48/2002 Sb. znění účinné od 1. 6. 2002

ZÁKON

ze dne 11. ledna 2002,

kterým se mění zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I

Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 236/1995 Sb., zákona č. 77/1998 Sb., zákona č. 18/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb., se mění takto:

V § 11 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Ústavní soud dále v plénu rozhoduje o návrzích na posouzení souladu mezinárodní smlouvy s ústavním pořádkem podle čl. 87 odst. 2 Ústavy.“.

V § 13 větě druhé se slova „podle čl. 87 odst. 1 písm. a) a g) nebo h) Ústavy“ nahrazují slovy „podle čl. 87 odst. 1 písm. a), g) a h) a čl. 87 odst. 2 Ústavy“.

V § 39 větě druhé se za slovo „ustanovení“ vkládají slova „§ 71d odst. 1,“.

V § 43 odst. 2 písm. b) se za slova „podle § 64 odst. 1 až 4“ vkládají slova „a § 71a odst. 1“.

V § 44 odst. 1 se za slova „odst. 1“ vkládají slova „a 2“.

V § 57 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:

„d)	o návrhu na posouzení souladu mezinárodní smlouvy s ústavním pořádkem podle čl․ 87 odst. 2 Ústavy.“.

V § 64 odst. 2 písmena f) a g) znějí:

„f)	Veřejný ochránce práv,

g)	ministr vnitra, jde-li o návrh na zrušení právního předpisu kraje, hlavního města Prahy a nařízení okresního úřadu.“.

V § 64 odst. 7 se věta druhá zrušuje.

V § 66 odstavec 2 zní:

„(2) Návrh je dále nepřípustný, jestliže před doručením návrhu Ústavnímu soudu pozbyl platnosti ústavní zákon nebo zákon, s nimiž jsou podle návrhu přezkoumávané předpisy v rozporu, nebo dosud nebyl vyhlášen ve Sbírce zákonů.“.

10.

V § 67 odst. 2 se slova „anebo jestliže přestane být pro Českou republiku závazná mezinárodní smlouva podle čl. 10 Ústavy,“ zrušují.

11.

V § 68 odstavec 2 zní:

„(2) Při rozhodování posuzuje Ústavní soud obsah zákona nebo jiného právního předpisu z hlediska jejich souladu s ústavními zákony, a jedná-li se o jiný právní předpis, též se zákony a zjišťuje, zda byly přijaty a vydány v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem.“.

12.

V § 70 odstavec 1 zní:

„(1) Dojde-li po provedeném řízení Ústavní soud k závěru, že zákon nebo jeho jednotlivá ustanovení jsou v rozporu s ústavním zákonem nebo že jiný právní předpis nebo jeho jednotlivá ustanovení jsou v rozporu s ústavním zákonem nebo zákonem, nálezem rozhodne, že takový zákon nebo jiný právní předpis nebo jejich jednotlivá ustanovení se zrušují dnem, který v nálezu určí.“.

13.

V části druhé hlavě druhé se za oddíl první vkládá nový oddíl druhý, který včetně nadpisu zní:

„Oddíl druhý

Řízení o souladu mezinárodních smluv podle

čl. 10a a čl. 49 Ústavy s ústavními zákony

§ 71a

Podání návrhu

(1) Návrh na posouzení souladu mezinárodní smlouvy s ústavním zákonem podle čl. 87 odst. 2 Ústavy může podat

a)	komora Parlamentu od okamžiku, kdy jí byla mezinárodní smlouva předložena k vyslovení souhlasu k ratifikaci, do okamžiku, kdy se na vyslovení souhlasu usnesla,

b)	skupina nejméně 41 poslanců nebo skupina nejméně 17 senátorů od okamžiku, kdy byl Parlamentem k ratifikaci mezinárodní smlouvy vysloven souhlas, do okamžiku, kdy prezident republiky smlouvu ratifikoval,

c)	prezident republiky od okamžiku, kdy mu byla mezinárodní smlouva předložena k ratifikaci.

(2) Návrh skupiny poslanců nebo skupiny senátorů podle odstavce 1 písm. b) musí být podepsán stanoveným počtem poslanců nebo senátorů.

(3) Pokud mezinárodní smlouva nebyla sjednána v autentickém českém znění, musí být k návrhu přiložena mezinárodní smlouva alespoň v jednom autentickém znění a v českém překladu.“.

§ 71b

Nepřípustnost návrhu

(1)	Návrh je nepřípustný, jestliže nebyl předložen v souladu s § 71a odst. 1 a 2.
(2)	Návrh je dále nepřípustný, jestliže ústavní zákon, s nímž je podle návrhu mezinárodní smlouva v rozporu, pozbyl před doručením návrhu Ústavnímu soudu platnosti.

§ 71c

Účastníci řízení

Účastníkem řízení je vedle navrhovatele vždy též Parlament, prezident republiky a vláda.

§ 71d

Postup řízení

(1)	Jestliže o to účastník řízení požádá, Ústavní soud projedná návrh mimo pořadí, ve kterém jej obdržel, a bez zbytečného odkladu.
(2)	Nebyl-li návrh odmítnut a nevzniknou-li v průběhu řízení důvody pro zastavení řízení, je Ústavní soud povinen návrh projednat a rozhodnout o něm i bez dalších návrhů.
(3)	Při rozhodování posuzuje Ústavní soud obsah mezinárodní smlouvy z hlediska jejího souladu s ústavním pořádkem.

§ 71e

Nález a jeho právní následky

(1)

Dojde-li Ústavní soud po provedeném řízení k závěru, že mezinárodní smlouva je v rozporu s ústavním pořádkem, vysloví tento nesoulad nálezem; v nálezu uvede, se kterým ustanovením ústavního pořádku je mezinárodní smlouva v rozporu.

(2)

Dojde-li Ústavní soud po provedeném řízení k závěru, že mezinárodní smlouva není v rozporu s ústavním pořádkem, rozhodne nálezem, že ratifikace mezinárodní smlouvy není v rozporu s ústavním pořádkem.

(3)

Nález Ústavního soudu podle odstavce 1 brání ratifikaci mezinárodní smlouvy do doby, než bude nesoulad odstraněn.“.

Dosavadní oddíly druhý až osmý se označují jako oddíly třetí až devátý.

14.

V § 72 odst. 1 písm. a) se slova „nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy“ zrušují.

15.

V § 74 se slova „nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy“ zrušují.

16.

V § 78 odst. 2 se slova „nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy“ zrušují.

17.

V § 82 odst. 2 písmeno a) zní:

„a)	jde-li o ústavní stížnost podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, které ústavně zaručené právo nebo svoboda a jaké ustanovení ústavního zákona byly porušeny a jakým zásahem orgánu veřejné moci k tomuto porušení došlo,“.

18.

V § 117 se slova „ratifikovaných a vyhlášených mezinárodních smluv o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána“ nahrazují slovy „vyhlášených mezinárodních smluv, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána“.