zařazení do ochranného pásma vodního zdroje podle vodního zákona,

zařazení do zvláště chráněného území podle zákona o ochraně přírody a krajiny,

existenci odvodňovacího systému,

zařazení do katastrálního území podle zákona o katastru nemovitostí,

zařazení do horské oblasti, oblasti s jinými znevýhodněními a oblasti Natura 2000 podle nařízení vlády k provádění opatření Programu rozvoje venkova České republiky¹,

zařazení do zranitelné oblasti nebo do jiných omezení podle nařízení vlády o stanovení zranitelných oblastí a o akčním programu,

zařazení do oblasti splňující příslušný cíl strukturální pomoci Evropské unie v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obecná ustanovení o strukturálních fondech²,

výskytu ptačí oblasti nebo evropsky významné lokality podle zákona o ochraně přírody a krajiny,

výskytu hnízdní lokality chřástala polního a bahňáků na trvalých travních porostech nebo čejky chocholaté na orné půdě podle nařízení vlády k provádění opatření Programu rozvoje venkova České republiky¹,

výskytu podmáčené nebo rašelinné louky podle nařízení vlády k provádění opatření Programu rozvoje venkova České republiky¹,

pěstování geneticky modifikované odrůdy podle zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty,

výsledcích agrochemického zkoušení zemědělských půd podle zákona o hnojivech,

výskytu cenných stanovišť lučních společenstev podle zákona o ochraně přírody a krajiny a podle nařízení vlády k provádění opatření Programu rozvoje venkova České republiky¹,

výši provozní hladiny u druhu zemědělské kultury rybník,

zařazení do území určeného k řízeným rozlivům povodní podle vodního zákona,

výměře osázené plochy vinice u druhu zemědělské kultury vinice podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prováděcí pravidla společné organizace trhu s vínem³,

míře erozní ohroženosti zemědělské půdy,

počtu životaschopných jedinců na 1 hektar u druhu zemědělské kultury ovocný sad podle zákona o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském,

výskytu stanovišť modráska podle nařízení vlády k provádění opatření Programu rozvoje venkova České republiky¹,

vhodnosti k zalesnění podle nařízení vlády k provádění opatření Programu rozvoje venkova České republiky¹,

vhodnosti k zatravnění orné půdy nebo existenci drah soustředěného odtoku vody podle nařízení vlády k provádění opatření Programu rozvoje venkova České republiky¹,

zařazení do environmentálně citlivých trvalých travních porostů, které jsou vyloučeny z možnosti přeměny na druh zemědělské kultury uvedený v § 3 odst. 1 písm. a), c) nebo d), a

obnově trvalého travního porostu podle § 3j zákona.

Druhem zemědělské kultury v evidenci půdy je

Standardní ornou půdou se rozumí zemědělsky obhospodařovaná orná půda podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky⁴, na které se za účelem produkce plodin pěstují v pravidelném sledu zemědělské plodiny, zemědělsky obhospodařovaná půda pod skleníky, pod pevným nebo přenosným krytem, a která není travním porostem podle odstavce 3.

Travním porostem se rozumí zemědělsky obhospodařovaná orná půda využívaná k pěstování trav nebo jiných pícnin podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky⁷ na přírodních plochách nebo uměle vytvořených plochách, která je zahrnuta do střídání plodin uživatele půdy na dobu kratší než 5 let.

Úhorem se rozumí zemědělsky obhospodařovaná orná půda ležící ladem, včetně ploch vyňatých z produkce v souladu s požadavky stanovenými v předpise Evropské unie⁸, která byla v bezprostředně předcházejícím období nejméně po dobu 1 roku vedena v evidenci půdy s kulturou standardní orná půda, chmelnice, vinice, ovocný sad, rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích, jiná trvalá kultura nebo školka. Úhor vznikne přírodním osemeněním, založením porostu plodiny nebo udržováním bez porostu. Úhor je nejméně jedenkrát ročně sečen, mulčován nebo pasen, včetně sečení nedopasků, a to v době od 1. června do 31. srpna příslušného kalendářního roku. Úhor bez porostu je udržován mechanickou kultivací nebo chemickými prostředky.

Trvalým travním porostem se rozumí zemědělsky obhospodařovaná půda podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky⁵.

Vinicí se rozumí zemědělsky obhospodařovaná půda s trvalou kulturou⁶, která je rovnoměrně a souvisle osázena keři vinné révy, a opatřena opěrným zařízením, které musí být nainstalováno nejpozději do 2 let od výsadby. Do plochy této zemědělsky obhospodařované půdy se započítává související manipulační prostor, který nesmí přesahovat šířku jednoho meziřadí podél řad po obou stranách vinice v nejvyšší započitatelné šířce 3 metrů, 8 metrů na začátku a na konci řad a netvoří součást cesty, přičemž osázená plocha vinice je stanovena podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prováděcí pravidla společné organizace trhu s vínem⁹.

Chmelnicí se rozumí zemědělsky obhospodařovaná půda s trvalou kulturou⁶, na které se pěstuje chmel a která je opatřena opěrným zařízením pro jeho pěstování. Plochou této zemědělsky obhospodařované půdy se rozumí plocha ohraničená vnějšími kotvícími dráty nosných sloupů, pokud se na této vnější hranici nacházejí chmelové rostliny, přidá se na každou stranu pozemku dodatečný pruh půdy o šíři rovnající se průměrné šíři meziřadí na tomto pozemku, a netvoří součást cesty. Do plochy chmelnice se započítává související manipulační prostor, který nesmí přesahovat 8 metrů na začátku a na konci řad a netvoří součást cesty.

Ovocným sadem se rozumí zemědělsky obhospodařovaná půda s trvalou kulturou⁶, která je rovnoměrně a souvisle osázena ovocnými stromy o minimální hustotě 100 životaschopných jedinců na 1 hektar dílu půdního bloku nebo ovocnými keři o minimální hustotě 800 životaschopných jedinců na 1 hektar dílu půdního bloku. Jako ovocné stromy nebo ovocné keře nelze uznat podnože nebo množitelské porosty. Do plochy této zemědělsky obhospodařované půdy se započítává související manipulační prostor, který nesmí přesahovat 12 metrů na začátku a na konci řad a šířku jednoho meziřadí, v nejvyšší započitatelné šířce 8 metrů, podél řad po obou stranách ovocného sadu a netvoří součást cesty. Maximální přípustná šíře meziřadí je u ovocných stromů 12 metrů, u ovocných keřů 5 metrů.

Školkou se rozumí zemědělsky obhospodařovaná půda podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky¹⁰. Do plochy této zemědělsky obhospodařované půdy se započítává související manipulační prostor, který nesmí přesahovat šířku 12 metrů okolo záhonů a netvoří součást cesty.

Rychle rostoucími dřevinami¹¹ pěstovanými ve výmladkových plantážích se rozumí zemědělsky obhospodařovaná půda s trvalou kulturou⁶, která je rovnoměrně a souvisle osázena rychle rostoucími dřevinami, a to v minimálním počtu 1 000 životaschopných jedinců na 1 hektar dílu půdního bloku. Do plochy této zemědělsky obhospodařované půdy se započítává související manipulační prostor, který nesmí přesahovat 12 metrů na začátku a na konci řad a šířku jednoho meziřadí, v nejvyšší započitatelné šířce 8 metrů, podél řad po obou stranách rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích a netvoří součást cesty.

Jinou trvalou kulturou⁶ se rozumí zemědělsky obhospodařovaná půda s jinou trvalou kulturou⁶, která není uvedena v odstavcích 6 až 10.

Zalesněnou půdou se rozumí lesnicky obhospodařovaná půda, na které se pěstují dřeviny určené k plnění funkcí lesa a která byla v evidenci půdy před jejím zalesněním vedena jako zemědělsky obhospodařovaná půda se zemědělskou kulturou podle odstavců 1 až 11 a 15. Do plochy této lesnicky obhospodařované půdy se započítávají i neosázené plochy do šířky 4 metrů včetně, sloužící zejména jako rozčleňovací průseky nebo nezpevněné lesní cesty¹².

Rybníkem se rozumí vodní dílo k chovu ryb, vodního ptactva, vodních živočichů a pěstování vodních rostlin, určené k provozování rybníkářství podle vodního zákona a zákona o rybářství. Pro účely evidence půdy se za hranice rybníka považuje obvod vodní plochy stanovený ve výši jeho provozní hladiny.

Mimoprodukční plochou se rozumí plocha ekologicky významného prvku, který tvoří celou plochu samostatného půdního bloku a není součástí jiného půdního bloku podle § 3a odst. 9 zákona.

Jinou kulturou se rozumí zemědělsky obhospodařovaná půda s kulturou neuvedenou v odstavcích 1 až 14.

Druhem objektu v evidenci objektů je

Trvalým objektem se rozumí stavba nebo jiné zařízení se stavebními prvky pevně spojenými se zemí sloužící pro chov zvířat.

Vodním objektem se rozumí vodní plocha nebo jiné stabilní zařízení na vodní ploše sloužící pro chov zvířat.

Stanovištěm včelstva se rozumí zařízení sloužící k chovu včel.

Jiným objektem se rozumí objekt nesplňující podmínky podle odstavců 2 až 4 sloužící pro chov zvířat.

Druhem ekologicky významného prvku nebo jeho části v evidenci ekologicky významných prvků, který nelze vyhradit jako plochu v ekologickém zájmu, je krajinotvorný sad.

Druhem ekologicky významného prvku nebo jeho části v evidenci ekologicky významných prvků, který lze vyhradit jako plochu v ekologickém zájmu, je

Krajinotvorným sadem se rozumí plocha rovnoměrně osázená ovocnými stromy ve tvaru polokmenu nebo vysokokmenu o minimální hustotě 50 životaschopných jedinců na 1 hektar, jejímž základním účelem není produkce ovoce, ale zachování krajinotvorné odrůdové rozmanitosti, kulturního dědictví, zemědělského rázu krajiny nebo prvků venkovského krajinného urbanizmu, a v meziřadí se nachází bylinný pokryv. Krajinotvorný sad je evidován v evidenci půdy jako díl půdního bloku s druhem zemědělské kultury jiná trvalá kultura.

Mezí se rozumí souvislý útvar liniového typu, sloužící zejména ke snižování nebezpečí vodní nebo větrné eroze, zpravidla vymezující hranici dílu půdního bloku. Součástí meze může být dřevinná vegetace, kamenná zídka nebo travnatá plocha.

Terasou se rozumí souvislý svažitý útvar liniového typu tvořený terasovým stupněm, sloužící ke snižování nebezpečí vodní nebo větrné eroze, a zmenšující sklon části svahu dílu půdního bloku, zpravidla vymezující hranici dílu půdního bloku. Součástí terasy může být dřevinná vegetace nebo kamenná zídka.

Travnatou údolnicí se rozumí členitý svažitý útvar, sloužící ke snižování nebezpečí vodní nebo větrné eroze, vymezující dráhu soustředěného odtoku vody z dílu půdního bloku, se zemědělskou kulturou orná půda. Součástí travnaté údolnice může být dřevinná vegetace.

Skupinou dřevin se rozumí samostatný útvar neliniového typu, tvořený nejméně 2 kusy dřevinné vegetace s nejvyšší možnou výměrou 3 000 m². Za skupinu dřevin se nepovažuje dřevinná vegetace, která je součástí meze, terasy nebo travnaté údolnice, a dřevinná vegetace, která plní funkci lesa podle § 3 lesního zákona.

Stromořadím se rozumí útvar liniového typu, tvořený nejméně 5 kusy dřevinné vegetace a zpravidla s pravidelně se opakujícími prvky. Za stromořadí se nepovažuje dřevinná vegetace, která je součástí meze, terasy nebo travnaté údolnice, a dřevinná vegetace, která plní funkci lesa podle § 3 lesního zákona.

Solitérní dřevinou se rozumí izolovaně rostoucí dřevina s průmětem koruny od 8 m² vyskytující se v zemědělsky obhospodařované krajině mimo les. Za solitérní dřevinu se nepovažuje dřevinná vegetace, která je součástí meze, terasy nebo travnaté údolnice.

Příkopem se rozumí útvar liniového typu široký nejvýše 6 metrů, jehož hlavní funkcí je přerušení délky svahu zachycením vody s jejím odvedením nebo zasáknutím.

Mokřadem se rozumí samostatný útvar neliniového typu s minimální výměrou 100 m², sloužící k zajištění retence vody v krajině s cílem udržovat přirozené podmínky pro život vodních a mokřadních ekosystémů podle § 2 odst. 2 písm. i) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Krajinný prvek mokřad může být evidován na ploše půdního bloku podle § 3a odst. 9 písm. a) a § 3a odst. 10 zákona o zemědělství.