struktura kapitálu na konsolidovaném základě, kterým se rozumí kapitál regulovaného konsolidačního celku,

postup propočtu kapitálového požadavku regulovaného konsolidačního celku k

postup propočtu kapitálové přiměřenosti na konsolidovaném základě,

limit kapitálové přiměřenosti na konsolidovaném základě,

limit úvěrové angažovanosti na konsolidovaném základě, kterým se rozumí limit čisté angažovanosti bankovního portfolia.

Kapitálovým požadavkem se rozumí hodnota v korunách propočtená podle postupů uvedených v hlavách III až X vyjadřující potřebu odpovídajícího kapitálového krytí podstupovaných rizik. Kapitálový požadavek je složen z kapitálového požadavku A a kapitálového požadavku B.

Kapitálový požadavek A regulovaného konsolidačního celku se rovná kapitálovému požadavku k úvěrovému riziku bankovního portfolia (hlava III).

Kapitálový požadavek B regulovaného konsolidačního celku se rovná součtu kapitálových požadavků

Kapitálový požadavek k opcím se přičítá podle hlavy X části třetí této vyhlášky ke kapitálovému požadavku ke specifickému a obecnému úrokovému riziku, kapitálovému požadavku ke specifickému a obecnému akciovému riziku, kapitálovému požadavku k měnovému riziku a kapitálovému požadavku ke komoditnímu riziku.

Pro konsolidaci úrokových a akciových pozic nástrojů obchodního portfolia a měnových a komoditních pozic nástrojů bankovního a obchodního portfolia ovládající osoby a ovládané osoby nebo společně řízeného podniku může ovládající osoba použít metodu plné konsolidace nebo poměrné konsolidace, pokud jsou současně splněna tato kritéria:

V případech neuvedených v odstavci 4 se použije pro stanovení kapitálových požadavků k úrokovému, akciovému a úvěrovému riziku obchodního portfolia nebo měnovému a komoditnímu riziku nástrojů bankovního a obchodního portfolia regulovaného konsolidačního celku metoda agregace plus.

Metoda agregace plus znamená, že kapitálové požadavky stanovené na individuálním základě podle zvláštního právního předpisu nebo zahraniční právní úpravy odpovídající příslušné směrnici Evropských společenství ovládající osobou, ovládanou osobou a společně řízeným podnikem se sečtou. Kompenzace dlouhých a krátkých pozic nástrojů není možná. Metoda agregace plus není považována za metodu konsolidace. Vzor použití metody agregace plus pro stanovení kapitálových požadavků regulovaného konsolidačního celku a kapitálové přiměřenosti na konsolidovaném základě je uveden v příloze č. 1 této vyhlášky.

Ovládající osoba člení všechny nástroje regulovaného konsolidačního celku zachycené v účetnictví, popřípadě také v jiné prokazatelné evidenci do obchodního portfolia nebo do bankovního portfolia v souladu se strategií schválenou statutárním orgánem ovládající osoby při dodržení ustanovení odstavců 2 až 8. Ovládající osoba zachycuje všechny nástroje podle mezinárodních účetních standardů a následně je ocení podle § 10 této vyhlášky.

Do obchodního portfolia se zařazují

Do bankovního portfolia se zařazují finanční a komoditní nástroje nezařazené do obchodního portfolia, zejména nástroje, u nichž má člen regulovaného konsolidačního celku úmysl a schopnost držet je do jejich splatnosti. Do bankovního portfolia se zařadí cenné papíry k prodeji. Do bankovního portfolia se zařadí úvěry s výjimkou úvěrů poskytnutých nebo přijatých v rámci reverzních rep a rep, výpůjček a půjček cenných papírů a komodit, pokud tato reverzní repa a repa, výpůjčky a půjčky jsou zařazeny do obchodního portfolia v souladu s odstavcem 5. Do bankovního portfolia se dále zařadí podílové listy, půjčky a vklady.

Do bankovního portfolia lze zařadit všechny nástroje ovládané osoby a společně řízeného podniku, pokud ovládaná osoba a společně řízený podnik nejsou povinny na individuálním základě rozdělit své nástroje do bankovního a obchodního portfolia a stanovovat k nim kapitálové požadavky v souladu s regulací odpovídající příslušné směrnici Evropských společenství.⁴ Ovládající osoba musí takový postup na žádost České národní banky doložit.

Při zařazování reverzních rep a rep, výpůjček a půjček cenných papírů a komodit do jednotlivých portfolií se postupuje tak, že

Do bankovního portfolia se zařazují deriváty, které byly sjednány za účelem zajišťování (zajišťovací deriváty) nástrojů zařazených pouze do bankovního portfolia. Jiné deriváty včetně těch, které byly sjednány za účelem zajišťování nástrojů zařazených do obchodního portfolia, se zařazují do obchodního portfolia. Úvěrové deriváty, které jsou podle účetních postupů považovány za záruky, se zařazují do bankovního portfolia.

Přesuny nástrojů z bankovního do obchodního portfolia a naopak jsou možné za předpokladu dodržení postupů účtování a pokud jsou v souladu se strategií podle odstavce 1.

Obchody mezi bankovním a obchodním portfoliem (dále jen „vnitřní obchody“) lze uskutečňovat pro účely stanovení kapitálového požadavku k obecnému úrokovému riziku, pokud se jedná o úrokové a měnové swapy, úrokové a měnové forwardy s výjimkou forwardů založených na nákupu nebo prodeji dluhopisů a směnek. Ostatní vnitřní obchody lze provádět, pokud záměr provádět tyto obchody byl oznámen a doložen České národní bance a Česká národní banka tento záměr neodmítla ve lhůtě jednoho měsíce ode dne jeho úplného doložení nebo v této lhůtě neinformovala o prodloužení lhůty nejvýše o jeden měsíc. Kapitálový požadavek k úvěrovému riziku bankovního portfolia a kapitálový požadavek k úvěrovému riziku obchodního portfolia je v případě těchto swapů a forwardů nulový. Pozice vyplývající z těchto vnitřních obchodů se použijí pro výpočet kapitálového požadavku k obecnému úrokovému riziku. Vnitřní obchody je možno uskutečňovat při splnění těchto podmínek:

Nástroje obchodního portfolia se denně oceňují reálnými hodnotami.

Nástroje bankovního portfolia se oceňují podle mezinárodních účetních standardů, ledaže jde o komoditní nástroje bankovního portfolia, které se denně oceňují reálnými hodnotami, nebo o podíly na ovládaných osobách a přidružených společnostech včetně společně řízených podniků nezahrnutých do regulovaného konsolidačního celku, které se oceňují ekvivalencí podle mezinárodních účetních standardů.

Pro účely stanovení kapitálového požadavku k měnovému riziku lze ocenit nástroje bankovního portfolia v cizích měnách reálnými hodnotami.

Úrokové, akciové, měnové a komoditní pozice obchodního portfolia se denně oceňují reálnými hodnotami.

Tier 1 je část kapitálu, která je odvozena z konsolidované rozvahy sestavené ovládající osobou za regulovaný konsolidační celek. Představuje součet položek a) až g) snížený o odečitatelné položky h) až m):

Tier 2 je část kapitálu, která je odvozena z konsolidované rozvahy sestavené ovládající osobou za regulovaný konsolidační celek. Je tvořena položkami

Podřízený dluh A se pro účely stanovení kapitálu regulovaného konsolidačního celku podle odstavce 5 postupně snižuje o 20 % ročně během posledních pěti let před termínem své splatnosti, pokud podle odstavce 4 není stanoveno jinak. Začíná se snižovat dnem následujícím po skončení pátého roku před svým termínem splatnosti, což znamená, že v posledním roce před dnem splatnosti se započítává pro účely stanovení kapitálu regulovaného konsolidačního celku 20 % celkové částky tohoto dluhu. Část podřízeného dluhu A nezapočítávanou do tier 2 nelze zahrnout do tier 3 podle odstavce 6.

Pokud smlouva o podřízeném dluhu A obsahuje kupní opci, podřízený dluh se snižuje pro účely stanovení tier 2 během posledních pěti let před dohodnutým termínem splatnosti pouze v tom případě, jestliže navýšení úrokové sazby podřízeného dluhu (step-up) v případě nevyužití kupní opce je nejvýše 1,5 % p. a. Je-li dohodnut step-up vyšší než 1,5 % p. a., částka podřízeného dluhu se pro účely stanovení tier 2 snižuje během posledních pěti let přede dnem, kdy lze poprvé kupní opci využít. Podřízený dluh se v obou případech snižuje podle odstavce 3.

Kapitálem regulovaného konsolidačního celku se rozumí součet využitého tier 3 podle odstavce 11 a součtu tier 1 podle odstavce 1 a tier 2 podle odstavce 3 sníženého o tyto odečitatelné položky, které jsou odvozeny z konsolidované rozvahy sestavené ovládající osobou za regulovaný konsolidační celek:

Tier 3, který je odvozen z konsolidované rozvahy sestavené ovládající osobou za regulovaný konsolidační celek, je tvořen podřízeným dluhem B, který pro účely této vyhlášky představuje emitovaný podřízený dluhopis, úvěr, půjčku nebo vklad poskytnutý věřitelem. Podřízený dluh B musí mít pevnou lhůtu splatnosti nejméně dva roky od data jeho převedení na příslušný účet, jistina podřízeného dluhu musí být jednorázově splatná. Podřízený dluh B musí dále splňovat kritéria kladená na podřízený dluh A uvedená v odstavci 2 písm. b) bodech 1, 2, 3, 5 až 8.

Podřízený dluh B lze započítávat za podmínky, že jistina i příslušenství tohoto dluhu nesmí být splaceny, a to ani v termínu splatnosti, pokud by tato platba znamenala snížení kapitálové přiměřenosti pod limit podle § 70 odst. 3 nebo pokud by znamenala další snížení hodnoty kapitálové přiměřenosti, která limitu podle § 70 odst. 3 nedosahuje.

Využitelným tier 3 se rozumí tier 3 podle odstavce 6 omezený podmínkami podle odstavců 9 a 10.

Součet tier 2 podle odstavce 2 a tier 3 podle odstavce 6 nemůže převýšit tier 1 podle odstavce 1.

Tier 3 podle odstavce 6 nesmí převýšit 250 % kapitálu regulovaného konsolidačního celku podle odstavce 5 sníženého o kapitálový požadavek A podle § 8 odst. 2.

Využitým tier 3 se rozumí 0,714násobek kapitálového požadavku B podle § 8 odst. 3, nejvýše však do výše využitelného tier 3 podle odstavce 8.

Nevyužitelný tier 3 se rovná rozdílu tier 3 podle odstavce 6 a využitelného tier 3 podle odstavce 8.

Nevyužitý tier 3 se rovná rozdílu využitelného tier 3 podle odstavce 8 a využitého tier 3 podle odstavce 11.

Rizikově vážená aktiva bankovního portfolia představují součet rozvahových rizikově vážených aktiv a podrozvahových rizikově vážených aktiv.

Rozvahová rizikově vážená aktiva bankovního portfolia včetně zohlednění spotových operací se stanoví jako součet součinů rozvahových aktiv po odečtení opravných položek a u majetku určeného k odepisování po odečtení oprávek a opravných položek, které byly vytvořeny k těmto aktivům, a příslušných rizikových vah podle tabulky č. 1 v příloze č. 2 této vyhlášky.

V případě reverzních rep a rep, výpůjček a půjček cenných papírů a komodit převody nástrojů nemění původní pozice převáděných úrokových, akciových, měnových a komoditních nástrojů. V případě reverzního repa s cennými papíry se oceňuje poskytnutý úvěr nižší rizikovou vahou z rizikových vah emitenta přijatého cenného papíru a dlužníka. V případě reverzního repa s komoditami se poskytnutý úvěr oceňuje rizikovou vahou dlužníka. V případě repa s cennými papíry se poskytnutý cenný papír oceňuje rizikovou vahou emitenta tohoto cenného papíru. V případě repa s komoditami se poskytnutá komodita oceňuje rizikovou vahou 1,00. V případě vypůjčování a půjčování cenných papírů a komodit volí vypůjčovatel a půjčovatel u původních nástrojů vyšší rizikovou váhu z rizikových vah původního nástroje a přijatého nástroje. V případě půjčování cenných papírů a komodit bez přijatého zajištění volí půjčovatel u cenného papíru nebo komodity vyšší rizikovou váhu z rizikových vah emitenta poskytnutého cenného papíru nebo komodity a vypůjčovatele.

Podrozvahová rizikově vážená aktiva se stanoví jako součet součinů úvěrových ekvivalentů podrozvahových aktiv podle odstavců 5 a 6 a příslušných rizikových vah podle tabulky č. 1 v příloze č. 2 této vyhlášky. V případě úvěrových ekvivalentů pohledávek z vkladů a úvěrů z pevných termínových operací a delta ekvivalentů pohledávek z vkladů a úvěrů opcí, dále v případě úvěrových ekvivalentů pohledávek na dluhopisy, směnky a akcie z pevných termínových operací a delta ekvivalentů pohledávek na dluhopisy, směnky a akcie z opcí podle tabulky č. 2 v příloze č. 2 této vyhlášky se použije příslušná riziková váha emitenta dluhopisu nebo směnky nebo akcie podle tabulky č. 1 v příloze č. 2 této vyhlášky.

Úvěrový ekvivalent podrozvahových aktiv uvedených v tabulce č. 2 v příloze č. 2 této vyhlášky se stanoví jako součin podrozvahových aktiv nebo delta ekvivalentu pohledávky na dluhopisy, směnky a akcie z opcí a konverzního faktoru podle tabulky č. 2 v příloze č. 2 této vyhlášky. Od tohoto součinu se odečítají rezervy, pokud tyto rezervy byly vytvořeny ke konkrétnímu podrozvahovému aktivu, avšak pouze do výše tohoto součinu.

Úvěrový ekvivalent podrozvahových aktiv derivátů, s výjimkou derivátů podle odstavce 8, se stanoví jako součet reálné hodnoty derivátu a součinu podrozvahového aktiva a konverzního faktoru podle tabulky č. 3 v příloze č. 2 této vyhlášky. V případě, že reálná hodnota derivátu je záporná, považuje se pro účel výpočtu úvěrového ekvivalentu za rovnou 0. Od tohoto součtu se odečítají rezervy, pokud tyto rezervy byly vytvořeny ke konkrétnímu podrozvahovému aktivu, avšak pouze do výše tohoto součtu. Úvěrový ekvivalent u prodaných opcí je nulový od okamžiku poslední splátky opční prémie. V případě, že byla uzavřena dvoustranná dohoda o uzavíracím započtení (závěrečné vyrovnání zisků a ztrát) splňující kritéria podle odstavce 9 se smluvním partnerem, se kterým byl sjednán derivát, lze postupovat při stanovení úvěrového ekvivalentu podrozvahového aktiva u těchto derivátů podle odstavce 10.

V případě derivátů, kdy riziková váha podle tabulky č. 1 v příloze č. 2 této vyhlášky je 1,00, se použije riziková váha 0,50.

Úvěrový ekvivalent u derivátů obchodovaných na uznaných burzách je nulový.

Ovládající osoba zajistí, aby po uzavření dvoustranné dohody o uzavíracím započtení byl sledován relevantní právní řád s cílem ujistit se o právní vymahatelnosti této dohody. Dohoda musí splňovat tato kritéria:

Kritérium podle písmena d) nemusí být splněno, pokud existuje takový právní rozbor s kladným výsledkem evidovaný u specializované osoby, například International Swaps and Derivatives Association, Inc.

Pokud jsou splněny podmínky podle odstavce 9, stanoví se jeden úvěrový ekvivalent podrozvahových aktiv u všech derivátů sjednaných s daným partnerem, které jsou zařazeny do obchodního i bankovního portfolia a na které se vztahuje dvoustranná dohoda o uzavíracím započtení. Tento úvěrový ekvivalent je roven součtu čisté reálné hodnoty a potenciální budoucí angažovanosti. Čistá reálná hodnota je rovna součtu reálných hodnot derivátů sjednaných s daným partnerem. Pokud je čistá reálná hodnota záporná, považuje se pro účel výpočtu úvěrového ekvivalentu za rovnou 0. Potenciální budoucí angažovanost se stanoví podle vzorce

PCE red = 0,4 . PCE gross + 0,6 . NGR . PCE gross

PCE_gross – součet součinů podrozvahových aktiv derivátů a konverzních faktorů podle tabulky č. 3 v příloze č. 2 této vyhlášky,

NGR – podíl,

Úvěrový ekvivalent podrozvahových aktiv u derivátů sjednaných s daným partnerem se rozdělí na část náležející do bankovního portfolia a část náležející do obchodního portfolia ve stejném poměru, jako je poměr součtu úvěrových ekvivalentů u derivátů bankovního portfolia, na něž se vztahují dohody o uzavíracím započtení s daným partnerem bez uvážení dvoustranných dohod o uzavíracím započtení, a součtu úvěrových ekvivalentů derivátů obchodního portfolia, na něž se vztahují dohody o uzavíracím započtení s daným partnerem bez uvážení dvoustranných dohod o uzavíracím započtení.

Rozvahovému nebo podrozvahovému aktivu ve formě pohledávky nebo budoucí pohledávky, které je zajištěno dále uvedenými způsoby zajištění, může být po dobu trvání zajištění a při dodržení podmínek podle odstavce 2 přiřazena riziková váha

Zajištění úvěrového rizika rozvahového nebo podrozvahového aktiva ve formě pohledávky nebo budoucí pohledávky, které lze zohlednit pro účely snížení rizikové váhy tohoto aktiva, musí být sjednáno tak, aby bylo dosaženo uspokojení zajišťované pohledávky v případě, že dlužník svým závazkům nedostojí. Toto zajištění musí splňovat tyto podmínky:

Pokud takové aktivum není zajištěno v plné výši podle odstavce 1 písm. a) až g), oceňuje se jeho nezajištěná část rizikovou vahou podle tabulky č. 1 v příloze č. 2 této vyhlášky.

Kapitálový požadavek k úvěrovému riziku obchodního portfolia se rovná součtu kapitálových požadavků

Kapitálový požadavek k vypořádacímu riziku se stanoví v případě, kdy obchody s úrokovými, akciovými a komoditními nástroji, kromě reverzních rep a rep, výpůjček a půjček cenných papírů a komodit, nebyly vypořádány (nevypořádané operace) do čtyř pracovních dnů po stanoveném dni vypořádání. Stanoví se jako součet kladných cenových rozdílů v případě nákupů nebo jako součet absolutních hodnot záporných cenových rozdílů v případě prodejů násobený konverzními faktory vypořádacího rizika uvedenými ve sloupci A tabulky č. 4 v příloze č. 2 této vyhlášky. Cenový rozdíl se stanoví jako rozdíl mezi reálnou hodnotou úrokových, akciových a komoditních nástrojů a dohodnutou vypořádací cenou. Kapitálový požadavek k vypořádacímu riziku se stanoví uvedenou metodou vždy, pokud obchody s úrokovými, akciovými a komoditními nástroji nebyly vypořádány počínaje 46. dnem po stanoveném dni vypořádání. V ostatních případech lze postupovat podle odstavce 3.

Kapitálový požadavek k vypořádacímu riziku, pokud obchody s úrokovými, akciovými a komoditními nástroji nebyly vypořádány v době od 5 do 45 pracovních dnů po stanoveném dni vypořádání, lze stanovit jako součet součinů dohodnutých vypořádacích cen úrokových, akciových a komoditních nástrojů a konverzních faktorů vypořádacího rizika uvedených ve sloupci B tabulky č. 4 v příloze č. 2 této vyhlášky.

Kapitálový požadavek k reverzním repům a repům, výpůjčkám a půjčkám cenných papírů a komodit je roven součtu kapitálových požadavků k jednotlivým uvedeným operacím. Kapitálový požadavek k reverznímu repu, repu, výpůjčce, půjčce cenného papíru nebo komodity se stanoví jako součin odpovídajícího úvěrového ekvivalentu a příslušné rizikové váhy partnera podle tabulky č. 1 v příloze č. 2 této vyhlášky a koeficientu 0,08. Úvěrový ekvivalent se stanoví jako součet reálné hodnoty a součinu reálné hodnoty poskytnuté hotovosti (nebo poskytnutého cenného papíru nebo poskytnuté komodity) a konverzního faktoru podle tabulky č. 3 v příloze č. 2 této vyhlášky. V případě, že reálná hodnota je záporná, považuje se pro účel výpočtu úvěrového ekvivalentu za rovnou 0. Konverzní faktor se volí podle toho, zda byla poskytnuta hotovost, cenný papír nebo komodita. Reálná hodnota se stanoví v případě

Kapitálový požadavek k derivátům se stanoví jako součin součtu podrozvahových rizikově vážených aktiv a koeficientu 0,08. Podrozvahová rizikově vážená aktiva se stanoví jako součet součinů úvěrových ekvivalentů podle § 14 odst. 6 až 10 a příslušných rizikových vah podle tabulky č. 1 v příloze č. 2 této vyhlášky.

Kapitálový požadavek k ostatním nástrojům obchodního portfolia vyplývajícím z dalších obchodů, které představují pohledávku, se rovná součtu součinů reálných hodnot pohledávek a příslušných rizikových vah podle tabulky č. 1 v příloze č. 2 této vyhlášky a koeficientu 0,08. Ostatními nástroji jsou například pohledávky vyplývající z uhrazených nakoupených cenných papírů nebo komodit do jejich převodu ke stanovenému termínu nebo pohledávky vyplývající z převedených prodaných cenných papírů nebo komodit do jejich úhrady ke stanovenému termínu a podobně (volné dodávky).

Hrubou angažovaností bankovního portfolia regulovaného konsolidačního celku vůči osobě se rozumí veškeré nástroje včetně akcií a podílových listů, které jsou rozvahovými a podrozvahovými aktivy zahrnutými do bankovního portfolia, včetně pohledávek z poskytnutých příslibů úvěrů a půjček, záruk a ručení a příslibů bankovních záruk, pohledávek z otevřených a potvrzených akreditivů, pohledávek na dluhopisy, směnky a akcie z pevných termínových operací a delta ekvivalentů pohledávek na dluhopisy, směnky a akcie z opcí. Pro účely hrubé angažovanosti bankovního portfolia se započítávají veškeré nástroje bez zohlednění opravných položek nebo rezerv, které byly vytvořeny ke konkrétnímu rozvahovému nebo podrozvahovému aktivu.

Deriváty se započítávají do hrubé angažovanosti bankovního portfolia vůči smluvnímu partnerovi kontraktu v hodnotě úvěrového ekvivalentu podle § 14 odst. 6. Pokud je uzavřena dvoustranná dohoda o uzavíracím započtení podle § 14 odst. 9, do hrubé angažovanosti se započítává úvěrový ekvivalent náležející do bankovního portfolia podle § 14 odst. 10.

Do hrubé angažovanosti bankovního portfolia se nezahrnují pohledávky z měnových operací s termínem vypořádání do dvou pracovních dnů ode dne sjednání kontraktu a pohledávky z operací nákupu a prodeje cenných papírů s termínem vypořádání maximálně pět pracovních dnů ode dne sjednání obchodu, u nichž termín vypořádání ještě nenastal. Do hrubé angažovanosti bankovního portfolia se dále nezahrnují kapitálové investice, které jsou odečitatelnou položkou podle § 12 odst. 1 a 5.

Do hrubé angažovanosti bankovního portfolia se v případě reverzního repa a repa, výpůjčky a půjčky cenných papírů a komodit zahrnuje původní pozice převáděných podkladových úrokových, akciových nebo komoditních nástrojů v návaznosti na postup podle § 14 odst. 3, například v případě reverzního repa se do hrubé angažovanosti zahrnuje poskytnutý úvěr, v případě repa cenný papír nebo komodita.

Od hrubé angažovanosti bankovního portfolia regulovaného konsolidačního celku vůči osobě lze po dobu trvání zajištění odečíst při dodržení podmínek podle § 15 odst. 2 písm. a) až d) ty její části, které jsou plně zajištěny zástavním právem k

Od hrubé angažovanosti bankovního portfolia regulovaného konsolidačního celku vůči osobě lze po dobu trvání zajištění odečíst a převést do angažovanosti vůči jiným osobám uvedeným v tabulce č. 1 v příloze č. 2 této vyhlášky, například poskytovateli záruky, bance, vůči níž směřuje zastavená pohledávka na vyplacení vkladu, emitentovi dluhopisu nebo směnečně zavázané osobě, ty její části, které jsou plně zajištěny

Od hrubé angažovanosti bankovního portfolia regulovaného konsolidačního celku lze odečíst také

Zajištění musí být sjednáno tak, aby bylo dosaženo uspokojení pohledávky v případě, že osoba svým závazkům nedostojí.

Čistou angažovaností bankovního portfolia regulovaného konsolidačního celku vůči osobě se rozumí hrubá angažovanost bankovního portfolia podle § 19 po odečtení položek podle odstavců 1, 2 a 3.

Čistou angažovaností bankovního portfolia regulovaného konsolidačního celku vůči bance se sídlem ve státě zóny B, pokud původní splatnost pohledávky za touto bankou je do jednoho roku včetně a nedošlo k restrukturalizaci dluhu daného státu, a bance se sídlem ve státě zóny A se rozumí hrubá angažovanost bankovního portfolia vůči bance podle § 19 po odečtení položek podle odstavců 1, 2 a 3 násobená koeficientem 0,2.

Ekonomicky spjatou skupinou osob se rozumí dvě nebo více osob jiných než zařazených do regulovaného konsolidačního celku, vůči nimž mohou mít členové regulovaného konsolidačního celku hrubou angažovanost a které jsou navzájem propojeny tím, že

Za ekonomicky spjatou skupinu osob se považuje investiční společnost a všechny podílové fondy, jejichž majetek je svěřen do obhospodařování této investiční společnosti.

Čistou angažovaností bankovního portfolia regulovaného konsolidačního celku vůči ekonomicky spjaté skupině osob se rozumí součet čistých angažovaností jednotlivých osob – členů ekonomicky spjaté skupiny podle § 20 odst. 5 nebo 6.

V případě, že podíly na dané osobě mají dvě osoby zařazené do různých ekonomicky spjatých skupin a podíly těchto osob jsou stejné, lze hrubou angažovanost ve vztahu k této osobě rozdělit na poloviny a tyto zahrnout do angažovanosti ve vztahu k oběma ekonomicky spjatým skupinám. V ostatních případech, kdy osoba podléhá rovnocennému vlivu více než dvou osob, lze rozhodnout, do jaké ekonomicky spjaté skupiny bude celkový objem angažovanosti vůči dané osobě trvale zařazen.

Čistá angažovanost bankovního portfolia regulovaného konsolidačního celku vůči jedné osobě nebo jedné ekonomicky spjaté skupině osob s výjimkou osob uvedených v odstavci 2 nesmí přesáhnout 25 % kapitálu regulovaného konsolidačního celku podle § 12 odst. 5 sníženého o využitý tier 3 regulovaného konsolidačního celku.

Čistá angažovanost bankovního portfolia regulovaného konsolidačního celku nesmí přesáhnout 20 % kapitálu regulovaného konsolidačního celku podle § 12 odst. 5 sníženého o využitý tier 3 regulovaného konsolidačního celku vůči

Úhrn čistých angažovaností bankovního portfolia regulovaného konsolidačního celku vůči osobám nebo ekonomicky spjatým skupinám osob podle odstavců 1 a 2, vůči nimž čistá angažovanost dosahuje 10 a více procent kapitálu regulovaného konsolidačního celku podle § 12 odst. 5 sníženého o využitý tier 3 regulovaného konsolidačního celku, nesmí přesáhnout 800 % kapitálu regulovaného konsolidačního celku sníženého o využitý tier 3 regulovaného konsolidačního celku. Pokud je osoba zařazena ve více ekonomicky spjatých skupinách osob (kromě případů, kdy je angažovanost rozdělena na poloviny podle § 21 odst. 4), pro účely tohoto limitu se čistá angažovanost bankovního portfolia vůči této osobě zahrne pouze do jedné ekonomicky spjaté skupiny. Pro účely sledování limitu 800 % se potom zahrnuje i čistá angažovanost bankovního portfolia vůči ekonomicky spjaté skupině, jejíž objem klesl pod 10 % kapitálu regulovaného konsolidačního celku sníženého o využitý tier 3 regulovaného konsolidačního celku.

Limitům čisté angažovanosti bankovního portfolia nepodléhá angažovanost vůči

Angažovaností obchodního portfolia vůči osobě nebo ekonomicky spjaté skupině osob se rozumí součet dlouhých pozic podle odstavce 2 písm. a) až g).

Vůči osobě nebo ekonomicky spjaté skupině osob se stanoví tyto dlouhé pozice, které se označují kladným znaménkem, a krátké pozice, které se označují záporným znaménkem:

Každá pozice je zařazena pouze do jedné z pozic podle písmen a) až g).

Do angažovanosti obchodního portfolia regulovaného konsolidačního celku vůči osobě nebo ekonomicky spjaté skupině osob se nezahrnují odečitatelné položky podle § 12 odst. 1 a 5.

Pro každou osobu se stanoví rozdíl mezi čistou angažovaností bankovního portfolia odpovídající limitu podle § 22 odst. 1 nebo 2 a čistou angažovaností bankovního portfolia vůči osobě podle § 20 odst. 5 nebo 6. Tento kladný rozdíl se nazývá zbytková angažovanost vůči osobě.

Dlouhé a krátké pozice obchodního portfolia vůči osobě definované v § 23 odst. 2 písm. a) až g) se sečtou. V případě osoby, kterou je banka se sídlem ve státě zóny B, pokud původní splatnost pohledávky za touto bankou je do jednoho roku včetně a nedošlo k restrukturalizaci dluhu daného státu, nebo kterou je banka se sídlem ve státě zóny A, se součet násobí koeficientem 0,2. Je-li tento součet, v případě uvedených bank násobený koeficientem 0,2, menší než zbytková angažovanost vůči osobě, kapitálový požadavek k riziku angažovanosti obchodního portfolia je roven nule. V opačném případě se počítá kapitálový požadavek k riziku angažovanosti podle postupu uvedeného v odstavcích 3 až 7.

Pro účely propočtu kapitálového požadavku k riziku angažovanosti obchodního portfolia se přiřadí dlouhým pozicím podle § 23 odst. 2 koeficienty takto:

V případě osoby, kterou je banka se sídlem ve státě zóny B, pokud původní splatnost pohledávky za touto bankou je do jednoho roku včetně a nedošlo k restrukturalizaci dluhu daného státu, nebo kterou je banka se sídlem ve státě zóny A, se tyto pozice násobí koeficientem 0,2.

Všechny krátké pozice definované v § 23 odst. 2 písm. a) až g) se sečtou. V případě osoby, kterou je banka se sídlem ve státě zóny B, pokud původní splatnost pohledávky za touto bankou je do jednoho roku včetně a nedošlo k restrukturalizaci dluhu daného státu, nebo kterou je banka se sídlem ve státě zóny A, se tyto pozice násobí koeficientem 0,2. Dlouhé pozice se pak uspořádají vzestupně do jedné posloupnosti podle koeficientů. Dále se postupně kompenzuje součet krátkých pozic s dlouhými pozicemi posloupnosti, přičemž se postupuje od položek s nejvyšším koeficientem. Výsledkem je posloupnost zbývajících dlouhých pozic.

Postupně se kompenzuje zbytková angažovanost vůči osobě se zbývajícími dlouhými pozicemi, přičemž se postupuje od pozic s nejnižším koeficientem. Tím se obdrží výsledná posloupnost dlouhých pozic.

Kapitálový požadavek k riziku angažovanosti obchodního portfolia vůči osobě se stanoví sečtením součinů dlouhých pozic výsledné posloupnosti a příslušného koeficientu podle odstavce 3 a korekčního faktoru podle tabulky č. 6 v příloze č. 2 této vyhlášky.

Výše korekčního faktoru je závislá na četnosti převýšení součtu dlouhých a krátkých pozic obchodního portfolia vůči osobě podle odstavce 2 nad zbytkovou angažovaností vůči osobě během devíti pracovních dnů předcházejících dni vykazování a na velikosti převýšení v den vykazování. Korekční faktor ve sloupci A tabulky č. 6 v příloze č. 2 této vyhlášky se použije, pokud došlo k tomuto převýšení ve všech deseti pracovních dnech. Jestliže převýšení trvalo méně než deset pracovních dnů, použije se korekční faktor ve sloupci B.

Postup podle odstavců 1 až 7 se uplatňuje ve vztahu k osobě pro každé převýšení limitu podle § 22 odst. 1 nebo 2 v obchodním portfoliu. V případě ekonomicky spjaté skupiny osob se uplatní postup podle § 23 odst. 2 a návazně se uplatní postup podle odstavců 1 až 7 pro každé převýšení limitu podle § 22 odst. 1 nebo 2. Jednotlivé kapitálové požadavky se sečtou, čímž se obdrží kapitálový požadavek k riziku angažovanosti obchodního portfolia.

Součet dlouhých a krátkých pozic obchodního portfolia vůči osobě podle odstavce 2 nesmí přesáhnout 500 % kapitálu regulovaného konsolidačního celku sníženého o využitý tier 3 regulovaného konsolidačního celku. Tento limit platí pouze v případě, že limit čisté angažovanosti podle § 22 odst. 1 nebo 2 je překračován nejvýše deset po sobě jdoucích pracovních dnů. V případě, že limit je překračován více než deset po sobě jdoucích pracovních dnů, nesmí součet všech překročení v těchto jednotlivých dnech převýšit 600 % kapitálu regulovaného konsolidačního celku sníženého o využitý tier 3 regulovaného konsolidačního celku.

Jakékoliv operace vedoucí k umělému snižování kapitálového požadavku k riziku angažovanosti obchodního portfolia nelze provádět.

Kapitálový požadavek k akciovému riziku se stanoví pouze u akciových nástrojů obchodního portfolia. Akciové nástroje jsou nástroje, které mají alespoň jednu akciovou pozici. Tyto nástroje představují zejména akcie, depozitní poukázky, například globální depozitní certifikáty (GDR) a deriváty.

V případě, že depozitní poukázky jsou pro účely vypořádání zaměnitelné, lze je konvertovat do podkladových akcií, které se zařazují do akciových pozic daného národního trhu podle § 37.

Dlouhé akciové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů se označují kladným znaménkem a krátké akciové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů se označují záporným znaménkem. Dlouhými a krátkými pozicemi pevných termínových operací se rozumí dlouhé a krátké pozice podkladových nástrojů těchto operací.

Akciové pozice, jejichž emitenti jsou zapsáni v obchodním rejstříku nebo v jiném obdobném seznamu v jedné zemi, představují akciové pozice národního trhu.

Hrubá akciová pozice je rovna součtu absolutních hodnot všech akciových pozic. Čistá akciová pozice daného národního trhu je rovna součtu dlouhých a krátkých akciových pozic tohoto trhu.

Převody akciových nástrojů v rámci reverzních rep a rep, výpůjček a půjček cenných papírů a komodit nemění původní akciové pozice převáděných akciových nástrojů partnerů. Hotovost, která bude poskytnuta v budoucnosti, představuje krátkou úrokovou pozici a hotovost, která bude přijata v budoucnosti, představuje dlouhou úrokovou pozici.

U akciových forwardů, futures a swapů se akciové pozice použijí pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému a obecnému akciovému riziku, úrokové pozice se použijí pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému a obecnému úrokovému riziku, měnové pozice se použijí pro propočet kapitálového požadavku k měnovému riziku.

Kapitálový požadavek ke specifickému akciovému riziku se rovná součinu koeficientu 0,04 a hrubé akciové pozice podle § 37 odst. 3 snížené o hrubou akciovou pozici vybraného portfolia podle odstavce 2.

Vybrané portfolio musí splňovat tyto podmínky:

Kapitálový požadavek ke specifickému akciovému riziku vybraného portfolia je roven součinu koeficientu 0,02 a hrubé akciové pozice tohoto portfolia.

Kapitálový požadavek ke specifickému akciovému riziku je roven součtu kapitálových požadavků podle odstavců 1 a 2.

Kapitálový požadavek k obecnému akciovému riziku se rovná součtu součinů koeficientu 0,08 a absolutních hodnot čistých akciových pozic národních trhů podle § 37 odst. 3.

Pro účely stanovení kapitálového požadavku k obecnému akciovému riziku lze akciové futures obchodované na uznaných burzách vyjmout z akciových pozic (metoda marží). Kapitálový požadavek k obecnému akciovému riziku je potom roven součtu kapitálového požadavku podle odstavce 1 a kapitálového požadavku k akciovým futures obchodovaným na uznaných burzách, který je roven součtu marží odpovídajících akciovým futures. Metoda marží musí poskytovat odpovídající měření rizika spojeného s úrokovými futures. Tímto způsobem stanovený kapitálový požadavek je větší nebo roven kapitálovému požadavku podle odstavce 1 nebo hlavy XI části třetí. Pro účely stanovení kapitálového požadavku k měnovému riziku se akciové pozice v cizích měnách akciových futures nezařazují do pozic podle § 42, které jsou základem pro stanovení měnových pozic.

Akciové indexy podle seznamu v tabulce č. 9 přílohy č. 2 této vyhlášky lze rozložit na jednotlivé akciové nástroje nebo je lze považovat za samostatné akciové nástroje.

Akciová pozice v akciovém indexu se stanoví buď jako vážený součet reálných hodnot jednotlivých akciových nástrojů nebo jako reálná hodnota akciového indexu.

Akciové indexy uvedené v tabulce č. 9 přílohy č. 2 této vyhlášky se pro účely stanovení kapitálového požadavku ke specifickému akciovému riziku do příslušných akciových pozic nezařazují.

Kapitálový požadavek k měnovému riziku se stanoví u vybraných nástrojů obchodního a bankovního portfolia obsahujících úrokové, akciové nebo komoditní pozice v cizích měnách, včetně pozic majících charakter cizí měny. Tyto pozice jsou měnovými pozicemi v cizích měnách. Ostatní pozice jsou měnovými pozicemi v Kč. Měnové pozice jsou měnové pozice v cizích měnách a měnové pozice v Kč. Vybranými nástroji jsou rozvahové nástroje, spotové operace a pevné termínové operace. Měnové nástroje jsou nástroje, které mají alespoň jednu měnovou pozici v cizí měně. Z měnových pozic v cizích měnách se vyjímají pozice

Za cizí měnu se rovněž považuje měnové zlato.

Zúčtovací jednotka, například SDR, se považuje pro účely této vyhlášky za zvláštní měnu, kterou lze rozdělit na jednotlivé měny podle platného poměru složení.

Dlouhé měnové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů se označují kladným znaménkem a krátké měnové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů se označují záporným znaménkem. Dlouhými a krátkými měnovými pozicemi pevných termínových operací se rozumí dlouhé a krátké měnové pozice podkladových nástrojů těchto kontraktů.

Čistá měnová pozice v cizí měně je součet dlouhých a krátkých měnových pozic v této měně. Tato pozice je dlouhá, je-li uvedený součet kladný, nebo je krátká, je-li uvedený součet záporný.

Čistá měnová pozice v Kč je součin koeficientu mínus jedna a čisté měnové pozice v cizích měnách, která je součtem jednotlivých čistých měnových pozic v cizích měnách. Tato pozice je dlouhá, pokud je tento součet záporný, nebo je krátká, je-li tento součet kladný.

Celková měnová pozice je součet

Dvě měny lze považovat za silně korelované v případě, že ke ztrátě (spočtené na základě denních kurzů České národní banky cizích měn v každém pracovním dnu předchozích tří nebo pěti let) u kompenzovaných měnových pozic během následujících 10 pracovních dnů ve výši 4 % nebo méně hodnoty kompenzovaných měnových pozic v daných měnách vyjádřené ve vykazující měně došlo s pravděpodobností alespoň 99 % v případě kalkulace provedené na základě tříletého sledování nebo alespoň 95 % v případě kalkulace provedené na základě pětiletého sledování. Dvě měny nelze považovat za silně korelované ode dne, kdy tato podmínka pozbývá platnosti. Korelace měn musí být doloženy.

Kompenzovanou měnovou pozicí dvou měn se rozumí menší z absolutních hodnot dlouhé čisté měnové pozice v jedné měně a krátké čisté měnové pozice v druhé měně. Součet dlouhé a krátké čisté měnové pozice se nazývá nekompenzovanou měnovou pozicí. Nekompenzovaná měnová pozice se považuje za čistou měnovou pozici v té měně, jejíž absolutní hodnota měnové pozice před provedením kompenzace je větší. Tato nekompenzovaná měnová pozice se zahrnuje do dlouhých čistých měnových pozic nebo krátkých čistých měnových pozic pro účely výpočtu celkové měnové pozice podle § 42 odst. 4.

Kapitálový požadavek k měnovému riziku se rovná součtu součinu koeficientu 0,04 a kompenzovaných pozic silně korelovaných měn a součinu koeficientu 0,08 a celkové měnové pozice.

Pro účely stanovení kapitálového požadavku k měnovému riziku lze vyjmout měnové pozice v cizích měnách měnových futures obchodovaných na uznaných burzách z měnových pozic (metoda marží). Metoda marží musí poskytovat odpovídající měření rizika spojeného s měnovými futures. Tímto způsobem stanovený kapitálový požadavek je větší nebo roven kapitálovému požadavku podle odstavce 1 nebo hlavy XI části třetí. Kapitálový požadavek k měnovému riziku je potom roven součtu kapitálového požadavku podle odstavce 1 a kapitálového požadavku k měnovým futures obchodovaným na uznaných burzách, který je součtem marží odpovídajících těmto futures.

Ovládající osoba může použít pro stanovení kapitálových požadavků regulovaného konsolidačního celku k tržnímu riziku a specifickému (úrokovému a akciovému) riziku vlastní model. Výpočet kapitálových požadavků podle hlav VI až X části třetí, který se považuje za standardní metodu, není v tomto případě pro ovládající osobu závazný.

Vlastní model je možné používat za předpokladu splnění těchto požadavků:

Pokud ovládající osoba zamýšlí používat vlastní model, musí tuto skutečnost oznámit České národní bance a tento záměr doložit. Shledá-li Česká národní banka, že vlastní model nesplňuje požadavky podle odstavce 2, sdělí to písemně ovládající osobě nejpozději do patnácti měsíců od úplného doložení jejího záměru používat vlastní model České národní bance. Před tímto sdělením nebo před marným uplynutím patnáctiměsíční lhůty nesmí ovládající osoba vlastní model použít pro stanovení kapitálových požadavků pro účely této vyhlášky.

Zpětné testování musí poskytovat pro každý obchodní den srovnání měření jednodenní rizikové hodnoty stanovené na základě pozic ovládající osoby ke konci obchodního dne s hodnotou portfolia následujícího obchodního dne. Česká národní banka může prověřit schopnost ovládající osoby provádět zpětné testování aktuálních a hypotetických změn hodnoty portfolia. Zpětné testování hypotetických změn hodnoty portfolia je založeno na porovnání hodnoty portfolia na konci obchodního dne a jeho hodnoty na konci následujícího obchodního dne za předpokladu nezměněných pozic.

Česká národní banka může požadovat přijetí opatření ke zlepšení modelu zpětného testování, jestliže jej bude považovat za nedostatečný vzhledem k rozsahu a typům obchodních aktivit členů regulovaného konsolidačního celku.

Ovládající osoba může používat vlastní model pro stanovení kapitálového požadavku k tržnímu a specifickému riziku pro účely této vyhlášky, pokud jsou splněny tyto požadavky:

Audit podle odstavce 1 písm. h) musí zahrnovat posouzení činnosti obchodních útvarů a posouzení činnosti útvaru řízení rizik. Posouzení celkového procesu řízení rizik prováděné nejméně jednou za rok musí zahrnovat

v případě úrokového rizika model zohledňuje rizikové faktory odpovídající úrokovým mírám v každé měně, ve které má ovládající osoba významné úrokové pozice. Konstrukce výnosové křivky vychází z některé všeobecně používané metody. Pro významné úrokové pozice v hlavních měnách a na významných trzích musí být výnosová křivka dělena na nejméně šest časových segmentů, aby postihla změny volatility úrokových měr podél výnosové křivky. Model musí zohledňovat riziko vyplývající z neparalelních pohybů různých výnosových křivek,

v případě měnového rizika model zohledňuje rizikové faktory odpovídající pozicím ovládající osoby v jednotlivých cizích měnách a ve zlatě,

v případě akciového rizika model zohledňuje rizikové faktory odpovídající alespoň každému trhu s akciemi, na kterém má ovládající osoba významné pozice,

v případě komoditního rizika model zohledňuje rizikové faktory odpovídající alespoň každé komoditě, ve které má ovládající osoba významné pozice, a současně zohledňuje riziko vyplývající z neparalelních pohybů příbuzných, nikoliv však identických, komodit a riziko změn forwardových cen vyplývajících z nesouladu ve splatnostech s tím, že model musí vždy rovněž zohledňovat charakteristiku jednotlivých komoditních trhů, zvláště termíny dodávek a možnosti obchodníků uzavírat pozice.

Ovládající osoba zabezpečí, aby vlastní model splňoval pro účely stanovení kapitálových požadavků k tržnímu a specifickému riziku nejméně tyto požadavky:

Kapitálový požadavek je určen denně a je roven vyšší hodnotě z

Nejnižší hodnota multiplikačního faktoru podle odstavce 2 je 3. Ovládající osoba zvýší tuto hodnotu o plus faktor nabývající hodnot 0 až 1 podle tabulky č. 10 v příloze č. 2 této vyhlášky v závislosti na počtu převýšení během posledních 250 pracovních dnů. Převýšení představuje jednodenní změnu hodnoty portfolia, která je vyšší než hodnota vypočtená na základě modelu.

Ovládající osoba oznámí České národní bance jakákoliv zvýšení počtu převýšení podle odstavce 3, pokud znamenají zvýšení rizikového faktoru podle tabulky č. 10 v příloze č. 2 této vyhlášky, do 5 pracovních dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala.

Vlastní model ovládající osoby pro stanovení kapitálových požadavků ke specifickému úrokovému a specifickému akciovému riziku musí splňovat tato dodatečná kritéria:

Ovládající osoba doloží, že model správně odhaduje pro dluhopisy a akcie velikost

Pokud vlastní model splňuje kritéria podle odstavců 1 a 2, kapitálové požadavky jsou stanovovány podle § 65 odst. 2. Pokud model splňuje pouze kritéria podle odstavce 1, kapitálový požadavek ke specifickému riziku stanovený modelem se zvyšuje o dodatečnou přirážku, která je rovna

Dodatečná přirážka se stanoví ve výši průměrné denní hodnoty podle odstavce 3 písm. a) nebo b) za posledních 60 pracovních dnů.

Specifické riziko lze oddělit od obecného rizika zejména na základě těchto postupů:

Ovládající osoba provádí denně zpětné testování celého portfolia nebo subportfolií dluhopisů a akcií obsahujících specifické riziko. Pokud ovládající osoba člení tato subportfolia do dalších kategorií, provádí odděleně zpětné testování těchto kategorií. Změnu struktury subportfolií lze provést, pokud záměr provést tuto změnu byl oznámen a doložen České národní bance a Česká národní banka tento záměr neodmítla ve lhůtě tří měsíců ode dne jeho úplného doložení nebo v této lhůtě neinformovala ovládající osobu o prodloužení lhůty nejvýše o dva měsíce. Vlastní model pro stanovení kapitálových požadavků ke specifickému riziku se stává neadekvátním pro měření specifického rizika od okamžiku, kdy počet převýšení pro celé portfolio nebo alespoň jedno subportfolio přesáhne za posledních 250 dní počet 10. Tuto skutečnost oznámí ovládající osoba neprodleně České národní bance.

Ovládající osoba musí neprodleně odstranit nedostatky modelu a musí mít zajištěnu dostatečnou rezervu kapitálu pro pokrytí specifického rizika.

Ovládající osoba používající vlastní model pro stanovení kapitálového požadavku k tržnímu a specifickému riziku musí mít k dispozici komplexní program stresového testování. Stresové testování slouží k identifikaci událostí a vlivů, které mají na regulovaný konsolidační celek značný dopad. Stresové testování je důležitou součástí pro stanovení dostatečného kapitálu regulovaného konsolidačního celku.

Stresové scénáře musí brát v úvahu faktory, které mohou mít za následek značné ztráty nebo zisky ovládající osoby nebo mohou značně ztížit řízení rizik ovládající osoby. Stresové scénáře musí zahrnovat události s nízkou pravděpodobností výskytu ve všech hlavních druzích rizik (§ 62). Stresové scénáře musí objasňovat vliv takových událostí na pozice ovládající osoby, které mají lineární i nelineární cenovou charakteristiku.

Ovládající osoba využívá stresové kvantitativní testy, které identifikují možné dopady na regulovaný konsolidační celek způsobené pohyby reálných hodnot, úrokových sazeb, volatilit, korelací a podobně. Dále využívá kvalitativní testy, kterými se prověřuje adekvátnost kapitálového vybavení ovládající osoby a stanoví se možnosti snížení rizika ovládající osoby a ochrany kapitálu před možnými ztrátami. Stresové testy musí být nedílnou součástí strategie vedení ovládající osoby a o jejich výsledcích musí být pravidelně informováno vedení ovládající osoby.

Ovládající osoba musí ověřovat prostřednictvím série vlastních stresových scénářů svoji odolnost vůči nepříznivým změnám tržních podmínek a musí stanovit stresové testy, které ovlivní hodnotu jejího portfolia nejnepříznivěji.

Česká národní banka může požadovat metodologii vytváření stresových scénářů, výsledky testování podle odstavce 4 a jejich porovnání s maximálními ztrátami ovládající osoby během období provádění stresového testování. Česká národní banka může prověřit program stresového testování prostřednictvím vlastních scénářů.

struktura vlastního modelu je přiměřená aktivitám regulovaného konsolidačního celku,

model splňuje kvalitativní požadavky podle § 63, kvantitativní požadavky podle § 65, popřípadě dodatečná kritéria podle § 66,

ovládající osoba specifikuje faktory tržního rizika v souladu s § 64 a provádí stresové testování podle § 67,

model poskytuje spolehlivou informaci o výši kapitálového požadavku k tržnímu, popřípadě specifickému riziku.

Ovládající osoba může použít kombinaci vlastního modelu a standardní metody pro výpočet kapitálových požadavků k tržnímu a specifickému riziku. Musí však zabezpečit, aby všechny kategorie tržního a specifického rizika byly zahrnuty do výpočtu s využitím modelu nebo standardní metody.

Ovládající osoba, která postupuje podle odstavce 1, musí dodržet tyto podmínky:

Kapitálová přiměřenost ovládající osoby na konsolidovaném základě se rovná součinu 8 % a podílu, v jehož čitateli je kapitál regulovaného konsolidačního celku podle § 12 odst. 5 a ve jmenovateli je součet kapitálového požadavku A regulovaného konsolidačního celku podle § 8 odst. 2 a kapitálového požadavku B regulovaného konsolidačního celku podle § 8 odst. 3. Pokud byla použita metoda agregace plus podle § 8 odst. 5 a 6, ve jmenovateli se uvádí součet kapitálového požadavku A regulovaného konsolidačního celku a součtu kapitálových požadavků B členů regulovaného konsolidačního celku, které byly stanoveny na individuálním základě.

Kapitálová přiměřenost ovládající osoby na konsolidovaném základě nevyužitého tier 3 podle § 12 odst. 13 se rovná součinu 8 % a podílu, v jehož čitateli je nevyužitý tier 3 regulovaného konsolidačního celku a ve jmenovateli je součet kapitálového požadavku A regulovaného konsolidačního celku a kapitálového požadavku B regulovaného konsolidačního celku. Pokud byla použita metoda agregace plus podle § 8 odst. 5 a 6, ve jmenovateli se uvádí součet kapitálového požadavku A regulovaného konsolidačního celku a součtu kapitálových požadavků B členů regulovaného konsolidačního celku, které byly stanoveny na individuálním základě.

Kapitálová přiměřenost ovládající osoby na konsolidovaném základě podle odstavce 1 musí dosahovat alespoň 8 %.