Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

355/2002 Sb. znění účinné od 1. 1. 2006 do 2. 1. 2011
změněnos účinností odpoznámka

vyhláškou č. 509/2005 Sb.

1.1.2006

355

 

VYHLÁŠKA

Ministerstva životního prostředí

ze dne 11. července 2002,

kterou se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů

znečišťování ovzduší emitujících těkavé organické látky z procesů aplikujících organická rozpouštědla

a ze skladování a distribuce benzinu

 

Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 55 odst. 3 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), (dále jen „zákon“) k provedení § 3 odst. 11, § 4 odst. 12, § 5 odst. 12, § 8 odst. 12, § 9 odst. 10, § 12 odst. 5 a § 13 odst. 8 zákona:

§ 1

Předmět úpravy

Touto vyhláškou se v souladu s právem Evropských společenství1 stanoví

a)

kategorie těkavých organických látek znečišťujících ovzduší,

b)

emisní limity, podmínky provozu a kategorie ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší uvedených v přílohách k této vyhlášce emitujících těkavé organické látky z procesů aplikujících organická rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzinu (dále jen „zdroj“),

c)

zásady a náležitosti evidence a bilancování spotřeby těkavých organických látek (rozpouštědel), způsob nakládání s výrobky, které je obsahují, způsob jejich aplikace při provozování činností uvedených v přílohách č. 1, č. 2, č. 11 a č. 14 k této vyhlášce prováděných na vnitřních nebo venkovních plochách, zejména na konstrukcích, budovách, stožárech a dalších objektech, při nichž jsou aplikována organická rozpouštědla za účelem dosažení dekoračních, ochranných nebo jiných funkčních účinků,

d)

požadavky na oznámení zdrojů, na omezování emisí těkavých organických látek a fugitivních emisí.

§ 2

Základní pojmy

Pro účely této vyhlášky se rozumí

a)

stávajícím zdrojem – zdroj podle § 54 odst. 9 písm. a) zákona,

b)

novým zdrojem – zdroj podle § 54 odst. 9 písm. b) zákona,

c)

zvláště velkým zdrojem – zdroj, technologický proces nebo zařízení, v němž se provádí jedna nebo více činností stejného zaměření, tvořící technologickou jednotku, používající organická rozpouštědla o projektované spotřebě větší než 150 kg za hodinu nebo větší než 200 tun za rok,

d)

podstatnou změnou – změna v konstrukci nebo provozu zdroje, která může mít významné negativní účinky na zdraví lidí, zvířat a na životní prostředí, spočívající zejména ve

1.

zvýšení jmenovité kapacity nebo výkonu zdroje pro zdroje s roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 10 tun tak, že jsou zvýšeny emise těkavých organických látek o více než 25 %,

2.

zvýšení jmenovité kapacity nebo výkonu zdroje tak, že jsou zvýšeny emise těkavých organických látek o více než 10 % u zdrojů nespadajících pod bod 1,

e)

fugitivní emisí – vnášení znečišťujících látek do životního prostředí, kdy nelze měřením určit všechny veličiny nutné k výpočtu hmotnostního toku. Tento pojem zahrnuje zejména emise znečišťujících látek uvolňované do atmosféry okny, dveřmi, větracími průduchy a podobnými otvory, netěsnostmi rozvodů a armatur a dále veškeré emise vznikající při činnostech uvedených v § 1 písm. c),

f)

celkovou emisí – součet emisí vnášených do ovzduší odpadním plynem a fugitivních emisí látky,

g)

organickou sloučeninou – jakákoli sloučenina obsahující v molekule alespoň jeden atom uhlíku a jeden nebo více atomů vodíku, halogenů, kyslíku, síry, fosforu, křemíku nebo dusíku s výjimkou oxidů uhlíku a anorganických uhličitanů a hydrogenuhličitanů,

h)

kategorií těkavých organických látek (VOC) – soubor těkavých organických sloučenin nebo jejich směsí charakterizovaných podobnou mírou působení na zdraví lidí, zvířat a na životní prostředí,

i)

organickým rozpouštědlem – jakákoli těkavá organická látka, která je užívána samostatně či ve směsi s jinými látkami k rozpouštění surovin, produktů nebo jako ředidlo, jako disperzní prostředí, jako prostředek používaný k úpravě viskozity či povrchového napětí, jako změkčovadlo či jako ochranný prostředek,

j)

halogenovaným rozpouštědlem – organické rozpouštědlo obsahující alespoň jednu organickou sloučeninu, která obsahuje v molekule přinejmenším jeden atom fluoru, chloru, bromu či jodu,

k)

celkovým organickým uhlíkem (TOC) – uhlík obsažený v těkavých organických sloučeninách,

l)

tuhými znečišťujícími látkami (TZL) – částice různých velikostí, tvaru, původu, složení a struktury, které jsou za teploty a tlaku v komíně, výduchu nebo výpusti ze zařízení pro omezování emisí přítomny v odpadním plynu v pevném skupenství,

m)

spotřebou – celkový vstup organických rozpouštědel do zdroje za kalendářní rok nebo v jiném období dlouhém 12 měsíců snížený o všechny organické sloučeniny, které jsou regenerovány pro opakované využití, nebo množství těchto rozpouštědel použitých při jednorázové činnosti podle § 1 písm․ c),

n)

vstupem – celkové množství organických rozpouštědel v surovinách, přípravcích a materiálech použitých při činnostech definovaných v příloze č. 1 k této vyhlášce, včetně rozpouštědel recyklovaných uvnitř a vně zdroje. Tato množství jsou započítávána pokaždé, když jsou použita k prováděným činnostem,

o)

znovuvyužitím regenerovaných organických rozpouštědel – užití organických rozpouštědel regenerovaných z odpadních produktů procesu k jakýmkoli technickým nebo komerčním účelům, včetně jejich využití způsobem obdobným jako paliva, s vyloučením zpracování regenerovaných rozpouštědel jako odpadů s výjimkou spalování,

p)

prahovou hodnotou spotřeby – velikost projektované spotřeby organického rozpouštědla, podle níž se v příloze č. 2 k této vyhlášce zařazují jednotlivé zdroje do kategorií, skupin a podskupin s příslušnými emisními limity,

r)

jmenovitou kapacitou – jednodenní průměrná hodnota maximální hmotnosti vstupujících organických rozpouštědel v daném zdroji určující denní maximální spotřebu organických rozpouštědel, pokud je zařízení provozováno za normálních podmínek provozu při svém projektovaném výkonu,

s)

normálními podmínkami provozu – všechna období provozu zdroje nebo činnosti s výjimkou náběhu a odstavování provozu a období údržby provozního vybavení,

t)

podmínkami záchytu – provozní podmínky zdroje, při nichž jsou uvolněné těkavé organické látky nuceným odtahem vedeny do komína nebo do zařízení na omezování emisí (představují podmínky, kdy nedochází k fugitivním emisím),

u)

operací náběhu a operací odstavování provozu zdroje – operace, kterými se uvádí technologický proces, provozní zařízení nebo zásobník do stavu činnosti, a operace, kterými se uvádí technologický proces, provozní zařízení nebo zásobník do stavu nečinnosti. Pravidelně oscilující fáze činnosti a nečinnosti zdroje znečišťování ovzduší nejsou pokládány za operace náběhu či odstavování,

v)

plánem snížení emisí – plán zpracovaný provozovatelem a schválený příslušným orgánem kraje podle § 5 odst. 6, 7 a 11 zákona (dále jen „redukční plán“),

w)

cílovou emisí – vztažná hodnota roční emise těkavých organických látek, s níž se porovnává skutečně dosažená hodnota této emise při uplatnění redukčního plánu nebo vztažná hodnota roční emise benzinu uvedená pro celkové posouzení účinnosti technických opatření pro omezení emisí těkavých organických látek z jednotlivých skladovacích zařízení, terminálů a čerpacích stanic,

x)

bilancí rozpouštědel (plánem hospodaření s rozpouštědly) – hmotnostní bilance rozpouštědel povinně zpracovaná a průběžně aktualizovaná provozovatelem zdroje jako nástroj k omezování emisí těkavých organických látek, k vyčíslování fugitivních emisí a k vykazování emisí, specifikovaná v příloze č. 4 k této vyhlášce,

y)

hmotnostním tokem – hmotnost látky uvolněné do atmosféry v určitém časovém intervalu dělená tímto časovým intervalem; vyjadřuje se zejména v kg/h, ale i v jiných veličinách,

z)

hmotnostní koncentrací – hmotnost látky obsažené v určitém objemu plynu dělená tímto objemem; vyjadřuje se zejména v mg/m3, ale i v jiných veličinách. Nedílnou součástí této veličiny je i uvedení vztažných podmínek,

aa)

benzinem – jakýkoliv ropný výrobek, s aditivy nebo bez aditiv, jehož tlak nasycených par při teplotě 293,15 K (20 °C) je roven nebo je větší než 1,32 kPa a který je určen pro použití jako palivo motorových vozidel, vyjma kapalného propanbutanu (LPG),

bb)

parami – všechny plynné sloučeniny, které se odpařují z benzinu, popřípadě jiných kapalin,

cc)

ročním průtokem – největší celkové roční množství benzinu převedené ze skladovacího zařízení v terminálu do mobilních kontejnerů nebo odebrané z čerpací stanice v průběhu předchozích tří let,

dd)

mobilním kontejnerem – každá nádrž přepravovaná po silnici, železnici nebo vodních cestách používaná pro přepravu benzinu z jednoho terminálu do druhého nebo z terminálu do čerpací stanice,

ee)

plavidlem – plavidlo pro vnitrozemskou plavbu podle zvláštního právního předpisu,2

ff)

skladovacím zařízením – každá stacionární nádrž v terminálu používaná ke skladování benzinu, včetně technologického příslušenství na místě tohoto zařízení,

gg)

terminálem – každé zařízení, které se používá pro skladování a k plnění benzinu do mobilních kontejnerů, včetně technologického příslušenství na místě tohoto zařízení,

hh)

jednotkou omezování emisí par – zařízení pro zpětné získávání benzinu z par včetně všech vyrovnávacích zásobníkových systémů v terminálu,

ii)

plnicím zařízením – jakékoli zařízení v terminálu, kterým lze plnit benzin do mobilních kontejnerů. Plnicí zařízení pro silniční cisternová vozidla zahrnuje jedno nebo více plnicích míst,

jj)

plnicím místem – konstrukce v terminálu, která v daném okamžiku slouží k plnění jediné mobilní cisterny benzinem,

kk)

čerpací stanicí – zařízení, kde se benzin vydává ze stacionárních skladovacích nádrží nebo přemístitelných nádrží do palivových nádrží motorových vozidel,

ll)

meziskladem par – meziskladování par benzinu v nádrži s pevnou střechou v terminálu pro účely pozdější přepravy k rekuperaci par u jiného terminálu; přeprava par z jednoho skladovacího zařízení k jinému v terminálu se nepovažuje za meziskladování par,

mm)

obsahem těkavých organických látek (dále jen „těkavá látka“) v produktech – hmotnostní koncentrace těchto látek vyjádřená v gramech na litr (g/l), v produktu připraveném k použití; za část obsahu se nepovažuje hmotnost těkavých látek, které během zasychání chemicky reagují za vzniku ochranného filmu nátěrové hmoty,

nn)

nátěrovou hmotou – přípravek včetně transparentních laků a všech organických rozpouštědel nebo přípravků obsahujících organická rozpouštědla nutná k jeho správnému použití, který se používá k vytváření filmu s dekorativním, ochranným nebo jiným funkčním účinkem na určitém povrchu,

oo)

filmem – kompaktní vrstva vzniklá nanesením jednoho nebo několika nátěrů na určitý podklad,

pp)

vodou ředitelnými nátěrovými hmotami – nátěrové hmoty neomezeně mísitelné s vodou, jejichž fyzikální vlastnosti při aplikaci lze upravovat vodou,

rr)

rozpouštědlovými nátěrovými hmotami – nátěrové hmoty neomezeně mísitelné s organickými rozpouštědly, jejichž fyzikální vlastnosti při aplikaci lze upravovat těmito rozpouštědly,

ss)

přípravkem – směsi nebo roztoky, které se skládají ze dvou nebo více látek,

tt)

látkami – chemické prvky nebo jejich sloučeniny ve stavu, v jakém se vyskytují v přírodě nebo jsou vyrobeny v průmyslu, v pevném, kapalném nebo plynném skupenství.

§ 3

Kategorie těkavých organických látek

Pro účely této vyhlášky se těkavé organické látky dělí do 4 kategorií, a to podle míry působení na zdraví lidí, zvířat a životní prostředí. Jedná se o následující kategorie

a)

látky, které jsou klasifikovány jako látky karcinogenní, mutagenní a toxické pro reprodukci a jsou označeny Rvětou R45, R46, R49, R60 a R61,3

b)

halogenované organické látky klasifikované podle zvláštního právního předpisu3 Rvětou R40,

c)

těkavé organické látky, které nespadají pod písmena a) a b),

d)

benzin definovaný podle § 2 písm. aa), pokud je posuzován podle požadavků § 14 až 19. Pro posuzování podle jiných ustanovení této vyhlášky náleží do kategorie pod písmenem c).

§ 4

Kategorie zdrojů a emisní limity

(1)

U zdrojů vztahujících se k této vyhlášce jsou kategorie zdrojů podle § 4 odst. 4 písm. a) zákona stanoveny v příloze č. 2 k této vyhlášce.

(2)

Veškeré zdroje splňující podmínky v § 2 písm. c) jsou zvláště velkými zdroji. Zdroje, které vypouštějí těkavé organické látky podle § 3 písm. a) nebo b), jsou velkými zdroji, nestanoví-li tato vyhláška jejich zařazení jinak. Zdroje uvedené v § 1 písm. c), které vypouštějí pouze těkavé organické látky podle § 3 písm. c), jsou malými zdroji, nestanoví-li se v této vyhlášce jinak.

(3)

Specifické emisní limity pro těkavé organické látky a tuhé znečišťující látky a technické podmínky provozu zdrojů jsou uvedeny v přílohách č. 2 a č. 11 k této vyhlášce. Technické podmínky provozu vybraných zdrojů, které obsahují požadavky na konstrukci, vybavení zařízení a provozování technologického procesu, specifické emisní limity doplňují nebo nahrazují. Emisní limit pro pachové látky stanovuje zvláštní právní předpis.4

(4)

Pro zdroje používající organické znečišťující látky uvedené v § 3 písm. a) nebo b) jsou stanoveny závazné technické podmínky provozu a obecné emisní limity v § 8 odst. 1 až 3.

(5)

Pro zdroje uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce platí specifické emisní limity a technické podmínky jejich provozu a dále obecné emisní limity u znečišťujících látek, pro které se specifické emisní limity nestanovují.

(6)

Emisní limity jsou vyjádřeny zejména jako

a)

hmotnostní koncentrace celkového organického uhlíku ve vlhkém odpadním plynu vyjádřená pro normální stavové podmínky,

b)

hmotnostní koncentrace těkavých organických látek ve vlhkém odpadním plynu vyjádřená pro normální stavové podmínky,

c)

hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek (TZL) ve vlhkém odpadním plynu vyjádřená pro normální stavové podmínky,

d)

emisní limit celkových emisí určený jako podíl množství celkových emisí a vstupního množství rozpouštědel nebo benzinu,

e)

emisní limit fugitivních emisí určený jako podíl množství fugitivních emisí a vstupního množství rozpouštědel,

f)

specifická výrobní emise celkových emisí určená jako podíl množství celkových emisí a množství nebo velikosti produkce,

g)

měrná výrobní emise určená jako podíl hmotnosti celkových emisí organického rozpouštědla a celkové plochy produktů,

h)

specifická výrobní emise (VOC) určená jako podíl celkového množství těkavých organických látek a velikosti produkce,

i)

specifická výrobní emise (TOC) určená jako podíl celkového organického uhlíku a velikosti produkce.

§ 5

Postup stanovení obecných emisních limitů

(1)

Pokud se pro danou znečišťující látku nebo stanovenou skupinu látek nestanoví u zdroje specifický emisní limit a nejedná-li se o látky podle § 3 písm. a) nebo b), vymezují se znečišťující látky nebo jejich stanovené skupiny k plnění obecných emisních limitů podle § 9 odst. 4 zákona a podle zvláštního právního předpisu4.

(2)

Od prokazování plnění stanovených obecných emisních limitů lze upustit u těch znečišťujících látek nebo jejich stanovených skupin, kde výsledky opakovaného autorizovaného měření emisí4 prokazují, že jejich emise jsou pod úrovní 10 % obecného emisního limitu a pod 10 % limitního emisního toku.

§ 6

Požadavky na stávající zdroje

(1)

Zdroj, u kterého dojde k podstatné změně zařízení, technologie nebo používaných surovin nebo u kterého v důsledku uskutečněných podstatných změn dojde poprvé ke splnění požadavku podle § 8 odst. 4, se považuje za nový.

(2)

Pokud stávající zdroj splňuje nebo je schopen splňovat emisní limity a další podmínky provozování stanovené touto vyhláškou pro nové zdroje v příloze č. 2 k této vyhlášce, oznámí jeho provozovatel inspekci změnu v evidenci ze stávajícího na nový zdroj.

§ 7

Požadavky na nové zdroje

(1)

Provozovatelé zdrojů, které podléhají oznamovací povinnosti nebo jejichž provoz má být povolen v rámci podmínek redukčního plánu podle přílohy č. 3 k této vyhlášce, oznámí tento záměr příslušnému orgánu ochrany ovzduší.

(2)

Při podání oznámení nových zdrojů se postupuje podle vzoru uvedeného v příloze č. 6 k této vyhlášce.

§ 8

Požadavky při provozu stávajících a nových zdrojů

(1)

U zdroje, z kterého unikají těkavé organické látky uvedené v § 3 písm. a), nelze při celkovém hmotnostním toku emisí těchto znečišťujících látek větším než 10 g/h překročit celkovou hmotnostní koncentraci těchto znečisťujících látek v objemu 2 mg/m3 po přepočtu na normální stavové podmínky. V nejkratší době se tyto látky podle možností nahrazují méně škodlivými látkami nebo přípravky.

(2)

U zdroje, z kterého unikají těkavé organické látky uvedené v § 3 písm. b), nelze při celkovém hmotnostním toku emisí těchto znečišťujících látek větším než 100 g/h překročit celkovou hmotnostní koncentraci těchto znečisťujících látek 20 mg/m3 po přepočtu na normální podmínky.

(3)

V zájmu ochrany zdraví lidí, zvířat a životního prostředí je nutné emise těkavých organických látek uvedených v odstavcích 1 a 2 odvádět ze zdroje při využití záchytu komínem, výduchem nebo výpustí ze zařízení pro omezování emisí.

(4)

Zdroj uvedený v příloze č. 2 k této vyhlášce, který uvolňuje těkavé organické látky uvedené v § 3 písm. c), musí splnit tyto požadavky

a)

emisní limity v odpadním plynu a emisní limity fugitivních emisí nebo emisní limity celkových emisí a další požadavky stanovené v příloze č. 2 k této vyhlášce, případně požadavky stanovené podle § 5 odst. 1, nebo

b)

požadavky redukčního plánu specifikované v příloze č. 3 k této vyhlášce.

(5)

Pro stávající zdroj, který uvolňuje těkavé organické látky uvedené v § 3 písm. c), na který se nevztahuje redukční plán podle odstavce 4 písm. b) a který není uveden v příloze č. 11 k této vyhlášce, se postupuje podle ustanovení § 5 odst. 1, případně podle zvláštního právního předpisu.5

(6)

Pro zdroj, který uvolňuje fugitivní emise těkavých organických látek, se uplatňují fugitivní emisní limity uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce. Toto ustanovení se u zdroje neuplatní tehdy, pokud je prokázáno, že pro něj nejsou fugitivní emisní limity dosažitelné z hlediska současných technických nebo ekonomických možností, a nevznikne-li podle současného stavu ovzduší v daném místě významné riziko ohrožení zdraví lidí, zvířat nebo životního prostředí. Tento postup schvaluje pro každý případ orgán ochrany ovzduší. Provozovatel zdroje doloží, že je použito nejlepší dostupné technologie nebo postupu.

(7)

Činnosti, při nichž není technicky možné odvádět znečišťující látky ze zdroje komínem, výduchem nebo výpustí ze zařízení pro omezování emisí, mohou být příslušným orgánem ochrany ovzduší vyňaty z požadavků uvedených v příloze č. 2 k této vyhlášce, pokud je v této příloze tato možnost výslovně uvedena. Pro každý takový případ je provozovatel zdroje povinen doložit použití nejlepší dostupné techniky nebo postupu a řídit se požadavky redukčního plánu, které jsou specifikované v příloze č. 3 k této vyhlášce.

(8)

U zdrojů se dvěma a více činnostmi podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, z nichž každá přesahuje prahové spotřeby uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce, je nutné zajistit, aby

a)

pro látky uvedené v § 3 písm. a) a b) byly plněny všechny požadavky § 8 odst. 1 až 3 pro každou jednotlivou činnost zvlášť,

b)

pro všechny ostatní látky bylo zajištěno, že

1.

požadavky odstavce 4 platí pro každou jednotlivou činnost zvlášť, nebo

2.

jejich společné emise nesmí přesáhnout hodnoty, které vyplývají ze situace v případě uplatnění bodu 1.

(9)

Během operací spouštění a odstavování zdroje jsou jejich provozovatelé povinni zavést opatření k omezení emisí těkavých organických látek. U zvláště velkých, velkých a středních zdrojů se tato opatření zapracovávají do návrhu souboru technickoprovozních parametrů a technickoorganizačních opatření k zajištění provozu zdroje podle § 11 odst. 2 zákona (dále jen „provozní řád“) nebo do návrhu změn stávajícího provozního řádu.

(10)

U stávajících zdrojů, u nichž se provozují zařízení pro omezování emisí těkavých organických látek a které splňují emisní limity vyjádřené hmotnostní koncentrací celkového organického uhlíku po přepočtu na normální stavové podmínky, a to

a)

50 mg/m3 po přepočtu na suchý plyn a vztažný obsah kyslíku 17 % v případě spalování, nebo

b)

150 mg/m3 v případě jiného zařízení na omezování emisí,

není nutné dodržovat emisní limity v odpadních plynech uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce do data uvedeného v § 54 odst. 9 písm. a) zákona.

(11)

Uplatňováním redukčního plánu ani při postupu podle odstavce 10 není dotčeno ustanovení § 4 odst. 4.

§ 9

Způsob měření a zjišťování emisí

(1)

Emise se zjišťují kontinuálním měřením nebo jednorázovým měřením a výpočtem z látkové bilance. Přitom platí, že

a)

kontinuální měření je uplatněno při měření emisí znečišťujících látek z výduchů zařízení pro omezování emisí, v nichž je překročen průměrný hmotnostní tok celkového organického uhlíku 10 kg/h. Provádí se za použití přístrojů pro kontinuální měření splňující požadavky stanovené zvláštním právním předpisem,4

b)

v ostatních případech se provádí periodické měření formou autorizovaného jednorázového měření,

c)

způsob výpočtu množství emisí z hmotnostní bilance je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce.

(2)

Při měření emisí se měří hmotnostní koncentrace všech jednotlivých těkavých organických látek uvedených v § 3 písm. a) nebo b), pokud se v emisích zdroje vyskytují. Posouzení dodržení emisních limitů se provádí porovnáním součtu změřených hmotnostních koncentrací jednotlivých látek s hodnotou emisních limitů, která je uvedena v § 8 odst. 1 nebo 2. V případě všech ostatních látek se posuzování provádí na základě zjištěné celkové hmotnosti organického uhlíku postupem podle § 10 odst. 1.

§ 10

Dodržování emisních limitů, emisních stropů

a redukčního plánu a maximálních prahových hodnot

obsahu těkavých látek v produktech

(1)

Provozovatelé prokáží v souladu s § 11 zákona

a)

splnění emisních limitů v odpadním plynu, limitních hodnot fugitivních emisí nebo emisní limity celkových emisí a maximálních prahových hodnot obsahu těkavých látek v produktech podle přílohy č. 14 k této vyhlášce, nebo

b)

splnění požadavků redukčního plánu specifikovaného v příloze č. 3 k této vyhlášce a splnění ustanovení § 8 odst. 6 a 7 této vyhlášky.

(2)

Postup při kontrole dodržování redukčního plánu je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce.

(3)

Pokud to vyžaduje plnění národního, krajského či místního programu snižování emisí těkavých organických látek podle přílohy č. 2 zákona, stanoví příslušný orgán ochrany ovzduší provozovatelům zdrojů závazné emisní stropy a podmínky ochrany ovzduší.

§ 11

Bilance spotřeby rozpouštědel a provozní řád

(1)

Provozovatelé zdrojů uvedených v § 8 odst. 1, 2 a 4 sestavují roční hmotnostní bilanci organických rozpouštědel způsobem stanoveným v příloze č. 4 k této vyhlášce.

(2)

Provozovatelé malých zdrojů jednorázovou spotřebou těkavých organických látek podle § 3 písm. c) vyšší než 0,6 tuny a provozovatelé malých zdrojů s celkovou projektovanou roční spotřebou těkavých organických látek podle § 3 písm. c) vyšší než 0,4 tuny (pokud není v příloze č. 2 k této vyhlášce uvedeno jinak) podléhají oznamovací povinnosti a vedou evidenci a přehled o jejich spotřebě podle § 12 odst. 1 písm. c) zákona.

(3)

Provozovatelé zdrojů používající těkavé organické látky podle § 3 písm. a) nebo b) předkládají ve lhůtě stanovené příslušným orgánem ochrany ovzduší návrhy provozních řádů včetně návrhů jejich změn. Provozní řád rovněž zpracují provozovatelé používající těkavé organické látky podle § 3 písm. c) v množství přesahujícím 5 tun za rok a provozovatelé velkých a zvláště velkých zdrojů.

§ 12

Postup a způsob oznámení

(1)

Provozovatel malého zdroje používající těkavé organické látky oznamuje údaje o jejich používání orgánu obce každoročně do 15. února kalendářního roku na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce.

(2)

Provozovatel zvláště velkého, velkého a středního zdroje zasílá v souvislosti s oznámením zdroje podle § 54 odst. 9 zákona

a)

každoročně do 15. února kalendářního roku oznámení o používání těkavých organických látek uvedených v § 3 písm. a), b) a c) vyplněním tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce,

b)

oznámení záměru postupovat podle přílohy č. 3 k této vyhlášce. Současně předkládá zpracovaný redukční plán snižování emisí těkavých organických látek podle pokynů v této příloze (vyplněním tiskopisu).

(3)

Oznámení po jeho obdržení a ověření předávají příslušné orgány ochrany ovzduší do evidence a registru podle § 13 zákona.

(4)

Orgán obce, který eviduje a ověřuje oznámení podle odstavce 1, předává tyto údaje o zdrojích za uplynulý kalendářní rok Ministerstvu životního prostředí (dále jen „ministerstvo“) nejpozději do 31. března následujícího roku.

§ 13

Značení produktů

obsahujících organická rozpouštědla

(1)

Za produkt s obsahem organických rozpouštědel se považují všechny produkty obsahující více než 3 % hmotnostní organických halogenovaných i nehalogenovaných rozpouštědel.

(2)

Výrobci a dovozci nebo vývozci produktů s obsahem těkavých organických látek (rozpouštědel) označují tyto produkty podle přílohy č. 5 k této vyhlášce. Osoby, které uvádějí na trh produkty uvedené v částech I. a II. přílohy č. 14 k této vyhlášce, zajistí nejpozději k 31. prosinci 2006, aby byly tyto produkty opatřeny štítky s uvedením příslušné prahové hodnoty těkavých látek v g/l podle části II. této přílohy a maximálního obsahu těkavých látek v produktu ve stavu připraveném k použití v g/l.

(3)

Výrobci, dovozci nebo vývozci produktů s obsahem organických rozpouštědel předávají vyplněný oznamovací list výrobce, vývozce a dovozce organických rozpouštědel (uvedený v příloze č. 7 k této vyhlášce) za předchozí kalendářní rok ministerstvu nejpozději do 31. března běžného roku.

§ 14

Skladovací zařízení v terminálech

(1)

Skladovací zařízení se konstruuje a provozuje v souladu s technickými požadavky uvedenými v příloze č. 8 k této vyhlášce za účelem snižování celkových ročních ztrát benzinu vznikajících při plnění a skladování v jednotlivých skladovacích zařízeních v terminálech pod hodnotu cílových emisí 0,01 % ročního průtoku.

(2)

Skladovací zařízení v terminálech včetně plnicích zařízení a na ně napojených mobilních kontejnerů jsou velkými zdroji znečišťování ovzduší podle § 4 odst. 4 písm. a) bodu 2 zákona.

§ 15

Plnění mobilních kontejnerů v terminálech

(1)

Plnicí zařízení se konstruuje a provozuje v souladu s ustanoveními § 19 a s technickými ustanoveními uvedenými v příloze č. 9 k této vyhlášce. Tato opatření jsou zaměřena na snížení celkových ročních ztrát benzinu emisemi do ovzduší vznikajících při plnění mobilních kontejnerů v terminálech pod hodnotu cílových emisí 0,005 % ročního průtoku.

(2)

Všechny terminály určené pro plnění silničních cisternových vozidel se vybavují nejméně jedním plnicím místem, které splňuje požadavky na zařízení pro spodní plnění stanovené v příloze č. 10 k této vyhlášce.

(3)

Provozovatelé terminálů dbají na to, aby při provozu nedocházelo k úniku par benzinu do ovzduší a provádějí kontroly těsnosti zařízení.

§ 16

Mobilní kontejnery

(1)

Mobilní kontejnery se konstruují a provozují ve shodě s požadavky zvláštních právních předpisů.6 Silniční cisternová vozidla musí být vybavena spodním plněním podle specifikací uvedených v příloze č. 10 k této vyhlášce.

(2)

Ustanovení odstavce 1 se nevztahují na úniky par benzinu při měření za použití měřicí tyče u stávajících mobilních kontejnerů.

(3)

Mobilní kontejnery podle odstavce 1 jsou po připojení k zařízení používanému ke skladování benzinu součástí tohoto zařízení, a stávají se tak ve smyslu § 4 odst. 4 písm. a) zákona součástí velkého zdroje znečišťování ovzduší při připojení k terminálu a součástí středního zdroje znečišťování ovzduší při plnění skladovacího zařízení v čerpací stanici.

§ 17

Plnění skladovacích zařízení čerpacích stanic

(1)

Plnicí a skladovací zařízení se konstruuje a provozuje ve shodě s technickými požadavky uvedenými v příloze č. 10 k této vyhlášce, které jsou zaměřeny na snížení celkových ročních ztrát benzinu vznikajících při plnění skladovacích zařízení v čerpacích stanicích pod hodnotu cílových emisí 0,01 % ročního průtoku.

(2)

Skladovací zařízení čerpacích stanic podle odstavce 1 včetně zařízení určených k jejich plnění jsou středními zdroji znečišťování ovzduší podle § 4 odst. 4 písm. a) bodu 3 zákona.

§ 18

Podmínky provozu čerpacích stanic

(1)

Při plnění palivových nádrží automobilů benzinem z čerpacích stanic se vytěsněné páry benzinu odvádějí z prostoru plnicího hrdla palivové nádrže plynotěsným potrubím do skladovací nádrže čerpací stanice. Celkový objem odvedených par činí 95 – 115 % celkového objemu benzinu přečerpaného do palivové nádrže automobilu. Účinnost zpětného odvodu par je měřena a údaje o měření zaznamenány na tiskopisu uvedeném v příloze č. 13 k této vyhlášce. Podmínky provozu čerpacích stanic jsou uvedeny v přílohách č. 10, č. 11, č. 12 a č. 13 k této vyhlášce.

(2)

Čerpací stanice podle odstavce 1 jsou středními zdroji znečišťování ovzduší podle § 4 odst. 4 písm. a) bodu 3 zákona.

§ 19

Měření emisí a dodržování limitů při skladování

a distribuci benzinu

(1)

Emisním limitem pro zařízení užívající jednotky omezování emisí par benzinu je střední hmotnostní koncentrace par benzinu (přepočtená na normální stavové podmínky) ve výduchu z jednotky omezování emisí par 150 mg/m3.

(2)

Pro zařízení podle ustanovení § 14 až 19 této vyhlášky neuvedená v § 19 odst. 1 platí obecný emisní limit pro těkavé organické látky uplatněný za normálních stavových podmínek.

§ 20

Přechodná ustanovení

(1)

Provozovatelé zdrojů, které mají být oznámeny nebo jejichž provoz má být povolen v rámci podmínek redukčního plánu podle přílohy č. 3 k této vyhlášce, oznámí podle § 11 odst. 1 písm. f) a § 12 odst. 1 písm. c) zákona tento záměr nejpozději do 1. dubna 2003 příslušnému orgánu ochrany ovzduší.

(2)

Redukční plán předložený provozovatelem musí být schválen orgánem kraje nejpozději k 1. dubnu 2004, pokud se jedná o stávající zdroj, a ve lhůtě do 3 měsíců od data předložení návrhu redukčního plánu v případě nového zdroje.

(3)

Provozovatelé nových skladovacích zařízení, plnicích zařízení, čerpacích stanic a mobilních kontejnerů používaných pro účely skladování a distribuce benzinu plní požadavky uvedené v § 14 až 19 ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.

(4)

Provozovatelé stávajících a nových čerpacích stanic plní požadavky uvedené v § 18 a přílohách č. 11, č. 12 a č. 13 k této vyhlášce ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.

(5)

Stávající skladovací zařízení v terminálech s ročním průtokem do 25 000 t/rok včetně plní podmínky provozu uvedené v § 14 odst. 1 od 1. ledna 2005. Do tohoto data plní podmínky provozu uvedené v příloze č. 11 k této vyhlášce.

(6)

Stávající terminály pro plnění mobilních kontejnerů s ročním průtokem do 25 000 t/rok včetně plní podmínky provozu uvedené v § 15 od 1. ledna 2005. Do tohoto data plní podmínky provozu uvedené v příloze č. 11 k této vyhlášce.

(7)

Od 1. ledna 2005 se požadavky na vybavení pro spodní plnění uvedené v příloze č. 10 k této vyhlášce vztahují na všechna plnicí místa pro plnění silničních cisternových vozidel ve všech terminálech s celkovým ročním průtokem terminálu menším než 10 000 t/rok.

(8)

Pro stávající čerpací stanice s ročním průtokem do 500 m3 umístěné mimo sídelní a průmyslové aglomerace platí ustanovení § 17 od 1. ledna 2005. Do tohoto data platí pro tato zařízení podmínky provozu uvedené v příloze č. 11 k této vyhlášce.

(9)

Pro všechna stávající skladovací zařízení v terminálech s ročním průtokem do 25 000 tun včetně platí požadavky § 19 od 1. ledna 2005. Do tohoto data platí pro tato zařízení podmínky provozu uvedené v příloze č. 11 k této vyhlášce.

(10)

Provozovatelé stávajících zdrojů uvedených v příloze č. 2 k této vyhlášce jsou povinni plnit požadavky § 8 až 10 nejpozději k datu uvedenému v § 54 odst. 9 písm. a) zákona. Pro tyto zdroje platí do uvedeného data podmínky provozování a emisní limity stanovené přílohou č. 11 k této vyhlášce. Pro stávající zdroje, které nejsou předmětem přílohy č. 11, platí do uvedeného data obecné emisní limity stanovené zvláštním právním předpisem.4, 5 Toto ustanovení se nevztahuje na zdroje, pro něž jsou požadavky upraveny v § 14 až 19.

(11)

Stávající zdroje budou zařazeny podle kategorií, skupin a podskupin zdrojů uvedených v příloze č. 2 k této vyhlášce a oznámeny nejpozději do 1. ledna 2003.

(12)

U zdroje, na který se neuplatňuje redukční plán podle § 8 odst. 4 písm. b), musí každé jeho zařízení instalované po datu 1. ledna 2003 za účelem omezení emisí splňovat od 1. ledna 2003 všechny požadavky uvedené v ustanoveních § 8 a v příloze č. 2 k této vyhlášce.

§ 21

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.

Ministr:

RNDr. Kužvart v. r.



Poznámky pod čarou:

Směrnice Rady 1999/13/ES, o omezování emisí těkavých organických látek (VOC) vznikajících při užívání organických rozpouštědel při některých činnostech a v některých zařízeních.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/63/ES, o kontrole emisí těkavých organických látek (VOC) vznikajících při skladování benzinu a při jeho distribuci od terminálů k čerpacím stanicím.

Směrnice Rady 96/61/ES, o integrované prevenci a omezování znečištění.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/42/ES ze dne 21. dubna 2004 o omezování emisí těkavých organických látek vznikajících při používání organických rozpouštědel v některých barvách a lacích a výrobcích pro opravy nátěru vozidel a o změně směrnice 1999/13/ES. (32004L0042)

§ 9 odst. 1 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení vlády č. 25/1999 Sb., kterým se stanoví postup hodnocení nebezpečnosti chemických látek a chemických přípravků, způsob jejich klasifikace a označování a vydává Seznam dosud klasifikovaných nebezpečných chemických látek, ve znění nařízení vlády č. 258/2001 Sb.

Nařízení vlády č. 25/1999 Sb., kterým se stanoví postup hodnocení nebezpečnosti chemických látek a chemických přípravků, způsob jejich klasifikace a označování a vydává Seznam dosud klasifikovaných nebezpečných chemických látek, ve znění nařízení vlády č. 258/2001 Sb.

Vyhláška č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování.

Vyhláška č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování.

Vyhláška č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování.

Nařízení vlády č. 353/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší.

Vyhláška č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování.

Například zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb.

Vyhláška č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování.

Nařízení vlády č. 353/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší.

Poznámky pod čarou:
1

Směrnice Rady 1999/13/ES, o omezování emisí těkavých organických látek (VOC) vznikajících při užívání organických rozpouštědel při některých činnostech a v některých zařízeních.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/63/ES, o kontrole emisí těkavých organických látek (VOC) vznikajících při skladování benzinu a při jeho distribuci od terminálů k čerpacím stanicím.

Směrnice Rady 96/61/ES, o integrované prevenci a omezování znečištění.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/42/ES ze dne 21. dubna 2004 o omezování emisí těkavých organických látek vznikajících při používání organických rozpouštědel v některých barvách a lacích a výrobcích pro opravy nátěru vozidel a o změně směrnice 1999/13/ES. (32004L0042)

2

§ 9 odst. 1 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů.

3

Nařízení vlády č. 25/1999 Sb., kterým se stanoví postup hodnocení nebezpečnosti chemických látek a chemických přípravků, způsob jejich klasifikace a označování a vydává Seznam dosud klasifikovaných nebezpečných chemických látek, ve znění nařízení vlády č. 258/2001 Sb.

4

Vyhláška č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování.

5

Nařízení vlády č. 353/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší.

6

Například zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb.