V § 1 odst. 1 se slova „15. června“ nahrazují slovy „31. března“.

V § 2 odst. 1 písm. a) se slova „jeho identifikačního čísla“ nahrazují slovy „identifikačního čísla osoby“.

V § 2 odst. 2 se slovo „úkonů“ nahrazuje slovem „jednání“.

V § 4 odst. 1 písm. a) se slova „jakož i byty a nebytové prostory, pokud jsou samostatně předmětem vlastnictví,“ a poznámka pod čarou č. 1 včetně odkazu na poznámku pod čarou zrušují.

V § 4 odst. 1 písm. b) bodu 1 se slovo „nemovitostí“ nahrazuje slovy „nemovitých věcí“.

V § 5 odst. 2 se za slovo „číslo“ vkládá slovo „osoby“.

V § 5 odst. 3 se slovo „úkonů“ nahrazuje slovem „jednání“.

V § 6 odst. 2 se věta třetí nahrazuje větou „Elektronické vedení operativní evidence a použití prostředků výpočetní a jiné techniky a technických nosičů dat je přípustné jen při zachování pravidel vedení operativní evidence a jejího účelu a za předpokladu, že operativní evidence bude v příslušné organizační složce takto vedena jednotně a ve všech případech majetku uvedeného v ustanovení § 10 zákona; to platí obdobně, budou-li takto vedeny jen některé druhy evidenčních pomůcek.“.

V § 6 odst. 3 se slova „v případě movitých věcí uložených u příslušné organizační složky též porovnáním údajů v těchto evidenčních pomůckách se skutečným stavem a v případě nemovitých věcí evidovaných v katastru nemovitostí porovnáním údajů v evidenčních pomůckách s údaji v katastru nemovitostí“ nahrazují slovy „v případě nemovitých věcí evidovaných v katastru nemovitostí též porovnáním údajů v evidenčních pomůckách s údaji v katastru nemovitostí a v případě jiných věcí porovnáním údajů v těchto evidenčních pomůckách se skutečným stavem“.

V § 6 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 22 zní:

„(4) Organizační složka příslušná hospodařit s majetkem podle ustanovení § 11 odst. 2 zákona vede majetek v operativní evidenci podle svých územních pracovišť²²) a při používání evidenčních pomůcek postupuje podle ustanovení § 7 až 13․ To platí i v případě, je-li příslušná hospodařit s majetkem na základě opatření vydaného ministerstvem podle ustanovení § 11 odst. 3 zákona.

__________

V § 6 odst. 5 se věta první nahrazuje větou „Organizační složky příslušné hospodařit s majetkem podle ustanovení § 11 odst. 1 zákona a organizační složky příslušné hospodařit s majetkem na základě opatření vydaného ministerstvem podle ustanovení § 11 odst. 3 zákona, nejde-li o organizační složku uvedenou v odstavci 4, postupují při používání evidenčních pomůcek podle ustanovení § 7 až 13 s přihlédnutím k povaze evidovaného majetku a postupům, které těmto organizačním složkám ukládají zvláštní právní předpisy.“.

V § 7 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Tomu odpovídající způsob ochrany a používání evidenčních pomůcek musí být zajištěn i tehdy, jsou-li evidenční pomůcky vedeny elektronicky.“.

V § 7 odstavec 3 zní:

„(3) Evidenční pomůcky podle odstavce 1 písm. a) až e) vydává ministerstvo ve formě tiskopisů. Obsah, údaje a uspořádání stanovené v těchto tiskopisech pro jednotlivé evidenční pomůcky jsou závazné i pro evidenční pomůcky vedené elektronicky. Požaduje-li tato vyhláška pro evidenční pomůcku zvláštní náležitosti spojené s celistvostí a zabezpečením průkaznosti evidenční pomůcky, musí být tyto podmínky srovnatelným způsobem splněny i v případě, je-li evidenční pomůcka vedena elektronicky. Evidenční pomůcka vedená elektronicky musí být vedena tak, aby trvale zachycovala postupné pořizování jednotlivých záznamů, veškeré jejich změny a doplnění, jakož i jakékoli jiné zásahy do evidenční pomůcky.“.

V § 7 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Pokud má organizační složka přejít z listinného vedení evidenční pomůcky na elektronické vedení evidenční pomůcky anebo naopak, dokončí používání dosavadní evidenční pomůcky pro rozpracované případy a nové případy započne vést v nově založené evidenční pomůcce. Při změně vedení evidenční pomůcky z elektronického na listinné anebo z důvodu vyčerpání kapacity dosavadní evidenční pomůcky vedené jako listinná požádá organizační složka s dostatečným předstihem ministerstvo o zaslání potřebné evidenční pomůcky.“.

V § 10 odst. 3 se slova „ , bytů a nebytových prostorů“ a slova „ , bytů, nebytových prostorů“ zrušují a slova „posudek znalce“ se nahrazují slovy „ocenění podle právních předpisů upravujících oceňování majetku a účinných ke dni ocenění“.

V § 10 odst. 4 se slovo „znalcem“ zrušuje.

V § 10 odst. 5 se slovo „závazky“ nahrazuje slovem „dluhy“ a slova „odst. 1“ se zrušují.

V § 10 se odstavec 6 včetně poznámky pod čarou č. 4 zrušuje.

V § 13 odstavec 2 zní:

„(2) Poté, kdy s majetkem předepsaným způsobem naloží (§ 15 odst. 2 a 3 zákona) a vypořádá případně na stát přešlé dluhy (§ 41 zákona), nejdéle však při skončení doby uvedené v ustanovení § 15 odst. 4 zákona, organizační složka vyhotoví a do dokladového spisu zařadí závěrečnou sestavu majetku. V závěrečné sestavě majetku vyčíslí celkovou hodnotu státem původně získaných aktiv, celkovou hodnotu dosud skutečně přijatých plnění a výnosů z prodeje majetku a celkovou hodnotu dosud státem vypořádaných dluhů; současně uvede výši s tím souvisejících dosud vynaložených nákladů.“.

V § 13 odst. 3 se slovo „závazků“ nahrazuje slovem „dluhů“, slova „odst. 3“ se nahrazují slovy „odst. 4“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „; při zavedení majetku do účetnictví se použije údaj o jeho ocenění podle dosavadní operativní evidence“.

V § 13 odstavec 5 zní:

„(5) S uzavřením dokladového spisu dává písemně souhlas vedoucí zaměstnanec útvaru, v jehož rámci je dokladový spis bezprostředně veden. Souhlas s uložením a archivací dokladového spisu dává písemně vedoucí zaměstnanec podle ustanovení § 8 odst. 1.“.

Nadpis části třetí zní:

„PRÁVNÍ JEDNÁNÍ A VZTAHY MEZI ORGANIZAČNÍMI SLOŽKAMI A STÁTNÍMI ORGANIZACEMI

(K § 19 a 55 zákona)“.

§ 14 až 17 znějí:

„§ 14

(1) Organizační složky mezi sebou navzájem v rámci své působnosti anebo stanoveného předmětu činnosti své vztahy při nakládání s majetkem a jiném právním jednání upravují zápisem. Státní organizace navzájem a státní organizace a organizační složky mezi sebou v rámci stanoveného předmětu činnosti anebo své působnosti své vztahy při nakládání s majetkem a jiném právním jednání upravují písemnou smlouvou. Ve svých vzájemných vztazích organizační složky a státní organizace dbají na důsledné dodržování zákonem stanovených základních povinností při hospodaření s majetkem, a pokud plnění vyplývající z pořízených zápisů a sjednaných smluv mají povahu majetku nebo závazků vedených v účetnictví, postupují obdobně podle právních předpisů upravujících účetnictví.

(2) Zúčastněné organizační složky se v zápisu označí svým názvem, sídlem a identifikačním číslem osoby spolu s uvedením jména a funkce (pracovního zařazení) fyzické osoby, která je oprávněna k podepsání zápisu, jakož i důvodu, který tuto osobu k podpisu opravňuje. Nakládá-li organizační složka zápisem s určitým majetkem, uvede se vždy v zápisu i důvod, který zakládá příslušnost této organizační složky hospodařit s takovým majetkem. Mění-li se zápisem příslušnost organizační složky hospodařit s majetkem, uvede se v zápisu den, jímž tato změna nastává, a označí se předávající a přejímající organizační složka. V rámci údajů o majetku se uvede též údaj o ceně podle stavu v účetnictví (operativní evidenci) předávající organizační složky. Obsah dalších ujednání v zápisu se řídí přiměřeně ustanoveními zvláštních právních předpisů upravujících smluvní typ, který je pořizovanému zápisu obsahově nejbližší, a podmínkami a dalšími pravidly vyplývajícími ze zvláštních právních předpisů a z této vyhlášky.

(3) Mění-li se zápisem nebo smlouvou příslušnost hospodařit s majetkem, předávající organizační složka nebo státní organizace předá přejímající organizační složce nebo státní organizaci současně doklad o nabytí majetku státem, pokud jej má k dispozici, jakož i další právní a technickou dokumentaci související s majetkem, kterou má k dispozici a která je pro řádné hospodaření s ním nezbytná; v rámci toho zejména doloží aktuální právní vztahy jiných organizačních složek nebo státních organizací anebo jiných právnických a fyzických osob k tomuto majetku, které zároveň o této změně příslušnosti hospodařit písemně vyrozumí. Uvedený postup se přiměřeně použije i v případě, mění-li se příslušnost hospodařit s majetkem opatřením podle ustanovení § 20 zákona. Související dokumentaci si dotčené organizační složky nebo státní organizace v potřebném rozsahu předají také při svém jiném vzájemném právním jednání.

(4) Zápisem a smlouvou nelze mezi organizačními složkami a státními organizacemi založit vztah neslučitelný s předmětem činnosti nebo se způsobem financování kterékoli ze zúčastněných organizačních složek nebo státních organizací a nelze sjednávat plnění mající povahu plnění na základě zástavního práva a jiná obdobná plnění, jimiž by mohla být dotčena příslušnost organizační složky nebo státní organizace hospodařit s majetkem.

(5) Vztahy mezi organizačními složkami a státními organizacemi, jejichž předmětem je plnění mající povahu služebnosti anebo plnění spočívající v přenechání věci k požívání nebo užívání, lze zápisem nebo smlouvou upravit, je-li to nezbytné pro zabezpečení výkonu působnosti nebo činnosti organizační složky nebo státní organizace anebo vyžaduje-li to veřejný zájem, a to i bez časového omezení, vždy však jen v takovém rozsahu, aby plnění organizační složce nebo státní organizaci hospodařící s dotčenou věcí nebránilo ve výkonu její působnosti nebo činnosti.

(6) Organizační složka nebo státní organizace, která užívá nebo požívá věc, s níž je příslušná hospodařit jiná organizační složka nebo státní organizace, nemůže tuto věc přenechat k užívání nebo požívání jiné osobě ani další organizační složce nebo státní organizaci.

§ 15

(1) Organizační složka nebo státní organizace může svou příslušnost hospodařit s majetkem (§ 9 zákona) založit zápisem anebo smlouvou podle ustanovení § 14 pouze tehdy, potřebuje-li takový majetek pro zabezpečení výkonu své působnosti nebo činnosti, a dále v případech, kdy to vyžaduje veřejný zájem anebo ukládá tato vyhláška. Tím není dotčen postup podle zvláštních právních předpisů, pokud by tyto zvláštní právní předpisy organizační složce nebo státní organizaci nedovolovaly určitý majetek do své příslušnosti hospodařit převzít.

(2) Projeví-li zájem o majetek nabízený v rámci postupu podle ustanovení § 19b odst. 4 a 5 a § 19c odst. 1 zákona více organizačních složek nebo státních organizací, jedná příslušná organizační složka nebo státní organizace (§ 9 a 11 zákona) o změně příslušnosti hospodařit s majetkem přednostně se zájemcem, který majetek potřebuje pro plnění úkolů bezpečnostního sboru nebo v souvislosti s plněním těchto úkolů; není-li takový zájemce anebo v jeho prospěch ke změně příslušnosti hospodařit nedojde, jedná se zájemcem, který splnil podmínky stanovené v nabídce, pokud byly stanoveny. Jestliže podmínky splnilo více zájemců a nelze stanovit pořadí anebo nebyly stanoveny žádné podmínky a zájemci se nedohodnou jinak, příslušná organizační složka nebo státní organizace jedná se zájemcem, kterého za přítomnosti nejméně tříčlenné komise vytvořené v rámci této organizační složky nebo státní organizace anebo za přítomnosti zástupců všech zájemců určí losem; tím nejsou dotčena ustanovení § 16 odst. 2 a § 19 odst. 2.

(3) Jde-li o majetek nabízený Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových (dále jen „Úřad“) v rámci jeho postupu podle ustanovení § 19b odst. 2 zákona, použije se postup podle odstavce 2 přiměřeně.

(4) Jde-li o majetek, který má být podle ustanovení § 19b odst. 1 zákona převzat z důvodu potřebnosti nebo veřejného zájmu organizační složkou nebo státní organizací v působnosti téhož zřizovatele (zakladatele) nebo ústředního správního úřadu, do jehož působnosti spadá předávající organizační složka nebo státní organizace, popřípadě tímto zřizovatelem (zakladatelem) nebo ústředním správním úřadem, anebo o majetek přednostně nabídnutý k převzetí podle ustanovení § 19b odst. 3 zákona mezi organizačními složkami a státními organizacemi v působnosti téhož zřizovatele (zakladatele) nebo ústředního správního úřadu za účelem hospodárnějšího naložení s ním, postup podle odstavce 2 se nepoužije; případná nabídka se provede vhodným způsobem pouze v rámci působnosti zřizovatele (zakladatele) nebo ústředního správního úřadu a přejímající organizační složku nebo státní organizaci v případě více zájemců určí tento zřizovatel (zakladatel) nebo ústřední správní úřad.

§ 16

(1) Není-li dále stanoveno jinak, organizační složky a státní organizace si mohou za plnění sjednaná podle ustanovení § 14 poskytnout peněžité plnění⁶), popřípadě náhradu⁶) v dohodnuté výši, anebo se mohou dohodnout, že za sjednané plnění nebude poskytnuto peněžité plnění, popřípadě náhrada.

(2) Nedosažení dohody o poskytnutí peněžitého plnění nebo náhrady anebo o výši tohoto peněžitého plnění nebo náhrady podle odstavce 1, jakož i o jakékoli jiné podmínce (§ 15 odst. 2) se nepovažuje za důvod pro závěr, že organizační složka nebo státní organizace neprojevila zájem ve smyslu ustanovení § 19c odst. 3 věty první zákona o majetek nabízený v rámci postupu podle ustanovení § 19b odst. 4 a 5 a § 19c odst. 1 zákona.

(3) Organizační složky a státní organizace si za plnění sjednaná podle ustanovení § 14 mohou dohodnout poskytnutí věcného plnění jen tehdy, není-li zvláštním právním předpisem⁶) nebo touto vyhláškou vyloučena možnost dohodnout si peněžité plnění nebo náhradu.

(4) Organizační složky a státní organizace se v případě dosud nepřijatých peněžitých plnění nebo náhrad dohodnutých podle odstavce 1 anebo dosud nepřijatých věcných plnění dohodnutých podle odstavce 3 mohou dohodnout na jejich vzájemném započtení.

(5) Je-li ze všech okolností případu zřejmé, že další vymáhání dosud nepřijatého peněžitého plnění nebo náhrady dohodnutých podle odstavce 1 anebo věcného plnění dohodnutého podle odstavce 3 by nebylo úspěšné, mohou organizační složky a státní organizace od tohoto vymáhání jednostranně upustit. Má-li organizační složka nebo státní příspěvková organizace svého zřizovatele, podléhá jednostranné upuštění od vymáhání písemnému schválení tímto zřizovatelem.

(6) Dosud nepřijaté plnění sjednané podle ustanovení § 14 ani dosud nepřijaté peněžité plnění nebo náhradu dohodnuté podle odstavce 1 ani dosud nepřijaté věcné plnění dohodnuté podle odstavce 3 nemůže organizační složka nebo státní organizace jako pohledávku nebo jiné právo postoupit jiné osobě podle ustanovení § 32 zákona, ani s ním ve prospěch jiné osoby jinak naložit.

§ 17

(1) Pozbývá-li organizační složka nebo státní příspěvková organizace zápisem anebo smlouvou příslušnost hospodařit s nemovitou věcí ve prospěch jiné organizační složky nebo státní příspěvkové organizace a tyto organizační složky nebo státní příspěvkové organizace mají různé zřizovatele, podléhá zápis nebo smlouva písemnému schválení oběma zřizovateli. Bez těchto schválení ke změně příslušnosti hospodařit nedojde.

(2) Pozbývá-li organizační složka nebo státní příspěvková organizace, která má svého zřizovatele, zápisem anebo smlouvou příslušnost hospodařit s nemovitou věcí ve prospěch jiné státní organizace než příspěvkové, která nemá s předávající organizační složkou nebo státní příspěvkovou organizací společného zřizovatele (zakladatele), podléhá zápis nebo smlouva písemnému schválení zřizovatelem předávající organizační složky nebo státní příspěvkové organizace. Bez tohoto schválení ke změně příslušnosti hospodařit nedojde.

(3) Pokud předávající, popřípadě přejímající organizační složka nebo státní příspěvková organizace nemá zřizovatele, ustanovení odstavců 1 a 2 se pro tuto organizační složku nebo státní příspěvkovou organizaci nepoužijí.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nepoužijí, jestliže organizační složka příslušná hospodařit s majetkem podle ustanovení § 11 zákona s tímto majetkem nakládá podle ustanovení § 15 odst. 2 a 3 zákona anebo dochází-li zápisem nebo smlouvou k převzetí majetku Úřadem podle ustanovení § 19b odst. 1 zákona.“.

Poznámka pod čarou č. 5 se zrušuje.

Za § 17 se vkládá nový § 17a, který zní:

„§ 17a

(1) Má-li dojít k převzetí majetku Úřadem na základě dohody podle ustanovení § 19a zákona, podléhá zápis nebo smlouva na straně předávající organizační složky nebo státní organizace písemnému schválení jejím zřizovatelem (zakladatelem), a nemá-li zřizovatele (zakladatele), písemnému schválení ústředním správním úřadem, do jehož působnosti předávající organizační složka nebo státní organizace spadá, nebo písemnému schválení jinou organizační složkou, která je pro předávající organizační složku nebo státní organizaci příslušným správcem kapitoly státního rozpočtu, a na straně Úřadu písemnému schválení ministerstvem.

(2) Je-li předávající organizační složka sama správcem kapitoly státního rozpočtu anebo není-li zřizovatelem (zakladatelem) předávající státní organizace žádná organizační složka a tato státní organizace nespadá ani do působnosti žádného ústředního správního úřadu, podléhá zápis nebo smlouva písemnému schválení pouze na straně Úřadu, a to ministerstvem.

(3) Bez schválení uvedených v odstavcích 1 a 2 ke změně příslušnosti hospodařit nedojde.“.

V § 18 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Nakládá-li příslušná organizační složka (§ 11 zákona) s majetkem uvedeným v ustanovení § 10 zákona ve prospěch jiné organizační složky, popřípadě státní organizace, protože to vyžaduje zvláštní povaha tohoto majetku (§ 15 odst. 2 zákona), postupuje podle odstavců 2 až 10.“.

V § 18 odst. 3 se slova „Ministerstvu dopravy a spojů“ nahrazují slovy „Ministerstvu průmyslu a obchodu“.

V § 18 odstavce 5 až 8 včetně poznámek pod čarou č. 7 a 8 znějí:

„(5) Zdravotnické prostředky⁷) a léčiva⁸) se předají organizační složce nebo státní organizaci v působnosti Ministerstva zdravotnictví, kterou toto ministerstvo určí, nevyplývá-li ze zvláštního právního předpisu¹⁰) jiný postup.

(6) Neznačené tabákové výrobky podle zákona upravujícího spotřební daně a neznačený líh podle zákona upravujícího povinné značení lihu se předají Generálnímu ředitelství cel, a to včetně polotovarů, surovin, výrobních komponentů nebo výrobních zařízení, které byly použity k výrobě neznačených tabákových výrobků nebo neznačeného lihu.

(7) Lesy a pozemky určené k plnění funkcí lesa¹²) se předají organizační složce nebo státní organizaci, které je svěřeno nakládání s takovým majetkem. Pokud se na státní organizaci, které je svěřeno nakládání s takovým majetkem, působnost zákona nevztahuje (§ 54 odst. 1 věty čtvrtá a pátá zákona), uvedený majetek se jí nabídne; v případě jejího nezájmu a nelze-li postupovat ani podle první věty, se dále postupuje v souladu s ustanovením § 15 odst. 2 zákona.

(8) V pochybnostech, zda se jedná o majetek, s nímž je třeba nakládat podle odstavců 2 až 5, je rozhodující posouzení povahy tohoto majetku stanoveným ústředním správním úřadem. Vzniknou-li pochybnosti, zda se jedná o majetek, s nímž je třeba nakládat podle odstavce 6, je rozhodující stanovisko Generálního ředitelství cel. Vzniknou-li pochybnosti, zda se jedná o majetek, s nímž je třeba nakládat podle odstavce 7, je rozhodující stanovisko Ministerstva zemědělství.

__________

Poznámky pod čarou č. 9, 11 a 13 se zrušují.

V § 18 odst. 9 se slova „až 8“ nahrazují slovy „až 7“ a na konci odstavce se doplňuje věta „V případě pochybností se přiměřeně užije odstavec 8.“.

V § 19 odstavec 1 zní:

„(1) Organizační složka nebo státní organizace stanovená nebo určená k přijetí majetku podle ustanovení § 18 odst. 2 až 9 je povinna jej přijmout; ustanovení § 14 odst. 3 se použije obdobně. Peněžité plnění podle ustanovení § 16 odst. 1 nelze v těchto případech dohodnout.“.

V § 19 odst. 2 se číslo „5“ nahrazuje číslem „3“, za slovo „rozhodne“ se vkládají slova „o dalším postupu“ a slovo „obsah“ se nahrazuje slovem „náležitosti“.

V nadpisu části čtvrté se slova „(K § 15 a 19 zákona)“ nahrazují slovy „(K § 15 a 19c zákona)“.

§ 20 včetně poznámek pod čarou č. 15 a 16 zní:

„§ 20

(1) Majetek, o který neprojevily zájem jiné organizační složky, státní organizace ani jiné osoby, si příslušná organizační složka nebo státní organizace (§ 9 a 11 zákona) ponechá a zajišťuje jeho využívání způsoby a za podmínek stanovených zákonem a touto vyhláškou. Zároveň podle svých možností a podle povahy a stavu uvedeného majetku dále hledá vhodný způsob naložení s tímto majetkem; obdobně postupuje, pokud jde o majetek nezpůsobilý k dalšímu využití, se kterým se dosud nepodařilo naložit.

(2) Věci podle odstavce 1 nebo jejich části, které mohou být využity jako druhotná surovina, nabídne příslušná organizační složka nebo státní organizace osobě, která se zabývá výkupem druhotných surovin.

(3) V případě staveb podle odstavce 1, které jsou ve špatném technickém stavu a náklady na jejich zabezpečení, opravy nebo rekonstrukci trvale přesahují výnos z jejich užívání anebo které jsou zcela nevyužitelné a nelze s nimi nebo s jejich částmi jinak naložit hospodárněji, zajistí příslušná organizační složka nebo státní organizace v souladu se zvláštními právními předpisy¹⁵) jejich odstranění. U bezcenných hmotných movitých věcí podle odstavce 1, s nimiž nelze hospodárněji naložit podle odstavce 2 ani jinak, zajistí příslušná organizační složka nebo státní organizace jejich fyzickou likvidaci a nebo se jich jinak zbaví v souladu se zvláštními právními předpisy¹⁶).

(4) V případě majetku, u něhož by nakládáním ve prospěch organizačních složek, státních organizací anebo jiných osob docházelo k porušování právních předpisů a tyto důsledky nelze v případě movité věci vyloučit bez neúměrných nákladů ani její úpravou, zajistí příslušná organizační složka nebo státní organizace jeho fyzickou likvidaci obdobně podle odstavce 3 věty druhé.

__________

§ 21 až 23 znějí:

„§ 21

(1) Pokud příslušná organizační složka nebo státní organizace (§ 9 a 11 zákona) zjišťuje zájemce o koupi na základě výběrového řízení (§ 22 odst. 1 zákona), uveřejní jeho podmínky na svých internetových stránkách. Současně zveřejní tyto podmínky podle povahy prodávané věci a podle místních podmínek ještě alespoň jedním způsobem, a to například

(2) Zjišťování zájemců o koupi může příslušná organizační složka nebo státní organizace provést podle potřeby i opakovaně pro nezájem nebo z důvodu, že žádný zájemce nebyl vybrán anebo že s vybraným zájemcem nebyla smlouva uzavřena.

§ 22

(1) Příslušná organizační složka nebo státní organizace při zjišťování zájemců o koupi podle ustanovení § 21 vymezí základní kritéria pro výběr vhodného kupce a stanoví pořadí jejich důležitosti, popřípadě uvede, že při jejich vyhodnocení budou kritéria posuzována v souhrnu jako rovnocenná.

(2) Je-li předmětem zamýšleného prodeje věc způsobilá ke komerčnímu využití, vymezí příslušná organizační složka nebo státní organizace jako první v pořadí anebo jediné kritérium výši kupní ceny. V rámci podmínek výběrového řízení stanoví zpravidla též minimální kupní cenu (§ 22 odst. 2 zákona). Při zjišťování zájemců o koupi opakovaném pro nezájem lze minimální kupní cenu přiměřeně snížit; při rozhodování o využití tohoto postupu příslušná organizační složka nebo státní organizace posuzuje zejména povahu a stav prodávaného majetku, dostupné informace týkající se míry prodejnosti srovnatelného majetku a průběh a délku dosavadního zjišťování zájemců o koupi.

(3) Jsou-li zjišťováni zájemci o koupi věci, u které je platnost kupní smlouvy podmíněna schválením nebo povolením výjimky podle zákona, popřípadě jiným obdobným rozhodnutím podle zvláštního právního předpisu, uvede se tato podmínka současně s popisem věci a kritérii pro výběr vhodného kupce. Obdobně se uvede, v jakém rozsahu jsou z nabývání vyloučeny osoby podle ustanovení § 18 zákona, zjišťuje-li zájemce organizační složka příslušná podle ustanovení § 11 zákona a přichází-li vyloučení v úvahu.

(4) Termín pro přihlášení zájemců určí příslušná organizační složka nebo státní organizace v délce nepřesahující 1 měsíc, pokud povaha prodávané věci nebo předpokládaný okruh zájemců neodůvodňují stanovení doby delší. To platí obdobně i pro vymezení lhůty pro výběr vhodného zájemce.

§ 23

(1) Příslušná organizační složka nebo státní organizace ukončí zjišťování zájemců o koupi podle ustanovení § 21, změní-li se podmínky nebo okolnosti, za kterých se rozhodla převést věc úplatně do vlastnictví jiné osoby, anebo jsou-li pro to jiné závažné důvody. O ukončení zjišťování zájemců o koupi příslušná organizační složka nebo státní organizace vyrozumí zúčastněné zájemce bez zbytečného odkladu.

(2) Příslušná organizační složka nebo státní organizace po zjištění zájemců o koupi provede výběr vhodného kupce a s vybranou osobou jedná o uzavření smlouvy za podmínek stanovených zákonem.

(3) Příslušná organizační složka nebo státní organizace ukončí provádění výběru vhodného kupce nebo jednání s vybranou osobou, změní-li se podmínky nebo okolnosti, za kterých se rozhodla převést věc úplatně do vlastnictví jiné osoby, anebo jsou-li pro to jiné závažné důvody. O ukončení provádění výběru vhodného kupce nebo o ukončení jednání s vybranou osobou příslušná organizační složka nebo státní organizace vyrozumí zúčastněné zájemce nebo vybranou osobu bez zbytečného odkladu.“.

Poznámka pod čarou č. 18 se zrušuje.

§ 24 zní:

„§ 24

Je-li předmětem zamýšleného prodeje majetek v zahraničí, postupy podle ustanovení § 21 odst. 1 a § 22 odst. 4 se použijí přiměřeně.“.

Poznámky pod čarou č. 19 a 20 se zrušují.

V § 26 odst. 1 se za slova „s majetkem podle“ vkládá slovo „ustanovení“ a za slova „až 4“ se vkládá slovo „zákona“.

V § 26 odst. 2 a 3 se za slova „prozatímní správy podle“ vkládá slovo „ustanovení“.

V § 26 odst. 4 se za slova „podmínek stanovených v“ vkládá slovo „ustanovení“.

V § 28 se slova „a 2“ zrušují a věta druhá se nahrazuje větou „Peněžité plnění podle ustanovení § 16 odst. 1 nelze v těchto případech dohodnout.“.