64/2003 Sb. znění účinné od 1. 4. 2003 do 30. 4. 2004

VYHLÁŠKA

ze dne 25. února 2003

o kapitálové přiměřenosti obchodníka s cennými papíry,

který není bankou nebo pobočkou zahraniční banky, na individuálním základě

Ministerstvo financí po dohodě s Komisí pro cenné papíry stanoví podle § 46d odst. 3 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění zákona č. 362/2000 Sb. a č. 308/2002 Sb.:

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1-6)

§ 1

Předmět úpravy

Touto vyhláškou se stanoví

struktura kapitálu obchodníka s cennými papíry,¹ který není bankou nebo pobočkou zahraniční banky (dále jen „obchodník“),

postup propočtu kapitálového požadavku k

1.	úvěrovému riziku investičního a obchodního portfolia,
2.	riziku angažovanosti obchodního portfolia,
3.	tržnímu riziku, zejména obecnému úrokovému, obecnému akciovému, měnovému a komoditnímu riziku,
4.	opcím,

postup propočtu kapitálové přiměřenosti na individuálním základě,

limit kapitálové přiměřenosti na individuálním základě,

limit čisté angažovanosti investičního portfolia.

§ 2

Vymezení pojmů

(1)

Pro účely této vyhlášky se rozumí

bankou ve státě zóny A osoba oprávněná k přijímání vkladů od veřejnosti a poskytování úvěrů na základě povolení uděleného orgánem státu, který se nachází v zóně A. Pobočka takovéto osoby, která působí ve státě zóny B, se posuzuje jako banka ve státě zóny A,

bankou ve státě zóny B osoba oprávněná k přijímání vkladů od veřejnosti a poskytování úvěrů na základě povolení uděleného orgánem státu, který se nachází v zóně B. Pobočka takovéto osoby, která působí ve státě zóny A, se posuzuje jako banka ve státě zóny B,

centrální vládou ministerstva a oddělení úřadů centrální vlády a osoby, založené nebo najaté vládou, sloužící veřejným účelům, jejichž závazky jsou plně zaručené bezpodmínečnou, výslovnou a neomezenou zárukou státu,

delta ekvivalentem opce součin reálné hodnoty podkladového nástroje a delty opce,

deltou opce poměr změny reálné hodnoty opce a změny reálné hodnoty příslušného podkladového nástroje; jedná se o první derivaci reálné hodnoty opce podle reálné hodnoty podkladového nástroje,

gammou poměr změny delty opce a změny reálné hodnoty příslušného podkladového nástroje; jedná se o druhou derivaci reálné hodnoty opce podle reálné hodnoty podkladového nástroje,

globální depozitní poukázkou (GDR) cenný papír, který reprezentuje akcie jiných osob a z jehož držení nevyplývá hlasovací právo,

kapitálovou investicí účastnické cenné papíry, ostatní podíly vyjadřující účast v právnické osobě a podřízené dluhy zahrnované do kapitálu bank, obchodníků s cennými papíry nebo pojišťoven,

komoditním nástrojem komodita nebo derivát s komoditou jako podkladovým nástrojem,

komoditou fyzický produkt, se kterým se obchoduje nebo může obchodovat na sekundárním trhu,

Macaulayho durací vážený průměr dob mezi současností a splatnostmi jednotlivých peněžních závazků, kde vahami jsou reálné hodnoty jim odpovídajících peněžních toků. Macaulayho durace D se počítá jako

kde:

C je peněžní tok; r je výnosnost do splatnosti v procentech; t je doba v letech.

marží hodnota finančních nástrojů stanovená clearingovým centrem, kterou musí osoba převést na účet clearingového centra jako kolaterál po dobu trvání futures nebo burzovních opcí,

mezinárodními finančními institucemi

Evropská investiční banka (EIB),

mezinárodní rozvojové banky, a to African Development Bank (AfDB), Asian Development Bank (AsDB), Caribbean Development Bank (CDB), Council of Europe Resettlement Fund, Council of Europe Social Development Fund, European Bank for Reconstruction and Development (EBRD), European Investment Fund (EIF), Inter-American Development Bank (IADB), International Bank for Reconstruction and Development (IBRD), Nordic Investment Bank (NIB), International Finance Corporation (IFC), Inter-American Investment Corporation,

mezitímním ziskem běžného období zisk zjištěný v mezitímní účetní závěrce,

měnovým zlatem zlato v obchodovatelných slitcích podle standardu London Bullion Market Association (LBMA),

modifikovanou durací (Dmod) podíl, v jehož čitateli je Macaulayho durace (D) a ve jmenovateli součet jedné a výnosnosti do splatnosti (r),

nástrojem majetek nebo závazky,

obecným rizikem riziko nepříznivého pohybu cen nástrojů souvisejícího s hodnocením ekonomického prostředí účastníky trhu,

podkladovým nástrojem nástroj, ze kterého je složen derivát,

pozicí majetek (dlouhé pozice) nebo závazky (krátké pozice) vyplývající z daného nástroje. Nástroj obsahuje jednu nebo více pozic,

special drawing rights (SDR) měna používaná Mezinárodním měnovým fondem pro vyjádření členského podílu, popřípadě výše čerpání úvěru členskou zemí,

specifickým rizikem riziko nepříznivého pohybu cen nástrojů souvisejícího s hodnocením emitenta nebo dlužníka účastníky trhu,

spotovou operací nákup nebo prodej finančních aktiv s obvyklým termínem dodání (období od sjednání obchodu do jeho vypořádání není delší než 2 dny, případně jiné období v závislosti na zvyklostech trhu).

(2)

Pro účely této vyhlášky se dále rozumí

spotovou operací nákup nebo prodej finančních nástrojů nebo komodit s takovým termínem dodání, kdy období od sjednání obchodu do jeho vypořádání není delší než 2 dny, případně delší než jiné období podle zvyklostí příslušného trhu,

rezervami rezervy na standardní pohledávky z úvěrů vytvořené podle zvláštního zákona,

uznanou burzou burza uznaná příslušnými orgány, která funguje pravidelně, má pravidla vydaná nebo schválená příslušnými orgány země sídla burzy, která vymezují podmínky, za nichž burza působí, podmínky přístupu na burzu a podmínky, jež musí splňovat kontrakt, aby bylo možné s daným kontraktem na burze obchodovat. V případě derivátové burzy clearingový mechanismus této burzy stanoví, že deriváty podléhají denní aktualizaci marží poskytujících podle názoru příslušných orgánů vhodnou ochranu účastníků trhu,

váženou modifikovanou durací součet modifikovaných durací jednotlivých nástrojů vážených reálnými hodnotami těchto nástrojů,

vegou změna reálné hodnoty opce při jednotkové změně volatility podkladového nástroje; jedná se o první parciální derivaci reálné hodnoty opce podle volatility podkladového nástroje,

vládou územního celku státu ministerstva a oddělení výkonných úřadů těchto vlád územních celků států (republik, kantonů a podobně) a jiné instituce a agentury, jejichž závazky jsou plně zaručeny bezpodmínečnou, výslovnou a neomezenou zárukou územního celku státu,

vládou podporovanou institucí každá instituce založená nebo najatá vládou, sloužící veřejným účelům, jejíž závazky nejsou bezpodmínečně, výslovně a neomezeně zaručené centrální vládou, a to

1.	státní fondy podle zvláštních právních předpisů, zejména Státní fond kultury České republiky, Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie, Státní fond životního prostředí České republiky, Státní zemědělský intervenční fond, Státní fond pro zúrodnění půdy, Státní fond rozvoje bydlení, Státní fond dopravní infrastruktury,
2.	Fond pojištění vkladů,
3.	Fond národního majetku České republiky,
4.	Pozemkový fond České republiky,
5.	Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond,
6.	Exportní garanční a pojišťovací společnost, a. s., s výjimkou závazků zaručených výslovnou zárukou státu podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou,

warrantem cenný papír, se kterým je spojeno právo jeho držitele koupit nástroj za dohodnutou cenu v době do splatnosti nebo v den splatnosti warrantu a k jehož vypořádání může dojít buď formou dodání nástroje nebo hotovosti,

zahraničním obchodníkem s cennými papíry finanční instituce, jejíž soustavnou činností je poskytování hlavních investičních služeb pro třetí osoby. Tato finanční instituce má ke své činnosti oprávnění příslušného orgánu ve státu svého sídla a podléhá alespoň takové regulaci, jakou požaduje směrnice č. 93/6/EHS,

zónou A všechny členské státy Evropského hospodářského prostoru (EEA) a všechny ostatní země, které jsou řádnými členy OECD, a země, které uzavřely s Mezinárodním měnovým fondem úvěrovou dohodu v rámci tzv. General Arrangements to Borrow (GAB),

zónou B všechny země, které nejsou zahrnuty do zóny A.

§ 3

Kapitálové požadavky

(1)

Kapitálovým požadavkem se rozumí hodnota v korunách propočtená podle postupů uvedených v části třetí až desáté této vyhlášky vyjadřující potřebu odpovídajícího kapitálového krytí podstupovaných rizik. Kapitálový požadavek je složen z kapitálového požadavku A a kapitálového požadavku B.

(2)

Kapitálový požadavek A se rovná kapitálovému požadavku k úvěrovému riziku investičního portfolia (část třetí).

(3)

Kapitálový požadavek B se rovná součtu kapitálového požadavku

a)	k úvěrovému riziku obchodního portfolia (část čtvrtá),
b)	k riziku úvěrové angažovanosti obchodního portfolia (část pátá),
c)	k obecnému úrokovému riziku (část šestá),
d)	k obecnému akciovému riziku (část sedmá),
e)	k měnovému riziku (část osmá),
f)	ke komoditnímu riziku (část devátá).

(4)

Kapitálový požadavek k opcím obchodník přičítá podle části desáté ke kapitálovému požadavku ke specifickému a obecnému úrokovému riziku, kapitálovému požadavku ke specifickému a obecnému akciovému riziku, kapitálovému požadavku k měnovému riziku a kapitálovému požadavku ke komoditnímu riziku․

§ 4

Obchodní a investiční portfolio

(1)

Pro účely této vyhlášky obchodník člení všechny nástroje zachycené v účetnictví, případně také jiné prokazatelné evidenci do obchodního portfolia nebo investičního portfolia. Kritériem pro zařazení nástrojů do příslušného portfolia je účel jejich nabytí, který je v souladu se strategií obchodníka schválenou jeho statutárním orgánem při dodržení ustanovení odstavců 2 až 6. Obchodník vede evidenci, kde zachycuje všechny nástroje podle mezinárodních účetních standardů a následně je ocení podle § 5.

(2)

Obchodník zařazuje do obchodního portfolia

a)	vlastní pozice ve finančních a komoditních nástrojích držených za účelem obchodování a dosažení zisku z cenových rozdílů a změn úrokových měr v krátkodobém horizontu, zpravidla do 1 roku, a to v takovém množství, jehož zobchodování na veřejném trhu nemůže podstatně ovlivnit jejich ceny,
b)	nevypořádané operace podle § 12 odst. 2 a volné dodávky podle § 12 odst. 6.

(3)

Obchodník zařazuje do investičního portfolia

a)	vlastní pozice ve finančních a komoditních nástrojích nezařazených do obchodního portfolia, zejména nástroje, u nichž má obchodník úmysl a schopnost držet je do jejich splatnosti,
b)	cenné papíry k prodeji,
c)	úvěry s výjimkou úvěrů poskytnutých nebo přijatých v rámci reverzních rep a rep, půjček cenných papírů a komodit, pokud tyto reverzní repa a repa, půjčky jsou zařazeny do obchodního portfolia v souladu s odstavcem 4,
d)	půjčky a podílové listy.

(4)

Při zařazování reverzních rep a rep a půjček cenných papírů a komodit do jednotlivých portfolií obchodník

repa a půjčky cenných papírů a komodit, kde obchodník půjčuje tyto nástroje, zařadí do obchodního portfolia, pokud podkladový nástroj je zařazen do obchodního portfolia. Do obchodního portfolia obchodník zařazuje také repa, pokud podkladový nástroj byl přijat v reverzním repu. Ostatní repa a půjčky cenných papírů a komodit obchodník zařazuje do investičního portfolia,

reverzní repa, půjčky cenných papírů a komodit, kde si obchodník půjčuje tyto nástroje, může zařadit do obchodního portfolia, pokud jsou splněny podmínky uvedené v bodech 1, 2 a 4 nebo bodech 3 a 4:

1.	hodnota převedených nástrojů je přizpůsobována následným změnám reálných hodnot těchto nástrojů,
2.	smlouva zajišťuje, že v případě selhání protistrany [§ 9 odst. 9 písm. b)] se pohledávky automaticky a okamžitě kompenzují s pohledávkami partnera z těchto operací,
3.	smlouva je uzavřena s centrální bankou státu zóny A nebo bankou se sídlem ve státě zóny A, která má rizikovou váhu 0,2 podle tabulky č. 1 v příloze k této vyhlášce, obchodníkem nebo zahraničním obchodníkem s cennými papíry (dále jen „zahraniční obchodník“) se sídlem ve státě zóny A, který má rizikovou váhu 0,2 podle tabulky č. 1 v příloze k této vyhlášce,
4.	smlouva je uzavřena za podmínek obvyklých na příslušném finančním trhu.

(5)

Do investičního portfolia obchodník zařazuje deriváty,² které byly sjednány za účelem zajišťování nástrojů zařazených pouze do investičního portfolia. Deriváty sjednanými za účelem zajišťování se rozumí deriváty, které splňují tyto podmínky:

a)	odpovídají strategii řízení rizik,
b)	na počátku zajištění je zajišťovací vztah písemně zdokumentován. Dokumentace obsahuje identifikaci zajišťovaných a zajišťovacích nástrojů, dále vymezení rizika, které je předmětem zajištění, a metody vyhodnocování, zda zajištění je efektivní,
c)	zajištění je efektivní, pokud v průběhu zajišťovacího vztahu budou změny reálných hodnot nebo peněžních toků zajišťovacích nástrojů v rozmezí mínus 80 % až mínus 125 % změn reálných hodnot nebo peněžních závazků zajišťovaných nástrojů.

Jiné deriváty včetně těch, které byly sjednány za účelem zajišťování nástrojů zařazených do obchodního portfolia, obchodník zařazuje do obchodního portfolia. Úvěrové deriváty, které jsou podle účetních postupů považovány za zajištění, obchodník zařazuje do investičního portfolia.

(6)

Přesuny nástrojů z investičního do obchodního portfolia a naopak jsou možné za předpokladu dodržení účetních postupů a pokud jsou v souladu se strategií podle tohoto ustanovení.

§ 5

Oceňování nástrojů a pozic

(1)	Nástroje obchodního portfolia obchodník denně přeceňuje reálnými hodnotami.
(2)	Nástroje investičního portfolia obchodník oceňuje podle mezinárodních účetních standardů, ledaže jde o komoditní nástroje investičního portfolia, které se denně oceňují reálnými hodnotami.
(3)	Pro účely stanovení kapitálového požadavku k měnovému riziku lze ocenit nástroje investičního portfolia v cizích měnách reálnými hodnotami.
(4)	Úrokové, akciové, měnové a komoditní pozice obchodního portfolia obchodník oceňuje reálnou hodnotou.

§ 6

Přepočet nástrojů v cizích měnách na koruny

Jednotlivé nástroje v cizích měnách obchodník přepočte na koruny měnovým kurzem podle příslušného právního předpisu.³

ČÁST DRUHÁ

VYMEZENÍ KAPITÁLU (§ 7)

§ 7

Stanovení tier 1, tier 2 a tier 3

(1)

Tier 1 se rozumí součet položek a) až f) snížený o odečitatelné položky g) až k):

a)	splacený základní kapitál zapsaný v obchodním rejstříku,
b)	splacené emisní ážio,
c)	povinné rezervní fondy,
d)	ostatní rezervní fondy vytvořené ze zisku po zdanění s výjimkou rezervních fondů účelově vytvořených,
e)	nerozdělený zisk z předchozích období po zdanění, pokud zisk příslušných období byl potvrzen auditorem v auditu účetní závěrky, valná hromada účetní závěrku schválila a rozhodla o výši nerozděleného zisku; dále hospodářský výsledek ve schvalovacím řízení, pokud tento výsledek odsouhlasený auditorem představuje zisk, do kterého byly promítnuty předpokládané dividendy a další platby z předpokládaného rozdělení zisku,
f)	mezitímní zisk běžného období, zjištěný v rámci mezitímní účetní závěrky, do kterého byly promítnuty předpokládané dividendy a další platby, pokud byl odsouhlasen auditorem a Komise pro cenné papíry neodmítla záměr doložený souhlasem auditora tento zisk započítávat jako součást tier 1 ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doložení nebo v této lhůtě neinformovala o prodloužení lhůty nejvýše o jeden měsíc,
g)	neuhrazená ztráta z předchozích období,
h)	ztráta běžného období,
i)	goodwill podle mezinárodních účetních standardů (dále jen „goodwill“),
j)	nehmotný majetek s výjimkou goodwillu,
k)	nabyté vlastní účastnické cenné papíry a podíly vyjadřující účast na právnické osobě.

(2)

Tier 2 je tvořen

rezervami na krytí obecných rizik až do výše 1,25 % rizikově vážených aktiv investičního portfolia,

podřízeným dluhem A maximálně do výše 50 % tier 1. Podřízený dluh A představuje emitovaný podřízený dluhopis, přijatý úvěr nebo půjčku. Pro účely započítávání podřízeného dluhu do tier 2 musí být splněna tato kritéria:

1.	smlouva o podřízeném dluhu A nebo emisní podmínky podřízeného dluhopisu obsahují podmínku podřízenosti podle zvláštního právního předpisu,⁴
2.	částka podřízeného dluhu A byla v plné výši převedena na příslušný účet obchodníka u banky se sídlem ve státě zóny A. Součástí podřízeného dluhu nejsou podřízené dluhopisy nabyté emitentem před dobou jeho splatnosti,
3.	podřízený dluh A je nezajištěn,
4.	podřízený dluh A má lhůtu splatnosti nejméně 5 let od data jeho převedení na příslušný účet obchodníka u banky se sídlem ve státě zóny A, jistina podřízeného dluhu je jednorázově splatná. Pokud smlouva o podřízeném dluhu A zahrnuje ustanovení, podle kterého lze splatit tento dluh před stanoveným termínem splatnosti (kupní opce), může být toto právo uplatněno nejdříve po pěti letech od data převedení částky podřízeného dluhu na příslušný účet,
5.	podřízený dluh A lze splatit nebo vyplatit před stanoveným termínem splatnosti, pokud záměr splatit nebo vyplatit podřízený dluh A byl oznámen s doloženými dopady na kapitál obchodníka Komisi pro cenné papíry a Komise pro cenné papíry předčasné splacení neodmítla ve lhůtě jednoho měsíce ode dne úplného doložení nebo v této lhůtě neinformovala o prodloužení lhůty nejvýše o jeden měsíc,
6.	smlouva o podřízeném dluhu A nebo emisní podmínky podřízeného dluhopisu obsahují ujednání smluvních stran o tom, že započtení pohledávky věřitele z podřízeného dluhu proti jeho závazkům vůči obchodníkovi není přípustné,
7.	podřízený dluh A nelze přijmout obchodníkem jako zajištění,
8.	podřízený dluh A je vykazován jako součást tier 2, pokud záměr vykazovat podřízený dluh jako součást tier 2 včetně podmínek tohoto dluhu a jeho objemu byl oznámen a doložen Komisi pro cenné papíry a Komise pro cenné papíry tento záměr neodmítla ve lhůtě jednoho měsíce od jeho úplného doložení nebo v této lhůtě neinformovala o prodloužení lhůty nejvýše o jeden měsíc,

ostatní kapitálové fondy.

(3)

Podřízený dluh A obchodník pro účely stanovení kapitálu podle odstavce 5 postupně snižuje o 20 % ročně během posledních 5 let před termínem své splatnosti, pokud podle odstavce 4 není stanoveno jinak. Obchodník začíná snižovat den následující po skončení pátého roku před svým termínem splatnosti, což znamená, že v posledním roce před dnem splatnosti obchodník započítává pro účely stanovení kapitálu 20 % celkové částky tohoto dluhu. Část podřízeného dluhu A nezapočítávanou do tier 2 nelze zahrnout do tier 3 podle odstavce 6.

(4)

Pokud smlouva o podřízeném dluhu A obsahuje kupní opci, podřízený dluh obchodník snižuje pro účely stanovení tier 2 během posledních pěti let před dohodnutým termínem splatnosti pouze v tom případě, jestliže navýšení úrokové sazby podřízeného dluhu (step-up) v případě nevyužití kupní opce je maximálně 1,5 % p. a. Je-li dohodnut step-up vyšší než 1,5 % p. a., částku podřízeného dluhu pro účely stanovení tier 2 obchodník snižuje během posledních pěti let přede dnem, kdy lze poprvé kupní opci využít. Podřízený dluh obchodník v obou případech snižuje v souladu s odstavcem 3.

(5)

Kapitálem obchodníka se rozumí součet tier 1, tier 2 a využitého tier 3 snížený o tyto odečitatelné položky, které jsou odvozeny z rozvahy obchodníka:

a)	kapitálové investice do bank a jiných finančních institucí investičního portfolia, pokud tyto kapitálové investice přesahují 10 % základního kapitálu jednotlivých bank nebo finančních institucí, do nichž je investováno,
b)	součet kapitálových investic do bank a jiných finančních institucí investičního portfolia přesahující 10 % kapitálu obchodníka před odečtením položek podle písmen a) a b), pokud jednotlivé kapitálové investice představují podíl do 10 % včetně základního kapitálu jednotlivých finančních institucí, do nichž je investováno,
c)	kapitálové investice investičního portfolia do jiných osob než bank a finančních institucí, pokud tyto investice nejsou snadno přeměnitelné na likvidní prostředky,
d)	hmotný majetek, s výjimkou zastavené nemovitosti,
e)	zásoby,
f)	vklady se zbytkovou splatností větší než 90 dnů, s výjimkou vkladů složených jako zajištění pro obchody s deriváty obchodovanými na uznaných burzách a vkladů, které jsou podíly na právnické osobě,
g)	poskytnuté úvěry a ostatní pohledávky se zbytkovou splatností větší než 90 dnů.

(6)

Tier 3 je tvořen podřízeným dluhem B, který představuje emitovaný podřízený dluhopis, poskytnutý úvěr nebo půjčku poskytnutou vykazujícímu obchodníkovi věřitelem. Podřízený dluh B musí mít pevnou lhůtu splatnosti nejméně 2 roky od data jeho převedení na příslušný účet obchodníka u banky se sídlem ve státě zóny A, jistina podřízeného dluhu je jednorázově splatná. Podřízený dluh B musí dále splňovat kritéria kladená na podřízený dluh A uvedená v odstavci 2 písm. b) bodech 1, 2, 3 a 5 až 8.

(7)

Podřízený dluh B lze započítávat za předpokladu, že jistina i příslušenství tohoto dluhu nesmí být splaceny, a to ani v termínu splatnosti, pokud by tato platba znamenala snížení kapitálové přiměřenosti pod limit podle § 53 odst. 3 nebo pokud by znamenala další snížení hodnoty kapitálové přiměřenosti, která limitu podle § 53 nedosahuje.

(8)

Součet tier 2 podle odstavce 2 a tier 3 podle odstavce 6 nemůže převýšit tier 1 podle odstavce 1.

(9)

Tier 3 podle odstavce 6 nesmí převýšit 250 % kapitálu podle odstavce 5 sníženého o kapitálový požadavek A podle § 3 odst. 2.

(10)

Využitelným tier 3 se rozumí tier 3 podle odstavce 6 omezený podmínkami podle odstavců 8 a 9.

(11)

Nevyužitelný tier 3 se rovná rozdílu tier 3 podle odstavce 6 a využitelného tier 3 podle odstavce 10.

(12)

Využitým tier 3 se rozumí 0,714násobek kapitálového požadavku B podle § 3 odst. 3, maximálně však do výše využitelného tier 3 podle odstavce 10.

(13)

Nevyužitý tier 3 se rovná rozdílu využitelného tier 3 podle odstavce 10 a využitého tier 3 podle odstavce 11.

ČÁST TŘETÍ

KAPITÁLOVÝ POŽADAVEK

K ÚVĚROVÉMU RIZIKU

INVESTIČNÍHO PORTFOLIA (§ 8-10)

§ 8

Kapitálový požadavek k úvěrovému riziku investičního portfolia obchodník stanoví pouze z nástrojů zařazených do investičního portfolia.

§ 9

Rizikově vážená aktiva investičního portfolia

(1)

Rizikově vážená aktiva investičního portfolia představují součet rozvahových rizikově vážených aktiv a podrozvahových rizikově vážených aktiv.

(2)

Rozvahová rizikově vážená aktiva investičního portfolia včetně zohlednění spotových operací obchodník stanoví jako součet součinů rozvahového aktiva po odečtení opravných položek, u majetku určeného k odepisování po odečtení oprávek a opravných položek, které byly vytvořeny k tomuto aktivu, nebo příslušné rizikové váhy podle tabulky č. 1 v příloze k této vyhlášce.

(3)

V případě reverzních rep a rep, půjček cenných papírů a komodit převody nástrojů nemění původní pozice převáděných úrokových, akciových, měnových a komoditních nástrojů. V případě reverzního repa s cennými papíry obchodník oceňuje poskytnutý úvěr nižší rizikovou vahou z rizikových vah emitenta přijatého cenného papíru a dlužníka (přijatý cenný papír obchodník oceňuje nulovou rizikovou vahou). V případě repa s komoditami obchodník poskytnutý úvěr oceňuje rizikovou vahou dlužníka (přijatou komoditu obchodník oceňuje nulovou rizikovou vahou). V případě repa s cennými papíry obchodník poskytnutý cenný papír oceňuje rizikovou vahou emitenta tohoto cenného papíru. V případě repa s komoditami obchodník poskytnutou komoditu oceňuje rizikovou vahou 1,00. V případě půjčování cenných papírů a komodit volí věřitel nebo dlužník u původních nástrojů vyšší rizikovou váhu z rizikových vah původního nástroje a přijatého nástroje.

(4)

Podrozvahová rizikově vážená aktiva obchodník stanoví jako součet součinů úvěrových ekvivalentů podrozvahových aktiv podle odstavců 5 a 6 a příslušných rizikových vah podle tabulky č. 1 v příloze k této vyhlášce. V případě úvěrových ekvivalentů pohledávek z vkladů a úvěrů z pevných termínových operací a delta ekvivalentů pohledávek z vkladů a úvěrů opcí, dále v případě úvěrových ekvivalentů pohledávek na dluhopisy, směnky a akcie z pevných termínových operací a delta ekvivalentů pohledávek na dluhopisy, směnky a akcie z opcí podle tabulky č. 2 v příloze k této vyhlášce obchodník použije příslušnou rizikovou váhu emitenta dluhopisu nebo směnky podle tabulky č. 1 v příloze k této vyhlášce.

(5)

Úvěrový ekvivalent podrozvahových aktiv uvedených v tabulce č. 2 v příloze k této vyhlášce obchodník stanoví jako součin podrozvahového aktiva nebo delta ekvivalentu pohledávky na dluhopisy, směnky a akcie z opcí a konverzního faktoru podle tabulky č. 2 v příloze k této vyhlášce. Od tohoto součinu obchodník odečítá rezervy, pokud tyto rezervy byly vytvořeny ke konkrétnímu podrozvahovému aktivu, avšak pouze do výše tohoto součinu.

(6)

Úvěrový ekvivalent podrozvahových aktiv derivátů, s výjimkou derivátů podle odstavce 8, obchodník stanoví jako součet reálné hodnoty derivátu a součinu podrozvahového aktiva a konverzního faktoru podle tabulky č. 3 v příloze k této vyhlášce. V případě, že reálná hodnota derivátu je záporná, obchodník ji klade pro účel výpočtu úvěrového ekvivalentu rovnu 0. Od tohoto součtu obchodník odečítá rezervy, pokud tyto rezervy byly vytvořeny ke konkrétnímu podrozvahovému aktivu, avšak pouze do výše tohoto součtu. Úvěrový ekvivalent u prodaných opcí je nulový od okamžiku poslední splátky opční prémie. V případě, že obchodník uzavřel dvoustranou dohodu o závěrečném vyrovnání podle odstavce 9 s protistranou, se kterou uzavřel derivát, lze postupovat při stanovení úvěrového ekvivalentu podrozvahového aktiva u těchto derivátů podle odstavce 10.

(7)

V případě derivátů, kdy riziková váha podle tabulky č. 1 v příloze k této vyhlášce je 1,00, obchodník použije rizikovou váhu 0,50.

(8)

Úvěrový ekvivalent u derivátů obchodovaných na uznaných burzách je nulový.

(9)

Obchodník po uzavření dvoustranné dohody o závěrečném vyrovnání sleduje rozhodný právní řád s cílem ujistit se o právní vymahatelnosti takové dohody. Dohoda

a)	stanoví, že v případě selhání protistrany dojde k započtení kladných a záporných reálných hodnot jednotlivých derivátů, na které se dohoda vztahuje, a obchodník tak bude mít jedinou pohledávku nebo jediný závazek ve vztahu k danému partnerovi,
b)	definuje selhání protistrany, čímž se rozumí smlouvou definované podmínky, například vstup partnera do likvidace, prohlášení konkurzu nebo vyrovnání,
c)	není součástí jiné dohody, která umožňuje, aby oba partneři byli oprávněni v případě selhání protistrany nezaplatit nebo zaplatit pouze část čisté částky,
d)	byla předložena Komisi pro cenné papíry spolu s vyjádřením osoby oprávněné poskytovat právní služby, která dlouhodobě poskytuje služby v této oblasti, přičemž toto vyjádření potvrdí, že v případě selhání protistrany dojde k započtení podle písmena a), a Komise pro cenné papíry tuto dohodu neodmítla ve lhůtě jednoho měsíce ode dne předložení úplných dokumentů nebo v této lhůtě neinformovala o prodloužení lhůty nejvýše o jeden měsíc. Komise pro cenné papíry může požádat o vyjádření k vymahatelnosti dohody příslušný dozorový orgán, přičemž jeho negativním stanoviskem je vázána.

Kritérium podle písmene d) nemusí být splněno, pokud právní vyjádření již existuje a je evidované u specializované osoby, například International Swaps and Derivatives Asociation, Inc.

(10)

Pokud jsou splněny podmínky podle odstavce 9, obchodník stanoví jeden úvěrový ekvivalent podrozvahových aktiv u všech derivátů sjednaných s daným partnerem, které jsou zařazeny do obchodního i investičního portfolia a na které se vztahuje dvoustranná dohoda o závěrečném vyrovnání. Tento úvěrový ekvivalent je roven součtu čisté reálné hodnoty a potenciální budoucí angažovanosti. Čistá reálná hodnota je rovna součtu reálných hodnot derivátů sjednaných s daným partnerem. Pokud je čistá reálná hodnota záporná, obchodník ji klade pro účel výpočtu úvěrového ekvivalentu rovnu 0. Potenciální budoucí angažovanost obchodník stanoví podle vzorce

PCE_net = 0,4 . PCE_gross + 0,6 . NGR . PCE_gross,

kde

PCE_grossje součtem součinů podrozvahových aktiv derivátů a konverzních faktorů podle tabulky č. 3 v příloze k této vyhlášce,

NGR je podílem, v jehož čitateli je

a)	čistá reálná hodnota derivátů, na které se vztahuje dvoustranná dohoda o závěrečném vyrovnání s daným partnerem (pokud je tato hodnota záporná, klade ji obchodník rovnu 0), a ve jmenovateli je hrubá reálná hodnota takových derivátů, která je rovna součtu kladných reálných hodnot derivátů, nebo
b)	součet čistých reálných hodnot derivátů, na které se vztahují bilaterální dohody o závěrečném vyrovnání se všemi partnery, a ve jmenovateli je hrubá reálná hodnota takových derivátů se všemi partnery, která je rovna součtu kladných reálných hodnot derivátů se všemi partnery.

Úvěrový ekvivalent podrozvahových aktiv u derivátů sjednaných s daným partnerem obchodník rozdělí na část náležející do investičního portfolia a část náležející do obchodního portfolia ve stejném poměru, jako je poměr úvěrových ekvivalentů u derivátů investičního portfolia, na něž se vztahují dohody o závěrečném vyrovnání s daným partnerem bez uvážení bilaterálních dohod o závěrečném vyrovnání a úvěrových ekvivalentů u derivátů obchodního portfolia, na něž se vztahují dohody o závěrečném vyrovnání s daným partnerem bez uvážení dvoustranných dohod o závěrečném vyrovnání.

(11)

Rozvahovému nebo podrozvahovému aktivu, jež je pohledávkou nebo budoucí pohledávkou a které je zajištěno dále uvedenými způsoby zajištění, může být po dobu trvání zajištění a při dodržení podmínek podle odstavce 2 přiřazena riziková váha

poskytovatele zajištění nebo protistrany pevné termínové operace s úvěrovými nástroji, v případě zajištění poskytnutého nebo pevné termínové operace s úvěrovými nástroji sjednané

1.	centrálními vládami států zóny A a vládou podporovanými institucemi,
2.	centrálními bankami států zóny A,
3.	Evropskými společenstvími,
4.	vládami územních celků států zóny A,
5.	orgány územní samosprávy států zóny A,
6.	mezinárodními finančními institucemi,
7.	centrálními vládami a centrálními bankami států zóny B za předpokladu, že pohledávka je denominována a financována v národní měně společné jak pro dlužníka, tak pro poskytovatele zajištění,
8.	bankami se sídlem ve státech zóny A,
9.	bankami se sídlem ve státech zóny B, pokud pohledávka má původní splatnost do 1 roku včetně,
10.	obchodníky a zahraničními obchodníky se sídlem ve státech zóny A,
11.	uznanými clearingovými centry a uznanými burzami se sídlem ve státech zóny A,

nula, v případě zástavního práva k

pohledávkám na vyplacení vkladu z účtu vedeného u banky se sídlem ve státě zóny A, která je osobou ovládající obchodníka, dále k pohledávkám na vyplacení vkladu potvrzeného vkladním listem nebo obdobným nástrojem potvrzujícím uložení vkladu vedeného u banky se sídlem ve státě zóny A, která je osobou ovládající obchodníka, nebo k vkladním listům vydaným touto bankou před 1. lednem 2001,

dluhopisu s původní splatností do 1 roku vydanému obchodníkem a tento dluhopis je u obchodníka uložen,

banky se sídlem ve státě zóny A, v případě zástavního práva k pohledávce na výplatu peněžních prostředků, nebo banky se sídlem ve státě zóny A v případě zástavního práva k vkladním listům vydaným touto bankou před 1. lednem 2001 nebo pohledávkám na vyplacení vkladu potvrzeného vkladním listem nebo obdobným nástrojem potvrzujícím uložení vkladu, složeného a vedeného u této banky,

emitenta dluhopisu, v případě zástavního práva k dluhopisu vydanému

1.	centrálními vládami států zóny A a vládou podporovanými institucemi,
2.	centrálními bankami států zóny A,
3.	Evropskými společenstvími,
4.	vládami územních celků států zóny A,
5.	orgány územní samosprávy států zóny A,
6.	mezinárodními finančními institucemi,
7.	bankou se sídlem ve státě zóny A, pokud má dluhopis původní splatnost do 1 roku včetně.

(12)

Zajištění úvěrového rizika rozvahového nebo podrozvahového aktiva, jež je pohledávkou nebo budoucí pohledávkou a které lze zohlednit pro účely snížení rizikové váhy tohoto aktiva, musí být sjednáno tak, aby bylo dosaženo uspokojení zajišťované pohledávky v případě, že dlužník svým závazkům nedostojí. Zajištění nelze zohlednit, jestliže

a)	závazky poskytovatele zajištění nejsou jasně specifikované a jsou neodvolatelné,
b)	závazky jsou formulovány jako podmíněné nebo právo věřitele například ze zajištění nebude uplatněno, pokud dlužník nesplní svoje závazky řádně a včas,
c)	závazky jsou formulovány tak, že umožňují poskytovateli zajištění krácení právních nároků věřitele ze zajištění,
d)	v případě zajištění zástavním právem podle odstavce 11 písm. b) a c) není obchodník jediným zástavním věřitelem.

Pokud takové aktivum není zajištěno v plné výši podle odstavce 1 písm. a) až c), obchodník oceňuje jeho nezajištěnou část rizikovou vahou podle tabulky č. 1 v příloze k této vyhlášce.

§ 10

Výpočet kapitálového požadavku

k úvěrovému riziku investičního portfolia

Kapitálový požadavek k úvěrovému riziku investičního portfolia je roven součinu rizikově vážených aktiv investičního portfolia podle § 9 odst. 1 a koeficientu 0,08.

ČÁST ČTVRTÁ

KAPITÁLOVÝ POŽADAVEK

K ÚVĚROVÉMU RIZIKU

OBCHODNÍHO PORTFOLIA (§ 11-12)

§ 11

Kapitálový požadavek k úvěrovému riziku obchodního portfolia obchodník stanoví pouze z nástrojů obchodního portfolia.

§ 12

(1)

Kapitálový požadavek k úvěrovému riziku obchodního portfolia se rovná součtu

a)	kapitálového požadavku ke specifickému úrokovému riziku (§ 21),
b)	kapitálového požadavku ke specifickému akciovému riziku (§ 30),
c)	kapitálového požadavku k vypořádacímu riziku podle odstavce 2, popřípadě podle odstavce 3,
d)	kapitálového požadavku k reverzním repům a repům, půjčkám cenných papírů a komodit podle odstavce 4,
e)	kapitálového požadavku k derivátům podle odstavce 5,
f)	kapitálového požadavku ke zbývajícím nástrojům obchodního portfolia podle odstavce 6.

(2)

Kapitálový požadavek k vypořádacímu riziku obchodník stanoví v případě, kdy obchody s úrokovými, akciovými a komoditními nástroji, s výjimkou reverzních rep a rep operací, půjček cenných papírů a komodit, nebyly vypořádány (nevypořádané operace) do čtyř pracovních dnů včetně po stanoveném dni vypořádání. Obchodník ho stanoví jako součet kladných cenových rozdílů v případě nákupů nebo jako součet absolutních hodnot záporných cenových rozdílů v případě prodejů násobený konverzními faktory vypořádacího rizika uvedenými ve sloupci A tabulky č. 4 v příloze k této vyhlášce. Cenový rozdíl obchodník stanoví jako rozdíl mezi reálnou hodnotou úrokových, akciových a komoditních nástrojů a dohodnutou vypořádací cenou. Kapitálový požadavek k vypořádacímu riziku obchodník stanoví uvedenou metodou vždy, pokud obchody s úrokovými, akciovými a komoditními nástroji nebyly vypořádány počínaje 46. dnem po stanoveném dni vypořádání. V ostatních případech obchodník může postupovat podle odstavce 3.

(3)

Kapitálový požadavek k vypořádacímu riziku, pokud obchody s úrokovými, akciovými a komoditními nástroji nebyly vypořádány v době od 5 do 45 pracovních dnů po stanoveném dni vypořádání, obchodník stanoví jako součet součinů dohodnutých vypořádacích cen úrokových, akciových a komoditních nástrojů, a konverzních faktorů vypořádacího rizika uvedených ve sloupci B tabulky č. 4 v příloze k této vyhlášce.

(4)

Kapitálový požadavek k reverzním repům a repům, půjčkám cenných papírů a komodit je roven součtu kapitálových požadavků k jednotlivým uvedeným operacím. Kapitálový požadavek k reverznímu repu, repu, půjčce cenného papíru nebo komodity obchodník stanoví jako součin odpovídajícího úvěrového ekvivalentu a příslušné rizikové váhy protistrany podle tabulky č. 1 v příloze k této vyhlášce a koeficientu 0,08. Úvěrový ekvivalent obchodník stanoví jako součet reálné hodnoty a součinu reálné hodnoty poskytnuté hotovosti (nebo poskytnutého cenného papíru nebo poskytnuté komodity) a konverzního faktoru podle tabulky č. 3 v příloze k této vyhlášce. V případě, že reálná hodnota je záporná (obchodník je dlužníkem), klade ji obchodník pro účel výpočtu úvěrového ekvivalentu rovnu 0. Konverzní faktor obchodník volí podle toho, zda obchodník poskytl hotovost, cenný papír nebo komoditu. Reálnou hodnotu obchodník stanoví

a)	v případě rep jako rozdíl mezi reálnou hodnotou poskytnutých cenných papírů nebo komodit a reálnou hodnotou hotovostního závazku,
b)	v případě reverzních rep jako rozdíl mezi reálnou hodnotou hotovostní pohledávky a reálnou hodnotou přijatých cenných papírů nebo komodit,
c)	v případě půjčování cenných papírů nebo komodit, kde obchodník půjčuje tyto nástroje, jako rozdíl mezi reálnou hodnotou poskytnutých cenných papírů nebo komodit a reálnou hodnotou přijatého kolaterálu,
d)	v případě půjčování cenných papírů nebo komodit, kde si obchodník půjčuje tyto nástroje, jako rozdíl mezi reálnou hodnotou poskytnutého kolaterálu a reálnou hodnotou přijatých cenných papírů nebo komodit.

(5)

Kapitálový požadavek k derivátům obchodník stanoví jako součin součtu podrozvahových rizikově vážených aktiv a koeficientu 0,08. Podrozvahová rizikově vážená aktiva obchodník stanoví jako součet součinů úvěrových ekvivalentů podle § 7 odst. 6 až 10 a příslušných rizikových vah podle tabulky č. 1 v příloze k této vyhlášce.

(6)

Obchodník stanoví pro zbývající nástroje obchodního portfolia, které představují pohledávku obchodníka, kapitálový požadavek k těmto nástrojům. Kapitálový požadavek ke zbývajícím nástrojům obchodního portfolia se rovná součtu součinů reálných hodnot pohledávek a příslušných rizikových vah podle tabulky č. 1 v příloze k této vyhlášce a koeficientu 0,08. Zbývajícími nástroji jsou například pohledávky vyplývající z uhrazených nakoupených cenných papírů nebo komodit do jejich převodu ke stanovenému termínu, nebo pohledávky vyplývající z převedených prodaných cenných papírů nebo komodit, do jejich úhrady ke stanovenému termínu a podobně (volné dodávky).

ČÁST PÁTÁ

KAPITÁLOVÝ POŽADAVEK

K RIZIKU ANGAŽOVANOSTI

OBCHODNÍHO PORTFOLIA

A LIMITY ANGAŽOVANOSTI

INVESTIČNÍHO PORTFOLIA (§ 13-17)

Hrubá a čistá angažovanost investičního portfolia

§ 13

(1)

Hrubou angažovaností investičního portfolia vůči osobě se rozumí veškeré nástroje obchodníka včetně akcií a podílových listů, které jsou pro obchodníka aktivy (rozvahovými a podrozvahovými) zahrnutými do investičního portfolia, včetně úvěrových příslibů, pohledávek na dluhopisy a akcie z pevných termínových operací a delta ekvivalenty pohledávek na dluhopisy, směnky a akcie z opcí. Pro účely hrubé angažovanosti investičního portfolia obchodník započítává veškeré nástroje bez zohlednění opravných položek a rezerv, které byly vytvořeny ke konkrétnímu rozvahovému nebo podrozvahovému nástroji.

(2)

Deriváty obchodník započítává do hrubé angažovanosti investičního portfolia vůči protistraně v hodnotě úvěrového ekvivalentu podle § 9 odst. 6. Pokud je uzavřena bilaterální dohoda o závěrečném vyrovnání podle § 9 odst. 9, do hrubé angažovanosti obchodník započítává úvěrový ekvivalent náležející do investičního portfolia podle § 9 odst. 10.

(3)

Do hrubé angažovanosti investičního portfolia obchodník nezahrnuje pohledávky z měnových operací s termínem vypořádání do dvou pracovních dnů ode dne sjednání derivátu a pohledávky z operací nákupu a prodeje cenných papírů s termínem vypořádání maximálně pět pracovních dnů ode dne sjednání obchodu, u nichž termín vypořádání ještě nenastal. Do hrubé angažovanosti investičního portfolia obchodník dále nezahrnuje odečitatelné položky podle § 7 odst. 1 a odst. 5 písm. a) až e).

(4)

Do hrubé angažovanosti investičního portfolia obchodník v případě reverzního repa a repa, půjčování zahrnuje původní pozice převáděných úrokových, akciových nebo komoditních nástrojů v návaznosti na postup podle § 9 odst. 3, například v případě reverzního repa obchodník do hrubé angažovanosti zahrnuje poskytnutý úvěr, v případě repa cenný papír nebo komoditu.

(5)

Od hrubé angažovanosti investičního portfolia obchodníka vůči osobě lze po dobu trvání zajištění odečíst při dodržení podmínek podle § 9 odst. 12 ty její části, které jsou plně zajištěny zástavním právem k:

a)	pohledávkám na vyplacení vkladu z účtu vedeného u banky se sídlem ve státě zóny A, která je osobou ovládající obchodníka a které přísluší podle tabulky č. 1 v příloze této vyhlášky riziková váha do 0,20 včetně,
b)	pohledávkám na vyplacení vkladu potvrzeného vkladním listem nebo obdobným nástrojem potvrzujícím uložení vkladu vedeného u banky se sídlem ve státě zóny A, která je osobou ovládající obchodníka a které přísluší podle tabulky č. 1 v příloze této vyhlášky riziková váha do 0,20 včetně, nebo k vkladním listům vydaným touto bankou před 1. lednem 2001.

(6)

Od hrubé angažovanosti investičního portfolia obchodníka vůči osobě lze po dobu trvání zajištění odečíst a převést do angažovanosti vůči jiným osobám (tabulka č. 1 v příloze k této vyhlášce), například poskytovateli zajištění, bance, na jejímž účtu jsou složeny peníze dané do zástavy, emitentovi dluhopisu, ty její části, které jsou plně zajištěny

zajištěním poskytnutým nebo pevnou termínovou operací s úvěrovými nástroji sjednanou s

1.	centrálními vládami států zóny A a vládou podporovanými institucemi,
2.	centrálními bankami států zóny A,
3.	Evropskými společenstvími,
4.	vládami územních celků států zóny A,
5.	orgány územní samosprávy států zóny A,
6.	mezinárodními finančními institucemi,
7.	centrálními vládami a centrálními bankami států zóny B; v případě centrálních vlád států zóny B a centrálních bank států zóny B však jenom za předpokladu, že pohledávka je denominována a financována v národní měně společné jak pro osobu, tak pro poskytovatele zajištění,
8.	bankami se sídlem ve státech zóny A, přísluší-li těmto bankám podle tabulky č. 1 v příloze k této vyhlášce riziková váha do 0,20 včetně,
9.	obchodníky a zahraničními obchodníky se sídlem ve státech zóny A, přísluší-li těmto osobám podle tabulky č. 1 v příloze k této vyhlášce riziková váha do 0,20 včetně,

a jsou splněny podmínky podle § 10 odst. 12 písm. a) až d),

zástavním právem k dluhopisům vydaným

1.	centrálními vládami států zóny A a vládou podporovanými institucemi,
2.	centrálními bankami států zóny A,
3.	Evropskými společenstvími,
4.	vládami územních celků států zóny A,
5.	orgány územní samosprávy států zóny A

a jsou splněny podmínky podle § 9 odst. 12 písm. a) až d),

zástavním právem k dluhopisům vydaným:

1.	mezinárodními finančními institucemi,
2.	bankami se sídlem ve státech zóny A, přísluší-li těmto bankám podle tabulky č. 1 v příloze k této vyhlášce riziková váha do 0,20 včetně,
3.	obchodníky a zahraničními obchodníky se sídlem ve státech zóny A, přísluší-li těmto osobám podle tabulky č. 1 v příloze k této vyhlášce riziková váha do 0,20 včetně a jsou splněny podmínky podle § 9 odst. 12 písm. a) až d). Zároveň takové dluhopisy nesmí být vydány osobou, která je osobou ovládající⁵ obchodníka, nebo osobou, kterou osoba ovládající obchodníka rovněž ovládá, a osobou, kterou ovládá obchodník (dále též „osoby propojené s obchodníkem“), nebo osobou ekonomicky spjatou podle § 14 s osobami propojenými s obchodníkem. Dluhopisy jsou oceňovány reálnou hodnotou. Celková hodnota takovýchto dluhopisů musí přesahovat hodnotu pohledávky o 50 %.

(7)

Od hrubé angažovanosti investičního portfolia lze dále odečíst nepoužité části úvěrových příslibů za předpokladu, že právo kdykoliv zrušit úvěrový příslib je bezpodmínečné, neměnitelné a neodvolatelné.

(8)

Zajištění pro účely podle odstavce 6 musí být sjednáno tak, aby obchodník mohl dosáhnout uspokojení jeho pohledávky v případě, že dlužník svým závazkům nedostojí.

(9)

Čistou angažovaností investičního portfolia vůči osobě se rozumí hrubá angažovanost investičního portfolia podle § 13 po odečtení položek podle odstavců 5, 6 a 7.

§ 14

Ekonomicky spjatá skupina osob

(1)

Ekonomicky spjatou skupinou osob se rozumí alespoň dvě osoby, vůči nimž má obchodník angažovanost a které jsou navzájem propojeny tím, že

jedna z osob ovládá ostatní, nebo

jejich vzájemné vztahy jsou takové povahy, že finanční těžkosti jedné z osob mohou způsobit, že alespoň jedna z ostatních nebude řádně plnit svoje platební závazky. Při vyhodnocování vzájemných vztahů obchodník vezme v úvahu zejména, zda

1.	jedna osoba má kvalifikovanou účast⁶ na druhé osobě,
2.	stejná osoba má kvalifikovanou účast⁶ na dvou nebo více organizačně nezávislých osobách,
3.	osoby mají společného vedoucího zaměstnance, stejného člena statutárního orgánu nebo dozorčí rady anebo vedoucí zaměstnanci, členové statutárního orgánu nebo dozorčí rady jsou osobami blízkými,⁷
4.	osoby jsou propojeny zajištěním, půjčkami nebo úvěry,
5.	osoby jsou spjaty vzájemnými obchodními vztahy, například dodávkami zboží,
6.	osoby jsou osobami blízkými.⁷

(2)

Za ekonomicky spjatou skupinu osob se považuje investiční společnost a všechny podílové fondy a investiční fondy, jejichž majetek je svěřen do obhospodařování této investiční společnosti.

(3)

Čistou angažovaností investičního portfolia vůči ekonomicky spjaté skupině osob se rozumí součet čistých angažovaností jednotlivých osob – členů ekonomicky spjaté skupiny podle § 13 odst. 9.

(4)

Pokud by měla být daná osoba zařazena s ohledem na její vztahy ve více ekonomicky spjatých skupinách osob, hrubou angažovanost vůči této osobě obchodník zařadí do takové ekonomicky spjaté skupiny, ve které je zařazena osoba ovládající danou osobu.

(5)

V případě, že podíly v dané osobě mají dvě osoby zařazené do různých ekonomicky spjatých skupin a podíly těchto osob jsou stejné, lze hrubou angažovanost ve vztahu k této osobě rozdělit na poloviny a tyto zahrnout do angažovanosti ve vztahu k oběma ekonomicky spjatým skupinám. V ostatních případech, kdy osoba podléhá rovnocennému vlivu více osob, lze rozhodnout, do jaké ekonomicky spjaté skupiny bude celkový objem angažovanosti vůči dané osobě trvale zařazen.

§ 15

Limity čisté angažovanosti investičního portfolia

(1)

Čistá angažovanost investičního portfolia vůči jedné osobě nebo jedné ekonomicky spjaté skupině osob s výjimkou osob uvedených v odstavci 2 nesmí přesáhnout 25 % kapitálu obchodníka podle § 7 odst. 5 sníženého o využitý tier 3.

(2)

Čistá angažovanost investičního portfolia nesmí přesáhnout 20 % kapitálu obchodníka podle § 8 odst. 5 sníženého o využitý tier 3 vůči

a)	osobě, která je osobou propojenou s obchodníkem,
b)	ekonomicky spjaté skupině osob, v níž alespoň jedna osoba je osobou propojenou s obchodníkem,
c)	ekonomicky spjaté skupině osob, přičemž alespoň na jedné osobě má kvalifikovanou účast osoba propojená s obchodníkem,
d)	právnickým osobám, ve kterých má obchodník kvalifikovanou účast, nebo
e)	ekonomicky spjaté skupině osob, v níž alespoň jedna osoba je právnickou osobou, ve které má obchodník kvalifikovanou účast.

(3)

Úhrn čistých angažovaností investičního portfolia vůči osobám nebo ekonomicky spjatým skupinám osob podle odstavců 1 a 2, vůči nímž čistá angažovanost dosahuje 10 a více procent kapitálu obchodníka sníženého o využitý tier 3, nesmí přesáhnout 800 % kapitálu obchodníka podle § 7 odst. 5 sníženého o využitý tier 3. Pokud je osoba zařazena ve více ekonomicky spjatých skupinách osob (kromě případu, kdy je angažovanost rozdělena na poloviny podle § 14 odst. 5), pro účely tohoto limitu obchodník čistou angažovanost investičního portfolia vůči této osobě zahrne pouze do jedné ekonomicky spjaté skupiny. Pro účely sledování limitu 800 % obchodník potom zahrnuje i čistou angažovanost investičního portfolia vůči skupině, jejíž objem klesl pod 10 % kapitálu obchodníka podle § 7 odst. 5 sníženého o využitý tier 3.

(4)

Limitům čisté angažovanosti investičního portfolia nepodléhá angažovanost vůči

a)	centrálním vládám států zóny A,
b)	centrálním bankám států zóny A,
c)	centrálním vládám států zóny B, pokud příslušné pohledávky jsou denominovány a spláceny v národní měně osoby anebo v národní měně společné jak pro osobu, tak pro poskytovatele zajištění, a nedošlo k restrukturalizaci státního dluhu daného státu,
d)	centrálním bankám států zóny B, pokud příslušné pohledávky jsou denominovány a spláceny v národní měně osoby anebo v národní měně společné jak pro osobu, tak pro poskytovatele zajištění, a nedošlo k restrukturalizaci státního dluhu daného státu,
e)	Evropským společenstvím,
f)	bankám se sídlem ve státech zóny A, obchodníkům a zahraničním obchodníkům, uznaným clearingovým centrům, uznaným burzám se sídlem ve státech zóny A a Garančnímu fondu burzy se zbytkovou splatností menší než 60 dní.

§ 16

Angažovanost obchodního portfolia

(1)

Angažovaností obchodního portfolia vůči osobě nebo ekonomicky spjaté skupině osob se rozumí součet dlouhých pozic podle odstavce 2 písm. a) až g).

(2)

Obchodník stanoví vůči osobě nebo ekonomicky spjaté skupině osob tyto dlouhé pozice, které se označují kladným znaménkem, a krátké pozice, které se označují záporným znaménkem:

a)	pozice v úrokových nástrojích podle § 20,
b)	pozice v akciových nástrojích podle § 29,
c)	cenové rozdíly mezi reálnou hodnotou a sjednanou vypořádací cenou úrokových, akciových a komoditních nástrojů u obchodů nevypořádaných do stanoveného dne vypořádání, pokud obchodník tyto nástroje nakupuje,
d)	cenové rozdíly mezi sjednanou vypořádací cenou a reálnou hodnotou úrokových, akciových a komoditních nástrojů u obchodů nevypořádaných do stanoveného dne vypořádání, pokud obchodník tyto nástroje prodává,
e)	úvěrové ekvivalenty, stanovené podle § 12 odst. 4, reverzních rep, rep, půjček cenných papírů a komodit provedených s osobou nebo s osobami, které tvoří ekonomicky spjatou skupinu,
f)	úvěrové ekvivalenty stanovené podle § 9 odst. 6 derivátů sjednaných s osobou nebo osobami, které tvoří ekonomicky spjatou skupinu nebo úvěrový ekvivalent náležející do obchodního portfolia podle § 9 odst. 10, pokud je uzavřena dvoustranná dohoda o závěrečném vyrovnání podle § 9 odst. 9,
g)	rozdíly dlouhých a krátkých pozic u ostatních položek obchodního portfolia vyplývajících z dalších obchodů s osobou nebo osobami, které tvoří ekonomicky spjatou skupinu.

Obchodník zařadí každou pozici pouze do jedné z pozic podle písmen a) až g).

(3)

Do angažovanosti obchodního portfolia vůči osobě nebo ekonomicky spjaté skupině osob obchodník nezahrnuje odečitatelné položky podle § 7 odst. 1 a 5 a dále angažovanosti podle § 15 odst. 4 písm. f).

(4)

Z angažovanosti obchodního portfolia vůči osobě nebo ekonomicky spjaté skupině osob obchodník může vyloučit pozice vyplývající ze zprostředkování úpisu akcií nebo dluhopisů v případě, že tyto akcie nebo dluhopisy jsou bezpodmínečně upsány třetí osobou.

(5)

Z angažovanosti obchodního portfolia vůči osobě nebo ekonomicky spjaté skupině osob obchodník může vyloučit části pozic podle tabulky č. 10 v příloze k této vyhlášce vyplývajících ze zprostředkování úpisu akcií nebo dluhopisů v případě, že nedošlo k upsání předmětných akcií nebo dluhopisů třetí osobou do stanoveného pracovního dne dle tabulky č. 10 v příloze k této vyhlášce ode dne, ke kterému se obchodník zavázal sám předmětné akcie nebo dluhopisy upsat.

§ 17

Výpočet kapitálového požadavku

k riziku angažovanosti obchodního portfolia

(1)

Obchodník stanoví pro každou osobu rozdíl mezi čistou angažovaností investičního portfolia odpovídající limitu podle § 15 odst. 1 nebo 2 a čistou angažovaností investičního portfolia vůči dlužníkovi podle § 13 odst. 9. Tento rozdíl se nazývá zbytková angažovanost vůči osobě.

(2)

Obchodník sečte dlouhé a krátké pozice obchodního portfolia vůči osobě definované v § 16 odst. 2 písm. a) až g). Je-li tento součet menší než zbytková angažovanost vůči dlužníkovi, kapitálový požadavek k riziku angažovanosti je roven nule. V opačném případě obchodník počítá kapitálový požadavek k riziku angažovanosti podle postupu uvedeného v odstavcích 3 až 7.

(3)

Obchodník pro účely propočtu kapitálového požadavku k riziku angažovanosti obchodního portfolia přiřadí dlouhým pozicím podle

a)	§ 16 odst. 2 písm. a) koeficienty podle tabulky č. 5 v příloze k této vyhlášce,
b)	§ 16 odst. 2 písm. b) koeficienty podle § 30,
c)	§ 16 odst. 2 písm. c) až g) koeficienty rovné součinu 0,08 a rizikové váhy podle tabulky č. 1 v příloze k této vyhlášce.

(4)

Obchodník sečte všechny krátké pozice definované v § 16 odst. 2 písm. a) až g). Dlouhé pozice obchodník pak uspořádá vzestupně do jedné posloupnosti podle koeficientů. Dále postupně kompenzuje součet krátkých pozic s dlouhými pozicemi posloupnosti, přičemž postupuje od položek s nejvyšším koeficientem. Výsledkem je posloupnost zbývajících dlouhých pozic.

(5)

Obchodník postupně kompenzuje zbytkovou angažovanost vůči osobě se zbývajícími dlouhými pozicemi, přičemž postupuje od pozic s nejnižším koeficientem. Tím obdrží výslednou posloupnost dlouhých pozic.

(6)

Kapitálový požadavek k riziku angažovanosti vůči osobě obchodník stanoví sečtením součinů dlouhých pozic výsledné posloupnosti a příslušného koeficientu podle odstavce 3 a korekčního faktoru podle tabulky č. 6 v příloze k této vyhlášce.

(7)

Výše korekčního faktoru je závislá na četnosti převýšení součtu dlouhých a krátkých pozic obchodního portfolia vůči osobě ve smyslu odstavce 2 nad zbytkovou angažovaností vůči osobě během 9 pracovních dnů předcházejících dni vykazování a na velikosti převýšení v den vykazování. Korekční faktor ve sloupci A tabulky č. 6 v příloze k této vyhlášce obchodník použije, pokud došlo k tomuto převýšení ve všech 10 pracovních dnech. V opačném případě (převýšení trvalo méně než 10 pracovních dnů) obchodník použije korekční faktor ve sloupci B.

(8)

Obchodník uplatňuje postup podle odstavců 1 až 7 ve vztahu k osobě pro každé převýšení limitu podle § 15 odst. 1 nebo 2 v obchodním portfoliu. V případě ekonomicky spjaté skupiny osob obchodník uplatní postup podle § 16 odst. 2 a návazně uplatní postup podle odstavců 1 až 7 pro každé převýšení limitu podle § 15 odst. 1 nebo 2. Jednotlivé kapitálové požadavky sečte, čímž obdrží kapitálový požadavek k riziku angažovanosti.

(9)

Rozdíl součtu dlouhých a krátkých pozic obchodního portfolia vůči osobě podle odstavce 2 a zbytkové angažovanosti podle odstavce 1 vůči osobě nesmí přesáhnout v den vykazování 500 % kapitálu obchodníka sníženého o využitý tier 3. Tento limit platí pouze v případě, že limit angažovanosti je překračován nejvýše 10 po sobě jdoucích pracovních dnů. V případě, že limit je překračován více než 10 po sobě jdoucích pracovních dnů, nesmí součet všech překročení v těchto jednotlivých dnech převýšit 600 % kapitálu obchodníka sníženého o využitý tier 3.

ČÁST ŠESTÁ

KAPITÁLOVÝ POŽADAVEK

K ÚROKOVÉMU RIZIKU (§ 18-26)

HLAVA I

ÚROKOVÉ NÁSTROJE, JEJICH KOMPENZACE

A ÚROKOVÉ POZICE (§ 18-20)

§ 18

(1)

Kapitálový požadavek k úrokovému riziku obchodník stanoví pouze z nástrojů obchodního portfolia, které mají alespoň jednu úrokovou pozici. Tyto nástroje představují zejména dluhopisy, směnky, reverzní repa a repa, pevné termínové operace. Úrokovými nástroji se rozumí nástroje, které mají pouze úrokové a měnové pozice.

(2)

Pro účely kompenzací nástrojů podle § 19 a stanovení kapitálového požadavku k obecnému úrokovému riziku podle § 22 lze používat úrokové pozice, které vyplývají z úvěrů, půjček a vkladů umístěných nebo přijatých od banky se sídlem ve státě zóny A s rizikovou vahou 0,2 podle tabulky č. 1 v příloze k této vyhlášce nebo od obchodníka nebo zahraničního obchodníka se sídlem ve státě zóny A s rizikovou vahou 0,2 podle tabulky č. 1 v příloze k této vyhlášce a které jsou zařazeny v souladu s touto vyhláškou v investičním portfoliu. Potom obchodník použije všechny takové úrokové pozice, které zaujal za účelem dosažení zisku v krátkodobém horizontu. Tyto pozice musí být denně přeceněny reálnými hodnotami.

§ 19

Kompenzace nástrojů

(1)

Obchodník může před stanovením kapitálového požadavku k úrokovému riziku kompenzovat opačné úrokové nástroje, jestliže je emitoval týž emitent, jsou si v případě likvidace nebo konkurzu emitenta rovnocenné, jsou ve stejné měně, mají stejnou úrokovou míru, zbytkovou splatnost a časovou strukturu výplaty kuponů.

(2)

Obchodník může provést u pevných termínových operací kompenzace nad rozsah kompenzací podle odstavce 1. Musí se však jednat o stejný druh nástrojů a tentýž druh podkladového nástroje. Tyto opačné nástroje je možné kompenzovat při splnění následujících podmínek:

v případě úrokových futures se zbytkové splatnosti futures mohou lišit o sedm dní,

v případě úrokových swapů a dohod o forwardové úrokové míře musí mít tyto nástroje identickou referenční úrokovou míru, pevné úrokové míry se mohou lišit maximálně o 15 bazických bodů a datum nejbližšího stanovení hodnoty referenční úrokové míry se může lišit nejvýše o

1.	0 dní při zbytkové splatnosti nástroje nižší než jeden měsíc,
2.	7 dní při zbytkové splatnosti nástroje od jednoho měsíce včetně do jednoho roku včetně,
3.	30 dní při zbytkové splatnosti nástroje vyšší než jeden rok.

§ 20

Úrokové pozice

(1)	Dlouhé úrokové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů obchodník označuje kladným znaménkem a krátké úrokové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů označuje záporným znaménkem. Dlouhými a krátkými pozicemi pevných termínových operací se rozumí dlouhé a krátké pozice podkladových nástrojů těchto derivátů.
(2)	Pozice dluhopisu a směnky s pevnou úrokovou mírou obchodník zařazuje do schématu splatností nebo schématu durací podle zbytkové splatnosti a pozice dluhopisu a směnky s proměnlivou úrokovou mírou podle nejbližšího data stanovení proměnlivé úrokové míry. U dluhopisu s pevnou úrokovou mírou lze považovat jednotlivé kupony a jmenovitou hodnotu za jednotlivé úrokové pozice.
(3)	Převody úrokových nástrojů v rámci reverzních rep a rep, půjček cenných papírů a komodit nemění původní úrokové pozice převáděných úrokových nástrojů protistran. Hotovost, kterou obchodník poskytne v budoucnosti, představuje krátkou úrokovou pozici a hotovost, kterou obchodník přijme v budoucnosti, představuje dlouhou úrokovou pozici.
(4)	S úrokovými forwardy a úrokovými futures obchodník zachází jako s kombinací dlouhých a krátkých pozic podkladových nástrojů. Pokud lze splnit závazek dodáním více druhů podkladových nástrojů, obchodník použije pro účely výpočtu kapitálového požadavku k úrokovému riziku podkladový nástroj, který je pro obchodníka majícího ve svém portfoliu krátký nástroj nejvýhodnější dodat. Jednu úrokovou pozici obchodník zařadí do časového pásma odpovídajícího termínu splatnosti forwardu nebo futures a druhou úrokovou pozici zařadí do časového pásma odpovídajícího součtu termínu splatnosti forwardu nebo futures a splatnosti příslušného podkladového nástroje.
(5)	V případě měnových forwardů, měnových futures a měnových swapů obchodník dlouhé úrokové pozice zařadí do schématu splatností nebo schématu durací nakupovaných měn a krátké úrokové pozice zařadí do schématu splatností nebo schématu durací prodávaných měn. Měnové pozice obchodník použije pro výpočet kapitálového požadavku k měnovému riziku.
(6)	V případě akciových forwardů, akciových futures a akciových swapů obchodník úrokové pozice použije pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému a obecnému úrokovému riziku a akciové pozice použije pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému a obecnému akciovému riziku. Měnové pozice obchodník použije pro výpočet kapitálového požadavku k měnovému riziku.
(7)	V případě komoditních forwardů, komoditních futures a komoditních swapů obchodník úrokovou pozici zařadí do schématu splatností nebo schématu durací a komoditní pozici použije pro výpočet kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku podle části osmé. Měnové pozice obchodník použije pro výpočet kapitálového požadavku k měnovému riziku.
(8)	Obchodník může vyloučit pro stanovení kapitálového požadavku ke specifickému úrokovému riziku úrokové pozice vyplývající ze zprostředkování úpisu dluhopisů v případě, že tyto dluhopisy jsou bezpodmínečně upsány třetí osobou.
(9)	Obchodník může vyloučit pro stanovení kapitálového požadavku ke specifickému úrokovému riziku části úrokových pozic podle tabulky č. 10 v příloze k této vyhlášce vyplývajících ze zprostředkování úpisu dluhopisů v případě, že nedošlo k upsání předmětných dluhopisů třetí osobou do stanoveného pracovního dne podle tabulky č. 10 v příloze k této vyhlášce ode dne, ke kterému se obchodník zavázal sám předmětné dluhopisy upsat za předem pevně stanovenou cenu.

HLAVA II

KAPITÁLOVÝ POŽADAVEK

KE SPECIFICKÉMU ÚROKOVÉMU RIZIKU (§ 21)

§ 21

(1)

Kapitálový požadavek ke specifickému úrokovému riziku obchodník stanoví jako součet součinů absolutních hodnot úrokových pozic a odpovídajících koeficientů uvedených v tabulce č. 5 v příloze k této vyhlášce. Kategorie vládních nástrojů v tabulce č. 5 v příloze k této vyhlášce zahrnuje nástroje oceněné v tabulce č. 1 v příloze k této vyhlášce rizikovou vahou 0, kategorie kvalifikovaných nástrojů zahrnuje nástroje oceněné v tabulce č. 1 v příloze k této vyhlášce rizikovou vahou 0,20 a kategorie ostatních nástrojů zahrnuje nástroje nezařazené do kategorie vládních ani kvalifikovaných nástrojů.

(2)

Úrokovým pozicím vyplývajícím z derivátů založených na nákupu nebo prodeji dluhopisů nebo směnek a odpovídajícím těmto dluhopisům nebo směnkám obchodník přiřadí koeficient podle odstavce 1. Ostatním úrokovým pozicím vzniklým z derivátů obchodník přiřadí koeficient 0.

HLAVA III

KAPITÁLOVÝ POŽADAVEK

K OBECNÉMU ÚROKOVÉMU RIZIKU (§ 22-26)

§ 22

(1)	Obchodník zvolí pro každou měnu metodu splatností podle § 23 nebo metodu durací podle § 24.
(2)	Dlouhé a krátké úrokové pozice obchodník zahrne do schématu splatností podle zbytkové splatnosti nebo je zahrne do schématu durací podle modifikované durace.
(3)	Pro úrokové futures obchodované na uznaných burzách lze použít metodu marží podle § 25, přičemž úrokové pozice těchto nástrojů obchodník nezařazuje do schématu splatností nebo durací.

§ 23

Metoda splatností

(1)

Obchodník zařadí úrokové pozice do schématu splatností dané měny, které obsahuje 13 časových pásem nebo 15 časových pásem v případě nástrojů s kuponovou mírou nižší než 3 % podle tabulky č. 7 v příloze k této vyhlášce. Pokud nástroj neobsahuje kupony, jeho pozice obchodník zařadí do časového pásma, které odpovídá kuponové míře nižší než 3 %.

(2)

Vážená úroková pozice v každém časovém pásmu se rovná součinu součtu úrokových pozic a příslušného koeficientu podle tabulky č. 7 v příloze k této vyhlášce.

(3)

Obchodník kompenzuje vážené úrokové pozice v jednotlivých časových pásmech. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice a jedna zbytková úroková pozice v každém časovém pásmu.

(4)

Zbytkové úrokové pozice v jednotlivých časových pásmech obchodník dále kompenzuje v časových zónách 1, 2 a 3. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice v každé časové zóně a jedna zbytková úroková pozice v každé časové zóně.

(5)

Zbytkové úrokové pozice v jednotlivých časových zónách obchodník kompenzuje mezi zónami 1 a 2 a mezi zónami 2 a 3. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice mezi časovými zónami 1 a 2, jedna kompenzovaná úroková pozice mezi časovými zónami 2 a 3 a jedna zbytková úroková pozice v každé časové zóně.

(6)

Zbytkové úrokové pozice v časových zónách 1 a 3 obchodník dále kompenzuje. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice mezi časovými zónami 1 a 3 a jedna zbytková úroková pozice v každé časové zóně.

(7)

Kapitálový požadavek k obecnému úrokovému riziku dané měny se rovná součtu

a)	10 % součtu kompenzovaných úrokových pozic v každém časovém pásmu (odstavec 3),
b)	40 % kompenzované úrokové pozice v časové zóně 1 (odstavec 4),
c)	30 % kompenzované úrokové pozice v časové zóně 2 (odstavec 4),
d)	30 % kompenzované úrokové pozice v časové zóně 3 (odstavec 4),
e)	40 % kompenzované úrokové pozice mezi časovými zónami 1 a 2 (odstavec 5),
f)	40 % kompenzované úrokové pozice mezi časovými zónami 2 a 3 (odstavec 5),
g)	150 % kompenzované úrokové pozice mezi časovými zónami 1 a 3 (odstavec 6),
h)	100 % součtu absolutních hodnot úrokových pozic v jednotlivých časových zónách zbývajících po všech kompenzacích, tedy zbytková úroková pozice v časové zóně 2 po provedení kompenzací podle odstavce 5 a zbytkové úrokové pozice v časových zonách 1 a 3 po provedení kompenzací podle odstavce 6.

§ 24

Metoda durací

(1)

Obchodník zařadí úrokové pozice do schématu durací dané měny, které obsahuje 15 pásem modifikovaných durací podle tabulky č. 8 v příloze k této vyhlášce.

(2)

Vážená úroková pozice v každém duračním pásmu se rovná součtu součinů úrokových pozic, příslušných modifikovaných durací těchto úrokových pozic a předpokládaných změn úrokových měr. Změny úrokových měr pro každé durační pásmo jsou uvedeny v tabulce č. 8 v příloze k této vyhlášce.

(3)

Obchodník kompenzuje vážené úrokové pozice v jednotlivých duračních pásmech. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice a jedna zbytková úroková pozice v každém duračním pásmu.

(4)

Zbytkové úrokové pozice v jednotlivých duračních pásmech obchodník dále kompenzuje v zónách 1, 2 a 3. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice v každé zóně a jedna zbytková úroková pozice v každé zóně.

(5)

Zbytkové úrokové pozice v jednotlivých zónách obchodník kompenzuje mezi zónami 1 a 2 a mezi zónami 2 a 3. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice mezi zónami 1 a 2, jedna kompenzovaná úroková pozice mezi zónami 2 a 3 a jedna zbytková úroková pozice v každé zóně.

(6)

Zbytkové úrokové pozice v zónách 1 a 3 obchodník dále kompenzuje. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice mezi zónami 1 a 3 a jedna zbytková úroková pozice v každé zóně.

(7)

Kapitálový požadavek k obecnému úrokovému riziku dané měny se rovná součtu

a)	5 % součtu kompenzovaných úrokových pozic v každém duračním pásmu (odstavec 3),
b)	40 % kompenzované úrokové pozice v zóně 1 (odstavec 4),
c)	30 % kompenzované úrokové pozice v zóně 2 (odstavec 4),
d)	30 % kompenzované úrokové pozice v zóně 3 (odstavec 4),
e)	40 % kompenzované úrokové pozice mezi zónami 1 a 2 (odstavec 5),
f)	40 % kompenzované úrokové pozice mezi zónami 2 a 3 (odstavec 5),
g)	150 % kompenzované úrokové pozice mezi zónami 1 a 3 (odstavec 6),
h)	100 % součtu absolutních hodnot úrokových pozic v jednotlivých zónách zbývajících po všech kompenzacích, tedy zbytková úroková pozice v zóně 2 po provedení kompenzací podle odstavce 5 a zbytkové úrokové pozice v zónách 1 a 3 po provedení kompenzací podle odstavce 6.

§ 25

Metoda marží

(1)	Kapitálový požadavek k úrokovým futures obchodovaným na uznaných burzách je roven součtu marží odpovídajících těmto úrokovým futures. Metoda marží musí poskytovat odpovídající měření rizika spojeného s úrokovými futures. Tímto způsobem stanovený kapitálový požadavek je větší nebo roven kapitálovému požadavku podle § 23 nebo § 24.
(2)	Pro účely stanovení kapitálového požadavku k měnovému riziku obchodník úrokové pozice v cizích měnách úrokových futures do pozic podle § 34 nezařazuje.

§ 26

Výpočet kapitálového požadavku

k obecnému úrokovému riziku

Kapitálový požadavek k obecnému úrokovému riziku je roven součtu kapitálových požadavků pro každou jednotlivou měnu včetně zbytkových měn spočtených podle metody splatností podle § 23 nebo metody durací podle § 24 a kapitálového požadavku k úrokovým futures spočteného podle metody marží podle § 25.

ČÁST SEDMÁ

KAPITÁLOVÝ POŽADAVEK

K AKCIOVÉMU RIZIKU (§ 27-32)

§ 27

(1)	Kapitálový požadavek k akciovému riziku obchodník stanoví pouze u akciových nástrojů obchodního portfolia. Akciové nástroje jsou nástroje, které mají alespoň jednu akciovou pozici. Tyto nástroje představují zejména akcie, depozitní poukázky, například globální depozitní certifikáty (GDR) a deriváty.
(2)	V případě, že depozitní poukázky jsou pro účely vypořádání zaměnitelné, je možné je konvertovat do podkladových akcií, které obchodník zařazuje do akciových pozic daného národního trhu podle § 31.

§ 28

Kompenzace nástrojů

(1)	Obchodník může před stanovením kapitálového požadavku k akciovému riziku kompenzovat opačné akciové nástroje kromě derivátů, jestliže je emitoval týž emitent, jsou si v případě likvidace nebo konkurzu emitenta rovnocenné a jsou ve stejné měně.
(2)	V případě akciových derivátů lze kompenzovat deriváty stejného druhu, které byly sjednány mezi dvěma stejnými osobami, mají stejnou splatnost a stejné podkladové nástroje.

§ 29

Akciové pozice

(1)	Dlouhé akciové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů pevných derivátů obchodník označuje kladným znaménkem a krátké akciové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů označuje záporným znaménkem. Dlouhými a krátkými pozicemi pevných termínových operací se rozumí dlouhé a krátké pozice podkladových nástrojů těchto operací.
(2)	Akciové pozice, jejichž emitenti jsou zapsáni v obchodním rejstříku nebo v jiném ekvivalentním seznamu v jedné zemi, představují akciové pozice národního trhu.
(3)	Hrubá akciová pozice je rovna součtu absolutních hodnot všech akciových pozic. Čistá akciová pozice daného národního trhu je rovna součtu dlouhých a krátkých akciových pozic tohoto trhu.
(4)	Převody akciových nástrojů v rámci reverzních rep a rep, půjček cenných papírů a komodit nemění původní akciové pozice převáděných akciových nástrojů protistran. Hotovost, kterou obchodník poskytne v budoucnosti, představuje krátkou úrokovou pozici a hotovost, kterou obchodník přijme v budoucnosti, představuje dlouhou úrokovou pozici.
(5)	U akciových forwardů, futures a swapů obchodník akciové pozice použije pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému a obecnému akciovému riziku, úrokové pozice použije pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému a obecnému úrokovému riziku, měnové pozice obchodník použije pro propočet kapitálového požadavku k měnovému riziku.
(6)	Obchodník může vyloučit pro stanovení kapitálového požadavku k akciovému riziku dlouhé akciové pozice vyplývající ze zprostředkování úpisu akcií v případě, že tyto akcie jsou bezpodmínečně upsány třetí osobou.
(7)	Obchodník může vyloučit pro stanovení kapitálového požadavku k akciovému riziku části dlouhých akciových pozic podle tabulky č. 10 v příloze k této vyhlášce vyplývajících ze zprostředkování úpisu akcií v případě, že nedošlo k upsání předmětných akcií třetí osobou do stanoveného pracovního dne dle tabulky č. 10 v příloze k této vyhlášce ode dne, ke kterému se obchodník zavázal sám předmětné akcie upsat za předem pevně stanovenou cenu.

§ 30

Kapitálový požadavek

ke specifickému akciovému riziku

(1)

Kapitálový požadavek ke specifickému akciovému riziku se rovná součinu koeficientu 0,04 a hrubé akciové pozice podle § 29 odst. 3 snížené o hrubou akciovou pozici vybraného portfolia podle odstavce 2.

(2)

Vybrané portfolio musí splňovat následující podmínky:

a)	nezahrnuje akcie emitenta, v jehož případě by byl použit koeficient 0,08 podle tabulky č. 5 v příloze k této vyhlášce pro účely stanovení kapitálového požadavku ke specifickému úrokovému riziku,
b)	je sestaveno z akcií obsažených v akciových indexech podle seznamu v tabulce č. 9 v příloze k této vyhlášce,
c)	podíl kterékoliv absolutní hodnoty akciové pozice v tomto portfoliu nesmí převyšovat 5 % hrubé akciové pozice nebo podíl kterékoliv absolutní hodnoty akciové pozice nesmí převyšovat 10 % hrubé akciové pozice,
d)	pokud součet absolutních hodnot akciových pozic s podílem od 5 % do 10 % hrubé akciové pozice nepřevyšuje 50 % hrubé akciové pozice tohoto portfolia.

Kapitálový požadavek ke specifickému akciovému riziku je roven součtu kapitálových požadavků podle odstavců 1 a 2.

(3)

Kapitálový požadavek ke specifickému akciovému riziku je roven součtu kapitálových požadavků podle odstavců 1 a 2.

§ 31

Kapitálový požadavek

k obecnému akciovému riziku

(1)

Kapitálový požadavek k obecnému akciovému riziku se rovná součtu součinů koeficientu 0,08 a absolutních hodnot čistých akciových pozic národních trhů podle § 29 odst. 3.

(2)

Obchodník může pro účely stanovení kapitálového požadavku k obecnému akciovému riziku akciové futures obchodované na uznaných burzách vyjmout z akciových pozic (metoda marží). Kapitálový požadavek k obecnému akciovému riziku je potom roven součtu kapitálového požadavku podle odstavce 1 a kapitálového požadavku k akciovým futures obchodovaným na uznaných burzách, který je roven součtu marží odpovídajících akciovým futures. Metoda marží musí poskytovat odpovídající měření rizika spojeného s akciovými futures. Tímto způsobem stanovený kapitálový požadavek je větší nebo roven kapitálovému požadavku podle odstavce 1. Pro účely stanovení kapitálového požadavku k měnovému riziku obchodník akciové pozice v cizích měnách akciových futures nezařazuje do pozic podle § 36, které jsou základem pro stanovení měnových pozic obchodníka.

§ 32

Akciové indexy

Obchodník může rozložit akciové indexy podle seznamu v tabulce č. 9 přílohy k této vyhlášce na jednotlivé podkladové akciové nástroje nebo je může považovat za samostatné akciové nástroje. Akciovou pozici v akciovém indexu obchodník stanoví buď jako vážený součet reálných hodnot podkladových akciových nástrojů nebo jako reálnou hodnotu akciového indexu. Akciové indexy uvedené v tabulce č. 9 přílohy k této vyhlášce obchodník pro účely stanovení kapitálového požadavku ke specifickému akciovému riziku do příslušných akciových pozic nezařazuje.

ČÁST OSMÁ

KAPITÁLOVÝ POŽADAVEK

K MĚNOVÉMU RIZIKU (§ 33-36)

§ 33

(1)

Kapitálový požadavek k měnovému riziku obchodník stanoví u vybraných nástrojů obchodního a investičního portfolia obsahujících úrokové, akciové nebo komoditní pozice v cizích měnách, včetně pozic majících charakter cizí měny. Tyto pozice jsou měnovými pozicemi v cizích měnách. Ostatní pozice jsou měnovými pozicemi v korunách. Měnové pozice jsou měnové pozice v cizích měnách a měnové pozice v korunách. Vybranými nástroji jsou rozvahové nástroje, spotové operace a pevné termínové operace. Měnové nástroje jsou nástroje, které mají alespoň jednu měnovou pozici v cizí měně. Z měnových pozic v cizích měnách obchodník vyjímá pozice

a)	nástrojů v cizích měnách, jejichž kurzové rozdíly nejsou zachycovány na účtech nákladů nebo výnosů,
b)	podkladových nástrojů derivátů sjednaných za účelem zajišťování (§ 9 odst. 6) se proti měnovému riziku plynoucího z nástrojů v cizích měnách, jejichž kurzové rozdíly nejsou zachycovány na účtech nákladů nebo výnosů.

(2)

Za cizí měnu se rovněž považuje měnové zlato.

(3)

Zúčtovací jednotka, například SDR, se považuje pro účely této vyhlášky za zvláštní měnu, kterou je možné rozdělit na jednotlivé měny podle platného poměru složení.

§ 34

Měnové pozice

(1)

Dlouhé měnové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů obchodník označuje kladným znaménkem a krátké měnové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů označuje záporným znaménkem. Dlouhými a krátkými měnovými pozicemi pevných termínových operací se rozumí dlouhé a krátké měnové pozice podkladových nástrojů těchto derivátů.

(2)

Čistá měnová pozice v cizí měně je součet dlouhých a krátkých měnových pozic v této měně. Tato pozice je dlouhá, je-li uvedený součet kladný, nebo krátká, je-li uvedený součet záporný.

(3)

Čistá měnová pozice v korunách je součin koeficientu mínus jedna a čisté měnové pozice v cizích měnách, která je součtem jednotlivých čistých měnových pozic v cizích měnách. Tato pozice je dlouhá, pokud je tento součet záporný, nebo krátká, je-li tento součet kladný.

(4)

Celková měnová pozice je součet

a)	větší z hodnot vyjadřujících součet všech dlouhých čistých měnových pozic v cizích měnách nebo součet všech absolutních hodnot krátkých čistých měnových pozic v cizích měnách (čistá měnová pozice ve zlatě se do těchto součtů nezahrnuje) a
b)	absolutní hodnoty čisté měnové pozice ve zlatě.

§ 35

Silně korelované měny

(1)

Obchodník může považovat dvě měny za silně korelované v případě, že ke ztrátě, vypočtené na základě denních kurzů České národní banky cizích měn v každém pracovním dnu předchozích tří nebo pěti let, u kompenzovaných měnových pozic během následujících 10 pracovních dnů ve výši 4 % nebo méně hodnoty kompenzovaných měnových pozic v daných měnách vyjádřené ve vykazující měně došlo s pravděpodobností alespoň 99 % v případě kalkulace provedené na základě tříletého sledování nebo alespoň 95 % v případě kalkulace provedené na základě pětiletého sledování. Dvě měny nelze považovat za silně korelované ode dne, kdy tato podmínka pozbývá platnosti. Korelace měn musí obchodník doložit.

(2)

Kompenzovanou měnovou pozicí dvou měn se rozumí menší z absolutních hodnot dlouhé měnové pozice v jedné měně a krátké měnové pozice v druhé měně. Součet dlouhé a krátké měnové pozice se nazývá nekompenzovanou měnovou pozicí. Nekompenzovaná měnová pozice se považuje za čistou měnovou pozici v té měně, jejíž absolutní hodnota měnové pozice před provedením kompenzace je větší. Obchodník zahrnuje tuto nekompenzovanou měnovou pozici do dlouhých čistých měnových pozic nebo krátkých čistých měnových pozic pro účely výpočtu celkové měnové pozice podle § 34 odst. 4.

§ 36

Výpočet kapitálového požadavku

k měnovému riziku

(1)

Kapitálový požadavek k měnovému riziku se rovná součtu součinu koeficientu 0,04 a kompenzovaných pozic silně korelovaných měn a součinu koeficientu 0,08 a celkové měnové pozice.

(2)

Obchodník může pro účely stanovení kapitálového požadavku k měnovému riziku vyjmout měnové pozice v cizích měnách měnových futures obchodovaných na uznaných burzách z měnových pozic (metoda marží). Metoda marží musí poskytovat odpovídající měření rizika spojeného s měnovými futures. Tímto způsobem stanovený kapitálový požadavek je větší nebo roven kapitálovému požadavku podle odstavce 1. Kapitálový požadavek k měnovému riziku je potom roven součtu kapitálového požadavku podle odstavce 1 a kapitálového požadavku k měnovým futures obchodovaným na uznaných burzách, který je součtem marží odpovídajících těmto futures.

ČÁST DEVÁTÁ

KAPITÁLOVÝ POŽADAVEK

KE KOMODITNÍMU RIZIKU (§ 37-45)

HLAVA I

KOMODITNÍ NÁSTROJE A JEJICH POZICE (§ 37-39)

§ 37

Kapitálový požadavek ke komoditnímu riziku obchodník stanoví z komoditních nástrojů obchodního a investičního portfolia. Komoditními nástroji jsou nástroje, které mají alespoň jednu komoditní pozici. Komoditními nástroji se rozumí zejména nástroje, které představují fyzické držení komodit, a deriváty.

§ 38

Kompenzace nástrojů

(1)	Obchodník může před stanovením kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku kompenzovat opačné komoditní nástroje, pokud jde o stejnou komoditu, jsou ve stejné měně a mají stejnou splatnost, a stejné protistrany v případě derivátů.
(2)	Obchodník může dále kompenzovat opačné komoditní nástroje v silně korelovaných komoditách podle § 41.
(3)	Obchodník může dále kompenzovat opačné komoditní nástroje, se kterými se obchoduje na trhu s denními dodávkami a pokud se jejich zbytkové splatnosti liší nejvýše o 10 dnů.

§ 39

Komoditní pozice

(1)	Dlouhé komoditní pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů obchodník označuje kladným znaménkem a krátké komoditní pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů označuje záporným znaménkem. Dlouhými a krátkými pozicemi pevných termínových operací se rozumí dlouhé a krátké pozice podkladových nástrojů těchto operací.
(2)	Převody komoditních nástrojů v rámci reverzních rep a rep, půjček komodit nemění původní komoditní pozice převáděných komoditních nástrojů protistran. Hotovost, kterou obchodník poskytne v budoucnosti, představuje krátkou úrokovou pozici a hotovost, kterou obchodník přijme v budoucnosti, představuje dlouhou úrokovou pozici.
(3)	U komoditních forwardů, futures a swapů obchodník komoditní pozice použije pro výpočet kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku a úrokové pozice použije pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému a obecnému úrokovému riziku, měnové pozice obchodník použije pro výpočet kapitálového požadavku k měnovému riziku.
(4)	Pokud krátká komoditní pozice je splatná před dlouhou komoditní pozicí, je třeba, aby obchodník přijal kroky k zabezpečení se proti riziku nedostatečné likvidity, která může nastat na některých trzích.

HLAVA II

KAPITÁLOVÝ POŽADAVEK

KE KOMODITNÍMU RIZIKU (§ 40-45)

§ 40

(1)

Obchodník zvolí pro každou komoditu zjednodušenou metodu podle § 42 nebo metodu splatností podle § 43. Obchodník může použít u silně korelovaných komodit podle § 41 společné schéma splatností.

(2)

Obchodník může pro komoditní futures obchodované na uznaných burzách použít metodu marží podle § 44, přičemž komoditní pozice těchto nástrojů obchodník nezařazuje do komoditních pozic pro účely kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku podle zjednodušené metody i metody splatností, měnové pozice obchodník nezařazuje do měnových pozic pro propočet kapitálového požadavku k měnovému riziku.

§ 41

Silně korelované komodity

(1)

Silně korelovanými komoditami se rozumí

a)	komodity, které jsou podle dohody protistran zaměnitelné, nebo
b)	podobné komodity, které jsou blízkými substituty a korelace změn cen těchto komodit v průběhu posledních 12 měsíců před sjednáním kontraktu je vyšší než 0,9.

(2)

Silně korelované komodity se považují pro účely stanovení kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku s využitím zjednodušené metody podle § 42 a metody splatností podle § 43 za jednu komoditu.

§ 42

Zjednodušená metoda

Kapitálový požadavek ke komoditnímu riziku dané komodity je roven součtu 15 % absolutní hodnoty součtu dlouhých a krátkých komoditních pozic příslušné komodity a 3 % součtu absolutních hodnot krátkých a dlouhých komoditních pozic příslušné komodity.

§ 43

Metoda splatností

(1)

Obchodník sestaví pro každou komoditu schéma splatností s časovými pásmy 0 až 1 měsíc včetně, 1 až 3 měsíce včetně, 3 až 6 měsíců včetně, 6 až 12 měsíců včetně, 1 až 2 roky včetně, 2 až 3 roky včetně a nad 3 roky, ve které má alespoň jednu komoditní pozici. Každou komoditní pozici zařadí do příslušného časového pásma. Fyzické zásoby komodity obchodník zařadí do prvního časového pásma.

(2)

Obchodník postupně kompenzuje dlouhé a krátké komoditní pozice v jednotlivých časových pásmech od nejnižšího časového pásma s tím, že zbytkovou pozici z nižšího časového pásma postupně přenáší do nejbližšího vyššího časového pásma. V každém vyšším časovém pásmu obchodník opět provádí kompenzace dlouhých a krátkých komoditních pozic včetně přenesené zbytkové pozice. Výsledkem postupných kompenzací je výsledná dlouhá nebo krátká komoditní pozice.

(3)

Kapitálový požadavek ke komoditnímu riziku dané komodity je dán součtem

a)	1,5 % součtu dvojnásobku kompenzovaných pozic v každém časovém pásmu,
b)	0,6 % součtu absolutních hodnot zbytkových pozic přenášených mezi sousedními časovými pásmy,
c)	15 % absolutní hodnoty výsledné komoditní pozice.

§ 44

Metoda marží

(1)	Kapitálový požadavek ke komoditním futures obchodovaným na uznaných burzách je roven součtu marží odpovídajících těmto komoditním futures. Metoda marží musí poskytovat odpovídající měření rizika spojeného s těmito futures a zároveň tímto způsobem stanovený kapitálový požadavek je větší nebo roven kapitálovému požadavku podle § 42 nebo § 43.
(2)	Pro účely stanovení kapitálového požadavku k měnovému riziku obchodník komoditní pozice v cizích měnách komoditních futures nezařazuje do měnových pozic podle § 34, které jsou základem pro stanovení měnových pozic obchodníka.

§ 45

Výpočet kapitálového požadavku

ke komoditnímu riziku

Kapitálový požadavek ke komoditnímu riziku je roven součtu kapitálových požadavků pro každou jednotlivou komoditu spočtených podle zjednodušené metody podle § 42 nebo metody splatností podle § 43 nebo metody marží podle § 44.

ČÁST DESÁTÁ

KAPITÁLOVÝ POŽADAVEK K OPCÍM (§ 46-52)

HLAVA I

KOMPENZACE A POZICE OPCÍ (§ 46-48)

§ 46

Kapitálový požadavek k opcím obchodník stanoví z opcí včetně warrantů zařazených do obchodního portfolia a měnových a komoditních opcí včetně warrantů zařazených do investičního portfolia.

§ 47

Kompenzace opcí

Obchodník může před stanovením kapitálového požadavku k opcím kompenzovat opačné opce, jestliže jsou stejného druhu, byly sjednány mezi dvěmi stejnými osobami, mají stejnou realizační cenu a zbytkovou splatnost a mají stejné podkladové nástroje.

§ 48

Pozice opcí

Úrokové, akciové, měnové a komoditní pozice opcí obchodník vyjadřuje v delta ekvivalentech opcí. Delta ekvivalenty opcí se rovnají delta ekvivalentům reálných hodnot podkladových nástrojů. Delta ekvivalent reálné hodnoty podkladové pohledávky obchodník označuje kladným znaménkem a delta ekvivalent reálné hodnoty podkladového závazku záporným znaménkem.

HLAVA II

KAPITÁLOVÝ POŽADAVEK K OPCÍM (§ 49-52)

§ 49

Obchodník zvolí pro každou opci zjednodušenou metodu podle § 50, metodu delta plus podle § 51 nebo metodu marží podle § 52.

§ 50

Zjednodušená metoda

(1)

Obchodník použije zjednodušenou metodu pouze v případě, že v jeho portfoliu jsou jen nakoupené opce nebo pokud všechny prodané opce jsou dokonale kompenzovány stejnými nakoupenými opcemi.

(2)

Obchodník nezahrnuje při použití zjednodušené metody pozice nástrojů zajištěných opcí a pozice podkladových nástrojů opcí do pozic podle § 20, 29, 34 a 39 pro účely stanovení kapitálových požadavků k úrokovému, akciovému, měnovému a komoditnímu riziku.

(3)

Kapitálový požadavek k opci je roven rozdílu součinu reálné hodnoty podkladového nástroje a koeficientu podle odstavce 4 a vnitřní hodnoty opce (pokud je kladný), pokud obchodník má v portfoliu zajištěný nástroj a zajišťovací opci. Pokud obchodník nemá ve svém portfoliu zajištěný nástroj, avšak má v portfoliu nakoupenou opci, kapitálový požadavek k opci je roven menší z hodnot, kterými jsou

a)	reálná hodnota podkladového nakupovaného nebo prodávaného nástroje násobená koeficientem podle odstavce 4,
b)	reálná hodnota opce.

(4)

Obchodník zvolí koeficient v závislosti na druhu opce. V případě

a)	úrokových opcí je koeficient roven součtu koeficientu, který odpovídá koeficientu specifického úrokového rizika podle tabulky č. 5 v příloze k této vyhlášce, a koeficientu 0,08,
b)	akciových opcí je koeficient roven součtu koeficientu specifického akciového rizika podle § 30 a koeficientu 0,08,
c)	měnových opcí je koeficient roven 0,08,
d)	komoditních opcí je koeficient roven 0,15.

(5)

Kapitálový požadavek k opcím je roven součtu kapitálových požadavků stanovených podle odstavce 3.

(6)

Kapitálový požadavek k opcím podle odstavce 5 obchodník přičítá podle druhu opcí (úrokové, akciové, měnové a komoditní) k odpovídajícím kapitálovým požadavkům k úrokovému, akciovému, měnovému a komoditnímu riziku. Kapitálový požadavek k úrokovým opcím obchodník rozdělí na dvě části v poměru, který odpovídá poměru koeficientu specifického úrokového rizika podle tabulky č. 5 v příloze k této vyhlášce a koeficientu 0,08. Část kapitálového požadavku k úrokovým opcím odpovídající koeficientu specifického rizika obchodník přičte ke kapitálovému požadavku ke specifickému úrokovému riziku podle § 21. Druhou část kapitálového požadavku k úrokovým opcím odpovídající koeficientu 0,08 obchodník přičítá ke kapitálovému požadavku k obecnému úrokovému riziku podle § 26. V případě kapitálového požadavku k akciovým opcím obchodník postupuje stejným způsobem, což znamená, že kapitálový požadavek k akciovým opcím rozdělí na dvě části v poměru, který odpovídá poměru koeficientu specifického akciového rizika podle § 30 a koeficientu 0,08. První část kapitálového požadavku k akciovým opcím obchodník přičte ke kapitálovému požadavku ke specifickému akciovému riziku podle § 30 a druhou část k obecnému akciovému riziku podle § 31. Kapitálový požadavek k měnovým opcím obchodník přičte ke kapitálovému požadavku k měnovému riziku podle § 36. Kapitálový požadavek ke komoditním opcím obchodník přičte kapitálovému požadavku ke komoditnímu riziku podle § 45.

§ 51

Metoda delta plus

(1)

Obchodník stanoví delta ekvivalenty opcí. Tyto delta ekvivalenty pak zařadí do pozic podle § 20, 29 a 39, které jsou základem pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému úrokovému riziku podle § 21 a obecnému úrokovému riziku podle § 26, kapitálového požadavku ke specifickému akciovému riziku podle § 30 a obecnému akciovému riziku podle § 31 a kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku podle § 45.

(2)

Obchodník zařadí delta ekvivalenty v cizích měnách opcí do pozic podle § 34, které jsou základem pro výpočet kapitálového požadavku k měnovému riziku podle § 36.

(3)

Při použití metody delta plus obchodník dále stanoví kapitálový požadavek k riziku gama a vega.

(4)

Kladné a záporné hodnoty gama obchodník sečte pro jednotlivé opce, jejichž podkladový nástroj je stejný. Pokud je tento součet záporný, počítá obchodník kapitálový požadavek k riziku gama, který je roven součinu jedné poloviny absolutní hodnoty gama a druhé mocniny změny reálné hodnoty podkladového nástroje. Pro účely tohoto ustanovení se rozumí

stejnými podkladovými nástroji v případě

1.	úrokových měr nástroje, které jsou zařazeny do jednoho časového pásma podle tabulky č. 7 v příloze k této vyhlášce nebo tabulky č. 8 v příloze k této vyhlášce v závislosti na tom, jaká metoda stanovení kapitálového požadavku k obecnému úrokovému riziku byla zvolena,
2.	akcií a akciových indexů nástroje, akciové pozice, které jsou zařazeny do jednoho národního trhu podle § 37,
3.	cizích měn a zlata jednotlivé měny a zlato,
4.	komodit jednotlivé komodity,

změnou reálné hodnoty podkladového nástroje v případě

1.	úrokových opcí, pokud je podkladovým nástrojem dluhopis, součin reálné hodnoty tohoto dluhopisu a koeficientu podle tabulky č. 7 v příloze k této vyhlášce. Pokud je podkladovým nástrojem úroková míra, hodnota podkladového aktiva obchodník násobí předpokládanou změnou úrokové míry podle tabulky č. 7 v příloze k této vyhlášce,
2.	akciových a měnových opcí, součin reálné hodnoty podkladového nástroje a koeficientu 0,08,
3.	komoditních opcí, součin reálné hodnoty podkladového nástroje a koeficientu 0,15.

(5)

Kapitálový požadavek k riziku gama obchodník stanoví jako součet kapitálových požadavků k riziku gama spočtených pro opce se stejnými podkladovými nástroji.

(6)

Kapitálový požadavek k riziku vega obchodník počítá pro každou opci a je roven součinu hodnoty vega, volatility reálné hodnoty podkladového nástroje (druh volatility, například denní, měsíční, implikovanou, obchodník zvolí v závislosti na charakteru opce) a koeficientu 0,25. Kapitálový požadavek k riziku vega se rovná součtu kapitálových požadavků k riziku vega spočtených pro každou opci.

(7)

Kapitálové požadavky k riziku gama a vega obchodník přičítá podle druhu opcí (úrokové, akciové, měnové a komoditní) ke kapitálovému požadavku k obecnému úrokovému riziku podle § 26, kapitálovému požadavku k obecnému akciovému riziku podle § 31, kapitálovému požadavku k měnovému riziku podle § 36 nebo kapitálovému požadavku ke komoditnímu riziku podle § 45.

§ 52

Metoda marží

(1)	Obchodník může použít metodu marží pouze pro stanovení kapitálového požadavku k opcím obchodovaným na uznaných burzách. Kapitálový požadavek takové opce je roven marži. Metoda marží musí poskytovat odpovídající měření rizika spojeného s opcemi. Tímto stanovený kapitálový požadavek je větší nebo roven kapitálovému požadavku podle § 50 nebo § 51.
(2)	Kapitálový požadavek ke specifickému riziku opcí obchodník počítá, pokud podkladovými nástroji jsou úrokové nebo akciové nástroje. Kapitálový požadavek ke specifickému riziku takových opcí je roven součtu součinů delta ekvivalentů úrokových nebo akciových opcí a koeficientů specifického rizika podle tabulky č. 5 v příloze k této vyhlášce nebo koeficientů podle § 30. Kapitálový požadavek ke specifickému riziku opcí obchodník přičte ke kapitálovému požadavku ke specifickému úrokovému riziku podle § 21 nebo ke kapitálovému požadavku ke specifickému akciovému riziku podle § 30 v závislosti na podkladovém nástroji.
(3)	Marže obchodník přičítá podle druhu opcí (úrokové, akciové, měnové a komoditní) ke kapitálovému požadavku k obecnému úrokovému riziku podle § 26, kapitálovému požadavku k obecnému akciovému riziku podle § 31, kapitálovému požadavku k měnovému riziku podle § 36 nebo kapitálovému požadavku ke komoditnímu riziku podle § 45.
(4)	Pro účely stanovení kapitálového požadavku k měnovému riziku obchodník delta ekvivalenty v cizích měnách opcí do pozic podle § 34 nezařazuje.

ČÁST JEDENÁCTÁ

KAPITÁLOVÁ PŘIMĚŘENOST (§ 53)

§ 53

Limit kapitálové přiměřenosti

(1)	Kapitálová přiměřenost obchodníka se rovná součinu 8 % a podílu, v jehož čitateli je součet kapitálu podle § 7 odst. 5 a ve jmenovateli je součet kapitálového požadavku A podle § 3 odst. 2 a kapitálového požadavku B podle § 3 odst. 3.
(2)	Kapitálová přiměřenost nevyužitého tier 3 podle § 7 odst. 13 se rovná součinu 8 % a podílu, v jehož čitateli je nevyužitý tier 3 a ve jmenovateli je součet kapitálového požadavku A a kapitálového požadavku B.
(3)	Kapitálová přiměřenost obchodníka podle odstavce 1 musí dosahovat minimálně 8 %.

ČÁST DVANÁCTA

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ

A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 54-60)

§ 54

Společná ustanovení

(1)	Obchodník je povinen Komisi pro cenné papíry oznámit záměr znamenající snížení některé součásti tier 1.
(2)	Obchodník oznámí bez zbytečného odkladu Komisi pro cenné papíry všechny platby z titulu podřízeného dluhu B, které by vedly ke kapitálové přiměřenosti nižší než 9,6 %.
(3)	Obchodník dodržuje limity stanovené touto vyhláškou soustavně. Dodržování limitů musí obchodník věrohodně doložit.
(4)	Obchodník uchovává data potřebná pro sledování dodržování limitů stanovených touto vyhláškou nejméně po dobu 5 let.

§ 55

(1)	Obchodník používá pro účely výpočtů podle této vyhlášky pozice, které zohledňují veškeré operace sjednané do 24. hodiny daného dne.
(2)	S nástroji, které nejsou uvedeny v § 18, 27 a 37, a se složenými nástroji obchodník nakládá podle vlastních postupů, které vycházejí z postupů pro účtování. Komise pro cenné papíry může požádat o předložení těchto vlastních postupů a jejich úpravu, pokud to bude vyžadovat zejména charakter podstupovaných rizik.

§ 56

(1)

Obchodník zabezpečí, aby byla zajištěna úplnost a správnost výpočtů požadovaných touto vyhláškou a údajů předávaných Komisi pro cenné papíry.

(2)

Obchodník vytvoří systém řízení rizik, který odpovídá rozsahu a složitosti činností tak, aby poskytl nezkreslený obraz o míře podstupovaných rizik obchodníka. Systém musí mimo jiné soustavně poskytovat informace o pozicích zaujímaných obchodníkem, o jeho angažovanosti vůči jednotlivým osobám, ekonomicky spjatým skupinám, včetně angažovanosti z titulu úpisu cenných papírů.

(3)

Obchodník vydá vnitřní předpis, kterým v souladu s touto vyhláškou upraví zásady řízení rizik. Tento předpis bude obsahovat zejména

a)	typy činností, které budou obchodníkem prováděny,
b)	postupy pro identifikaci, měření, sledování a omezování rizik,
c)	postupy stanovení reálných hodnot nástrojů podle § 5,
d)	soustavu limitů používanou při řízení rizik, včetně postupů při překročení limitů,
e)	způsob organizování toku informací zejména o výsledných pozicích z realizovaných operací a o vyhodnocení vnitřních limitů,
f)	vymezení pravomocí a povinností odpovědných zaměstnanců při řízení rizik,
g)	povinnosti útvaru interního auditu při prověřování systému řízení rizik.

(4)

Předpis v souladu s odstavcem 3 musí být schválen statutárním orgánem obchodníka nebo vedením pobočky zahraničního obchodníka. Obchodník zabezpečí, aby na jeho dodržování dohlížela dozorčí rada obchodníka.

(5)

Obchodník zajistí pravidelné a spolehlivé informování statutárního orgánu o dodržování postupů a zásad definovaných ve vnitřním předpisu podle odstavce 3, včetně dodržování limitů kapitálové přiměřenosti a dalších vnitřních limitů stanovených obchodníkem.

(6)

Obchodník předloží Komisi pro cenné papíry vnitřní předpis podle odstavce 3 nejpozději do tří měsíců od účinnosti této vyhlášky.

§ 57

(1)

Dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost

a)	se riziková váha 0,20 pohledávek za vládou podporovanými institucemi podle tabulky č. 1 v příloze k této vyhlášce mění na rizikovou váhu 1,0,
b)	nelze použít pro účely převedení angažovanosti do angažovanosti vůči jiným osobám podle § 13 odst. 5 ty angažovanosti, které jsou zajištěny vládou podporovanými institucemi.

(2)

Dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost může být pro účely stanovení kapitálového požadavku k úvěrovému riziku investičního portfolia podle § 16 přiřazena podrozvahovému aktivu, jež je budoucí pohledávkou, a to po dobu trvání zajištění a při dodržení podmínek podle § 9 odst. 12, riziková váha

poskytovatele zajištění nebo smluvní protistrany pevné termínové operace s úvěrovými nástroji, a to v případě zajištění poskytnutého nebo pevné termínové operace s úvěrovými nástroji sjednané s

1.	centrálními vládami států zóny A,
2.	centrálními bankami států zóny A,
3.	Evropskými společenstvími,
4.	vládami územních celků států zóny A,
5.	orgány územní samosprávy států zóny A,
6.	mezinárodními finančními institucemi,
7.	centrálními vládami a centrálními bankami států zóny B za předpokladu, že pohledávka je denominována a financována v národní měně společné jak pro dlužníka, tak pro poskytovatele zajištění,
8.	bankami se sídlem ve státech zóny A,
9.	bankami se sídlem ve státech zóny B, pokud pohledávka má původní splatnost do jednoho roku včetně,
10.	obchodníky a zahraničními obchodníky se sídlem ve státech zóny A,
11.	uznanými clearingovými centry a uznanými burzami se sídlem ve státech zóny A,

nula v případě zástavního práva k

cenným papírům emitovaným centrálními vládami států zóny A a institucemi, jejichž závazky jsou zajištěny centrálními vládami států zóny A, centrálními bankami států zóny A nebo Evropskými společenstvími,

0,20 v případě zástavního práva k cenným papírům emitovaným mezinárodními finančními institucemi.

Jiné zajištění nelze pro účely snížení rizikové váhy podrozvahového aktiva, jež je budoucí pohledávkou, použít.

§ 58

(1)	Obchodník je povinen uvést svou kapitálovou přiměřenost do souladu s limity uvedenými v § 53 této vyhlášky ve lhůtě 6 měsíců ode dne účinnosti této vyhlášky.
(2)	Obchodník je povinen uvést své angažovanosti vůči osobám do souladu s limity angažovanosti uvedenými v § 15 a 17 této vyhlášky ve lhůtě 6 měsíců ode dne účinnosti této vyhlášky.

§ 59

Česká konsolidační agentura nesnižuje kapitál o odečitatelné položky uvedené v § 7 odst. 5 písm. c), d), f) a g) a tyto zahrne podle obvyklých rizikových vah do rizikově vážených aktiv.

§ 60

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2003.

Ministr:

Mgr. Sobotka v. r.

Příloha

Tabulka č. 1 až č. 9

Tabulka č. 1 Rizikové váhy aktiv

riziková váha	druh rozvahového aktiva
0	1. pokladní hodnoty, 2. pohledávky za centrálními vládami států zóny A, popřípadě přímo za těmito státy, včetně pohledávek, které jsou těmito vládami, popřípadě státy zaručeny, například pohledávky a) pojištěné Exportní garanční a pojišťovací společností, a.s., podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, nebo pojištěné jinou osobou, pokud rizikovou váhu 0 přiznává pojištění poskytovanému touto osobou příslušný zahraniční orgán bankovního dohledu, b) za Českou exportní bankou, a.s., které jsou zaručeny zárukou státu podle § 8 odst. 1 písm. b) zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, c) za Fondem národního majetku, které jsou zaručeny zárukou státu podle § 24 odst. 2 zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění zákona č. 120/1995 Sb., d) za Českou konsolidační agenturou, 3. pohledávky za Evropskými společenstvími, 4. pohledávky za centrálními bankami států zóny A, 5. pohledávky za centrálními vládami států zóny b denominované a splácené v národní měně osoby, pokud nedošlo k restrukturalizaci státního dluhu daného státu - příloha č. 2, 6. pohledávky za centrálními bankami států zóny b denominované a splácené v národní měně osoby, pokud nedošlo k restrukturalizaci státního dluhu daného státu - příloha č. 2, 7. reálné hodnoty derivátů, 8. aktiva, která jsou odečitatelnou položkou podle § 7, 9. pohledávky zajištěné zástavním právem k dluhopisům, vkladním listům podle § 8 odst. 11, 10. pohledávky za vládami územních celků států zóny A a za orgány územní samosprávy států zóny A, pokud těmto vládám a orgánům přiznává rizikovou váhu 0 příslušný zahraniční orgán bankovního dohledu a tuto skutečnost oznámil Evropské komisi,
0,20	1. pohledávky za bankami se sídlem ve státech zóny A kromě pohledávek, které jsou součástí kapitálových investic odečítaných podle § 6 a kromě pohledávek, kterým přísluší riziková váha 1,00, 2. pohledávky za bankami se sídlem ve státech zóny b s původní splatností nejvýše 1 rok kromě pohledávek, kterým přísluší riziková váha 1,00, 3. pohledávky za mezinárodními finančními institucemi, 4. pohledávky za vládami územních celků států zóny A, 5. pohledávky za orgány územní samosprávy států zóny A, 6. pohledávky za vládou podporovanými institucemi (§ 2), 7. pohledávky za obchodníky s cennými papíry se sídlem ve státech zóny A (§ 2) kromě pohledávek, které jsou součástí kapitálových investic odečítaných podle § 6, a kromě pohledávek, kterým přísluší riziková váha 1,00, 8. pohledávky za uznanými clearingovými centry a uznanými burzami se sídlem ve státech zóny A, 9. finanční nástroje v procesu inkasa,
1,00	Všechna ostatní aktiva, která nejsou uvedena výše, zejména 1. kapitálové investice do bank a finančních institucí, které nejsou odečitatelnou položkou podle § 6, 2. kapitálové investice do právnických osob kromě bank a finančních institucí, 3. pohledávky za bankami se sídlem ve státech zóny A a obchodníky s cennými papíry se sídlem ve státech zóny A (§ 2), u kterých byl prohlášen konkurz nebo byla odebrána licence a nezačalo vyrovnání nebo bylo povoleno vyrovnání nebojsou v likvidaci nebo u kterých byla zavedena nucená správa. Zahrnují se pohledávky, které nejsou odečitatelnou položkou podle § 7; 4. pohledávky za právnickými osobami kromě bank a obchodníků s cennými papíry, kromě pohledávek odečítaných podle § 6, a pohledávky za fyzickými osobami, 5. pohledávky za centrálními vládami států zóny B, kterým nepřísluší riziková váha 0, a za institucemi podporovanými centrálními vládami států zóny B, 6. pohledávky za centrálními bankami států zóny B, kterým nepřísluší riziková váha 0, 7. pohledávky za vládami územních celků států zóny B a za orgány územní samosprávy států zóny B, 8. pohledávky za bankami se sídlem ve státech zóny B s původní splatností nejvýše 1 rok, u kterých byla zavedena nucená správa, prohlášen konkurz nebo povoleno vyrovnání nebojsou v likvidaci, 9. pohledávky za bankami se sídlem ve státech zóny B s původní splatností delší než 1 rok, které nejsou odečitatelnou položkou podle § 6, 10. pohledávky za právnickými osobami - finančními institucemi, kterým nepřísluší riziková váha 0,2, 11. hmotný majetek, který je poskytnutou nemovitou zástavou.

Tabulka č. 2 Konverzní faktory podrozvahových aktiv

konverzní faktor	Vybrané podrozvahové aktivum
0	poskytnuté odvolatelné úvěrové přísliby včetně příslibů k uložení vkladu, s původní splatností do 1 roku včetně, odvolatelné bezpodmínečně, kdykoliv a bez výpovědní lhůty,
0,20	poskytnuté záruky z otevření a potvrzení neodvolatelných dokumentárních akreditivů, u nichž byla uzavřena zástavní smlouva k obchodovaným komoditám,
0,50	1. poskytnuté úvěrové přísliby včetně příslibů k uložení vkladu, kterým nepřísluší konverzní faktor 0, 2. poskytnuté neplatební záruky včetně neodvolatelných záložních akreditivů (standby letter od credit), 3. poskytnuté záruky z otevření a potvrzení neodvolatelných dokumentárních akreditivů, kterým nepřísluší konverzní faktor 0,20, 4. poskytnuté přísliby bankovních záruk,
1,00	1. poskytnuté platební záruky včetně neodvolatelných záložních akreditivů (standby letter of credit) a pevných termínových operací s úvěrovými nástroji, které jsou podle účetních postupů považovány za poskytnuté záruky, 2. poskytnuté záruky z prodaných směnek, 3. poskytnutá směnečná rukojemství, 4. poskytnutá přijetí směnek, 5. pohledávky z vkladů a úvěrů z pevných termínových operací a delta ekvivalenty pohledávek z vkladů a úvěrů opcí, pohledávky na dluhopisy, směnky a akcie z pevných termínových operací a delta ekvivalenty pohledávek na dluhopisy, směnky a akcie z opcí.

Tabulka č. 3 Konverzní faktory derivátů

	deriváty
	úrokové²	měnové včetně derivátů na měnové zlato	akciové a úvěrové	na drahé kovy kromě derivátů na měnové zlato	na ostatní komodity³
zbytková splatnost¹:
1. do 1 roku včetně	0	0,01	0,06	0,07	0,10
2. od 1 roku do 5 let	0,005	0,05	0,08	0,07	0,12
3. nad 5 let	0,015	0,075	0,10	0,08	0,15

__________

1)	U derivátů, u kterých dochází k vypořádání v určitých přesně stanovených datech a kde podmínky vypořádání jsou takové, že reálná hodnota derivátů k těmto datům je nulová, se za zbytkovou splatnost považuje doba do následujícího takového data. U těchto derivátů v případě úrokových nástrojů se zbytkovou splatností nad jeden rok konverzní faktor nemůže být nižší než 0,005. Důvodem pro toto spodní omezení je, že i když výše uvedené charakteristiky derivátů omezují potenciální cenové pohyby dlouhodobých derivátů do nejbližšího data vypořádání, takový derivát přesto představuje dlouhodobý závazek a tudíž větší riziko než derivát s krátkou zbývající splatností. Spodní hranice zajišťuje, že kapitálový požadavek k takovému derivátu není nikdy nulový.
2)	U úrokových swapů typu proměnlivá úroková míra/proměnlivá úroková míra v jedné měně je propočet úvěrového ekvivalentu založen pouze na stanovení reálné hodnoty nástroje a konverzní faktory se považují za nulové.
3)	Do této kategorie derivátů se zařazují deriváty na komodity kromě měnového zlata a drahých kovů.

Tabulka č. 4 Úvěrové riziko obchodního portfolia - konverzní faktory vypořádacího rizika

počet pracovních dnů po stanoveném dnu vypořádání	sloupec A	sloupec B
5-15	0,08	0,005
16-30	0,50	0,040
31-45	0,75	0,090
46 a více	1,00	-

Tabulka č. 5 Specifické úrokové riziko - koeficienty

nástroj	koeficient
Vládní nástroje	0
Kvalifikované nástroje se zbytkovou splatností nižší než 6 měsíců včetně	0,0025
Kvalifikované nástroje se zbytkovou splatnosti od 6 do 24 měsíců včetně	0,01
Kvalifikované nástroje se zbytkovou splatností vyšší než 24 měsíců	0,016
Ostatní nástroje	0,08

Tabulka č. 6 Kapitálový požadavek k riziku angažovanosti obchodního portfolia - korekční faktor

převýšení podle § 23 odst. 7 v den vykazování	korekční faktor
	A	B
do 40 % kapitálu obchodníka	2	2
od 40 do 60 % kapitálu obchodníka	3	2
od 60 do 80 % kapitálu obchodníka	4	2
od 80 do 100 % kapitálu obchodníka	5	2
od 100 do 250 % kapitálu obchodníka	6	2
nad 250 % kapitálu obchodníka	9	2

Tabulka č. 7 Obecné úrokové riziko, metoda splatností - koeficienty

	časové pásmo		koeficient	předpokládaná změna úrokových měr v %
	kuponová míra 3 % a vyšší	kuponová míra nižší než 3 %
	do 1 měsíce včetně	do 1 měsíce včetně	0	1,00
zóna 1	1 až 3 měsíce včetně	1 až 3 měsíce včetně	0,002	1,00
	3 až 6 měsíců včetně	3 až 6 měsíců včetně	0,004	1,00
	6 až 12 měsíců včetně	6 až 12 měsíců včetně	0,007	1,00
	1 až 2 roky včetně	1,0 až 1,9 roky včetně	0,0125	0,90
zóna 2	2 až 3 roky včetně	1,9 až 2,8 roky včetně	0,0175	0,80
	3 až 4 roky včetně	2,8 až 3,6 roky včetně	0,0225	0,75
	4 až 5 let včetně	3,6 až 4,3 let včetně	0,0275	0,75
zóna 3	5 až 7 let včetně	4,3 až 5,7 let včetně	0,0325	0,70
	7 až 10 let včetně	5,7 až 7,3 let včetně	0,0375	0,65
	10 až 15 let včetně	7,3 až 9,3 let včetně	0,045	0,60
	15 až 20 let včetně	9,3 až 10,6 let včetně	0,0525	0,60
	nad 20 let	10,6 až 12 let včetně	0,06	0,60
		12 až 20 let včetně	0,08	0,60
		nad 20 let	0,125	0,60

Tabulka č. 8 Obecné úrokové riziko, metoda durací - předpokládané změny úrokových měr

modifikované durace	předpokládaná změna úrokových měr v %	modifikované durace	předpokládaná změna úrokových měr v %
zóna 1		zóna 3
do 1 měsíce včetně	1,00	3,3 až 4,0 roky včetně	0,75
1 až 3 měsíce včetně	1,00	4,0 až 5,2 roky včetně	0,70
3 až 6 měsíců včetně	1,00	5,2 až 6,8 roky včetně	0,65
6 až 12 měsíců včetně	1,00	6,8 až 8,6 roky včetně	0,60
		8,6 až 9,9 roky včetně	0,60
zóna 2		9,9 až 11,3 roky
1,0 až 1,8 let včetně	0,90	včetně	0,60
1,8 až 2,6 let včetně	0,80	11,3 až 16,6 roky
2,6 až 3,3 let včetně	0,75	včetně	0,60
		nad 16,6 let	0,60

Tabulka č. 9 Akciové riziko - indexy

Austrálie	All Ords	Mexiko	Price and Quotat. Index
Belgie	BEL 20	Polsko	WIG
Česká republika	PX-50	Portugalsko	BVL General Index
Francie	CAC 40	Rakousko	ATX
Hong Kong	Hang Seng	Řecko	General Price Index
Irsko	ISEQ Index	Singapore	SES All Share Price Index
Itálie	MIB-30	Španělsko	IBEX 35
Japonsko	Nikkei 225	Švédsko	OMX
Kanada	TSE35	Švýcarsko	SMI
Lucembursko	Share Price Index	Velká Británie	FTSE 100
Německo	DAX	Spojené státy americké	S&P 500
Nizozemí	EOE 25	neuvedené státy OECD	oficiální akciové indexy organizovaných trhů
Maďarsko	BUX

Tabulka č. 10 Upisování akcií a dluhopisů

Počet pracovních dnů po dni, ke kterému se obchodní zavázal sám předmětné nástroje upsat	Dluhopisy	Akcie
0 dnů	0%	10%
1 den	10%	10%
2 dny	25%	25%
3 dny	25%	25%
4 dny	50%	50%
5 dny	75%	75%
6 a více dnů	100%	100%

Poznámky pod čarou:

§ 45 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.

§ 8a odst. 5 zákona č. 591/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů.

§ 66a zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

§ 45 odst. 6 zákona č. 591/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 116 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

Poznámky pod čarou:
1	§ 45 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.
2	§ 8a odst. 5 zákona č. 591/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
3	Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
4	Zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů.
5	§ 66a zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
6	§ 45 odst. 6 zákona č. 591/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
7	§ 116 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.