Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

470/2003 Sb. znění účinné od 31. 12. 2003 do 4. 11. 2004

470

 

VYHLÁŠKA

ze dne 15. prosince 2003,

kterou se stanoví rozsah a způsob poskytování informací zdravotnickými zařízeními

do Národního zdravotnického informačního systému

 

Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 67c odst. 2 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 260/2001 Sb. a zákona č. 285/2002 Sb.:

§ 1

(1)

Zdravotnická zařízení poskytují do Národního zdravotnického informačního systému informace1 v rozsahu stanoveném v příloze.

(2)

Zdravotnická zařízení poskytují informace podle odstavce 1 do Národního zdravotnického informačního systému v písemné nebo elektronické formě.

§ 2

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 31. prosince 2003.

Ministryně:

MUDr. Součková v. r.

Příloha

Rozsah a poskytování informací zdravotnickými zařízeními do Národního zdravotnického informačního systému pro potřeby vedení Národních zdravotních registrů

1.

Národní onkologicky registr

 

Pro potřeby vedení Národního onkologického registru (NOR) poskytuje do Národního zdravotnického informačního systému (NZIS) informace každé zdravotnické zařízení, které diagnostikovalo, léčilo nebo dispenzarizovalo onemocnění ze skupiny diagnóz zhoubné novotvary (C00 - C97), onemocnění hodnocené jako novotvary in situ (D00 - D09) a novotvary nejistého nebo neznámého chovaní (D37 - D48), a to v rozsahu:

 

1.1.

osobní údaje potřebné pro identifikaci pacienta (rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení; adresa místa trvalého pobytu),

1.2.

údaje související se zdravotním stavem pacienta, a to osobní a rodinnou anamnézu pacienta související s onemocněním,

1․3.

údaje o sledovaném onemocnění ( průběh a léčba onemocnění),

1.4.

údaje o dispenzarizaci pacienta,

1.5.

údaje potřebné k identifikaci zdravotnického zařízení hlásícího, léčícího a dispenzarizujícího a název oddělení zdravotnického zařízení (dále jen „název oddělení“).

Po uplynutí 25 let od roku úmrtí pacienta jsou osobní údaje anonymizovány.

Zdravotnická zařízení poskytují informace o sledovaném onemocnění do NZIS v elektronické formě do 30 dnů od stanovení diagnózy a informace o průběhu sledovaného onemocnění a průběhu léčení sledovaného onemocnění v intervalech 1, 2, 3, 4, 5, 7, 10 a dále po 5 letech nebo při úmrtí pacienta.

 

2.

Národní registr hospitalizovaných

 

Pro potřeby vedení Národního registru hospitalizovaných poskytuje do NZIS informace každé zdravotnické zařízení ústavní péče, s výjimkou lázeňských léčeben a ozdravoven, za každou ukončenou hospitalizaci pacienta na lůžkovém oddělení zdravotnického zařízení, a to v rozsahu:

 

2.1.

osobní údaje potřebné pro identifikaci pacienta (rodné číslo; obec místa trvalého pobytu),

2.2.

údaje související s přijetím pacienta,

2.3.

údaje související se zdravotním stavem pacienta ve vztahu k hospitalizaci, a to diagnostické údaje o průběhu a léčbě nemoci; stav pacienta při propuštění a potřeba další zdravotní péče,

2.4.

údaje potřebné k identifikaci zdravotnického zařízení poskytujícího ústavní péči a název oddělení.

Po uplynutí 5 let od roku ukončení lůžkové péče jsou osobní údaje anonymizovány.

Zdravotnická zařízení poskytují informace do NZIS v písemné formě (osobně nebo v zásilce na doručenku) do 5 dnů od ukončení každého kalendářního měsíce nebo v elektronické formě do 30 dnů od ukončení každého kalendářního měsíce.

 

3.

Národní registr rodiček

 

Pro potřeby vedení Národního registru rodiček poskytuje do NZIS informace každé zdravotnické zařízení, které provedlo porod případně poporodní ošetření rodičky a novorozence, a to v rozsahu:

 

3.1.

osobní údaje potřebné pro identifikaci rodičky (rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení, obec místa trvalého pobytu),

3.2.

údaje související se zdravotním stavem rodičky ve vztahu k těhotenství a porodu a se . zdravotním stavem narozeného dítěte, a to průběh těhotenství a porodu; stav matky a narozeného dítěte při propuštění; zdravotní charakteristika narozeného dítěte,

3.3.

údaje potřebné k identifikaci zdravotnického zařízení, které provedlo porod nebo poporodní ošetření rodičky a název oddělení.

Po uplynutí 10 let od roku porodu jsou osobní údaje anonymizovány.

Zdravotnická zařízení poskytují informace do NZIS v písemné formě (osobně nebo v zásilce na doručenku) za každý ukončený kalendářní měsíc nejpozději do 10. dne následujícího kalendářního měsíce nebo v elektronické formě za každý ukončený kalendářní měsíc nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce.

 

4.

Národní registr novorozenců

 

Pro potřeby vedení Národního registru novorozenců poskytuje do NZIS informace každé zdravotnické zařízení, které provedlo porod případně poporodní ošetření rodičky a novorozence,a to v rozsahu:

 

4.1.

osobní údaje potřebné k identifikaci matky a novorozence (rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení, obec místa trvalého pobytu),

4.2.

údaje související se zdravotním stavem matky a novorozence, a to porodní údaje,

4.3.

údaje související se zdravotním stavem novorozence a jeho léčba,

4.4.

údaje o zdravotním stavu novorozence (dítěte) při propuštění ze zdravotnického zařízení,

4.5.

údaje potřebné k identifikaci zdravotnického zařízení, kde se dítě narodilo, popřípadě kde byla dítěti poskytnuta lůžková péče a název oddělení.

Po uplynutí 10 let od roku narození jsou osobní údaje anonymizovány.

Zdravotnická zařízení poskytují informace do NZIS v písemné formě (osobně nebo v zásilce na doručenkou) za každý ukončený kalendářní měsíc nejpozději do 10. dne následujícího kalendářního měsíce nebo v elektronické formě za každý ukončený kalendářní měsíc nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce.

 

5.

Národní registr vrozených vad

 

Pro potřeby vedení Národního registru vrozených vad poskytuje do NZIS informace každé zdravotnické zařízení, kde byla vrozená vada plodu nebo dítěte diagnostikována, a to v rozsahu:

 

5.1.

osobní údaje potřebné pro identifikaci matky a dítěte (rodné číslo, obec místa trvalého pobytu),

5.2.

údaje o otci dítěte (rok narození, zaměstnání),

5.3.

údaje související se zdravotním stavem matky a dítěte, a to osobní a rodinná anamnéza matky, diagnostické údaje a průběh těhotenství, zjištěná vrozená vada dítěte,

5.4.

údaje potřebné k identifikaci zdravotnického zařízení, které vrozenou vadu diagnostikovalo a název oddělení.

Po uplynutí 5 let od roku dosažení 15. let věku narozeného dítěte jsou osobní údaje anonymizovány.

Zdravotnická zařízení poskytují informace do NZIS v písemné formě (osobně nebo v zásilce s doručenkou) za každý ukončený kalendářní měsíc nejpozději do 10. dne následujícího kalendářního měsíce nebo v elektronické formě za každý ukončený kalendářní měsíc nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce.

 

6.

Národní registr uživatelů lékařsky indikovaných substitučních látek

 

Pro potřeby vedení Národního registru uživatelů lékařsky indikovaných substitučních látek poskytuje se souhlasem uživatele do NZIS informace každé zdravotnické zařízení, pověřené poskytováním substituční léčby, a to v rozsahu:

 

6.1.

osobní údaje potřebné pro identifikaci uživatele (rodné číslo, příjmení, jméno, popřípadě jména, místo trvalého pobytu, státní občanství, stát, zdravotní pojišťovna, číslo pojištěnce, není-li tímto číslem rodné číslo),

6.2.

údaje související se zdravotním stavem uživatele substituční látky,

6.3.

údaje o léčbě substituční látkou, o její změně nebo ukončení,

6.4.

údaje potřebné k identifikaci zdravotnického zařízení a lékaře předávajícího zdravotnickou dokumentaci uživatele,

6.5.

údaje o zdravotnickém zařízení, do kterého byla předána zdravotnická dokumentace uživatele, po ukončení nebo změně substituční léčby (identifikační číslo organizace).

Po uplynutí 20 let od roku ukončení substituční léčby jsou osobní údaje anonymizovány.

Zdravotnická zařízení poskytují informace do NZIS v písemné formě (osobně nebo v zásilce na doručenku) do 24 hodin po podání první dávky substituční látky a do 24 hodin po ukončení nebo změně substituční léčby.

 

7.

Národní registr potratů

 

Pro potřeby vedení Národního registru potratů poskytuje do NZIS informace každé zdravotnické zařízení, kde byl potrat proveden, případně žena ošetřena v souvislosti s potratem nebo mimoděložním těhotenství, a to v rozsahu;

 

7.1.

osobní údaje potřebné pro identifikaci ženy (rodné číslo, obec místa trvalého pobytu),

7.2.

údaje související se zdravotním stavem ženy ve vztahu k potratu, a to osobní anamnéza,

7.3.

údaje k provedenému potratu (o druhu potratu, o zdravotních důvodech),

7.4.

údaje o plodu (stáří, hmotnost, délka),

7.5.

údaje potřebné pro identifikaci zdravotnického zařízení, kde byl výkon proveden a pro identifikaci zdravotnického zařízení, které výkon provedlo.

Po uplynuti 10 let od data potratu jsou osobní údaje anonymizovány.

Zdravotnické zařízení poskytuje informace do NZIS v písemné formě (osobně nebo v zásilce na doručenku) za každý ukončený kalendářní měsíc nejpozději do 5. dne následujícího kalendářního měsíce nebo v elektronické. formě za každý ukončený kalendářní měsíc nejpozději do 10. dne následujícího kalendářního měsíce.

 

8.

Národní registr cévní chirurgie

 

Pro potřeby vedení Národního registru cévní chirurgie poskytuje do NZIS informace každé zdravotnické zařízení, ve kterém byla cévně rekonstrukční operace (výkony) provedena, a to v rozsahu:

 

8.1.

osobní údaje potřebné pro identifikaci pacienta (rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení),

8.2.

údaje související se zdravotním stavem pacienta ve vztahu k onemocnění, a to předoperační informace (osobní a rodinná anamnéza),

8.3.

údaje o léčbě a průběhu nemoci, důvod a typ operace, operační informace (datum operace, identifikace operatéra, odborné údaje o provedené operaci) a pooperační informace (odborné údaje o pooperačních komplikacích, o propuštění ze zdravotnického zařízení, popřípadě o úmrtí pacienta),

8.4.

údaje potřebné pro identifikaci zdravotnického zařízení, ve kterém byly provedeny cévně rekonstrukční operace a název oddělení.

Po uplynutí 5 let od roku úmrtí jsou osobní údaje anonymizovány.

Zdravotnická zařízení poskytuji informace do NZIS v elektronické formě do 30 dnů od ukončení hospitalizace v souvislosti s hlášeným výkonem.

 

9.

Národní registr kloubních náhrad

 

Pro potřeby vedení Národního registru kloubních náhrad poskytuje do NZIS informace každé zdravotnické zařízení provádějící implantace umělé kloubní náhrady kyčelního kloubu, a to v rozsahu:

 

9.1.

osobní údaje potřebné pro identifikaci pacienta (rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení),

9.2.

údaje související se zdravotním stavem pacienta ve vztahu k onemocněni, a to předoperační informace (osobní a rodinná anamnéza),

9.3.

údaje o léčbě a průběhu nemoci, důvod a typ operace, operační údaje (datum operace, identifikace operatéra),

9.4.

údaje o provedené operaci včetně podrobné identifikace všech komponent použité umělé kloubní náhrady,

9.5.

údaje potřebné k identifikaci zdravotnického zařízení, kde byla implantace provedena a název oddělení.

Po uplynutí 5 let od roku úmrtí jsou osobní údaje anonymizovány.

Zdravotnické zařízení poskytuje informace do NZIS v elektronické formě do 30 dnů od provedení operace.

 

10.

Registr lékařů, zubních lékařů a farmaceutů

 

Pro potřeby vedení Registru lékařů, zubních lékařů a farmaceutů poskytuje do systému NZIS informace každé zdravotnické zařízení, a to v rozsahu:

 

10.1.

osobní údaje potřebné pro identifikaci lékaře, zubního lékaře a farmaceuta (rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a titul),

10.2.

údaje o vzdělání a specializaci,

10.3.

údaje o pracovním nebo obdobném poměru,

10.4.

údaje potřebné k identifikaci zdravotnického zařízení, k němuž má lékař, zubní lékař nebo farmaceut pracovní nebo obdobný poměr; velikost úvazku.

Zdravotnické zařízení poskytuje informace do NZIS v písemné nebo elektronické formě za kalendářní rok vždy k 31.12.

 

11.

Národní kardiochirurgický registr

 

Pro potřeby vedení Národního kardiochirurgického registru poskytuje do NZIS informace každé zdravotnické zařízení, ve kterém byl kardiochirurgický výkon proveden, a to v rozsahu:

 

11.1.

osobní údaje potřebné pro identifikaci pacienta (rodné číslo, příjmení, jméno, popřípadě jména),

11.2.

údaje související se zdravotním stavem pacienta ve vztahu k onemocnění, a to předoperační informace (osobní a rodinná anamnéza),

11.3.

údaje o léčbě a průběhu nemoci, důvod a typ operace,

11.4.

operační informace (datum operace, odborné údaje o provedené operaci, identifikace operatéra),

11.5.

pooperační informace (odborné údaje o poskytované péči při pobytu na jednotce intenzívní péče zdravotnického zařízení, o pooperačních komplikacích, o propuštění ze zdravotnického zařízení, popřípadě o příčině úmrtí pacienta),

11.6.

údaje potřebné k identifikaci zdravotnického zařízení, ve kterém byla provedena kardiochirurgické operace a název oddělení.

Po uplynutí 20 let od roku úmrtí jsou osobní údaje anonymizovány.

Zdravotnická zařízení poskytuji informace do NZIS v elektronické formě do 30 dnů od ukončení hospitalizace.

 

12.

Národní registr kardiovaskulárních intervencí

 

Pro potřeby vedení Národního registru kardiovaskulárních intervencí poskytuje do NZIS informace každé zdravotnické zařízení, ve kterém byla kardiovaskulární intervence (výkony) provedena, a to v rozsahu:

 

12.1.

osobní údaje potřebné pro identifikaci pacienta (rodné číslo, příjmení, jméno, popřípadě jména),

12.2.

údaje související se zdravotním stavem pacienta ve vztahu k onemocnění a datum provedení kardiovaskulární intervence koronárních cév katetrizací (indikace, průběh obtíži, osobní anamnéza, výsledky angiografie, popis výkonu včetně procedur a přidružených výkonů),

12.3.

údaje o případných nekoronárních cévních intervencích (končetin),

12.4.

údaje potřebné k identifikaci zdravotnického zařízení, ve kterém byla intervence provedena a název oddělení,

12.5.

údaje potřebné k identifikaci lékaře, který provedl intervenci (jméno, popřípadě jména, příjmení, pracovní zařazení).

Po uplynutí 5 let od úmrtí jsou osobní údaje anonymizovány.

Zdravotnická zařízení poskytují informace do NZIS v elektronické formě do 30 dnů po provedení kardiovaskulární intervence.

 

13.

Národní registr nemocí z povolání a ohrožení nemocí z povolání

 

Pro potřeby vedení Národního registru nemocí z povolání a ohrožení nemocí z povolání poskytuje do NZIS informace každé zdravotnické zařízení, které je střediskem nemoci z povolání, a to v rozsahu:

 

13.1.

osobní údaje potřebné pro identifikaci pacienta (rodné číslo; jméno, popřípadě jména, příjmení; místo trvalého pobytu; datum úmrtí, pokud se jedná o úmrtí v souvislosti s nemocí z povolání),

13.2.

údaje související se zdravotním stavem pacienta, a to ve vztahu k nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání (datum zjištění nemoci z povolání, diagnóza nemoci, odpovídající položka seznamu nemocí z povolání uvedená ve zvláštním právním předpise,2 datum, od kterého nemoc již není nemocí z povolání),

13.3.

údaje potřebné pro charakterizaci rizika, popřípadě podmínek vzniku nemocí z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání (zaměstnáni, při jehož výkonu nemoc z povolání vznikla, rizikový faktor pracovních podmínek,3 který nemoc z povolání způsobil, míra expozice rizikového faktoru, kategorie práce),

13.4.

údaje potřebné pro identifikaci zaměstnavatele (sídlo a identifikační číslo organizační složky státu, kraje nebo obce nebo identifikační číslo organizace, pokud bylo přiděleno, obchodní firma nebo název, sídlo, adresa organizační složky zahraniční osoby na území České republiky, nebo jméno, popřípadě jména, příjmení, adresa trvalého pobytu nebo adresa hlášeného pobytu cizince na území České republiky nad 90 dnů nebo adresa místa trvalého pobytu cizince na území České republiky nebo bydliště v cizině a místo podnikání, jedná-li se o zaměstnavatele, který je fyzickou osobou, odvětvová klasifikace ekonomické činnosti),

13.5.

údaje potřebné pro identifikaci zdravotnického zařízení, které nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání uznalo,

13.6.

údaje potřebné pro identifikaci lékaře, který jménem příslušného zdravotnického zařízení lékařský posudek o uznání nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání vydal (jméno, popřípadě jména, příjmení a titul, pracovní zařazení); datum zjištění nemoci z povolání.

Po uplynutí 40 let od roku nahlášení nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání jsou osobní údaje anonymizovány.

Zdravotnická zařízení poskytují informace do NZIS v písemné formě na předepsaném formulář za každou uznanou nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání měsíčně vždy do 10. dne následujícího měsíce, ve kterém lékařský posudek o uznání nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání nabyl právní moci.



Poznámky pod čarou:

§ 67c odst. 1 a § 67d odst. 1 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 260/2001 Sb. a zákona č. 285/2002 Sb.

Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání.

Vyhláška č. 89/2001 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli.

Poznámky pod čarou:
1

§ 67c odst. 1 a § 67d odst. 1 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 260/2001 Sb. a zákona č. 285/2002 Sb.

2

Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání.

3

Vyhláška č. 89/2001 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli.