Státní občan České republiky, který se uchází o přijetí do služebního poměru příslušníka Policie České republiky (dále jen „uchazeč“), předkládá funkcionáři, který je oprávněn jménem Policie České republiky jednat a rozhodovat ve věcech služebního poměru (dále jen „služební funkcionář“),¹

Uchazeč předloží na požádání služebního funkcionáře také pracovní posudek z předchozího zaměstnání nebo posudek o služební činnosti z předchozího služebního poměru anebo posudek o průběhu základní, popřípadě náhradní služby, jestliže byl vyhotoven, a doklady o splnění podmínek stanovených zvláštními právními předpisy⁴ pro výkon funkce, do které má být při přijetí do služebního poměru ustanoven.

Služební funkcionář si opatří k osobě uchazeče

Při přijetí příslušníka policie (dále jen „policista“), který dosáhl vysokoškolského vzdělání, do služebního poměru k policii (dále jen „služební poměr“) jej lze jmenovat do hodnosti poručíka nebo do hodnosti vyšší, jestliže po ukončení vysokoškolského vzdělání získaného absolvováním alespoň bakalářského studijního programu vykonával odbornou praxi, kterou uplatní ve funkci, do níž bude ustanoven. Policistu lze jmenovat nejvýše do hodnosti stanovené pro funkci, do níž je ustanovován.

Doba odborné praxe pro jmenování do hodnosti činí

Policistu, který byl při přijetí do služebního poměru jmenován do hodnosti poručíka nebo do hodnosti vyšší, lze povýšit po skončení zkušební doby do hodnosti nadporučíka nebo do hodnosti vyšší, nejvýše však do hodnosti, která je stanovena pro funkci, do níž je ustanoven, jestliže před přijetím do služebního poměru vykonával odbornou praxi po dobu, která odpovídá dvojnásobku doby stanovené v odstavci 2 písm. a) až c) nebo jedenapůlnásobku doby stanovené v odstavci 2 písm. d) až f).

Při opětovném přijetí do služebního poměru je policista jmenován, není-li mu přiznána hodnost vyšší podle § 9 zákona nebo podle § 2, do hodnosti, kterou dosáhl v předchozím služebním poměru, nejvýše však do hodnosti plukovník.

Podle odstavce 1 je postupováno i v případě, že jde o policistu, který byl před přijetím do služebního poměru⁵ v jiném služebním poměru a splňuje kvalifikační předpoklad pro funkci, do níž má být ustanoven.

Policista, který byl ve služebním poměru příslušníka Celní správy České republiky, je při přijetí do služebního poměru jmenován do hodnosti, která je srovnatelná s jeho předchozí hodností. Za srovnatelné hodnosti jsou považovány tyto hodnosti:

Policista, který byl ve služebním poměru vojáka z povolání, je při přijetí do služebního poměru jmenován do hodnosti, která je srovnatelná s jeho předchozí hodností. Za srovnatelné hodnosti jsou považovány tyto hodnosti:

Doba výsluhy let v hodnosti činí

Za dobu výsluhy let v hodnosti se považuje doba trvání služebního poměru policisty s výjimkou doby

Za dobu úspěšného výkonu funkce, pro kterou je stanovena důstojnická hodnost,⁸ se pro jmenování policisty v praporčické hodnosti do hodnosti podporučíka považuje doba 6 let.

Služební hodnocení se vypracovává na policistu vždy,

Služební hodnocení se vypracovává na žádost policisty nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne, kdy poslední služební hodnocení nabylo právní moci.

Služební hodnocení vychází z průběžného hodnocení, které provádí nadřízený policisty v průběhu kalendářního roku a schvaluje jej služební funkcionář.¹

Služební hodnocení obsahuje část hodnotící, závěr a poučení o možnosti podat odvolání.⁹

Část hodnotící obsahuje informace o způsobilosti policisty pro výkon funkce podle jeho odbornosti, služební aktivity, množství, kvality a náročnosti plnění služebních úkolů, jakož i o jeho osobnostních předpokladech, zejména o

V závěru se uvede, zda policista je, nebo není způsobilý vykonávat dosavadní funkci.

Je-li policista způsobilý vykonávat dosavadní funkci, v závěru se dále uvede, zda

Je-li policista nezpůsobilý vykonávat dosavadní funkci, v závěru se dále uvede, zda je způsobilý vykonávat jinou funkci nebo je nezpůsobilý vykonávat jakoukoliv funkci.

Na základě výběrového řízení jsou obsazovány volné funkce služebních funkcionářů, kteří jsou oprávněni ustanovovat policisty do funkcí, a volné funkce jejich zástupců; to neplatí pro policisty povolané k plnění úkolů v Úřadu pro zahraniční styky a informace․

Výběrové řízení se nevyhlašuje na volnou funkci, na kterou má být podle § 17 odst. 1 písm. a) zákona převeden policista, který dosud zastává funkci stejné nebo vyšší úrovně.

Jestliže se do výběrového řízení přihlásí policista, který zastává funkci stejné nebo vyšší úrovně anebo od doby, kdy ji zastával, uplynulo méně než 3 roky, může služební funkcionář výběrové řízení zrušit a do funkce ustanovit tohoto policistu; to neplatí pro policistu, který byl pověřen výkonem funkce. Jestliže se do výběrového řízení přihlásí více policistů uvedených ve větě první, služební funkcionář může rozhodnout, kterého policistu ustanoví do funkce, a to na základě posouzení jeho vhodnosti z hlediska splnění kvalifikačních předpokladů a závěru služebního hodnocení.

Výběrové řízení vyhlašuje služební funkcionář, který je oprávněn ustanovit policistu do funkce obsazované na základě výběrového řízení (dále jen „vyhlašovatel“), uveřejněním v publikačním prostředku policie nebo Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo“), popřípadě také v hromadných sdělovacích prostředcích.

Vyhlášení výběrového řízení obsahuje

Vyhlašovatel ustanoví k provedení výběrového řízení nejméně pětičlennou výběrovou poradní komisi (dále jen „výběrová komise“), určí jejího předsedu a tajemníka.

Výběrová komise vyhodnotí doklady předložené účastníkem výběrového řízení (dále jen „účastník“). Účastníkovi, který požadavky výběrového řízení nesplňuje, předseda výběrové komise písemně oznámí, jaké požadavky nesplňuje, a vrátí mu předložené doklady bez zbytečného odkladu. Účastníka, který požadavky výběrového řízení splňuje, předseda výběrové komise bez zbytečného odkladu písemně pozve k osobnímu pohovoru.

Účastníka, který splňuje požadavky výběrového řízení, pozve předseda výběrové komise k osobnímu pohovoru ve výběrové komisi. V rámci něho lze zadat účastníkovi písemné zpracování stručného tematického úkolu ve vymezeném časovém limitu nebo jiným způsobem ověřit jeho vhodnost pro výkon obsazované funkce.

Výběrová komise vyhodnotí informace o každém účastníkovi, který se účastnil výběrového řízení, vybere vhodné účastníky pro výkon funkce, stanoví pořadí jejich vhodnosti a toto pořadí doporučí vyhlašovateli. Výběrová komise může ukončit výběrové řízení i se závěrem, že žádný z účastníků není vhodný pro výkon funkce.

Vyhlašovatel seznámí účastníka, který se účastnil výběrového řízení, bez zbytečného odkladu, s výsledkem výběrového řízení.

které určí jako jeho pracoviště, nebo

trvalého pobytu¹⁵ anebo ubytování, popřípadě v místě, které určí na jeho žádost.

dočasné neschopnosti k službě vzniklá následkem služebního úrazu nebo nemoci z povolání,

dovolené a dodatkové dovolené,

preventivní rehabilitace,

náhradního volna,

služebního volna s nárokem na služební příjem,

po níž nekoná službu proto, že je svátek,¹⁶

zproštění výkonu služby, jestliže mu byl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,

výkonu vazby, jestliže bylo trestní stíhání proti němu zastaveno nebo jestliže byl zproštěn obžaloby, nebo

mateřské dovolené a u příslušníka rodičovské dovolené udělené v rozsahu, v jakém je udělována příslušnici mateřská dovolená.¹⁷

v zásahových jednotkách¹⁸ při zákrocích,

ve funkci přímé bezpečnostní povahy při odhalování organizovaného zločinu,

pyrotechnika,

potápěče za zvýšeného tlaku v potápěčských oblecích,

ostrahy v policejních celách a eskorty osob zadržených nebo zajištěných v rozsahu alespoň poloviny základní doby služby v rozhodném období,

člena posádky letadla,

v prostředí, v němž je vystaven ekvivalentní hladině hluku přesahující 85 dB (A) v rozsahu alespoň poloviny základní doby služby v rozhodném období,

při níž je vystaven nepříznivým vlivům ionizujícího záření v prostředí otevřených zářičů a rentgenových přístrojů, jestliže je tato doba služby konána v měsíčním průměru alespoň 3 hodiny denně,

při níž přichází do styku se škodlivými biologickými nebo chemickými látkami anebo infekčním materiálem v rozsahu alespoň poloviny základní doby služby v rozhodném období,

při níž je vystaven nadměrnému vlivu škodlivin všeho druhu při službách, které jsou určeny orgánem hygienické služby jako rizikové, v rozsahu alespoň poloviny základní doby služby v rozhodném období, nebo

v zahraničí v rámci jednotky mnohonárodních sil nebo mezinárodních policejních sborů.

Služební volno je poskytováno policistovi ve dnech, které jsou jinak jeho obvyklými dny výkonu služby. Čerpá-li policista s nerovnoměrně rozvrženou dobou výkonu služby služební volno určené počtem dnů, náleží mu volno na tolik obvyklých dnů výkonu služby, kolik jich připadá na určený počet dnů v celoročním průměru.

Čerpání služebního volna se přerušuje dočasnou neschopností policisty k službě pro nemoc, zranění nebo jiný úraz.¹⁹

Překážkou ve službě z důvodu obecného zájmu je výkon veřejné funkce, plnění občanské povinnosti nebo jiného úkonu v obecném zájmu uvedeného v příloze č. 1.

Výkonem veřejné funkce je například výkon povinností, které vyplývají policistovi z funkce přísedícího u soudu, člena obecního nebo krajského zastupitelstva, poslance Poslanecké sněmovny nebo senátora Senátu Parlamentu.

Plněním občanské povinnosti je například výkon povinnosti svědka, tlumočníka nebo jiných osob předvolaných k jednání soudu, jinému státnímu orgánu nebo orgánu obce.

Policistovi se poskytne služební volno s nárokem na služební příjem pro překážku ve službě z důvodu

Je-li policista uvolněn k výkonu veřejné funkce dlouhodobě, nejméně však po dobu 1 měsíce, poskytne se mu služební volno bez nároku na služební příjem.

Důležitou osobní překážkou ve službě je překážka uvedená v příloze č. 2.

Nevykonává-li policista službu pro důležitou osobní překážku, poskytne se mu služební volno s nárokem na služební příjem.

při studiu ve střední škole nebo vyšší odborné škole v rozsahu

při studiu v bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu na vysoké škole v rozsahu

služební stejnokroj (dále jen „stejnokroj“),

občanský oděv a obuv,

sportovní oděv a obuv,

součástky určené na obměnu stejnokroje,

součástky určené na obměnu občanského oděvu,

součástky určené na obměnu sportovního oděvu,

služby spojené s údržbou stejnokroje, občanského nebo sportovního oděvu.

Výstrojní náležitosti jsou poskytovány policistovi podle výstrojní normy

Skladba a rozsah součástek stejnokroje (dále jen „základní výbava“) jsou podle stejnokrojové a kombinované normy stanoveny podle funkce, kterou policista vykonává.

Policistovi ve stejnokrojové a kombinované normě je poskytována základní výbava.

Policistce, která je zařazena do stejnokrojové normy, je poskytnut peněžní příspěvek jako náhrada za součástky, které policie nezabezpečuje (dále jen „nezabezpečované součástky“), až do výše 6 400 Kč. Policistce, která je zařazena do kombinované normy, je poskytnut peněžní příspěvek až do výše 3 200 Kč.

Policistovi, který je zařazen do občanské normy, je poskytnuta peněžní náhrada za neposkytnutí občanského oděvu a obuvi ve výši 16 000 Kč. Policistovi, který je zařazen do kombinované normy, je poskytnuta peněžní náhrada ve výši 8 000 Kč.

Policista, jehož služební poměr skončil do 1 roku ode dne, kdy vznikl, vrací součástky základní výbavy nebo poměrnou část peněžní náhrady za neposkytnutí občanského oděvu a obuvi.

Policistovi jsou poskytovány výstrojní náležitosti uvedené v § 27 písm. d) až g) za kalendářní den, ve kterém náleží policistovi služební příjem; to neplatí v případě, že byl zproštěn výkonu služby a nebyl mu doplacen rozdíl, o který mu byl služební příjem zkrácen. Hodnota těchto výstrojních náležitostí činí až 20 Kč; u policisty vyslaného nebo přiděleného k výkonu služby v zahraničí a u policisty povolaného k plnění úkolů v Úřadu pro zahraniční styky a informace může být tato hodnota zvýšena až na 30 Kč.

Jestliže nelze poskytnout policistovi výstrojní náležitosti uvedené v odstavci 1, náleží mu za ně náhrada v penězích.

Policistce, která je zařazena do stejnokrojové normy, je poskytována náhrada v penězích za nezabezpečované součástky ve výši 40 % výstrojní náležitosti uvedené v odstavci 1. Policistce, která je zařazena do kombinované normy, je poskytována náhrada v penězích za nezabezpečované součástky ve výši 20 %.

Policistovi, který je zařazen do občanské normy, je poskytována náhrada v penězích za neposkytnuté součástky občanského oděvu ve výši 80 % výstrojní náležitosti uvedené v odstavci 1. Policistovi, který je zařazen do kombinované normy, je poskytována náhrada v penězích za neposkytnuté součástky občanského oděvu ve výši 40 %.

Vykonává-li policista zařazený do stejnokrojové normy službu v občanském oděvu déle než 1 měsíc, je mu poskytována náhrada v penězích za součástky určené na obměnu stejnokroje.

Policistovi je poskytována náhrada v penězích za neposkytnuté součástky sportovního oděvu ve výši 10 % výstrojní náležitosti uvedené v odstavci 1.

Policistovi je poskytována náhrada v penězích za neposkytnuté služby spojené s údržbou stejnokroje, občanského a sportovního oděvu ve výši 10 % výstrojní náležitosti uvedené v odstavci 1.

Policistovi nenáleží výstrojní náležitosti uvedené v odstavci 1 po dobu 1 roku ode dne poskytnutí základní výbavy nebo peněžní náhrady za neposkytnutí občanského oděvu a obuvi.

Policistovi je vyplácena peněžitá náhrada ve výplatním termínu, který je shodný s výplatním termínem služebního příjmu za měsíc červen a prosinec.

Policistovi jsou poskytovány náhrady v penězích jen v případě, že nevyčerpá hodnotu výstrojních náležitostí uvedenou v odstavci 1 na součástky určené na obměnu stejnokroje.

Policistovi, který splňuje podmínky nároku na poskytnutí náhrady cestovních výdajů podle § 47 a přestěhuje se do obce, v níž mu nárok na poskytování těchto náhrad zanikne, náleží náhrada prokázaných

Policistovi, který je uveden v odstavci 1, náleží náhrada nutných prokázaných výdajů spojených s úpravou bytu až do výše 10 000 Kč.

Náhrady cestovních a stěhovacích výdajů lze paušalizovat. Služební funkcionář vychází při výpočtu paušální částky z průměrných podmínek rozhodných pro poskytování náhrad výdajů policistovi nebo skupině policistů. Jestliže se změní okolnosti, za nichž byly paušální částky stanoveny, služební funkcionář paušální částky upraví.

Kde tato vyhláška požaduje, aby policista prokázal cestovní nebo stěhovací výdaje, a policista je neprokáže, lze mu přiznat náhrady ve výši uznané služebním funkcionářem jen výjimečně s přihlédnutím k § 35; to neplatí, jde-li o náhradu výdajů za ubytování, jízdních výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu a za místní hromadnou dopravu v místě služebního působiště. Koná-li policista služební cestu v obci, ve které má místo služebního působiště, náleží mu náhrada jízdních výdajů za místní hromadnou dopravu v prokázané výši. Jestliže policista tyto výdaje neprokáže, náleží mu náhrada jízdních výdajů ve výši stanovené služebním funkcionářem podle ceny jízdného, která je platná v době konání služební cesty, a podle způsobu dopravy.

Každou změnu skutečnosti, která je rozhodná pro poskytnutí náhrady cestovních nebo stěhovacích výdajů, oznámí policista služebnímu funkcionáři bez zbytečného odkladu.

Policistovi se poskytne na jeho žádost záloha na náhrady cestovních a stěhovacích výdajů.

Policistovi náleží při zahraniční služební cestě záloha v příslušné cizí měně ve výši, která odpovídá předpokládané době trvání a podmínkám cesty. Služební funkcionář může na žádost policisty rozhodnout o poskytnutí zálohy i v jiné cizí měně, než je stanovena pro příslušný stát, jestliže Česká národní banka vyhlašuje kurz devizového trhu k této měně. Při určení výše stravného v jiné měně se zjistí korunová hodnota stravného ve stanovené měně, která se přepočítá na jinou měnu. Pro určení korunové hodnoty stravného a částky stravného v jiné měně se použijí kurzy devizového trhu vyhlášené Českou národní bankou platné v den poskytnutí zálohy.

Částku, o kterou záloha poskytnutá policistovi při zahraniční služební cestě převýší výši náležející náhrady, vrací policista v měně, v níž mu byla poskytnuta, nebo v měně, na kterou ji směnil v zahraničí, anebo v české měně. Jestliže byla policistovi poskytnuta záloha nižší, než mu náleží náhrady, doplatí se mu rozdíl v české měně. Při vyúčtování zálohy se použije prokázaný kurz, kterým mu byla poskytnutá měna v zahraničí směněna na jinou měnu, jinak se použije kurz uvedený v odstavci 5.

Policista předkládá doklady potřebné k vyúčtování služební cesty služebnímu funkcionáři do 14 dnů ode dne ukončení služební cesty.

Vyúčtování služební cesty se provede do 14 dnů ode dne předložení dokladů potřebných k jejímu vyúčtování.

Policistovi, který je vyslán na zahraniční služební cestu, přidělen nebo vyslán k výkonu služby v zahraničí a po tuto dobu mu náleží podle mezinárodní smlouvy náhrada cestovních výdajů, náhrada některých výdajů nebo náhrada obdobných výdajů v nižší výši než podle této vyhlášky, náleží náhrada cestovních výdajů nebo náhrada některých výdajů ve výši rozdílu mezi nárokem podle této vyhlášky a náhradou výdajů poskytovanou podle mezinárodní smlouvy.

Policistovi, který je vyslán na zahraniční služební cestu, přidělen nebo vyslán k výkonu služby v zahraničí a po tuto dobu mu náleží podle mezinárodní smlouvy náhrada cestovních výdajů, náhrada některých výdajů nebo náhrada obdobných výdajů ve stejné výši nebo vyšší než podle této vyhlášky, nenáleží náhrada cestovních výdajů nebo náhrada některých výdajů podle této vyhlášky.

Náhrada cestovních výdajů, náhrada některých výdajů nebo náhrada obdobných výdajů, které jsou poskytovány policistovi podle mezinárodní smlouvy, se považuje za náhradu cestovních výdajů nebo za náhradu některých výdajů poskytovaných podle této vyhlášky.

Policistovi, kterému vznikne souběh náhrad cestovních výdajů podle více ustanovení této vyhlášky, náleží náhrada, jež je pro něj výhodnější.

Policistovi, který používá se souhlasem služebního funkcionáře vlastní předmět potřebný pro výkon služby, s výjimkou silničního motorového vozidla nebo předmětu běžně zabezpečovaného policií, náleží náhrada za jeho používání. Výši náhrady určuje služební funkcionář podle nákladů, které policista účelně vynaložil v souvislosti s údržbou a opotřebením předmětu.

Náhradu lze paušalizovat. Při paušalizaci náhrady se postupuje podle § 53 odst. 1 vět druhé a třetí. Policista uplatňuje náhradu u služebního funkcionáře bez zbytečného odkladu.

Náhrada je vyplácena ve výplatním termínu, který je stanoven pro výplatu služebního příjmu.

Náhrada se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

Dohodu o rozšíření nebo zvýšení vzdělání (dále jen „dohoda“) uzavírá služební funkcionář s policistou, jestliže vzdělání, které má policista získat, je v zájmu služby.

V dohodě se policista zavazuje, že po skončení studia setrvá ve služebním poměru po dobu

Uzavření dohody je podmínkou pro poskytování studijního volna policistovi.

Za trvání studia je považována doba, po kterou je policista žákem nebo studentem školy.

Za skončení studia³⁶ je považováno

Nedojde-li ke změně dohody, považuje se za skončení studia též přerušení studia nebo změna oboru, popřípadě formy studia.

Úhrada nákladů vynaložených na rozšíření nebo zvýšení vzdělání zahrnuje hrubý služební příjem poskytnutý policistovi po dobu studijního volna a náhrady cestovních výdajů.

Výše nákladů, které se zavazuje policista uhradit v případě, že nesplní závazek setrvání ve služebním poměru nebo skončí služební poměr před dokončením studia, nemůže překročit částku

Preventivní rehabilitace se poskytuje policistovi,

Policistovi lze poskytnout preventivní rehabilitaci na základě doporučení lékaře zdravotnického zařízení policie, i když nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 1.

Preventivní rehabilitaci nelze poskytnout policistovi, který

Za trvání služebního poměru podle odstavce 1 písm. b) se považuje doba, která je rozhodná pro vznik nároku na odchodné podle § 70.

Preventivní rehabilitace je poskytována policistovi formou

Uvedené formy lze vzájemně kombinovat, přičemž pracovní rehabilitace je poskytována v rozsahu 1 kalendářního týdnu.

Rehabilitace v lázeňském zařízení je poskytována na základě doporučení lékaře zdravotnického zařízení policie nebo ministerstva.

Rekondice je prováděna sportovními, psychologickými nebo zdravotními aktivitami, které směřují k obnovení standardních tělesných a duševních schopností policisty, v místě, které určí služební funkcionář.

Pracovní rehabilitace je prováděna fyzicky nenáročnými pracemi, k jejichž výkonu není třeba odborné způsobilosti, na údržbě objektů a zařízení policie nebo ministerstva.

Preventivní rehabilitace je poskytována zpravidla vcelku v rozsahu jeho základní doby služby v týdnu a posuzuje se jako výkon služby.

Funkce a služby zakázané těhotným policistkám a matkám do konce devátého měsíce po porodu jsou uvedeny v příloze č. 3.

Policistka je pro účely této vyhlášky považována za těhotnou ode dne, kdy předloží služebnímu funkcionáři potvrzení lékaře o svém těhotenství.

služební zákrok proti teroristům nebo jiným zvlášť nebezpečným pachatelům anebo výcvik na takový zákrok,

nasazení do organizované skupiny pachatelů trestné činnosti,

pyrotechnické práce při likvidaci, dopravě nebo delaboraci výbušnin a munice,

plnění úkolů v bezpečnostní akci policie při použití letadel,

záchranné nebo havarijní práce při živelní pohromě nebo v místech s vysokým rizikem výbuchu, požáru nebo akutní otravy,

plnění zvláštních úkolů v zahraničí,

vyhledávací, záchranné nebo havarijní práce pod vodou, při nichž je nutné používat potápěcího přístroje se vzduchem stlačeným v láhvi, kyslíkového přístroje s regenerací vzdušnin nebo jiných zařízení pro práci pod vodou anebo při výcviku k této činnosti, nebo

práce na montáži rádiových a televizních zařízení nebo dalších telekomunikačních pracích na stožárech spojených s rizikem pádu z výšek prováděných v nucených polohách, bez pracovních plošin, z pracovních plošin, z provazových žebříků, visutých sedaček, v závěsu na ochranném pásu nebo v omezeném pracovním prostoru na pracovní lávce, zpravidla ve výškách nad 10 metrů.

Za výkon služby se považuje výkon povinností, které vyplývají pro policistu ze služebního poměru, výkonu zastávané funkce a vykonávané činnosti na rozkaz nebo pokyn nadřízeného.¹³

Za přímou souvislost s výkonem služby se považuje úkon potřebný k výkonu služby a úkon policisty během služby obvyklý nebo nutný před počátkem služby anebo po jejím skončení, služební cesta na místo určené k výkonu služby a zpět a účast na výběrovém řízení.

Za úkon potřebný k výkonu služby nebo úkon nutný před počátkem služby anebo po jejím skončení se nepovažuje cesta do služby a zpět (cesta z místa trvalého pobytu nebo ubytování policisty do místa vstupu do objektu policie nebo na jiné místo určené policistovi k plnění služebních úkolů a zpět), stravování, vyšetření, popřípadě ošetření ve zdravotnickém zařízení ani cesta k nim a zpět, jestliže není konána v objektu policie; to neplatí o vyšetření ve zdravotnickém zařízení provedeném na rozkaz služebního funkcionáře nebo o ošetření při první pomoci a cestě k nim a zpět.

Čistým služebním příjmem policisty před vznikem škody způsobené služebním úrazem nebo nemocí z povolání je pro účely výpočtu náhrady za ztrátu na služebním příjmu průměrný hrubý měsíční příjem zjištěný podle zvláštního právního předpisu³⁷ po odečtení zálohy na daň z příjmů fyzických osob, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění.

Při výpočtu výše průměrného čistého měsíčního služebního příjmu policisty se nepřihlíží k přechodné změně jeho výše, která je způsobena uložením kázeňského trestu nebo zproštěním výkonu služby.

Při výpočtu výše náhrady za ztrátu na služebním příjmu policisty, který byl převeden na jinou funkci z důvodu ohrožení nemocí z povolání nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání po převedení, se vychází z výše jeho průměrného čistého služebního příjmu, jehož dosáhl přede dnem převedení, jestliže je pro něj výhodnější; totéž platí pro policistku převedenou na jinou funkci z důvodu těhotenství nebo mateřství.

Při výpočtu výše náhrady za ztrátu na služebním příjmu policisty, který vykonával současně jinou výdělečnou činnost v pracovním poměru nebo byl činný na základě dohody o pracovní činnosti v době, kdy u něj došlo ke služebnímu úrazu nebo kdy u něj byla zjištěna nemoc z povolání, je vycházeno z jeho průměrného čistého služebního příjmu a průměrného výdělku z jiné výdělečné činnosti za dobu, po kterou měla nebo mohla tato činnost trvat.

Policistovi, který utrpěl služební úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání ve služebním poměru sjednaném na dobu určitou, náleží náhrada za ztrátu na služebním příjmu bez ohledu na dobu, kdy měl služební poměr skončit.

U bývalého policisty, který je zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání a pobírá hmotné zabezpečení, je částka hmotného zabezpečení považována za výdělek rozhodný pro stanovení náhrady za ztrátu na služebním příjmu. Je-li i po skončení nároku na výplatu hmotného zabezpečení zařazen v evidenci, odečítá se mu minimální mzda.

Bývalému policistovi, kterému není poskytováno hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání z jím zaviněných důvodů, náhrada za ztrátu na služebním příjmu nenáleží.

Je-li bývalý policista osobou samostatně výdělečně činnou, určí se mu náhrada za ztrátu na služebním příjmu podle dokladu o přiznání daně z příjmů fyzických osob.

Nedosahuje-li bývalý policista výdělku ve výši minimální mzdy, je považována minimální mzda za výdělek.

Příspěvek za službu je považován za výdělek v případě, že si bývalý policista zvolil příspěvek za službu místo plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu. V takovém případě se za výdělek považuje ta část příspěvku za službu, která odpovídá výši plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu, který by mu jinak náležel.

Za náklady spojené s pohřbem policisty se považují náklady účtované pohřebním ústavem, hřbitovní poplatky, náklady na zřízení pomníku nebo desky a úpravu hrobu, cestovní výlohy a jedna třetina obvyklých nákladů na smuteční ošacení.

Náhrada nákladů na zřízení pomníku nebo desky se poskytuje ve výši dvojnásobku částky stanovené zvláštními právními předpisy pro zaměstnance v pracovním poměru.³⁹ Náhrada nákladů na smuteční ošacení a cestovní výlohy náleží jen pozůstalým.⁴⁰

Řízení o náhradě škody zahajuje služební funkcionář bez zbytečného odkladu.

Služební funkcionář může zřídit škodní komisi za účelem posouzení škodní události, zjištění míry odpovědnosti policisty nebo policie za škodu a výše požadované náhrady škody.

Škodní komise prošetří a posoudí škodní událost ze všech rozhodujících hledisek a předloží služebnímu funkcionáři návrh na rozhodnutí ve věci.

Dobou trvání služebního poměru rozhodnou pro vznik nároku na odchodné je doba trvání služebního poměru a doba trvání předchozích služebních poměrů na území České republiky a do 31. prosince 1992 též doba trvání služebních poměrů na území československého státu. Za služební poměr se považuje též služba vojáka v další službě, jestliže byl hmotně zabezpečen jako voják z povolání.

Do doby rozhodné pro vznik nároku na odchodné se započítávají též doby pracovního poměru příslušníků Sboru ozbrojené ochrany železnic a Sboru požární ochrany, jestliže byly započitatelné podle zvláštních právních předpisů⁴² jako doby služebního poměru.

Do doby trvání služebního poměru rozhodné pro vznik nároku na odchodné se nezapočítává doba, která je vyloučena z doby rozhodné pro výsluhu let v hodnosti (§ 4 odst. 2).

Platové vyrovnání se poskytuje bývalému policistovi ve výši rozdílu mezi posledním čistým měsíčním služebním příjmem a čistým měsíčním výdělkem z výdělečné činnosti nebo hmotným zabezpečením uchazeče o zaměstnání.

Má-li bývalý policista v pracovním nebo obdobném poměru stanovenou kratší pracovní dobu, než činila délka jeho doby služby v týdnu v posledním měsíci trvání služebního poměru, určí se mu výše platového vyrovnání podle posledního čistého měsíčního služebního příjmu upraveného podle délky pracovní doby.

Platové vyrovnání se neposkytuje bývalému policistovi po dobu, po kterou

Pro účely zjištění čistého měsíčního výdělku z výdělečné činnosti bývalého policisty se za hrubý výdělek považuje

Čistým měsíčním výdělkem z výdělečné činnosti bývalého policisty je

Za čistý měsíční výdělek podle odstavce 2 písm. a) se považuje

Zanikne-li bývalému policistovi nárok na plný invalidní důchod nebo na částečný invalidní důchod, popřípadě na výplatu částečného invalidního důchodu a splňuje-li podmínky nároku na příspěvek za službu, vyplácí se mu příspěvek za službu na jeho žádost ode dne, který následuje po dni zániku nároku na důchod nebo na jeho výplatu.

Uplatní-li bývalý policista, který je poživatelem plného invalidního důchodu nebo částečného invalidního důchodu, nárok na příspěvek za službu, vyplácí se mu tento příspěvek nejdříve od prvního dne kalendářního měsíce, který následuje po zastavení výplaty důchodu.

Náleží-li policistovi při skončení služebního poměru příspěvek za službu podle § 116 až 119 zákona ve stejné výši jako výsluhový příspěvek podle zvláštního právního předpisu,⁴⁷ vyplácí se mu příspěvek za službu jen v případě, že mu není vyplácen výsluhový příspěvek.

Posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Za poslední hrubý měsíční služební příjem policisty, jemuž nenáležel v kalendářním měsíci, v němž skončil služební poměr, služební příjem nebo jemuž náležela pouze jeho část, se považuje služební příjem, jenž by mu náležel, kdyby konal službu po celý kalendářní měsíc; ke snížení hrubého měsíčního služebního příjmu z důvodu zproštění výkonu služby nebo uložení kázeňského trestu se nepřihlíží. Skončil-li služební poměr policisty, kterému nenáležel služební příjem z důvodu poskytnutí služebního volna bez nároku na služební příjem, považuje se za poslední hrubý měsíční služební příjem policisty služební příjem, který mu náležel v měsíci, kdy jeho služební poměr skončil; pro výpočet tohoto hrubého měsíčního služebního příjmu platí ustanovení odstavce 1.

Posledním čistým služebním příjmem policisty pro stanovení výše platového vyrovnání je jeho poslední hrubý měsíční služební příjem po odečtení pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a zálohy na daň z příjmů fyzických osob.

Za složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou podle odstavce 1 se pro účely posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty považují

Za složky služebního příjmu policisty stanovené proměnlivou měsíční výměrou podle odstavce 1 se pro účely posledního hrubého měsíčního služebního příjmu považují