Zájemce o přijetí do přípravné služby justičních čekatelů (dále jen „zájemce“) se registruje do evidence zájemců o přijetí do přípravné služby justičních čekatelů (dále jen „evidence“) na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“).

Evidenci vede a spravuje ministerstvo. Justiční akademie užívá data z evidence pro účely vstupního testu a zapisuje do evidence výsledky vstupního testu. Krajské soudy užívají data z evidence pro účely výběrových řízení do přípravné služby justičních čekatelů (dále jen „výběrové řízení“) a zapisují do evidence výsledky výběrových řízení.

Při registraci zájemce uvede

Zájemce při registraci doloží údaje o dosaženém požadovaném vysokoškolském právnickém vzdělání podle odstavce 3 elektronickou kopií.

Ministerstvo posuzuje úplnost registrace. K neúplné registraci se nepřihlíží.

Registrace se považuje za přihlášku do výběrového řízení podle obvodu, který zájemce v registraci uvedl.

Vstupním písemným testem (dále jen „vstupní test“) se ověřují základní odborné znalosti a předpoklady zájemce pro přijetí do přípravné služby.

Vstupní test zajišťuje a organizuje Justiční akademie ve spolupráci s ministerstvem.

Termín konání vstupního testu a kritéria hodnocení oznámí Justiční akademie nejméně 60 dnů před jeho konáním na internetových stránkách ministerstva․

Justiční akademie pozve zájemce ke vstupnímu testu nejméně 30 dnů před jeho konáním v pořadí podle data registrace do evidence. Lhůta podle věty první může být se souhlasem zájemce zkrácena.

Zájemce má právo být informován o jím dosažených výsledcích.

Zájemce, který se ze závažných důvodů nemůže účastnit konání vstupního testu v termínu, na který byl pozván, se Justiční akademii písemně omluví nejpozději do 5 dnů ode dne konání vstupního testu.

Zájemce, který se ze závažných důvodů a včas omluvil z účasti na konání vstupního testu, je v evidenci zařazen na konec seznamu zaregistrovaných zájemců a pozván na vstupní test podle nového pořadí.

Zájemce, který se bez včasné a důvodné omluvy nedostaví na konání vstupního testu, se považuje za zájemce, který ve vstupním testu nezískal žádný bod.

Vykonání vstupního testu je podmínkou pro účast ve výběrovém řízení. Výsledek vstupního testu je platný po dobu 3 let ode dne konání vstupního testu.

Zájemce může vstupní test opakovat nejdříve za 12 měsíců ode dne vykonání předchozího vstupního testu.

V evidenci jsou vedeny údaje o zájemci podle § 1 odst. 3, údaje o pozvání ke vstupnímu testu, účasti nebo neúčasti na vstupním testu, údaje o omluvách a údaje o výsledcích vykonaných vstupních testů.

Zájemce oznámí ministerstvu neprodleně změnu údajů podle § 1 odst. 3. Zájemce oznámí ministerstvu, že již nemá zájem být evidován jako zájemce. Ministerstvo oznámené údaje zaznamená do evidence. Údaje o zájemci, který již nemá zájem být evidován jako zájemce, se uchovávají po dobu 3 let od oznámení této skutečnosti.

Výběrové řízení vyhlašuje předseda krajského soudu po projednání s ministerstvem podle potřeby obsazení volných míst justičních čekatelů (dále jen „čekatel“).

Výběrové řízení se vyhlašuje prostřednictvím evidence. Vyhlášení výběrového řízení obsahuje také kritéria hodnocení. Výběrové řízení se vyhlašuje nejméně 14 dnů před konáním písemného testu.

Výběrové řízení zahrnuje písemný test a pohovor před komisí příslušného krajského soudu (dále jen „přijímací pohovor“). Předseda krajského soudu může rozhodnout o tom, že výběrové řízení písemný test nezahrnuje; namísto toho stanoví, jaký počet bodů ze vstupního testu je nezbytný k postupu k příjímacímu pohovoru. Informaci o tom uvede ve vyhlášení výběrového řízení. Pokud výběrové řízení nezahrnuje písemný test, musí být vyhlášeno nejméně 14 dnů před konáním příjímacího pohovoru.

Uchazečem o přijetí do přípravné služby (dále jen „uchazeč“) je každý zájemce, který vykonal vstupní test, a v případě, že výběrové řízení nezahrnuje písemný test, ten zájemce, který dosáhl stanoveného počtu bodů. Uchazeč má právo být informován o jím dosažených výsledcích v jednotlivých etapách výběrového řízení.

Předseda krajského soudu pozve všechny uchazeče, kteří označili příslušný obvod krajského soudu jako obvod, ve kterém mají zájem vykonávat přípravnou službu, k písemnému testu prostřednictvím evidence.

V případě, že výběrové řízení nezahrnuje písemný test, předseda krajského soudu pozve ty uchazeče, kteří dosáhli ve vstupním testu stanoveného počtu bodů a označili příslušný obvod krajského soudu jako obvod, ve kterém mají zájem vykonávat přípravnou službu, k přijímacímu pohovoru prostřednictvím evidence.

Pokud se uchazeč ze závažných důvodů nemůže účastnit písemného testu nebo přijímacího pohovoru a svoji neúčast písemně omluví nejpozději do 5 dnů ode dne konání písemného testu nebo přijímacího pohovoru, bude mu stanoven náhradní termín pro absolvování písemného testu nebo přijímacího pohovoru. Uchazeč se v jedné etapě výběrového řízení může omluvit podle věty první jen jednou; písemný test nebo přijímací pohovor v náhradním termínu se koná nejdéle do 14 dnů od původního termínu.

Uchazeče, který se bez včasné a důvodné omluvy nezúčastní písemného testu nebo příjímacího pohovoru, předseda krajského soudu z výběrového řízení vyřadí. Předseda krajského soudu zašle uchazeči písemné oznámení o vyřazení z výběrového řízení.

Uchazeči, který se bez včasné a důvodné omluvy dvakrát nezúčastní písemného testu nebo příjímacího pohovoru v jednom nebo více výběrových řízeních, končí dnem druhé neúčasti platnost vstupního testu.

Písemným testem se ověří odborné znalosti a předpoklady uchazeče pro přijetí do přípravné služby na základě jednotné metodiky zpracované Justiční akademií a schválené ministerstvem, zahrnující i způsob vyhodnocení výsledků písemného testu.

Zahrnuje-li výběrové řízení písemný test, je jeho úspěšné absolvování podmínkou pro další účast uchazeče ve výběrovém řízení.

Uchazeče, který při písemném testu neuspěl, předseda krajského soudu z výběrového řízení vyřadí. Předseda krajského soudu zašle uchazeči písemné oznámení o vyřazení z výběrového řízení.

Uchazeč se podrobí přijímacímu pohovoru, jehož cílem je celkové zhodnocení předpokladů uchazeče pro přijetí do přípravné služby. Přijímací pohovor provádí komise složená ze soudců působících v obvodu příslušného krajského soudu. Předsedu a členy komise jmenuje a odvolává předseda krajského soudu tak, aby komise měla lichý počet členů. Přijímacího pohovoru se účastní Radou Justiční akademie pověřený zástupce Justiční akademie (dále jen „zástupce Justiční akademie“), který se na závěr přijímacího pohovoru písemně vyjádří k jeho průběhu.

Obsah přijímacího pohovoru a kritéria pro jeho hodnocení stanoví předseda krajského soudu na základě jednotné metodiky zpracované Justiční akademií a schválené ministerstvem.

V přijímacím pohovoru komise posoudí doklad o dosaženém požadovaném vysokoškolském právnickém vzdělání, strukturovaný životopis a výpis z evidence Rejstříku trestů ne starší 3 měsíců. Součástí přijímacího pohovoru je rovněž předpokládané určení soudu, u něhož bude čekatel vykonávat přípravnou službu.

Výsledek přijímacího pohovoru se hodnotí stupni „navrhuje se k přijetí“ nebo „nenavrhuje se k přijetí“.

Výsledek přijímacího pohovoru předkládá komise spolu se stručným celkovým zhodnocením a jeho odůvodněním a s písemným vyjádřením zástupce Justiční akademie předsedovi krajského soudu.

Uchazeče přijímá do přípravné služby předseda krajského soudu, přitom přihlíží k výsledkům vstupního testu, k výsledkům předchozích etap výběrového řízení a k vyjádření zástupce Justiční akademie při přijímacím pohovoru; předseda krajského soudu též určí uchazeči místo výkonu přípravné služby.

Předseda krajského soudu zašle uchazeči písemné oznámení o přijetí nebo nepřijetí do přípravné služby. Je-li jediným důvodem nepřijetí uchazeče nedostatek volných funkčních míst, musí být tato okolnost v písemném oznámení o nepřijetí do přípravné služby uvedena.

Předseda krajského soudu zašle ministerstvu a Justiční akademii bez zbytečného odkladu seznam úspěšných uchazečů, kteří byli přijati do přípravné služby.

Průběh přípravné služby se řídí věcným a časovým plánem přípravné služby (dále jen „plán přípravné služby“).

Plán přípravné služby musí být zaměřen tak, aby odborná příprava čekatele pro výkon funkce soudce sloužila zejména k

Plán přípravné služby sestavuje předseda krajského soudu po projednání s poradním sborem pro výchovu čekatelů (dále jen „poradní sbor“).

Přípravná služba se vykonává u okresních a krajských soudů jako soudů prvního stupně.

V souladu s plánem přípravné služby vykonává čekatel přípravnou službu u okresního nebo u krajského soudu. Čekatel je zpravidla přidělen v rámci přípravné služby k jednomu soudci. Na základě dohody s čekatelem, který vykonává přípravnou službu u okresního soudu, může být část jeho přípravné služby vykonávána u krajského soudu, nejvýše však po dobu 6 měsíců. Na základě dohody s čekatelem, který vykonává přípravnou službu u krajského soudu, může být část jeho přípravné služby vykonávána u okresního soudu, nejvýše však po dobu 6 měsíců.

Součástí přípravné služby jsou adaptační kurzy, semináře a přednášky organizované Justiční akademií a vzdělávací aktivity organizované krajskými soudy v rozsahu nejméně 2 dnů měsíčně. Adaptační kurz je zaměřen na seznámení čekatele s průběhem přípravné služby a se základními právními předpisy upravujícími činnost soudů. Adaptační kurz probíhá v prvních 6 měsících přípravné služby.

Průběh přípravné služby koordinuje a na její výsledky dohlíží poradní sbor ve spolupráci s Justiční akademií.

Poradní sbor je poradním orgánem předsedy krajského soudu; je složen ze 3 až 5 členů, které jmenuje a odvolává předseda krajského soudu ze soudců působících v obvodu krajského soudu na dobu 3 let. Ke jmenování za člena poradního sboru je třeba souhlasu toho, kdo má být jmenován.

Poradní sbor vypracuje po skončení prvního a druhého roku přípravné služby návrh hodnocení čekatele. Po skončení přípravné služby vypracuje poradní sbor návrh závěrečného hodnocení čekatele. Závěrečné hodnocení se připojuje k žádosti čekatele o povolení vykonat odbornou zkoušku.

Poradní sbor doporučuje čekatele na zahraniční studijní pobyty organizované Justiční akademií.

Průběh přípravné služby a její úroveň zajišťují po odborné a pedagogické stránce určení školitelé. Přípravná služba se také zaměřuje na osvojení zásad profesní etiky.

Školitele jmenuje a odvolává předseda krajského soudu ze soudců, kteří mají předpoklady k výchově čekatelů, v rámci plánu přípravné služby.

Vhodné podmínky pro práci s čekateli vytvářejí školitelům předsedové krajských soudů ve spolupráci s předsedy okresních soudů.

Školitel zaznamenává do osobního listu čekatele údaje o místě výkonu přípravné služby, jejím časovém a věcném průběhu, hodnocení čekatele, o překážkách v práci a omluvené nepřítomnosti v práci. Osobní list čekatele sestavuje předseda krajského soudu. Osobní list čekatele je veden jako součást osobního spisu.

Čekatel se řídí pokyny předsedy soudu, určeného školitele a soudce, ke kterému byl přidělen, plní jimi uložené úkoly za podmínek a v rozsahu stanoveném jiným právním předpisem, účastní se plánem přípravné služby určených výchovně vzdělávacích akcí a doplňuje a prohlubuje si své odborné znalosti samostatným studiem.

Čekatel je oprávněn vyjadřovat se písemně k záznamům ve svém osobním listu a k obsahu a kvalitě vzdělávacích akcí organizovaných v rámci přípravné služby. Vyjádření čekatele je součástí osobního listu.

Ze členů zkušební komise jmenuje ministr spravedlnosti jejího předsedu. Předsedou zkušební komise musí být soudce.

Předseda zkušební komise řídí průběh odborné justiční zkoušky (dále jen „odborná zkouška“) a dbá na její odbornou úroveň.

Zkušební komise je usnášeníschopná za přítomnosti všech svých členů a usnáší se nadpoloviční většinou hlasů.

Odborná zkouška je veřejná.

V písemné části odborné zkoušky vypracuje čekatel jedno rozhodnutí ve věci trestní, jedno rozhodnutí ve věci občanskoprávní nebo obchodní a jedno rozhodnutí ve věci správního soudnictví.

Čekatel je povinen vypracovat rozhodnutí samostatně. Jako pomůcku je čekatel oprávněn v průběhu písemné části odborné zkoušky použít pouze právní informační systém poskytnutý ministerstvem. Porušení povinnosti pracovat samostatně nebo použití nedovolených pomůcek je důvodem k vyloučení čekatele ze zkoušky; o vyloučení rozhodne zkušební komise.

Úkol, který je předmětem písemné části zkoušky, si čekatel vylosuje z předem stanovených zadání.

Doba trvání písemné části odborné zkoušky nesmí přesáhnout 6 hodin. Po uplynutí této doby je čekatel povinen odevzdat písemnou práci tomu, kdo koná dozor, a to i v případě, že není dokončena.

V úvodu ústní části odborné zkoušky zhodnotí předseda zkušební komise písemnou část odborné zkoušky čekatele.

Při ústní části odborné zkoušky se zjišťují znalosti čekatele

Při ústní části odborné zkoušky se u čekatele zjišťuje též základní znalost práva Evropské unie a orientace v základních pramenech mezinárodního práva.

Při ústní části odborné zkoušky se přihlíží též k celkové orientaci čekatele v právním řádu a ve vnitřním a kancelářském řádu pro okresní a krajské soudy, ke schopnosti čekatele správně aplikovat a interpretovat právní předpisy a rovněž k jeho slovnímu projevu.

Čekatel může při ústní části odborné zkoušky použít sbírky právních a jiných předpisů, sbírky soudních nebo jiných rozhodnutí a časopiseckou nebo knižní právnickou literaturu jen se souhlasem předsedy zkušební komise.

Ministerstvo vydává seznam předpisů, jejichž znalost je u ústní části odborné zkoušky vyžadována, a to s rozlišením předpisů, u kterých je vyžadována znalost podrobná, a předpisů, u nichž postačí znalost obecná.

Doba trvání ústní části odborné zkoušky každého čekatele nesmí přesáhnout 2 hodiny.

Výsledek odborné zkoušky se hodnotí stupni „výtečně způsobilý“, „způsobilý“ a „nezpůsobilý“. O hodnocení rozhoduje zkušební komise při neveřejné poradě hlasováním. Hlasuje se nejprve o tom, zda čekatel je způsobilý nebo nezpůsobilý, u čekatelů, kteří byli uznáni jako způsobilí, pak o hodnocení „výtečně způsobilý“.

Za nezpůsobilého se vždy považuje čekatel, který odmítl odbornou zkoušku vykonat, od odborné zkoušky v jejím průběhu bez závažných důvodů odstoupil nebo byl v průběhu písemné části odborné zkoušky vyloučen anebo se bez včasné a důvodné omluvy k odborné zkoušce nedostavil. Omluva se považuje za včasnou, pokud byla zkušební komisi písemně oznámena nejpozději 5 dní po konání odborné zkoušky.

Výsledek odborné zkoušky oznámí předseda zkušební komise čekateli bezprostředně po ukončení porady podle odstavce 1. Ministerstvo zašle čekateli osvědčení o úspěšném složení odborné zkoušky.

O průběhu odborné zkoušky vyhotoví předseda zkušební komise do 1 týdne od ukončení ústní části odborné zkoušky protokol, který podepisují všichni členové zkušební komise; protokol předá předseda zkušební komise do 3 dnů ode dne jeho vyhotovení ministerstvu.

Údaje o průběhu odborné zkoušky se uchovávají po dobu 3 let.

Vyhláška č. 303/2002 Sb., o výběru, přijímání a odborné přípravě justičních a právních čekatelů a o odborné justiční zkoušce a odborné závěrečné zkoušce právních čekatelů.

Vyhláška č. 172/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 303/2002 Sb., o výběru, přijímání a odborné přípravě justičních a právních čekatelů a o odborné justiční zkoušce a odborné závěrečné zkoušce právních čekatelů.

Vyhláška č. 188/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č. 303/2002 Sb., o výběru, přijímání a odborné přípravě justičních a právních čekatelů a o odborné justiční zkoušce a odborné závěrečné zkoušce právních čekatelů, ve znění vyhlášky č. 172/2003 Sb.