12. | Příloha č. 3 zní: „Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 262/2012 Sb. Limity hnojení jednotlivých plodin Plodina | Limit hnojení*) v kg N/ha | Výnos hlavního produktu (t) stanovený dle koeficientu potřeby N na 1 t hlavního produktu a příslušného množství vedlejšího produktu | pšenice ozimá | 190 | 7,7 | pšenice jarní | 120 | 5,5 | žito ozimé | 120 | 6,0 | ječmen ozimý | 140 | 6,7 | ječmen jarní | 110 | 6,0 | oves | 120 | 4,8 | triticale | 140 | 6,1 | kukuřice na zrno | 230 | 11,0 | luskoviny | 30 | 5,0 | brambory sadbové | 140 | 30,0 | brambory ostatní | 180 | 40,0 | brambory rané | 120 | 25,0 | cukrovka | 210 | 70,0 | krmná řepa | 150 | 70,0 | řepka ozimá | 230 | 4,5 | slunečnice | 140 | 2,9 | mák | 85 | 1,2 | len | 80 | 2,0 | hořčice bílá | 80 | 1,2 | kukuřice na siláž | 230 | 60,0 | Jetel**) | 40 | 10,0 | Vojtěška**) | 40 | 10,0 | trávy na orné půdě | 200 | 10,0 | trvalé travní porosty | 160 | 8,0 | zelí | 250 | 70,0 | květák | 220 | 27,0 | mrkev | 200 | 50,0 | brokolice | 200 | 13,0 | kapusta hlávková | 180 | 28,0 | kapusta růžičková | 180 | 6,0 | celer bulvový | 180 | 35,0 | kedluben | 150 | 30,0 | zelí pekingské | 150 | 55,0 | rajčata | 150 | 55,0 | cibule kuchyňská | 135 | 45,0 | pór pravý, | 120 | 43,0 | pažitka pravá | 120 | 30,0 | petržel zahradní naťová | 120 | 17,0 | okurky salátové | 120 | 70,0 | okurky nakládačky | 100 | 60,0 | špenát setý | 100 | 20,0 | salát | 100 | 43,0 | pastiňák setý | 100 | 30,0 | paprika zeleninová | 100 | 37,0 | kukuřice cukrová | 100 | 9,0 | řepa salátová | 95 | 30,0 | ředkvička | 80 | 32,0 | petržel zahradní kořenová | 80 | 37,0 | kopr vonný | 60 | 12,0 | hrách zahradní | 60 | 7,0 | fazol obecný | 60 | 6,0 | česnek | 30 | 11,0 |
Dusík použitý k podpoře rozkladu slámy nebo k meziplodině se nezapočítává do limitu přívodu dusíku pro následně pěstovanou plodinu. Pro účely hodnocení limitu hnojení se u hnojiv s pomalu uvolnitelným dusíkem a upravených kalů započítává 30 % přívodu celkového dusíku a pro hnojivá s rychle uvolnitelným dusíkem 60 % přívodu celkového dusíku, s výjimkou kejdy prasat a digestátu z bioplynové stanice (příp. jejich tekutých podílů po mechanické separaci), kde se započítává 70 %. Pro účely hodnocení limitu hnojení se tedy zohledňuje pouze přímé působení dusíku v prvním roce po použití uvedených statkových, organických a organominerálních hnojiv, popřípadě upravených kalů. Pro určení přívodu dusíku do půdy ve statkových hnojivech živočišného původu se použijí údaje zjištěné vlastními rozbory nebo údaje z přílohy č. 3 vyhlášky č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv. Limity uvedené v tabulce je nutné dodržet na jednotlivých zemědělských pozemcích. Při pěstování plodin ve směsích je limit určen nejvyšším limitem plodiny ve směsi. Plodiny v tabulce neuvedené limit nemají, hnojí se podle jejich potřeby na konkrétních stanovištích a podle pěstitelských podmínek. Výnosy víceletých pícnin na orné půdě a trvalých travních porostů jsou uvedeny v přepočtu na seno. Limity hnojení pro pěstování zeleniny se nevztahují na její pěstování ve sklenících a fóliovnících. Vysvětlivky: *) | V limitu hnojení je započítán celkový dusík z minerálních hnojiv a podíl dusíku využitelného pěstovanou plodinou ze statkových hnojiv živočišného původu a z organických a organominerálních hnojiv, popřípadě upravených kalů. |
**) | Limit se vztahuje k celkové dávce za všechny roky pěstování. Do uvedeného limitu se nezapočítává případné hnojení krycí plodiny do doby její sklizně.“. |
|