Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 16/1959 Sb., zákona č. 58/1964 Sb., zákona č. 65/1965 Sb., zákona č. 67/1965 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., zákona č. 88/1968 Sb., zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 148/1983 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona č. 550/1991 Sb., zákona č. 582/1991 Sb., zákona č. 235/1992 Sb., zákona č. 589/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 308/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 61/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb. a zákona č․ 309/2002 Sb., se mění takto:
| 1. | V § 17 odst. 2 větě druhé se za slovo „neschopnosti“ vkládají slova „nebo karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu“ a číslo „50“ se nahrazuje číslem „25“. |
| 2. | V § 18 odst. 1 větě druhé se slova „před vstupem do zaměstnání a“ zrušují. |
| 3. | V § 18 odst. 2 se slova „kalendářní čtvrtletí, které předchází kalendářnímu čtvrtletí, v němž“ nahrazují slovy „období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém“. |
| 4. | V § 18 odstavec 3 zní: „(3) Jestliže pracovní neschopnost vznikla v období, kdy od vstupu zaměstnance do zaměstnání do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž pracovní neschopnost vznikla, neuplynulo 12 kalendářních měsíců, je rozhodným obdobím období od vstupu do zaměstnání do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž pracovní neschopnost vznikla.“. |
| 5. | V § 18 odst. 4 se slovo „doba“ nahrazuje slovem „období“ a slova „dne bezprostředně předcházejícího dni vzniku pracovní neschopnosti“ se nahrazují slovy „konce tohoto kalendářního měsíce“. |
| 6. | V § 18 odstavec 6 zní: „(6) Nemá-li zaměstnanec v rozhodném období stanoveném podle odstavců 2 až 4 započitatelný příjem nebo není-li v rozhodném období žádný kalendářní den, jímž se dělí vyměřovací základ, prodlužuje se rozhodné období vždy o tři kalendářní měsíce tak, aby v takto prodlouženém rozhodném období byl započitatelný příjem a alespoň jeden kalendářní den, jímž se dělí vyměřovací základ; toto rozhodné období však může začít nejdříve dnem vstupu zaměstnance do zaměstnání. Jestliže v rozhodném období stanoveném podle odstavců 2 až 4 nebo podle věty první nemá zaměstnanec započitatelný příjem nebo není-li v rozhodném období žádný kalendářní den, jímž se dělí vyměřovací základ, nemocenské se stanoví ze započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl za kalendářní den v kalendářním měsíci, v němž pracovní neschopnost vznikla; takto zjištěný pravděpodobný započitatelný příjem za kalendářní den se považuje za denní vyměřovací základ.“. |
| 7. | V § 18 odstavec 8 zní: „(8) Částka denního vyměřovacího základu vypočtená podle odstavců 1 až 7 se upraví tak, že a) | za dobu prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti se z částky do 480 Kč počítá 90 %, z částky nad 480 Kč do 690 Kč se počítá 60 % a k částce nad 690 Kč se nepřihlíží, | b) | od patnáctého kalendářního dne pracovní neschopnosti se částka do 480 Kč počítá v plné výši, z částky nad 480 Kč do 690 Kč se počítá 60 % a k částce nad 690 Kč se nepřihlíží.“. |
|
| 8. | V § 18 odst. 9 větě první se za slovo „základu“ vkládají slova „upravená podle odstavce 8“ a věta druhá se zrušuje. |
| 9. | V § 18 se odstavce 10 a 11 zrušují. Dosavadní odstavec 12 se označuje jako odstavec 10. |
| 10. | V § 40 odst. 1 se slova „a 9 nebo částky uvedené v § 18 odst. 8 a 9“ nahrazují slovy „nebo částky uvedené v § 18 odst. 8“. |
| 11. | V § 40 odst. 2 se slova „a 9“ zrušují. |
| 12. | Za § 40 se vkládá nový § 40a, který zní: „§ 40a Ustanovení § 40 se pro roky 2004 a 2005 nepoužije.“. |
