Pro provoz rodinné skupiny v dětském domově a v dětském domově se školou nebo výchovné skupiny v diagnostickém a výchovném ústavu jsou zajišťovány zejména:

V rodinné skupině dětského domova a dětského domova se školou je zajišťována denní péče o děti způsobem obdobným jako v rodině, a to zpravidla třemi stálými pedagogickými pracovníky a za pomoci stálých nepedagogických pracovníků․ Noční služba v zařízeních je zajišťována zpravidla nepedagogickými pracovníky a dbá o bezpečnost dětí v nočních hodinách zejména od 21.00 do 8.00 hodin. Noční služba může podle potřeby též zajišťovat pomoc dětem při hygienické obsluze a jejich sebeobsluze, při oblékání a přípravě na odchod z budovy, při péči o nemocné děti, při doprovodu dětí k lékařskému vyšetření apod. Počet pracovníků, zajišťujících noční službu, a jejich složení z hlediska počtu mužů a žen stanoví ředitel zařízení s přihlédnutím k provozním podmínkám zařízení a jeho aktuální situaci.

Výchovná skupina je provozována podle odstavců 1 a 2 s tím, že provozní podmínky se mohou upravit s přihlédnutím ke specifickým potřebám dětí.

Rodinná skupina a výchovná skupina může být umístěna i v běžné bytové jednotce, která splňuje požadavky stanovené zvláštními předpisy.²

Pro zletilé nezaopatřené osoby umístěné v zařízení, které se připravují na budoucí povolání, se může zajistit samostatné ubytování v prostorách zařízení nebo mimo zařízení.

V zájmu přípravy na budoucí samostatný život dítěte může být v zařízení zřízena jedna nebo více samostatných bytových jednotek pro ubytování jednotlivých dětí nebo nejvýše tříčlenné skupiny dětí, které se připravují na odchod ze zařízení. Do těchto bytových jednotek mohou být umístěny děti starší 16 let podle kritérií a za podmínek stanovených vnitřním řádem zařízení.

Pro děti po ukončení povinné školní docházky, které se dále nepřipravují na budoucí povolání, může být z výchovných a vzdělávacích důvodů zřízena v diagnostickém ústavu, dětském domově se školou a výchovném ústavu samostatná výchovná skupina se zaměřením na přípravu k pracovním činnostem dětí (dále jen „pracovně výchovná skupina“). Pracovně výchovnou skupinu lze zřídit i mimo sídlo diagnostického ústavu, dětského domova se školou nebo výchovného ústavu.

Dítě zařazené do pracovně výchovné skupiny může vedle přípravy na pracovní činnosti vykonávat též pracovní činnosti v pracovněprávním vztahu. Dítěti zařazenému do pracovně výchovné skupiny může zařízení vedle přípravy na pracovní činnosti zprostředkovat též pracovní činnosti v pracovněprávním vztahu.

Postup v případech zásadní důležitosti, zejména souvisejících s přípravou dítěte na budoucí povolání, s lékařskými zákroky a předpokládanou hospitalizací ve zdravotnickém zařízení, ředitel zařízení předem projedná s rodiči nebo jinými osobami, kterým bylo dítě svěřeno do výchovy rozhodnutím příslušného orgánu (dále jen „osoby odpovědné za výchovu“). Jedná-li se o akutní lékařský zákrok nebo hospitalizaci, ředitel zařízení o něm bezodkladně písemně informuje osoby odpovědné za výchovu. Ve věci přípravy na budoucí povolání ředitel zařízení respektuje názor dítěte, je-li to možné.

Zařízení v rámci protidrogové prevence zajišťují dětem odborné poradenství a preventivní postupy související s identifikací problémů působených návykovými látkami a včasnou intervencí.

Název zařízení obsahuje označení druhu nebo typu zařízení a úředního názvu sídla zařízení včetně názvu ulice a čísla hlavní budovy. Pokud byl zařízení propůjčen čestný název, je po souhlasném stanovisku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy součástí názvu zařízení a uvádí se za názvem zařízení stanoveným v odstavci 4. Název zařízení musí být shodný s názvem zařízení uvedeným v síti škol, předškolních a školských zařízení.

Diagnostické ústavy členěné podle věku dětí⁴ se označují názvem:

Diagnostické ústavy, které se nečlení podle věku dětí, se označují názvem „Diagnostický ústav“.

Budova, v níž je sídlo zařízení, se u hlavního vchodu do budovy označuje názvem:

Je-li součástí zařízení středisko výchovné péče,⁵ uvádí se jeho označení do názvu zařízení.

Při dětských domovech se školou, při diagnostických ústavech a při dětských diagnostických ústavech se podle potřeby zřizuje speciální mateřská škola, speciální základní škola, zvláštní škola nebo pomocná škola, popřípadě třídy pomocné školy.

Při výchovných ústavech a při zařízeních pro děti – cizince se může zřídit speciální základní škola, zvláštní škola, speciální střední škola, odborné učiliště, praktická škola nebo učiliště, popřípadě třída pomocné školy.

Při diagnostických ústavech a při diagnostických ústavech pro mládež se pro děti po ukončení povinné školní docházky zřizují diagnostické třídy.

Školy podle odstavců 1 a 2 se zřizují při počtu nejméně 10 žáků. Diagnostická třída se zřizuje při počtu nejméně 4 žáků. Třída školy a skupina pro odborný výcvik má nejméně 4 žáky a naplňuje se do počtu 8 žáků.

V opodstatněných případech může být pro jednotlivé žáky vypracován individuální vzdělávací program, směřující k účinnému rozvoji žáka a odpovídající jeho schopnostem. Individuální vzdělávací program předkládá třídní učitel žáka po odborné konzultaci s příslušným diagnostickým ústavem, popřípadě s pedagogicko-psychologickou poradnou nebo speciálně pedagogickým centrem řediteli zařízení, který schvaluje jeho realizaci.

V zařízeních se mohou odděleně zřizovat třídy pro děti s uloženou ochrannou výchovou.

Děti jsou do diagnostického ústavu přijímány zpravidla po předchozí dohodě s příslušným orgánem sociálně-právní ochrany dětí. V diagnostickém ústavu je dítě převzato sociální pracovnicí, která současně přebírá a kontroluje úplnost dokladů podle zvláštního zákona.⁶

Vstupní pohovor s dítětem, obsahující zejména informace o důvodech umístění dítěte, o podmínkách jeho pobytu v diagnostickém ústavu, o vnitřním řádu diagnostického ústavu a o dalších perspektivách dítěte provádí psycholog, speciální pedagog – etoped nebo pověřený pedagogický pracovník, který podle potřeby dítě seznámí též s organizačním zajištěním jeho vzdělávání.

Začlenění dítěte do výchovné skupiny provádí příslušný pedagogický pracovník, který dítě seznámí s ostatními dětmi, přidělí mu lůžko, osobní skříňku a věci osobní potřeby včetně ošacení a dalšího vybavení. Současně informuje dítě o organizaci života ve výchovné skupině. Po dobu nepřítomnosti pedagogického pracovníka ve výchovné skupině přejímá jeho povinnosti další pracovník, určený ředitelem diagnostického ústavu.

Je-li dítě výjimečně přijímáno v nočních hodinách nebo ve dnech pracovního volna nebo pracovního klidu, kdy nejsou v diagnostickém ústavu přítomni odborní pracovníci uvedení v odstavcích 1 a 2, provádí základní vstupní pohovor s dítětem pověřený pedagogický pracovník. Vstupní pohovor podle odstavce 2 se provede následně.

Pohovory s dítětem podle odstavců 1 až 4 jsou vedeny v pracovnách příslušných odborných pracovníků nebo v prostorách výchovné skupiny a je o nich proveden záznam, který je součástí osobní dokumentace o dítěti.

Na základě zjištění, vyplývajících z komplexního vyšetření, zpracovává diagnostický ústav návrh na umístění dítěte do odpovídajícího dětského domova, dětského domova se školou nebo do výchovného ústavu. Rozhodnutí o umístění dítěte vydává ředitel diagnostického ústavu. S výsledným rozhodnutím seznámí dítě psycholog nebo speciální pedagog – etoped nejpozději tři dny před jeho umístěním.

Komplexní diagnostická zpráva je složena ze závěrečné zprávy psychologa, sociální pracovnice, školy, speciálního pedagoga – etopeda a popisu zdravotního stavu. Obsahuje popis sociální anamnézy a doporučení zpracovaná na základě výsledků psychologického vyšetření a výsledků výchovně vzdělávacích činností. Obsahuje zejména hodnocení schopností adaptace dítěte, jeho sebevědomí a schopnosti sebehodnocení, volních vlastností, společenských a pracovních návyků, vztahu dítěte k rodině a blízkým osobám, k autoritám, k vrstevníkům a ostatním dětem. Dále obsahuje informace o znalostech a dovednostech dítěte, o jeho chování ve škole, o postavení dítěte ve skupině, o jeho zvláštnostech a o chování v zátěžových situacích, při zvládání konfliktů, a o jeho zájmech.

Umísťování dítěte se vždy účastní pověřený pracovník diagnostického ústavu a příslušného dětského domova, dětského domova se školou nebo výchovného ústavu.

Pro přijetí dětí zadržených na útěku je v diagnostickém ústavu vytvořeno záchytné pracoviště, jehož součástí je vybavená místnost a oddělené sociální zařízení. Dítě zadržené na útěku přijímá diagnostický ústav v případě, že zdravotní stav dítěte není v rozporu se zvláštním předpisem.⁷

Při umístění dítěte zadrženého na útěku do záchytného pracoviště podle odstavce 1 se provedou potřebná hygienická a protiepidemická opatření a zajistí se bezodkladná zdravotní péče, vyžaduje-li to jeho zdravotní stav.

S dítětem zadrženým na útěku je po přijetí vykonán pohovor speciálním pedagogem – etopedem nebo psychologem, při němž je dítěti přiměřeně jeho věku a rozumovým schopnostem podána také informace o předpokládaném průběhu jeho pobytu v diagnostickém ústavu a o jeho právech a povinnostech. Originál písemného záznamu o obsahu pohovoru se stane součástí osobní dokumentace dítěte, kopie zůstane uložena v diagnostickém ústavu.

Po dobu pobytu dítěte v záchytném pracovišti je dítě motivováno k individuálním zájmovým činnostem, pro něž jsou dítěti poskytnuty nezbytné pomůcky a potřeby, a to po dohodě s dítětem. Péči o dítě v záchytném pracovišti zajišťuje pedagogický pracovník, a to v době od 8 do 20 hodin formou pracovních nebo relaxačních činností v rozsahu nejméně 6 hodin denně. Mimo tuto dobu kontroluje stav dítěte pravidelně ve třicetiminutových intervalech pracovník pověřený ředitelem zařízení.

Nejsou-li zjištěny zdravotní nebo psychické překážky, může být dítě umístěno do odpovídající výchovné skupiny.

Děti mentálně, smyslově a tělesně postižené, děti s vadami řeči, děti s více vadami, nemocné a oslabené (dále jen „děti se zdravotním postižením“) se umísťují zejména do dětských domovů, a to s přihlédnutím k druhu a stupni jejich postižení a ke vzdálenosti dětského domova od sídla školy nebo mateřské školy, v níž je dítě integrováno, popřípadě od sídla speciální školy nebo speciální mateřské školy. Současně se přihlíží k oprávněným zájmům dítěte na udržení a rozvíjení kontaktu s rodinou.

Do dětských domovů se děti umísťují jednotlivě nebo pro ně mohou být vytvořeny samostatné rodinné skupiny. Samostatné rodinné skupiny lze zřídit v dětských domovech, které mohou zajistit denní docházku do odpovídající školy nebo mateřské školy.

V případech, kdy nelze zajistit integraci dítěte ani denní docházku dítěte do příslušné speciální školy, je dítě umístěno do internátu této školy, a to pro období školního vyučování.

Dětem, které jsou umístěny jednotlivě v dětských domovech, je podle potřeby zajišťována péče pedagogickým pracovníkem – speciálním pedagogem nebo péče speciálně pedagogického centra. Je-li v dětském domově zřízena samostatná rodinná skupina pro děti se zdravotním postižením, je alespoň jeden z pedagogických pracovníků, zajišťujících péči o tuto skupinu, speciálním pedagogem. Pro děti, které ovládají pouze znakový jazyk, se vždy zajišťuje možnost komunikace ve znakové řeči.

V případě dětí se zdravotním postižením, umístěných do dětského domova se školou nebo do výchovného ústavu, se postupuje přiměřeně podle odstavců 1 až 4, a to s přihlédnutím ke specifickým potřebám dítěte a možnostem dětského domova se školou nebo výchovného ústavu. Děti smyslově, tělesně nebo těžce mentálně postižené, děti s lékařskou diagnózou autismus a děti dlouhodobě nebo chronicky nemocné jsou do dětského domova se školou nebo do výchovného ústavu umísťovány pouze ve výjimečných případech.

Do dětských domovů,⁸ dětských domovů se školou⁹ nebo do výchovných ústavů¹⁰ se nezletilé těhotné dívky nebo matky (dále jen „nezletilé matky“) umísťují zpravidla od dvanáctého týdne těhotenství.

Nezletilým matkám je zajišťována lékařská a poradenská péče prostřednictvím zdravotnických zařízení.

Ředitel zařízení informuje nezletilou matku o možnostech péče o dítě po porodu v rámci výkonu ústavní nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních. V případě žádosti nezletilé matky o přerušení těhotenství ředitel zařízení předem projedná další postup s osobami odpovědnými za výchovu. Jedná-li se o dívku mladší šestnácti let, je k provedení zákroku nezbytný souhlas těchto osob.

Nezletilé matky plní povinnou školní docházku nebo se připravují na budoucí povolání v příslušné škole, nebrání-li tomu jejich zdravotní stav. Jejich děti jsou po dobu výuky v péči odborného zdravotnického pracovníka¹¹ nebo pedagogického pracovníka, popřípadě v jeslích nebo mateřské škole.

Děti nezletilých matek jsou do dětského domova, dětského domova se školou nebo výchovného ústavu umístěny výhradně na základě soudního rozhodnutí.

Do dětských domovů se školou nebo výchovných ústavů, jejichž činnost nebo činnost jejich oddělení je specializovaná na výchovně léčebný režim, jsou přijímány děti vyžadující tento režim v důsledku závažnosti jejich emočních poruch a poruch chování diagnostikovaných příslušným zdravotnickým zařízením (dále jen „děti vyžadující výchovně léčebný režim“), s výjimkou dětí s primárně zdravotní indikací, zejména s psychickým postižením ve smyslu možných rozvíjejících se psychóz, vyžadujících zdravotní péči poskytovanou příslušným zdravotnickým zařízením.

Péči o děti vyžadující výchovně léčebný režim lze v dětských domovech se školou nebo výchovných ústavech zajišťovat pouze v případech, je-li organizačně a personálně zabezpečena možnost individuálních a skupinových forem odpovídajícího terapeutického a psychologického působení. Zpravidla je zajišťována též spolupráce zdravotnického zařízení, které je způsobilé poskytovat požadovanou zdravotní péči.

Do dětských domovů se školou nebo do výchovných ústavů pro děti vyžadující výchovně léčebný režim se tyto děti umísťují na nezbytně nutnou dobu. Dítě, které již výchovně léčebný režim vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nevyžaduje, je přemístěno do dětského domova nebo výchovného ústavu, popřípadě jejich oddělení, bez výchovně léčebného režimu.

Zařízení pro děti – cizince se zřizuje s počtem nejméně tří a nejvíce šesti rodinných nebo výchovných skupin, z toho nejméně jedna skupina se zřizuje za účelem diagnostického vyšetření dětí – cizinců.

Rodinná nebo výchovná skupina se může sestavit s přihlédnutím k věku a pohlaví dětí – cizinců a k jejich specifickým náboženským a sociálně a kulturně historickým zvyklostem.

Zařízení zřízené podle § 13 plní úkoly diagnostické, výchovně vzdělávací, terapeutické a sociální.

V rámci diagnostických úkolů se zjišťuje úroveň dosažených znalostí, dovedností a schopností dítěte – cizince, dále míra jeho znalostí českého jazyka a míra sociálně kulturních, náboženských a sociálně právních potřeb.

V rámci výchovně vzdělávacích úkolů se dětem – cizincům zajišťuje předškolní výchova, základní vzdělávání nebo střední vzdělávání, a to podle míry jejich rozumových a jazykových schopností. Výuku směřující k prohloubení znalostí českého jazyka zajišťuje vždy zařízení pro děti – cizince.

V rámci terapeutických úkolů se provádějí individuální konzultace zaměřené na zklidnění dítěte, odbourávání úzkosti a traumat, posilování pocitu jistoty a bezpečí, které směřují k sebeuvědomění dítěte – cizince a rozvoji jeho osobnosti. Terapeutickými postupy se usiluje o adaptaci na systém výchovné péče v zařízení, k vytváření vztahů k ostatním dětem v rámci zařízení i mimo ně. Dítě – cizinec je postupně připravováno na poznání osobních perspektiv po ukončení pobytu v zařízení, podle potřeb i na následný samostatný život v zemi původu, popřípadě v jiné zemi.

Při plnění sociálních úkolů jsou v rámci možností akceptovány kulturně historické a náboženské zvyklosti, například v ubytování, stravování, oblékání.

Podle individuální potřeby jsou pro děti – cizince smluvně realizovány tlumočnické služby.

Územní obvody diagnostických ústavů vymezují správní obvody krajů nebo obcí s rozšířenou působností, z nichž diagnostické ústavy přijímají děti. Současně stanoví území, ve kterých jsou rozmístěny dětské domovy, dětské domovy se školou a výchovné ústavy, do nichž diagnostické ústavy děti umísťují.

Dětský diagnostický ústav v Liberci má územní působnost pro obce s rozšířenou působností Česká Lípa, Frýdlant, Jablonec nad Nisou, Jilemnice, Liberec, Nový Bor, Tanvald, Turnov, Železný Brod, Bílina, Děčín, Chomutov, Kadaň, Litoměřice, Litvínov, Louny, Lovosice, Most, Podbořany, Roudnice nad Labem, Rumburk, Teplice, Ústí nad Labem, Varnsdorf a Žatec.

Dětský diagnostický ústav v Hradci Králové má územní působnost pro obce s rozšířenou působností Broumov, Dobruška, Dvůr Králové nad Labem, Hořice, Hradec Králové, Jaroměř, Jičín, Kostelec nad Orlicí, Náchod, Nová Paka, Nové Město nad Metují, Nový Bydžov, Rychnov nad Kněžnou, Semily, Trutnov, Vrchlabí, Česká Třebová, Hlinsko, Holice, Chrudim, Králíky, Lanškroun, Litomyšl, Moravská Třebová, Pardubice, Polička, Přelouč, Svitavy, Ústí nad Orlicí, Vysoké Mýto a Vamberk.

Dětský diagnostický ústav v Českých Budějovicích má územní působnost pro obce s rozšířenou působností Blatná, České Budějovice, Český Krumlov, Dačice, Jindřichův Hradec, Kaplice, Milevsko, Písek, Prachatice, Soběslav, Strakonice, Tábor, Trhové Sviny, Třeboň, Týn nad Vltavou, Vimperk, Vodňany, Havlíčkův Brod, Humpolec, Chotěboř, Pacov, Pelhřimov a Světlá nad Sázavou.

Dětský diagnostický ústav v Plzni má územní působnost pro obce s rozšířenou působností Aš, Cheb, Karlovy Vary, Kraslice, Mariánské Lázně, Ostrov, Sokolov, Blovice, Domažlice, Horažďovice, Horšovský Týn, Klatovy, Kralovice, Nepomuk, Nýřany, Plzeň, Přeštice, Rokycany, Stod, Stříbro, Sušice a Tachov.

Dětský diagnostický ústav v Praze 4 má územní působnost pro hlavní město Prahu a pro obce s rozšířenou působností Benešov, Říčany, Vlašim a Votice.

Dětský diagnostický ústav v Dobřichovicích má územní působnost pro obce s rozšířenou působností Beroun, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Čáslav, Černošice, Český Brod, Dobříš, Hořovice, Kladno, Kolín, Kralupy nad Vltavou, Kutná Hora, Lysá nad Labem, Mělník, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Neratovice, Nymburk, Poděbrady, Příbram, Rakovník, Sedlčany a Slaný.

Dětský diagnostický ústav v Brně má územní působnost pro obce s rozšířenou působností Blansko, Boskovice, Brno, Břeclav, Bučovice, Hodonín, Hustopeče, Ivančice, Kuřim, Kyjov, Mikulov, Moravský Krumlov, Pohořelice, Rosice, Slavkov u Brna, Šlapanice, Tišnov, Veselí nad Moravou, Vyškov, Znojmo, Židlochovice, Bystřice nad Pernštejnem, Jihlava, Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou, Nové Město na Moravě, Telč, Třebíč, Velké Meziříčí, Žďár nad Sázavou, Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Kroměříž, Uherské Hradiště a Uherský Brod.

Dětský diagnostický ústav v Bohumíně má územní působnost pro obce s rozšířenou působností Bílovec, Bohumín, Bruntál, Český Těšín, Frenštát pod Radhoštěm, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Havířov, Hlučín, Jablunkov, Karviná, Kopřivnice, Kravaře, Krnov, Nový Jičín, Odry, Opava, Orlová, Ostrava, Rýmařov, Třinec a Vítkov.

Dětský diagnostický ústav v Olomouci má územní působnost pro obce s rozšířenou působností Olomouc, Přerov, Šternberk, Uničov, Litovel, Hranice, Jeseník, Mohelnice, Konice, Prostějov, Zábřeh, Šumperk, Lipník nad Bečvou, Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Meziříčí, Vsetín, Luhačovice, Otrokovice, Valašské Klobouky, Vizovice a Zlín.

Diagnostický ústav pro mládež v Praze 2 má územní působnost pro hlavní město Prahu a kraje Středočeský, Plzeňský, Karlovarský, Liberecký, Ústecký, Jihočeský, Královéhradecký a pro obce s rozšířenou působností Hlinsko, Holice, Chrudim, Pardubice, Přelouč, Havlíčkův Brod, Humpolec, Chotěboř, Pacov, Pelhřimov a Světlá nad Sázavou, a to pro chlapce.

Diagnostický ústav pro mládež v Praze 4 má územní působnost pro hlavní město Prahu a kraje Středočeský, Plzeňský, Karlovarský, Liberecký, Ústecký, Jihočeský, Královéhradecký a pro obce s rozšířenou působností Hlinsko, Holice, Chrudim, Pardubice, Přelouč, Havlíčkův Brod, Humpolec, Chotěboř, Pacov, Pelhřimov a Světlá nad Sázavou, a to pro dívky.

Diagnostický ústav pro mládež v Brně má územní působnost pro kraje Jihomoravský a Zlínský a pro obce s rozšířenou působností Litomyšl, Moravská Třebová, Polička, Svitavy, Bystřice nad Pernštejnem, Jihlava, Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou, Nové Město na Moravě, Telč, Třebíč, Velké Meziříčí a Žďár nad Sázavou, a to pro chlapce. Územní působnost pro dívky je rozšířena o kraj Olomoucký a obce s rozšířenou působností Bílovec, Bruntál, Český Těšín, Frenštát pod Radhoštěm, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Jablunkov, Kopřivnice, Krnov, Nový Jičín, Odry, Opava, Rýmařov, Třinec a Vítkov.

Diagnostický ústav pro mládež v Ostravě má územní působnost pro kraje Moravskoslezský a Olomoucký a pro obce s rozšířenou působností Ústí nad Orlicí, Žamberk, Králíky, Lanškroun, Česká Třebová, Vysoké Mýto, a to pro chlapce. Územní působnost pro dívky zahrnuje obce s rozšířenou působností Bohumín, Havířov, Hlučín, Karviná, Kravaře, Orlová a Ostrava.

Zařízení pro děti – cizince má územní působnost pro celou Českou republiku a nepodléhá územní působnosti diagnostických ústavů v odstavcích 2 až 14.