V § 2 odstavce 3 a 4 znějí:

„(3) Služební orgány jsou povinny zajišťovat rovný přístup a rovné zacházení se všemi uchazeči o povolání do služebního poměru (dále jen „uchazeč“) a se všemi vojáky při vytváření podmínek výkonu služby, zejména pokud jde o odbornou přípravu a dosažení služebního postupu, odměňování, jiná peněžitá plnění a plnění peněžité hodnoty. Je zakázána diskriminace uchazečů a vojáků z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, sexuální orientace, víry a náboženství, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu, manželského a rodinného stavu a povinností k rodině, těhotenství nebo mateřství anebo proto, že vojákyně kojí. Je zakázáno i takové jednání služebních orgánů, které diskriminuje nikoliv přímo, ale až ve svých důsledcích. Za takové jednání se považuje i navádění k diskriminaci. Za diskriminaci se nepovažují případy, kdy je pro odlišné zacházení věcný důvod spočívající v povaze služby, kterou voják vykonává, a který je pro výkon této služby nezbytný.

(4) Služební orgán ani voják nesmí zneužívat výkonu práv a povinností vyplývajících ze služebního poměru k újmě jiného vojáka nebo k ponižování jeho důstojnosti. Za ponižování důstojnosti se považuje i nežádoucí chování sexuální povahy a všechny formy obtěžování, které směřují k narušení důstojnosti vojáka, vytvoření zastrašující, nepřátelské, ponižující a pokořující nebo urážlivé atmosféry, a které jsou nevítané, nevhodné nebo mohou být druhým vojákem oprávněně vnímány jako podmínka pro rozhodnutí, která ovlivňují výkon práv a povinností vyplývajících ze služebního poměru.“.

V § 2 se odstavec 5 zrušuje.

Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 5 a 6.

Za § 2 se do části druhé hlavy I vkládá nový § 2a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 1), 1a), 1b) a 1c) zní:

„§ 2a

Osobní údaje

(1) Od vzniku služebního poměru do jeho zániku zpracovávají služební orgány tyto osobní údaje¹) vojáka:

(2) K doložení údajů podle odstavce 1 je voják povinen předložit platné doklady a podklady. Údaj o trestní bezúhonnosti podle odstavce 1 písm. k) se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů ne starším než 6 měsíců.

(3) Služební orgány vedou osobní údaje v osobním spisu vojáka a zakládají do něj doklady a podklady, které prokazují pravdivost a přesnost osobních údajů. Dále vedou v osobním spisu vojáka doklady a podklady o průběhu jeho služebního poměru. Osobní údaje jsou vedeny i s využitím výpočetní techniky.

(4) Voják je povinen oznámit služebnímu orgánu změny v osobních údajích, a to do 8 dnů ode dne, kdy ke změnám došlo.

(5) Služební orgány zpracovávají při plnění služebních úkolů osobní údaje vojáka v rozsahu vyplývajícím z tohoto zákona. Nestanoví-li tento zákon jinak, postupují při shromažďování, uchovávání, zpřístupňování, předávání a jiném zpracovávání osobních údajů o vojácích a jiných fyzických osobách podle zvláštního právního předpisu.^1c)

__________

V § 3 odst. 2 písm. b) se slovo „stanovené“ zrušuje.

§ 4 včetně nadpisu zní:

„§ 4

Výběr uchazeče

(1) Výběr uchazeče se zahajuje doručením písemné žádosti o povolání do služebního poměru․ Výběr provádějí služební orgány.

(2) Vyplnění osobního dotazníku, sdělení osobních údajů podle § 2a odst. 1, doložení osobních údajů podle § 2a odst. 2 a vyjádření souhlasu se zpracováním osobních údajů jsou podmínkami pro výběr uchazeče.

(3) Služební orgán ověří, zda uchazeč splňuje podmínky stanovené v § 3. Uchazeč musí být o výsledku výběru písemně vyrozuměn nejdéle do 6 měsíců ode dne doručení žádosti.

(4) Před povoláním uchazeče do služebního poměru jej služební orgán písemně seznámí s předpokládaným dnem vzniku služebního poměru a dobou jeho trvání, služebním zařazením, místem nástupu služby, se základní týdenní dobou služby a jejím rozvržením, platovými náležitostmi a výplatním termínem, délkou řádné dovolené, podmínkami výkonu služby, podmínkami zániku služebního poměru a opatřeními zajišťujícími rovné zacházení.

(5) O uchazeči, který písemně požádal o povolání do služebního poměru a nebyl povolán, uchovávají služební orgány osobní údaje a údaj o důvodu nepovolání do služebního poměru po dobu 50 let. Po uplynutí této doby tyto údaje zlikvidují.

(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou doklady pro výběr, postup při výběru a vzor osobního dotazníku.“.

Dosavadní poznámka pod čarou č. 1) se zrušuje.

V § 5 odst. 1 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:

Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena f) a g).

V § 5 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:

„(5) Zkušební doba činí 3 měsíce. Doba, po kterou voják nekoná službu z důvodu překážek ve službě nebo z důvodu neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, se do zkušební doby započítává v rozsahu nejvýše 10 dnů.“.

Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.

V § 6 odst. 2 se za slova „právnických osobách“ vkládají slova „a organizačních složkách státu“, za slovo „zřizovatelem“ se vkládají slova „nebo zakladatelem“ a na konci odstavce se doplňují tato slova: „ , anebo v mezinárodních a nadnárodních organizacích nebo orgánech“.

V § 6 odst. 6 se za slova „právnické osoby“ vkládají slova „a organizační složky státu“ a za slovo „zřizovatelem“ se vkládají slova „nebo zakladatelem“.

V § 7 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

„(4) Vojáka lze s jeho souhlasem výjimečně jmenovat do nižší hodnosti, než které v průběhu služebního poměru dosáhl.“.

Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 5 až 9.

V § 8 se doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) Doby výkonu služby v hodnostech před jmenováním vojáka do nižší hodnosti, než které v průběhu služebního poměru dosáhl, zůstávají vojákovi započteny.“.

V § 11 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Vojákovi lze přerušit služební poměr z důvodu přerušení studia nebo pro výkon funkce v zahraničí v mezinárodních a nadnárodních organizacích nebo orgánech.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

V § 16 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 5a) zní:

„(1) Voják může být přeložen k výkonu služby do jiného místa výkonu služby nebo do podřízenosti jiného služebního orgánu ve stejném místě výkonu služby. Jiným místem výkonu služby se rozumí obec,^5a) ve které má voják stanoveno nové místo výkonu služby (dále jen „místo přeložení“).

__________

V § 16 odst. 2 se za slova „výkonu služby“ vkládají slova „nebo do podřízenosti jiného služebního orgánu ve stejném místě výkonu služby“.

V § 17 odst. 2 se za slova „jeho odborné a“ vkládají slova „psychické způsobilosti ke služebnímu zařazení,“ a za slova „zdravotní způsobilosti“ se vkládají slova „a fyzické zdatnosti“.

V § 18 písm. f) se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g), h), i) a j), která včetně poznámky pod čarou č. 6a) znějí:

__________

§ 19 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 7), 7a), 9) a 9a) zní:

„§ 19

Propuštění ze služebního poměru

(1) Voják musí být propuštěn ze služebního poměru, pokud

(2) Služební poměr zaniká uplynutím 3 kalendářních měsíců následujících po dni doručení rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru vydaného služebním orgánem, není-li dohodou stanovena doba kratší; to neplatí při propuštění ze služebního poměru podle odstavce 1 písm. a) a b), kdy služební poměr zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, v němž voják splnil podmínky nároku na starobní důchod, není-li dohodou stanovena doba kratší, a podle odstavce 1 písm. k), kdy služební poměr zaniká uplynutím 6 kalendářních měsíců následujících po dni doručení žádosti o propuštění, není-li dohodou stanovena doba kratší. Služební poměr podle odstavce 1 písm. l) zaniká uplynutím 15 dnů následujících po dni, kdy voják měl pokračovat ve služebním poměru, pokud mu v tom nezabránily závažné důvody. Z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. g) musí být voják propuštěn ze služebního poměru do 6 měsíců ode dne, kdy se služební orgán o pravomocném rozsudku dozvěděl, nejpozději však do 1 roku od nabytí právní moci rozsudku.

__________

Poznámka pod čarou č. 8) se zrušuje.

V § 20 odst. 1 se slova „Voják nesmí být ze služebního poměru propuštěn“ nahrazují slovy „O propuštění vojáka ze služebního poměru nesmí být rozhodnuto“.

V § 20 odst. 1 písm. a) se slova „plat v nemoci a“ zrušují.

V § 20 odst. 1 písmeno b) zní:

V § 20 odst. 1 písm. d) se za slovo „povolení“ vkládá slovo „lázeňského“.

V § 20 odst. 2 se slova „e) a h)“ nahrazují slovy „c), f) a i)“.

Za § 21 se vkládá nový § 21a, který včetně nadpisu zní:

„§ 21a

Zrušení služebního poměru ve zkušební době

Služební orgán nebo voják může zrušit služební poměr ve zkušební době i bez uvedení důvodu. Služební poměr zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, ve kterém bylo doručeno vojákovi rozhodnutí služebního orgánu o zrušení služebního poměru ve zkušební době nebo ve kterém bylo služebnímu orgánu doručeno písemné oznámení vojáka o zrušení služebního poměru ve zkušební době. Rozhodnutí nebo písemné oznámení o zrušení služebního poměru ve zkušební době musí být doručeno druhé straně nejpozději 5 dnů přede dnem, kdy má služební poměr zaniknout.“.

V nadpisu § 22 a v odst. 1 a 2 se slovo „zániku“ nahrazuje slovy „propuštění ze“.

V § 25 odst. 3 se slova „vojenské lékařské“ nahrazují slovem „přezkumné“.

V § 31 odst. 1 se slovo „služebního“ zrušuje.

V § 31 odst. 2 se slovo „služební“ zrušuje.

§ 36 včetně nadpisu zní:

„§ 36

Krátká dovolená

Vojákovi může být na jeho žádost poskytnuta krátká dovolená v rozsahu do 10 dnů v kalendářním roce k návštěvě rodiny, pokud nemá v obci výkonu služby byt a nemůže denně dojíždět k rodině. Krátká dovolená se poskytuje ve dnech, které jsou obvyklými dny služby vojáka. Krátkou dovolenou nelze poskytnout vojákovi, který pobírá přídavek na bydlení.“.

V § 41 odst. 2 se za slova „Těhotná vojákyně“ vkládají slova „ , vojákyně, která kojí“.

V § 41 se doplňují odstavce 6, 7 a 8, které znějí:

„(6) Vojákyně, která je těhotná, vojákyně do konce devátého měsíce po porodu a vojákyně, která kojí, nesmí konat činnost, která škodí jejímu organismu, a činnost, která ohrožuje její mateřské poslání.

(7) Vojákyně, která je těhotná, vojákyně do konce devátého měsíce po porodu a vojákyně, která kojí, je povinna neprodleně oznámit a doložit služebnímu orgánu skutečnosti rozhodné pro posouzení zákazu činnosti vztahující se k jejímu služebnímu zařazení.

(8) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví stanoví vyhláškou činnosti a pracoviště, které jsou zakázány vojákyním, které jsou těhotné, vojákyním do konce devátého měsíce po porodu a vojákyním, které kojí.“.

V § 47 odstavec 4 zní:

„(4) Voják nesmí vykonávat činnost odpovědného zástupce podle zvláštních právních předpisů^9a) ani být členem statutárních nebo kontrolních orgánů právnických osob, které provozují podnikatelskou činnost, s výjimkou členství ve statutárních nebo kontrolních orgánech nestavebních bytových družstev zřízených ke správě bytového fondu, a právnických osob a organizačních složek státu, jejichž zřizovatelem nebo zakladatelem je ministerstvo nebo jiný správní úřad.“.

V § 49 písm. d) se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:

V § 50 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil stanoví ve vojenském řádu podrobnou úpravu vojenského kázeňského práva.“.

V § 51 odst. 2 se věta druhá nahrazuje touto větou: „Orgány s kázeňskou pravomocí takový přestupek projednávají a ukládají za něj sankce a ochranná opatření podle zvláštních právních předpisů.¹⁵)“.

V § 56 se za slovem „uložit“ čárka zrušuje a vkládají se slova „nebo vykonat, byl-li kázeňský trest prominut anebo“.

V § 59 odst. 1 až 3 se slova „Česká republika“ nahrazují slovem „Ministerstvo“.

V § 59 odst. 2 se slovo „povinna“ nahrazuje slovem „povinno“.

V § 59 odst. 2 písm. e) se slova „nebo byt“ zrušují.

V § 59 odst. 3 se za slova „jejich manželkám,“ vkládá slovo „manželům,“ a za slova „popřípadě vdovám“ se vkládají slova „nebo vdovcům“.

V § 60 odst. 5 se věta první nahrazuje touto větou: „Povinnost uhradit náklady zaniká, zanikl-li služební poměr vojáka podle § 18 písm. e), f), h) a i) nebo podle § 19 odst. 1 písm. a), b), c) a e).“.

V § 61 odstavec 1 zní:

„(1) V obci výkonu služby nebo v obci, ze které je možné denně dojíždět do místa pravidelného výkonu služby, zabezpečí ministerstvo vojákovi po dobu trvání služebního poměru ubytování nebo mu může zabezpečit byt.“.

V § 61 odst. 3 písmena a) a b) znějí:

V § 61 odstavce 4 a 5 včetně poznámky pod čarou č. 17) znějí:

„(4) Voják, který nebydlí ve služebním bytě v obci jeho výkonu služby nebo v obci, ze které je možné denně dojíždět do místa pravidelného výkonu služby, má nárok na měsíční přídavek na bydlení (dále jen „přídavek na bydlení“). Přídavek na bydlení náleží ve výši od 1,4 do 1,7násobku minimální mzdy¹⁷) (dále jen „koeficienty“) podle obce výkonu služby a podle počtu obyvatel žijících v místě výkonu služby. Nárok na přídavek na bydlení zaniká při zániku služebního poměru nebo po přidělení služebního bytu v obci výkonu služby vojáka nebo v obci, ze které je možné denní dojíždění do místa pravidelného výkonu služby. Přídavek na bydlení vojákovi nenáleží, jestliže bez vážných důvodů odmítne služební byt zajištěný ministerstvem; nenáleží rovněž po dobu jeho služebního zařazení jako čekatele, ve zkušební době, po dobu přerušení služebního poměru podle § 11 nebo pokud je mu ministerstvem hrazeno nájemné za byt v místě pravidelného výkonu služby v zahraničí. Vojákovi, který má nárok na přídavek na bydlení, nenáleží náhrady jako při služební cestě ani náhrady při denním dojíždění.

(5) Vojákovi, který koná službu v obci, kde nebydlí ve služebním bytě a kde dopravní spojení neumožňuje denní dojíždění do místa pravidelného výkonu služby, zabezpečí ministerstvo ubytování za úhradu.

__________

V § 61 se doplňují odstavce 6 až 9, které znějí:

„(6) Vojákovi, který se připravuje k výkonu služby studiem, se ubytování zabezpečuje bezplatně. Ubytování se zabezpečuje ode dne zahájení studia do dne jeho ukončení; nezabezpečuje se při cestách a pobytu mimo vojenskou školu, které nejsou v zájmu ozbrojených sil, a v době čerpání řádné a krátké dovolené.

(7) Při služební cestě a odvelení se vojákovi poskytuje bezplatné ubytování.

(8) Ubytování se poskytuje ve vojenských ubytovacích zařízeních, výjimečně jej lze zajistit v ubytovacím zařízení jiného provozovatele.

(9) Vláda stanoví nařízením kategorie obcí výkonu služby a koeficienty pro výpočet přídavku na bydlení. Výše násobků se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru. Vláda upraví nařízením výši koeficientů vždy při změně minimální mzdy.“.

V § 62 se slova „ , jeho manželce a nezaopatřeným dětem“ nahrazují slovy „a jeho rodině“.

V § 66 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Nárok na plat nebo na náhradu platu nevzniká vojákovi vyslanému k výkonu služby v zahraničí, pokud je mu plat poskytován z prostředků mezinárodní nebo nadnárodní organizace nebo orgánu.“.

V § 68 odstavec 2 zní:

„(2) Voják je povinen vrátit plat vyplacený za dobu řádné dovolené nebo za její část, na niž ztratil nárok nebo na niž mu nárok nevznikl.“.

V § 69 odst. 1 se číslice „15 000“ nahrazuje číslicí „30 000“ a číslice „80 000“ se nahrazuje číslicí „130 000“.

V § 69 odstavec 2 zní:

„(2) Náborový příspěvek lze vojákovi přiznat, pokud se zaváže vrátit vyplacený náborový příspěvek nebo jeho poměrnou část, zanikne-li jeho služební poměr před uplynutím stanovené doby trvání služebního poměru podle § 18 písm. c) a d) nebo podle § 19 odst. 1 písm. f) až l).“.

V § 69 se doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) Z přiznaného náborového příspěvku se vojákovi vyplácí 20 % po 6 měsících trvání služebního poměru, nejdříve však po uplynutí zkušební doby, 30 % po 12 měsících trvání služebního poměru a 50 % po 24 měsících trvání služebního poměru.“.

§ 70 zní:

„§ 70

Ministerstvo stanoví vyhláškou výši náborového příspěvku podle dosaženého vzdělání a stanovené doby trvání služebního poměru.“.

V § 71 odstavce 5 a 6 včetně poznámek pod čarou č. 22), 22a), 22b) a 22c) znějí:

„(5) Za rodinu vojáka se pro účely tohoto zákona považují, mají-li trvalý pobyt na území státu a žijí-li s vojákem v domácnosti,²²) jeho manželka (manžel) nebo družka (druh) a nezaopatřené děti, a to vlastní děti, osvojené děti nebo děti svěřené do pěstounské péče nebo výchovy. Pro účely tohoto zákona se za nezaopatřené dítě považuje dítě vymezené zvláštním právním předpisem.^22a) K družce (druhovi) se jako k osobě posuzované podle věty první přihlíží, jen žije-li s vojákem v domácnosti nepřetržitě alespoň 3 měsíce a je-li přihlášena (přihlášen) na adrese vojáka k trvalému pobytu.^22b)

(6) Obcí výkonu služby se rozumí území obce,^22c) na kterém je dislokován vojenský objekt, vojenský útvar nebo vojenské zařízení anebo vojenský záchranný útvar, v němž je voják služebně zařazen.

__________

V § 72 odst. 1 písmeno e) zní:

V § 72 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Vojákovi, s nímž byla uzavřena dohoda o zvýšení nebo rozšíření vzdělání, s výjimkou prezenčního studia, nebo vojákovi vyslanému do rekvalifikačního kurzu náležejí náhrady podle odstavce 1. Stravné náleží za dny účasti na studijních soustředěních nebo konzultacích a za dny konání zkoušek v jiné obci, než je jeho stanovené místo výkonu služby nebo místo trvalého pobytu. Při zvýšení nebo rozšíření vzdělání náleží náhrada jízdních výdajů podle odstavce 1 písm. b) a e), jen je-li vojákovi poskytnuto studijní volno.“.

V § 73 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Vojákovi vyslanému na služební cestu do místa jeho trvalého pobytu nebo do místa trvalého pobytu jeho rodiny na dobu delší než jeden kalendářní den náleží stravné pouze za dobu výkonu služby.“.

V § 74 odst. 3 se číslice „51“ nahrazuje číslicí „50“.

V § 74 se doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) Při služební cestě, kdy vojákovi náleží náhrada jízdních výdajů podle § 72 odst. 1 písm. e), se poskytuje náhrada jízdních výdajů ve výši prokázaných jízdních výdajů za druhou vozovou třídu osobního vlaku nebo za autobus. Příplatek za vlak vyšší kvality nebo náhrada za použití autobusu včetně místenky náleží při vzdálenosti nejméně 101 km jedním směrem a dále náleží jízdní výdaje za místní hromadnou dopravu při přestupu z jednoho hromadného dopravního prostředku dálkové přepravy na jiný. Použije-li voják po předchozím souhlasu nadřízeného k cestě do místa svého trvalého pobytu nebo do jiné obce pobytu jeho rodiny, na kterém se předem s nadřízeným dohodl, a zpět jiné než služební silniční motorové vozidlo, náleží mu náhrada ve výši jízdních výdajů, které by mu náležely při použití vlaku nebo autobusu dálkové přepravy.“.

V § 76 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 24a) zní:

„(2) Náhrada výdajů za pohonné hmoty náleží vojákovi podle cen pohonných hmot prokázaných dokladem, který se datem shoduje s datem služební cesty. Neprokáže-li voják cenu pohonné hmoty, vypočte se výše náhrad z průměrné ceny pohonné hmoty stanovené zvláštním právním předpisem.^24a) Spotřeba pohonné hmoty se vypočte aritmetickým průměrem z údajů uvedených v technickém průkazu vozidla. Pokud technický průkaz vozidla tyto údaje neobsahuje, náleží vojákovi náhrada výdajů za pohonné hmoty, jen prokáže-li spotřebu pohonných hmot technickým průkazem vozidla shodného typu se shodným objemem válců.

__________

V § 77 odst. 1 se slova „nového místa výkonu služby“ nahrazují slovy „místa přeložení“.

V § 77 odst. 2 se slova „Ženatému vojákovi“ nahrazují slovem „Vojákovi“ a na konci odstavce se doplňuje tato věta: „Je-li voják služebně zařazen jako čekatel, náhrady jako při služební cestě mu nenáležejí.“.

V § 77 odstavce 4 až 7 znějí:

„(4) Vojákovi náleží po dobu, kdy z důvodu důležitého zájmu služby denně dojíždí z obce výkonu služby do místa trvalého pobytu, náhrada prokázaných jízdních výdajů, popřípadě náhrada za použití jiného než služebního silničního motorového vozidla za cesty z místa trvalého pobytu do obce výkonu služby a zpět, nejvýše však 75 % z denní částky náhrad jako při služební cestě.

(5) Vojákovi náleží po dobu, kdy z důvodu důležitého zájmu služby denně dojíždí z pravidelného místa výkonu služby do místa trvalého pobytu rodiny, náhrada při denním dojíždění, trvá-li jeho nepřítomnost v místě trvalého pobytu rodiny z důvodu zaměstnání nejméně 11 hodin v kalendářním dnu. Denní částka náhrady náleží ve výši 25 % z denní částky náhrady jako při služební cestě. Je-li voják služebně zařazen jako čekatel, náhrada při denním dojíždění mu nenáleží.

(6) Náhrada jako při služební cestě nebo náhrada při denním dojíždění vojákovi nenáleží, je-li mu poskytnuto bezplatné stravování. Poskytuje-li se vojákovi částečné bezplatné stravování, náhrady jako při služební cestě se úměrně krátí a náhrada při denním dojíždění nenáleží.

(7) Vojákovi, který po přeložení vykonává službu mimo místo svého trvalého pobytu a nemůže denně dojíždět, náleží náhrada jízdních výdajů za cesty z místa trvalého pobytu do místa přeložení a zpět ve výši jízdného hromadnými dopravními prostředky dálkové přepravy. Náhrada jízdních výdajů náleží nejvýše pětkrát měsíčně vojákovi, který žije v domácnosti alespoň s jedním příslušníkem rodiny, a jednou měsíčně ostatním vojákům. Vykoná-li voják z místa trvalého pobytu cestu do místa ubytování namísto cesty do místa přeložení, lze mu poskytnout náhradu prokázaných jízdních výdajů, a to až do výše jízdného za cestu z místa trvalého pobytu do místa přeložení. Obdobně se postupuje, pokud ve stejném kalendářním dni náleží vojákovi náhrada prokázaných jízdních výdajů z místa trvalého pobytu do místa ubytování a současně náhrada jízdních výdajů z místa přeložení do místa ubytování. Totéž platí při cestě z místa ubytování do místa trvalého pobytu. Náhrada se poskytuje podle § 74 odst. 5.“.

V § 77 odst. 8 se slova „jeho výkonu služby“ nahrazují slovem „přeložení“.

V § 77 odstavec 9 zní:

„(9) Náhrady podle odstavců 2 až 8 vojákovi nenáležejí ode dne následujícího po dni, kdy

V § 79 se na konci odstavce 2 doplňuje tato věta: „Vojákovi s pravidelným místem výkonu služby v zahraničí nenáleží stravné za dobu služební cesty na území České republiky a v zemi, kde má stanovené pravidelné místo výkonu služby.“.

V § 81 odstavec 3 zní:

„(3) Trvá-li zahraniční služební cesta v kalendářním dni 12 a méně hodin, poskytne se stravné v cizí měně ve výši, která se určí násobkem dvanáctiny poloviční výše základní sazby stravného v cizí měně a počtu celých hodin zahraniční služební cesty strávených mimo území České republiky. Za dobu zahraniční služební cesty strávenou mimo území České republiky, která trvá méně než 1 hodinu, stravné v cizí měně nenáleží.“.

V § 81 se na začátek odstavce 4 vkládá tato nová věta: „Při poskytnutí bezplatného stravování stravné nenáleží.“.

V § 85 se za slovo „požaduje“ vkládají slova „při služební cestě“.

V § 86 odst. 1 se slova „podle tohoto zákona“ nahrazují slovy „při služební cestě“.

Za § 87 se vkládá nový § 87a, který zní:

„§ 87a

Nárok na cestovní a jiné náhrady nevzniká vojákovi vyslanému k výkonu služby v zahraničí, pokud mu jsou poskytovány z prostředků mezinárodní nebo nadnárodní organizace nebo orgánu.“.

V § 88 se za slova „Výše částek“ vkládají slova „ , výše náhrady při denním dojíždění“.

Za § 88 se vkládá nový § 88a, který zní:

„§ 88a

Cestovní a jiné náhrady podle § 71 až 89 lze paušalizovat. Při výpočtu paušální částky vychází služební orgán z průměrných podmínek rozhodných pro poskytování náhrad vojákovi nebo skupině vojáků. Pokud se změní podmínky, za nichž byla paušální částka stanovena, je služební orgán povinen tuto částku přezkoumat a upravit.“.

§ 89 zní:

„§ 89

Ministerstvo stanoví vyhláškou výši a postup při přiznávání cestovních náhrad a náhrad při povolání do služebního poměru a při přeložení.“.

V § 90 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Pokud se při služební cestě poskytuje vojákovi místo bezplatného stravování náhrada v penězích, má voják nárok pouze na stravné nebo na náhradu v penězích, a to podle toho, co je pro něho výhodnější.“.

V § 92 odst. 1 se věta druhá nahrazuje touto větou: „Při zániku služebního poměru podle § 18 písm. a), h), i) a j) nebo podle § 19 odst. 1 písm. a), b), c), e), h) a k) se poskytuje vojákovi bezplatná přeprava do místa trvalého pobytu nebo hraničního přechodu na území České republiky.“.

V § 92 se na konci odstavce 2 doplňuje tato věta: „Použije-li voják po předchozím souhlasu nadřízeného k cestě podle odstavce 1 jiné než služební silniční motorové vozidlo, náleží mu náhrada ve výši jízdních výdajů, které by mu náležely při použití vlaku nebo autobusu dálkové přepravy.“.

V § 97 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:

„(5) Vojákovi, který vykonává službu v zahraničí, se preventivní rehabilitace neposkytuje.“.

Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.

§ 98 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 27a) zní:

„§ 98

Povinnosti nadřízených

(1) Péči o bezpečnost a ochranu zdraví vojáků při výkonu služby zajišťují služební orgány. Služební orgány jsou povinny zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví vojáků při výkonu služby s ohledem na rizika spojená s možným ohrožením jejich života a zdraví (dále jen „rizika“) a přijímat opatření k prevenci rizik; tato povinnost se vztahuje též na další fyzické osoby, které se s jejich vědomím zdržují v prostorech, za které odpovídají.

(2) Prevencí rizik se rozumí všechna opatření, která směřují k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví vojáků při výkonu služby, a opatření, jejichž cílem je předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat jejich působení. Služební orgány jsou povinny rizika vyhledávat, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Za tím účelem jsou povinny pravidelně kontrolovat bezpečnost a ochranu zdraví vojáků při výkonu služby.

(3) Při přijímání a provádění technických, technologických, organizačních a jiných opatření k prevenci rizik vycházejí služební orgány ze všeobecných preventivních zásad, kterými jsou

(4) Služební orgány jsou dále povinny

(5) Náklady spojené s péčí o bezpečnost a ochranu zdraví vojáků při výkonu služby hradí ministerstvo.

__________

V § 116 písm. f) se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:

V § 117 odst. 1 se slova „platem v nemoci“ nahrazují slovy „náhradou ve výši platu podle § 68 odst. 3“.

V § 117 odst. 2 se slova „plat v nemoci“ nahrazují slovy „náhrada ve výši platu podle § 68 odst. 3“.

V § 119 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 34a) zní:

„(2) Na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením má nárok ten, kdo tyto náklady vynaložil. Tato náhrada se poskytuje ve výši po odpočtu nákladů na dopravu a náhrad cestovních výdajů poskytovaných podle zvláštního právního předpisu.^34a)

________

V § 120 se doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) Jednorázové mimořádné odškodnění náleží jen jednou, ve výši, která je pro vojáka výhodnější.“.

V § 122 se na konci odstavce 1 doplňují tato slova: „ ; § 119 odst. 2 věta poslední se použije obdobně“.

V § 125 se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta: „Není-li pozůstalého manžela ani pozůstalých dětí nebo osob, které byly odkázány na vojáka výživou, náleží jednorázové mimořádné odškodnění pozůstalých ve výši uvedené ve větě třetí rodičům vojáka.“.

V § 132 odstavec 1 zní:

„(1) Voják, jehož služební poměr zanikl podle § 18 písm. a), h) a i) nebo podle § 19 odst. 1 písm. a), b), c), e) a g) až l), má nárok na výsluhový příspěvek, jestliže jeho služební poměr trval alespoň po dobu 15 let.“.

V § 134 odstavec 1 včetně poznámek pod čarou č. 37), 37a) a 38) zní:

„(1) Při souběhu nároku na výsluhový příspěvek s nárokem na plný invalidní nebo částečný invalidní důchod anebo starobní důchod³⁷) z důchodového pojištění se výsluhový příspěvek vyplácí pouze tehdy, je-li vyšší než některý z uvedených důchodů, a to ve výši rozdílu mezi výsluhovým příspěvkem a důchodem. Rozdíl se zjišťuje ke dni přiznání starobního důchodu, plného invalidního důchodu nebo částečného invalidního důchodu v souběhu s výdělkem nebo ke dni zvýšení důchodů z důchodového pojištění,^37a) a to nejdéle do dne, kdy uplynuly 2 roky od vzniku nároku na starobní důchod z důchodového pojištění;³⁸) od tohoto dne náleží výsluhový příspěvek ve výši rozdílu mezi náležejícím starobním důchodem a výsluhovým příspěvkem k tomuto dni a nadále se samostatně zvyšuje podle § 137 bez přihlédnutí k výši důchodu. Při stanovení výše výsluhového příspěvku v souběhu s důchodem z důchodového pojištění do 2 let po vzniku nároku na starobní důchod se vždy přihlíží k plné výši výsluhového příspěvku.

__________

V § 135 odst. 2 se za slova „služebního poměru“ vkládají slova „příslušníků bezpečnostních sborů“.

§ 138 zní:

„§ 138

Voják, jehož služební poměr zanikl podle § 18 písm. a), h) a i) nebo podle § 19 odst. 1 písm. a), b), c), e) a g) až l), anebo voják, který si při splnění stanovených podmínek pro nárok na výsluhový příspěvek nezvolil nárok na jeho výplatu, má nárok na odbytné.“.

V § 139 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Bylo-li vojákovi při předcházejícím zániku služebního poměru vyplaceno odbytné nebo při skončení jiného služebního poměru vyplaceno odchodné, vyplatí se při každém dalším zániku služebního poměru odbytné snížené o částku odbytného nebo odchodného, které bylo vyplaceno při předcházejícím skončení služebního poměru. Nedojde-li podle věty první k vzájemnému zúčtování dříve vyplaceného odbytného nebo odchodného s nově náležejícím odbytným, odbytné nenáleží.“.

V § 140 odst. 1 se věta třetí zrušuje.

V § 140 odst. 2 větě první se slova „propuštění ze“ nahrazují slovem „zániku“.

V § 141 odst. 2 se za slovo „dětem“ vkládají slova „uvedeným v odstavci 1“.

V § 142 odst. 4 se slova „v tomto zákoně“ nahrazují slovy „v této části zákona“.

V § 143 odstavec 3 zní:

„(3) Průměrný měsíční hrubý plat se zjišťuje z platů ze služebního poměru vojáka za poslední kalendářní rok před zánikem služebního poměru (dále jen „rozhodné období“). Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, je rozhodným obdobím pro zjištění průměrného měsíčního hrubého platu celá doba trvání služebního poměru. Zanikne-li služební poměr posledním dnem kalendářního roku, je rozhodným obdobím tento kalendářní rok. Jestliže byl vojákovi v rozhodném období služební poměr přerušen podle § 11 a voják po skončení přerušení ve služebním poměru nepokračuje, je rozhodným obdobím kalendářní rok, který předcházel přerušení služebního poměru. Předchozí věta platí obdobně i při určení do dispozice podle § 10 odst. 2 písm. e) a g), pokud po skončení dispozice voják nekonal službu alespoň 1 kalendářní rok. Bylo-li vypláceno v rozhodném období nemocenské nebo peněžitá pomoc podle zvláštních právních předpisů,⁴)^,10) vypočtou se výsluhové náležitosti z průměrného měsíčního hrubého platu, který by náležel, kdyby k výplatě nemocenského nebo peněžité pomoci nedošlo. Výše průměrného měsíčního hrubého platu vojáka, který konal službu v zahraničí, se vypočte podle průměrného měsíčního hrubého platu vojáka se srovnatelným služebním zařazením v ozbrojených silách České republiky nebo z rozhodného období před vysláním do zahraničí podle toho, co je pro vojáka výhodnější.“.

V § 143 odstavec 4 včetně poznámek pod čarou č. 42a) a 42b) zní:

„(4) Odměny poskytnuté vojákovi podle zvláštních právních předpisů^42a) v rozhodném období se započítávají do průměrného měsíčního hrubého platu jen do výše dvojnásobku platu stanoveného platovým výměrem platným v první den rozhodného období. Při výpočtu výsluhových náležitostí se nepřihlíží

__________

V § 143 odstavec 6 zní:

„(6) Doba od propuštění vojáka ze služebního poměru podle § 19 odst. 1 písm. e) do stanovené doby trvání služebního poměru se pro nárok na výsluhové náležitosti započítává jednou polovinou; ke zvýšenému zápočtu doby služby podle odstavce 1 se nepřihlíží. Výsluhové náležitosti vojáka, který byl jmenován do nižší hodnosti podle § 7 odst. 4, nesmí být nižší než výsluhové náležitosti, na které by měl nárok ke dni jmenování do nižší hodnosti.“.

V § 143 odst. 7 se slova „h) až j) a písm. l) a § 19 odst. 2 písm. c)“ nahrazují slovy „g) a i) až l)“ a slova „písm. g)“ se nahrazují slovy „písm. h)“.

V § 143 odstavec 8 včetně poznámky pod čarou č. 42c) zní:

„(8) Příjemce výsluhového příspěvku je povinen oznámit plátci této dávky do 8 dnů vznik plné nebo částečné invalidity nebo přijetí do služebního poměru podle zvláštních právních předpisů³⁹) anebo vznik nároku na výplatu dávek nemocenské péče v ozbrojených silách podle zvláštních právních předpisů.²⁷) Nepožádá-li příjemce výsluhového příspěvku v případě, že se stal plně nebo částečně invalidním, o přiznání plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu, anebo nejpozději do 2 let po dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod z důchodového pojištění^42c) o přiznání starobního důchodu, výplata výsluhového příspěvku se zastaví. Požádá-li však příjemce výsluhového příspěvku o přiznání starobního důchodu později, stanoví se rozdíl způsobem uvedeným podle § 134 odst. 1 věty druhé a případný rozdíl výsluhového příspěvku se doplatí.

__________

V § 164 odst. 4 se slova „písm. d)“ nahrazují slovy „písm. e)“.

V § 165 odstavec 1 zní:

„(1) Voják, jehož služební poměr zanikl podle

V § 165 se odstavec 4 zrušuje.

Dosavadní odstavce 5 až 9 se označují jako odstavce 4 až 8.

V § 165 odst. 8 se slova „písm. d)“ nahrazují slovy „písm. e)“.