Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

401/2015 Sb. znění účinné od 1. 1. 2022
změněnos účinností odpoznámka

nařízením č. 445/2021 Sb.

1.1.2022

401

 

NAŘÍZENÍ VLÁDY

ze dne 14. prosince 2015

o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod,

náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových

a do kanalizací a o citlivých oblastech

 

Vláda nařizuje podle § 31, § 32 odst. 2 a 3, § 34 odst. 2, § 38 odst. 5 a 8 a § 39 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb. a zákona č. 150/2010 Sb.:

§ 1

Předmět úpravy

Toto nařízení

a)

v souladu s právem Evropské unie1 stanoví

1.

ukazatele vyjadřující stav povrchové vody,

2.

ukazatele a hodnoty přípustného znečištění povrchových vod,

3.

ukazatele a hodnoty přípustného znečištění odpadních vod,

4.

ukazatele a hodnoty přípustného znečištění odpadních vod pro citlivé oblasti a pro vypouštění odpadních vod do povrchových vod ovlivňujících kvalitu vody v citlivých oblastech,

5.

ukazatele a hodnoty přípustného znečištění pro zdroje povrchových vod, které jsou využívány nebo u kterých se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody,

6.

ukazatele a hodnoty přípustného znečištění povrchových vod, které jsou vhodné pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů,

7.

ukazatele a hodnoty přípustného znečištění povrchových vod, které jsou využívány ke koupání,

8.

normy environmentální kvality pro prioritní látky a některé další znečišťující látky,

9.

náležitosti a podmínky povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a kanalizace,

10.

seznam prioritních látek a prioritních nebezpečných látek,

11.

nejlepší dostupné technologie v oblasti zneškodňování městských odpadních vod a podmínky jejich použití,

b)

v souladu s právem Evropské unie2 vymezuje citlivé oblasti.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto nařízení se rozumí

a)

průmyslovými odpadními vodami odpadní vody z výrob uvedených v části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení, jakož i odpadní vody v této části přílohy neuvedené, jsou-li vypouštěny z výrobních nebo jim obdobných zařízení, včetně odpadních vod vypouštěných z průmyslových areálů, které vznikají převážně jako produkt průmyslové činnosti,

b)

splašky odpadní vody z domácností a služeb, které vznikají převážně jako produkt lidského metabolizmu a činností v domácnostech,

c)

městskými odpadními vodami splašky nebo směs splašků a průmyslových odpadních vod a nebo srážkových vod,

d)

zdrojem znečištění území obce, popřípadě její územně oddělená a samostatně odkanalizovaná část, území vojenského újezdu nebo areál průmyslového podniku či jiného objektu, pokud se z nich vypouštějí samostatně odpadní vody do vod povrchových. Za samostatný zdroj znečištění se považuje i areál či část areálu průmyslového podniku či jiného objektu, z nichž se odpadní vody vypouštějí do systému průtočného chlazení parních turbin, z něhož se vypouštějí do vod povrchových,

e)

emisními standardy nejvýše přípustné hodnoty ukazatelů znečištění odpadních vod uvedené v příloze č. 1 k tomuto nařízení,

f)

emisními limity nejvýše přípustné hodnoty ukazatelů znečištění odpadních vod, které stanoví vodoprávní úřad v povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových,

g)

typem emisních standardů a limitů jejich vyjádření jako

1.

koncentrace v jednotkách hmotnosti látky nebo skupiny látek na litr,

2.

minimální účinnost čištění v čistírně odpadních vod v procentech,

3.

množství vypouštěného znečištění v jednotkách hmotnosti látky nebo skupiny látek za určité časové období,

4.

poměrné množství vypouštěného znečištění v jednotkách hmotnosti látky nebo skupiny látek na jednotku hmotnosti látky nebo suroviny použité při výrobě nebo výrobku,

h)

dobrým stavem povrchových vod stav povrchové vody, který odpovídá ukazatelům uvedeným v příloze č. 2 k tomuto nařízení,

i)

požadavky na užívání vod ukazatele a hodnoty přípustného znečištění zdrojů povrchových vod, které jsou využívány nebo u kterých se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody, ukazatele a hodnoty přípustného znečištění povrchových vod, které jsou vhodné pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a ukazatele a hodnoty přípustného znečištění povrchových vod, které jsou využívány ke koupání,

j)

kombinovaným přístupem způsob stanovení emisních limitů při současném nepřekročení emisních standardů na základě ukazatelů vyjadřujících stav povrchové vody, norem environmentální kvality a požadavků na užívání vod podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení a cílového stavu povrchových vod s přihlédnutím ke specifikaci nejlepších dostupných technik ve výrobě3 a nejlepších dostupných technologií4,

k)

průmyslovou čistírnou odpadních vod zařízení pro čištění průmyslových odpadních vod vybavené technologií pro likvidaci specifického znečištění v těchto vodách obsaženého, a jsou-li v tomto zařízení likvidovány také městské odpadní vody, technologií pro čištění městských odpadních vod,

l)

komunální čistírnou odpadních vod zařízení pro čištění městských odpadních vod vybavené technologií pro likvidaci splašků,

m)

aglomerací oblast, v níž jsou obyvatelé nebo hospodářská činnost koncentrovány natolik, že jsou městské odpadní vody shromažďovány a odváděny do komunální čistírny odpadních vod nebo do společného místa vypouštění.

§ 3

Náležitosti povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo do kanalizace

(1)

Povolení k vypouštění odpadních vod vedle obecných náležitostí5 obsahuje

a)

druh odpadních vod vypouštěných do povrchových vod, popřípadě do kanalizace,

b)

charakteristiku výrobní činnosti a její označení podle Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE)6,

c)

určení místa výpusti odpadních vod, pro kterou je povolení vydáno, s názvem vodního toku, číslem hydrologického pořadí povodí, s názvem a kódem vodního útvaru a uvedením kilometráže výpusti (staničení), popřípadě určení místa výpusti do kanalizace.

(2)

Dále vodoprávní úřad v povolení k vypouštění odpadních vod vždy stanoví

a)

emisní limity,

b)

způsob, četnost, typ a místo odběrů vzorků vypouštěných odpadních vod a místo a způsob měření jejich objemu na výpusti, popřípadě i na přítoku do čistírny odpadních vod,

c)

způsob provádění rozborů vypouštěných odpadních vod podle jednotlivých ukazatelů znečištění uvedených v povolení k vypouštění odpadních vod, způsob vyhodnocení výsledků rozborů jednotlivých ukazatelů znečištění a výsledků měření a stanovení objemu vypouštěných odpadních vod a zjištěného množství vypouštěných znečišťujících látek pro účely evidence a kontroly.

§ 4

Povolování vypouštění odpadních vod z vybraných výrob

(1)

Vypouštění odpadních vod do vod povrchových s obsahem biologicky rozložitelných organických látek ze zpracování mléka, výroby ovocných a zeleninových výrobků, výroby a stáčení nealkoholických nápojů, zpracování brambor, masného průmyslu, pivovarů, výroby alkoholu a alkoholických nápojů, výroby krmiv z rostlinných produktů, výroby želatiny a klihu z kůží a kostí, sladoven, průmyslu zpracování ryb, koželužen a cukrovarů, výrob biopaliv a rostlinných olejů lze povolit pouze za podmínky zajištění jejich biologického čištění.

(2)

Povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem radioaktivních látek vyjádřených v jednotkách objemové aktivity do vod povrchových vydá vodoprávní úřad v souladu se souhlasným stanoviskem Státního úřadu pro jadernou bezpečnost7.

Stanovení emisních limitů

§ 5

(1)

Pokud jsou odpadní vody vypouštěny z jednoho zdroje znečištění více výpustmi, stanoví vodoprávní úřad emisní limity pro každou z nich. Městské odpadní vody odváděné stokovými soustavami z aglomerací o velikosti nad 2 000 ekvivalentních obyvatel musí být před vypouštěním do povrchových vod podrobeny čištění minimálně na úroveň emisních standardů odpovídajících velikosti aglomerace uvedených v příloze č. 1 k tomuto nařízení.

(2)

Vodoprávní úřad stanoví v povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových emisní limity kombinovaným přístupem maximálně do výše emisních standardů uvedených v příloze č. 1 k tomuto nařízení. Vodoprávní úřad je zároveň vázán ukazateli vyjadřujícími stav povrchové vody, ukazateli a hodnotami přípustného znečištění povrchových vod, normami environmentální kvality uvedenými v přílohách č. 2 a 3 k tomuto nařízení a hodnocením výhledového stavu8.

(3)

Ovlivňují-li vypouštěné odpadní vody úsek lososových nebo kaprových vod, vodárenské nádrže nebo jiné zdroje povrchových vod, které jsou využívány nebo se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody, nebo úsek povrchových vod využívaných ke koupání, použije vodoprávní úřad pro výpočet emisních limitů hodnoty přípustného znečištění těchto vod uvedené v tabulkách 1a až 1c přílohy č. 3 k tomuto nařízení a v jiných právních předpisech9.

(4)

Emisní limity pro vypouštění městských odpadních vod podle odstavce 2 stanoví vodoprávní úřad tak, aby byly zohledněny hodnoty vypočtené kombinovaným přístupem, nejvýše však do hodnot, které jsou při použití čistícího zařízení využívajícího nejlepší dostupnou technologii4 podle přílohy č. 7 k tomuto nařízení v místních přírodních a provozních podmínkách dosažitelné.

§ 6

(1)

Jsou-li průmyslové odpadní vody čištěny v zařízení určeném k jejich čištění nebo zneškodňování, může vodoprávní úřad stanovit emisní limity pro místo výpusti z tohoto zařízení do kanalizace.

(2)

V povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových stanoví vodoprávní úřad emisní limity pro místo výpusti. Emisní limity pro vypouštění průmyslových odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace podle § 16 vodního zákona stanoví vodoprávní úřad v místě odtoku ze zařízení, ve kterém tyto odpadní vody vznikají, pokud je nestanoví pro místo výpusti podle odstavce 1.

(3)

V povolení k vypouštění městských odpadních vod do vod povrchových stanoví vodoprávní úřad emisní limity do výše emisních standardů uvedených v tabulce 1a přílohy č. 1 k tomuto nařízení nebo stanoví emisní limity účinností čištění podle hodnot uvedených v tabulce 1b přílohy č. 1 k tomuto nařízení. Vodoprávní úřad stanoví pro každý ukazatel znečištění pouze jeden z těchto typů emisních limitů; v jednom rozhodnutí je možno typy emisních limitů pro různé ukazatele znečištění vzájemně kombinovat.

(4)

Vodoprávní úřad nepoužije emisní limity stanovené minimální účinností čištění podle tabulky 1b přílohy č. 1 k tomuto nařízení v případě, že by takový způsob neumožňoval vzhledem k výsledné koncentraci znečištění ve vypouštěných odpadních vodách dosažení dobrého stavu vodního útvaru, do něhož je odpadní voda vypouštěna, nebo způsobil zhoršení stavu vodního útvaru.

§ 7

(1)

Obsahují-li odpadní vody na přítoku do komunální čistírny odpadních vod podíl průmyslových odpadních vod nebo jsou-li průmyslové odpadní vody na komunální čistírnu dováženy a likvidovány s využitím technologie čistírny, stanoví vodoprávní úřad ukazatele znečištění ve vypouštěných odpadních vodách včetně způsobu a četnosti sledování, v rozsahu umožňujícím posouzení účinnosti likvidace znečištění nebo s přihlédnutím k množství, typu a složení likvidovaných odpadních vod nebo odpadů stanoví pro vybrané ukazatele znečištění emisní limity ve vypouštěných odpadních vodách.

(2)

Na komunální čistírně odpadních vod mohou být likvidovány průmyslové odpadní vody pouze v případě, že v nich obsažené znečištění je technologií použitou na čistírně odstranitelné a nedojde-li k negativnímu ovlivnění stability čistícího procesu a zhoršení kvality vypouštěných odpadních vod.

(3)

Při povolování vypouštění průmyslových odpadních vod do vod povrchových stanoví vodoprávní úřad emisní limity podle druhu výroby maximálně do výše emisních standardů uvedených v tabulkách 2 a 3 přílohy č. 1 k tomuto nařízení. U zařízení podle zákona o integrované prevenci10 stanoví vodoprávní úřad pro ukazatele, které jsou upraveny v rozhodnutích o závěrech o nejlepších dostupných technikách11, emisní limity maximálně do výše hodnot stanovených v těchto rozhodnutích.

(4)

Není-li v tabulce 2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení ukazatel uveden, může vodoprávní úřad v odůvodněných případech stanovit v povolení k vypouštění průmyslových odpadních vod způsob a četnost sledování tohoto ukazatele na určitou dobu, a po vyhodnocení sledování stanovit s přihlédnutím k ukazatelům podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení emisní limit pro tento ukazatel.

(5)

Vodoprávní úřad stanoví v povolení k vypouštění průmyslových odpadních vod pro jednotlivé ukazatele znečištění též jejich nepřekročitelné hodnoty „m“.

§ 8

(1)

Při povolování vypouštění odpadních vod s obsahem nebezpečných závadných látek do vod povrchových stanoví vodoprávní úřad emisní limity přiměřeně k emisním standardům ukazatelů znečištění obdobné míry škodlivosti.

(2)

Při povolování vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace stanoví vodoprávní úřad emisní limity přiměřeně k emisním standardům stanoveným v příloze č. 1 k tomuto nařízení, a to maximálně do výše limitů stanovených kanalizačním řádem kanalizace pro veřejnou potřebu5.

(3)

Při povolování vypouštění odpadních vod obsahujících ukazatele znečištění neuvedené v příloze č. 1 ani v příloze č. 3 k tomuto nařízení stanoví vodoprávní úřad emisní limity přiměřeně k emisním standardům ukazatelů znečištění obdobné míry škodlivosti, normám environmentální kvality, požadavkům na užívání vod a místním podmínkám.

(4)

Seznam prioritních látek a prioritních nebezpečných látek v oblasti vodní politiky je stanoven v příloze č. 6 k tomuto nařízení.

Dodržení emisních limitů

§ 9

(1)

Emisní standardy „p“ uvedené v tabulce 1a přílohy č. 1 k tomuto nařízení, emisní standardy uvedené v tabulkách 2 a 3 přílohy č. 1 k tomuto nařízení a emisní limity podle nich stanovené vodoprávním úřadem v povolení k vypouštění odpadních vod se považují za dodržené, jestliže míra jejich překročení nepřesáhne hodnoty uvedené v příloze č. 5 k tomuto nařízení.

(2)

Emisní standardy „m“ uvedené v tabulce 1a přílohy č. 1 k tomuto nařízení a emisní limity „m“ stanovené vodoprávním úřadem v povolení k vypouštění odpadních vod jsou nepřekročitelnými hodnotami.

(3)

Emisní standardy stanovené jako roční poměrná množství vypouštěného znečištění v jednotkách hmotnosti na jednotku hmotnosti látky nebo suroviny použité při výrobě nebo výrobku uvedené v tabulce 2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení, a emisní limity podle nich stanovené vodoprávním úřadem v povolení k vypouštění odpadních vod jsou nepřekročitelnými hodnotami.

(4)

Emisní standardy uvedené v tabulce 3 přílohy č. 1 k tomuto nařízení jako denní nebo měsíční průměrné koncentrace vypouštěných zvlášť nebezpečných závadných látek a denní nebo měsíční poměrná množství vypouštěných zvlášť nebezpečných závadných látek a emisní limity podle nich stanovené vodoprávním úřadem v povolení k vypouštění odpadních vod jsou nepřekročitelnými hodnotami.

§ 10

(1)

Emisní limit stanovený jako minimální účinnost čištění je dodržen, jestliže počet negativních výsledků nepřekročí počet uvedený v příloze č. 5 k tomuto nařízení.

(2)

Pro posouzení dodržení hodnot ročního množství vypouštěného znečištění pro stanovenou znečišťující látku nebo skupinu látek stanovených v povolení k vypouštění odpadních vod je rozhodující součin ročního objemu vypuštěných odpadních vod a ročního aritmetického průměru výsledků rozborů odpadních vod; při posouzení dodržení hodnot ročního množství vypouštěného znečištění se vychází z údajů uplynulého kalendářního roku.

(3)

Pro posouzení dodržení hodnot ročního poměrného množství vypouštěného znečištění, stanovených v povolení k vypouštění odpadních vod, je rozhodující poměr vypočteného ročního množství vypouštěného znečištění k ročnímu množství látky nebo suroviny použité při výrobě nebo výrobku; přitom se použijí hodnoty za minulý kalendářní rok.

(4)

Pro posouzení dodržení povolení k vypouštění odpadních vod se použijí sledování za běžných provozních podmínek.

(5)

Emisní limity se nepovažují za dodržené v případě, že jich bylo dosaženo prokázaným zřeďováním odpadních vod.

(6)

Emisní standardy uvedené v tomto nařízení a emisní limity stanovené na základě tohoto nařízení zohledňují nejistotu metody analýzy a odběru vzorku, výsledek rozboru se tedy přímo porovnává s limitní hodnotou pro daný ukazatel.

Měření objemu vypouštěných odpadních vod a míry jejich znečištění

§ 11

(1)

Stanoví-li vodoprávní úřad emisní limit jako přípustnou účinnost čištění, stanoví místo měření jakosti vypouštěných odpadních vod i na přítoku do čistírny odpadních vod. Pokud je emisní limit stanoven jako poměrné množství, určí vodoprávní úřad i způsob sledování a evidence množství látek charakterizujících výrobní proces. Toto ustanovení se nevztahuje na čištění odpadních vod prostřednictvím ohlášeného vodního díla.

(2)

V povolení k vypouštění městských odpadních vod stanoví vodoprávní úřad minimální četnost sledování a typ vzorku podle hodnot uvedených v příloze č. 4 k tomuto nařízení; v povolení k vypouštění ostatních druhů odpadních vod stanoví četnost sledování a typ vzorku přiměřeně k těmto hodnotám.

(3)

V povolení k vypouštění městských odpadních vod z čistíren odpadních vod v kategoriích nad 2 000 ekvivalentních obyvatel stanoví vodoprávní úřad četnost a způsob sledování znečištění v ukazatelích znečištění Ncelk a Pcelk podle přílohy č. 4 k tomuto nařízení. V povolení k vypouštění městských odpadních vod z čistíren odpadních vod v kategoriích nad 10 000 ekvivalentních obyvatel stanoví vodoprávní úřad četnost a způsob sledování znečištění v ukazateli N-NH4+ podle přílohy č. 4 k tomuto nařízení. V povolení k vypouštění městských odpadních vod z čistíren odpadních vod v kategorii nad 100 000 ekvivalentních obyvatel stanoví vodoprávní úřad četnost a způsob sledování znečištění v ukazateli znečištění celkový organický uhlík (TOC) podle přílohy č. 4 k tomuto nařízení.

(4)

V povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek může vodoprávní úřad k žádosti znečišťovatele pro účely stanovení četnosti odběru vzorků odečíst množství zvlášť nebezpečné závadné látky obsažené v jím odebrané vodě od množství této látky vypouštěného v odpadní vodě. Takto vodoprávní úřad postupuje pouze v případě, že znečištění odebrané vody zvlášť nebezpečnými závadnými látkami nezpůsobil svou činností žadatel.

(5)

Množství znečištění v odebrané vodě podle odstavce 4 se vypočte jako součin ročního objemu odebrané vody a průměrné roční koncentrace znečištění vypočtené jako aritmetický průměr ze všech vzorků odebraných za kalendářní rok. Pokud jsou odebrané vody použity k odečtu u více zdrojů znečišťování, rozdělí vodoprávní úřad množství znečištění v ukazatelích znečištění pro účely odečtu v poměru objemů vypouštěných odpadních vod u jednotlivých zdrojů znečišťování. Vodoprávní úřad může odečíst množství znečištění obsažené pouze v takovém množství odebrané vody, které odpovídá množství vypouštěných odpadních vod.

§ 12

(1)

Odběry vzorků musejí být rovnoměrně rozloženy v průběhu celého kalendářního roku, a to i v případě, že se odebírá větší než minimální počet vzorků stanovený tímto nařízením; to se nevztahuje na řízené nebo nepravidelné vypouštění odpadních vod a vypouštění odpadních vod z kampaňových výrob, pro které způsob sledování stanoví vodoprávní úřad přiměřeně k požadavkům tohoto nařízení a k místním podmínkám.

(2)

Při povolování vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek uvedených v tabulce 3 přílohy č. 1 k tomuto nařízení do vod povrchových stanoví vodoprávní úřad způsob jejich sledování na základě 24hodinových směsných vzorků při současném měření denního objemu vypouštěných odpadních vod. Měsíční průměry koncentrací a poměrných množství se stanoví na základě denního měření koncentrací, objemu odpadních vod a hodnot charakterizujících výrobu. Při povolování vypouštění průmyslových odpadních vod s obsahem těchto zvlášť nebezpečných závadných látek v množství menším, než je množství stanovené v tabulce 3 přílohy č. 3 k tomuto nařízení, stanoví vodoprávní úřad způsob jejich sledování přiměřeně k místním podmínkám.

(3)

Při povolování vypouštění odpadních vod s obsahem nebezpečných závadných látek do vod povrchových stanoví způsob jejich sledování vodoprávní úřad s četností 12 odběrů směsných 24hodinových vzorků za rok při současném měření objemu vypouštěných odpadních vod se sledováním koncentrace a množství těchto látek. Při určení způsobu sledování vodoprávní úřad vychází z míry jejich škodlivosti, vypouštěného množství za časové období, koncentrace ve vypouštěných odpadních vodách, místních podmínek a požadavků tohoto nařízení. Nelze-li například z důvodu diskontinuálního vypouštění stanovený typ odběru vzorku provést, stanoví vodoprávní úřad způsob a četnost sledování individuálně.

(4)

Při povolování vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek nebo prioritních nebezpečných látek do kanalizace stanoví vodoprávní úřad způsob jejich měření obdobně postupu podle odstavců 1 a 2.

(5)

Při povolování vypouštění odpadních vod s obsahem závadných látek neuvedených v příloze č. 1 k tomuto nařízení stanoví způsob jejich měření vodoprávní úřad obdobně podle odstavců 1 a 3.

§ 13

(1)

Jsou-li odpadní vody před vypuštěním do vod povrchových čištěny a vodoprávní úřad stanoví emisní limit jako minimální účinnost čištění, musí být ve stejné době odebírány vzorky odpadních vod na přítoku na čistírnu odpadních vod i na výpusti z ní do vod povrchových. Toto ustanovení se nevztahuje na čištění odpadních vod prostřednictvím ohlášeného vodního díla.

(2)

Vodoprávní úřad v povolení k vypouštění odpadních vod stanoví místo a způsob měření objemu vypouštěných odpadních vod, a to pro každou výpusť odpadních vod. Pokud je k měření objemu použit systém měřidel s volnou hladinou, s přihlédnutím k množství vypouštěných odpadních vod stanoví také časový interval pro kontrolu způsobilosti měrného systému, a to s četností maximálně 6 let. Kontrolu měrného systému mohou provádět pouze měřící skupiny, mající autorizaci k výkonu úředního měření průtoku měřidly s volnou hladinou12.

(3)

Není-li u čistírny odpadních vod pod 500 ekvivalentních obyvatel instalováno měření množství vypouštěných odpadních vod, stanoví se množství vypouštěných odpadních vod podle údajů vodoměru odebrané vody. Není-li vodoměr instalován, použijí se směrná čísla roční potřeby vody13.

§ 14

Vypouštění důlních vod, průsakových vod ze starých ekologických zátěží, odkališť a skládek odpadů a odpadních vod z jednotlivých rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci a jiných staveb obdobné velikosti

(1)

Při stanovení způsobu a podmínek pro vypouštění důlních vod, průsakových vod ze starých ekologických zátěží, odkališť a skládek odpadů po rekultivaci s následnou péčí do vod povrchových postupuje vodoprávní úřad podle tohoto nařízení přiměřeně.

(2)

Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových z jednotlivých rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci14 a jiných staveb obdobné velikosti postupuje vodoprávní úřad podle tohoto nařízení přiměřeně.

(3)

Minimální požadavky na kategorii výrobku označovaného CE, který je podstatnou součástí vodních děl ohlášených podle § 15a vodního zákona, včetně minimální přípustné účinnosti čištění v procentech jsou uvedeny v tabulce 1c přílohy č. 1 k tomuto nařízení.

§ 15

Citlivé oblasti

(1)

Všechny útvary povrchových vod na území České republiky se vymezují jako citlivé oblasti.

(2)

Emisní standardy pro citlivé oblasti a pro vypouštění odpadních vod do vod povrchových ovlivňujících kvalitu vody v citlivých oblastech v ukazatelích znečištění celkový dusík a sloučeniny dusíku a celkový fosfor odpovídají hodnotám těchto ukazatelů znečištění uvedeným v tabulkách 1a a 1b přílohy č. 1 k tomuto nařízení.

§ 16

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se:

1.

Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech.

2.

Nařízení vlády č. 229/2007 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech.

3.

Nařízení vlády č. 23/2011 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech.

§ 17

Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016.

Předseda vlády:

Mgr. Sobotka v. r.

 

Ministr životního prostředí:

Mgr. Brabec v. r.

Příloha č. 1

Emisní standardy ukazatelů přípustného znečištění odpadních vod

 

A.

Odpadní vody vypouštěné z komunálních čistíren odpadních vod

 

Tabulka 1a: Emisní standardy: přípustné hodnoty (p)3) , maximální hodnoty (m)4) a hodnoty průměru5) koncentrace ukazatelů znečištění vypouštěných odpadních vod v mg/l

12

nebo velikost aglomerace

CHSKCr

BSK5

NL

N-NH4+*

Ncelk28*

Pcelk*

P 3

m 4

P 3

m 4

P 3

4

průměr 5

46

průměr5

46

průměr

5

m 4

< 500

150

220

40

80

50

80

-

-

-

-

-

-

500 - 2 000

125

180

30

60

40

70

20

40

-

-

-

-

2 001 - 10 000

120

170

25

50

30

60

15

30

-

-

3

8

10 001 - 100 000

90

130

20

40

25

50

-

-

15

30

2

6

> 100 000

75

125

15

30

20

40

-

-

10

20

1

3

* Neexistence konkrétního emisního standardu nevylučuje možnost stanovení emisního limitu pro daný ukazatel při postupu podle § 5 odst. 2 a 3.

1)

Rozumí se kategorie čistírny odpadních vod vyjádřená v počtu ekvivalentních obyvatel. Ekvivalentní obyvatel (EO) je definovaný produkcí znečištění 60 g BSK5 za den. Počet ekvivalentních obyvatel se pro účel zařazení čistírny odpadních vod do velikostní kategorie vypočítává z maximálního průměrného týdenního zatížení na přítoku do čistírny odpadních vod během roku s výjimkou neobvyklých situací, přívalových dešťů a povodní. Pro určení velikosti aglomerace se použije stejný postup pro všechny odpadní vody odváděné kanalizací pro veřejnou potřebu. Pro účely stanovení limitů se použije vyšší z obou hodnot.

U kategorií ČOV pod 2000 EO lze použít pro účel zařazení čistírny do velikostní kategorie (v tabulce 1a nebo 1b v příloze č. 1 a v tabulce v příloze č. 4 k tomuto nařízení) výpočet z bilance v ukazateli BSK5 v kg za kalendářní rok na přítoku do čistírny vydělený koeficientem 18,7. U nových ČOV se pro zařazení do velikostní kategorie v prvním roce po výstavbě (zkušební provoz) použije návrhový parametr v zatížení BSK5. Po prvotním provedení kategorizace je v případě změny zatížení další kategorizace prováděna až s ukončením platnosti povolení k vypouštění odpadních vod.

2)

Celkový dusík je ukazatel, který zahrnuje všechny formy dusíku.

3)

Uváděné přípustné koncentrace „p“ nejsou aritmetické průměry za kalendářní rok a mohou být překročeny v povolené míře podle hodnot uvedených v příloze č. 5 k tomuto nařízení. Vodoprávní úřad stanoví typ vzorku A nebo B nebo C podle poznámky 2) k tabulce v příloze č. 4 k tomuto nařízení.

4)

Uváděné maximální koncentrace „m“ jsou nepřekročitelné. Vodoprávní úřad stanoví typ vzorku uvedený v tabulce 1 přílohy č. 4 k tomuto nařízení v souladu se stanovením hodnoty „p“.

5)

Uváděné hodnoty jsou aritmetické průměry koncentrací za kalendářní rok a nesmí být překročeny․ Počet vzorků odpovídá ročnímu počtu vzorků stanovenému vodoprávním úřadem. Vodoprávní úřad stanoví typ vzorku A nebo B nebo C podle poznámky 2) k tabulce v příloze č. 4 k tomuto nařízení.

6)

Hodnota platí pro období, ve kterém je teplota odpadní vody na odtoku z biologického stupně vyšší než 12°C. Teplota odpadní vody se pro tento účel považuje za vyšší než 12°C, pokud z pěti měření provedených v průběhu dne byla tři měření vyšší než 12°C. V případě odběru vzorku A nebo prostého vzorku se stanovení teploty provedou v době odběru vzorku.

7)

Rozbory odtoků z biologických dočišťovacích nádrží zkolaudovaných do 3. 3. 2011 se provádějí ve filtrovaných vzorcích, koncentrace celkových nerozpuštěných látek však nesmí přesáhnout hodnotu 100 mg/l.

8)

Požadavky na dusík je možno kontrolovat pomocí denních průměrů, jestliže se prokáže, že je takto zajištěna stejná úroveň ochrany vod. V tomto případě denní průměr nesmí přesáhnout 20 mg/l celkového dusíku pro všechny vzorky, jestliže teplota na odtoku biologického stupně čistírny odpadních vod je vyšší nebo rovná 12°C. Zohlednění požadavků na funkci biologického odstranění dusíku a plnění limitů při teplotách na odtoku nižších než 12°C může být nahrazeno zohledněním pro časově určené zimní období podle oblastních klimatických podmínek, které stanoví vodoprávní úřad u tohoto ukazatele znečištění.

 

Tabulka 1b: Emisní standardy: přípustná minimální účinnost čištění vypouštěných odpadních vod (minimální procento úbytku)12 v procentech

Kategorie ČOV

(EO) nebo

velikost

aglomerace

CHSKCr

BSK5

N-NH4+*

Ncelk3 *

Pcelk*

< 500

70

80

-

-

-

500 - 2 000

70

80

50

-

-

2 001 - 10 000

75

85

60

-

70

10 001 - 100 000

75

85

-

70

80

> 100 000

75

85

-

70

80

* Neexistence konkrétního emisního standardu nevylučuje možnost stanovení emisního limitu pro daný ukazatel při postupu podle § 5 odst. 2 a 3 k tomuto nařízení.

1)

Účinnost čištění vztažená k zátěži na přítoku do čistírny odpadních vod.

2)

Uváděné přípustné hodnoty účinnosti čištění mají charakter „p“ hodnot a mohou být v povoleném počtu jednotlivých stanovení nedosaženy podle hodnot v příloze č. 5 k tomuto nařízení. Pro stanovení hodnot minimální účinnosti čištění použije vodoprávní úřad typ vzorku A nebo B nebo C podle poznámky 3) k tabulce 1 v příloze č. 4 k tomuto nařízení.

3)

Celkový dusík je ukazatel, který zahrnuje všechny formy dusíku.

 

Tabulka 1c: Minimální účinnost čištění pro kategorie výrobků označovaných CE v procentech

Kategorie

výrobku

označovaného CE

CHSKCr

BSK5

N-NH4+

Ncelk

Pcelk

I

70

80

-

-

-

II

75

85

75

-

-

III

75

85

80

50

80

Domovní čistírna odpadních vod je certifikována podle nařízení Evropského parlamentu a Rady 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS, a podle ČSN EN 12566-3+A2 Malé čistírny odpadních vod do 50 ekvivalentních obyvatel - Část 3: Balené a/nebo na místě montované domovní čistírny odpadních vod (dále jen „DČOV“).

Kategorie I - DČOV určené pro obvyklé vypouštění do vod povrchových. S DČOV kategorie I se uvažuje jako s obvyklým řešením pro většinu lokalit, ve kterých se využití DČOV předpokládá, a to zejména tam, kde se prokáže, že použitím zařízení této kategorie nebudou překročeny normy environmentální kvality uvedené v příloze č. 3 k tomuto nařízení. Příslušným certifikátem dle ČSN EN 12566-3 je doložena požadovaná úroveň odstranění uhlíkatého znečištění.

Kategorie II - DČOV, u nichž je vyšší účinnost odstranění uhlíkatého znečištění a stabilní nitrifikace nutná vzhledem ke zvýšené ochraně povrchových vod, zejména tam, kde zvýšený obsah amoniaku může působit toxicky na vodní ekosystémy a tam, kde malá vodnost toku nezaručuje dosažení norem environmentální kvality a požadavků na užívání vod uvedených v příloze č. 3 k tomuto nařízení. DČOV musí garantovat při navrhovaném zatížení dostatečné aerobní stáří kalu tj. větší objem aktivace ve srovnání s kategorií I nebo jiný konstrukční prvek zaručující zvýšení koncentrace vhodných mikroorganismů v systému např. nosič biomasy apod.

Kategorie III - DČOV, u nichž je vyšší účinnost nitrifikace, částečné odstraňování dusíku denitrifikací a odstranění fosforu nutné z důvodu vypouštění do vod povrchových s přísnějšími požadavky z důvodu užívání vod pro vodárenské účely apod. Jedná se nejčastěji o DČOV kategorie II, doplněné např. membránovou filtrací nebo jiným dalším stupněm čištění - chemickým srážením, filtrací (pískový filtr, zemní filtr), sorpcí apod. Tyto DČOV musí být vybaveny odděleným prostorem pro akumulaci kalu.

 

B.

Průmyslové odpadní vody

 

Tabulka 2: Emisní standardy: přípustné hodnoty znečištění pro odpadní vody vypouštěné z vybraných průmyslových a zemědělských odvětví

CZ-NACE

Průmyslový obor/ukazatel

Jednotka

Přípustné hodnoty „p“

a)

01.00

Rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související činnosti

01.46

Chov prasat

CHSKCr

mg/l

500

BSK5

mg/l

100

NL

mg/l

140

N-NH4+

mg/l

60

N-NH4+ (Z)

mg/l

400

Ncelk.

mg/l

250

Ncelk. (Z)

mg/l

500

01.47

Chov drůbeže

CHSKCr

mg/l

200

BSK5

mg/l

50

NL

mg/l

80

N-NH4+

mg/l

20

N-NH4+ (Z)

mg/l

36

Ncelk.

mg/l

40

Ncelk. (Z)

mg/l

80

Pcelk.

mg/l

10

05.00

Těžba a úprava černého a hnědého uhlí

05.10

Těžba a úprava černého uhlí

pH

-

6-9

NL

mg/l

40

PAU

mg/l

0,01

Železo

mg/l

3

Mangan

mg/l

1

05.20

Těžba a úprava hnědého uhlí a lignitu

pH

-

6-9

NL

mg/l

40

PAU

mg/l

0,01

Železo

mg/l

3

Mangan

mg/l

1

07.00

Těžba a úprava rud

7.10

Těžba a úprava železných a ostatních neželezných rud 1

7.29

pH

-

6-9

NL

mg/l

40

C10 - C40

mg/l

3

Arsen

mg/l

0,5

Měď

mg/l

1

Olovo

mg/l

0,5

Zinek

mg/l

3

Železo

mg/l

5

07.21

Těžba a úprava uranových a thoriových rud

pH

-

6-9

NL

mg/l

30

08.00

Ostatní těžba a dobývání

8.11

Dobývání kamene pro výtvarné nebo stavební účely, vápence, sádrovce, křídy a břidlice

NL

mg/l

40

C10 - C40

mg/l

3

10.00

Výroba potravinářských výrobků

10.1

Zpracování a konzervování masa a výroba masných výrobků

CHSKCr

mg/l

200

BSK5

mg/l

50

NL

mg/l

80

N-NH4+

mg/l

20

N-NH4+ (Z)

mg/l

36

Ncelk.

mg/l

30

Ncelk. (Z)

mg/l

50

Pcelk.

mg/l

10

EL

mg/l

10

10.2

Zpracování a konzervování ryb, korýšů a měkkýšů

pH

-

6-8,5

CHSKCr

mg/l

250

BSK5

mg/l

50

N-NH4+

mg/l

10

Ncelk.

mg/l

25

Pcelk.

mg/l

2

EL

mg/l

10

10.3

Zpracování a konzervování ovoce a zeleniny

pH

-

6-8,5

CHSKCr

mg/l

200

BSK5

mg/l

50

NL

mg/l

40

N-NH4+

mg/l

20

N-NH4+ (Z)

mg/l

36

Ncelk.

mg/l

30

Ncelk. (Z)

mg/l

50

Pcelk.

mg/l

10

EL

mg/l

10

10.4

Výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků

pH

-

6-8,5

CHSKCr

mg/l

250

BSK5

mg/l

50

NL

mg/l

40

EL

mg/l

10

10.5

Výroba mléčných výrobků

 

pH

-

6-8,5

CHSKCr

mg/l

120

BSK5

mg/l

30

NL

mg/l

50

N-NH4+

mg/l

10

N-NH4+ (Z)

mg/l

18

Ncelk.

mg/l

30

Ncelk. (Z)

mg/l

50

Pcelk.

mg/l

5

EL

mg/l

10

AOX

mg/l

0,5

10.62

Výroba škrobárenských výrobků

pH

-

6-8,5

CHSKCr

mg/l

200

BSK5

mg/l

50

NL

mg/l

80

N-NH4+

mg/l

20

N-NH4+ (Z)

mg/l

36

Ncelk.

mg/l

30

Ncelk. (Z)

mg/l

50

Pcelk.

mg/l

10

10.81

Výroba cukru (přírodního)

pH

-

6-8,5

CHSKCr

mg/l

160

BSK5

mg/l

40

NL

mg/l

80

N-NH4+

mg/l

10

N-NH4+ (Z)

mg/l

20

Ncelk.

mg/l

20

Ncelk. (Z)

mg/l

35

Pcelk.

mg/l

10

10.89

Výroba droždí

ukazatele a přípustné hodnoty podle CZ-NACE 10.62 (Výroba škrobárenských výrobků)

 

 

10.91

10.92

Výroba průmyslových krmiv

pH

-

6-8,5

CHSKCr

mg/l

250

BSK5

mg/l

100

Pcelk.

mg/l

10

11.00

Výroba nápojů

11.05

Výroba piva a sladu

11.06

pH

-

6-8,5

CHSKCr

mg/l

130

BSK5

mg/l

40

NL

mg/l

40

N-NH4+

mg/l

10

N-NH4+ (Z)

mg/l

18

Ncelk.

mg/l

20

Ncelk. (Z)

mg/l

34

Pcelk.

mg/l

5

AOX

mg/l

0,5

11.07

Stáčení minerální a pitné vody do lahví a výroba nealkoholických nápojů

pH

-

6-8,5

CHSKCr

mg/l

110

BSK5

mg/l

25

Pcelk.

mg/l

2

13.00

Výroba textilií

13.1

Úprava a spřádání textilních vláken a příze, tkaní, úprava a výroba textilií 3

13.2

NL

mg/l

40

13.3

CHSKCr

mg/l

300

13.9

BSK5

mg/l

50

C10 - C40

mg/l

5

RAS

mg/l

2000

Chrom šestimocný

mg/l

0,3

Chrom

mg/l

0,5

Měď

mg/l

0,5

Nikl

mg/l

0,5

Zinek

mg/l

3

Železo

mg/l

3

AOX

mg/l

5

15.00

Výroba usní a souvisejících výrobků

15.11

Činění a úprava usní (vyčiněných kůží); zpracování a barvení kožešin

Koželužny s chromčiněním:

CHSKCr

mg/l

500

CHSKCr

%

80

BSK5

mg/l

50 (25 18)

NL

mg/l

40 (35 18 )

RAS

mg/l

5000

N-NH4+

mg/l

80 (10 18)

N-NH4+ (Z)

mg/l

150 (20 18 )

Ncelk.

mg/l

100

Ncelk. (Z)

mg/l

175

Sulfidy

mg/l

1,5 (1 18 )

Chrom

mg/l

1

Koželužny s jiným způsobem činění (třísločinění, aldehydické činění):

CHSKCr

mg/l

1000

CHSKCr

%

70

BSK5

mg/l

100

NL

mg/l

40

RAS

mg/l

5000

N-NH4+

mg/l

100

N-NH4+ (Z)

mg/l

175

Ncelk.

mg/l

120

Ncelk. (Z)

mg/l

200

Sulfidy

mg/l

2

16.00

Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku

16.1

Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku 3

16.2

C10-C40

mg/l

3

PAU

mg/l

0,01

17.00

Výroba papíru a výrobků z papíru

17.11

Výroba vlákniny

Výroba sulfitové buničiny:

CHSKCr

mg/l

400

CHSKCr

kg/t

30 19

CHSKCr (proces Magnefite)

kg/t

35 19

BSK5

mg/l

40

BSK5

kg/t

20

NL

mg/l

60

NL

kg/t

1,5 19

NL (proces Magnefite)

kg/t

2 19

Ncelk.

kg/t

0,3 19

Ncelk. (proces Magnefite)

kg/t

0,25 19

Pcelk.

kg/t

0,05 19

Pcelk. (proces Magnefite)

kg/t

0,07 19

AOX

mg/l

1

AOX

kg/t

1,5 19

Výroba sulfátové buničiny:

CHSKCr

mg/l

300

CHSKCr

kg/t

8 19)

BSK5

mg/l

25

BSK5

kg/t

5

NL

mg/l

40

NL

kg/t

1 19

Ncelk.

kg/t

0,2 19

Pcelk.

kg/t

0,02 19

AOX

mg/l

1

Výroba vlákniny z celulózy chemotermomechanicky nebo chemickomechanicky

CHSKCr

kg/t

20 19

NL

kg/t

0,9 19

Ncelk.20

kg/t

0,18 20

Pcelk.

kg/t

0,01 19

Bělení buničiny sloučeninami chloru:

AOX

mg/l

5

AOX

kg/t

1,5 19

Bezchlorové bělení buničiny:

AOX

mg/l

1

17.12

Výroba papíru a lepenky 4

CHSKCr

mg/l

200

BSK5

mg/l

40 (25 21 )

NL

mg/l

40

AOX

mg/l

5

AOX

kg/t

0,5

Integrovaná výroba papíru a lepenky z buničiny z recyklovaných vláken bez zesvětlování 21

CHSKCr

kg/t

1,4

NL

kg/t

0,2

Ncelk.

kg/t

0,09

Pcelk.

kg/t

0,005 21

AOX

kg/t

0,05 23

Integrovaná výroba papíru a lepenky z buničiny z recyklovaných vláken se zesvětlováním 27

CHSKCr

kg/t

3 (4 24)

NL

kg/t

0,3 (0,4 24 )

Ncelk.

kg/t

0,1 (0,15 24 )

Pcelk.

kg/t

0,01 (0,015 24 )

AOX

kg/t

0,05 23

Neintegrovaná výroba papíru a lepenky (s výjimkou speciálních druhů papírů) 21

CHSKCr

kg/t

1,5

NL

kg/t

0,35

Ncelk.

kg/t

0,1 (0,15 235)

Pcelk.

kg/t

0,012

AOX

kg/t

0,05 26

Neintegrovaná výroba speciálních druhů papírů papíru 27

CHSKCr

kg/t

5

NL

kg/t

1

Ncelk.

kg/t

0,4

Pcelk.

kg/t

0,04

AOX

kg/t

0,05 26

19.00

Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů

19.1

Výroba koksárenských produktů

pH

-

6-9

NL

mg/l

40

BSK5

mg/l

20

CHSKCr

mg/l

200

N-NH4+ N-N02- + N-NO3-

mg/l

35

Fenoly

mg/l

0,5

Kyanidy snadno uvolnitelné

mg/l

0,1

Sulfidy

mg/l

0,1

PAU

mg/l

0,01

19.2

Výroba rafinovaných ropných produktů

CHSKCr

mg/l

125 27

BSK5

mg/l

50

NL

mg/l

25 27

N-NH4+

mg/l

20

N-NH4+ (Z)

mg/l

40

Ncelk.

mg/l

25 27

C10-C40

mg/l

2,5 27

PAU

mg/l

0,01

Olovo

mg/l

0,03 27

Kadmium

mg/l

0,008 27

Nikl

mg/l

0,1 27

Rtuť

mg/l

0,001 27

Benzen

mg/l

0,05 27

20.00

20.12

Výroba chemických látek a chemických přípravků

Výroba barviv a pigmentů 5

PH

mg/l

7-10

CHSKCr

mg/l

40

 

bsk5

mg/l

15

RL

mg/l

4000

RAS

mg/l

3500

NL

mg/l

30

n-nh4+

mg/l

4

Fluoridy

mg/l

9

Sírany

mg/l

3000

Železo

mg/l

8

Výroba organických barviv:

bsk5

%

40

CHSKCr

%

80

RAS

kg/t

1250

Výroba oxidu titaničitého sulfátovým procesem:

pH

-

7-10

NL

mg/l

30

Železo

mg/l

8

Sírany

kg/t

550

Výroba oxidu titaničitého chloridovým způsobem27a

PH

mg/l

7-10

NL

mg/l

30

železo

mg/l

8

chloridy

kg/t

13027b

chloridy

kg/t

22827c

 

chloridy

kg/t

33027d

20.13

Výroba jiných základních anorganických chemických látek

Výroba sloučenin síry (mimo kyseliny sírové):

RAS

kg/t

150

Amalgamová elektrolýza:6

RAS

kg/t Cl2

100

Volný chlor (vyjádřený jako Cl2)

mg/l

02 28)

20.14

Výroba jiných základních organických chemických látek7

Organické syntézy:

CHSKCr

mg/l

500

BSK5

mg/l

80

RAS

mg/l

1000

Výroba epichlorhydrinu:

CHSKCr

kg/t

60

RAS

kg/t

1800

AOX

kg/t

0,5

Výroba etylalkoholu kvašením:

 

 

ukazatele a přípustné hodnoty podle CZ-NACE 10.62 (Výroba škrobárenských výrobků)

 

 

20.15

Výroba hnojiv a dusíkatých sloučenin

Výroba hnojiv (kromě draselných):8

RAS

mg/l

1500

RAS

kg/t

85

N-NH4+

mg/l

30

N-NO3-

mg/l

50

Pcelk.

mg/l

10

Fluoridy

mg/l

20

20.16

Výroba plastů v primárních formách

Výroba organických pryskyřic:

CHSKcr

%

65

BSK5

%

90

RAS

kg/t

170

20.3

Výroba nátěrových barev, laků a jiných nátěrových materiálů, tiskařských barev a tmelů

CHSKCr

mg/l

200

BSK5

mg/l

30

20.4

Výroba mýdel a detergentů, čisticích a leštících prostředků, parfémů a toaletních přípravků

CHSKCr

mg/l

250

BSK5

mg/l

50

Tenzidy aniontové

mg/l

10

Pcelk.

mg/l

3

20.52

Výroba klihů a želatiny

 

20.59

pH

-

6-8,5

CHSKCr

mg/l

250

BSK5

mg/l

50

N-NH4+

mg/l

10

Ncelk.

mg/l

30

Pcelk.

mg/l

3

EL

mg/l

10

20.6

Výroba syntetických vláken (polyamidových, polyesterových, viskózových)

CHSKCr

mg/l

300

BSK5

mg/l

60

21.00

Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků

21.1

Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků

21.2

CHSKCr

mg/l

250

BSK5

mg/l

40

RAS

kg/t

350

AOX

mg/l

0,5

PAU

mg/l

0,01

23.00

Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků

23.1

Výroba skla a skleněných výrobků

CHSKCr

mg/l

150 (130 29)

NL

mg/l

40

Fluoridy

mg/l

16 (6 29)

N-NH4+

mg/l

8 29

Sírany

mg/l

1000 29

Arsen

mg/l

1,5 (0,3 29)

Olovo

mg/l

1 (0,3 29)

Baryum

mg/l

5(3 29)

Antimon

mg/l

0,5 29

Zinek

mg/l

0,5 29

Měď

mg/l

0,3 29

Chrom

mg/l

0,3 29

Kadmium

mg/l

0,05 29

Cín

mg/l

0,5 29

Nikl

mg/l

0,5 29

Bor

mg/l

3 29

23.2

Výroba žáruvzdorných výrobků

CHSKCr

mg/l

150

NL

mg/l

40

23.31

Výroba keramických obkládaček a dlaždic a výroba ostatních porcelánových a keramických výrobků (kromě výrobků pro stavební účely)

23.4

CHSKCr

mg/l

150

NL

mg/l

40

23.99

Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků j. n.

Výroba termomechanických vláken:

CHSKCr

mg/l

250

CHSKCr

kg/t

50

BSK5

mg/l

40

BSK5

kg/t

15

NL

mg/l

50

Výroba chemitermomechanických vláken:

 

CHSKCr

mg/l

500

CHSKCr

kg/t

100

BSK5

mg/l

50

BSK5

kg/t

20

NL

mg/l

60

24.00

Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství

24.1

Výroba surového železa, oceli a feroslitin, plochých výrobků (kromě pásky za studena), tváření výrobků za tepla 9

pH

-

6-9

NL

mg/l

40 (30 30)

C10 - C40

mg/l

3

CHSKCr

mg/l

100 30

N-NH4+

mg/l

15 30)

Kyanidy snadno uvolnitelné

mg/l

0,1 30

Mangan

mg/l

1

Železo

mg/l

3

Zinek

mg/l

2 30)

Olovo

mg/l

0,5 30

Nikl

mg/l

0,5 30

Chromcelk.

mg/l

0,5 30

PAU

mg/l

0,01 30

24.2

Výroba ocelových trub, trubek, dutých profilů a souvisejících potrubních tvarovek

ukazatele a přípustné hodnoty podle CZ-NACE 24.1 (Výroba železa, oceli, feroslitin a plochých výrobků, tváření výrobků za tepla)

 

 

24.3

Jiné hutní zpracování železa a oceli

ukazatele a přípustné hodnoty podle CZ-NACE 24.1 (Výroba železa, oceli, feroslitin a plochých výrobků, tváření výrobků za tepla)

 

 

24.4

Výroba a hutní zpracování drahých a neželezných kovů 10

pH

-

6-9

NL

mg/l

30

C10 - C40

mg/l

3

AOX

mg/l

2

Hliník

mg/l

3

Chrom

mg/l

0,5

Měď

mg/l

0,5

Nikl

mg/l

0,5

Olovo

mg/l

0,5

Zinek

mg/l

2

Výroba kryolitu:

RAS

mg/l

150

24.51

Výroba odlitků z litiny

ukazatele a přípustné hodnoty podle CZ-NACE 24.1 (Výroba železa, oceli, feroslitin a plochých výrobků, tváření výrobků za tepla)

 

 

24.52

Výroba odlitků z oceli

ukazatele a přípustné hodnoty podle CZ-NACE 24.1 (Výroba železa, oceli, feroslitin a plochých výrobků, tváření výrobků za tepla)

 

 

24.53

Výroba odlitků z lehkých neželezných kovů

ukazatele a přípustné hodnoty podle CZ NACE 24.4 (Výroba a hutní zpracování drahých a neželezných kovů)

 

 

24.54

Výroba odlitků z ostatních neželezných kovů

ukazatele a přípustné hodnoty podle CZ NACE 24.4 (Výroba a hutní zpracování drahých a neželezných kovů)

 

 

25.00

Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení

25.61

Povrchová úprava a zušlechťování kovů

Povrchová úprava kovů včetně plastů: 11

pH

-

6-9

CHSKCr

mg/l

300

NL

mg/l

30

N-NO2-

mg/l

5

Pcelk.

mg/l

3

C10 - C40

mg/l

2

AOX

mg/l

2

Fluoridy

mg/l

20

Sulfidy

mg/l

1

Kyanidy celkové

mg/l

1

Kyanidy snadno uvolnitelné

mg/l

0,1

Celkový zbytkový chlor

 

 

Arsen

mg/l

0,5

Cín

mg/l

2

Kobalt

mg/l

1

Hliník

mg/l

2

Chrom

mg/l

0,5

Chrom šestimocný

mg/l

0,1

Měď

mg/l

0,5

Molybden

mg/l

1

Nikl

mg/l

0,8

Olovo

mg/l

0,5

Rtuť

mg/l

0,05

Selen

mg/l

0,1

Stříbro

mg/l

0,1

Zinek

mg/l

2

Železo

mg/l

2

Tepelná úprava kovů:

pH

-

6-9

NL

mg/l

30

N-NO2-

mg/l

5

Pcelk.

mg/l

3

C10 - C40

mg/l

2

Kyanidy celkové

mg/l

1

Kyanidy snadno uvolnitelné

mg/l

0,1

Celkový zbytkový chlor

 

 

Baryum

mg/l

2

Chrom

mg/l

0,5

Chrom šestimocný

mg/l

0,1

Železo

mg/l

2

Smaltování:

pH

-

6-9

NL

mg/l

30

Pcelk.

mg/l

3

C10 - C40

mg/l

2

AOX

mg/l

2

Baryum

mg/l

2

Kadmium

mg/l

0,2

Kobalt

mg/l

1

Chrom

mg/l

0,5

Chrom šestimocný

mg/l

0,1

Měď

mg/l

0,5

Molybden

mg/l

1

Olovo

mg/l

0,5

Zinek

mg/l

2

Železo

mg/l

2

Lakování:

pH

-

6-9

NL

mg/l

50

Pcelk.

mg/l

3

C10- C40

mg/l

2

AOX

mg/l

2

Baryum

mg/l

2

Kadmium

mg/l

0,2

Chrom

mg/l

0,5

Chrom šestimocný

mg/l

0,1

Měď

mg/l

0,5

Olovo

mg/l

0,5

Zinek

mg/l

2

Železo

mg/l

2

25.62

Všeobecné strojírenské činnosti

Obrábění:

pH

-

6-9

NL

mg/l

50

N-NH4+

mg/l

30

Pcelk.

mg/l

3

C10 - C40

mg/l

2

AOX

mg/l

2

Kadmium

mg/l

0,2

Železo

mg/l

2

27.00

Výroba elektrických zařízení

Výroba elektrických strojů a zařízení (elektrotechnická výroba)12:

pH

-

6-9

CHSKCr

mg/l

300

NL

mg/l

20

N-NH4+

mg/l

30

N-NO2-

mg/l

2

Pcelk.

mg/l

3

C10 - C40

mg/l

2

AOX

mg/l

2

Fluoridy

mg/l

20

Sulfidy

mg/l

1

Kyanidy celkové

mg/l

1

Kyanidy snadno uvolnitelné

mg/l

0,1

Celkový zbytkový chlor

 

 

Arsen

mg/l

0,5

Cín

mg/l

2

Kadmium

mg/l

0,2

Chrom

mg/l

0,5

Chrom šestimocný

mg/l

0,1

Měď

mg/l

0,5

Molybden

mg/l

1

Nikl

mg/l

0,5

Olovo

mg/l

0,5

Rtuť

mg/l

0,05

Selen

mg/l

0,1

Stříbro

mg/l

0,1

Zinek

mg/l

2

Železo

mg/l

2

Mangan

 

 

Lithium

 

 

35.00

Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu

35.11

Výroba elektřiny a tepla 13

35.30.1

pH

-

6-10

NL

mg/l

40

RAS

mg/l

1500

C10 - C40

mg/l

1

Odkaliště popele:

pH

-

6-10

NL

mg/l

40

RAS

mg/l

2000

Čistírna odpadních vod z odsíření:

pH

-

6-10

NL

mg/l

40

RAS

mg/l

15 000

38.00

Shromažďování, sběr a odstraňování odpadů, úprava odpadů k dalšímu využití

38.20

Odstraňování odpadů

Spalování odpadů a spoluspalování odpadů:14

PH

-

6,5-8,5

NL

mg/l

30

Rtuť

mg/l

0,03

Kadmium

mg/l

0,05

Thallium

mg/l

0,05

Arsen

mg/l

0,15

Olovo

mg/l

0,2

Chrom

mg/l

0,5

Měď

mg/l

0,5

Nikl

mg/l

0,5

Zinek

mg/l

1,5

Součet dioxinů a furanů 15

ng/l

0,3

52.00

Skladování a vedlejší činnosti v dopravě

52.10

Skladování

Distribuční sklady ropných látek:

CHSKCr

mg/l

250

NL

mg/l

50

C10 - C40

mg/l

5

PAU

mg/l

0,01

75.00

Veterinární činnosti

Kafilerie:

pH

-

6,5-8,5

CHSKCr

mg/l

200

BSK5

mg/l

40

NL

mg/l

40

EL

mg/l

10

N-NH4+

mg/l

40

N-NH4+ (Z)

mg/l

75

Ncelk.

mg/l

60

Ncelk. (Z)

mg/l

105

Pcelk.

mg/l

10

86.00

87.00

Zdravotní a sociální péče 16

 

Celkový zbytkový chlor

-

17

a)

Uváděné přípustné hodnoty „p“ koncentrací a účinností čištění nejsou roční průměry a mohou být překročeny v povolené míře podle hodnot uvedených v příloze č. 5 k tomuto nařízení, pokud není dále uvedeno jinak. Vodoprávní úřad stanoví typ vzorku podle poznámky 2) k tabulce v příloze č. 4 k tomuto nařízení.

1)

Hodnoty přípustných koncentrací a poměrných množství vypouštěného kadmia při těžbě zinku jsou uvedeny v tabulce 3 bod 2.1 této přílohy.

2)

Hodnoty přípustných koncentrací vypouštěného trichlorbenzenu jsou uvedeny v tabulce 3 bod 14.4 této přílohy.

3)

Hodnoty přípustných koncentrací vypouštěného pentachlorfenolu při ošetřování dřeva jsou uvedeny v tabulce 3 bod 6.5 této přílohy.

4)

Hodnoty přípustných koncentrací vypouštěné rtuti jsou uvedeny v tabulce 3 bod 1.2.9. této přílohy.

5)

Hodnoty přípustných koncentrací a poměrných množství vypouštěného kadmia při výrobě pigmentů jsou uvedeny v tabulce 3 bod 2.3 této přílohy.

6)

Hodnoty přípustných koncentrací vypouštěné rtuti jsou uvedeny v tabulce 3 bod 1.1 této přílohy.

7)

Hodnoty přípustných koncentrací vypouštěných zvlášť nebezpečných závadných látek jsou uvedeny v tabulce 3 této přílohy.

8)

Hodnoty přípustných koncentrací vypouštěného kadmia při výrobě fosforečných hnojiv jsou uvedeny v tabulce 3 bod 2.7 této přílohy.

9)

Hodnoty přípustných koncentrací vypouštěné rtuti při výrobě oceli jsou uvedeny v tabulce 3 bod 1.2.10 této přílohy.

10)

Hodnoty přípustných koncentrací a poměrných množství vypouštěné rtuti jsou uvedeny v tabulce 3 bod 1.2.7 a kadmia v tabulce 3 bod 2.1 této přílohy.

11)

Hodnoty přípustných koncentrací vypouštěného kadmia pro elektrolytické pokovování jsou uvedeny v tabulce 3 bod 2.6 této přílohy.

12)

Hodnoty přípustných koncentrací vypouštěného kadmia pro výrobu galvanických článků a baterií jsou uvedeny v tabulce 3 bod 2.5 této přílohy.

13)

Hodnoty přípustných koncentrací vypouštěné rtuti ze zařízení spalujících uhlí jsou uvedeny v tabulce 3, bod 1.2.11 této přílohy.

14)

U spaloven odpadů a zařízení na spoluspalování odpadů jde o odpadní vody z čištění plynů. Limitní hodnoty koncentrací budou pokládány za splněné, pokud

a)

pro nerozpuštěné látky 95 % denně (bodově) měřených hodnot nebo měření reprezentativních vzorků úměrných průtoku za 24 hodin nepřekročí limitní hodnotu 30 mg/l a žádná hodnota nepřekročí 45 mg/l,

b)

pro těžké kovy a arsen žádná hodnota v reprezentativních vzorcích úměrných průtoku za 24 hodin odebíraných s četností nejméně jednou za měsíc nepřekročí limitní hodnotu koncentrace a

c)

pro dioxiny a furany měřené každých 6 měsíců, první rok provozu každé 3 měsíce, nepřekročí žádná měřená hodnota limitní hodnotu koncentrace.

Limitní hodnoty musejí být dodrženy v místě, ve kterém jsou odpadní vody ze zařízení na čištění spalin obsahující uvedené látky vypouštěny ze spalovacího nebo spoluspalovacího zařízení do vodního prostředí. Pokud jsou odpadní vody z čištění spalin čištěny mimo spalovací nebo spoluspalovací zařízení v čistírně odpadních vod určené k čištění pouze tohoto druhu odpadních vod, limitní hodnoty se uplatňují na odtoku z této čistírny odpadních vod. Pokud jsou odpadní vody z čištění odpadních plynů čištěny v místě svého vzniku společně s odpadními vodami z jiných zdrojů ve spalovacím zařízení, provádí provozovatel měření

a)

v toku odpadních vod z procesů čištění odpadních plynů před příjmem do společného zařízení na čištění odpadních vod,

b)

v toku či tocích ostatních odpadních vod před jejich příjmem do společného zařízení na čištění odpadních vod, nebo

c)

v bodě konečného vypouštění odpadních vod po čištění ze zařízení na spalování odpadu nebo zařízení na spoluspalování odpadu.

Pokud jsou odpadní vody z čištění spalin čištěny v místě nebo mimo místo svého vzniku společně s jinými odpadními vodami, musejí být limitní hodnoty bilančně přepočteny.

V povolení se stanoví provozní kontinuální kontrolní měření odpadních vod, a to alespoň pH, teploty a průtoku..

15)

Součet dioxinů a furanů je součet množství jednotlivých látek, násobený těmito koeficienty ekvivalentu toxicity:

2,3,7,8-tetrachlordibenzodioxin (TCDD) 1

1,2,3,7,8-pentachlordibenzodioxin (PeCDD) 0,5

1,2,3,4,7,8- hexachlordibenzodioxin (HxCDD) 0,1

1,2,3,7,8,9- hexachlordibenzodioxin (HxCDD) 0, l

1,2,3,6,7,8-hexachlordibenzodioxin (HxCDD) 0,1

1,2,3,4,6,7,8-heptachlordibenzodioxin (HxCDD) 0,01

oktachlordibenzodioxin (OCDD) 0,001

2,3,7,8-tetrachlordibenzofuran (TCDF) 0,1

2,3,4,7,8-pentachlordibenzofuran (PeCDF) 0,5

1,2,3,7,8-pentachlordibenzofuran (PeCDF) 0,05

1,2,3,4,7,8- hexachlordibenzofuran (HxCDF) 0,1

1,2,3,7,8,9- hexachlordibenzofuran (HxCDF) 0,1

1,2,3,6,7,8-hexachlordibenzofuran (HxCDF) 0,1

2,3,4,6,7,8-hexachlordibenzofuran (HxCDF) 0,1

1,2,3,4,6,7,8- heptachlordibenzofuran (HpCDF) 0,01

1,2,3,4,7,8,9- heptachlordibenzofuran (HpCDF) 0,01

oktachlordibenzofuran (OCDF) 0,001

16)

Hodnoty přípustných koncentrací vypouštěné rtuti ze stomatologických zařízení jsou uvedeny v tabulce 3 bod 1.2.13.1. této přílohy.

17)

Pouze sledovat.

18)

Hodnota přípustné koncentrace platí podle Prováděcího rozhodnutí Komise o BAT 2013/84/EU pro závody na čištění kůží a kožek se zpracovatelskou kapacitou větší než 12 t za den hotového produktu.

19)

Hodnoty přípustných koncentrací platí podle Prováděcího rozhodnutí Komise o BAT 2014/687/EU pro závody na výrobu buničiny, papíru a lepenky. Hodnota přípustné koncentrace je vyjádřena jako roční průměr. Hodnota vyjádřená v kg/t je vztažena na tunu vyrobené vzduchosuché buničiny o suchosti 90 % nebo na tunu papíru nebo lepenky.

20)

Nelze-li kvůli požadavkům na kvalitu (např. vysokou bělost) použít biologicky rozložitelná nebo odstranitelná chelatační činidla, mohou být emise celkového dusíku vyšší než uvedená limitní hodnota a měly by být vyhodnoceny zvlášť pro každý jednotlivý případ.

21)

Hodnoty přípustných koncentrací platí podle Prováděcího rozhodnutí Komise o BAT 2014/687/EU pro závody na výrobu papíru nebo lepenky při výrobní kapacitě větší než 20 t za den. Hodnoty přípustné koncentrace jsou vyjádřeny jako roční průměr. Ten je dán jako průměr všech denních průměrů vypočítaných v průběhu jednoho roku, vážený podle denního objemu výroby a vyjádřený jako hmotnost emitovaných látek na jednotku hmotnosti vyrobených či vzniklých výrobků nebo materiálů.

22)

V provozech s průtokem odpadní vody 5 až 10 m3/t hodnota přípustné koncentrace činí 0,008 kg/t.

23)

Hodnota přípustné koncentrace platná pro výrobu pevného papíru za mokra.

24)

Hodnota přípustné koncentrace platná pro výrobu hygienického papíru.

25)

Hodnota přípustné koncentrace platná pro výrobu tenkého papíru.

26)

Hodnota přípustné koncentrace platná pro výrobu dekorativního papíru a pevného papíru za mokra.

27)

Hodnota koncentrace je vyjádřena jako roční průměr. Platí podle Prováděcího rozhodnutí Komise o BAT 2014/738/EU pro rafinaci minerálních olejů a plynů.

27a)

V případě použití více než 1 druhu rudy se uvedené mezní hodnoty emisí uplatní úměrně k používanému množství těchto rud.

27b)

Při užívání neutrálního rutilu.

27c)

Při užívání syntetického rutilu.

27d)

Při užívání strusky.

28)

Hodnota přípustné koncentrace platí podle Prováděcího rozhodnutí Komise o BAT 2013/732/EU pro výrobu chloru a alkalických hydroxidů.

29)

Hodnota přípustné koncentrace platí podle Prováděcího rozhodnutí Komise o BAT 2012/134/EU pro závody na výrobu skla, včetně skleněných vláken, o kapacitě tavení větší než 20 t za den a pro závody na tavení nerostných materiálů, včetně výroby nerostných vláken, o kapacitě větší než 20 t za den.

30)

Hodnota přípustné koncentrace platí podle Prováděcího rozhodnutí Komise o BAT 2012/135/EU pro závody na výrobu surového železa nebo oceli (primární nebo sekundární tavení) včetně plynulého odlévání s kapacitou překračující 2,5 t za hodinu.

31)

Tyto úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT) neplatí pro závody vyrábějící rozpustnou buničinu a na výrobu speciální buničiny pro chemické použití.

 

Značky a zkratky:

CZ-NACE

klasifikace ekonomických činností vydaná Českým statistickým úřadem

CHSKCr

chemická spotřeba kyslíku dichromanovou metodou

BSK5

biochemická spotřeba kyslíku pětidenní s potlačením nitrifikace

NL

nerozpuštěné látky

RAS

rozpuštěné anorganické soli

C10 - C40

uhlovodíky C10 - C40

EL

extrahovatelné látky

N-NH4+

amoniakální dusík

N-NO2-

dusitanový dusík

N-NO3-

dusičnanový dusík

Ncelk.

celkový dusík

Pcelk.

celkový fosfor

AOX

adsorbovatelné organicky vázané halogeny

PAU

polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako součet koncentrací šesti sloučenin: fluoranthen, benzo[b]fluoranthen, benzo[k]fluoranthen, benzo[a]pyren, benzo[ghi]perylen a indeno[1,2,3-cd]pyren. Pro účely ohlašování prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností podle § 126 odst. 6 zákona se uvádějí i koncentrace jednotlivých výše uvedených látek.

Z

hodnota platí pro období, ve kterém je teplota odpadní vody na odtoku z biologického stupně nižší než 12°C; teplota odpadní vody se pro tento účel považuje za nižší než 12°C, pokud z 5 měření provedených v průběhu dne byly alespoň ve 2 měřeních zjištěny teploty nižší než 12°C

BAT

Best Available Techniques (Nejlepší dostupné techniky)

BREF BAT

Reference Document (Referenční dokument o BAT)

%

minimální účinnost čištění

kg/t

roční poměrné množství vypouštěného znečištění v kg na tunu vyrobeného produktu

 

C.

Odpadní vody s obsahem uvedených zvlášť nebezpečných závadných látek

 

Tabulka 3: Emisní standardy: přípustné hodnoty ukazatelů znečištění odpadních vod s obsahem uvedených zvlášť nebezpečných závadných látek:

1. rtuť, 2. kadmium, 3. hexachlorcyklohexan (HCH), 4. Tetrachlormethan (CCl4), 5. DDT, 6. pentachlorfenol (PCP) a jeho soli, 7. aldrin, dieldrin, endrin a isodrin (driny), 8. hexachlorbenzen (HCB), 9. hexachlorbutadien (HCBD), 10. trichlormethan (chloroform, CHCl3), 11. 1,2-dichlorethan (EDC), 12. trichlorethen (trichlorethylen, TRI), 13. Tetrachlorethen (perchlorethylen, PER), 14. Trichlorbenzen (TCB)

Pořadí

Látka, průmyslové odvětví a druh výroby

Přípustné hodnotya)

g/t

mg/lb)

1.

Rtuť(chemický prvek rtuť a rtuť obsažená ve všech jejích sloučeninách a směsích

1.1

Výroba chloru a alkalických hydroxidů elektrolýzou

1.1.1

Technologie s recyklovanou solankou 3

Výpusti z výroby chloru 1

měsíční průměr

0,5

 

denní průměr

2

 

Odpadní vody2

měsíční průměr

1

0,05

 

denní průměr

4

0,2

1.1.2

Technologie se „ztracenou“ solankou3

Odpadní vody2

měsíční průměr

5

0,05

denní průměr

20

0,2

1.2

Výroby jiné než 1.1

1.2.1

Použití rtuti jako katalyzátoru při výrobě vinylchloridu4

měsíční průměr

0,1

0,05

denní průměr

0,2

0,1

1.2.2

Použití rtuti jako katalyzátoru ve výrobách chemického průmyslu (mimo 1.2.1)5

 

měsíční průměr

5 000

0,05

denní průměr

10 000

0,1

1.2.3

Výroba rtuťových katalyzátorů pro výrobu vinylchloridu5

měsíční průměr

700

0,05

denní průměr

1 400

0,1

1.2.4

Výroba organických a anorganických sloučenin rtuti (mimo 1.2.3)5

měsíční průměr

50

0,05

denní průměr

100

0,1

1.2.5

Výroba galvanických článků obsahujících rtuť5

měsíční průměr

30

0,05

denní průměr

60

0,1

1.2.6

Závody na regeneraci rtuti a metalurgie barevných kovů

měsíční průměr

 

0,05

denní průměr

 

0,1

1.2.7

Extrakce a rafinace neželezných kovů

měsíční průměr

 

0,05

denní průměr

 

0,1

1.2.8

Úpravny toxických odpadů s obsahem rtuti

měsíční průměr

 

0,05

denní průměr

 

0,1

1.2.9

Výroba papíru6

měsíční průměr

 

0,05

denní průměr

 

0,1

1.2.10

Výroba oceli6

 

 

měsíční průměr

 

0,01

denní průměr

 

0,02

1.2.11

Elektrárny spalující uhlí6

měsíční průměr

 

0,01

denní průměr

 

0,02

1.2.12

Ostatní průmyslová odvětví, výroby a neprůmyslové zdroje, neuvedené v tab. 2a a 2b, s vypouštěním nad 7,5 kg/rok6

měsíční průměr

 

0,05

denní průměr

 

0,1

1.2.13

Malé a neprůmyslové zdroje, s vypouštěním pod 7,5 kg/rok

1.2.13.1

Stomatologická zařízení

 

 

minimální procento účinnosti separátoru amalgamu pro rtuť stanovené výrobcem separátoru

 

95 %

1.2.13.2

Ostatní malé průmyslové zdroje

 

 

přípustná hodnota „p“

 

0,05

a)

Přípustné hodnoty denních a měsíčních průměrů jsou nepřekročitelné hodnoty. Denní průměry se stanovují podle § 12 odst. 2. Měsíční průměry se stanoví na základě denních hodnot. Přípustná hodnota „p“ není roční průměr a může být v povolené míře překročena podle hodnot uvedených v příloze č. 5 k tomuto nařízení.

b)

V povolení stanovené limitní koncentrace nesmějí být větší než hodnoty vyjádřené v g/t dělené spotřebou vody v m3/t parametru charakterizujícího výrobu. Mezní hodnoty vyjádřené v g/t musejí být v každém případě dodrženy.

1)

Hodnoty platné pro rtuť obsaženou ve výpusti z výrobní jednotky chloru.

2)

Hodnoty platné pro celkové množství rtuti ve všech rtuť obsahujících vodách vypouštěných z lokality závodu.

3)

Přípustné hodnoty poměrného množství rtuti jsou uvedeny v g/t instalované výrobní kapacity chloru. Množství rtuti vypouštěné za měsíc se počítá jako součet denních množství v daném měsíci.

4)

Přípustné hodnoty poměrného množství rtuti jsou uvedeny v g/t instalované výrobní kapacity vinylchloridu.

5)

Přípustné hodnoty poměrného množství jsou uvedeny v g/t zpracované rtuti.

6)

Uváděné přípustné hodnoty jsou mezní. Vodoprávní úřad je při stanovení emisních limitů povinen přihlížet k nejlepším dostupným technikám ve výrobě a nejlepším dostupným technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vod.

 

Pořadí

Látka, průmyslové odvětví a druh výroby

Přípustné hodnotya)

g/t

mg/lb

 

2.

Kadmium (chemický prvek kadmium a kadmium obsažené ve všech jeho sloučeninách a směsích)

 

2.1

Těžba zinku, rafinace olova a zinku a metalurgie kadmia a neželezných kovů

 

měsíční průměr

 

0,2

denní průměr

 

0,4

2.2

Výroba sloučenin kadmia1

 

měsíční průměr

500

0,2

denní průměr

1 000

0,4

2.3

Výroba pigmentů1

 

měsíční průměr

300

0,2

denní průměr

600

0,4

2.4

Výroba stabilizátorů1

 

měsíční průměr

500

0,2

denní průměr

1 000

0,4

2.5

Výroba galvanických článků a baterií1

 

měsíční průměr

1 500

0,2

denní průměr

3 000

0,4

2.6

Galvanické pokovování1

 

měsíční průměr

300

0,2

denní průměr

600

0,4

2.7

Výroba kyseliny fosforečné a/nebo fosforečných hnojiv z fosfátových hornin

 

měsíční průměr

 

0,2

denní průměr

 

0,4

2.8

Ostatní průmyslová odvětví, výroby a neprůmyslové zdroje, neuvedené v tabulce 2, s vypouštěním nad 10 kg/rok2

 

měsíční průměr

 

0,2

denní průměr

 

0,4

a)

Přípustné hodnoty denních a měsíčních průměrů jsou nepřekročitelné hodnoty. Denní průměry se stanovují podle § 12 odst. 2. Měsíční průměry se stanoví na základě denních hodnot.

b)

V povolení stanovené limitní koncentrace nesmějí být větší než hodnoty vyjádřené v g/t dělené spotřebou vody v m3/t parametru charakterizujícího výrobu (tj. spotřebovaného kadmia). Jestliže nelze zjistit množství zpracovaného kadmia, může být monitorovací postup založen na výrobní kapacitě kadmia stanoveném v povolení. Mezní hodnoty vyjádřené v g/t musejí být v každém případě dodrženy.

1)

Přípustné hodnoty poměrného množství kadmia jsou uvedeny v g/t zpracovaného kadmia.

2)

Uváděné přípustné hodnoty jsou nepřekročitelné („m“).

 

Pořadí

Látka, průmyslové odvětví a druh výroby

Přípustné hodnotya), 1)

g/t

mg/lb), c)

 

3.

Hexachlorcykohexan (HCH)2

3.1

Výroba HCH3

 

 

měsíční průměr

2

2

 

 

denní průměr

4

4

 

3.2

Extrakce lindanu 45

 

 

měsíční průměr

4

2

 

 

denní průměr

8

4

 

3.3

Výroba HCH s extrakcí lindanu3

 

 

měsíční průměr

5

2

 

 

denní průměr

10

4

 

3.4

Zpracování lindanu 67 )

 

 

měsíční průměr

0

0

 

 

denní průměr

0

0

 

a)

Přípustné hodnoty denních a měsíčních průměrů jsou nepřekročitelné hodnoty. Denní průměry se stanovují podle § 12 odst. 2. Měsíční průměry se stanoví na základě denních hodnot.

b)

V povolení stanovené limitní koncentrace nesmějí být větší než hodnoty vyjádřené v g/t dělené spotřebou vody v m3/t parametru charakterizujícího výrobu. Mezní hodnoty vyjádřené v g/t musejí být v každém případě dodrženy.

c)

Mezní hodnoty koncentrace (měsíční průměr koncentrace HCH vážený průtokem).

1)

Přípustné hodnoty se vztahují na celkové množství všech izomerů HCH obsažených ve všech odpadních vodách pocházejících z místa průmyslového závodu.

2)

HCH značí izomery 1,2,3,4,5,6-hexachlorcyklohexanu.

3)

Přípustné hodnoty poměrného množství hexachlorcyklohexanu jsou uvedeny v g/t vyrobeného HCH.

4)

Lindan je produkt obsahující nejméně 99% y-HCH; extrakce je separace lindanu ze směsi izomerů HCH.

5)

Přípustné hodnoty poměrného množství hexachlorcyklohexanu jsou uvedeny v g/t zpracovaného HCH.

6)

Zpracování lindanu na prostředky pro ochranu rostlin, dřeva a lan při respektování nejlepších dostupných technik ve výrobě.

7)

Přípustné jsou pouze technologie neprodukující odpadní vody.

 

Pořadí

Látka, průmyslové odvětví a druh výroby

Přípustné hodnotya)

g/t

mg/lb)

 

4.

Tetrachlormethan (CCl4) 1

4.1

Výroba tetrachlormethanu perchlorací s promýváním2

 

 

měsíční průměr

40

1,5

 

 

denní průměr

80

3

 

4.2

Výroba tetrachlormethanu perchlorací bez promývání2

 

 

měsíční průměr

2,5

1,5

 

 

denní průměr

5

3

 

4.3

Výroba chlormethanů chlorováním methanu3 a z methanolu4

 

 

měsíční průměr

10

1,5

 

 

denní průměr

20

3

 

4.4

Výroba fluorchloruhlovodíků (freonů) 56 )

 

 

měsíční průměr

20

1

 

 

denní průměr

40

2

 

4.5

Závody používající tetrachlormethan jako rozpouštědlo, s vypouštěním nad 30 kg/rok 57 )

 

 

měsíční průměr

20

1

 

 

denní průměr

40

2

 

4.6

Ostatní průmyslová odvětví, výroby a neprůmyslové zdroje, s vypouštěním pod 30 kg/rok 589 )

 

 

přípustná hodnota „p“

 

1

 

a)

Přípustné hodnoty denních a měsíčních průměrů jsou nepřekročitelné hodnoty. Denní průměry se stanovují podle § 12 odst. 2. Měsíční průměry se stanoví na základě denních hodnot. Přípustná hodnota „p“ není roční průměr a může být v povolené míře překročena podle hodnot uvedených v příloze č. 5 k tomuto nařízení.

b)

V povolení stanovené limitní koncentrace nesmějí být větší než hodnoty vyjádřené v g/t dělené spotřebou vody v m3/t parametru charakterizujícího výrobu. Mezní hodnoty vyjádřené v g/t musejí být v každém případě dodrženy.

1)

Vzhledem k těkavosti tetrachlormethanu a k zamezení jeho úniků do ovzduší se u procesů, které zahrnují manipulaci s odpadními vodami s obsahem tetrachlormethanu v kontaktu s ovzduším, vyžaduje dodržení přípustných koncentrací i směrem proti proudu u daného závodu. Při tom je třeba vzít v úvahu veškeré pravděpodobně znečištěné odpadní vody.

2)

Přípustné hodnoty poměrného množství tetrachlormethanu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity tetrachlormethanu a tetrachlorethenu.

3)

Včetně vysokotlakého elektrolytického vyvíjení chloru.

4)

Přípustné hodnoty poměrného množství tetrachlormethanu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity chlormethanů.

5)

Uváděné přípustné hodnoty jsou mezní.

6)

Přípustné hodnoty koncentrace a poměrného množství jsou uvedeny jako AOX v mg/l resp. v g/t celkové výrobní kapacity fluorchloruhlovodíků.

7)

Přípustné hodnoty koncentrace a poměrného množství jsou uvedeny jako AOX v mg/l resp. v g/t celkové spotřeby tetrachlormethanu.

8)

Přípustná hodnota koncentrace je uvedena jako AOX v mg/l.

9)

Jedná se zejména o použití tetrachlormethanu jako rozpouštědla v průmyslových prádelnách a čistírnách.

 

Pořadí

Látka, průmyslové odvětví a druh výroby

Přípustné hodnotya), 1)

g/t

mg/lb)

 

5.

DDT2

5.1.1

Výroba DDT

 

 

měsíční průměr

8

0,7

 

 

denní průměr

16

1,3

 

5.1.2

Zpracování DDT na místě výroby3

 

 

 

 

měsíční průměr

4

0,2

 

 

denní průměr

8

0,4

 

5.2

Zpracování DDT mimo místo výroby 35

 

 

měsíční průměr

0

0

 

 

denní průměr

0

0

 

5.3

Průmyslová výroba dikofolu 45

 

 

měsíční průměr

1

0,2

 

 

denní průměr

2

0,4

 

a)

Přípustné hodnoty denních a měsíčních průměrů jsou nepřekročitelné hodnoty. Denní průměry se stanovují podle § 12 odst. 2. Měsíční průměry se stanoví na základě denních hodnot.

b)

V povolení stanovené limitní koncentrace nesmějí být větší než hodnoty vyjádřené v g/t dělené spotřebou vody v m3/t parametru charakterizujícího výrobu. Mezní hodnoty vyjádřené v g/t musejí být v každém případě dodrženy.

1)

U nových závodů již musejí nejlepší dostupné techniky ve výrobě umožnit dosáhnout emisních standardů nižších než l g/t vyrobených látek.

2)

Přípustné hodnoty se vztahují na sumu izomerů a kongenerů DDT: 1,1,1-trichlor-2,2-bis(p-chlorfenyl)ethan, 1,1,1-trichlor-2-(o-chlorfenyl)-2-(p-chlorfenyl)ethan, 1,1-dichlor-2,2-bis(p-chlorfenyl)ethen a 1,1-dichlor-2,2-bis(p-chlorfenyl)ethan.

3)

Přípustné hodnoty poměrného množství jsou uvedeny v g/t vyrobeného nebo zpracovaného DDT.

4)

Přípustné hodnoty poměrného množství jsou uvedeny v g/t vyrobeného dikofolu.

5)

Přípustné jsou pouze technologie neprodukující odpadní vody.

 

Pořadí

Látka, průmyslové odvětví a druh výroby

 

Přípustné hodnotya)

g/t

mg/l b)

 

6.

Pentachlorfenol (PCP) a jeho soli

6.1

Výroba pentachlorfenolátu sodného hydrolýzou hexachlorbenzenu1

 

 

měsíční průměr

25

1

 

 

denní průměr

50

2

 

6.2

Výroba pentachlorfenolátu sodného zmýdelňováním 12

 

 

 

měsíční průměr

25

1

 

 

denní průměr

50

2

 

6.3

Výroba pentachlorfenolu chlorací 23

 

 

měsíční průměr

25

1

 

 

denní průměr

50

2

 

6.4

Ostatní průmyslová odvětví, výroby a neprůmyslové zdroje, s vypouštěním nad 3 kg/rok2

 

 

měsíční průměr

 

1

 

 

denní průměr

 

2

 

6.5

Použití pentachlorfenolu a jeho solí k ošetřování dřeva, s vypouštěním pod 3 kg/rok2

 

 

přípustná hodnota „p“

 

1

 

a)

Přípustné hodnoty denních a měsíčních průměrů jsou nepřekročitelné hodnoty. Denní průměry se stanovují podle § 12 odst. 2. Měsíční průměry se stanoví na základě denních hodnot. Přípustná hodnota „p“ není roční průměr a může být v povolené míře překročena podle hodnot uvedených v příloze č. 5 k tomuto nařízení.

b)

V povolení stanovené mezní koncentrace nesmějí být větší než hodnoty vyjádřené v g/t dělené spotřebou vody v m3/t parametru charakterizujícího výrobu. Mezní hodnoty vyjádřené v g/t musejí být v každém případě dodrženy.

1)

Přípustné hodnoty poměrného množství pentachlorfenolu jsou uvedeny v g/t výrobní kapacity pentachlorfenolátu sodného.

2)

Uváděné přípustné hodnoty jsou mezní.

3)

Přípustné hodnoty poměrného množství pentachlorfenolu jsou uvedeny v g/t výrobní kapacity pentachlorfenolu.

 

Pořadí

Látka, průmyslové odvětví a druh výroby

Přípustné hodnotya), 1)

 

 

g/t

mg/lb), c)

 

7

Aldrin2, dieldrin3, endrin4 a isodrin5 (driny)

7.1

Výroba aldrinu a/nebo dieldrinu a/nebo endrinu včetně zpracování těchto látek na stejném místě6

 

 

měsíční průměr

3

0,002

 

 

denní průměr

15

0,01 8

 

7.2

Zpracování těchto látek mimo místo výroby 7

 

 

měsíční průměr

3

0,002

 

 

denní průměr

15

0,01

 

a)

Přípustné hodnoty denních a měsíčních průměrů jsou nepřekročitelné hodnoty. Denní průměry se stanovují podle § 12 odst. 2. Měsíční průměry se stanoví na základě denních hodnot.

b)

V povolení stanovené limitní koncentrace nesmějí být větší než hodnoty vyjádřené v g/t dělené spotřebou vody v m3/t parametru charakterizujícího výrobu. Mezní hodnoty vyjádřené v g/t musejí být v každém případě dodrženy.

c)

U těchto hodnot se počítá s celkovým množstvím vod prošlého zařízením (výrobní jednotkou).

1)

Uvedené přípustné hodnoty platí pro celkové množství vypouštěného aldrinu, dieldrinu a endrinu. Jestliže odpadní voda z výroby, zpracování nebo použití aldrinu a/nebo dieldrinu a/nebo endrinu obsahují též isodrin, uplatní se přípustné hodnoty na celkové množství vypouštěného aldrinu, dieldrinu, endrinu a isodrinu.

2)

Aldrin je chemická sloučenina C12H8Cl6 (1,2,3,4,10,10-hexachlor-1,4,4a,5,8,8a-hexahydro-1,4-endo-5,8-exo-dimethylnaftalen).

3)

Dieldrin je chemická sloučenina C12H8Cl6O (1,2,3,4,10,10-hexachlor-6,7-epoxy-1,4,4a,5,6,7,8,8a-oktahydro-1,4-endo-5,8-exo-dimethylnaftalen).

4)

Endrin je chemická sloučenina C12H8Cl6O (1,2,3,4,10,10-hexachlor-6,7-epoxy-1,4,4a,5,6,7,8,8a-oktahydro-1,4-endo-5,8-endo-dimethylnaftalen).

5)

Isodrin je chemická sloučenina C12H8Cl6 (1,2,3,4,10,10-hexachlor-1,4,4a,5,8,8a-hexahydro-1,4-endo-5,8-endo-dimethylnaftalen).

6)

Přípustné hodnoty poměrného množství jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity drinů.

7)

Uváděné přípustné hodnoty jsou mezní.

8)

Denní přípustné hodnoty nemají pokud možno překračovat dvojnásobek měsíční hodnoty.

 

Pořadí

Látka, průmyslové odvětví a druh výroby

 

Přípustné hodnotya)

g/t

mg/lb)

 

8.

Hexachlorbenzen (HCB)

8.1

Výroba a zpracování hexachlorbenzenu1

 

 

měsíční průměr

10

1

 

 

denní průměr

20

2

 

8.2

Výroba tetrachlorethenu a tetrachlormethanu chlorací2

 

 

měsíční průměr

1,5

1,5

 

 

denní průměr

3

3

 

8.3

Výroba trichlorethenu a/nebo tetrachlorethenu jinými procesy3

 

 

měsíční průměr

1,5

1,5

 

 

denní průměr

3

3

 

8.4

Výroba quintozenu a tecnazenu 45

 

 

měsíční průměr

10

1,5

 

 

denní průměr

20

3

 

8.5

Výroba chloru elektrolýzou alkalických chloridů s použitím grafitových elektrod 46

 

 

měsíční průměr

 

1

 

 

denní průměr

 

2

 

8.6

Závody na zpracování technické pryže, s vypouštěním nad 1 kg/rok 46

 

 

měsíční průměr

 

3,5

 

 

denní průměr

 

7

 

8.7

Závody na výrobu pyrotechnických výrobků s vypouštěním nad 1 kg/rok 47

 

 

měsíční průměr

20

1

 

 

denní průměr

40

2

 

8.8

Závody na výrobu vinylchloridu 48

 

 

 

 

měsíční průměr

2

1

 

 

denní průměr

4

2

 

8.9

Ostatní průmyslová odvětví, výroby a neprůmyslové zdroje, s vypouštěním nad 1 kg/rok 46

 

 

měsíční průměr

 

1

 

 

denní průměr

 

2

 

a)

Přípustné hodnoty denních a měsíčních průměrů jsou nepřekročitelné hodnoty. Denní průměry se stanovují podle § 12 odst. 2. Měsíční průměry se stanoví na základě denních hodnot.

b)

V povolení stanovené limitní koncentrace nesmějí být větší než hodnoty vyjádřené v g/t dělené spotřebou vody v m3/t parametru charakterizujícího výrobu. Mezní hodnoty vyjádřené v g/t musejí být v každém případě dodrženy.

1)

Přípustné hodnoty poměrného množství hexachlorbenzenu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity hexachlorbenzenu.

2)

Přípustné hodnoty poměrného množství hexachlorbenzenu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity tetrachlorethenu a tetrachlormethanu.

3)

Přípustné hodnoty poměrného množství hexachlorbenzenu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity trichlorethenu a tetrachlorethenu.

4)

Uváděné přípustné hodnoty jsou mezní.

5)

Přípustné hodnoty poměrného množství hexachlorbenzenu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity quintozenu a tecnazenu.

6)

Přípustné hodnoty koncentrace AOX jsou uvedeny v mg/l.

7)

Přípustné hodnoty koncentrace a poměrného množství AOX jsou uvedeny v mg/l resp. v g/t celkové výrobní kapacity pyrotechnických výrobků.

8)

Přípustné hodnoty koncentrace a poměrného množství AOX jsou uvedeny v mg/l resp. v g/t celkové výrobní kapacity vinylchloridu.

 

Pořadí

Látka, průmyslové odvětví a druh výroby

 

Přípustné hodnotya)

g/t

mg/lb)

 

9.

Hexachlorbutadien (HCBD)

9.1

Výroba tetrachlorethenu a tetrachlormethanu chlorací1

 

 

měsíční průměr

1,5

1,5

 

 

denní průměr

3

3

 

9.2

Výroby trichlorethenu a tetrachlorethenu jinými procesy2

 

 

měsíční průměr

1,5

1

 

 

denní průměr

3

3

 

9.3

Závody používající hexachlorbutadien pro technické účely s vypouštěním nad 1 kg/rok 34

 

 

měsíční průměr

2

1

 

 

denní průměr

4

2

 

9.4

Ostatní průmyslová odvětví, výroby a neprůmyslové zdroje, s vypouštěním nad 1 kg/rok 35

 

 

měsíční průměr

 

1,5

 

 

denní průměr

 

3

 

a)

Přípustné hodnoty denních a měsíčních průměrů jsou nepřekročitelné hodnoty. Denní průměry se stanovují podle § 12 odst. 2. Měsíční průměry se stanoví na základě denních hodnot.

b)

V povolení stanovené limitní koncentrace nesmějí být větší než hodnoty vyjádřené v g/t dělené spotřebou vody v m3/t parametru charakterizujícího výrobu. Mezní hodnoty vyjádřené v g/t musejí být v každém případě dodrženy.

1)

Přípustné hodnoty poměrného množství hexachlorbutadienu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity tetrachlorethenu a tetrachlormethanu.

2)

Přípustné hodnoty poměrného množství hexachlorbutadienu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity trichlorethenu a tetrachlorethanu.

3)

Uváděné přípustné hodnoty jsou mezní.

4)

Přípustné hodnoty koncentrace a poměrného množství jsou uvedeny jako AOX v mg/l resp. v g/t celkové spotřeby hexachlorbutadienu.

5)

Přípustné hodnoty koncentrace jsou uvedeny jako AOX v mg/l.

 

Pořadí

Látka, průmyslové odvětví a druh výroby

Přípustné hodnotya)

g/t

mg/lb)

 

10.

Trichlormethan (chloroform, CHCl3)1

10.1

Výroba trichlormethanu z methanolu a ze směsi methanolu s methanem2

 

měsíční průměr

10

1

denní průměr

20

2

10.2

Výroba chlormethanů chlorací methanu2

 

měsíční průměr

7,5

1

denní průměr

15

2

10.3

Výroba fluorchloruhlovodíků (freonů) 34

 

měsíční průměr

20

1

denní průměr

40

2

10.4

Výroba vinylchloridu pyrolýzou dichlorethanu 35

 

měsíční průměr

2

1

denní průměr

4

2

10.5

Provozy používající trichlormethan jako rozpouštědlo, s vypouštěním nad 30 kg/rok 36

 

měsíční průměr

2

10

denní průměr

4

20

10.6

Závody, kde se chlorují chladicí nebo odpadní vody 37

 

měsíční průměr

 

0,5

denní průměr

 

1

10.7

Ostatní průmyslová odvětví, výroby a neprůmyslové zdroje, s vypouštěním nad 30 kg/rok 45

 

měsíční průměr

 

1

denní průměr

 

2

a)

Přípustné hodnoty denních a měsíčních průměrů jsou nepřekročitelné hodnoty. Denní průměry se stanovují podle § 12 odst. 2. Měsíční průměry se stanoví na základě denních hodnot.

b)

V povolení stanovené limitní koncentrace nesmějí být větší než hodnoty vyjádřené v g/t dělené spotřebou vody v m3/t parametru charakterizujícího výrobu. Mezní hodnoty vyjádřené v g/t musejí být v každém případě dodrženy.

1)

Vzhledem k těkavosti trichlormethanu a k zamezení jeho úniků do ovzduší se u procesů, které zahrnují manipulaci s odpadními vodami s obsahem trichlormethanu v kontaktu s ovzduším, se vyžaduje dodržení přípustných koncentrací i směrem proti proudu u daného závodu. Při tom je třeba vzít v úvahu veškeré pravděpodobně znečištěné odpadní vody.

2)

Přípustné hodnoty poměrného množství trichlormethanu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity chlormethanů.

3)

Uváděné přípustné hodnoty jsou mezní.

4)

Přípustné hodnoty koncentrace a poměrného množství jsou uvedeny jako AOX v mg/l resp. v g/t celkové výrobní kapacity fluorchloruhlovodíků.

5)

Přípustné hodnoty koncentrace a poměrného množství jsou uvedeny jako AOX v mg/l resp. v g/t celkové výrobní kapacity vinylchloridu.

6)

Přípustné hodnoty koncentrace a poměrného množství jsou uvedeny jako AOX v mg/l resp. v g/t celkové spotřeby trichlormethanu.

7)

Přípustné hodnoty koncentrace jsou uvedeny jako AOX v mg/l.

 

Pořadí

Látka, průmyslové odvětví a druh výroby

Přípustné hodnotya)

g/t

mg/lb)

 

11.

1,2-dichlorethan (EDC)1

11.1

Výroba 1,2-dichlorethanu, bez zpracování a používání na místě 23

 

měsíční průměr

2,5

1,25

denní průměr

5

2,5

11.2

Výroba 1,2-dichlorethanu včetně zpracování a používání na místě (mimo 11.5) 34

 

měsíční průměr

5

2,5

denní průměr

10

5

11.3

Přepracování 1,2-dichlorethanu na jiné látky než vinylchlorid 356

 

měsíční průměr

2,5

1

denní průměr

5

2

11.4

Užití 1,2-dichlorethanu k odmašťování kovů (mimo 11.2), s vypouštěním nad 30 kg/rok

 

měsíční průměr

 

0,1

denní průměr

 

0,2

11.5

Užití 1,2-dichlorethanu při výrobě iontoměničů 79 )

 

měsíční průměr

2

10

denní průměr

4

20

11.6

Ostatní průmyslová odvětví, výroby a neprůmyslové zdroje, s vypouštěním nad 30 kg/rok 79 )

 

měsíční průměr

 

0,2

denní průměr

 

0,4

11.7

Užití 1,2-dichlormethanu jako rozpouštědla, s vypouštěním pod 30 kg/rok 79 )

 

přípustná hodnota „p“

 

0,5

 

a)

Přípustné hodnoty denních a měsíčních průměrů jsou nepřekročitelné hodnoty. Denní průměry se stanovují podle § 12 odst. 2. Měsíční průměry se stanoví na základě denních hodnot. Přípustná hodnota „p“ není roční průměr a může být v povolené míře překročena podle hodnot uvedených v příloze č. 5 k tomuto nařízení.

b)

V povolení stanovené limitní koncentrace nesmějí být větší než hodnoty vyjádřené v g/t dělené spotřebou vody v m3/t parametru charakterizujícího výrobu. Mezní hodnoty vyjádřené v g/t musejí být v každém případě dodrženy.

1)

Vzhledem k těkavosti 1,2-dichlorethanu a k zamezení jeho úniků do ovzduší se u procesů, které zahrnují manipulaci s odpadními vodami s obsahem 1,2-dichlorethanu v kontaktu s ovzduším, vyžaduje dodržení přípustných koncentrací i směrem proti proudu u daného závodu. Při tom je třeba vzít v úvahu veškeré pravděpodobně znečištěné odpadní vody.

2)

Přípustné hodnoty poměrného množství 1,2-dichlorethanu jsou uvedeny v g/t čisté výrobní kapacity 1,2-dichlorethanu. Přípustné hodnoty koncentrací jsou vztaženy k referenčnímu objemu odpadních vod 2 m3/t rafinační výrobní kapacity 1,2-dichlorethanu.

3)

Čistá výrobní kapacita 1,2-dichlorethanu zahrnuje tu část 1,2-dichlorethanu, která není zpracovávána na vinylchlorid v příslušném provozu výrobního závodu, a která je recyklována. Výrobní nebo zpracovatelská kapacita je úředně stanovená kapacita nebo nejvyšší roční množství vyrobené nebo zpracované ve čtyřech letech předcházejících udělení povolení. Úředně stanovená kapacita by se neměla příliš lišit od běžné výroby.

4)

Přípustné hodnoty poměrného množství 1,2-dichlorethanu jsou uvedeny v g/t čisté výrobní kapacity 1,2-dichlorethanu. Překročí-li však zpracovatelská kapacita kapacitu výrobní, vztahují se přípustné hodnoty na celkovou výrobní a zpracovatelskou kapacitu. Přípustné hodnoty koncentrací jsou vztaženy k referenčnímu objemu odpadních vod 2,5 m3/t výrobní a zpracovatelské kapacity 1,2-dichlorethanu.

5)

Přípustné hodnoty poměrného množství 1,2-dichlorethanu jsou uvedeny v g/t spotřeby 1,2-dichlorethanu. Přípustné hodnoty koncentrací jsou vztaženy k referenčnímu objemu odpadních vod 2,5 m3/t zpracovatelské kapacity 1,2-dichlorethanu.

6)

Zejména jedná-li se o výrobu ethylendiaminu, ethylenpolyaminu, 1,1,1-trichlorethanu, trichlorethenu, a tetrachlorethenu.

7)

Uváděné přípustné hodnoty jsou mezní.

8)

Přípustné hodnoty koncentrace a poměrného množství jsou uvedeny jako AOX v mg/l resp. v g/t celkové výrobní kapacity iontoměničů.

9)

Přípustná hodnota koncentrace je uvedena jako AOX v mg/l.

 

Pořadí

Látka, průmyslové odvětví a druh výroby

 

 

Přípustné hodnotya)

g/t

mg/lb)

 

12.

Trichlorethen (trichlorethylen, TRI)1

12.1

Výroba trichlorethenu a tetrachlorethenu 23

 

 

měsíční průměr

2,5

0,5

 

 

denní průměr

5

1

 

12.2

Užití trichlorethenu k odmašťování kovů, s vypouštěním nad 30 kg/rok

 

 

měsíční průměr

 

0,1

 

 

denní průměr

 

0,2

 

12.3

Ostatní průmyslová odvětví, výroby a neprůmyslové zdroje, s vypouštěním nad 30 kg/rok 45

 

 

měsíční průměr

 

0,2

 

 

denní průměr

 

0,4

 

12.4

Užití trichlorethenu jako rozpouštědla, s vypouštěním pod 30

kg/rok 456

 

 

přípustná hodnota „p“

 

0,5

 

a)

Přípustné hodnoty denních a měsíčních průměrů jsou nepřekročitelné hodnoty. Denní průměry se stanovují podle § 12 odst. 2. Měsíční průměry se stanoví na základě denních hodnot. Přípustná hodnota „p“ není roční průměr a může být v povolené míře překročena podle hodnot uvedených v příloze č. 5 k tomuto nařízení.

b)

V povolení stanovené limitní koncentrace nesmějí být větší než hodnoty vyjádřené v g/t dělené spotřebou vody v m3/t parametru charakterizujícího výrobu. Mezní hodnoty vyjádřené v g/t musejí být v každém případě dodrženy.

1)

Vzhledem k těkavosti trichlorethenu a k zamezení jeho úniků do ovzduší se u procesů, které zahrnují manipulaci s odpadními vodami s obsahem trichlorethenu v kontaktu s ovzduším, vyžaduje dodržení přípustných koncentrací i směrem proti proudu u daného závodu. Při tom je třeba vzít v úvahu veškeré pravděpodobně znečištěné odpadní vody.

2)

Přípustné hodnoty poměrného množství trichlorethenu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity trichlorethenu a tetrachlorethenu. Přípustné hodnoty koncentrací jsou vztaženy k referenčnímu objemu odpadních vod 5 m3/t výrobní kapacity trichlorethenu a tetrachlorethenu.

3)

Pro stávající závody užívající proces dehydrochlorace tetrachlorethanu je výrobní kapacita rovna kapacitě TRI-PER a poměr TRI/PER se bere za 1 : 3.

4)

Vodoprávní úřad je při stanovení emisních limitů povinen přihlížet k nejlepším dostupným technikám ve výrobě a nejlepším dostupným technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vod.

5)

Přípustná hodnota koncentrace je uvedena jako AOX v mg/l.

6)

Užití trichlorethenu zejména jako rozpouštědla pro chemické čištění, pro extrakci tuků nebo aromatických látek, k odmašťování kovů a podobně.

 

Pořadí

Látka, průmyslové odvětví a druh výroby

Přípustné hodnotya)

g/t

mg/lb)

 

13.

Tetrachlorethen (perchlorethylen, PER)1

13.1

Výroba trichlorethenu a tetrachlorethenu (technologie TRI-PER)2

 

měsíční průměr

2,5

0,5

denní průměr

5

1

13.2

Výroba tetrachlormethanu a tetrachlorethenu (technologie TETRA-PER)3

 

měsíční průměr

2,5

1,25

denní průměr

5

2,5

13.3

Užití tetrachlorethenu k odmašťování kovů, s vypouštěním nad 30 kg/rok

 

měsíční průměr

 

0,1

denní průměr

 

0,2

13.4

Výroba fluorchloruhlovodíků (freonů) 45

 

měsíční průměr

2

10

denní průměr

4

20

13.5

Ostatní průmyslová odvětví, výroby a neprůmyslové zdroje, s vypouštěním nad 30 kg/rok 46

 

měsíční průměr

 

0,2

denní průměr

 

0,4

13.6

Užití tetrachlorethenu jako rozpouštědla, s vypouštěním pod 30 kg/rok 467

 

přípustná hodnota „p“

 

0,5

a)

Přípustné hodnoty denních a měsíčních průměrů jsou nepřekročitelné hodnoty. Denní průměry se stanovují podle § 12 odst. 2. Měsíční průměry se stanoví na základě denních hodnot. Přípustná hodnota „p“ není roční průměr a může být v povolené míře překročena podle hodnot uvedených v příloze č. 5 k tomuto nařízení.

b)

V povolení stanovené limitní koncentrace nesmějí být větší než hodnoty vyjádřené v g/t dělené spotřebou vody v m3/t parametru charakterizujícího výrobu. Mezní hodnoty vyjádřené v g/t musejí být v každém případě dodrženy.

1)

Vzhledem ktěkavosti tetrachlorethenu a k zamezení jeho úniků do ovzduší se u procesů, které zahrnují manipulaci s odpadními vodami s obsahem tetrachlorethenu v kontaktu s ovzduším, vyžaduje dodržení přípustných koncentrací i směrem proti proudu u daného závodu. Při tom je třeba vzít v úvahu veškeré pravděpodobně znečištěné odpadní vody.

2)

Přípustné hodnoty poměrného množství tetrachlorethenu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity trichlorethenu a tetrachlorethenu. Přípustné hodnoty koncentrací jsou vztaženy k referenčnímu objemu odpadních vod 5 m3/t výrobní kapacity trichlorethenu + tetrachlorethenu.

3)

Přípustné hodnoty poměrného množství tetrachlorethenu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity tetrachlormethanu a tetrachlorethenu. Přípustné hodnoty koncentrací jsou vztaženy k referenčnímu objemu odpadních vod 2 m3/t výrobní kapacity tetrachlormethanu + tetrachlorethenu.

4)

Vodoprávní úřad je při stanovení emisních limitů povinen přihlížet k nejlepším dostupným technikám ve výrobě a nejlepším dostupným technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vod.

5)

Přípustné hodnoty koncentrace a poměrného množství jsou uvedeny jako AOX v mg/l resp. v g/t celkové výrobní kapacity fluorchloruhlovodíků.

6)

Přípustné hodnoty koncentrace jsou uvedeny jako AOX v mg/l.

7)

Užití tetrachlorethenu zejména jako rozpouštědla pro chemické čištění, pro extrakci tuků nebo aromatických látek, k odmašťování kovů a podobně.

 

Pořadí

Látka, průmyslové odvětví a druh výroby

Přípustné hodnotya)

g/t

mg/lb)

 

14.

Trichlorbenzen (TCB)1

14.1

Výroba trichlorbenzenu dehydrochlorací hexachlorcyklohexanu a zpracování trichlorbenzenu2

 

měsíční průměr

10

1

denní průměr

20

2

14.2

Výroba chlorbenzenů chlorací benzenu a/nebo jejich zpracování3

 

měsíční průměr

0,5

0,05

denní průměr

1

0,1

14.3

Ostatní průmyslová odvětví, výroby a neprůmyslové zdroje, s vypouštěním nad 3 kg/rok 45

 

měsíční průměr

 

1

denní průměr

 

2

14.4

Použití trichlorbenzenu, s vypouštěním pod 3 kg/rok 356

 

přípustná hodnota „p“

 

1

 

a)

Přípustné hodnoty denních a měsíčních průměrů jsou nepřekročitelné hodnoty. Denní průměry se stanovují podle § 12 odst. 2. Měsíční průměry se stanoví na základě denních hodnot. Přípustná hodnota „p“ není roční průměr a může být v povolené míře překročena podle hodnot uvedených v příloze č. 5 k tomuto nařízení.

b)

V povolení stanovené limitní koncentrace nesmějí být větší než hodnoty vyjádřené v g/t dělené spotřebou vody v m3/t parametru charakterizujícího výrobu. Mezní hodnoty vyjádřené v g/t musejí být v každém případě dodrženy.

1)

Trichlorbenzen je tvořen směsí tří izomerů: 1,2,3-trichlorbenzenu, 1,2,4-trichlorbenzenu a 1,3,5-trichlorbenzenu. Ustanovení se vztahují na sumu těchto tří izomerů.

2)

Přípustné hodnoty poměrného množství trichlorbenzenu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity trichlorbenzenu. Přípustné hodnoty koncentrací jsou vztaženy k referenčnímu objemu odpadních vod 10 m3/t výrobní kapacity TCB.

3)

Přípustné hodnoty poměrného množství trichlorbenzenu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní nebo zpracovatelskou kapacitu mono a dichlorbenzenů. Přípustné hodnoty koncentrací jsou vztaženy k referenčnímu objemu odpadních vod 10 m3/t výrobní nebo zpracovatelské kapacity mono a dichlorbenzenů.

4)

Vodoprávní úřad je při stanovení emisních limitů povinen přihlížet k nejlepším dostupným technikám ve výrobě a nejlepším dostupným technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vod.

5)

Přípustné hodnoty koncentrace jsou uvedeny jako AOX v mg/l.

6)

Užití o trichlorbenzenu zejména jako rozpouštědla a nosiče barviv v textilním průmyslu, jako složky transformátorových olejů a podobně.

Příloha č. 2

Ukazatele vyjadřující dobrý stav povrchové vody

1.

Neporušená samočisticí schopnost.

2.

Stav bez přítomnosti organizmů s potenciálně patogenními a toxickými vlastnostmi.

3.

Stav, při němž nedochází k nadměrnému rozvoji autotrofních organismů a ke zvýšení produktivity vodního ekosystému, ani k závažné změně druhové rozmanitosti vodních organizmů.

4.

Stav, při němž nedochází ke vzniku kalových lavic nebo pokrytí vodní hladiny pěnou, tuky, oleji nebo jinými závadnými látkami.

5.

Pro prioritní látky uvedené v příloze č. 6 k tomuto nařízení pod čísly 2, 5, 6, 7, 12, 15, 16, 17, 18, 20, 21, 26, 28, 30, 34, 35, 36, 37, 43 a 44 platí, že se koncentrace zjištěná v rámci provádění monitoringu vod podle schváleného plánu monitoringu nesmí v sedimentu nebo biotě výrazně v čase zvyšovat.*

6.

Stav, při němž nedochází k porušování hygienických požadavků na ochranu zdraví před ionizujícím zářením.

7.

Stav, při němž nedochází v důsledku škodlivého působení látek ke změně produktivity vodního ekosystému, ani k závažnému omezení druhové rozmanitosti vodních organizmů nebo překročení pro ně nejvýše přípustných hodnot dávky nebo objemové aktivity radionuklidů.

 

* Monitoring pro určení trendů bude prováděn v matrici zvolené na základě charakteristik dané prioritní látky v souladu s plánem monitoringu zpracovaným podle vyhlášky č. 98/2011 Sb.

Příloha č. 3

Ukazatele vyjadřující stav povrchové vody, normy environmentální kvality a požadavky na užívání vod

 

A.

Povrchové vody

 

Tabulka 1a: Ukazatele a hodnoty přípustného znečištění povrchových vod a vod užívaných pro vodárenské účely, koupání osob a lososové a kaprové vody, vztahující se k místu odběru vody pro úpravu na vodu pitnou, místu provozování koupání, respektive k úseku vodního toku stanoveného jako lososová nebo kaprová voda.

Ukazatel

Značka, zkratka nebo číslo CAS

A)

Jednotka

Přípustné znečištění pro účely § 31, § 34 a § 35 zákona

B), C), D), E), F)

Přípustné znečištění

roční průměr G)

roční průměr

maximum

Všeobecné ukazatele

teplota vody

t

°C

 

 

29

reakce vody

pH

-

 

5-9

 

nasycení vody kyslíkem

O2

mg/l

 

> 9

 

biochemická spotřeba kyslíku

BSK5

mg/l

2,7 B 1,8 D) 3,2 E)

3,8

 

chemická spotřeba kyslíku

CHSKCr

mg/l

5,9 B)

26

 

celkový organický uhlík

TOC

mg/l

4,5 B)

10

 

celkový fosfor

Pcelk.

mg/l

0,05

0,15

 

celkový dusík

Ncelk.

mg/l

 

6

 

dusičnanový dusík

N-NO3-

mg/l

 

5,4

 

dusitanový dusík

N-NO2-

mg/l

0,08 D) 0,12 E)

 

 

amoniakální dusík

N-NH4+

mg/l

0,03 D) 0,16 E)

0,23

 

rozpuštěné látky sušené

RL105

mg/l

 

750

 

rozpuštěné látky žíhané

RL550

mg/l

 

470

 

nerozpuštěné látky

NL105

mg/l

 

20

 

chloridy

Cl-

mg/l

65 B)

150

 

 

 

Ukazatel

Značka, zkratka nebo číslo CAS

A)

Jednotka

Přípustné znečištění pro účely § 31, § 34 a § 35 zákona

B), C), D), E), F)

Přípustné znečištění

roční průměr G)

roční průměr

maximum

sírany

SO42

mg/l

180 B)

200

 

hořčík

Mg

mg/l

 

120

 

vápník

Ca

mg/l

 

190

 

Mikrobiologické ukazatele

Escherichia coli

ECOLI

KTJ/100 ml

B) 900 C) 5)

 

2500 )

intestinální (střevní) enterokoky

ENT

KTJ/100 ml

1000 B) 330 C)

 

2000 > )

termotolerantní (fekální) koliformní bakterie

FC

KTJ/100 ml

2000 B)

 

4000

 

 

 

B) C)

 

 

Ukazatele radioaktivity

celková objemová aktivita alfa

Bq/l

0,2 F)

0,2

0,3

celková objemová aktivita beta

Bq/l

 

0,5

1

celková objemová aktivita beta opravená na 40K

cβ -40K

Bq/l

0,5 F)

0,5

0,5

cesium 137

137 Cs

Bq/l

 

 

2

radium 226

226Ra

Bq/l

 

 

0,5

stroncium 90

90Sr

Bq/l

 

 

1

tritium

3H

Bq/l

100 F)

 

3 500

A)

CAS: Chemical Abstracts Service.

B)

Pro hodnocení, zda povrchová voda vyhovuje užívání pro úpravu na vodu pitnou, se využijí rovněž ustanovení vyhlášky č. 428/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

C)

Pro hodnocení, zda povrchová voda vyhovuje užívání pro koupání, se využijí rovněž ustanovení vyhlášky č. 238/2011 Sb.

D)

Pro hodnocení, zda povrchová voda vyhovuje podmínkám pro lososové vody, se využijí rovněž ustanovení nařízení vlády č. 71/2003 Sb.

E)

Pro hodnocení, zda povrchová voda vyhovuje podmínkám pro kaprové vody, se využijí rovněž ustanovení nařízení vlády č. 71/2003 Sb.

F)

Pro hodnocení, zda povrchová voda vyhovuje užívání pro úpravu na vodu pitnou, se využijí rovněž ustanovení vyhlášky č. 422/2016 Sb., o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje.

G)

Tam, kde není všeobecný požadavek nebo NEK-RP vyjádřená jako celoroční průměrná hodnota, se neuplatňuje kombinovaný přístup.

1)

Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových vodoprávní úřad přihlíží k potřebě dosažení nebo zachování dobrého stavu vod podle § 38 odst. 9 písm. a) zákona.

2)

Limit je dán minimální a maximální hodnotou. Standard je dodržen, pokud se každá hodnota ročního počtu vzorků nachází v intervalu minimální a maximální limitní hodnoty.

3)

Zpřísněný požadavek platí pro povodí nad nádrží využívanou ke koupání.

4)

Limitní hodnota vyjádřena jako percentil P95 Hodnota je dodržena, nebude-li roční počet vzorků nevyhovujících tomuto standardu větší než 5 %.

5)

Limitní hodnota vyjádřena jako percentil P90. Hodnota je dodržena, nebude-li roční počet vzorků nevyhovujících tomuto standardu větší než 10 %.

6)

Indikativní hodnota, při překročení se zjišťuje příčina, respektive zdroj znečištění.

7)

Indikativní hodnota, při překročení se zjišťuje příčina, respektive zdroj radioaktivního znečištění.

 

 

Tabulka 1b: Normy environmentální kvality pro útvary povrchových vod pro látky uvedené v příloze II Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/39/EU - prioritní látky a některé další znečišťující látky

Ukazatel

Značka, zkratka nebo číslo CAS A)

Jednotka

Norma environmentální kvality (NEK)B)

NEK-RPC)

NEK-NPK D)

aclonifen 1

74070-46-5

µg/l

0,12

0,12

alachlor

15972-60-8

µg/l

0,3

0,7

anthracen*

120-12-7

µg/l

0,1

0,1 2

atrazin

1912-24-9

µg/l

0,6

2

benzen

71-43-2

µg/l

10

50

bifenox 1

42576-02-3

µg/l

0,012

0,04

bis(2-ethylhexyl)ftalát

DEHP 117-81-7

µg/l

1,3

nepoužije se

bromované difenylethery * 2

32534-81-9

µg/l

 

0,14 2

chinoxyfen* 1

124495-18-7

µg/l

0,15

2,7

chlorované alkany * 4

C10-C13 85535-84-8

µg/l

0,4

1,4

chlorfenvinfos

470-90-6

µg/l

0,1

0,3

chlorpyrifos (chlorpyrifos-ethyl)

2921-88-2

µg/l

0,03

0,1

cybutryn 1

28159-98-0

µg/l

0,0025

0,016

cypermethrin 1

52315-07-8

µg/l

8x10-5

6x10-4

cyklodienové pesticidy * 5

 

 

∑=0,01

nepoužije se

aldrin * 5

309-00-2

µg/l

endrin * 5

72-20-8

µg/l

dieldrin * 5)

60-57-1

µg/l

isodrin * 5

465-73-6

µg/l

DDT * 56

 

µg/l

0,025

nepoužije se

p,p'-DDT * 5

50-29-3

µg/l

0,01

nepoužije se

1,2-dichlorethan

107-06-2

µg/l

10

nepoužije se

dichlormethan

75-09-2

µg/l

20

nepoužije se

dichlorvos 5

62-73-7

µg/l

6x10-4

7x10-4

dikofol * 5

115-32-2

µg/l

1,3x10-3

nepoužije se

diuron

330-54-1

µg/l

0,2

1,8

endosulfan* 7

115-29-7

µg/l

0,005

0,01

fluoranthen

206-44-0

µg/l

0,0063 2

0,12 2

heptachlor a heptachlorepoxid * 1

76-44-8/ 1024-57-3

µg/l

2x10-7

3x10-4

hexabromcyklododekany * 118

HBCDD

µg/l

0,0016

0,5

hexachlorbenzen *

HCB 118-74-1

µg/l

 

0,05

hexachlorbutadien*

HCBUT 87-68-3

µg/l

 

0,6

hexachlorcyklohexan * 9

608-73-1

µg/l

0,02

0,04

isoproturon

34123-59-6

µg/l

0,3

1

naftalen

91-20-3

µg/l

2 2

130 2

nonylfenoly (4- nonylfenol) *

84852-15-3

µg/l

0,3

2

oktylfenoly (4-(1,1',3,3'-tetramethylbutyl)-fenol)

140-66-9

µg/l

0,1

nepoužije se

pentachlorbenzen *

608-93-5

µg/l

0,007

nepoužije se

pentachlorfenol *

PCP 87-86-5

µg/l

0,4

1

perfluoroktansulfonová kyselina a její deriváty * 2

PFOS 1763-23-1

µg/l

6,5x10-4

36

polycyklické aromatické uhlovodíky: * 10

PAU

 

nepoužije se

nepoužije se

benzo[a]pyren *

50-32-8

µg/l

1,7x10-42)

0,27 10

benzo[b]fluoranthen *

205-99-2

µg/l

 

0,017 2

benzo[k]fluoranthen *

207-08-9

µg/l

 

0,017 2

benzo[ghi]perylen *

191-24-2

µg/l

 

8,2x10 -3 2)

indeno[1,2,3-cd]pyren *

193-39-5

µg/l

 

nepoužije se

simazin

122-34-9

µg/l

1

4

terbutryn 2

886-50-0

µg/l

0,065

0,34

tetrachlorethen * 5

PCE (PER) 127-18-4

µg/l

10

nepoužije se

tetrachlormethan * 5

56-23-5

µg/l

12

nepoužije se

1,1,2-trichlorethen (trichlorethylen) *

TCE (TRI) 79-01-6

µg/l

10

nepoužije se

tributylstannan kationt (kationt tributylcínu) *

36643-28-4

µg/l

0,0002

0,0015

trichlorbenzeny * 11)

12002-48-1

µg/l

0,4

nepoužije se

trichlormethan (chloroform) *

TCM 67-66-3

µg/l

2,5

nepoužije se

trifluralin *

1582-09-8

µg/l

0,03

nepoužije se

kadmium a jeho sloučeniny -

rozpuštěné * 12, 13

(v závislosti na třídách tvrdosti vody) 14

Cd-rozp. 7440-43-9

µg/l

≤ 0,08 (třída 1)

0,08 (třída 2)

0,09 (třída 3)

0,15 (třída 4)

0,25 (třída 5)

≤ 0,45 (třída 1)

0,45 (třída 2)

0,6 (třída 3)

0,9 (třída 4)

1,5 (třída 5)

nikl a jeho sloučeniny - rozpuštěné 1213

Ni-rozp. 7440-02-0

µg/l

4 215

34 2

olovo a jeho sloučeniny – rozpuštěné 1213

Pb-rozp. 7439-92-1

µg/l

1,2 215

14 12

rtuť a její sloučeniny - rozpuštěné * 1213

Hg-rozp. 7439-97-6

µg/l

 

0,07

A)

CAS: Chemical Abstracts Service.

B)

Normy environmentální kvality jsou vyjádřeny jako celkové koncentrace v celém vzorku vody, pokud není uvedeno jinak.

C)

NEK-RP: norma environmentální kvality vyjádřená jako celoroční průměrná hodnota. Není-li uvedeno jinak, použije se na celkovou koncentraci všech izomerů. Pro každý daný útvar povrchových vod se použitím NEK-RP rozumí, že aritmetický průměr koncentrací naměřených v různých časech průběhu roku v žádném reprezentativním monitorovacím místě ve vodním útvaru nepřekračuje dotyčnou normu.

D)

NEK-NPK: norma environmentální kvality vyjádřená jako nejvyšší přípustná koncentrace je nepřekročitelné. U každého daného útvaru povrchových vod použití NEK-NPK znamená, že naměřené koncentrace v každém reprezentativním monitorovacím místě ve vodním útvaru nepřekračují dotyčnou normu. Je-li NEK-NPK označena výrazem „nepoužije se“, pak se hodnoty NEK-RP považují za hodnoty, které v případě trvalého vypouštění chrání proti krátkodobým maximům znečištění, neboť jsou výrazně nižší než hodnoty odvozené na základě akutní toxicity.

Pozn.: Látky označené symbolem „*“ jsou zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky.

 

1)

Nově určené látky s účinností od 22. prosince 2018.

2)

Revidovaná NEK s účinností od 22. prosince 2015.

3)

Limitní hodnota stanovená pro sumu kongenerů bromovaných difenyletherů s čísly 28, 47, 99, 100, 153 a 154.

4)

Pro tuto skupinu látek není k dispozici žádný směrný parametr. Směrný parametr (směrné parametry) musí být stanoven (stanoveny) analytickou metodou.

5)

Tato látka není látkou prioritní, nýbrž jednou z ostatních znečišťujících látek, pro něž jsou NEK shodné s těmi, jež byly stanoveny v právních předpisech používaných před 13. lednem 2009.

6)

DDT celkem je součtem izomerů 1,1,1-trichlor-2,2-bis(p-chlorofenyl)ethan (číslo CAS 50-29-3; číslo EU 200-024-3); 1,1,1-trichlor-2 (o-chlorfenyl)-2-(p-chlorfenyl) ethan (číslo CAS 789-02-6; číslo EU 212-332-5); 1,1-dichlor-2,2 bis (p-chlorfenyl) ethylen (číslo CAS 72-55-9; číslo EU 200-784-6); a 1,1-dichlor-2,2 bis (p-chlorfenyl) ethan (číslo CAS 72-54-8; číslo EU 200-783-0).

7)

Endosulfan zahrnuje sumu a-endosulfanu a p-endosulfanu.

8)

Vztahuje se na 1,3,5,7,9,11-hexabromcyklododekan (číslo CAS 25637-99-4), 1,2,5,6,9,10-hexabromcyklododekan (číslo CAS 3194- 55-6), a-hexabromcyklododekan (číslo CAS 134237-506), β-hexabromcyklododekan (číslo CAS 134237-51-7) a v-hexabromcyklododekan (číslo CAS 134237-52-8).

9)

Suma hexachlorcyklohexanů zahrnuje: α-HCH, β-HCH, γ-HCH a δ- HCH.

10)

V případě skupiny prioritních látek, jimiž jsou polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) (č. 28), se NEK-RP ve vodě vztahují ke koncentraci benzo(a)pyrenu, z jehož toxicity vycházejí. Benzo(a)pyren lze považovat za referenční ukazatel pro ostatní PAU, proto je třeba monitorovat a porovnávat s NEK pro odpovídající NEK-RP ve vodě pouze benzo(a)pyren.

11)

Suma trichlorbenzenů zahrnuje: 1,2,3-trichlorbenzen, 1,2,4-trichlorbenzen a 1,3,5-trichlorbenzen.

12)

V případě kadmia, olova, rtuti a niklu se hodnoty NEK pro vodu vztahují ke koncentraci rozpuštěných látek, tj. k rozpuštěné fázi vzorku vody získané filtrací filtrem s otvory 0,45 µm nebo jinou rovnocennou předúpravou.

13)

V případě kovů je možno zohlednit přirozené koncentrace pozadí, pokud takové koncentrace brání souladu s hodnotou příslušných NEK.

14)

V případě kadmia a jeho sloučenin se hodnoty NEK liší podle tvrdosti vody, která je charakterizovaná pomocí pětistupňové škály tvrdosti: (třída 1: < 40 mg CaCO3/l, třída 2: 40 až < 50 mg CaCO3/l, třída 3: 50 až < 100 mg CaCO3/l, třída 4: 100 až < 200 mg CaCO3/l a třída 5: ≥ 200 mg CaCO3/l).

15)

Tyto NEK se vztahují k biologicky dostupným koncentracím látek.

 

Tabulka 1c: Normy environmentální kvality pro specifické znečišťující látky pro útvary povrchových vod a hodnoty přípustného znečištění povrchových vod užívaných pro vodárenské účely, vztahující se k místu odběru vody pro úpravu na vodu pitnou.

Ukazatel

Značka, zkratka nebo číslo CAS A)

Jednotka

Přípustné znečištění pro účely § 31 zákona B)

Norma environmentální kvality (NEK) D)

roční průměr C)

NEK-RP E)

1,2,4,5-tetrachlorbenzen

95-94-3

µg/l

 

0,32

1,2-cis-dichlorethen

156-59-2

µg/l

 

1

1,2-frans-dichlorethen

156-60-5

µg/l

 

6,8

1,3 - dichlor-2-propyl (2,3-dichlor-1-propyl) ether

59440-90-3

µg/l

 

0,1

 

2,4-dichlorfenol

120-83-2

µg/l

 

5

2,4-dichlorfenoxyoctová kyselina

2,4-D 94-75-7

µg/l

 

0,1

 

adsorbovatelné organicky vázané halogeny

AOX

µg/l

12 B)

25

anilín

62-53-3

µg/l

 

5

acetochlor a jeho metabolity

34256-82-1

µg/l

 

0,4

AMPA

1066-51-9

µg/l

 

250

bentazon

25057-89-0

µg/l

 

4,5

bis(1,3 - dichlor-2-propyl)ether

63283-80-7

µg/l

 

0,1

bis(2,3 - dichlor-1-propyl)ether

7774-68-7

µg/l

 

0,1

bisfenol A

80-05-7

µg/l

 

0,035

benzo(a)antracen

56-55-3

µg/l

 

0,03

desethylatrazin

6190-65-4

µg/l

 

0,3

dibenzo(a,h)antracen

53-70-3

µg/l

 

0,016

dichlorprop

7547-66-2

µg/l

 

0,1

dimethachlor

50563-36-5

µg/l

 

0,09

ethylbenzen

100-41-4

µg/l

 

1

fenanthren

85-01-8

µg/l

 

0,03

epoxiconazol

106325-08-0

µg/l

 

0,4

fenitrothion

122-14-5

µg/l

 

0,01

fenol

108-95-2

µg/l

 

3

fenthion

55-38-9

µg/l

 

0,01

fluoridy

F-

mg/l

 

0,8

fluoren

86-73-7

µg/l

 

0,1

galaxolid

1222-05-5

µg/l

 

6,8

glyfosát

1071-83-6

µg/l

 

36

chlorbenzen

108-90-7

µg/l

 

1

hexazinon

51235-04-2

µg/l

 

0,048

chlorotoluron

15545-48-9

µg/l

 

0,4

chrysen

218-01-9

µg/l

 

0,1

isopropylbenzen

98-82-8

µg/l

 

0,7

kyanidy celkové

CNcelk.

mg/l

0,023 B)

0,3

kyanidy snadno uvolnitelné

CN-

mg/l

 

0,005

kyselina 1,3- diaminopropantetraoctová

PDTA 1939-36-2

µg/l

 

10

kyselina ethylendiamintetraoctová

EDTA 60-00-04

µg/l

 

5

kyselina nitrilotrioctová

NTA 139-13-9

µg/l

 

5

lindan

γ-HCH 58-89-9

µg/l

 

0,01

malathion

121-75-5

µg/l

 

0,01

MCPA

94-74-6

µg/l

 

0,1

MCPB

94-81-5

µg/l

 

0,1

MCPP

7085-19-0

µg/l

 

0,1

mecoprop-P

16484-77-8

µg/l

 

0,1

metabolity alachloru 1

171262-17-2 (OA) 142363-53-9 (ESA)

µg/l

 

0,1

metazachlor

67129-08-2

µg/l

 

0,4

metolachlor a jeho metabolity 2

51218-45-2

µg/l

 

0,2

(m + p)-xylen

108-38-3 (m-X) 106-42-3 (p-X)

µg/l

 

4

nitrobenzen

98-95-3

µg/l

 

3

o-xylen

95-47-6

µg/l

 

3,2

parathion-ethyl

56-38-2

µg/l

 

0,002

parathion-methyl

298-00-0

µg/l

 

0,005

pyren

129-00-0

µg/l

 

0,024

 

sulfan

H2S

mg/l

 

0,05

suma dichlorbenzenů 4

S-DCB

µg/l

 

0,25

suma polycyklických aromatických uhlovodíků 5

S-PAU

µg/l

0,1 B) 6)

nepoužije se

suma polychlorovaných bifenylů 7

S-PCB

µg/l

 

0,007

tenzidy aniontové

MBAS

mg/l

0,1 B)

0,3

terbuthylazine a jeho metabolity 8

5915-41-3

µg/l

 

0,5

terbutryn

886-50-0

µg/l

 

0,1 3

toluen

108-88-3

µg/l

 

5

tonalide

21145-77-7

µg/l

 

3,5

tributylstannan (tributylcín)

688-73-3

µg/l

 

0,0005

trifenylstannan (trifenylcín)

668-34-8

µg/l

 

0,0002

uhlovodíky C10-C40

C10-C40

mg/l

0,05 B)

0,1

vinylchlorid

75-01-4

µg/l

0,05 B)

1

Prvky F)

antimon

Sb

µg/l

250

arsen

As

µg/l

5 B)

11

baryum

Ba

µg/l

 

180

beryllium

Be

µg/l

 

0,5

bor

B

µg/l

 

300

cesium 137

137 Cs

Bq/l

 

0,5

cín

Sn

µg/l

 

25

hliník

AI

µg/l

380 B)

1 000

chrom

Cr

µg/l

 

18

kobalt

Co

µg/l

 

3

mangan

Mn

mg/l

0,24 B)

0,3

měď

Cu

µg/l

 

14

molybden

Mo

µg/l

 

18

radium 226

226 Ra

Bq/l

 

0,3

selen

Se

µg/l

 

2

stroncium 90

90 Sr

Bq/l

 

0,2

stříbro

Ag

µg/l

 

3,5

tritium

3H

Bq/l

100 G) 9)

1000

uran

U

µg/l

6  10)

24

vanad

V

µg/l

 

18

zinek

Zn

µg/l

 

92

železo

Fe

mg/l

0,52 B)

1

A)

CAS: Chemical Abstracts Service.

B)

Pro hodnocení, zda povrchová voda vyhovuje užívání pro úpravu na vodu pitnou, se využijí rovněž ustanovení vyhlášky č. 428/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

C)

Tam, kde není všeobecný požadavek nebo NEK-RP vyjádřená jako celoroční průměrná hodnota, se neuplatňuje kombinovaný přístup.

D)

Normy environmentální kvality jsou vyjádřeny jako celkové koncentrace v celém vzorku vody, pokud není uvedeno jinak.

E)

NEK-RP: norma environmentální kvality vyjádřená jako celoroční průměrná hodnota. Není-li uvedeno jinak, použije se na celkovou koncentraci všech izomerů. Pro každý daný útvar povrchových vod se použitím NEK-RP rozumí, že aritmetický průměr koncentrací naměřených v různých časech průběhu roku v žádném reprezentativním monitorovacím místě ve vodním útvaru nepřekračuje dotyčnou normu.

F)

V případě kovů je možno zohlednit hodnoty jejich přirozeného pozadí.

G)

Pro hodnocení, zda povrchová voda vyhovuje užívání pro úpravu na vodu pitnou, se využijí rovněž ustanovení vyhlášky č. 422/2016 Sb..

1)

Metabolity alachloru zahrnují OA, ESA. NEK-RP se vztahuje jednotlivě ke každému z uvedených metabolitů.

2)

NEK-RP se vztahuje souhrnně pro metolachlor a jeho metabolity OA (CAS 152019-73-3) a ESA (CAS 171118-09-5); koncentrace těchto metabolitů musí být vyjádřena jako metolachlor.

4)

Suma dichlorbenzenů zahrnuje: 1,2-dichlorbenzen (CAS 95-50-1), 1,3-dichlorbenzen (CAS 541-731) a 1,4-dichlorbenzen (CAS 106-46-7).

5)

Suma PAU zahrnuje: benzo[b]fluoranthen, benzo[k]fluoranthen, benzo[a]pyren, benzo[ghi] pery len a indeno[1,2,3-cd]pyren.

6)

Limitní hodnota vyjádřena jako percentil P95.

7)

Suma PCB zahrnuje: PCB 28 (CAS 7012-37-5), PCB 52 (CAS 35693-99-3), PCB 101 (CAS 3768073-2), PCB 118 (CAS 31508-00-6), PCB 138 (CAS 35065-28-2), PCB 153 (CAS 35065-27-1) a PCB 180 (CAS 35065-29-3).

8)

NEK-RP se vztahuje souhrnně pro terbuthylazin a jeho metabolity: terbuthylazin-2-hydroxy (CAS 66753-07-9) a terbuthylazin-desethyl (CAS 30125-63-4); koncentrace těchto metabolitů musí být vyjádřena jako terbuthylazin.

9)

Indikativní hodnota, při překročení se zjišťuje příčina, respektive zdroj radioaktivního znečištění.

10)

Limitní hodnota a je dána Pokynem hlavního hygienika ČR č.j. OVZ-32.4-19.4.2007/13199 z 16.4.2007, kde je vyjádřena jako maximum Cmax = 15 µg/l.

__________

 

B.

Biota

 

Tabulka 2: Normy environmentální kvality pro útvary povrchových vod - pevné matrice

Č. látky

A)

Název látky

Značka, zkratka nebo číslo CAS B)

Číslo EU C)

Jednotka

NEK-RP D) pro biotu E)

5)

bromované difenylethery 1

32534-81-9

nepoužije se

µg/kg

0,0085

15)

fluoranthen

206-44-0

205-912-4

µg/kg

30

16)

hexachlorbenzen

HCB 118-74-1

204-273-9

µg/kg

10

17)

hexachlorbutadien

HCBUT 87-68-3

201-765-5

µg/kg

55

21)

rtuť2

7439-97-6

231-106-7

µg/kg

20

28)

PAU: benzo(a)pyren 3

50-32-8

200-028-5

µg/kg

5

34)

dikofol

115-32-2

204-082-0

µg/kg

33 4

35)

perfluoroktansulfonová kyselina a její deriváty

PFOS 1763-23-1

217-179-8

µg/kg

9,1 4

 

 

 

 

 

součet PCDD +

37)

dioxiny a sloučeniny s dioxinovým efektem

nepoužije se

nepoužije se

µg/kg

PCDF + PCB-DL 0,0065 µg/kg TEQ 4 , 5

43)

Hexabromcyklododekan 6

HBCDD

nepoužije se

µg/kg

167 4

44)

heptachlor a heptachlorepoxid

76-44-8/1024-57-3

200-962-3/213-831-0

µg/kg

6,7x10-3 4)

A)

Číslo látky podle Přílohy č. 6 k tomuto nařízení

B)

CAS: Chemical Abstracts Service

C)

Číslo EU: Evropský seznam existujících obchodovaných chemických látek (EINECS) nebo Evropský seznam oznámených chemických látek (ELINCS).

D)

NEK: norma environmentální kvality vyjádřená jako celoroční průměrná hodnota. Koncentrace látky pro potřeby zjištění souladu s normou environmentální kvality je vztažena na čerstvou hmotnost vzorku.

E)

Pokud není uvedeno jinak, NEK pro biotu se vztahují na ryby. Je možné na místo toho monitorovat alternativní biologický taxon nebo jinou matrici, pokud použitá NEK zajišťuje stejnou úroveň ochrany. V případě látek s čísly 15 (fluoranthen) a 28 (PAU) se NEK pro biotu vztahují na měkkýše nebo na plůdek ryb. Biotickým taxonem se rozumí vodní taxon odpovídající taxonomickému zařazení podkmene, třídy nebo jejich ekvivalentu.

 

1)

V případě skupiny prioritních látek spadajících pod brómované difenylethery (č. 5) se NEK vztahují k součtu koncentrací kongenerů čísel 28, 47, 99, 100, 153 a 154.

2)

V případě kovů je možno zohlednit hodnoty jejich přirozeného pozadí.

3)

Benzo(a)pyren lze považovat za referenční ukazatel pro ostatní PAU, proto je třeba monitorovat a porovnávat s NEK pro biotu nebo odpovídající NEK-RP ve vodě pouze benzo(a)pyren.

4)

NEK s účinností od 22. prosince 2018.

5)

PCDD: polychlorované dibenzo-p-dioxiny; PCDF: polychlorované dibenzofurany; PCB-DL: polychlorované bifenyly s dioxinovým efektem; TEQ: toxické ekvivalenty podle faktorů ekvivalentní toxicity Světové zdravotnické organizace z roku 2005.

6)

Vztahuje se na 1,3,5,7,9,11-hexabromcyklododekan (číslo CAS 25637-99-4), 1,2,5,6,9,10-hexabromcyklododekan (číslo CAS 3194- 55-6), a-hexabromcyklododekan (číslo CAS 13437-506), p-hexabromcyklododekan (číslo CAS 134237-51-7) a γ-hexabromcyklododekan (číslo CAS 134237-52-8).

 

Tabulka 3: Prahová množství vypouštěných uvedených zvlášť nebezpečných látek obsažených v průmyslových odpadních vodách, při jejichž nedosažení není nutné vyžadovat denní 24 hodinové sledování

Látka

Roční množství (kg)

Rtuť

7,5

Kadmium

10

Hexachlorcyklohexan 1 (suma)

3

Tetrachlormethan

30

DDT 1 (suma)

1

Driny (suma) (aldrin, dieldrin, eldrin, isodrin)

1

1

Pentachlorfenol

3

Hexachlorbenzen

1

Hexachlorbutadien

1

Trichlormethan

30

1,2-dichlorethan

30

Tetrachlorethen

30

Trichlorethen

30

Trichlorbenzen (suma)

3

1)

Hodnoty se vztahují zejména na sledování průsakových vod z odkališť, ze skládek odpadů či kontaminovaných zemin a jiných ekologických zátěží.

Zvlášť nebezpečné závadné látky musí být sledovány denními 24 hodinovými směsnými vzorky vody při současném měření denního množství odpadních vod. Jednodušší postup sledování je možno zvolit při vypouštěném množství menším než je uvedeno v tabulce 3 této přílohy.

Příloha č. 4

Minimální roční četnosti odběrů vzorků vypouštěných městských odpadních vod pro sledování jejich znečištění

Velikost zdroje znečištění (EO)1)

Typ vzorku 2)

četnost

< 500 4)

A 3)

4

500 - 2 000

A 3)

12

2 001 - 10 000

B 3)

12

10 001 - 100 000

C

26

> 100 000

C

52

1)

Je-li zdrojem znečištění čistírna odpadních vod, je velikost zdroje znečištění určena postupem uvedeným v poznámce 1) k Tabulce 1a přílohy č. 1 k tomuto nařízení.

2)

Typ vzorku stanoví vodoprávní úřad takto:

typ A - dvouhodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 minut,

typ B - 24 hodinový směsný vzorek, získaný sléváním 12 objemově stejných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hodin,

typ C - 24 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 12 dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hodin o objemu úměrném aktuální hodnotě průtoku v době odběru dílčího vzorku,

Typ vzorku prostý, jednorázově odebraný - pro kategorie ČOV do 500 EO.

3)

Pro čistírny odpadních vod s diskontinuálním vypouštěním odpadních vod stanoví vodoprávní úřad způsob odběru vzorku individuálně.

4)

V kategorii zdrojů znečištění do 50 EO, kde vodní dílo nebylo ohlášeno dle § 15a, může vodoprávní úřad stanovit menší četnost odběrů, než je uvedeno pro kategorii do 500 EO. Pokud je ČOV vybavena akumulačním prostorem pro vyčištěnou odpadní vodu, umožňující hydraulickou dobu zdržení alespoň 2 hodiny, je možné použití typu vzorku „prostý, jednorázově odebraný“

Odběry vzorků musí být rovnoměrně rozloženy v průběhu roku. Odběry by neměly být prováděny za neobvyklých situací, při přívalových deštích a povodních.

Příloha č. 5

Přípustný počet vzorků nesplňujících v jednotlivých ukazatelích znečištění statisticky formulované limity („p“) ve vypouštěných odpadních vodách v období kalendářního roku

Celkový počet vzorků

Přípustný počet nevyhovujících vzorků

4-7

1

8-16

2

17-28

3

29-40

4

41 -53

5

54-67

6

68-81

7

82-95

8

96-110

9

111 - 125

10

126-140

11

141 - 155

12

156-171

13

172-187

14

188-203

15

204-219

16

220-235

17

236-251

18

252 - 268

19

269 - 284

20

285 - 300

21

301 -317

22

318-334

23

335-351

24

352 - 366

25

Příloha č. 6

Seznam prioritních látek a prioritních nebezpečných látek v oblasti vodní politiky

Číslo látky

Číslo CAS A)

Číslo EU B)

Název prioritní látky C)

Identifikována jako prioritní nebezpečná látka

1

15972-60-8

240-110-8

alachlor

 

2

120-12-7

204-371-1

anthracen

X

3

1912-24-9

217-617-8

atrazin

 

4

71-43-2

200-753-7

benzen

 

5

nepoužije se

nepoužije se

brómované difenylethery

 

6

7440-43-9

231-152-8

kadmium a jeho sloučeniny

X1)

7

85535-84-8

287-476-5

chloralkany, C10-13

X

8

470-90-6

207-432-0

chlorfenvinfos

 

9

2921-88-2

220-864-4

chlorpyrifos (chlorpyrifos-ethyl)

 

10

107-06-2

203-458-1

1,2-dichlorethan

 

11

75-09-2

200-838-9

dichlormethan

 

12

117-81-7

204-211-0

bis(2-ethylhexyl)ftalát (DEHP)

X

13

330-54-1

206-354-4

diuron

 

14

115-29-7

204-079-4

endosulfan

X

15

206-44-0

205-912-4

fluoranthen

 

16

118-74-1

204-273-9

hexachlorbenzen

X

17

87-68-3

201-765-5

hexachlorbutadien

X

18

608-73-1

210-158-9

hexachlorcyklohexan

X

19

34123-59-6

251-835-4

isoproturon

 

20

7439-92-1

231-100-4

olovo a jeho sloučeniny

 

21

7439-97-6

231-106-7

rtuť a její sloučeniny

X

22

91-20-3

202-049-5

naftalen

 

23

7440-02-0

231-111-4

nikl a jeho sloučeniny

 

24

nepoužije se

nepoužije se

nonylfenoly

x2)

25

nepoužije se

nepoužije se

oktylfenoly3)

 

26

608-93-5

210-172-5

pentachlorbenzen

X

27

87-86-5

201-778-6

pentachlorfenol

 

28

nepoužije se

nepoužije se

polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU)4

X

29

122-34-9

204-535-2

simazin

 

30

nepoužije se

nepoužije se

tributylcín a jeho sloučeniny

X5)

31

12002-48-1

234-413-4

trichlorbenzeny

 

32

67-66-3

200-663-8

trichlormethan (chloroform)

 

33

1582-09-8

216-428-8

trifluralin

X

34

115-32-2

204-082-0

dikofol

X

35

1763-23-1

217-179-8

perfluoroktansulfonová kyselina a její deriváty (PFOS)

X

36

124495-18-7

nepoužije se

chinoxyfen

X

37

nepoužije se

nepoužije se

dioxiny a sloučeniny s dioxinovým efektem

X6)

38

74070-46-5

277-704-1

aclonifen

 

39

42576-02-3

255-894-7

bifenox

 

40

28159-98-0

248-872-3

cybutryn

 

41

52315-07-8

257-842-9

cypermethrin7)

 

42

62-73-7

200-547-7

dichlorvos

 

43

nepoužije se

nepoužije se

hexabromcyklododekany (HBCDD)

X8)

44

76-44-8/1024-57-3

200-962-3/213-831-0

heptachlor a heptachlorepoxid

X

45

886-50-0

212-950-5

terbutryn

 

A)

CAS: Chemical Abstracts Service.

B)

Číslo EU: Evropský seznam existujících obchodovaných chemických látek (EINECS) nebo Evropský seznam oznámených chemických látek (ELINCS).

C)

V případech, kdy byly vybrány skupiny látek, jsou, pokud to není výslovně zmíněno, uvedeni jednotliví typičtí zástupci v rámci stanovení norem environmentální kvality.

1)

Pouze tetra-, penta-, hexa- a heptabromdifenylether (čísla CAS 40088-47-9, 32534-81-9, 3648360-0, 68928-80-3).

2)

Nonylfenol (čísla CAS 25154-52-3, EU 246-672-0), včetně izomerů 4-nonylfenolu (čísla CAS 10440-5, 203-199-4 EU) a rozvětveného 4-nonylfenolu (čísla CAS 84852-15-3, EU 284-325-5).

3)

Oktylfenol (čísla CAS 1806-26-4, EU 217-302-5), včetně izomerů 4-(1,1',3,3'-tetramethylbutyl)fenolu (čísla CAS 140-66-9, EU 205-426-2).

4)

Včetně benzo(a)pyrenu (čísla CAS 50-32-8, EU 200-028-5), benzo(b)fluoranthenu (čísla CAS 20599-2, EU 205-911-9), benzo(g,h,i)perylenu (čísla CAS 191-24-2, EU 205-883-8), benzo(k)fluoranthenu (čísla CAS 207-08-9, EU 205-916-6), indeno(1,2,3-cd)pyrenu (čísla CAS 193-39-5, EU 205-893-2) a bez anthracenu, fluoranthenu a naftalenu, které jsou uvedeny samostatně.

5)

Včetně kationtu tributylcínu (číslo CAS 36643-28-4).

6)

Vztahuje se na tyto sloučeniny: 7 polychlorovaných dibenzo-p-dioxinů (PCDD): 2,3,7,8-T4CDD (číslo CAS 1746-01-6), 1,2,3,7,8-P5CDD (číslo CAS 40321-76-4), 1,2,3,4,7,8-H6CDD (číslo CAS 39227-28-6), 1,2,3,6,7,8-H6CDD (číslo CAS 57653-85-7), 1,2,3,7,8,9-H6CDD (číslo CAS 1940874- 3), 1,2,3,4,6,7,8-H7CDD (číslo CAS 35822-46-9), 1,2,3,4,6,7,8,9-08CDD (číslo CAS 3268-879) 10 polychlorovaných dibenzofuranů (PCDF): 2,3,7,8-T4CDF (číslo CAS 51207-31-9), 1,2,3,7,8-P5CDF (číslo CAS 57117-41-6), 2,3,4,7,8-P5CDF (číslo CAS 57117-31-4), 1,2,3,4,7,8-H6CDF (číslo CAS 70648-26-9), 1,2,3,6,7,8-H6CDF (číslo CAS 57117-44- 9), 1,2,3,7,8,9-H6CDF (číslo CAS 72918-21-9), 2,3,4,6,7,8-H6CDF (číslo CAS 60851-34-5), 1,2,3,4,6,7,8-H7CDF (číslo CAS 67562- 39-4), 1,2,3,4,7,8,9-H7CDF (číslo CAS 55673-89-7), 1,2,3,4,6,7,8,9-08CDF (číslo CAS 39001-02-0) 12 polychlorovaných bifenylů s dioxinovým efektem (PCB-DL): 3,3',4,4'-T4CB (PCB 77, číslo CAS 32598-13-3), 3,3',4',5-T4CB (PCB 81, číslo CAS 70362-50-4), 2,3,3',4,4'-P5CB (PCB 105, číslo CAS 32598-14-4), 2,3,4,4',5-P5CB (PCB 114, číslo CAS 74472-37-0), 2,3',4,4',5-P5CB (PCB 118, číslo CAS 31508-00-6), 2,3',4,4',5'-P5CB (PCB 123, číslo CAS 65510-44-3), 3,3',4,4',5-P5CB (PCB 126, číslo CAS 57465-28-8), 2,3,3',4,4',5-H6CB (PCB 156, číslo CAS 38380-08-4), 2,3,3',4,4',5'-H6CB (PCB 157, číslo CAS 69782-90-7), 2,3',4,4',5,5'-H6CB (PCB 167, číslo CAS 52663-72-6), 3,3',4,4',5,5'-H6CB (PCB 169, číslo CAS 32774-16-6), 2,3,3',4,4',5,5'-H7CB (PCB 189, číslo CAS 39635-31-9).

7)

Číslo CAS 52315-07-8 se vztahuje ke směsi izomerů cypermethrinu, alfa-cypermethrinu (číslo CAS 67375-30-8), beta-cypermethrinu (číslo CAS 65731-84-2), theta-cypermethrinu (číslo CAS 7169759-1) a zeta-cypermethrinu (52315-07-8).

8)

Vztahuje se na 1,3,5,7,9,11-hexabromcyklododekan (číslo CAS 25637-99-4), 1,2,5,6,9,10-hexabromcyklododekan (číslo CAS 3194- 55-6), α-hexabromcyklododekan (číslo CAS 134237-506), β-hexabromcyklododekan (číslo CAS 134237-51-7) a γ-hexabromcyklododekan (číslo CAS 134237-52-8)

Příloha č. 7

Nejlepší dostupné technologie v oblasti zneškodňování odpadních vod a podmínky jejich použití

Dosažitelné hodnoty koncentrací a účinností pro jednotlivé ukazatele znečištění při použití nejlepší dostupné technologie v oblasti zneškodňování městských odpadních vod (pro uvedené hodnoty analogicky platí poznámky k tabulkám 1a a 1b přílohy č. 1 k tomuto nařízení vlády)

Kategorie ČOV [EO]

Nejlepší dostupná technologie

CHSKCr

BSK5

NL

N-NH4+

Ncelk

Pcelk

koncentrace

účinnost [%]

koncentrace

účinnost [%]

koncentrace

koncentrace

účinnost [%]

koncentrace

účinnost [%]

koncentrace

účinnost [%]

p

mg/l

m

mg/l

p

mg/l

m

mg/l

p

mg/l

m

mg/l

prům

mg/l

m

mg/l

prům

mg/l

m

mg/l

prům

mg/l

m

mg/l

< 500

Nízko až středně zatěžovaná aktivace nebo biofilmové reaktory

110

170

75

30

50

85

40

60

-

-

-

-

-

-

-

-

-

500 - 2000

Nízko zatěžovaná aktivace se stabilní nitrifikací

75

140

75

22

30

85

25

30

12

20

75

-

-

-

-

-

-

2001 - 10 000

Nízko zatěžovaná aktivace se stabilní nitrifikací a se simultánním srážením fosforu + mikrosíta či jiná filtrace

70

120

80

18

25

90

20

30

8

15

80

-

-

-

2

5

75

10 001 - 100 000

Nízko zatěžovaná aktivace s odstraňováním nutrientů +terciární stupeň včetně srážení fosforu eventuelně dávkování externího substrátu

60

100

80

14

20

90

18

25

-

-

-

14

25

70

1,5

3

80

> 100 000

Nízko zatěžovaná aktivace s odstraňováním nutrientů + terciární stupeň včetně srážení fosforu, dávkování externího substrátu

55

90

85

10

15

95

14

20

-

-

-

10

16

75

0,7

2

85



Poznámky pod čarou:

Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod.

Směrnice Komise 98/15/ES ze dne 27. února 1998, kterou se mění směrnice Rady 91/271/EHS s ohledem na určité požadavky stanovené v příloze I uvedené směrnice.

Směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 stanovující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/11/ES ze dne 15. února 2006 o znečišťování některými nebezpečnými látkami vypouštěnými do vodního prostředí.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/39/EU ze dne 12. srpna 2013, kterou se mění směrnice 2000/60/ES a 2008/105/ES, pokud jde o prioritní látky v oblasti vodní politiky.

Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod.

§ 2 písm. e) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění zákona č. 222/2009 Sb. a zákona č. 25/2008 Sb.

§ 38 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 150/ /2010 Sb.

§ 6869 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

Sdělení Českého statistického úřadu č. 244/2007 Sb., o zavedení Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE).

§ 8 odst. 2 zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření a o změně a doplnění některých zákonů (atomový zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 238/2011 Sb., o stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch, ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod, ve znění pozdějších předpisů.

§ 38 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 150/ /2010 Sb.

Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších přepisů.

Například prováděcí rozhodnutí Komise 2013/84/EU ze dne 11. února 2013, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích pro vydělávání kůží a kožešin.

Prováděcí rozhodnutí Komise 2013/163/EU ze dne 26. března 2013, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích pro výrobu cementu, vápna a oxidu hořečnatého.

Prováděcí rozhodnutí Komise 2012/135/EU ze dne 28. února 2012, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích pro výrobu železa a oceli.

Prováděcí rozhodnutí Komise 2013/732/EU ze dne 9. prosince 2013, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích pro výrobu chlóru a alkalických hydroxidů.

§ 6869 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

§ 21 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb.

§ 2931 vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění vyhlášky č. 48/2014 Sb.

§ 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů.

§ 6869 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod.

Směrnice Komise 98/15/ES ze dne 27. února 1998, kterou se mění směrnice Rady 91/271/EHS s ohledem na určité požadavky stanovené v příloze I uvedené směrnice.

Směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 stanovující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/11/ES ze dne 15. února 2006 o znečišťování některými nebezpečnými látkami vypouštěnými do vodního prostředí.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/39/EU ze dne 12. srpna 2013, kterou se mění směrnice 2000/60/ES a 2008/105/ES, pokud jde o prioritní látky v oblasti vodní politiky.

§ 6869 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

Sdělení Českého statistického úřadu č. 244/2007 Sb., o zavedení Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE).

§ 8 odst. 2 zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření a o změně a doplnění některých zákonů (atomový zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 238/2011 Sb., o stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch, ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších přepisů.

Například prováděcí rozhodnutí Komise 2013/84/EU ze dne 11. února 2013, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích pro vydělávání kůží a kožešin.

Prováděcí rozhodnutí Komise 2013/163/EU ze dne 26. března 2013, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích pro výrobu cementu, vápna a oxidu hořečnatého.

Prováděcí rozhodnutí Komise 2012/135/EU ze dne 28. února 2012, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích pro výrobu železa a oceli.

Prováděcí rozhodnutí Komise 2013/732/EU ze dne 9. prosince 2013, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích pro výrobu chlóru a alkalických hydroxidů.

§ 21 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb.

§ 2931 vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění vyhlášky č. 48/2014 Sb.

§ 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů.

§ 2 písm. e) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění zákona č. 222/2009 Sb. a zákona č. 25/2008 Sb.

Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod.

Směrnice Komise 98/15/ES ze dne 27. února 1998, kterou se mění směrnice Rady 91/271/EHS s ohledem na určité požadavky stanovené v příloze I uvedené směrnice.

Směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 stanovující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/11/ES ze dne 15. února 2006 o znečišťování některými nebezpečnými látkami vypouštěnými do vodního prostředí.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/39/EU ze dne 12. srpna 2013, kterou se mění směrnice 2000/60/ES a 2008/105/ES, pokud jde o prioritní látky v oblasti vodní politiky.

Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod.

§ 2 písm. e) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění zákona č. 222/2009 Sb. a zákona č. 25/2008 Sb.

Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod.

§ 38 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 150/ /2010 Sb.

§ 6869 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

§ 6869 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

§ 6869 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

§ 6869 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

Sdělení Českého statistického úřadu č. 244/2007 Sb., o zavedení Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE).

Sdělení Českého statistického úřadu č. 244/2007 Sb., o zavedení Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE).

Sdělení Českého statistického úřadu č. 244/2007 Sb., o zavedení Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE).

Sdělení Českého statistického úřadu č. 244/2007 Sb., o zavedení Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE).

Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod.

Směrnice Komise 98/15/ES ze dne 27. února 1998, kterou se mění směrnice Rady 91/271/EHS s ohledem na určité požadavky stanovené v příloze I uvedené směrnice.

Směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 stanovující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/11/ES ze dne 15. února 2006 o znečišťování některými nebezpečnými látkami vypouštěnými do vodního prostředí.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/39/EU ze dne 12. srpna 2013, kterou se mění směrnice 2000/60/ES a 2008/105/ES, pokud jde o prioritní látky v oblasti vodní politiky.

Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod.

Směrnice Komise 98/15/ES ze dne 27. února 1998, kterou se mění směrnice Rady 91/271/EHS s ohledem na určité požadavky stanovené v příloze I uvedené směrnice.

Směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 stanovující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/11/ES ze dne 15. února 2006 o znečišťování některými nebezpečnými látkami vypouštěnými do vodního prostředí.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/39/EU ze dne 12. srpna 2013, kterou se mění směrnice 2000/60/ES a 2008/105/ES, pokud jde o prioritní látky v oblasti vodní politiky.

Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod.

Směrnice Komise 98/15/ES ze dne 27. února 1998, kterou se mění směrnice Rady 91/271/EHS s ohledem na určité požadavky stanovené v příloze I uvedené směrnice.

Směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 stanovující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/11/ES ze dne 15. února 2006 o znečišťování některými nebezpečnými látkami vypouštěnými do vodního prostředí.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/39/EU ze dne 12. srpna 2013, kterou se mění směrnice 2000/60/ES a 2008/105/ES, pokud jde o prioritní látky v oblasti vodní politiky.

Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod.

Směrnice Komise 98/15/ES ze dne 27. února 1998, kterou se mění směrnice Rady 91/271/EHS s ohledem na určité požadavky stanovené v příloze I uvedené směrnice.

Směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 stanovující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/11/ES ze dne 15. února 2006 o znečišťování některými nebezpečnými látkami vypouštěnými do vodního prostředí.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/39/EU ze dne 12. srpna 2013, kterou se mění směrnice 2000/60/ES a 2008/105/ES, pokud jde o prioritní látky v oblasti vodní politiky.

Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod.

Směrnice Komise 98/15/ES ze dne 27. února 1998, kterou se mění směrnice Rady 91/271/EHS s ohledem na určité požadavky stanovené v příloze I uvedené směrnice.

Směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 stanovující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/11/ES ze dne 15. února 2006 o znečišťování některými nebezpečnými látkami vypouštěnými do vodního prostředí.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/39/EU ze dne 12. srpna 2013, kterou se mění směrnice 2000/60/ES a 2008/105/ES, pokud jde o prioritní látky v oblasti vodní politiky.

Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod.

Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod.

§ 2 písm. e) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění zákona č. 222/2009 Sb. a zákona č. 25/2008 Sb.

§ 2 písm. e) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění zákona č. 222/2009 Sb. a zákona č. 25/2008 Sb.

Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod.

Směrnice Komise 98/15/ES ze dne 27. února 1998, kterou se mění směrnice Rady 91/271/EHS s ohledem na určité požadavky stanovené v příloze I uvedené směrnice.

Směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 stanovující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/11/ES ze dne 15. února 2006 o znečišťování některými nebezpečnými látkami vypouštěnými do vodního prostředí.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/39/EU ze dne 12. srpna 2013, kterou se mění směrnice 2000/60/ES a 2008/105/ES, pokud jde o prioritní látky v oblasti vodní politiky.

Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod.

Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod.

§ 2 písm. e) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění zákona č. 222/2009 Sb. a zákona č. 25/2008 Sb.

§ 38 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 150/ /2010 Sb.

Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod.

§ 2 písm. e) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění zákona č. 222/2009 Sb. a zákona č. 25/2008 Sb.

Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod.

Směrnice Komise 98/15/ES ze dne 27. února 1998, kterou se mění směrnice Rady 91/271/EHS s ohledem na určité požadavky stanovené v příloze I uvedené směrnice.

Směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 stanovující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/11/ES ze dne 15. února 2006 o znečišťování některými nebezpečnými látkami vypouštěnými do vodního prostředí.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/39/EU ze dne 12. srpna 2013, kterou se mění směrnice 2000/60/ES a 2008/105/ES, pokud jde o prioritní látky v oblasti vodní politiky.

Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod.

Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod.

Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod.

§ 2 písm. e) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění zákona č. 222/2009 Sb. a zákona č. 25/2008 Sb.

§ 38 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 150/ /2010 Sb.

§ 6869 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

Sdělení Českého statistického úřadu č. 244/2007 Sb., o zavedení Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE).

Vyhláška č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci, ve znění pozdějších předpisů.

§ 8 odst. 2 zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření a o změně a doplnění některých zákonů (atomový zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod.

Směrnice Komise 98/15/ES ze dne 27. února 1998, kterou se mění směrnice Rady 91/271/EHS s ohledem na určité požadavky stanovené v příloze I uvedené směrnice.

Směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 stanovující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/11/ES ze dne 15. února 2006 o znečišťování některými nebezpečnými látkami vypouštěnými do vodního prostředí.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/39/EU ze dne 12. srpna 2013, kterou se mění směrnice 2000/60/ES a 2008/105/ES, pokud jde o prioritní látky v oblasti vodní politiky.

Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod.

§ 2 písm. e) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění zákona č. 222/2009 Sb. a zákona č. 25/2008 Sb.

Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod.

Směrnice Komise 98/15/ES ze dne 27. února 1998, kterou se mění směrnice Rady 91/271/EHS s ohledem na určité požadavky stanovené v příloze I uvedené směrnice.

Směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 stanovující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/11/ES ze dne 15. února 2006 o znečišťování některými nebezpečnými látkami vypouštěnými do vodního prostředí.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/39/EU ze dne 12. srpna 2013, kterou se mění směrnice 2000/60/ES a 2008/105/ES, pokud jde o prioritní látky v oblasti vodní politiky.

Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod.

Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod.

Směrnice Komise 98/15/ES ze dne 27. února 1998, kterou se mění směrnice Rady 91/271/EHS s ohledem na určité požadavky stanovené v příloze I uvedené směrnice.

Směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 stanovující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/11/ES ze dne 15. února 2006 o znečišťování některými nebezpečnými látkami vypouštěnými do vodního prostředí.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/39/EU ze dne 12. srpna 2013, kterou se mění směrnice 2000/60/ES a 2008/105/ES, pokud jde o prioritní látky v oblasti vodní politiky.

Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod.

Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod.

Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod.

Směrnice Komise 98/15/ES ze dne 27. února 1998, kterou se mění směrnice Rady 91/271/EHS s ohledem na určité požadavky stanovené v příloze I uvedené směrnice.

Směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 stanovující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/11/ES ze dne 15. února 2006 o znečišťování některými nebezpečnými látkami vypouštěnými do vodního prostředí.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/39/EU ze dne 12. srpna 2013, kterou se mění směrnice 2000/60/ES a 2008/105/ES, pokud jde o prioritní látky v oblasti vodní politiky.

Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod.

Směrnice Komise 98/15/ES ze dne 27. února 1998, kterou se mění směrnice Rady 91/271/EHS s ohledem na určité požadavky stanovené v příloze I uvedené směrnice.

Směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 stanovující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/11/ES ze dne 15. února 2006 o znečišťování některými nebezpečnými látkami vypouštěnými do vodního prostředí.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/39/EU ze dne 12. srpna 2013, kterou se mění směrnice 2000/60/ES a 2008/105/ES, pokud jde o prioritní látky v oblasti vodní politiky.

Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod.

Směrnice Komise 98/15/ES ze dne 27. února 1998, kterou se mění směrnice Rady 91/271/EHS s ohledem na určité požadavky stanovené v příloze I uvedené směrnice.

Směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 stanovující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/11/ES ze dne 15. února 2006 o znečišťování některými nebezpečnými látkami vypouštěnými do vodního prostředí.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/39/EU ze dne 12. srpna 2013, kterou se mění směrnice 2000/60/ES a 2008/105/ES, pokud jde o prioritní látky v oblasti vodní politiky.

Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod.

§ 2 písm. e) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění zákona č. 222/2009 Sb. a zákona č. 25/2008 Sb.

Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod.

Směrnice Komise 98/15/ES ze dne 27. února 1998, kterou se mění směrnice Rady 91/271/EHS s ohledem na určité požadavky stanovené v příloze I uvedené směrnice.

Směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 stanovující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/11/ES ze dne 15. února 2006 o znečišťování některými nebezpečnými látkami vypouštěnými do vodního prostředí.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/39/EU ze dne 12. srpna 2013, kterou se mění směrnice 2000/60/ES a 2008/105/ES, pokud jde o prioritní látky v oblasti vodní politiky.

Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod.

§ 2 písm. e) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění zákona č. 222/2009 Sb. a zákona č. 25/2008 Sb.

§ 2 písm. e) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění zákona č. 222/2009 Sb. a zákona č. 25/2008 Sb.

§ 21 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb.

Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod.

§ 2 písm. e) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění zákona č. 222/2009 Sb. a zákona č. 25/2008 Sb.

Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod.

§ 38 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 150/ /2010 Sb.

Poznámky pod čarou:
1

Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod.

Směrnice Komise 98/15/ES ze dne 27. února 1998, kterou se mění směrnice Rady 91/271/EHS s ohledem na určité požadavky stanovené v příloze I uvedené směrnice.

Směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 stanovující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/11/ES ze dne 15. února 2006 o znečišťování některými nebezpečnými látkami vypouštěnými do vodního prostředí.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/39/EU ze dne 12. srpna 2013, kterou se mění směrnice 2000/60/ES a 2008/105/ES, pokud jde o prioritní látky v oblasti vodní politiky.

2

Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod.

3

§ 2 písm. e) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění zákona č. 222/2009 Sb. a zákona č. 25/2008 Sb.

4

§ 38 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 150/ /2010 Sb.

5

§ 6869 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

6

Sdělení Českého statistického úřadu č. 244/2007 Sb., o zavedení Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE).

7

§ 8 odst. 2 zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření a o změně a doplnění některých zákonů (atomový zákon), ve znění pozdějších předpisů.

8

Vyhláška č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci, ve znění pozdějších předpisů.

9

Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 238/2011 Sb., o stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch, ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod, ve znění pozdějších předpisů.

10

Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších přepisů.

11

Například prováděcí rozhodnutí Komise 2013/84/EU ze dne 11. února 2013, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích pro vydělávání kůží a kožešin.

Prováděcí rozhodnutí Komise 2013/163/EU ze dne 26. března 2013, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích pro výrobu cementu, vápna a oxidu hořečnatého.

Prováděcí rozhodnutí Komise 2012/135/EU ze dne 28. února 2012, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích pro výrobu železa a oceli.

Prováděcí rozhodnutí Komise 2013/732/EU ze dne 9. prosince 2013, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích pro výrobu chlóru a alkalických hydroxidů.

12

§ 21 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb.

13

§ 2931 vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění vyhlášky č. 48/2014 Sb.

14

§ 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů.