Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

83/2017 Sb. znění účinné od 1. 4. 2017

83

 

VYHLÁŠKA

ze dne 17. března 2017,

kterou se mění vyhláška č. 330/2012 Sb., o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích

 

Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 5 odst. 6, § 30 odst. 4 a § 34 odst. 5 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší:

Čl. I

Vyhláška č. 330/2012 Sb., o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích, se mění takto:

1.

Na konci poznámky pod čarou č. 1 se doplňuje věta „Směrnice Komise (EU) 2015/1480 ze dne 28. srpna 2015, kterou se mění několik příloh směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/107/ES a 2008/50/ES, kterými se stanoví pravidla pro referenční metody, ověřování údajů a umístění míst odběru vzorků při posuzování kvality vnějšího ovzduší.“.

 

2.

V § 1 se na konci písmene b) slovo „a“ nahrazuje čárkou, na konci písmene c) se tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno d), které zní:

d)

obsahové náležitosti protokolu o měření úrovně znečištění.“.

 

3.

V § 3 se doplňuje odstavec 8, který zní:

(8)

Obsahové náležitosti protokolu o měření úrovně znečištění jsou stanoveny v příloze č. 7 k této vyhlášce.“.

 

4.

V § 4 odst. 2 větě druhé se za slova „Informace o“ vkládají slova „průměrných čtvrtletních“ a slova „ , uváděné jako průměrné hodnoty za posledních 12 měsíců,“ se zrušují.

 

5.

Příloha č. 1 zní:

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 330/2012 Sb.

Cíle pro kvalitu údajů získaných posuzováním úrovně znečištění

 

 

SO2, NO2,

NOx, CO

Benzen

Částice

PM10,

PM2,5,

olovo

Troposférický ozon,

související NO a NO2

Benzo(a)pyren

As,

Cd,

Ni

PAH1),

Plynná rtuť

Celková depozice

I. Stacionární měření

Nejistota

15%

25%

25%

15%

50%

40%

50%

70%

Minimální sběr údajů2)

90%

90%

90%

90% během letního období

75% během zimního období

90%

90%

90%

90%

Minimální časové pokrytí

- městské prostředí a doprava

- průmyslové lokality

 

-

-

 

35%3)

90%

 

-

-

 

-

-

 

33%4)

33%4)

 

50%4)

50%4)

 

-

-

 

-

-

II. Orientační měření5)

Nejistota

25%

30%

50%

30%

50%

40%

50%

70%

Minimální sběr údajů

90%

90%

90%

90%

90%

90%

90%

90%

Minimální časové pokrytí

14%6)

14%6)

14%6)

>10% během letního období

14%4)

14%4)

14%4)

14%4)

III. Modelování

Nejistota7) pro

- hodinové průměry

- osmihodinové průměry

- denní průměry

- roční průměry

 

50%

50%

50%

30%

 

-

-

-

50%

 

-

-

-

50%

 

50%

50%

-

-

 

-

-

-

60%

 

-

-

-

60%

 

-

-

-

60%

 

-

-

-

60%

 

Poznámky a vysvětlivky:

1)

Polycyklické aromatické uhlovodíky kromě benzo(a)pyrenu.

2)

Požadavek minimálního sběru údajů a časového pokrytí nezahrnuje ztráty údajů v důsledku pravidelných kalibrací nebo normální údržby přístrojové techniky.

3)

Rozloženo během celého roku tak, aby byly hodnoty reprezentativní pro různé klimatické a dopravní podmínky․

4)

Rozloženo během celého roku tak, aby hodnoty byly reprezentativní pro různé klimatické a antropogenní činnosti.

5)

Orientační měření jsou měření prováděná s omezenou pravidelností, avšak splňující ostatní cíle týkající se kvality údajů.

6)

Jedno namátkové měření v týdnu rovnoměrně rozložené během celého roku nebo v 8 týdnech rovnoměrně rozložených během roku.

7)

U modelování se nejistota definuje jako maximální odchylka naměřených a vypočítaných úrovní koncentrace na 90 % jednotlivých měřicích míst za příslušné období ve vztahu k imisnímu limitu, přičemž se nebere v úvahu časové rozvržení událostí. Nejistota u modelování se považuje za platnou v oblasti příslušného imisního limitu. Stacionární měření, jež je třeba zvolit pro porovnání s výsledky modelování, musí být reprezentativní pro rozsah modelované situace..

 

6.

V příloze č. 2 části B bodě 1 se věta „Alespoň jedno stacionární měření se umístí do předměstských lokalit v zónách, pokud je zde vyšší expozice populace.“ nahrazuje větou „Alespoň jedna stanice v zóně a aglomeraci se umístí v oblastech, kde může dojít k expozici obyvatelstva nejvyšší koncentraci tropo-sférického ozónu.“.

 

7.

V příloze č. 3 bodě 2.1 se za slova „minimálně 270°“ vkládají slova „nebo 180° pro místa odběru v linii obytné zástavby“.

 

8.

V příloze č. 3 se na konci textu bodu 2.2 doplňují slova „a jakékoli odchylky jsou řádně zdokumentovány“.

 

9.

V příloze č. 3 bodě 2.5 se na konci textu písmene a) doplňují slova „; velkou křižovatkou se pro účely tohoto ustanovení rozumí křižovatka, která naruší plynulost dopravy a kde vznikají emise odlišné od ostatních částí silnice“.

 

10.

V příloze č. 3 bod 3.1 zní:

3.1

Dokumentují se postupy výběru míst a umístění všech měřicích míst v síti, a to včetně pořízení fotografie okolí měřicí lokality v hlavních světových stranách, a podrobné mapy. V případě orientačního měření nebo modelování musí dokumentace obsahovat podrobné informace o těchto metodách a o plnění požadavků uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce.“.

 

11.

V příloze č. 3 bodě 3.2 se za slova „pravidelně přezkoumává“ vkládají slova „nejméně každých 5 let“ a na konci textu bodu se doplňují slova „, koncepce sítě a měřicích míst“.

 

12.

V příloze č. 6 část A zní:

Část A

Postupy pro odběr vzorků a provádění analýz při stacionárním měření

 

1.1.

Pro stacionární měření oxidu siřičitého se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 14212:2013 „Kvalita ovzduší - Normovaná metoda stanovení oxidu siřičitého ultrafialovou fluorescencí“.

1.2.

Pro stacionární měření oxidu dusičitého a oxidů dusíku se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 14211:2013 „Kvalita ovzduší - Normovaná metoda stanovení oxidu dusičitého a oxidu dusnatého chemiluminiscencí“.

1.3.

Pro odběr vzorků olova, arsenu, kadmia a niklu se použije referenční metoda podle bodu 1.4 této přílohy. Pro stacionární měření olova, arsenu, kadmia a niklu se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 14902:2006 „Kvalita ovzduší - Normovaná metoda stanovení Pb, Cd, As a Ni ve frakci PM10 aerosolových částic“.

1.4.

Pro odběr vzorků a stacionární měření PM10 a PM25 se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 12341:2014 „Kvalita ovzduší - Referenční gravimetrická metoda stanovení hmotnostní koncentrace frakcí aerosolových částic PM10 a PM2,5“.

1.5.

Pro odběr vzorků a stacionární měření benzenu se použije referenční metoda podle částí 1, 2, a 3 české technické normy ČSN EN 14662:2006 „Kvalita ovzduší - Normovaná metoda stanovení benzenu“.

1.6.

Pro stacionární měření oxidu uhelnatého se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 14626:2012 „Kvalita ovzduší - Normovaná metoda stanovení oxidu uhelnatého nedisperzní infračervenou spektrometrií“.

1.7.

Pro stacionární měření troposférického ozonu se použije referenční metoda podle české technické normy EN ČSN 14625:2013 „Kvalita ovzduší - Normovaná metoda stanovení ozonu ultrafialovou fotometrií“.

1.8.

Pro odběr vzorků polycyklických aromatických uhlovodíků se použije referenční metoda podle bodu 1.4 této přílohy. Pro odběr vzorků a analýzu benzo(a)pyrenu se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 15549:2010 „Kvalita ovzduší - Normovaná metoda stanovení benzo(a)pyrenu ve venkovním ovzduší“.

1.9.

Pro měření celkové rtuti ve vnějším ovzduší se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 15852:2010 „Kvalita venkovního ovzduší - Normovaná metoda pro stanovení celkové plynné rtuti“. Pro měření celkové depozice rtuti se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 15853:2010 „Kvalita venkovního ovzduší - Normovaná metoda pro stanovení depozice rtuti“.

1.10.

Pro odběr vzorků a analýzu depozice benzo(a)pyrenu a dalších polycyklických aromatických uhlovodíků podle § 3 odst. 1 se použije referenční metoda podle technické normy ČSN EN 15980:2011 „Kvalita ovzduší - Stanovení depozice benzo[a]anthracenu, benzo[b]fluoranthenu, benzo[j]fluoranthenu, benzo[k]fluoranthenu, benzo[a]pyrenu, dibenzo[a,h]anthracenu a indeno[1,2,3-cd]pyrenu“.

1.11.

Pro odběr vzorků deponovaného arsenu, kadmia a niklu se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 15841:2009 „Kvalita venkovního ovzduší - Normovaná metoda pro stanovení arsenu, kadmia, olova a niklu v atmosférické depozici“.“.

 

13.

Za přílohu č. 6 se doplňuje příloha č. 7, která zní:

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 330/2012 Sb.

Obsahové náležitosti protokolu o měření úrovně znečištění

1.

Datum provedení měření úrovně znečištění a datum vystavení protokolu

2.

Identifikace osoby provádějící měření úrovně znečištění, včetně informací umožňujících identifikaci oprávnění k provádění měření jako je autorizace a akreditace, byla-li udělena

3.

Jméno a podpis osoby odpovědné za správnost a přesnost provedení měření

4.

Účel měření úrovně znečištění

5.

Typ a rozsah měření úrovně znečištění a doprovodných meteorologických veličin: metoda měření, odběru a zpracování vzorků a odkazy na normy a standardní operační postupy

6.

Umístění měřicího místa v terénu včetně zeměpisných souřadnic a nadmořské výšky, popis lokality, typ a reprezentativnost lokality, porovnání s požadavky příslušných předpisů pro umisťování měřicího místa, stávající úroveň znečištění dané lokality dle databáze Informačního systému kvality ovzduší a map klouzavých pětiletých průměrných koncentrací znečišťujících látek

7.

Popis meteorologických podmínek, zejména srážek, vlhkosti vzduchu, mlhy, teploty a rozptylových podmínek, při kterých bylo prováděno měření úrovně znečištění, resp. odběr vzorků pro následné laboratorní zpracování, lokalizace zdrojů znečišťování a dalších vlivů, které mohly přímo významně ovlivnit měření úrovně znečištění, jako jsou stacionární zdroje, pozemní komunikace, frekvence dopravy, otevřený oheň, stavební, zemědělská či jiná činnost s výrazným vlivem na znečištění ovzduší, a popis jejich vlivu

8.

Kvalita dat, zejména zajištění správnosti a přesnosti odběru, manipulace, logistika a skladování odebraných vzorků a jejich laboratorní zpracování, vyhodnocení dat, zajištění kontroly a verifikace naměřených dat, nejistota měření, časová a prostorová reprezentativnost naměřených dat

9.

Použitá přístrojová technika, zejména odběrová zařízení, měřidla, analyzátory a jejich rozsahy a přesnost, a popis zajištění metrologické návaznosti a způsob sběru dat

10.

Oblast spolupráce, zejména identifikace spolupracující autorizované nebo akreditované osoby, předmět spolupráce stanovované znečišťující látky a metody stanovení

11.

Výsledky měření úrovně znečištění, zejména verifikované hodnoty naměřených hmotnostních koncentrací z jednotlivých měření přepočtené na podmínky, za kterých je stanoven imisní limit, a vyjádřené v relevantní době průměrování, případně grafy průběhu, odpovídající imisní limit a podmínky, za jakých je stanoven, a nejistota tohoto měření

12.

Soubory výsledků naměřených a doprovodných veličin

13.

Seznam dokumentů použitých pro měření úrovně znečištění, zejména právních předpisů, norem, standardních operačních postupů, literatury a seznam zkratek, pokud jsou v protokolu použity“.

Čl. II

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2017.

Ministr:

Mgr. Brabec v. r.