky a nádrže na skladování kejdy, močůvky, hnojůvky a silážních šťáv,

b)

silážní žlaby a věže na skladování siláže o sušině menší než 30 %,

c)

hnojiště a hnojné koncovky staveb pro hospodářská zvířata,

d)

kanalizace odpadních vod, hnojůvky, močůvky, kejdy a silážních šťáv.

(4)

Části staveb vyžadující základní zabezpečení podle § 5, popřípadě doplňkové zabezpečení podle § 6 jsou

a)

podlahy technologických a provozních prostorů staveb pro skladování přípravků na ochranu rostlin, tvoří-li spolu s nepropustným soklem stěn a zvýšeným prahem dveří havarijní záchytnou bezodtokovou jímku, s výjimkou příručních pohotovostních skladů,

b)

podlahy, vnitřní kanalizace, kanály a jímky staveb pro hospodářská zvířata.

(5)

Stavby vyžadující základní a doplňkové zabezpečení podle § 5 a 6 jsou nadzemní nádrže na skladování kapalných minerálních hnojiv.

§ 5

Základní zabezpečení staveb

Základní zabezpečení staveb musí zamezit samovolnému proniknutí látek ohrožujících jakost vod ze staveb do okolního terénu a podloží a následně do povrchových a podzemních vod

a)

nepropustností povrchů a konstrukcí, které přicházejí do styku se závadnými látkami,

b)

odkanalizováním, případně stavebními úpravami, znemožňujícími únik látek ze stavby vytečením, přetečením nebo splachem,

c)

umístěním nádrží na kapalná minerální hnojiva do záchytných van.3

§ 6

Doplňkové zabezpečení staveb a částí staveb

Doplňkové zabezpečení staveb, vedle požadavků na jejich základní zabezpečení, se uplatňuje při jejich umísťování v oblastech se zvýšenou ochranou vod a v ochranných pásmech

a)

u skladovacích nádrží staveb pro skladování kapalných minerálních hnojiv se musí před uvedením do provozu a dále jedenkrát za 10 let provádět zkouška vodotěsnosti, která je splněna dodržením normové hodnoty,2

b)

skladovací nadzemní nádrže staveb pro skladování kapalných minerálních hnojiv o objemu větším než 100 m3 musí být opatřeny indikací případných netěsností těch částí nádrže, které nelze vizuálně kontrolovat,

c)

u jímek a nádrží na skladování hnojůvky, močůvky, kejdy, silážních šťáv a u silážních věží na skladování siláže o sušině menší než 30 % se musí před uvedením do provozu a dále jedenkrát za 5 let u zemních jímek a jedenkrát za 10 let u nadzemních nádrží a věží provádět zkouška vodotěsnosti, která je splněna dodržením normové hodnoty,2

d)

jímky a nádrže pro skladování hnojůvky, močůvky, kejdy a silážních šťáv a silážní věže na skladování siláže o sušině menší než 30 % se musí opatřit kontrolním systémem monitorujícím případné netěsnosti a únik skladovaných látek,

e)

u podroštových kanálů staveb pro hospodářská zvířata s bezstelivovou technologií ustájení, u kanalizace odpadních vod, hnojůvky, močůvky, kejdy a silážních šťáv se musí před uvedením do provozu provést zkouška vodotěsnosti, která je splněna dodržením normové hodnoty,2 u skladovacích a cirkulačních kanálů se pak tato zkouška musí cyklicky během provozu opakovat jedenkrát za 5 let,

f)

u silážních žlabů na skladování siláže o sušině menší než 30 % a hnojišť, u kterých je zajištěn samovolný odtok tekutých složek (silážních šťáv a hnojůvky) z jejich skladovacích prostorů, postačuje kontrola předepsané kvality stavebních prací v průběhu výstavby a před uvedením do provozu; v průběhu provozu se musí cyklicky kontrolovat povrchy s ohledem na jejich nepropustnost.

ČÁST TŘETÍ

POŽADAVKY NA ŘEŠENÍ STAVEB

PRO HOSPODÁŘSKÁ ZVÍŘATA (§ 7-17)

§ 7

Společné požadavky na stavby

pro hospodářská zvířata

(1)

Dispoziční, technické a provozní řešení staveb musí v souladu s použitou technologií chovu

a)

zajišťovat prostředí, odpovídající pohodě, užitkovosti a zdraví zvířat a poskytovat zvířatům ochranu před nepříznivými klimatickými vlivy a riziky, ohrožujícími jejich zdraví,4 ,5

b)

poskytovat zvířatům podle nároků jednotlivých druhů a kategorií maximálně možnou volnost pohybu tak, aby byla zajištěna jejich pohoda a aby nedocházelo k jejich omezování způsobem, který by vedl k jejich zbytečnému utrpení nebo zranění,6

c)

zajišťovat dostatečné osvětlení; jestliže dostupné přirozené osvětlení nenaplňuje fyziologické a etologické potřeby zvířat, musí být zvířatům zajištěno umělé osvětlení, jehož způsob instalace a intenzita nevyvolá nepřirozené dráždění,

d)

umožnit ošetřovateli zvířat denní kontrolu zdravotního stavu, kondice a pohody zvířat,

e)

umožnit ošetřovateli zvířat denní kontrolu stavu technického a technologického zařízení pro chov zvířat, především automatizovaných systémů, na nichž je závislá pohoda a život zvířat; k tomu účelu vybavit stavbu stabilním nebo mobilním zdrojem osvětlení,

f)

zabezpečit stavbu před vstupem nepovolaných osob,

g)

zabezpečit stavbu před únikem chovaných zvířat a omezit vniknutí jiných živočichů,

h)

umožnit dezinfekci, dezinsekci a deratizaci,

i)

umožnit veterinární vyšetření a ošetření, podání látek zvířatům a odběr vzorků,

j)

umožnit ve stavbě vyčlenění oddělené prostory pro zvířata vyžadující mimořádnou péči, zvířata poraněná, nemocná nebo podezřelá z nákazy,

k)

umožnit ošetřovatelům a dalším ke vstupu oprávněným osobám bezpečné provedení úkonů a činností souvisejících s chovem zvířat a údržbou stavby,

l)

umožnit minimalizaci emisí amoniaku a zápachu při současném zohlednění požadavků na pohodu zvířat.

(2)

Podlahy ustájovacích prostorů

a)

musí odpovídat hmotnosti zvířat a mít protiskluzovou úpravu povrchu,

b)

roštové musí mít roštnice s odpovídající nášlapnou plochou a šířkou štěrbin podle druhu zvířat, hrany roštnic musí být bez odštěpů s minimálním převýšením roštnic a s uložením osy roštnic kolmo k nejčastější ose pohybu zvířat,

c)

nesmí způsobovat poranění nebo utrpení zvířatům při pohybu, stání nebo ležení,

d)

musí mít pohodlnou plochu pro ležení, mít náležitý sklon a odpovídat tělesným rozměrům zvířat,

e)

u ramp, lávek a můstků pro naložení a vyložení zvířat, zřizovaných jako součást stavby, musí být opatřeny protiskluzovou úpravou povrchu a bočním hrazením, zabraňujícím pádu zvířete nebo kontejneru se zvířaty; jejich sklon nesmí přesáhnout 20 stupňů, výškové nerovnosti nesmí přesáhnout 0,2 m a mezery v podlaze nebo mezi dvěma podlahami musí zabránit vsunutí končetiny zvířete.

(3)

Konstrukce, použité materiály a povrchová úprava staveb, zvláště pak krmné žlaby (koryta) a další zařízení, s nimiž přicházejí zvířata do styku, nesmí být zdravotně závadné. Všechny prvky a části stavby pro ustájení zvířat musí být konstruovány a udržovány tak, aby se nevyskytovaly ostré okraje, hrany nebo výčnělky, o něž by se mohla zvířata zranit. Nesmí být použit ostnatý drát.

§ 8

Požadavky na stavby pro hlavní druhy

hospodářských zvířat

Stavby pro hlavní druhy hospodářských zvířat, stavby pro chov většího počtu hlavních druhů hospodářských zvířat a stavby pro intenzivní chov hospodářských zvířat musí, kromě požadavků na stavby pro hospodářská zvířata podle § 7, splňovat

a)

požadavky uvedené pro skot v příloze č. 1 této vyhlášky, pro prasata v příloze č. 2 této vyhlášky, pro ovce a kozy v příloze č. 3 této vyhlášky, pro drůbež v příloze č. 4 této vyhlášky a pro koně v příloze č. 5 této vyhlášky,

b)

požadavky na doprovodné stavby staveb pro hospodářská zvířata podle § 9, 10 a 11.

Doprovodné stavby staveb pro hospodářská zvířata

§ 9

Stavby pro dosoušení a skladování sena a slámy

(1)

Kapacita staveb pro dosoušení a skladování sena a slámy vychází z jejich objemové hmotnosti a stanoví se podle požadavků na množství, které je třeba skladovat a dosoušet.

(2)

Nejvyšší kapacita užitkového prostoru staveb a jeho částí pro dosoušení a skladování sena a slámy, podmínky skladování podle množství skladované hmoty, technické řešení ohřevu sušícího vzduchu, řešení otvorů, vrat a dveří se zřetelem na použitou technologii naskladňování a vyskladňování a bezprašné příjezdové komunikace jsou splněny dodržením normové hodnoty.2

(3)

Obvodové stěny a zastřešení staveb pro dosoušení a skladování sena a slámy musí zabránit vnikání srážkových vod do skladované hmoty. Ve stavbách bez zařízení pro dosoušení smí být uskladněno seno i sláma s minimálním obsahem sušiny 84 %.

(4)

Otvory pro větrání staveb pro dosoušení a skladování sena a slámy musí

a)

mít velikost a umístění odpovídající technologii větrání,

b)

splňovat podmínky bezpečnosti práce se zřetelem na technická zařízení,

c)

zamezit ptákům hnízdění nebo průnik do prostoru stavby.

(5)

Podlaha musí zabránit pronikání vlhkosti do skladované hmoty. Přejezdné dosoušecí rošty ve stavbách s podúrovňovým uspořádáním vzduchovodů musí mít dostatečně pevnou konstrukci s dovoleným zatížením odpovídajícím přejezdu použité naskladňovací a vyskladňovací techniky. Profily roštů musí být navrženy tak, aby se zamezilo jejich ucpávání.

(6)

Ventilátory musí zajistit, aby při dosoušení poslední vrstvy ve výši 6 m neklesala rychlost vystupujícího vzduchu ze sena a slámy pod 0,06 m.s-1.

(7)

Technické řešení staveb pro skladování sena a slámy musí umožňovat pravidelné měření teplot skladovaného materiálu.

§ 10

Stavby pro skladování chlévské mrvy, hnoje, kejdy,

močůvky a hnojůvky

(1)

Skladovací kapacita hnojišť, jímek a nádrží pro skladování kejdy, močůvky a hnojůvky se řídí zvláštními právními předpisy.7 Stanoví se z produkce statkových hnojiv celkového počtu hospodářských zvířat příslušného druhu, věkové nebo hmotnostní kategorie, pro které se stavby pro skladování budují, a z produkce ostatních tekutých odpadů.

(2)

Stavby pro skladování chlévské mrvy, hnoje, močůvky, hnojůvky a stavby pro skladování kejdy a ostatních tekutých odpadů musí splňovat podmínky základního a doplňkového zabezpečení staveb podle § 5 a 6 se zřetelem na produkci závadných látek.

(3)

Stavby pro skladování chlévské mrvy, hnoje, močůvky, hnojůvky a stavby pro skladování kejdy a ostatních tekutých odpadů musí odpovídat požadavkům na nejlepší dostupnou techniku a technologii podle zásad správné zemědělské praxe.

(4)

Konstrukce staveb musí vyhovovat podmínkám agresivního prostředí. Betonové a železobetonové konstrukce musí odpovídat požadavkům, které jsou splněny dodržením normové hodnoty.2

(5)

Dno hnojiště musí mít podélný sklon v rozmezí 1,5 – 3 % směrem k hnojůvkové jímce. Podélný a příčný sklon dna manipulačních ploch se musí vytvořit tak, aby hnojůvka a kontaminovaná srážková voda odtékala do sběrných žlábků nebo kanálků a do jímky.

(6)

Objízdný pás kolem hnojiště s nízkým obrubníkem, který slouží pro urovnání figury hnoje, musí mít nepropustný povrch, spádovaný v příčném směru nejméně 3 % od obrubníku na šířku objízdného pásu.

(7)

Přítok hnojůvky do jímky se zajišťuje povrchovým nátokem – otevřeným plochým rigolem. Rigoly pro odvod hnojůvky musí být nepropustné, a pokud tvoří okraj hnojiště, musí být opatřeny zvýšenými obrubníky proti přívalovým vodám a rozlévání hnojůvky do okolí hnojiště.

(8)

Nádrže a jímky na kejdu musí být vybaveny zařízením pro vyprazdňování a pro homogenizaci kejdy, případně musí umožňovat homogenizaci jiným způsobem. V případě skladování obsahu, který nevyžaduje homogenizaci, jako je močůvka, hnojůvka a silážní šťávy, se osadí nasávací ocelová trouba dosahující k nejnižšímu místu dna skladovacího objektu a na druhém konci ukončená přírubou pro napojení hadice nasávacího čerpadla cisternového přepravníku.

(9)

Výdejní plocha nádrží a jímek na kejdu musí mít zpevněný nepropustný povrch v šířce příjezdní vozovky a délce použitého dopravního prostředku. Po stranách je chráněna obrubníky vyvýšenými nad terén o 0,4 m a čelními nájezdy vyvýšenými proti niveletě příjezdní komunikace jako ochrana proti přívalovým dešťovým vodám. Plocha je spádovaná do svého středu ke vpusti odkanalizované do čerpací nebo přečerpávací jímky stavby. V její blízkosti se musí zřídit výtok tlakové vody pro čištění dopravních prostředků na výdejní ploše.

(10)

U staveb s větším počtem hospodářských zvířat se stavby pro skladování kejdy a ostatních tekutých odpadů navrhují v počtu nejméně dvou kusů pro jednu stavbu nebo provozní jednotku.

(11)

Vypouštěcí potrubí skladovacích nádrží se musí zabezpečit proti zamrzání.

§ 11

Stavby pro konzervaci a skladování siláže

a silážních šťáv

(1)

Skladovací kapacita staveb pro konzervaci a skladování siláže, jímek a nádrží na silážní šťávy se stanoví podle potřeby siláže s přihlédnutím ke ztrátám konzervací, nakládáním a k době skladování při zvolené technice a způsobu konzervace a z produkce silážních šťáv.

(2)

Stavby pro konzervaci a skladování siláže o sušině menší než 30 % a stavby pro skladování silážních šťáv musí splňovat podmínky základního a doplňkového zabezpečení staveb podle § 5 a 6 se zřetelem na produkci závadných látek.

(3)

Konstrukce staveb musí vyhovovat podmínkám agresivního prostředí. Betonové a železobetonové konstrukce musí odpovídat požadavkům, které jsou splněny dodržením normové hodnoty.2 Konstrukce dna a stěn silážního žlabu se provádějí z mrazuvzdorného materiálu. V závislosti na klimatických podmínkách se musí konstrukce dna doplnit vrstvou izolující podloží proti působení mrazu.

(4)

Vnitřní plochy silážních žlabů, silážních věží, jímek a nádrží musí být hladké s kyselinovzdorným povrchem, který je schopen vzdorovat působení organických i anorganických kyselin a zajišťuje nepropustnost závadných látek do jednotlivých vrstev konstrukce. Nátěry musí být zdravotně nezávadné, pravidelně kontrolované a obnovované.

(5)

Nejmenší rozdíl mezi nejvyšší hladinou podzemní vody stanovenou v hydrologickém průzkumu staveniště a nejnižším místem základové spáry silážního žlabu a jímky je 0,5 m.

(6)

Pro odtok silážních šťáv musí být ve dně žlabů podélné odtokové kanálky o nejmenší světlé šířce 300 mm a výšce 200 mm. Žlab do šířky 12 m musí mít jeden, žlab nad 12 m šířky dva odtokové kanálky. Příčný sklon dna silážního žlabu k odtokovým kanálkům musí být nejméně 3 %. Podélný sklon dna silážního žlabu musí být nejméně 1 % ke straně, od které se začíná žlab vybírat. Způsob krytí odtokových kanálků musí umožnit odtok silážních šťáv.

(7)

V silážních žlabech pro siláž o sušině nad 30 % postačuje příčný a podélný sklon 1 %. V zastřešených silážních žlabech se příčný a podélný sklon nestanovuje.

(8)

Skladovací a manipulační plochy silážního žlabu s výjimkou nájezdové a výjezdové rampy musí být zabezpečeny obrubníky nebo příkopy tak, aby do nich nemohla vnikat přívalová dešťová voda nebo z nich vytékat tekutina na vodohospodářsky nezabezpečené plochy. Okraj obrubníků silážního žlabu a jímky na skladování silážních šťáv musí být vyvýšen nejméně 0,4 m nad terénem.

(9)

Sklon nájezdové a výjezdové rampy u žlabů musí být do 10 %. Horní hrana vjezdu musí být řešena tak, aby zamezila vnikání přívalových vod do silážního žlabu.

(10)

U povrchových žlabů je sklon nájezdové a výjezdové rampy vždy větší než podélný sklon žlabu. Podél stěn silážního žlabu musí být vybudován otevřený nepropustný odtokový kanálek pro zachycování a odvod silážních tekutin do jímky. Nejmenší šířka odtokového kanálku musí být 400 mm, hloubka 80 mm a sklon k jímce 1 %. Dilatační spáry konstrukce musí být řádně utěsněny.

(11)

Silážní žlab bez štěrbiny musí mít nepropustné dno i stěny, povrchové silážní žlaby se štěrbinami pro odvod silážních tekutin ve stěnách musí mít nepropustné dno.

(12)

Nejvyšší hladina užitného prostoru jímky na silážní šťávy nesmí přesáhnout nejnižší část plochy silážního žlabu.

(13)

Otevřené nezakryté jímky na silážní šťávy musí být zajištěny proti pádu osob. Při umístění ve volném terénu mimo oplocený prostor provozní jednotky musí být oploceny.

(14)

U nezastřešených silážních žlabů musí být na obvodových stěnách dvoutyčové zábradlí o výšce 1,1 m. Tam, kde by překáželo při plnění nebo vybírání, musí být odnímatelné nebo otočné.

(15)

Silážní věže musí být nepropustné a chráněné proti vnikání dešťové vody.

(16)

Základové konstrukce silážních věží musí odpovídat požadavkům, které jsou splněny dodržením normové hodnoty2 s použitím podkladů a zatěžovacích údajů výrobce.

(17)

Příjezdní komunikace, manipulační plochy, případně vjezdové rampy ke stavbám pro skladování siláže musí být zpevněné, bezprašné a musí umožňovat pojezd mechanizačních prostředků. Vjezdová rampa musí být oddělena od skladovacího prostoru silážního žlabu zaroštovaným kanálem nebo žlábkem pro odvod silážních šťáv a jimi kontaminovaných vod do jímky.

Stavby pro posklizňovou úpravu a skladování produktů rostlinné výroby

§ 12

Stavby pro posklizňovou úpravu a skladování zrnin

(1)

Stavby pro posklizňovou úpravu a skladování zrnin jako trvalé halové nebo věžové stavby musí

a)

být suché, zastřešené, větratelné a čistitelné, s hladkým povrchem vnitřních stěn a podlahou chráněnou před zemní vlhkostí,

b)

umožňovat odběr vzorků pro zhodnocení kvality skladovaného zrna,

c)

umožňovat nápravná opatření v případě zvýšení teploty či zvýšení vlhkosti skladovaného zrna jeho přepouštěním, provzdušňováním, sušením nebo chlazením.

(2)

Technické řešení staveb musí zajišťovat

a)

plynulost naskladnění a vyskladnění zrnin,

b)

předčištění přijímaných zrnin o výkonnosti odpovídající nejméně příjmové kapacitě, jejich sušení, čištění, kalibraci a třídění, pokud není zabezpečen příjem již předčištěných zrnin,

c)

aktivní větrání skladovacího prostoru,

d)

dálkové měření teplot skladovaných zrnin a dálkovou kontrolu zaplnění věžových staveb pro skladování,

e)

omezení prašnosti systémem odsávání, odlučování a oddělení a zachytávání odpadů z technologických linek.

(3)

Vnitřní části konstrukce stavby musí mít povrch usnadňující čištění a dezinfekci s minimálním členěním, omezujícím plochy a části pro hromadění prachových částic. Svody a potrubí pro odvod srážkových vod musí být umístěny vně střešního a obvodového pláště stavby.

(4)

Stěny, podlahy, okna i technologické kanály musí být řešeny tak, aby bránily vnikání ptactva a usídlení hlodavců a hmyzu.

(5)

Rozměry technologických otvorů, dveří a vrat musí s ohledem na technologii manipulace, naskladňování a vyskladňování odpovídat požadavkům, které jsou splněny dodržením normové hodnoty.2

§ 13

Stavby pro posklizňovou úpravu

a skladování brambor

(1)

Stavba pro posklizňovou úpravu a skladování brambor musí udržovat podmínky pro dlouhodobé skladování brambor a potlačovat nežádoucí biologické procesy hlíz ve skladovacích prostorech

a)

tepelnou izolací,

b)

větráním, zařízením pro úpravu teploty, případně relativní vlhkosti,

c)

regulací světelných podmínek.

(2)

Stavba pro posklizňovou úpravu a skladování brambor musí splňovat požadavek na ochranu konstrukce proti působení vnitřního klimatu stavby, jejímž specifickým znakem je nízká teplota +2 až +15 °C, vysoká relativní vlhkost 85 až 90 % v různých fázích skladování a vysoká koncentrace CO2.

(3)

Aktivně větrané stavby pro posklizňovou úpravu a skladování brambor, jejich sekce, boxy a skladovací komory s chlazením u obvodových stěn přicházejících do styku s bramborami a stropy, střecha a podlahy do vzdálenosti 1,5 m od vnějšího obvodu stěn musí splňovat hodnoty součinitele prostupu tepla 0,35 W.m-2.K-1 v I. oblasti s minimální vnější teplotou do –15 °C a 0,30 W.m-2.K-1 ve II. oblasti s minimální vnější teplotou do –18 °C.

(4)

Podlahy staveb pro posklizňovou úpravu a skladování brambor a třídíren musí být rovné, trvanlivé a odolné proti vlivu provozu motorových vozíků či silničních vozidel. Provedení podlah musí umožňovat umývání a dezinfekci. Proti přirozené zemní vlhkosti se podlahy staveb pro posklizňovou úpravu a skladování brambor zpravidla neizolují.

(5)

Stavba pro posklizňovou úpravu a skladování brambor musí být vybavena zařízením pro příjem brambor, jejich třídění, skladovaní, ošetření a další úpravu podle konečného určení produktu, pro jeho vyskladnění a zpracování odpadu.

(6)

Rozměry dopravních a manipulačních cest, dveří a vrat musí s ohledem na technologii manipulace, naskladňování a vyskladňování odpovídat požadavkům, které jsou splněny dodržením normové hodnoty.2

§ 14

Stavby pro posklizňovou úpravu

a skladování ovoce a zeleniny

(1)

Stavba pro posklizňovou úpravu a skladování ovoce a zeleniny musí splňovat nároky na udržení nebo i zvýšení jakosti jejich jednotlivých druhů v odpovídajících mikroklimatických podmínkách.

(2)

V chladírenských prostorech se podlahy izolují proti vlhkosti, v prostorech s řízenou atmosférou musí být podlahy plynotěsné, u větraných skladovacích prostorů ovoce a zeleniny mimo cibuloviny se izolace proti zemní vlhkosti nepožaduje.

(3)

Podle umístění se stavby pro posklizňovou úpravu a skladování ovoce a zeleniny dělí na

a)

zapuštěné, využívající tepelně izolační funkce okolní zeminy,

b)

nadzemní, u kterých tepelně izolační a tepelné funkce plní konstrukce, stavební prvky a technologická zařízení.

(4)

Vnitřní kovové části konstrukcí a zařízení musí být chráněny proti korozivním účinkům.

(5)

Obvodový a střešní plášť stavby musí splňovat mikroklimatické podmínky pro posklizňovou úpravu a skladování ovoce a zeleniny.

(6)

Tepelně izolační plášť stavby musí chránit vlastní skladovací prostor shora, ze stran i zespodu.

(7)

Izolace skladových prostor musí umožňovat udržování teploty podle druhu plodin.

(8)

Tepelné izolace musí být chráněny parotěsnou zábranou na vnější straně izolační vrstvy a parotěsné vrstvy musí tvořit jednolitou nepřerušovanou plochu.

(9)

U chladírenské komory s řízenou atmosférou musí být provedeny plynotěsné izolace, odpovídající stupni úpravy atmosféry a tato komora musí být vybavena pojistnými ventily pro vyrovnávání vnějšího a vnitřního tlaku.

Stavby pro skladování minerálních hnojiv a přípravků na ochranu rostlin

§ 15

Stavby pro skladování tuhých minerálních hnojiv

(1)

Podmínky skladování a nakládání s hnojivy se řídí zvláštními právními předpisy.7

(2)

Stavba pro skladování tuhých minerálních hnojiv musí zabezpečit jejich příjem vykládkou ze železničních vagonů nebo silničních nákladních vozidel, oddělené uskladnění jednotlivých druhů hnojiv do skladovacích sekcí, boxů nebo nádrží podle požadované kapacity, při respektování fyzikálně chemických vlastností skladovaných látek.

(3)

Konstrukce, obvodový a střešní plášť staveb pro skladování tuhých minerálních hnojiv musí splňovat požadavky na

a)

jejich ochranu před účinky klimatu a před nadměrným oteplováním součástí stavby, na tepelně izolační vlastnosti a na vytvoření prostoru s požadovanými klimatickými podmínkami podle druhů skladovaných hnojiv,

b)

odolnost proti chemickému působení hnojiv a proti korozi,

c)

zamezení možnosti pyrolytického rozkladu hnojiv,

d)

přenos statického zatížení skladovaných substrátů a technologického zařízení podle způsobů jejich skladování a manipulace s nimi při plnění a vyskladňování,

e)

uzavíratelnost ze všech stran a zabezpečení proti vniknutí vody a vlhkosti do skladovacích prostor,

f)

omezení technologických otvorů pro minimální výměnu vzduchu a omezení prašnosti,

g)

odolnost podlah proti zemní vlhkosti, vodě, chemickým vlivům, proti zatížení skladovanými hnojivy a mobilní technologií pro manipulaci.

(4)

Konstrukce staveb pro skladování tuhých minerálních hnojiv musí být chráněna proti korozi způsobem odpovídajícím požadavkům, které jsou splněny dodržením normové hodnoty.2

(5)

Příruční pohotovostní sklad musí mít nepropustnou podlahu, ukončenou zvýšeným soklem po obvodu stěn včetně dveřního prahu jako náhrada za havarijní jímku. Musí splňovat požadavek na uložení hnojiv podle druhu a nebezpečnosti, na oddělené skladování znečištěných obalů, ochranných pomůcek, případně oděvů.

(6)

Konstrukce podlah a částí stavby pro skladování tuhých minerálních hnojiv musí s výjimkou příručního pohotovostního skladu splňovat podmínky základního a doplňkového zabezpečení staveb podle § 5 a 6 se zřetelem na produkci závadných látek.

(7)

Dispozice, členění stavby a technologické linky příjmu, manipulace a vyskladňování hnojiv musí omezovat prašnost a znečištění uvnitř stavby a zabránit úniku prachu do vnějšího prostředí.

(8)

Konstrukce staveb pro skladování tuhých, volně sypaných, jemně mletých práškových vápenatých a hořečnato-vápenatých hnojiv musí splňovat požadavky technologie a přenosu zatížení zásobníky a zařízením pro manipulaci včetně skladovaných substrátů.

(9)

Požadavky na stavby pro skladování dusičnanu amonného, vícesložkových hnojiv obsahujících dusičnan amonný a vícesložkových hnojiv typu NP, NPK, případně i NK obsahujících dusík zčásti nebo zcela ve formě dusičnanu amonného se stanovují způsobem odpovídajícím požadavkům, které jsou splněny dodržením normové hodnoty.2 Musí být suché a nepodsklepené. Jejich stavební konstrukce a požárně dělicí konstrukce musí být u tuhých minerálních hnojiv třídy A schopných detonační přeměny z nehořlavých hmot. Stěny, strop a podlaha skladovacího prostoru musí mít snadno čistitelnou povrchovou úpravu. Dveře musí mít otevíraní ven. Podlahy nesmí mít kanály nebo otvory, musí být izolovány proti zemní vlhkosti a není dovoleno jejich krytí asfaltem nebo jinou organickou hmotou.

(10)

Pro stavby pro skladování tuhých minerálních hnojiv musí být zpracován jako součást dokumentace stavby samostatný provozní řád se specifikací hygienických, provozně bezpečnostních a protipožárních předpisů.

§ 16

Stavby pro skladování

kapalných minerálních hnojiv

(1)

Podmínky skladování kapalných minerálních hnojiv se řídí zvláštními právními předpisy.7

(2)

Konstrukce staveb pro skladování kapalných minerálních hnojiv musí

a)

splňovat požadavky technologie, přenosu účinků statického a dynamického působení nádrží a zařízení včetně skladovaných hmot a musí být navržena s ohledem na korozní prostředí včetně způsobů ochrany před chemickými vlivy,

b)

zabezpečit ochranu povrchových a podzemních vod podle § 5 a 6 odpovídajícím řešením a dimenzováním ploch a kapacit nepropustných zpevněných manipulačních prostorů s kanalizací navazující na nepropustnou sběrnou jímku s havarijní vanou.

(3)

Příruční pohotovostní sklad musí splňovat požadavek na uskladnění hnojiv v nádržích, nádobách nebo kontejnerech, umístěných na nepropustné podlaze, ukončené zvýšeným obrubníkem po obvodu stěn včetně dveřního prahu. Podlaha s obrubníkem plní funkci havarijní jímky o objemu, který musí odpovídat objemu největší skladovací nádrže, nádoby nebo kontejneru.

(4)

Pro stavby pro skladování kapalných minerálních hnojiv musí být zpracován jako součást dokumentace stavby samostatný provozní řád se specifikací hygienických, provozně bezpečnostních a protipožárních předpisů.

§ 17

Stavby pro skladování přípravků na ochranu rostlin

(1)

Technické řešení staveb pro skladování přípravků na ochranu rostlin a podmínky skladování vycházejí z druhů skladovaných přípravků na ochranu rostlin a požadované kapacity8 těchto staveb.

(2)

Konstrukce staveb pro skladování přípravků na ochranu rostlin s výjimkou příručních pohotovostních skladů musí splňovat podmínky základního a doplňkového zabezpečení staveb podle § 5 a 6 se zřetelem na přítomnost závadných látek.

(3)

Stavební řešení staveb pro skladování přípravků na ochranu rostlin musí zahrnovat

a)

úsek příjmu a vyskladnění přípravků na ochranu rostlin pro příjem ze silničních vozidel, zpravidla jako zastřešenou manipulační plochu s rampou a záchytným havarijním prostorem,

b)

úsek skladování přípravků na ochranu rostlin pro oddělené skladování jednotlivých druhů přípravků,

c)

úsek pomocných a hygienických provozů individuálně dle rozsahu stavby.

(4)

Podlaha musí být nepropustná pro kapaliny, odolná proti chemickým účinkům uskladněných přípravků a s povrchem umožňujícím snadné čištění a vyspádovaná do samostatné bezodtokové jímky.

(5)

Kanalizační systém musí být řešen jako oddělený pro srážkové, splaškové a odpadní vody kontaminované přípravky.

(6)

K zadržení a zachycení jakékoliv vylité kapaliny musí být stavba pro skladování přípravků na ochranu rostlin vybavena havarijní a záchytnou jímkou, které musí být zabezpečeny proti přítoku srážkové vody z okolních ploch a proti pronikání podzemní vody.

(7)

Havarijní jímku uzavřené stavby pro skladování přípravků na ochranu rostlin tvoří nepropustná podlaha místnosti, nepropustný sokl stěn a zvýšený práh ve vstupních otvorech s nájezdnými rampami. Musí být dimenzována na 10 % celkového objemu skladovaných kapalin, nejméně však na celý objem jednoho největšího skladovaného obalu.

(8)

Záchytná jímka musí být provedena tak, aby zachytila kapalinu unikající v důsledku netěsnosti obalu, kontejneru nebo technologického zařízení a musí být napojena na jímku havarijní.

(9)

Příruční pohotovostní sklad musí být opatřen nepropustnou podlahou, ukončenou zvýšeným soklem po obvodu stěn včetně dveřního prahu jako náhrada za havarijní jímku. Technické a dispoziční řešení musí umožňovat uložení přípravků přehledně a odděleně podle druhu nebezpečnosti v přepravních obalech, kontejnerech a nádobách, oddělené ukládání znečištěných obalů, ochranných pomůcek, případně oděvů.

(10)

Pro stavby pro skladování přípravků na ochranu rostlin musí být zpracován jako součást dokumentace stavby samostatný provozní řád se specifikací hygienických, provozně bezpečnostních a protipožárních předpisů.

ČÁST ČTVRTÁ

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 18-19)

§ 18

(1)

Projektová dokumentace staveb, která byla zpracována a podána stavebnímu úřadu ke stavebnímu řízení podle dosavadních předpisů, se použije i po nabytí účinnosti této vyhlášky s výjimkou neobohacených klecových systémů, jimiž nesmí být stavby pro drůbež od 1. ledna 2003 vybavovány.

(2)

Stavby pro prasata, které existují ke dni účinnosti této vyhlášky, musí nejpozději do konce prosince roku 2012 odpovídat požadavkům obsaženým v příloze č. 2 „Požadavky na stavby pro prasata“, část „2. Plochy podlah podle živé hmotnosti“, část „3. Plochy podlah a jejich členění podle velikosti skupiny“, část „4. Kotec pro skupinové ustájení prasnic a prasniček v období od 4 týdnů po zapuštění do 1 týdne před očekávaným oprasením“, část „5. Kotec pro kance“, část „7. Rozměry roštů u betonových roštových podlah pro skupinový chov prasat“, část „19. Úroveň hluku“ a část „20. Intenzita osvětlení stáje“.

(3)

Stavby pro drůbež nesmí být od 1. ledna 2012 neobohacenými klecovými systémy vybaveny.

§ 19

Účinnost

(1)

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 2002.

(2)

V příloze č. 2 „Požadavky na stavby pro prasata“, část „2. Plochy podlah podle živé hmotnosti“, část „3. Plochy podlah a jejich členění podle velikosti skupiny“, část „4. Kotec pro skupinové ustájení prasnic a prasniček v období od 4 týdnů po zapuštění do 1 týdne před očekávaným oprasením“, část „5. Kotec pro kance“, část „7. Rozměry roštů u betonových roštových podlah pro skupinový chov prasat“, část „19. Úroveň hluku“ a část „20. Intenzita osvětlení stáje“ nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

(3)

V příloze č. 4 „Požadavky na stavby pro drůbež“, část „2. Neobohacené klecové systémy“ pozbývá platnosti 31. prosince 2002.

Ministr:

Ing. Fencl v. r.



Poznámky pod čarou:

§ 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb. a zákona č. 102/2001 Sb.

§ 3 písm. p) vyhlášky č. 137/1998 Sb.

§ 3 vyhlášky č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění vyhlášky č. 476/1998 Sb.

§ 3 písm. p) vyhlášky č. 137/1998 Sb.

§ 3 písm. p) vyhlášky č. 137/1998 Sb.

§ 3 písm. p) vyhlášky č. 137/1998 Sb.

Zákon č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 286/1999 Sb., kterou se provádějí ustanovení zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů, o zdraví zvířat a jejich ochraně, o veterinárních podmínkách dovozu, vývozu a transportu veterinárního zboží, o veterinární asanaci a o atestačním studiu, ve znění vyhlášky č. 399/2001 Sb.

Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb., zákona č. 193/1994 Sb., zákona č. 243/1997 Sb. a nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 30/1998 Sb.

§ 3 písm. p) vyhlášky č. 137/1998 Sb.

Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění zákona č. 308/2000 Sb.

Vyhláška č. 274/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 3 písm. p) vyhlášky č. 137/1998 Sb.

§ 3 písm. p) vyhlášky č. 137/1998 Sb.

§ 3 písm. p) vyhlášky č. 137/1998 Sb.

§ 3 písm. p) vyhlášky č. 137/1998 Sb.

§ 3 písm. p) vyhlášky č. 137/1998 Sb.

Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění zákona č. 308/2000 Sb.

Vyhláška č. 274/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 3 písm. p) vyhlášky č. 137/1998 Sb.

§ 3 písm. p) vyhlášky č. 137/1998 Sb.

Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění zákona č. 308/2000 Sb.

Vyhláška č. 274/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 409/2000 Sb. a zákona č. 314/2001 Sb.

Vyhláška č. 84/1997 Sb., kterou se upravuje registrace přípravků na ochranu rostlin a zacházení s nimi a technické a technologické požadavky na mechanizační prostředky na ochranu rostlin a jejich kontrolní testování, ve znění vyhlášky č. 120/1999 Sb. a vyhlášky č. 42/2001 Sb.

Poznámky pod čarou:
1

§ 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb. a zákona č. 102/2001 Sb.

2

§ 3 písm. p) vyhlášky č. 137/1998 Sb.

3

§ 3 vyhlášky č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění vyhlášky č. 476/1998 Sb.

4

Zákon č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

5

Vyhláška č. 286/1999 Sb., kterou se provádějí ustanovení zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů, o zdraví zvířat a jejich ochraně, o veterinárních podmínkách dovozu, vývozu a transportu veterinárního zboží, o veterinární asanaci a o atestačním studiu, ve znění vyhlášky č. 399/2001 Sb.

6

Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb., zákona č. 193/1994 Sb., zákona č. 243/1997 Sb. a nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 30/1998 Sb.

7

Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění zákona č. 308/2000 Sb.

Vyhláška č. 274/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

8

Zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 409/2000 Sb. a zákona č. 314/2001 Sb.

Vyhláška č. 84/1997 Sb., kterou se upravuje registrace přípravků na ochranu rostlin a zacházení s nimi a technické a technologické požadavky na mechanizační prostředky na ochranu rostlin a jejich kontrolní testování, ve znění vyhlášky č. 120/1999 Sb. a vyhlášky č. 42/2001 Sb.