„a)

v každém vozidle používaném k podnikání byly při jeho provozu

1.

doklad o oprávnění k podnikání nebo jeho kopie, jde-li o vnitrostátní veřejnou linkovou osobní dopravu, nebo

2.

doklad o oprávnění k podnikání nebo jeho kopie, smlouva o mezinárodní zvláštní linkové dopravě, stanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropské unie¹⁸), a další doklady vztahující se k prováděné přepravě vydané podle tohoto zákona, přímo použitelného předpisu Evropské unie¹³) nebo vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, v ostatních případech,“.

„4.

nezaznamenání skutečného průběhu přepravy, nebo

5.

neumožnění kontroly nebo státního odborného dozoru,“.

„(7)

Byl-li přiznán odkladný účinek žaloby proti rozhodnutí, kterým byl uložen správní trest za přestupek, považuje se pro účely posouzení spolehlivosti za den uložení správního trestu den, kdy nabylo právní moci rozhodnutí soudu o žalobě.“.

³¹)

Vyhláška č. 11/1975 Sb., o Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR).“.

(1)

Vnitrostátní linkovou osobní dopravu může provozovat jen podnikatel v silniční dopravě, který je držitelem licence k jejímu provozování vydané dopravním úřadem.

(2)

Podnikatel v silniční dopravě může po dobu nejdéle 60 dnů provozovat vnitrostátní linkovou osobní dopravu i bez licence, jde-li o její provozování v souladu

a)

s rozhodnutím, kterým mu bylo poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících uloženo v mimořádné situaci podle zákona upravujícího poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících³²),

b)

se smlouvou uzavřenou na základě přímého zadání v mimořádné situaci podle zákona upravujícího poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících³²), nebo

c)

se smlouvou uzavřenou na základě zadání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění podle zákona o zadávání veřejných zakázek.

(1)

O udělení licence k provozování vnitrostátní linkové osobní dopravy rozhoduje na základě žádosti dopravce dopravní úřad, v jehož správním obvodu má být výchozí zastávka linky․ Žádost lze podat nejdříve 1 rok přede dnem, kdy žadatel hodlá zahájit provoz linkové osobní dopravy.

(2)

Žádost o udělení licence vedle obecných náležitostí podle správního řádu obsahuje

a)

údaj o formě linkové osobní dopravy a, jde-li o městskou autobusovou dopravu, údaj o této skutečnosti,

b)

trasu linky, včetně zastávek pro nástup a výstup, jejich úplných názvů a určení výchozí a cílové zastávky (dále jen „vedení linky“), a

c)

datum, kdy žadatel hodlá zahájit provoz linkové osobní dopravy.

(3)

Dále musí žádost o udělení licence obsahovat,

a)

jde-li o linkovou osobní dopravu, která má být v celém rozsahu provozována na základě jedné nebo více smluv o veřejných službách v přepravě cestujících³²) (dále jen „linková doprava na základě smlouvy o veřejných službách“), údaj o této skutečnosti a údaje nutné k identifikaci každé z těchto smluv, nebo

b)

jde-li o zvláštní linkovou dopravu, kategorie cestujících a údaje o osobě, pro kterou se má tato doprava provozovat, kterými jsou jméno a příjmení, název nebo obchodní firma a dále datum narození a adresa trvalého pobytu nebo, jde-li o právnickou nebo podnikající fyzickou osobu, její identifikační číslo a adresa sídla.

(4)

O žádosti rozhodne dopravní úřad do 60 dnů ode dne jejího podání.

(1)

Dopravní úřad licenci udělí, pokud

a)

označení všech zastávek na trase linky ve směru vedení spojů bylo stanoveno nebo umístěno místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích postupem podle zákona o silničním provozu,

b)

se dopravce nedopustil jednání uvedeného v § 15 odst. 1 písm. a) nebo ode dne spáchání takového jednání uplynula ke dni podání žádosti doba delší než 3 roky, a

c)

vedení linky je v souladu se všemi smlouvami o veřejných službách v přepravě cestujících³²), na jejichž základě má být doprava provozována, jde-li o linkovou dopravu na základě smlouvy o veřejných službách.

(2)

Jde-li o linkovou osobní dopravu, která nemá být provozována v celém rozsahu na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících³²) (dále jen „linková doprava bez smlouvy o veřejných službách“), dopravní úřad i při splnění požadavků podle odstavce 1 licenci neudělí, pokud by tato doprava byla nadbytečná s ohledem na zajištění přepravních potřeb na trase linky veřejnou linkovou nebo veřejnou drážní osobní dopravou, která má být provozována na základě uzavřené smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících³²), (dále jen „veřejná osobní doprava na základě smlouvy o veřejných službách“) a měla negativní ekonomické dopady na veřejnou osobní dopravu na základě smlouvy o veřejných službách. Negativní ekonomické dopady spočívají zejména v navýšení nákladů na provozování dopravy nebo ve snížení tržeb z dopravy plynoucích.

(3)

Rozhodnutí o udělení licence musí vedle obecných náležitostí podle správního řádu obsahovat

a)

údaj o formě linkové osobní dopravy a, jde-li o městskou autobusovou dopravu, údaj o této skutečnosti,

b)

označení a vedení linky,

c)

datum zahájení provozu linkové osobní dopravy,

d)

doba, na kterou se licence uděluje,

e)

kategorie cestujících, jde-li o zvláštní linkovou dopravu, a

f)

identifikační údaje o smlouvách, na jejichž základě má být doprava provozována, jde-li o linkovou dopravu na základě smlouvy o veřejných službách.

(4)

V rozhodnutí o udělení licence lze stanovit

a)

podmínky, za kterých může provoz linky zčásti zabezpečovat jiný dopravce, umožňuje-li to smlouva o veřejných službách v přepravě cestujících³²), na jejímž základě má být linková osobní doprava provozována, nebo

b)

podmínky omezující provozování dopravy vyplývající ze

1.

stavebních nebo dopravně technických vlastností pozemních komunikací na trase linky, nebo

2.

žádosti.

(5)

Lze-li nadbytečnosti nebo negativním ekonomickým dopadům podle odstavce 2 předejít omezením provozování dopravy, dopravní úřad v rozhodnutí o udělení licence stanoví

a)

další podmínky omezující provozování dopravy, zejména časová omezení dopravních spojení na trase linky, omezení nástupu a výstupu cestujících na trase linky nebo podmínky pro přepravu cestujících na trase linky, nebo

b)

jiné datum zahájení provozu, než je uvedeno v žádosti.

(6)

Licence se uděluje na 5 let nebo

a)

na kratší dobu, pokud o to dopravce požádal,

b)

na dobu platnosti smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících³²), na jejímž základě má být linková osobní doprava provozována, jde-li o linkovou dopravu na základě smlouvy o veřejných službách; má-li být tato doprava provozována na základě více smluv, uděluje se licence na dobu platnosti smlouvy, která má skončit nejdříve, nebo

c)

na dobu platnosti smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících³²), jejíž platnost uplyne dříve než za 5 let ode dne, kdy dopravce hodlá zahájit provoz, jde-li o linkovou dopravu bez smlouvy o veřejných službách, jejíž trasa linky je stejná nebo obdobná jako trasa linky veřejné linkové nebo veřejné drážní osobní dopravy provozované na základě této smlouvy, nejméně však na 2 roky.

(1)

Jde-li o linkovou dopravu bez smlouvy o veřejných službách, vyžádá si dopravní úřad před vydáním rozhodnutí o udělení licence závazné stanovisko dopravního úřadu, v jehož správním obvodu má být na trase posuzované linky umístěna zastávka (dále jen „dotčený úřad“), k posouzení, zda v jeho správním obvodu není dán důvod pro neudělení licence podle § 12 odst. 2.

(2)

Je-li dán důvod pro neudělení licence, dotčený úřad v závazném stanovisku vymezí a odůvodní, v jakých případech a za jakých okolností by posuzovaná doprava byla nadbytečná s ohledem na zajištění přepravních potřeb na trase linky v jeho správním obvodu veřejnou osobní dopravou na základě smlouvy o veřejných službách a měla negativní ekonomické dopady na tuto dopravu.

(3)

Závazné stanovisko podle odstavců 1 a 2 vydá dotčený úřad do 30 dnů ode dne, kdy žádost obdržel.

(1)

Na žádost držitele licence dopravní úřad rozhodne do 60 dnů ode dne podání žádosti o změně licence. O změně licence spočívající výlučně ve změně názvu zastávky může dopravní úřad rozhodnout i z moci úřední, pokud ke změně názvu zastávky nedošlo z důvodu na straně dopravce. Na řízení o změně licence se použijí § 12 odst. 1 písm. a) a c), § 12 odst. 2, 4 a 5 a § 13 obdobně. Nedojde-li ke změně ve vedení linky, data zahájení provozu a podmínek stanovených podle § 12 odst. 4 písm. b) bodu 2 a § 12 odst. 5 písm. a), postup podle § 13 se nepoužije.

(2)

Dobu platnosti licence nelze prodloužit.

(3)

Při zániku právnické osoby, která je držitelem licence, s přechodem jejích práv a povinností na právního nástupce, který je podnikatelem v silniční osobní dopravě provozované velkými vozidly, lze provozovat linkovou osobní dopravu podle licence po dobu 15 dnů od zániku právnické osoby nebo, pokud v této lhůtě podá právní nástupce žádost o změnu licence v osobě držitele licence, nejméně do doby, kdy dopravní úřad o této žádosti rozhodne; dopravní úřad žádosti vyhoví, pokud se žadatel nedopustil jednání uvedeného v § 15 odst. 1 písm. a) nebo ode dne spáchání takového jednání uplynuly ke dni podání žádosti více než 3 roky.

(1)

Dopravní úřad licenci odejme,

a)

nebude-li tím závažným způsobem ohroženo uspokojování přepravních potřeb, pokud držitel licence

1.

opakovaně závažným způsobem porušil povinnosti stanovené tímto zákonem,

2.

opakovaně závažným způsobem porušil podmínky pro provozování dopravy stanovené v licenci, nebo

3.

nezačal linkovou osobní dopravu, k jejímuž provozování byla tato licence udělena, provozovat do 30 dnů ode dne, kdy měl být její provoz zahájen,

b)

požádal-li držitel licence o odnětí licence, nebo

c)

pokud pozbyla platnosti smlouva o veřejných službách v přepravě cestujících³²), na jejímž základě byla doprava podle této licence provozována, jde-li o linkovou dopravu na základě smlouvy o veřejných službách.

(2)

Jde-li o osobní linkovou dopravu provozovanou na základě více smluv o veřejných službách v přepravě cestujících³²) a bylo-li zahájeno řízení o změně licence, kterým má být rozsah udělené licence omezen na provozování dopravy podle platných smluv, řízení o odnětí licence z důvodu podle odstavce 1 písm. c) se přeruší nebo nezahájí do doby ukončení řízení o změně licence.

(3)

Licence pozbývá platnosti

a)

uplynutím doby, na kterou byla udělena,

b)

zánikem koncese,

c)

smrtí fyzické osoby, která je držitelem licence,

d)

zánikem právnické osoby, která je držitelem licence, nejde-li o případ podle § 14 odst. 3,

e)

zamítnutím žádosti o změnu licence podle § 14 odst. 3, nebo

f)

rozhodnutím dopravního úřadu o odnětí licence.

³²)

Zákon č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 135/2016 Sb.“.

(1)

Provozovat mezinárodní linkovou osobní dopravu může jen podnikatel v silniční dopravě, a to na základě

a)

licence udělené Ministerstvem dopravy a licence vydané příslušným orgánem jiného státu pro území tohoto státu, jímž linka vede, nebo

b)

povolení k provozování mezinárodní linkové osobní dopravy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie¹⁸) uděleného Ministerstvem dopravy nebo příslušným orgánem jiného členského státu.

(2)

Jde-li o mezinárodní zvláštní linkovou dopravu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie¹⁸), lze ji provozovat rovněž na základě smlouvy o mezinárodní zvláštní linkové dopravě podle přímo použitelného předpisu Evropské unie¹⁸).

(1)

O udělení licence k provozování mezinárodní linkové osobní dopravy rozhoduje Ministerstvo dopravy na základě žádosti dopravce. Žádost lze podat nejdříve 1 rok přede dnem, kdy žadatel hodlá zahájit provoz této dopravy.

(2)

Žádost o udělení licence vedle obecných náležitostí podle správního řádu obsahuje

a)

údaj o formě linkové osobní dopravy,

b)

vedení linky,

c)

datum, kdy žadatel hodlá zahájit provoz linkové osobní dopravy,

d)

návrh jízdního řádu,

e)

návrh tarifu,

f)

návrh smluvních přepravních podmínek a

g)

údaje o tom, jak bude zajištěno dodržování povinností týkajících se denní doby řízení, nepřetržité doby řízení, bezpečnostních přestávek a doby odpočinku u řidičů, kteří mají řídit vozidla na lince.

(3)

Dále musí žádost o udělení licence obsahovat,

a)

jde-li o mezinárodní osobní linkovou dopravu, která má být na území České republiky v celém rozsahu provozována na základě jedné nebo více smluv o veřejných službách v přepravě cestujících³²) (dále jen „mezinárodní doprava na základě smlouvy o veřejných službách“), údaj o této skutečnosti a údaje nutné k identifikaci každé z těchto smluv, nebo

b)

jde-li o zvláštní linkovou dopravu, kategorie cestujících a údaje o osobě, pro kterou se má tato doprava provozovat, kterými jsou jméno a příjmení, název nebo obchodní firma a dále datum narození a adresa trvalého pobytu nebo, jde-li o právnickou nebo podnikající fyzickou osobu, její identifikační číslo a adresa sídla.

(4)

O žádosti rozhodne Ministerstvo dopravy do 30 dnů od doručení licence vydané příslušným úřadem cizího státu pro vedení linky na území tohoto státu.“.

(1)

Ministerstvo dopravy licenci udělí, pokud

a)

označení všech zastávek na trase linky ve směru vedení spojů bylo stanoveno nebo umístěno místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích postupem podle zákona o silničním provozu,

b)

se dopravce nedopustil jednání uvedeného v § 15 odst. 1 písm. a) nebo ode dne spáchání takového jednání uplynula ke dni podání žádosti doba delší než 3 roky,

c)

jsou splněny další požadavky, stanoví-li je vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, a

d)

vedení linky na území České republiky je v souladu se všemi smlouvami o veřejných službách v přepravě cestujících³²), na jejichž základě má být doprava provozována, jde-li o mezinárodní dopravu na základě smlouvy o veřejných službách; za účelem ověření této podmínky si Ministerstvo dopravy vyžádá závazné stanovisko dotčeného úřadu.

(2)

Jde-li o mezinárodní osobní linkovou dopravu, která na území České republiky nemá být provozována v celém rozsahu na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících³²) (dále jen „mezinárodní doprava bez smlouvy o veřejných službách“), Ministerstvo dopravy i při splnění požadavků podle odstavce 1 licenci neudělí, pokud by tato doprava byla z hlediska navrženého jízdního řádu nadbytečná s ohledem na zajištění přepravních potřeb veřejnou osobní dopravou na základě smlouvy o veřejných službách a měla negativní ekonomické dopady na veřejnou osobní dopravu na základě smlouvy o veřejných službách. Negativní ekonomické dopady spočívají zejména v navýšení nákladů na provozování dopravy nebo ve snížení tržeb z dopravy plynoucích.

(3)

Rozhodnutí o udělení licence musí vedle obecných náležitostí podle správního řádu obsahovat

a)

údaj o formě linkové osobní dopravy,

b)

označení a vedení linky,

c)

datum zahájení provozu linkové osobní dopravy,

d)

doba, na kterou se licence uděluje,

e)

kategorie cestujících, jde-li o zvláštní linkovou dopravu, a

f)

identifikační údaje o smlouvách, na jejichž základě má být doprava provozována, jde-li o mezinárodní dopravu na základě smlouvy o veřejných službách.

(4)

V rozhodnutí o udělení licence lze stanovit

a)

podmínky, za kterých může provoz linky zčásti zabezpečovat jiný dopravce, nebo

b)

podmínky omezující provozování dopravy vyplývající ze

1.

stavebních nebo dopravně technických vlastností pozemních komunikací na trase linky, nebo

2.

žádosti.

(5)

Lze-li nadbytečnosti nebo negativním ekonomickým dopadům podle odstavce 2 předejít omezením provozování dopravy, Ministerstvo dopravy v rozhodnutí o udělení licence stanoví

a)

další podmínky omezující provozování dopravy, zejména časová omezení dopravních spojení na trase linky, omezení nástupu a výstupu cestujících na trase linky nebo podmínky pro přepravu cestujících na trase linky, nebo

b)

jiné datum zahájení provozu, než je uvedeno v žádosti.

(6)

Licence se uděluje

a)

na dobu stanovenou v příslušné vyhlášené mezinárodní smlouvě, kterou je Česká republika vázána, nejvýše však na 5 let, nebo

b)

na kratší dobu, pokud o to dopravce požádal.

(1)

Jde-li o mezinárodní dopravu bez smlouvy o veřejných službách, vyžádá si Ministerstvo dopravy před vydáním rozhodnutí o udělení licence závazné stanovisko dotčeného úřadu k posouzení, zda v jeho správním obvodu není dán důvod pro neudělení licence podle § 16b odst. 2.

(2)

Je-li dán důvod pro neudělení licence, dotčený úřad v závazném stanovisku vymezí a odůvodní, v jakých případech a za jakých okolností by z hlediska navrženého jízdního řádu byla posuzovaná doprava nadbytečná s ohledem na zajištění přepravních potřeb na trase linky v jeho správním obvodu veřejnou osobní dopravou na základě smlouvy o veřejných službách a měla negativní ekonomické dopady na tuto dopravu.

(3)

Závazné stanovisko podle odstavců 1 a 2 vydá dotčený úřad do 30 dnů ode dne, kdy žádost obdržel.

(1)

Na žádost držitele licence Ministerstvo dopravy rozhodne o změně licence. O změně licence spočívající výlučně ve změně názvu zastávky může Ministerstvo dopravy rozhodnout i z moci úřední, pokud ke změně názvu zastávky nedošlo z důvodu na straně dopravce. Na řízení o změně licence se použijí § 16b odst. 1 písm. a) a c), § 16b odst. 2, 4 a 5 a § 16c obdobně a § 16a odst. 2 a 3 přiměřeně. Nedojde-li ke změně ve vedení linky, data zahájení provozu a podmínek stanovených podle § 16b odst. 4 písm. b) bodu 2 a § 16b odst. 5 písm. a), postup podle § 16c se nepoužije.

(2)

Dobu platnosti licence nelze prodloužit, s výjimkou prodloužení platnosti licence ve veřejném zájmu na nepřerušeném uspokojování přepravních potřeb nejvýše o 90 dnů; postup podle § 16c a lhůta podle § 16a odst. 3 se v tomto případě nepoužijí.

(3)

Při zániku právnické osoby, která je držitelem licence, s přechodem jejích práv a povinností na právního nástupce, který je podnikatelem v silniční dopravě provozované velkými vozidly, se § 14 odst. 3 použije obdobně.

(4)

O odnětí licence rozhoduje Ministerstvo dopravy. Ustanovení § 15 odst. 1 a 2 se použijí obdobně.

(5)

Licence pozbývá platnosti v případech podle § 15 odst. 3.

(1)

Jízdní řád pro veřejnou linkovou osobní dopravu nebo jeho změnu schvaluje na žádost dopravce

a)

dopravní úřad, který udělil licenci, jde-li o vnitrostátní linkovou osobní dopravu,

b)

Ministerstvo dopravy, jde-li o mezinárodní linkovou osobní dopravu.

(2)

Dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy jízdní řád nebo jeho změnu schválí, pokud

a)

je v souladu s licencí nebo povolením,

b)

časové údaje nejsou v rozporu se stavebními nebo dopravně technickými vlastnostmi pozemních komunikací nebo pravidly silničního provozu nebo místní úpravou provozu na pozemních komunikacích v úsecích, po kterých je linka vedena,

c)

není v rozporu s prostorovými parametry zastávek a jejich časovým využitím vozidly jiných linek a

d)

obsahuje pouze spoje podle smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících³²), jde-li o linkovou dopravu na základě smlouvy o veřejných službách nebo mezinárodní dopravu na základě smlouvy o veřejných službách.

(3)

Jde-li o mezinárodní linkovou osobní dopravu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie¹⁸), Ministerstvo dopravy jízdní řád schválí v rámci povolení k provozování této dopravy, jsou-li splněny podmínky podle odstavce 2 písm. b) až d).

(4)

Jde-li o mezinárodní dopravu bez smlouvy o veřejných službách, Ministerstvo dopravy změnu jízdního řádu neschválí, pokud by mezinárodní doprava bez smlouvy o veřejných službách byla z hlediska požadované změny jízdního řádu nadbytečná s ohledem na zajištěnost přepravních potřeb veřejnou osobní dopravou na základě smlouvy o veřejných službách a měla negativní ekonomické dopady na tuto dopravu. Před vydáním rozhodnutí o změně jízdního řádu si Ministerstvo dopravy vyžádá závazné stanovisko dotčeného úřadu k posouzení, zda v jeho správním obvodu není dán důvod pro neschválení změny jízdního řádu podle věty první. Závazné stanovisko vydá dotčený úřad do 30 dnů ode dne, kdy žádost obdržel. Závazné stanovisko dotčeného úřadu se nevyžaduje, pokud se změna jízdního řádu nedotkne jeho správního obvodu nebo je-li změna jízdního řádu navázána na předchozí změnu licence.

(5)

Jde-li o odchylku v provozování dopravy podle § 18 odst. 2, předloží dopravce návrh výlukového jízdního řádu ke schválení bez zbytečného odkladu poté, co se o uzavření pozemní komunikace nebo o objížďce dozvěděl. Výlukový jízdní řád se schválí, jsou-li splněny podmínky podle odstavce 2 písm. b) a c) a je-li linka vedena odchylně od licence pouze v nezbytném rozsahu a v souladu s rozhodnutím o uzavírce nebo objížďce, bylo-li vydáno. Výlukový jízdní řád nahrazuje po dobu trvání odchylky v provozování dopravy jízdní řád schválený podle odstavce 2.

(6)

Pokud dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy jízdní řád, výlukový jízdní řád nebo jejich změnu schválí, může namísto písemného vyhotovení rozhodnutí vyznačit na jízdním řádu doložku schválení, která obsahuje údaj, že byl jízdní řád schválen, označení správního orgánu, který jízdní řád schválil, jméno, příjmení a podpis oprávněné úřední osoby, otisk úředního razítka a datum schválení jízdního řádu. Jízdní řád opatřený doložkou schválení se doručuje žadateli.

(7)

Jde-li o dopravu provozovanou bez licence podle § 10 odst. 2, jízdní řád se nevydává. Dopravce je v takovém případě povinen zveřejnit v zastávkách informaci o vedení linky a časech příjezdů a odjezdů dopravních spojení.

(8)

O změně jízdního řádu spočívající výlučně ve změně názvu zastávky může dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy rozhodnout i z moci úřední, pokud ke změně názvu zastávky nedošlo z důvodu na straně dopravce.“.

(1)

Dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy pro účely vydání rozhodnutí o udělení, změně nebo odnětí licence nebo schválení jízdního řádu, výlukového jízdního řádu nebo jejich změny nebo dotčený úřad pro účely vydání závazného stanoviska si mohou vyžádat vyjádření

a)

dopravního nebo silničního správního úřadu, v jehož správním obvodu má být linka vedena,

b)

obce, v jejímž územním obvodu má být na trase linky zastávka,

c)

právnické osoby založené pro plnění úkolů při zřizování a organizaci integrovaných veřejných služeb v přepravě cestujících³²), nebo

d)

vlastníka nebo správce pozemní komunikace, po které má být vedena linka.

(2)

Lhůta pro předložení vyjádření je 15 dnů ode dne obdržení žádosti, není-li v žádosti stanovena lhůta delší.“.

„(2)

Je-li pozemní komunikace, po které je linka vedena, zcela nebo zčásti uzavřena nebo je-li nařízena objížďka podle zvláštního právního předpisu⁶), lze se od vedení linky podle licence odchýlit v nezbytném rozsahu a v souladu s rozhodnutím o uzavírce nebo objížďce, bylo-li vydáno. Je-li pozemní komunikace, po které je linka vedena, dočasně neprůjezdná, lze se od trasy linky podle licence v nezbytném rozsahu odchýlit.“.

„⁶)

Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.“.

„(4)

Osoba oprávněná zjistit totožnost cestujícího podle zvláštního právního předpisu je oprávněna sdělit osobní údaje podle odstavce 2 písm. c) pověřené osobě.“.

„(5)

Dopravce je oprávněn pro účely vymáhání zaplacení jízdného a přirážky zpracovávat osobní údaje podle odstavce 2 písm. c).“.

„(1)

Vlastníci a správci pozemních komunikací na trase linky jsou povinni strpět v zastávce zveřejnění jízdního řádu nebo umístění zařízení pro zveřejnění jízdního řádu.“.

„(8)

Dopravce je povinen zajistit, aby při provozování taxislužby vozidlem cestujícího měl řidič taxislužby u sebe doklad o oprávnění dopravce k podnikání nebo jeho kopii a aby cestujícímu vydal doklad o přepravě, pokud o něj cestující požádá.“.

„(1)

Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit

a)

řidiči taxislužby jako podmínku pro zahájení nebo nabízení přepravy na území obce povinnost prokázat zkouškou znalosti místopisu, obsluhy taxametru a právních předpisů upravujících provozování taxislužby a ochranu spotřebitele a mít při provozování taxislužby na území obce u sebe osvědčení o složení zkoušky; osvědčení o složení zkoušky je veřejnou listinou,

b)

způsob organizace a provádění zkoušky podle písmene a) a opravného opakování této zkoušky, dobu a podmínky platnosti této zkoušky a vzor osvědčení o složení zkoušky.“.

„(3)

Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit dopravcům jako podmínku pro zahájení nebo nabízení přepravy na území obce splnění zvláštních požadavků na vozidla taxislužby, kterými mohou být požadavek na barvu karoserie vozidla nebo technické požadavky. Jako technický požadavek lze stanovit pouze požadavek na minimální nebo maximální rozměry vozidla, maximální zdvihový objem motoru, stupeň plnění emisní úrovně nebo druh paliva. Zvláštní požadavky na vozidla taxislužby nesmí zvýhodňovat určitého výrobce, tovární značku nebo typ vozidla.“.

„(2)

Je-li žadatelem cizinec, za účelem posouzení spolehlivosti k žádosti přiloží výpis z evidence trestů vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem státu, jehož je státním příslušníkem, a státu posledního pobytu, nebo výpis z evidence Rejstříku trestů, v jehož příloze jsou tyto informace obsaženy. Nevydává-li takový stát výpis z evidence trestů, přiloží cizinec čestné prohlášení o bezúhonnosti učiněné před orgánem nebo notářem tohoto státu. Tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce.“.

„(2)

Při poskytování přepravy vozidlem cestujícího je řidič taxislužby povinen vydat cestujícímu doklad o přepravě, pokud o něj cestující požádá, a mít u sebe

a)

průkaz řidiče taxislužby a

b)

doklad o oprávnění dopravce k podnikání nebo jeho kopii.“.

„(7)

Při kontrolní přepravě prováděné v rámci výkonu státního odborného dozoru v taxislužbě lze používat cizí jazyk. Pokud nelze účelu kontroly dosáhnout jinak, lze při provádění kontrolní přepravy pořizovat zvukové, obrazové nebo zvukově-obrazové záznamy bez vědomí dopravce nebo řidiče. Právo fyzických osob na ochranu jejich soukromého a osobního života tím není dotčeno.“.

„h)

identifikační údaje o rozhodnutí, kterým byl podle tohoto nebo jiného zákona uložen správní trest za přestupek uvedený v přímo použitelném předpisu Evropské unie, kterým se zavádějí společná pravidla pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě¹⁵) nebo sankce za přestupek nebo trestný čin uvedený v přímo použitelném předpisu Evropské unie, kterým se zavádějí společná pravidla pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě¹⁵), byla-li tato sankce uložena orgánem jiného členského státu než České republiky, a dále druh a výše správního trestu nebo sankce a právní kvalifikace přestupku nebo trestného činu.“.

„d)

identifikační údaje o rozhodnutí, kterým byl řidiči taxislužby uložen správní trest za přestupek, v jehož důsledku přestal být řidič taxislužby považován za spolehlivého podle § 9 odst. 3, a dále druh a výše správního trestu a právní kvalifikace přestupku.“.

„(9)

Údaje podle odstavců 3 až 6 se v Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě uchovávají po dobu 3 let ode dne

a)

zániku živnostenského oprávnění podnikatele v silniční dopravě,

b)

ztráty dobré pověsti odpovědného zástupce,

c)

úmrtí odpovědného zástupce, nebo

d)

zániku nebo odnětí oprávnění řidiče taxislužby.“.

„10.

identifikačním čísle silničního vozidla,

11.

vyřazení nebo zániku vozidla a

12.

technické způsobilosti vozidla,“.

„(1)

Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a)

v rozporu s § 21c odst. 1 vykonává práci řidiče taxislužby bez oprávnění řidiče taxislužby, nebo

b)

užije v provozu na pozemních komunikacích vozidlo označené střešní svítilnou s nápisem TAXI, nápisem TAXI nebo jiným způsobem zaměnitelným s vozidlem poskytujícím taxislužbu k jinému účelu než k výkonu práce řidiče taxislužby.“.

„(3)

Řidič vozidla se dopustí přestupku tím, že

a)

nesplní některou z povinností při přepravě nebezpečných věcí,

b)

nevede záznam o době řízení, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku stanoveným způsobem nebo tento záznam nepředloží při kontrole,

c)

nedodržuje stanovenou dobu řízení, bezpečnostních přestávek nebo odpočinku, nebo

d)

předloží při kontrole neplatný doklad nebo nepředloží doklady požadované tímto zákonem anebo neumožní přístup k záznamovému zařízení.“.

„(4)

Za přestupek lze uložit pokutu do

a)

10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), odstavce 2 písm. b), d) nebo e) nebo odstavce 3,

b)

50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a), c) nebo f) až k),

c)

100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a).“.

„(5)

Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 50 000 Kč, jestliže se jej dopustil dopravce, který je na základě koncese oprávněn k provozování taxislužby, nebo se jej dopustila osoba, která byla k takovému dopravci ve vztahu podle § 21 odst. 3 písm. a) bodu 1.

(6)

Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 2 písm. a), c) nebo f) až k) lze uložit zákaz činnosti od 6 měsíců do 2 let.

(7)

Příkazem na místě lze za přestupek podle odstavce 2 písm. b), d) nebo e) nebo podle odstavce 3 písm. b) až d) uložit pokutu do 5 000 Kč.“.

„(4)

Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu do 100 000 Kč.“.

„i)

v rozporu s § 21 odst. 8 při provozování taxislužby vozidlem cestujícího nezajistí, aby měl řidič taxislužby u sebe doklad o oprávnění dopravce k podnikání nebo jeho kopii nebo aby vydal cestujícímu doklad o přepravě, pokud o něj cestující požádal,“.

„(6)

Za přestupek lze uložit pokutu do

a)

70 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1,

b)

350 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo 5,

c)

500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3, nebo

d)

700 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4.“.

„(5)

Propadlé kauce jsou příjmem samosprávného celku, jehož orgánem je dopravní úřad příslušný k vedení řízení o přestupku. To neplatí, jde-li o propadlé kauce vybrané v souvislosti s porušením předpisů v oblasti mezinárodní linkové osobní dopravy, které jsou příjmem státního rozpočtu.“.

(1)

Při provádění kontroly v taxislužbě nebo státního odborného dozoru v taxislužbě je oprávněn vybírat kauci podle § 35c odst. 1 rovněž strážník obecní policie nebo dopravní úřad. Na oprávnění a činnost obecní policie a dopravního úřadu se § 35c a 35d použijí obdobně.

(2)

Pokud strážník obecní policie nebo dopravní úřad zabrání v jízdě vozidla podle § 35d a není-li do 3 měsíců ode dne zabránění v jízdě vozidlo uvolněno, může jej obecní policie nebo dopravní úřad odstranit na místo vhodné k odstavení vozidla na náklady dopravce nebo fyzické osoby podezřelé ze spáchání přestupku podle § 34e odst. 1 písm. a).

(1)

Osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru je oprávněna zadržet průkaz řidiče taxislužby, pokud

a)

zjistí, že jsou dány důvody, pro které řidič není spolehlivý podle § 9 odst. 3, nebo

b)

je řidič taxislužby podezřelý ze spáchání přestupku uvedeného v § 9 odst. 3 písm. a).

(2)

O zadržení průkazu řidiče taxislužby vystaví ten, kdo řidičský průkaz zadržel, potvrzení ve 3 vyhotoveních, z nichž 1 předá řidiči taxislužby a 1 bez zbytečného odkladu doručí příslušnému dopravnímu úřadu spolu se zadrženým průkazem. Potvrzení obsahuje jméno a příjmení řidiče taxislužby, číslo průkazu, důvod zadržení průkazu, datum zadržení průkazu a podpis osoby, která průkaz zadržela.

(3)

Dopravní úřad bezodkladně po doručení potvrzení a zadrženého průkazu zahájí řízení, v němž lze rozhodnout o zadržení průkazu do doby pravomocného rozhodnutí o odnětí oprávnění řidiče taxislužby, nejde-li o zadržení z důvodu podle odstavce 1 písm. a).

(4)

Dopravní úřad vrátí zadržený průkaz řidiče taxislužby jeho držiteli, pokud

a)

do 15 pracovních dnů ode dne doručení potvrzení a zadrženého průkazu nevydal oznámení o zahájení řízení o zadržení průkazu nebo nevydal rozhodnutí o odnětí oprávnění řidiče taxislužby,

b)

v řízení o zadržení průkazu bylo pravomocně rozhodnuto, že se průkaz nezadrží, nebo

c)

v řízení o přestupku, pro který byl průkaz zadržen, nebyl uložen správní trest nebo věc byla odložena, protože nebyly shledány důvody pro zahájení řízení o přestupku.

(5)

Po dobu zadržení průkazu řidiče taxislužby nesmí řidič vykonávat práci řidiče taxislužby. Doba zadržení průkazu řidiče taxislužby se započítává do doby výkonu správního trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu výkonu práce řidiče taxislužby, pokud byl tento správní trest uložen za skutek, pro který byl průkaz řidiče taxislužby zadržen.“.

(1)

Podle právního řádu České republiky se posuzuje též odpovědnost za přestupek zjištěný na území České republiky spáchaný v cizině

a)

porušením povinnosti řidiče dodržovat stanovenou dobu řízení, bezpečnostních přestávek a dobu odpočinku, povinnosti vést záznam o době řízení, bezpečnostních přestávek a době odpočinku stanoveným způsobem nebo nesplněním některé z povinností řidiče při přepravě nebezpečných věcí,

b)

porušením povinnosti dopravce zajistit dodržování stanovené doby řízení, bezpečnostních přestávek a doby odpočinku při práci řidičů nebo povinnosti zajistit řádné vedení záznamů o době řízení, bezpečnostních přestávek a době odpočinku,

c)

nedodržením podmínek stanovených pro silniční dopravu nebezpečných věcí, nebo

d)

nedodržením povinnosti stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím práva cestujících v autobusové a autokarové dopravě²⁹).

(2)

Odpovědnost za přestupek podle odstavce 1 se posuzuje podle právního řádu České republiky i v případě, že byl spáchán v cizině fyzickou osobou s pobytem mimo území České republiky či právnickou nebo podnikající fyzickou osobou se sídlem mimo území České republiky.

(3)

Právnická a podnikající fyzická osoba se odpovědnosti za přestupek podle § 34f odst. 1 písm. a), b), d) a f) až n), § 35 odst. 1 písm. c) a n), § 35 odst. 2 písm. b) a h) a § 35 odst. 4 nemůže zprostit.

(4)

Za přestupky podle tohoto zákona, s výjimkou přestupků podle § 34e, nelze uložit propadnutí věci nebo náhradní hodnoty.

(5)

Přestupky podle tohoto zákona projednává dopravní úřad, v jehož správním obvodu byla provedena kontrola, na jejímž podkladě byl přestupek zjištěn, nebo Ministerstvo dopravy, jedná-li se o mezinárodní linkovou osobní dopravu, s výjimkou

a)

přestupků podle § 34e, které projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností a v hlavním městě Praze úřady městských částí vymezené Statutem hlavního města Prahy, v jejichž správním obvodu bylo spáchání přestupku zjištěno,

b)

přestupků podle § 34f odst. 2, které projednává dopravní úřad příslušný podle sídla provozovatele terminálu, a

c)

přestupků podle § 34f odst. 3, které projednává obecní živnostenský úřad.

(6)

Přestupky podle tohoto zákona, s výjimkou přestupků podle § 34e odst. 1 písm. b), odst. 2 a 3, nelze projednat příkazem na místě. Přestupky podle § 34e odst. 1 písm. b), odst. 2 a 3 může příkazem na místě projednat orgán Policie České republiky nebo celní úřad. Přestupky podle § 34e odst. 2 může dále projednat příkazem na místě strážník obecní policie.“.

„(8)

Osoba oprávněná zjistit totožnost cestujícího podle zvláštního právního předpisu je oprávněna sdělit osobní údaje podle odstavce 4 písm. d) pověřené osobě.“.

„(9)

Dopravce je oprávněn pro účely vymáhání zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému zpracovávat osobní údaje podle odstavce 4 písm. d).“.