1. | Na konci poznámky pod čarou č. 1 se doplňuje věta „Směrnice Komise (EU) 2015/1480 ze dne 28. srpna 2015, kterou se mění několik příloh směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/107/ES a 2008/50/ES, kterými se stanoví pravidla pro referenční metody, ověřování údajů a umístění míst odběru vzorků při posuzování kvality vnějšího ovzduší.“. |
2. | V § 1 se na konci písmene b) slovo „a“ nahrazuje čárkou, na konci písmene c) se tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) | obsahové náležitosti protokolu o měření úrovně znečištění.“. |
|
3. | V § 3 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) | Obsahové náležitosti protokolu o měření úrovně znečištění jsou stanoveny v příloze č. 7 k této vyhlášce.“. |
|
4. | V § 4 odst. 2 větě druhé se za slova „Informace o“ vkládají slova „průměrných čtvrtletních“ a slova „ , uváděné jako průměrné hodnoty za posledních 12 měsíců,“ se zrušují. |
5. | Příloha č. 1 zní: „Příloha č. 1 k vyhlášce č. 330/2012 Sb. Cíle pro kvalitu údajů získaných posuzováním úrovně znečištění | SO2, NO2, NOx, CO | Benzen | Částice PM10, PM2,5, olovo | Troposférický ozon, související NO a NO2 | Benzo(a)pyren | As, Cd, Ni | PAH1), Plynná rtuť | Celková depozice | I. Stacionární měření | Nejistota | 15% | 25% | 25% | 15% | 50% | 40% | 50% | 70% | Minimální sběr údajů2) | 90% | 90% | 90% | 90% během letního období 75% během zimního období | 90% | 90% | 90% | 90% | Minimální časové pokrytí - městské prostředí a doprava - průmyslové lokality | - - | 35%3) 90% | - - | - - | 33%4) 33%4) | 50%4) 50%4) | - - | - - | II. Orientační měření5) | Nejistota | 25% | 30% | 50% | 30% | 50% | 40% | 50% | 70% | Minimální sběr údajů | 90% | 90% | 90% | 90% | 90% | 90% | 90% | 90% | Minimální časové pokrytí | 14%6) | 14%6) | 14%6) | >10% během letního období | 14%4) | 14%4) | 14%4) | 14%4) | III. Modelování | Nejistota7) pro - hodinové průměry - osmihodinové průměry - denní průměry - roční průměry | 50% 50% 50% 30% | - - - 50% | - - - 50% | 50% 50% - - | - - - 60% | - - - 60% | - - - 60% | - - - 60% |
Poznámky a vysvětlivky: 1) | Polycyklické aromatické uhlovodíky kromě benzo(a)pyrenu. | 2) | Požadavek minimálního sběru údajů a časového pokrytí nezahrnuje ztráty údajů v důsledku pravidelných kalibrací nebo normální údržby přístrojové techniky. | 3) | Rozloženo během celého roku tak, aby byly hodnoty reprezentativní pro různé klimatické a dopravní podmínky․ | 4) | Rozloženo během celého roku tak, aby hodnoty byly reprezentativní pro různé klimatické a antropogenní činnosti. | 5) | Orientační měření jsou měření prováděná s omezenou pravidelností, avšak splňující ostatní cíle týkající se kvality údajů. | 6) | Jedno namátkové měření v týdnu rovnoměrně rozložené během celého roku nebo v 8 týdnech rovnoměrně rozložených během roku. | 7) | U modelování se nejistota definuje jako maximální odchylka naměřených a vypočítaných úrovní koncentrace na 90 % jednotlivých měřicích míst za příslušné období ve vztahu k imisnímu limitu, přičemž se nebere v úvahu časové rozvržení událostí. Nejistota u modelování se považuje za platnou v oblasti příslušného imisního limitu. Stacionární měření, jež je třeba zvolit pro porovnání s výsledky modelování, musí být reprezentativní pro rozsah modelované situace.“. |
|
6. | V příloze č. 2 části B bodě 1 se věta „Alespoň jedno stacionární měření se umístí do předměstských lokalit v zónách, pokud je zde vyšší expozice populace.“ nahrazuje větou „Alespoň jedna stanice v zóně a aglomeraci se umístí v oblastech, kde může dojít k expozici obyvatelstva nejvyšší koncentraci tropo-sférického ozónu.“. |
7. | V příloze č. 3 bodě 2.1 se za slova „minimálně 270°“ vkládají slova „nebo 180° pro místa odběru v linii obytné zástavby“. |
8. | V příloze č. 3 se na konci textu bodu 2.2 doplňují slova „a jakékoli odchylky jsou řádně zdokumentovány“. |
9. | V příloze č. 3 bodě 2.5 se na konci textu písmene a) doplňují slova „; velkou křižovatkou se pro účely tohoto ustanovení rozumí křižovatka, která naruší plynulost dopravy a kde vznikají emise odlišné od ostatních částí silnice“. |
10. | V příloze č. 3 bod 3.1 zní: „3.1 | Dokumentují se postupy výběru míst a umístění všech měřicích míst v síti, a to včetně pořízení fotografie okolí měřicí lokality v hlavních světových stranách, a podrobné mapy. V případě orientačního měření nebo modelování musí dokumentace obsahovat podrobné informace o těchto metodách a o plnění požadavků uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce.“. |
|
11. | V příloze č. 3 bodě 3.2 se za slova „pravidelně přezkoumává“ vkládají slova „nejméně každých 5 let“ a na konci textu bodu se doplňují slova „, koncepce sítě a měřicích míst“. |
12. | V příloze č. 6 část A zní: „Část A Postupy pro odběr vzorků a provádění analýz při stacionárním měření 1.1. | Pro stacionární měření oxidu siřičitého se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 14212:2013 „Kvalita ovzduší - Normovaná metoda stanovení oxidu siřičitého ultrafialovou fluorescencí“. | 1.2. | Pro stacionární měření oxidu dusičitého a oxidů dusíku se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 14211:2013 „Kvalita ovzduší - Normovaná metoda stanovení oxidu dusičitého a oxidu dusnatého chemiluminiscencí“. | 1.3. | Pro odběr vzorků olova, arsenu, kadmia a niklu se použije referenční metoda podle bodu 1.4 této přílohy. Pro stacionární měření olova, arsenu, kadmia a niklu se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 14902:2006 „Kvalita ovzduší - Normovaná metoda stanovení Pb, Cd, As a Ni ve frakci PM10 aerosolových částic“. | 1.4. | Pro odběr vzorků a stacionární měření PM10 a PM25 se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 12341:2014 „Kvalita ovzduší - Referenční gravimetrická metoda stanovení hmotnostní koncentrace frakcí aerosolových částic PM10 a PM2,5“. | 1.5. | Pro odběr vzorků a stacionární měření benzenu se použije referenční metoda podle částí 1, 2, a 3 české technické normy ČSN EN 14662:2006 „Kvalita ovzduší - Normovaná metoda stanovení benzenu“. | 1.6. | Pro stacionární měření oxidu uhelnatého se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 14626:2012 „Kvalita ovzduší - Normovaná metoda stanovení oxidu uhelnatého nedisperzní infračervenou spektrometrií“. | 1.7. | Pro stacionární měření troposférického ozonu se použije referenční metoda podle české technické normy EN ČSN 14625:2013 „Kvalita ovzduší - Normovaná metoda stanovení ozonu ultrafialovou fotometrií“. | 1.8. | Pro odběr vzorků polycyklických aromatických uhlovodíků se použije referenční metoda podle bodu 1.4 této přílohy. Pro odběr vzorků a analýzu benzo(a)pyrenu se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 15549:2010 „Kvalita ovzduší - Normovaná metoda stanovení benzo(a)pyrenu ve venkovním ovzduší“. | 1.9. | Pro měření celkové rtuti ve vnějším ovzduší se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 15852:2010 „Kvalita venkovního ovzduší - Normovaná metoda pro stanovení celkové plynné rtuti“. Pro měření celkové depozice rtuti se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 15853:2010 „Kvalita venkovního ovzduší - Normovaná metoda pro stanovení depozice rtuti“. | 1.10. | Pro odběr vzorků a analýzu depozice benzo(a)pyrenu a dalších polycyklických aromatických uhlovodíků podle § 3 odst. 1 se použije referenční metoda podle technické normy ČSN EN 15980:2011 „Kvalita ovzduší - Stanovení depozice benzo[a]anthracenu, benzo[b]fluoranthenu, benzo[j]fluoranthenu, benzo[k]fluoranthenu, benzo[a]pyrenu, dibenzo[a,h]anthracenu a indeno[1,2,3-cd]pyrenu“. | 1.11. | Pro odběr vzorků deponovaného arsenu, kadmia a niklu se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 15841:2009 „Kvalita venkovního ovzduší - Normovaná metoda pro stanovení arsenu, kadmia, olova a niklu v atmosférické depozici“.“. |
|
13. | Za přílohu č. 6 se doplňuje příloha č. 7, která zní: „Příloha č. 7 k vyhlášce č. 330/2012 Sb. Obsahové náležitosti protokolu o měření úrovně znečištění 1. | Datum provedení měření úrovně znečištění a datum vystavení protokolu | 2. | Identifikace osoby provádějící měření úrovně znečištění, včetně informací umožňujících identifikaci oprávnění k provádění měření jako je autorizace a akreditace, byla-li udělena | 3. | Jméno a podpis osoby odpovědné za správnost a přesnost provedení měření | 4. | Účel měření úrovně znečištění | 5. | Typ a rozsah měření úrovně znečištění a doprovodných meteorologických veličin: metoda měření, odběru a zpracování vzorků a odkazy na normy a standardní operační postupy | 6. | Umístění měřicího místa v terénu včetně zeměpisných souřadnic a nadmořské výšky, popis lokality, typ a reprezentativnost lokality, porovnání s požadavky příslušných předpisů pro umisťování měřicího místa, stávající úroveň znečištění dané lokality dle databáze Informačního systému kvality ovzduší a map klouzavých pětiletých průměrných koncentrací znečišťujících látek | 7. | Popis meteorologických podmínek, zejména srážek, vlhkosti vzduchu, mlhy, teploty a rozptylových podmínek, při kterých bylo prováděno měření úrovně znečištění, resp. odběr vzorků pro následné laboratorní zpracování, lokalizace zdrojů znečišťování a dalších vlivů, které mohly přímo významně ovlivnit měření úrovně znečištění, jako jsou stacionární zdroje, pozemní komunikace, frekvence dopravy, otevřený oheň, stavební, zemědělská či jiná činnost s výrazným vlivem na znečištění ovzduší, a popis jejich vlivu | 8. | Kvalita dat, zejména zajištění správnosti a přesnosti odběru, manipulace, logistika a skladování odebraných vzorků a jejich laboratorní zpracování, vyhodnocení dat, zajištění kontroly a verifikace naměřených dat, nejistota měření, časová a prostorová reprezentativnost naměřených dat | 9. | Použitá přístrojová technika, zejména odběrová zařízení, měřidla, analyzátory a jejich rozsahy a přesnost, a popis zajištění metrologické návaznosti a způsob sběru dat | 10. | Oblast spolupráce, zejména identifikace spolupracující autorizované nebo akreditované osoby, předmět spolupráce stanovované znečišťující látky a metody stanovení | 11. | Výsledky měření úrovně znečištění, zejména verifikované hodnoty naměřených hmotnostních koncentrací z jednotlivých měření přepočtené na podmínky, za kterých je stanoven imisní limit, a vyjádřené v relevantní době průměrování, případně grafy průběhu, odpovídající imisní limit a podmínky, za jakých je stanoven, a nejistota tohoto měření | 12. | Soubory výsledků naměřených a doprovodných veličin | 13. | Seznam dokumentů použitých pro měření úrovně znečištění, zejména právních předpisů, norem, standardních operačních postupů, literatury a seznam zkratek, pokud jsou v protokolu použity“. |
|