Aprobační zkouškou se ověřují odborné znalosti, znalosti systému zdravotnictví a základů práva ve vztahu k poskytování zdravotních služeb v České republice a schopnost odborně se vyjadřovat v českém jazyce v rozsahu nezbytně nutném k výkonu zdravotnického povolání, a to slovem i písmem. Aprobační zkouška se skládá z písemné, praktické a ústní části.

Jednotlivé části aprobační zkoušky a její celkový výsledek jsou hodnoceny výsledkem „prospěl“ nebo „neprospěl“. Pokud je uchazeč o vykonání aprobační zkoušky (dále jen „uchazeč“) v kterékoliv části aprobační zkoušky hodnocen výsledkem „neprospěl“, celkový výsledek aprobační zkoušky je hodnocen „neprospěl“ a Ministerstvo zdravotnictví (dále jen „ministerstvo“) podle § 34 odst. 4 zákona rozhodne o neuznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání. Vykonáním ústní části aprobační zkoušky s hodnocením „prospěl“ je úspěšně vykonána aprobační zkouška.

V případě, že uchazeč vykonal aprobační zkoušku, která byla hodnocena výsledkem „neprospěl“, avšak v jejím rámci vykonal praktickou část aprobační zkoušky, která byla hodnocena výsledkem „prospěl“, považuje se takto vykonaná praktická část aprobační zkoušky za úspěšně vykonanou v dalším řízení o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta v České republice (dále jen „řízení o uznání způsobilosti k výkonu povolání“), pokud uchazeč podá v jeho rámci přihlášku k vykonání písemné části aprobační zkoušky do 5 let ode dne, kterým byla praktická část aprobační zkoušky vykonána; v takovém případě se § 6 odst․ 1 nepoužije.

Průběh a hodnocení jednotlivých částí aprobační zkoušky a celkové hodnocení aprobační zkoušky se zaznamená v protokolu o aprobační zkoušce.

Písemná a ústní část aprobační zkoušky se konají ve zkouškových obdobích, která stanoví ministerstvo. Písemná a ústní část aprobační zkoušky se konají vždy nejméně dvakrát ročně. Zkouškové období, zkušební okruhy k písemné části aprobační zkoušky, seznam zkušebních otázek k ústní části aprobační zkoušky a seznam doporučené literatury ministerstvo zveřejní na svých internetových stránkách vždy nejpozději do 31. prosince pro následující kalendářní rok.

Přihlášku k vykonání písemné nebo ústní části aprobační zkoušky podává uchazeč ministerstvu. Přihláška obsahuje náležitosti podání podle správního řádu a lze ji také podat na formuláři zveřejněném na internetových stránkách ministerstva. K přihlášce k ústní části aprobační zkoušky uchazeč přiloží potvrzení o absolvování praktické části aprobační zkoušky podle § 5 odst. 3; to neplatí, pokud jde o situaci uvedenou v § 1 odst. 3.

Současně s žádostí o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lze podat přihlášku k vykonání písemné části aprobační zkoušky.

Ministerstvo pozve uchazeče k vykonání příslušné části aprobační zkoušky, pokud je přihláška doručena ministerstvu nejméně 3 měsíce před prvním dnem daného zkouškového období pro příslušnou část aprobační zkoušky. Ministerstvo sdělí v listinné podobě uchazeči místo a konkrétní termín konání příslušné části aprobační zkoušky nejméně 30 dnů předem.

Před zahájením písemné části aprobační zkoušky uchazeč prokáže osobě, která konání této zkoušky administrativně zajišťuje, svoji totožnost a předloží doklad o zaplacení úhrady nákladů spojených s organizací písemné části aprobační zkoušky. Předložení dokladu totožnosti a dokladu o zaplacení úhrady nákladů spojených s organizací této části aprobační zkoušky se zaznamená do protokolu o aprobační zkoušce.

Písemná část aprobační zkoušky se provádí elektronickou formou. Osoba konající dozor nad konáním písemné části aprobační zkoušky (dále jen „osoba konající dozor“) seznámí uchazeče před zahájením písemné části aprobační zkoušky s podmínkami jejího vykonání.

Písemná část aprobační zkoušky je neveřejná.

Písemná část aprobační zkoušky se skládá z testu, kterým se ověřují odborné znalosti, a testu, kterým se ověřují znalosti systému zdravotnictví a základů práva ve vztahu k poskytování zdravotních služeb v České republice.

Písemný test k ověření odborných znalostí obsahuje 120 otázek. Ke každé otázce jsou přiřazeny odpovědi, z nichž může být správná jedna nebo více odpovědí. Pro úspěšné vykonání písemného testu je zapotřebí správně zodpovědět nejméně 70 % otázek, přičemž za správně zodpovězenou otázku se považuje ta, která bude mít označeny všechny správné odpovědi.

Písemný test k ověření znalosti systému zdravotnictví a základů práva ve vztahu k poskytování zdravotních služeb v České republice obsahuje 50 otázek. Ke každé otázce jsou přiřazeny odpovědi, z nichž může být správná jedna nebo více odpovědí. Pro úspěšné vykonání písemného testu je zapotřebí správně zodpovědět nejméně 70 % otázek, přičemž za správně zodpovězenou otázku se považuje ta, která bude mít označeny všechny správné odpovědi.

Doba trvání písemného testu k ověření odborných znalostí je 2 hodiny. Doba trvání písemného testu k ověření znalosti systému zdravotnictví a základů práva ve vztahu k poskytování zdravotních služeb v České republice je 50 minut.

Uchazeč nejdříve vykoná písemný test uvedený v odstavci 2. V případě, že tento test úspěšně nevykoná, k testu uvedenému v odstavci 3 již nepřistupuje a písemná část aprobační zkoušky je hodnocena výsledkem „neprospěl“.

Uchazeč je povinen vypracovat písemnou část aprobační zkoušky samostatně. Uchazeč se může v průběhu písemné části zkoušky s dotazy obracet pouze na osobu konající dozor. Porušení povinnosti vypracovat písemnou část aprobační zkoušky samostatně a neuposlechnutí pokynů osoby konající dozor k vlastnímu průběhu písemné části aprobační zkoušky je důvodem k vyloučení uchazeče ze zkoušky; o tom bezprostředně rozhodne osoba konající dozor. V případě vyloučení uchazeče z písemné části aprobační zkoušky je tato část aprobační zkoušky hodnocena výsledkem „neprospěl“.

Pokud uchazeč úspěšně vykonal oba testy, je písemná část aprobační zkoušky hodnocena výsledkem „prospěl“. V takovém případě ministerstvo vydá uchazeči rozhodnutí o povolení k výkonu odborné praxe praktické části aprobační zkoušky podle § 36 odst. 3 zákona; to neplatí, pokud jde o situaci uvedenou v § 1 odst. 4.

Praktická část aprobační zkoušky se skládá z absolvování odborné praxe a z vypracování případových studií a uskutečňuje se podle obsahu a podmínek odborné praxe zveřejněných ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví a vzdělávacího programu praktické části aprobační zkoušky (dále jen „podmínky praktické části aprobační zkoušky“) v zařízení akreditovaném podle § 13 zákona.

Odbornou praxi uchazeč absolvuje v délce 6 měsíců v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby pod přímým odborným vedením lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta podle § 36 odst. 5 zákona.

Akreditované zařízení, v němž uchazeč praktickou část aprobační zkoušky absolvoval, vydá uchazeči potvrzení o jejím absolvování v listinné podobě; v potvrzení se uvede

Ministerstvo po obdržení přihlášky k vykonání ústní části aprobační zkoušky posoudí, zda uchazeč absolvoval praktickou část aprobační zkoušky v souladu se zákonem, touto vyhláškou a podmínkami praktické části aprobační zkoušky. Pokud uchazeč absolvoval praktickou část aprobační zkoušky v souladu se zákonem, touto vyhláškou a podmínkami praktické části aprobační zkoušky, ministerstvo praktickou část aprobační zkoušky zhodnotí výsledkem „prospěl“ a vydá o tom uchazeči osvědčení. V osvědčení ministerstvo uvede den, kterým byla praktická část aprobační zkoušky vykonána.

Pokud uchazeč nevykonal praktickou část aprobační zkoušky v souladu se zákonem, touto vyhláškou a podmínkami praktické části aprobační zkoušky, ministerstvo zhodnotí praktickou část aprobační zkoušky výsledkem „neprospěl“. Hodnocení výsledkem „neprospěl“ ministerstvo zaznamená do protokolu o aprobační zkoušce a uvede, které z podmínek stanovených zákonem, touto vyhláškou a podmínkami praktické části aprobační zkoušky pro úspěšné vykonání praktické části aprobační zkoušky uchazeč nesplnil.

Ústní část aprobační zkoušky se koná před zkušební komisí, která má nejméně 3 členy. Členové zkušební komise zvolí ze svého středu předsedu, který řídí jednání zkušební komise a odpovídá za její činnost. Tuto volbu lze opakovat dvakrát. Pokud se nepodaří zvolit předsedu ani při třetí volbě, určí se losem.

Alespoň jeden člen zkušební komise je vždy jmenován na návrh

Ústní části aprobační zkoušky mohou být přítomni pouze lékaři, zubní lékaři nebo farmaceuti vykonávající přímé odborné vedení nad uchazečem v rámci odborné praxe a dále osoby, které konání zkoušky administrativně zajišťují, a to s výjimkou porady o výsledku ústní zkoušky, která je neveřejná.

Před zahájením ústní části aprobační zkoušky uchazeč prokáže svoji totožnost před zkušební komisí a předloží doklad o zaplacení úhrady nákladů spojených s organizací ústní zkoušky. Předložení dokladu totožnosti a dokladu o zaplacení úhrady nákladů spojených s organizací ústní části aprobační zkoušky se zaznamená do protokolu o aprobační zkoušce.

Ústní část aprobační zkoušky se zahajuje obhajobou 1 případové studie, kterou uchazeč vypracoval v průběhu praktické části aprobační zkoušky a kterou vybere zkušební komise. V případě, že při obhajobě této případové studie nebyla odpověď na některou z otázek zadaných zkušební komisí dostačující, ale uchazeč neprokázal zásadní neznalosti, zkušební komise položí uchazeči 1 doplňující otázku týkající se dalších z uchazečem vypracovaných případových studií.

Ústní část aprobační zkoušky pokračuje zodpovězením odborných otázek, které si uchazeč vylosuje z jednotlivých předmětů ústní části aprobační zkoušky. Po vylosování otázek poskytne zkušební komise uchazeči přiměřený čas na přípravu odpovědi, nejméně však 15 minut. V případě, že při ústní části aprobační zkoušky nebyla odpověď na některou z vylosovaných otázek dostačující, ale uchazeč neprokázal zásadní neznalosti, zkušební komise položí uchazeči 1 doplňující otázku.

Průběh ústní části aprobační zkoušky, znění zadaných a vylosovaných otázek, včetně případných doplňujících otázek, se zaznamená do protokolu o aprobační zkoušce.

Zkušební komise rozhoduje o výsledku ústní části aprobační zkoušky hlasováním. V případě nerozhodného výsledku rozhoduje hlas předsedy zkušební komise. Výsledek ústní části aprobační zkoušky se zaznamenává do protokolu o aprobační zkoušce.

Zkušební komise v návaznosti na výsledek ústní části aprobační zkoušky vyhlásí uchazečům, kteří se ústní části aprobační zkoušky účastnili, celkové hodnocení aprobační zkoušky, a to výsledkem „prospěl“ nebo „neprospěl“.

Nemůže-li se uchazeč dostavit k písemné nebo ústní části aprobační zkoušky v termínu, který byl uchazeči sdělen, může svou neúčast omluvit ministerstvu. Omluvu, k níž připojí svůj podpis, zašle uchazeč ministerstvu; omluvu lze podat také na formuláři uveřejněném na internetových stránkách ministerstva. Omluva je učiněna dnem, kdy byla doručena ministerstvu.

Uchazeč je omluven, pokud je

Pokud uchazeč odstoupí od písemné nebo ústní části aprobační zkoušky po jejím zahájení, je tato část aprobační zkoušky hodnocena výsledkem „neprospěl“.

Nedostaví-li se uchazeč k písemné nebo ústní části aprobační zkoušky bez omluvy, je příslušná část aprobační zkoušky hodnocena výsledkem „neprospěl“.

Uchazeč, který podal žádost o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta v České republice a současně přihlášku k vykonání aprobační zkoušky přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, a přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky úspěšně nevykonal aprobační zkoušku, vykoná jednotlivé části aprobační zkoušky podle této vyhlášky, není-li dále stanoveno jinak.

Jestliže uchazeč vykonal první a druhou část aprobační zkoušky, které byly hodnoceny výsledkem „prospěl“ podle vyhlášky č. 188/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, považuje se úspěšné vykonání těchto částí za úspěšně vykonanou písemnou část aprobační zkoušky podle této vyhlášky.

Pokud uchazeč vykonal první nebo druhou část aprobační zkoušky, která byla hodnocena výsledkem „prospěl“ podle vyhlášky č. 188/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, považuje se takto vykonaná část aprobační zkoušky za úspěšně vykonaný test písemné části aprobační zkoušky podle této vyhlášky obsahem odpovídající úspěšně vykonané části aprobační zkoušky podle vyhlášky č. 188/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, nejdéle však 2 roky ode dne, kdy tuto část aprobační zkoušky úspěšně vykonal.

Uchazeč, kterému bylo vydáno rozhodnutí o povolení k výkonu odborné praxe lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, a který nedokončil praktickou část aprobační zkoušky přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, dokončí ji podle vyhlášky č. 188/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky; takto vykonaná praktická část aprobační zkoušky se považuje za úspěšně vykonanou praktickou část aprobační zkoušky podle této vyhlášky.

Praktická část aprobační zkoušky, kterou uchazeč zahájil a dokončil podle vyhlášky č. 188/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se považuje za úspěšně vykonanou praktickou část aprobační zkoušky podle této vyhlášky.