189/2018 Sb. znění účinné od 1. 1. 2021 do 19. 5. 2022

změněno	s účinností od	poznámka
nařízením č. 492/2020 Sb.	1.1.2021

189

NAŘÍZENÍ VLÁDY

ze dne 15. srpna 2018

o kritériích udržitelnosti biopaliv a snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot

Vláda nařizuje podle § 19 odst. 12, § 20a odst. 7, § 20b odst. 5 a § 21 odst. 13 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění zákona č. 172/2018 Sb., (dále jen „zákon“):

§ 1

Předmět úpravy

Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie¹ a upravuje

a)	kritéria udržitelnosti biopaliv,
b)	základní hodnotu produkce emisí skleníkových plynů pro fosilní pohonné hmoty,
c)	způsob výpočtu emisí skleníkových plynů z pohonných hmot pro dopravní účely a elektřiny pro dopravní účely,
d)	obsahové náležitosti zprávy o emisích,
e)	požadavky na biopaliva, která mají nízký dopad v souvislosti s nepřímou změnou ve využívání půdy,
f)	podmínky ověření snížení emisí z těžby,
g)	požadavky na systém kvality a systém hmotnostní bilance zabezpečující plnění kritérií udržitelnosti a náležitosti dokumentace pěstitele biomasy,
h)	náležitosti certifikátů podle § 21 odst. 1 až 3 zákona,
i)	náležitosti samostatného prohlášení pěstitele biomasy o splnění kritérií udržitelnosti, dílčího prohlášení o shodě s kritérii udržitelnosti a prohlášení o shodě s kritérii udržitelnosti a
j)	obsahové náležitosti dokladu o snížení emisí z těžby.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto nařízení se rozumí

odpadem odpad podle zákona o odpadech² s výjimkou látek, které byly záměrně změněny nebo kontaminovány, aby se staly odpadem,

lignocelulózovou vláknovinou vláknovina obsahující lignin, celulózu a hemicelulózu,

nepotravinářskou celulózovou vláknovinou vstupní suroviny skládající se především z celulózy a hemicelulózy a mající nižší obsah ligninu než lignocelulózové vláknoviny,

zbytkem ze zpracování látka, která není konečným produktem, jenž má být přímo vyroben v procesu výroby; nejedná se o primární cíl výrobního procesu a proces nebyl záměrně upraven pro jeho výrobu,

obnovitelnými kapalnými a plynnými palivy nebiologického původu používanými v odvětví dopravy jiná kapalná nebo plynná paliva než biopaliva, jejichž energetický obsah je získáván z jiných obnovitelných zdrojů energie než z biomasy a která jsou používána v dopravě,

biopaliva s nízkým dopadem v souvislosti s nepřímou změnou ve využití půdy biopaliva, jejichž vstupní suroviny byly vyprodukovány v režimech, které omezují vytěsňování produkce pro jiné účely, než je výroba biopaliv, a která byla vyrobena v souladu s kritérii udržitelnosti,

zbytky ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví zbytky, které pocházejí přímo ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví; nezahrnují zbytky ze souvisejících odvětví nebo zpracování,

trvalými kulturami víceleté plodiny, jejichž kmen se zpravidla nesklízí ročně,

přírodní živicí zdroj rafinérské suroviny, který se vyznačuje tím, že

1.	v ložisku na místě těžby vykazuje hustotu podle Amerického ropného institutu (API) v hodnotě 10° nebo méně v souladu se zkušební metodou D287 Americké společnosti pro zkoušení a materiály,
2.	jeho průměrná roční hodnota viskozity za teploty panující v ložisku přesahuje hodnotu vypočtenou podle rovnice: viskozita (v centipoisech) = 518,98^e-0,038T; kde T je teplota ve stupních Celsia,
3.	spadá pod definici dehtových písků pod kódem kombinované nomenklatury (KN) 2714 uvedeným v nařízení Rady (EHS) ze dne 23. července 1987 č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, v platném znění, a
4.	mobilizace zdroje této suroviny se dosahuje těžebním vrtem nebo tepelně podporovanou gravitační drenáží, přičemž tepelná energie se získává převážně z jiných zdrojů, než je samotná těžená surovina,

ropnou břidlicí zdroj rafinérské suroviny, který se nachází ve skalním ložisku, obsahuje pevné kerogeny a spadá pod definici ropné břidlice pod kódem KN 2714 uvedeným v nařízení Rady (EHS) č. 2658/87; mobilizace zdroje suroviny se dosáhne těžebním vrtem nebo tepelně podporovanou gravitační drenáží,

konvenční ropou zdroj rafinérské suroviny, který v ložisku na místě původu vykazuje hustotu podle Amerického ropného institutu (API) v hodnotě vyšší než 10° v souladu se zkušební metodou ASTM D287 a který nespadá pod definici kódu KN 2714 uvedeného v nařízení Rady (EHS) č. 2658/87.

§ 3

Kritéria udržitelnosti biopaliv

(1)

Biopaliva splňují kritéria udržitelnosti, pokud

a)	vykazují úsporu emisí skleníkových plynů podle odstavce 3,
b)	biomasa použitá k jejich výrobě splňuje kritéria udržitelnosti uvedená v § 4 a
c)	biomasa použitá k jejich výrobě byla vypěstována v souladu s požadavky a normami podle společných pravidel pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky Evropské unie³, jde-li o biomasu vypěstovanou na území členského státu Evropské unie.

(2)

Biopaliva vyrobená z odpadu nebo zbytků, které nepocházejí ze zemědělství, akvakultury, rybolovu nebo lesnictví, splňují kritéria udržitelnosti, pokud vykazují úsporu emisí skleníkových plynů podle odstavce 3.

(3)

Úspora emisí skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu biopaliva oproti emisím skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu referenční fosilní pohonné hmoty musí činit nejméně

a)	35 % do 31. prosince 2017 v případě biopaliv vyrobených ve zpracovatelském zařízení uvedeném do provozu do 5. října 2015 včetně,
b)	50 % od 1. ledna 2018 v případě biopaliv vyrobených ve zpracovatelském zařízení uvedeném do provozu do 5. října 2015 včetně, nebo
c)	60 % v případě biopaliv vyrobených ve zpracovatelském zařízení uvedeném do provozu po 5. říjnu 2015.

(4)

a)	použitím standardních hodnot úspor emisí skleníkových plynů pro biopaliva uvedených v části A přílohy č. 1 k tomuto nařízení,
b)	výpočtem ze skutečných hodnot emisí skleníkových plynů při používání biopaliv zjištěných způsobem uvedeným v části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení, nebo
c)	výpočtem podle vzorců uvedených v bodech 1 a 3 části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení za použití některých dílčích standardních hodnot emisí skleníkových plynů pro biopaliva uvedených v části C přílohy č. 1 k tomuto nařízení.

(5)

Hodnota emisí skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu referenční fosilní pohonné hmoty činí 83,8 gCO_2ekv/MJ.

§ 4

Kritéria udržitelnosti biomasy

(1)

Biomasa splňující kritéria udržitelnosti nesmí pocházet z půdy, která měla ke dni 1. ledna 2008 nebo později jeden z uvedených statusů:

les a jiná zalesněná plocha s původními druhy, kde nejsou žádné viditelné známky lidské činnosti a kde nejsou významně narušeny ekologické procesy,

oblast stanovená

právním předpisem⁴ nebo příslušným orgánem k účelům ochrany přírody, pokud pěstování biomasy zasahuje do tohoto účelu, nebo

rozhodnutím Evropské komise podle čl. 7c odst. 5 ve spojení s čl. 7b odst. 3 písm. b) bodem ii) směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES ze dne 13. října 1998 o jakosti benzinu a motorové nafty a o změně směrnice Rady 93/12/EHS, v platném znění, za účelem ochrany vzácných nebo ohrožených ekosystémů nebo druhů, pokud pěstování biomasy zasahuje do uvedených účelů ochrany přírody, nebo

vysoce biologicky rozmanitý travní porost určený podle přímo použitelného předpisu Evropské unie stanovujícího kritéria a zeměpisné oblasti k určení vysoce biologicky rozmanitých travních porostů⁵, a to

1.	travní porost, který by bez lidského zásahu zůstal zachován jako takový a který stále vykazuje přirozené složení druhů a ekologické charakteristiky a procesy, nebo
2.	porost, který by bez lidského zásahu nezůstal zachován jako travní porost a je druhově bohatý a neznehodnocený, pokud není prokázáno, že získávání biomasy je nezbytné k uchování statusu travního porostu.

(2)

Biomasa splňující kritéria udržitelnosti nesmí pocházet z půdy, která byla ke dni 1. ledna 2008

a)	půdou pokrytou nebo nasycenou vodou trvale nebo po významnou část roku,
b)	plochou o rozloze větší než 1 hektar se stromy vyššími než 5 metrů a pokryvem koruny tvořícím více než 30 % nebo se stromy schopnými dosáhnout těchto limitů v daném místě, nebo
c)	plochou o rozloze větší než 1 hektar se stromy vyššími než 5 metrů a pokryvem koruny tvořícím 10 až 30 % nebo se stromy schopnými dosáhnout těchto limitů v daném místě, pokud není prokázáno, že při uplatnění způsobu výpočtu stanoveného v části B přílohy č․ 1 k tomuto nařízení je zásoba uhlíku v oblasti předtím, než došlo k přeměně půdy, a po její přeměně taková, že by podmínky stanovené v § 3 odst. 3 byly splněny.

(3)

Ustanovení odstavce 2 se nepoužije, má-li půda stále status uvedený v odstavci 2 písm. a), b) nebo c) nebo jej měla v době, kdy byla biomasa získána.

(4)

Biomasa splňující kritéria udržitelnosti nesmí pocházet z půdy, která byla ke dni 1. ledna 2008 rašeliništěm, pokud není prokázáno, že její pěstování a získávání nezahrnuje odvodňování dříve neodvodňované půdy.

§ 5

Základní hodnota produkce emisí skleníkových plynů pro fosilní pohonné hmoty a způsob výpočtu emisí skleníkových plynů z pohonných hmot pro dopravní účely a elektřiny pro dopravní účely

(1)	Základní hodnota produkce emisí skleníkových plynů pro fosilní pohonné hmoty činí 94,1 gCO_2ekv/MJ.
(2)	Způsob výpočtu emisí skleníkových plynů z pohonných hmot pro dopravní účely a elektřiny pro dopravní účely je stanoven v příloze č. 2 k tomuto nařízení.

§ 6

Obsahové náležitosti zprávy o emisích

(1)

Zpráva o emisích musí obsahovat informace o

a)	celkovém množství každého druhu dodané pohonné hmoty pro dopravní účely a elektřiny pro dopravní účely,
b)	množství emisí skleníkových plynů na jednotku energie obsaženou v dodaných druzích pohonných hmot pro dopravní účely a elektřiny pro dopravní účely a pro informativní účely rovněž o množství předběžně odhadovaných emisí skleníkových plynů z biopaliv vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy uvedeném v příloze č. 3 k tomuto nařízení,
c)	způsobech výroby biopaliv a množství biopaliv vyrobených z potravinářské biomasy a
d)	souhrnném snížení emisí z těžby spolu s informacemi uvedenými pod body 1 až 7 části E přílohy č. 6 k tomuto nařízení.

(2)

V případě použití více druhů vstupních surovin se uvádí množství konečného produktu vyrobeného v příslušném zpracovatelském zařízení v předmětném roce, za který se podává zpráva o emisích, u každé z těchto vstupních surovin.

§ 7

Požadavky na biopaliva, která mají nízký dopad v souvislosti s nepřímou změnou ve využívání půdy

Požadavky na biopaliva, která mají nízký dopad v souvislosti s nepřímou změnou ve využívání půdy, jsou stanoveny v příloze č. 4 k tomuto nařízení.

§ 8

Podmínky ověření snížení emisí z těžby

Pro ověření snížení emisí z těžby musí být splněny tyto podmínky:

a)	snížení emisí z těžby je stanoveno v souladu s postupem, který co nejpřesněji odráží skutečnou produkci emisí skleníkových plynů vzniklých při těžbě, je reprezentativní a stanovení produkce je provedeno osobou, která je dostatečně odborně způsobilá; tento postup se považuje za dodržený, je-li postupováno podle určených technických norem⁶,
b)	snížení emisí z těžby a základní hodnoty produkce emisí jsou sledovány, jsou o nich podávány zprávy, jsou stanovovány postupem, který věrohodným způsobem určí produkci emisí skleníkových plynů z těžby; tento postup se považuje za dodržený, je-li postupováno podle určené technické normy⁶, a vykázané výsledky jsou rovnocenně spolehlivé jako údaje stanovené v nařízení Komise (EU) č. 600/2012 ze dne 21. června 2012 o ověřování výkazů emisí skleníkových plynů a výkazů tunokilometrů a akreditaci ověřovatelů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, a v nařízení Komise (EU) č. 601/2012 ze dne 21. června 2012 o monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, v platném znění, a
c)	ověření způsobu stanovení snížení emisí z těžby je provedeno postupem, který věrohodným způsobem prokáže, že způsob stanovení snížení emisí z těžby je dostatečný pro stanovení skutečné produkce emisí skleníkových plynů z těžby; tento postup se považuje za dodržený, je-li postupováno podle určených technických norem⁶.

§ 9

Požadavky na systém kvality a systém hmotnostní bilance zabezpečující plnění kritérií udržitelnosti a náležitosti dokumentace pěstitele biomasy

(1)

Systém kvality musí v jakémkoliv okamžiku umožňovat prokázání původu biomasy, meziproduktů a samotných biopaliv a musí zahrnovat

a)	zavedení a vykazování systému hmotnostní bilance prokazujícího plně původ biomasy, meziproduktů nebo samotných biopaliv splňujících kritéria udržitelnosti při jejich mísení s produkty, které nesplňují kritéria udržitelnosti,
b)	vedení evidence příchozích a odchozích produktů a jejich evidenční provázání na přijatá samostatná prohlášení, přijatá a vydaná dílčí prohlášení o shodě a přijatá a vydaná prohlášení o shodě s kritérii udržitelnosti,
c)	uchovávání evidence podle písmene b) po dobu nejméně 5 let od přijetí nebo odeslání dodávky a
d)	vedení evidence vnitropodnikových procesů zajišťujících správnost a průkaznost postupů podle písmen a) a b).

(2)

Systém hmotnostní bilance musí umožňovat, aby dodávky biomasy, meziproduktů nebo biopaliv, které splňují kritéria udržitelnosti, byly míseny, přestože vykazují rozdílnou produkci emisí skleníkových plynů, a dále musí zajistit, aby

a)	informace ohledně hmotností i produkce emisí skleníkových plynů u jednotlivých příchozích dodávek biomasy, meziproduktů nebo biopaliv byly součástí dokumentace doprovázející směs,
b)	součet hmotností i produkce emisí skleníkových plynů u dodávek splňujících kritéria udržitelnosti přidaných do směsi se rovnal nebo byl větší než součet hmotností i produkce emisí skleníkových plynů dodávek splňujících kritéria udržitelnosti odebraných ze směsi; tyto bilance musí být uzavřeny vždy nejpozději k poslednímu dni platnosti certifikátu podle § 21 odst. 1 až 3 zákona, ne však dříve než 30 dní před koncem jeho platnosti; příchozí a odchozí dodávky biomasy, meziproduktů nebo biopaliv, které byly nakoupeny nebo prodány po dni uzavření bilancí do posledního dne platnosti certifikátu včetně, se započítávají do následujícího bilančního období,
c)	v případě smíchání produktů splňujících kritéria udržitelnosti s produkty, které tato kritéria nesplňují, množství produktů splňujících kritéria udržitelnosti přidaných do směsi bylo zjištěno předem a množství produktů, které budou ze směsi odebrány a mají sloužit jako produkty splňující kritéria udržitelnosti, nebylo vyšší než množství produktů splňujících kritéria udržitelnosti do směsi přidaných.

(3)

Náležitosti evidence podle odstavce 1 písm. b) a d) jsou stanoveny v části A přílohy č. 5 k tomuto nařízení.

(4)

Náležitosti dokumentace pěstitele biomasy jsou stanoveny v části B přílohy č. 5 k tomuto nařízení.

§ 10

Náležitosti certifikátů podle § 21 odst. 1 až 3 zákona, samostatného prohlášení pěstitele biomasy o splnění kritérií udržitelnosti, dílčího prohlášení o shodě s kritérii udržitelnosti, prohlášení o shodě s kritérii udržitelnosti a obsahové náležitosti dokladu o snížení emisí z těžby

(1)	Náležitosti certifikátů podle § 21 odst. 1 až 3 zákona jsou stanoveny v části A přílohy č. 6 k tomuto nařízení.
(2)	Náležitosti samostatného prohlášení pěstitele biomasy o splnění kritérií udržitelnosti, náležitosti dílčího prohlášení o shodě s kritérii udržitelnosti a náležitosti prohlášení o shodě s kritérii udržitelnosti jsou stanoveny v částech B až D přílohy č. 6 k tomuto nařízení.
(3)	Obsahové náležitosti dokladu o snížení emisí z těžby jsou stanoveny v části E přílohy č. 6 k tomuto nařízení.

§ 11

Přechodná ustanovení

(1)

Pro účely plnění povinnosti stanovené v § 20 odst. 1 zákona a pro účely výpočtu pokuty podle § 25 odst. 8 zákona se pro rok 2018 použije základní hodnota produkce emisí skleníkových plynů pro fosilní pohonné hmoty uvedená v § 4 nařízení vlády č. 351/2012 Sb., o kritériích udržitelnosti biopaliv, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. Tato hodnota se pro rok 2018 použije i pro váženou produkci emisí skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu motorového benzinu a motorové nafty namísto hodnot obsažených v tabulce v bodě 7 přílohy č. 2 k tomuto nařízení.

(2)

Součástí zprávy o emisích za rok 2018 je i vyhodnocení plnění povinnosti stanovené v § 20 odst. 1 zákona, a to pouze pro informativní účely; pro účely tohoto vyhodnocení se použije toto nařízení.

§ 12

Zrušovací ustanovení

Nařízení vlády č. 351/2012 Sb., o kritériích udržitelnosti biopaliv, se zrušuje.

§ 13

Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. září 2018.

Předseda vlády:

Ing. Babiš v. r.

Ministr životního prostředí:

Mgr. Brabec v. r.

Příloha č. 1

STANOVENÍ ÚSPORY EMISÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ VZNIKLÝCH BĚHEM ÚPLNÉHO ŽIVOTNÍHO CYKLU BIOPALIV

A. Standardní hodnoty

	Způsob výroby biopaliva	Standardní hodnoty úspor emisí skleníkových plynů	Standardní hodnoty emisí skleníkových plynů [gCO_2ekv/MJ]
1.	Ethanol z řepy cukrové	52%	40
2.	Ethanol z pšenice (procesní palivo nespecifikováno)	16%	70
3.	Ethanol z pšenice (lignit jako procesní palivo v kogenerační jednotce)	16%	70
4.	Ethanol z pšenice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)	34%	55
5.	Ethanol z pšenice (zemní plyn jako procesní palivo v kogenerační jednotce)	47%	44
6.	Ethanol z pšenice (sláma jako procesní palivo v kogenerační jednotce)	69%	26
7.	Ethanol z kukuřice vyrobený v Evropské unii (zemní plyn jako procesní palivo v kogenerační jednotce)	49%	43
8.	Ethanol z cukrové třtiny	71%	24
9.	Podíl z obnovitelných zdrojů ethyl-terc. butyletheru (ETBE)	Stejné jako u výrobního postupu použitého pro ethanol	Stejné jako u výrobního postupu použitého pro ethanol
10.	Podíl z obnovitelných zdrojů terč. amylethyletheru (TAEE)	Stejné jako u výrobního postupu použitého pro ethanol	Stejné jako u výrobního postupu použitého pro ethanol
11.	Bionafta z řepkového semene	38%	52
12.	Bionafta ze slunečnice	51%	41
13.	Bionafta ze sójových bobů	31%	58
14.	Bionafta z palmového oleje (proces nespecifikován)	19%	68
15.	Bionafta z palmového oleje (proces se zachycováním methanu ve výrobně)	56%	37
16.	Bionafta z odpadního rostlinného nebo živočišného oleje^*)	83%	14
17.	Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepkového semene	47%	44
18.	Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnice	62%	32
19.	Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces nespecifikován)	26%	62
20.	Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním methanu ve výrobně)	65%	29
21.	Čistý rostlinný olej z řepkového semene	57%	36
22.	Bioplyn z organického komunálního odpadu jako stlačený zemní plyn	73%	23
23.	Bioplyn z vlhké mrvy jako stlačený zemní plyn	81%	16
24.	Bioplyn ze suché mrvy jako stlačený zemní plyn	82%	15
25.	Ethanol z pšeničné slámy	85%	13
26.	Ethanol z odpadního dřeva	74%	22
27.	Ethanol z pěstovaných dřevin	70%	25
28.	Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou z odpadního dřeva	95%	4
29.	Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou z pěstovaných dřevin	93%	6
30.	Dimethylether (DME) z odpadního dřeva	95%	5
31.	Dimethylether (DME) z cíleně pěstovaných energetických dřevin	92%	7
32.	Methanol z odpadního dřeva	94%	5
33.	Methanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin	91%	7
34.	Podíl z obnovitelných zdrojů methyl-terc. butyletheru (MTBE)	Stejné jako u použitého výrobního postupu pro methanol	Stejné jako u použitého výrobního postupu pro methanol

^*) Nezahrnuje živočišný olej, popřípadě tuk, pocházející z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 3 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu), v platném znění.

B. Výpočet emisí skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu biopaliv ze skutečných hodnot

Emise skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu biopaliva se vypočítají takto:

E_B= e_ec + e_l + e_p + e_td + e_U - e_sca - e_ccs - e_ccr - e_ee,

kde

E_B = emise skleníkových plynů vzniklé během úplného životního cyklu biopaliva;

e_ec = emise skleníkových plynů z pěstování;

e_l = roční emise skleníkových plynů ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnou využití půdy;

e_p = emise skleníkových plynů ze zpracování;

e_td = emise skleníkových plynů z dopravy a distribuce;

e_u = emise skleníkových plynů ze spalování daného biopaliva;

e_sca = úspory emisí skleníkových plynů vyvolané nahromaděním uhlíku v půdě díky zdokonaleným zemědělským postupům;

e_ccs = úspory emisí skleníkových plynů vyvolané zachycením, sekvestrací a geologickým ukládáním uhlíku;

e_ccr = úspory emisí skleníkových plynů v důsledku zachycení a náhrady oxidu uhličitého;

e_ee = úspory emisí skleníkových plynů v důsledku přebytečné elektřiny z kombinované výroby tepla a elektřiny;

Emise skleníkových plynů z výroby strojního a jiného zařízení se neberou v úvahu.

Emise skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu biopaliva, E_B, se vyjadřují jako ekvivalent gramů CO₂ na 1 megajoule biopaliva [gCO_2ekv/MJ].

Úspora emisí skleníkových plynů při použití biopaliva se vypočítá takto:

ÚSPORA = (E_f-E_b)/E_f

kde

E_b = emise skleníkových plynů z biopaliva a

E_f = hodnota emisí skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu referenční fosilní pohonné hmoty.

Skleníkovými plyny pro účely bodu 1 jsou oxid uhličitý (CO₂), oxid dusný (N₂O) a methan (CH₄). Pro účely výpočtu ekvivalentu CO₂ mají tyto plyny následující hodnoty:

CO₂: 1

N₂O: 296

CH₄: 23

Emise skleníkových plynů z pěstování, e_ec, zahrnují emise pocházející ze samotného procesu pěstování a získávání (sklízení) biomasy, z odpadu a z úniků (ztrát) a dále emise z výroby chemických látek nebo produktů použitých při pěstování. Zachycování emisí CO₂ při pěstování biomasy není zahrnuto. Emise skleníkových plynů z pěstování jsou ovlivněny zejména druhem osiva, množstvím a druhem použitých hnojiv a pesticidů, spotřebou pohonných hmot, výnosem plodiny a emisemi N₂O z půdy.

Jako alternativu skutečných hodnot emisí skleníkových plynů z pěstování biomasy lze použít hodnoty produkce emisí skleníkových plynů z biomasy obsažené ve zprávě členského státu Evropské unie, která byla prováděcím aktem Evropské komise podle čl. 19 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES uznána z hlediska přesnosti obsažených údajů.

Roční hodnoty emisí skleníkových plynů ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnou využití půdy, e_l se vypočítají rozdělením celkových emisí rovnoměrně na 20 let. Pro výpočet těchto emisí se použije následující pravidlo

e_l = (CS_R - CS_A) x 3,664 x 1/20 x 1/P-e_B

kde

e_l = roční emise skleníkových plynů ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnou využití půdy vyjádřené jako hmotnost ekvivalentu CO₂ na jednotku energie vzniklé z biopaliva [gCO_2ekv/MJ]; orná půda a trvalé kultury se považují zajeden způsob využívání půdy;

CS_R= zásoba uhlíku na jednotku plochy spojená s referenčním využíváním půdy vyjádřená jako hmotnost uhlíku na jednotku plochy, včetně půdy a vegetace. Za referenční využívání půdy se považuje využívání půdy v lednu roku 2008 nebo 20 let před získáním biomasy podle toho, který údaj je aktuálnější;

CS_A= zásoba uhlíku na jednotku plochy spojená se skutečným využíváním půdy vyjádřená jako hmotnost uhlíku na jednotku plochy, včetně půdy a vegetace. V případech, kdy dochází k hromadění zásob uhlíku po dobu přesahující jeden rok, stanoví se hodnota činitele CS_A jako odhad zásoby na jednotku plochy za období 20 let nebo v době zralosti plodiny, a to podle toho, která situace nastane dříve;

P = produktivita plodiny vyjádřená jako energie obsažená v biopalivu vztažená na jednotku plochy za rok a

e_B = bonus ve výši 29 gCO_2ekv/MJ biopaliva, pokud je biomasa získávána z obnovené degradované půdy za podmínek stanovených v bodě 9.

Pokud je biomasa pěstována na orné půdě, která měla status orné půdy před 1. lednem 2008, jsou roční emise skleníkových plynů ze změn v zásobě uhlíku vyvolané změnou využití půdy považovány za nulové.

Bonus ve výši 29 gCO_2ekv/MJ je přidělen, pokud je prokázáno, že daná půda

nebyla v lednu roku 2008 využívána k zemědělským nebo jakýmkoli jiným činnostem a

spadá do jedné z těchto kategorií:

1.	půda závažným způsobem degradovaná, včetně takové půdy dříve využívané k zemědělským účelům, nebo
2.	silně kontaminovaná půda.

Bonus ve výši 29 gCO_2ekv/MJ se použije pro období maximálně 10 let od data přeměny půdy na zemědělsky využívanou půdu, a to za předpokladu, že je zajištěn pravidelný růst zásob uhlíku, jakož i značné snížení eroze závažným způsobem degradovaných půd a snížení kontaminace silně kontaminovaných půd.

10.

Kategorie uvedené v bodě 9 písm. b) jsou vymezeny takto:

a)	půdami závažným způsobem degradovanými se rozumí půdy, které byly po značnou dobu výrazně zasoleny nebo vykazují obzvláště nízký obsah organických látek a které jsou závažným způsobem erodované,
b)	půdami silně kontaminovanými se rozumí půdy, které nejsou vzhledem ke kontaminaci vhodné k pěstování potravinářských a krmných plodin.

Tyto půdy zahrnují půdy, které byly předmětem rozhodnutí Komise podle čl. 7c odst. 4 čtvrtého pododstavce směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES.

11.

Výpočet zásob uhlíku v půdě CS_R a CS_A se provádí podle pokynů uvedených v rozhodnutí Komise č. 2010/335/EU ze dne 10. června 2010 o pokynech pro výpočet zásob uhlíku v půdě pro účely přílohy V směrnice 2009/28/ES.

12.

Emise skleníkových plynů ze zpracování, e_p, zahrnují emise zvláštního procesu zpracování, z odpadu a úniků a z výroby chemických látek nebo produktů použitých při zpracování.

13.

Při zohlednění spotřeby elektřiny, která není generována přímo v zařízení vyrábějícím příslušné biopalivo, se předpokládá, že intenzita emisí skleníkových plynů z výroby a distribuce této elektřiny se rovná průměrné intenzitě emisí při výrobě a distribuci elektřiny v dané oblasti. Výrobci mohou výjimečně pro elektřinu vyrobenou samostatným zařízením generujícím elektřinu použít průměrnou hodnotu platnou pro dané zařízení, pokud není připojeno k rozvodné soustavě.

14.

Emise skleníkových plynů z dopravy a distribuce, e_td, zahrnují emise pocházející z přepravy a skladování surovin a polotovarů i ze skladování a distribuce konečného výrobku. Za emise skleníkových plynů z dopravy a distribuce se nepovažují emise z dopravy a distribuce zohledňované podle bodu 5 jako emise z pěstování.

15.

Emise skleníkových plynů z používání daného biopaliva, e_u, se pokládají za nulové.

16.

Úspory emisí skleníkových plynů vyvolané zachycením, sekvestrací a geologickým ukládáním uhlíku, e_ccs, které již nebyly započítány do emisí skleníkových plynů ze zpracování, se omezují na emise, ke kterým nedošlo v důsledku zachycení a sekvestrace emitovaného CO₂ v přímé souvislosti se získáváním, přepravou, zpracováním a distribucí biopaliva.

17.

Úspory emisí skleníkových plynů v důsledku zachycení a náhrady CO₂, e_ccr, jsou omezeny na emise, ke kterým nedošlo díky zachycení CO₂, jehož zdroj uhlíku pochází z biomasy a používá se k náhradě CO₂ z fosilních pohonných hmot používaného v souvislosti s komerčními výrobky a službami.

18.

Úspory emisí skleníkových plynů v důsledku přebytečné elektrické energie z kombinované výroby tepla a elektřiny, e_ee, se berou v úvahu v souvislosti s přebytečnou elektrickou energií generovanou v zařízeních na výrobu biopaliva kogenerací, avšak s výjimkou případů, kdy palivo používané v kogeneračním cyklu představuje druhotný produkt, který není zbytkem zemědělské plodiny. Druhotným produktem se rozumí jeden nebo několik dalších produktů vznikajících současně v procesu výroby biopaliva.

19.

Při zohlednění přebytečné elektrické energie z kombinované výroby tepla a elektřiny se předpokládá, že daná kogenerační jednotka má minimálně kapacitu potřebnou k tomu, aby dodávala tepelnou energii nezbytnou pro výrobu biopaliva. Úspory emisí skleníkových plynů související s touto přebytečnou elektřinou se pokládají za rovné objemu skleníkových plynů, které by byly emitovány při výrobě stejného množství elektřiny v elektrárně používající totéž palivo jako kogenerační jednotka.

20.

V případech, kdy dochází ke vzniku druhotného produktu, se emise skleníkových plynů rozdělí mezi biopalivo nebo jeho meziprodukty a druhotné produkty v poměru odpovídajícím jejich energetickému obsahu (u druhotných produktů jiných než elektrická energie stanovenému jako výhřevnost).

21.

Pro účely výpočtu uvedeného v bodě 20 se takto dělené emise počítají jako: e_ec + e_l + podíly e_p, e_td a e_ee, které vznikají během kroků předcházejících výrobnímu kroku, ve kterém vzniká druhotný produkt, i v rámci tohoto výrobního kroku. Pokud v některém z předchozích výrobních kroků životního cyklu byly k druhotným produktům přiřazeny emise skleníkových plynů, použije se pro tento účel místo uvedených celkových emisí jen podíl těchto emisí přiřazený meziproduktu vyráběného biopaliva v posledním z těchto výrobních kroků.

22.

Pro účely výpočtu uvedeného v bodě 20 se zohlední všechny druhotné produkty včetně elektřiny, na kterou se nevztahují ustanovení bodu 19, s výjimkou zbytků zemědělských plodin, včetně slámy, bagasy, plev, kukuřičných klasů a ořechových skořápek. Záporný energetický obsah druhotných produktů se pro účely výpočtu pokládá za nulový. Emise skleníkových plynů z odpadů, zbytků zemědělských plodin, včetně slámy, bagasy, plev, kukuřičných klasů a ořechových skořápek a zbytků, které pocházejí ze zpracovatelských řetězců, včetně surového glycerinu (glycerin, který není rafinován), se považují v úplném životním cyklu těchto odpadů a zbytků až do doby jejich získání za nulové.

23.

Pro účely výpočtu emisí skleníkových plynů z pěstování (e_ec), ze zpracování (e_p), z dopravy a distribuce (e_td), úspory emisí v důsledku přebytečné elektřiny z kombinované výroby tepla a elektřiny (e_ee) a roční emise skleníkových plynů ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnou využití půdy (e_l) se použije energetický obsah nejpoužívanějších biopaliv a fosilních pohonných hmot uvedený v části D.

C. Dílčí standardní hodnoty emisí skleníkových plynů pro biopaliva

Dílčí standardní hodnoty emisí skleníkových plynů z pěstování: „e_ec“

	Způsob výroby biopaliva	Standardní hodnoty emisí skleníkových plynů [gCO_2ekv/MJ]
1.	Ethanol z řepy cukrové	12
2.	Ethanol z pšenice	23
3.	Ethanol z kukuřice vyrobený v Evropské unii	20
4.	Ethanol z cukrové třtiny	14
5.	Podíl z obnovitelných zdrojů ethyl-terc.butyletheru (ETBE)	Stejné jako u výrobního postupu použitého pro ethanol
6.	Podíl z obnovitelných zdrojů terc. amylethyletheru (TAEE)	Stejné jako u výrobního postupu použitého pro ethanol
7.	Bionafta z řepkového semene	29
8.	Bionafta ze slunečnice	18
9.	Bionafta ze sójových bobů	19
10.	Bionafta z palmového oleje	14
11.	Bionafta z odpadního rostlinného nebo živočišného oleje^*)	0
12.	Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepkového semene	30
13.	Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnice	18
14.	Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje	15
15.	Čistý rostlinný olej z řepkového semene	30
16.	Bioplyn z organického komunálního odpadu jako zemní plyn	0
17.	Bioplyn z vlhké mrvy jako zemní plyn	0
18.	Bioplyn ze suché mrvy jako zemní plyn	0
19.	Ethanol z pšeničné slámy	3
20.	Ethanol z odpadního dřeva	1
21.	Ethanol z pěstovaných dřevin	6
22.	Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou z odpadního dřeva	1
23.	Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou z pěstovaných dřevin	4
24.	Dimethylether (DME) z odpadního dřeva	1
25.	Dimethylether (DME) z pěstovaných dřevin	5
26.	Methanol z odpadního dřeva	1
27.	Methanol z pěstovaných dřevin	5
28.	Podíl z obnovitelných zdrojů methyl-terc.butyletheru (MTBE)	Stejné jako u použitého výrobního postupu pro methanol

Dílčí standardní hodnoty pro zpracování (včetně přebytečné elektřiny): „e_p - e_ee“

	Způsob výroby biopaliva	Standardní hodnoty emisí skleníkových plynů [gCO_2ekv/MJ]
1.	Ethanol z řepy cukrové	26
2.	Ethanol z pšenice (procesní palivo nespecifikováno)	45
3.	Ethanol z pšenice (lignit jako procesní palivo v kogenerační jednotce)	45
4.	Ethanol z pšenice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)	30
5.	Ethanol z pšenice (zemní plyn jako procesní palivo v kogenerační jednotce)	19
6.	Ethanol z pšenice (sláma jako procesní palivo v kogenerační jednotce)	1
7.	Ethanol z kukuřice vyrobený v Evropské unii (zemní plyn jako procesní palivo v kogenerační jednotce)	21
8.	Ethanol z cukrové třtiny	1
9.	Podíl z obnovitelných zdrojů ethyl-terc.butyletheru (ETBE)	Stejné jako u výrobního postupu použitého pro ethanol
10.	Podíl z obnovitelných zdrojů terc.amylethyletheru (TAEE)	Stejné jako u výrobního postupu použitého pro ethanol
11.	Bionafta z řepkového semene	22
12.	Bionafta ze slunečnice	22
13.	Bionafta ze sójových bobů	26
14.	Bionafta z palmového oleje (proces nespecifikován)	49
15.	Bionafta z palmového oleje (proces se zachycováním methanu ve výrobně)	18
16.	Bionafta z odpadního rostlinného nebo živočišného oleje^*)	13
17.	Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepkového semene	13
18.	Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnice	13
19.	Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces nespecifikován)	42
20.	Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním methanu ve výrobně)	9
21.	Čistý rostlinný olej z řepkového semene	5
22.	Bioplyn z organického komunálního odpadu jako zemní plyn	20
23.	Bioplyn z vlhké mrvy jako zemní plyn	11
24.	Bioplyn ze suché mrvy jako zemní plyn	11
25.	Ethanol z pšeničné slámy	7
26.	Ethanol ze dřeva	17
27.	Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou z odpadního dřeva	0
28.	Dimethylether (DME) ze dřeva	0
29.	Methanol ze dřeva	0
30.	Podíl z obnovitelných zdrojů methyl-terc.butyletheru (MTBE)	Stejné jako u použitého výrobního postupu pro methanol

^*) Nezahrnuje živočišný olej, popřípadě, tuk, pocházející z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 3 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009.

Dílčí standardní hodnoty emisí skleníkových plynů z dopravy a distribuce: „e_td“

	Způsob výroby biopaliva	Standardní hodnoty emisí skleníkových plynů [gCO_2ekv/MJ]
1.	Ethanol z řepy cukrové	2
2.	Ethanol z pšenice	2
3.	Ethanol z kukuřice vyrobený v Evropské unii	2
4.	Ethanol z cukrové třtiny	9
5.	Podíl z obnovitelných zdrojů ethyl-terc.butyletheru (ETBE)	Stejné jako u výrobního postupu použitého pro ethanol
6.	Podíl z obnovitelných zdrojů terc.amylethyletheru (TAEE)	Stejné jako u výrobního postupu použitého pro ethanol
7.	Bionafta z řepkového semene	1
8.	Bionafta ze slunečnice	1
9.	Bionafta ze sójových bobů	13
10.	Bionafta z palmového oleje	5
11.	Bionafta z odpadního rostlinného nebo živočišného oleje^*)	1
12.	Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepkového semene	1
13.	Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnice	1
14.	Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje	5
15.	Čistý rostlinný olej z řepkového semene	1
16.	Bioplyn z organického komunálního odpadu jako zemní plyn	3
17.	Bioplyn z vlhké mrvy jako zemní plyn	5
18.	Bioplyn ze suché mrvy jako zemní plyn	4
19.	Ethanol z pšeničné slámy	2
20.	Ethanol z odpadního dřeva	4
21.	Ethanol z pěstovaných dřevin	2
22.	Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou z odpadního dřeva	3
23.	Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou z pěstovaných dřevin	2
24.	Dimethylether (DME) z odpadního dřeva	4
25.	Dimethylether (DME) z pěstovaných dřevin	2
26.	Methanol z odpadního dřeva	4
27.	Methanol z pěstovaných dřevin	2
28.	Podíl z obnovitelných zdrojů methyl-terc.butyletheru (MTBE)	Stejné jako u použitého výrobního postupu pro methanol

D. Energetický obsah nejpoužívanějších biopaliv a fosilních pohonných hmot

	Energetický obsah pohonných hmot	Energetický obsah (výhřevnost) [MJ/kg]	Energetický obsah (výhřevnost) [MJ/l]
1.	Ethanol	27	21
2.	Ethyl-terc.butylether (ETBE)^*	36	27
3.	Methanol	20	16
4.	Methyl-terc.butylether (MTBE)^**	35	26
5.	Dimethylether (DME)	28	19
6.	Terc.amylethylether (TAEE^***	38	29
7.	Butanol	33	27
8.	Bionafta	37	33
9.	Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou	44	34
10.	Hydrogenačně upravený rostlinný olej	44	34
11.	Čistý rostlinný olej	37	34
12.	Bioplyn	50	-
13.	Benzin	43	32,2
14.	Motorová nafta	43	35,9
15.	Zkapalněný ropný plyn	46	-
16.	Stlačený zemní plyn	45,1	-
17.	Stlačený syntetický zemní plyn	50	-
18.	Vodík	120,1	-

*při 37 % podílu z obnovitelných zdrojů.

**při 22 % podílu z obnovitelných zdrojů.

***při 29 % podílu z obnovitelných zdrojů.

Příloha č. 2

ZPŮSOB VÝPOČTU EMISÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ Z POHONNÝCH HMOT PRO DOPRAVNÍ ÚČELY A ELEKTŘINY PRO DOPRAVNÍ ÚČELY

Emise skleníkových plynů z pohonných hmot pro dopravní účely a elektřiny pro dopravní účely se vypočítají takto:

Množství emisí skleníkových plynů _(#) =

kde

# = identifikace dodavatele motorového benzinu nebo motorové nafty číslem spotřební daně subjektu (registrační číslo SEED), popřípadě identifikace dodavatelů v případě jejich sdružování;

x = jednotlivé druhy pohonných hmot pro dopravní účely nebo elektřina pro dopravní účely;

MJ_X = celková energie z jednotlivých druhů dodaných pohonných hmot pro dopravní účely a elektřiny pro dopravní účely vyjádřená v megajoulech;

GHG_ix = produkce emisí skleníkových plynů z jednotlivých druhů pohonných hmot pro dopravní účely a z elektřiny pro dopravní účely vyjádřená v gCO_2ekv/MJ;

AF = opravný faktor zohledňující účinnost hnacích ústrojí;

UER = množství snížených emisí z těžby vyjádřené v gCO_2ekv.

Emise skleníkových plynů z pohonných hmot pro dopravní účely a elektřiny pro dopravní účely vyjadřují jako ekvivalent gramů oxidu uhličitého na 1 megajoule [gCO_2ekv/MJ].

Pro účely výpočtu emisí skleníkových plynů z pohonných hmot pro dopravní účely a z elektřiny pro dopravní účely se za skleníkové plyny považují oxid uhličitý (CO₂), oxid dusný (N₂O) a methan (CH₄). Při výpočtu ekvivalentu CO₂ mají emise těchto plynů v ekvivalentu emisí CO₂ následující hodnoty:

CO₂: 1

N₂O: 298

CH₄: 25

Emise skleníkových plynů z výroby strojního nebo jiného zařízení použitého při těžbě, výrobě, rafinaci a spotřebě fosilních paliv se neberou v úvahu.

Celková energie z dodaných pohonných hmot pro dopravní účely a elektřiny pro dopravní účely vyjádřená v megajoulech [MJ_X] se vypočítá jako součet energie z jednotlivých druhů dodaných pohonných hmot určené na základě množství jednotlivých druhů dodaných pohonných hmot a jejich výhřevností a energie z dodané elektřiny určené na základě množství elektřiny dodané do veřejné dobíječi stanice.

5.1.

Výhřevnost pohonných hmot je uvedena v části D přílohy č. 1 k tomuto nařízení.

5.1.1.

Množství biopaliva vyrobeného při souběžném společném zpracování fosilních pohonných hmot a biopaliv je dáno množstvím biopaliva po zpracování. Výhřevnost biopaliva je dána energetickou bilancí a účinností procesu společného zpracování podle bodu 20 části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení. Zpracování zahrnuje všechny úpravy během životního cyklu pohonné hmoty, které mají za následek změnu molekulární struktury daného produktu; za zpracování se nepovažuje přidávání denaturačních prostředků.

5.1.2.

Biopalivo, které nesplňuje kritéria udržitelnosti, se považuje za fosilní pohonnou hmotu, kterou dané biopalivo nahrazuje.

Produkce emisí skleníkových plynů z jednotlivých druhů pohonných hmot pro dopravní účely a z elektřiny pro dopravní účely (GHG_ix):

6.1.	U fosilních pohonných hmot odpovídá vážené produkci emisí skleníkových plynů během úplného životního cyklu pohonné hmoty uvedené v bodě 8.
6.2.	U elektřiny činí 177 gCO_2ekv/MJ.
6.3.	U biopaliv splňujících kritéria udržitelnosti se stanoví v souladu s přílohou č. 1 k tomuto nařízení. Pokud byly údaje o emisích skleníkových plynů získány v souladu s dohodou nebo režimem, které byly předmětem rozhodnutí podle čl. 7c odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES zohledňujícího čl. 7b odst. 2 této směrnice, použijí se ke stanovení produkce emisí skleníkových plynů z biopaliv tyto údaje. U biopaliv nesplňujících kritéria udržitelnosti je produkce emisí skleníkových plynů rovna produkci emisí skleníkových plynů z příslušné fosilní pohonné hmoty, kterou biopalivo nahrazuje.
6.4.	U biopaliv vyrobených při souběžném společném zpracování fosilních pohonných hmot a biopaliv se určí na základě množství biopaliva vyrobeného při souběžném společném zpracování a na základě množství vyprodukovaných emisí skleníkových plynů zohledňující energetickou bilanci a účinnost procesu společného zpracování.

Opravný faktor zohledňující účinnost hnacích ústrojí (AF)

Převažující konverzní technologie			Opravný faktor
Motor s vnitřním spalováním			1
Elektrické hnací ústrojí napájené bateriemi			0,4
Elektrické hnací ústrojí napájené z vodíkových palivových článků			0,4

Vážená produkce emisí skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu fosilních pohonných hmot

Vstupní surovina a způsob zpracování	Palivo uvedené na trh	Produkce emisí skleníkových plynů během úplného životního cyklu [gCO_2ekv/MJ]	Vážená produkce emisí skleníkových plynů během úplného životního cyklu [gCO_2ekv/MJ]
Konvenční ropa	Motorový benzin	93,2	93,3
Zkapalněný zemní plyn		94,3
Zkapalněné uhlí		172
Přírodní živice		107
Ropná břidlice		131,3
Konvenční ropa	Motorová nafta nebo plynový olej	95	95,1
Zkapalněný zemní plyn		94,3
Zkapalněné uhlí		172
Přírodní živice		108,5
Ropná břidlice		133,7
Jakýkoliv fosilní zdroj	Zkapalněný ropný plyn	73,6	73,6
Zemní plyn, směs EU	Stlačený zemní plyn	69,3	69,3
Zemní plyn, směs EU	Zkapalněný zemní plyn	74,5	74,5
Sabatierova reakce vodíku získaného elektrolýzou za použití nebiologické obnovitelné energie	Stlačený syntetický methan	3,3	3,3
Zemní plyn za použití parního reformování	Stlačený vodík	104,3	104,3
Elektrolýza, při níž jsou zdrojem energie výlučně nebiologické obnovitelné zdroje	Stlačený vodík	9,1	9,1
Uhlí	Stlačený vodík	234,4	234,4
Uhlí se zachycováním a ukládáním uhlíku z emisí z procesů	Stlačený vodík	52,7	52,7
Odpadní plasty z fosilních vstupních surovin	Motorový benzin, motorová nafta nebo plynový olej	86	86

Množství snížení emisí z těžby UER[gCO_2ekv] se vypočítá jako součet množství snížených emisí z těžby obsažených na jednotlivých dokladech o snížení emisí z těžby.

10.

Snížení emisí z těžby lze uplatnit pouze u standardních hodnot produkce emisí z těžby motorového benzínu, motorové nafty, zemního plynu a zkapalněného ropného plynu.

11.

Standardní hodnota produkce emisí z těžby

Druh pohonné hmoty	Motorový benzín	Motorová nafta	Stlačený zemní plyn	Zkapalněný zemní plyn	Zkapalněný ropný plyn
Standardní hodnota produkce emisí z těžby [gCO_2ekv/MJ]	11	11,3	9,1	15	6,2

Příloha č. 3

PŘEDBĚŽNĚ ODHADOVANÉ EMISE SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ VYPLÝVAJÍCÍ Z NEPŘÍMÉ ZMĚNY VE VYUŽÍVÁNÍ PŮDY

Skupina vstupních surovin	Předběžně odhadované emise skleníkových plynů z nepřímé změny ve využívání půdy [gCO_2ekv/MJ]
Obiloviny^) a jiné plodiny bohaté na škrob^*)	12
Cukernaté plodiny	13
Olejniny	55

^*) Bez ohledu na to, zda jsou využita pouze zrna nebo celá plodina, například v případě kukuřice na zelené krmení.

^**) Především hlízy a okopaniny (například brambory, topinambury, batáty, maniok a jamy) a plodiny z oddenkovými hlízami (například kolokázie a xantosama).

Předběžně odhadované emise skleníkových plynů vyplývající z nepřímé změny ve využívání půdy se považují za nulové u biopaliv vyrobených ze

vstupních surovin, které nejsou obsaženy v této příloze, nebo

vstupních surovin, jejichž produkce vedla k přímé změně ve využívání půdy; přímou změnou ve využívání půdy se rozumí změna kategorie půdního pokryvu lesní půda, travnatý porost, mokřad, osídlení nebo jiná půda vymezené Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC) na ornou půdu nebo trvalé kultury, vymezení kategorií půdního pokryvu je veřejně přístupné na internetových stránkách ministerstva.

Příloha č. 4

POŽADAVKY NA BIOPALIVA, KTERÁ MAJÍ NÍZKÝ DOPAD V SOUVISLOSTI S NEPŘÍMOU ZMĚNOU VE VYUŽÍVÁNÍ PŮDY

Požadavky na biopaliva, která mají nízký dopad v souvislosti s nepřímou změnou ve využívání půdy, splňují biopaliva, která jsou vyrobena z následujících vstupních surovin:

a)	řasy, pokud jsou pěstovány na pevnině ve vodních nádržích nebo fotobioreaktorech,
b)	podíl biomasy na směsném komunálním odpadu, nikoli však tříděný domácí odpad, který spadá pod cíle recyklace podle čl. 11 odst. 2 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic,
c)	biologický odpad z domácností, na který se vztahuje tříděný sběr ve smyslu § 4 odst. 1 písm. n) zákona o odpadech,
d)	podíl biomasy na průmyslovém odpadu, který není vhodný pro využití v potravinovém nebo krmivovém řetězci, včetně materiálů pocházejících z maloobchodu a velkoobchodu a zemědělsko-potravinářského průmyslu, jakož i odvětví rybolovu a akvakultury, ale ne použité kuchyňské oleje a živočišné tuky kategorie 1 nebo 2 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009,
e)	sláma,
f)	chlévská mrva a kal z čistíren odpadních vod,
g)	odpadní vody z lisovny palmového oleje a trsy prázdných palmových plodů,
h)	dehet z tálového oleje,
i)	surový glycerin,
j)	bagasa,
k)	matoliny a vinné kaly,
l)	ořechové skořápky,
m)	plevy,
n)	kukuřičné klasy zbavené zrn,
o)	podíl biomasy na odpadu a zbytcích z lesnictví a z dřevozpracujících odvětví, jako jsou kůra, větve, nekomerční pročistky, listí, jehličí, koruny stromů, piliny, hobliny, černý louh, hnědý louh, kal z vláknovin, lignin a tálový olej,
p)	jiné nepotravinářské celulózové vláknoviny^*),
q)	jiné lignocelulózové vláknoviny^*), s výjimkou pilařského dřeva a dýhařského dřeva,
r)	obnovitelná kapalná a plynná paliva nebiologického původu používaná v odvětví dopravy,
s)	uhlík zachycený a využívaný pro účely dopravy, jde-li o energii z obnovitelných zdrojů, nebo
t)	bakterie, jde-li o energii z obnovitelných zdrojů.

^*) Zahrnují zbytky potravinářských a krmných plodin (například sláma, kukuřičné šustí, plevy a lusky), energetické traviny s nízkým obsahem škrobu (například jílek, proso prutnaté, ozdobnice, trsť rákosovitá a krycí plodiny vysévané před zasetím a po sklizení hlavních plodin), průmyslové zbytky včetně zbytků potravinářských a krmných plodin po extrakci rostlinných olejů, cukrů, škrobů a bílkovin) a vláknovinu z biologického odpadu.

^**) Například biomasa pocházející z lesů, energetické dřeviny a zbytky a odpady z lesnictví a dřevozpracujících odvětví.

Příloha č. 5

NÁLEŽITOSTI EVIDENCÍ V SYSTÉMU KVALITY PODLE § 9 A NÁLEŽITOSTI DOKUMENTACE PĚSTITELE BIOMASY

A. Náležitosti evidence podle § 9 odst. 1 písm. b) a d)

Údaje o jednotlivých příchozích a odchozích dodávkách, a to

a)	samostatná prohlášení spolu s evidenčními údaji jednotlivých dodávek biomasy podle části B bodu 5 obdržená od pěstitelů biomasy, dodaná a vydaná dílčí prohlášení o shodě s kritérii udržitelnosti, dodaná a vydaná prohlášení o shodě s kritérii udržitelnosti a kopie certifikátů všech dodavatelů,
b)	dodací listy k příchozím a odchozím dodávkám,
c)	kupní smlouvy, popřípadě objednávky na příchozí a odchozí dodávky,
d)	identifikace dodavatele/odběratele a jedinečných identifikačních čísel příchozích a odchozích dodávek,
e)	druh příchozího/odchozího produktu splňujícího kritéria udržitelnosti,
f)	datum dodání/ odeslání produktu splňujícího kritéria udržitelnosti,
g)	množství,
h)	jednoznačná identifikace místa naskladnění a místa vyskladnění,
i)	stát původu biomasy,
j)	informace o způsobu určení hodnoty produkce emisí skleníkových plynů podle § 3 odst. 4,
k)	hodnota produkce emisí skleníkových plynů v gCO_2ekv/kg nebo gCO_2ekv/MJ; v případě použití dílčích standardních hodnot emisí skleníkových plynů z pěstování uvedených v bodě 1 části C přílohy č. 1 k tomuto nařízení, popřípadě standardní hodnoty uvedené v části A přílohy č. 1 k tomuto nařízení, se nemusí produkce emisí skleníkových plynů evidovat,
l)	identifikace dodávek, u kterých byl použit bonus podle bodu 9 části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení, popřípadě úspora emisí skleníkových plynů vyvolaná nahromaděním uhlíku v půdě díky zdokonaleným zemědělským postupům podle bodu 1 části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení, a
m)	identifikace dodávek, u kterých se uplatní § 3 odst. 2.

Údaje z výrobního procesu

a)	doklad o datu uvedení zpracovatelského zařízení do provozu,
b)	množství ztrát (změna hmotnosti) produktů vzniklých při vnitropodnikových procesech (úprava biomasy, meziproduktů nebo biopaliv na požadovanou jakost (sušení na požadovanou vlhkost, odstranění nežádoucích příměsí),
c)	v případě výrobců meziproduktů nebo výrobců biopaliv konverzní faktory nutné pro výpočet hmotnostní bilance (například množství spotřebované biomasy potřebné na výrobu 1 tuny meziproduktů nebo 1 tuny biopaliv) a
d)	v případě stanovení hodnoty produkce emisí skleníkových plynů použitím skutečných hodnot podle části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení evidenci o všech energetických vstupech a výstupech výrobního procesu a účinnosti přeměny energie a další údaje z provozní evidence rozhodné pro stanovení produkce emisí skleníkových plynů; evidence může být nahrazena dlouhodobými průměrnými hodnotami všech energetických vstupů a výstupů.

Dokument stanovující závazek osoby uvedené v § 21 odst. 1, 2 nebo 3 zákona plnit kritéria udržitelnosti. Dokument musí obsahovat minimálně její organizační strukturu a odpovědnosti a pravomoci jednotlivých vedoucích osob ve vztahu k zajištění plnění kritérií udržitelnosti.

B. Náležitosti dokumentace pěstitele biomasy

Rozloha půdy, na které je biomasa splňující kritéria udržitelnosti pěstována^*),

Zemědělská kultura půd, na kterých je biomasa splňující kritéria udržitelnosti pěstována

(orná půda, popřípadě jiné kultury umožňující pěstování biomasy splňující kritéria udržitelnosti)^*),

Druhy pěstované biomasy^*) a výnosy za příslušný kalendářní rok,

Kopie jednotlivých vydaných samostatných prohlášení,

Evidence jednotlivých odchozích dodávek (například prostřednictvím dodacích listů nebo vážních listů), sestávající z těchto údajů

a)	jedinečné identifikační číslo samostatného prohlášení, které mu přidělil jeho vystavovatel,
b)	identifikační údaje odběratele,
c)	identifikační číslo každé odchozí dodávky (například číslo vážního listu nebo dodacího listu),
d)	množství a druh prodané biomasy,
e)	datum odeslání a
f)	hodnota produkce emisí skleníkových plynů v gCO_2ekv/kg, pokud jsou k jejímu stanovení použity skutečné hodnoty produkce emisí skleníkových plynů podle části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení, a dále identifikace přepravního prostředku a přepravní vzdálenost; při používání dílčích standardních hodnot emisí skleníkových plynů z pěstování uvedených v bodě 1 části C přílohy č. 1 k tomuto nařízení se nemusí produkce emisí skleníkových plynů uvádět,

V případě používání skutečných hodnot produkce emisí skleníkových plynů podle části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení pěstitel biomasy eviduje údaje o použitých hnojivech podle zákona o hnojivech a údaje o spotřebě pohonných hmot, popřípadě další údaje, které podstatným způsobem ovlivní produkci emisí skleníkových plynů,

V případě, že byl při výpočtu ze skutečných hodnot emisí skleníkových plynů podle části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení použit bonus podle bodu 9 části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení, popřípadě úspora emisí skleníkových plynů vyvolaná nahromaděním uhlíku v půdě díky zdokonaleným zemědělským postupům podle bodu 1 části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení, identifikovat dodávky, u kterých byl bonus nebo úspora použit.

^*) Pro identifikaci rozlohy a druhu zemědělské kultury a druhu pěstované plodiny lze použít geografický informační systém pro evidenci využití zemědělské půdy - LPIS (číslo, popřípadě část půdního bloku), popřípadě katastrální mapy nebo jiné srovnatelně věrohodné zdroje.

Příloha č. 6

NÁLEŽITOSTI CERTIFIKÁTŮ PODLE § 21 ODST. 1 AŽ 3 ZÁKONA, SAMOSTATNÉHO PROHLÁŠENÍ PĚSTITELE BIOMASY O SPLNĚNÍ KRITÉRIÍ UDRŽITELNOSTI, DÍLČÍHO PROHLÁŠENÍ O SHODĚ S KRITÉRII UDRŽITELNOSTI, PROHLÁŠENÍ O SHODĚ S KRITÉRII UDRŽITELNOSTI A OBSAHOVÉ NÁLEŽITOSTI DOKLADU O SNÍŽENÍ EMISÍ Z TĚŽBY

A. Náležitosti certifikátů podle § 21 odst. 1 až 3 zákona

Identifikační údaje autorizované osoby (jméno, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, u zahraniční osoby také umístění organizační složky podniku na území České republiky, pokud ji zřizuje, a číslo autorizované osoby přidělené ministerstvem v rozhodnutí o autorizaci).

Identifikační údaje příjemce certifikátu

a)	jde-li o fyzickou osobu, jméno, sídlo, nemá-li fyzická osoba sídlo, pak místo trvalého pobytu, identifikační číslo osoby; nebylo-li identifikační číslo osoby přiděleno, uvede se datum narození,
b)	jde-li o právnickou osobu, jméno, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, u zahraniční osoby také umístění organizační složky podniku na území České republiky, pokud ji zřizuje.

Jedinečné registrační číslo certifikátu přidělené autorizovanou osobou, která certifikát vystavila.

Druh činnosti příjemce certifikátu podle § 21 odst. 1 až 3 zákona.

Datum vydání a doba platnosti certifikátu.

Seznam zemí, ze kterých držitel certifikátu může nakupovat biomasu.

B. Náležitosti samostatného prohlášení pěstitele biomasy o splnění kritérií udržitelnosti

Jedinečné identifikační číslo samostatného prohlášení přidělené vystavovatelem.

Identifikační údaje vystavovatele a příjemce prohlášení

a)	jde-li o fyzickou osobu, jméno, sídlo, nemá-li fyzická osoba sídlo, pak místo trvalého pobytu, identifikační číslo osoby; nebylo-li identifikační číslo osoby přiděleno, uvede se datum narození,
b)	jde-li o právnickou osobu, jméno, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, u zahraniční osoby také umístění organizační složky podniku na území České republiky, pokud ji zřizuje.

Prohlášení, že biomasa pochází z půdy, která byla ornou půdou přede dnem 1. ledna 2008.

Prohlášení, že biomasa nebyla vypěstována na plochách uvedených v § 4.

Prohlášení, že biomasa byla vypěstována v souladu s § 3 odst. 1 písm. c).

Údaje o biomase zahrnující její druh (například cukrová řepa, pšenice, řepkové semeno), rok sklizně a místo nebo místa pěstování (v Evropské unii minimálně normalizovaná klasifikace územních celků NUTS II, mimo Evropskou unii minimálně název státu).

Informace o tom, zda se pro určení hodnoty produkce emisí skleníkových plynů má používat dílčí standardní hodnota emisí skleníkových plynů z pěstování uvedená v bodě 1 části C přílohy č. 1 k tomuto nařízení nebo skutečná hodnota zjištěná způsobem uvedeným v části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení.

Prohlášení v tomto znění: „Prohlašuji, že všechny údaje uvedené v tomto samostatném prohlášení o splnění kritérii udržitelnosti jsou úplné, přesné a pravdivé.“.

Místo a datum vystavení a podpis oprávněné vystavující osoby.

C. Náležitosti dílčího prohlášení o shodě s kritérii udržitelnosti

Jedinečné identifikační číslo dílčího prohlášení přidělené jeho vystavovatelem.

Identifikační údaje vystavovatele a příjemce dílčího dokladu

a)	jde-li o fyzickou osobu, jméno, sídlo, nemá-li fyzická osoba sídlo, pak místo trvalého pobytu, identifikační číslo osoby; nebylo-li identifikační číslo osoby přiděleno, uvede se datum narození,
b)	jde-li o právnickou osobu, jméno, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, u zahraniční osoby také umístění organizační složky podniku na území České republiky, pokud ji zřizuje, a
c)	registrační číslo certifikátu a identifikační údaje autorizované osoby, která certifikát vystavovateli vydala.

Druh biomasy nebo meziproduktu (například cukrová řepa, pšenice, řepkové semeno, řepkový olej) a celkové množství (tuny); v případě, že je dodávka složena z více druhů biomasy nebo meziproduktů, údaje o podílech jednotlivých druhů biomasy nebo meziproduktů; v případě, že biomasa nebo meziprodukty pocházejí z odpadu nebo zbytků, které nepocházejí ze zemědělství, lesnictví, akvakultury nebo rybolovu, uvedení této skutečnosti.

Stát původu biomasy, v případě meziproduktů stát původu biomasy použité k jejich výrobě.

Informace o způsobu určení hodnoty produkce emisí skleníkových plynů podle § 3 odst. 4; v případě, že byl při výpočtu ze skutečných hodnot emisí použit bonus podle bodu 9 části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení nebo úspora emisí skleníkových plynů vyvolaná nahromaděním uhlíku v půdě díky zdokonaleným zemědělským postupům podle bodu 1 části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení, je třeba uvést informaci, že byl bonus nebo úspora použit; v případě používání skutečných hodnot produkce emisí skleníkových plynů je třeba také uvést použitý přepravní prostředek (například automobil, vlak) a přepravní vzdálenost.

Hodnota produkce emisí skleníkových plynů v gCO_2ekv/kg, popřípadě gCO_2ekv/MJ; při stanovení produkce emisí skleníkových plynů použitím standardních hodnot se nemusí výše produkce emisí skleníkových plynů uvádět.

Místo a datum vystavení a podpis oprávněné vystavující osoby.

D. Náležitosti prohlášení o shodě s kritérii udržitelnosti

Jedinečné identifikační číslo prohlášení přidělené jeho vystavovatelem.

Identifikační údaje vystavovatele a příjemce dokladu

a)	jde-li o fyzickou osobu, jméno, sídlo, nemá-li fyzická osoba sídlo, pak místo trvalého pobytu, identifikační číslo osoby; nebylo-li identifikační číslo osoby přiděleno, uvede se datum narození,
b)	jde-li o právnickou osobu, jméno, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, u zahraniční osoby také umístění organizační složky podniku na území České republiky, pokud ji zřizuje, a
c)	registrační číslo certifikátu a identifikační údaje autorizované osoby, která certifikát vystavovateli vydala.

Druh biopaliva, včetně uvedení výchozí suroviny, a jeho celkové množství; v případě, že je dodávka složena z více druhů biopaliv, údaje o podílech jednotlivých druhů biopaliv; v případě, že biopalivo pochází z odpadu nebo zbytků, které nepocházejí ze zemědělství, lesnictví, akvakultury nebo rybolovu, uvedení této skutečnosti.

Prohlášení, zda bylo biopalivo vyrobeno ve zpracovatelském zařízení, které bylo v provozu přede dnem 5. října 2015; uvede se pouze v případě, že biopalivo nesplňuje požadovanou 50 % úsporu emisí skleníkových plynů.

Stát původu biomasy použité k výrobě biopaliva.

Hodnota produkce emisí skleníkových plynů v gCO_2ekv/MJ; dodává-li výrobce, prodejce nebo dovozce biopalivo přímo dodavateli pohonných hmot, zahrnuje produkce emisí skleníkových plynů také emise vzniklé přepravou k dodavateli pohonných hmot.

Místo a datum vystavení a podpis oprávněné vystavující osoby.

E. Obsahové náležitosti dokladu o snížení emisí z těžby

1.	Datum zahájení využívání opatření ke snižování emisí.
2.	Dosažené snížení emisí v gCO_2ekv.
3.	Rok, ve kterém k uvedenému snížení docházelo.
4.	Specifikace místa opatření ke snížení emisí, které se nachází nejblíže zdroji emisí z hlediska zeměpisné šířky a délky ve stupních s přesností na 4 desetinná místa.
5.	Základní roční hodnoty emisí skleníkových plynů před zavedením opatření ke snížení emisí a roční hodnoty emisí po zavedení opatření ke snížení emisí, a to v gCO_2ekv/MJ získaných vstupních surovin.
6.	Jedinečné jednorázové číslo dokladu vydaného autorizovanou osobou nebo osobou s autorizací nebo jiným obdobným oprávněním vydaným v souladu s právními předpisy jiného členského státu Evropské unie.
7.	Jedinečné jednorázové číslo označující metodiku výpočtu a příslušný režim, bylo-li přiděleno.
8.	Identifikační údaje osoby, která v roce podle bodu 4 provozovala zdroj emisí, na kterém bylo dosaženo snížení emisí podle bodu 3.

Poznámky pod čarou:

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES, v platném znění.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/30/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se mění směrnice 98/70/ES, pokud jde o specifikaci benzinu, motorové nafty a plynových olejů, zavedení mechanismu pro sledování a snížení emisí skleníkových plynů, a směrnice Rady 1999/32/ES, pokud jde o specifikaci paliva používaného plavidly vnitrozemské plavby, a kterou se ruší směrnice 93/12/EHS, v platném znění.

Směrnice Rady (EU) 2015/652 ze dne 20. dubna 2015, kterou se stanoví metody výpočtu a požadavky na podávání zpráv podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty, v platném znění.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1513 ze dne 9. září 2015, kterou se mění směrnice 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty a směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů.

§ 3 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 169/2013 Sb.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009, v platném znění.

Například § 4 odst. 1 a 2, § 6 odst. 1, § 13 až 15, § 45a a 45e zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení Komise (EU) č. 1307/2014 ze dne 8. prosince 2014, kterým se stanoví kritéria a zeměpisné oblasti k určení vysoce biologicky rozmanitých travních porostů pro účely čl. 7b odst. 3 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty a čl. 17 odst. 3 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů.

§ 4a zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů.

Poznámky pod čarou:
1	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES, v platném znění. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/30/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se mění směrnice 98/70/ES, pokud jde o specifikaci benzinu, motorové nafty a plynových olejů, zavedení mechanismu pro sledování a snížení emisí skleníkových plynů, a směrnice Rady 1999/32/ES, pokud jde o specifikaci paliva používaného plavidly vnitrozemské plavby, a kterou se ruší směrnice 93/12/EHS, v platném znění. Směrnice Rady (EU) 2015/652 ze dne 20. dubna 2015, kterou se stanoví metody výpočtu a požadavky na podávání zpráv podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty, v platném znění. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1513 ze dne 9. září 2015, kterou se mění směrnice 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty a směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů.
2	§ 3 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 169/2013 Sb.
3	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009, v platném znění.
4	Například § 4 odst. 1 a 2, § 6 odst. 1, § 13 až 15, § 45a a 45e zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
5	Nařízení Komise (EU) č. 1307/2014 ze dne 8. prosince 2014, kterým se stanoví kritéria a zeměpisné oblasti k určení vysoce biologicky rozmanitých travních porostů pro účely čl. 7b odst. 3 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty a čl. 17 odst. 3 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů.
6	§ 4a zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů.

§ 1

Předmět úpravy

§ 2

Vymezení pojmů

§ 3

Kritéria udržitelnosti biopaliv

§ 4

Kritéria udržitelnosti biomasy

§ 5

Základní hodnota produkce emisí skleníkových plynů pro fosilní pohonné hmoty a způsob výpočtu emisí skleníkových plynů z pohonných hmot pro dopravní účely a elektřiny pro dopravní účely

§ 6

Obsahové náležitosti zprávy o emisích

§ 7

Požadavky na biopaliva, která mají nízký dopad v souvislosti s nepřímou změnou ve využívání půdy

§ 8

Podmínky ověření snížení emisí z těžby

§ 9

Požadavky na systém kvality a systém hmotnostní bilance zabezpečující plnění kritérií udržitelnosti a náležitosti dokumentace pěstitele biomasy

§ 10

§ 11

Přechodná ustanovení

§ 12

Zrušovací ustanovení

§ 13

Účinnost

Příloha č. 1

STANOVENÍ ÚSPORY EMISÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ VZNIKLÝCH BĚHEM ÚPLNÉHO ŽIVOTNÍHO CYKLU BIOPALIV

Příloha č. 2

ZPŮSOB VÝPOČTU EMISÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ Z POHONNÝCH HMOT PRO DOPRAVNÍ ÚČELY A ELEKTŘINY PRO DOPRAVNÍ ÚČELY

Příloha č. 3

PŘEDBĚŽNĚ ODHADOVANÉ EMISE SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ VYPLÝVAJÍCÍ Z NEPŘÍMÉ ZMĚNY VE VYUŽÍVÁNÍ PŮDY

Příloha č. 4

POŽADAVKY NA BIOPALIVA, KTERÁ MAJÍ NÍZKÝ DOPAD V SOUVISLOSTI S NEPŘÍMOU ZMĚNOU VE VYUŽÍVÁNÍ PŮDY

Příloha č. 5

NÁLEŽITOSTI EVIDENCÍ V SYSTÉMU KVALITY PODLE § 9 A NÁLEŽITOSTI DOKUMENTACE PĚSTITELE BIOMASY

Příloha č. 6

Souvislosti k 189/2018 Sb. bez vazby na §

Verze (3) Novela:

Nadřazené předpisy (1)

Novelizováno (1)

Ruší (1)

Dokumenty EU (14)

Poslat odkaz

Verze (3)
Novela: