Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

315/2018 Sb. znění účinné od 19. 3. 2022
změněnos účinností odpoznámka

vyhláškou č. 55/2022 Sb.

19.3.2022

315

 

VYHLÁŠKA

ze dne 17. prosince 2018

o strategickém hlukovém mapování

 

Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 108 odst. 1 k provedení § 80 odst. 1 písm. s) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 151/2011 Sb., zákona č. 223/2013 Sb., zákona č. 267/2015 Sb. a zákona č. 202/2017 Sb.:

§ 1

Úvodní stanovení

Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie6a upravuje mezní hodnoty hlukových ukazatelů, jejich výpočet pro hluk vytvářený silniční, železniční a leteckou dopravou a hluk pocházející ze zařízení upravených zákonem o integrované prevenci2, (dále jen „integrovaná zařízení“), základní požadavky na obsah strategických hlukových map a akčních plánů, (dále jen „strategické hlukové mapování“), podrobnosti ke způsobu informování veřejnosti o strategických hlukových mapách, o přípravě návrhů akčních plánů a účasti veřejnosti na ní a o vypracovaných akčních plánech.

§ 2

Hlukové ukazatele a jejich mezní hodnoty

(1)

Škodlivými účinky hluku se rozumí účinky nepříznivé pro lidské zdraví, obtěžování hlukem a pocit nepohody vznikající působením hluku na osoby vystavené hodnotám hlukového ukazatele stanoveným v příloze č. 4 k této vyhlášce.

(2)

Hlukovými ukazateli pro účely strategického hlukového mapování jsou hlukové ukazatele pro den-večer-noc (Ldvn), pro den (Ld), pro večer (Lv) a pro noc (Ln). Způsob výpočtu hlukových ukazatelů je stanoven v příloze č. 1 k této vyhlášce.

(3)

Hlukové ukazatele podle odstavce 1 odpovídají ukazatelům definovaným předpisem Evropské unie upravujícím hodnocení hluku ve venkovním prostředí3, (dále jen „směrnice“), a to tak, že hlukovému ukazateli:

a)

pro den-večer-noc (Ldvn) podle této vyhlášky odpovídá ukazatel Lden podle směrnice,

b)

pro den (Ld) podle této vyhlášky odpovídá ukazatel Lday podle směrnice,

c)

pro večer (Lv) podle této vyhlášky odpovídá ukazatel Levening podle směrnice a

d)

pro noc (Ln) podle této vyhlášky odpovídá ukazatel Lnight podle směrnice.

(4)

Hlukový ukazatel pro:

a)

den-večer-noc (Ldvn) je hlukovým ukazatelem pro celodenní obtěžování hlukem,

b)

den (Ld) je hlukovým ukazatelem pro obtěžování hlukem během dne,

c)

večer (Lv) je hlukovým ukazatelem pro obtěžování hlukem během večera,

d)

noc (Ln) je hlukovým ukazatelem pro rušení spánku.

(5)

Pro hlukové ukazatele pro den-večer-noc (Ldvn) a pro noc (Ln) se stanoví tyto mezní hodnoty:

a)

pro silniční dopravu Ldvn se rovná 70 dB a Ln se rovná 60 dB,

b)

pro železniční dopravu Ldvn se rovná 70 dB a Ln se rovná 65 dB,

c)

pro leteckou dopravu Ldvn se rovná 60 dB a Ln se rovná 50 dB,

d)

pro integrovaná zařízení Ldvn se rovná 50 dB a Ln se rovná 40 dB.

§ 3

Strategické hlukové mapy

(1)

Strategická hluková mapa obsahuje mapovou, tabulkovou a textovou část, popisující stávající hlukovou situaci, počet osob, staveb pro bydlení, škol a lůžkových zdravotnických zařízení vystavených hodnotám hlukových ukazatelů stanoveným v příloze č. 1 k této vyhlášce v oblasti, pro kterou se pořizuje strategická hluková mapa.

(2)

Základní požadavky na obsah strategických hlukových map jsou upraveny v příloze č. 2 k této vyhlášce.

§ 4

Způsob informování veřejnosti o strategických hlukových mapách

Strategické hlukové mapy zpřístupňuje Ministerstvo zdravotnictví veřejnosti na svých internetových stránkách ve formě otevřených dat umožňujících prohlížení a stahování dat6 , 7

§ 5

Akční plány snižování škodlivých účinků hluku

(1)

Akční plán obsahuje mapovou, tabulkovou a textovou část.

(2)

Základní požadavky na obsah akčních plánů jsou upraveny v příloze č. 3 k této vyhlášce.

§ 6

Způsob informování veřejnosti o akčních plánech

(1)

Ministerstvo dopravy a krajské úřady (dále jen „pořizovatel“) zpřístupňují návrhy akčních plánů a již pořízené akční plány na svých internetových stránkách.

(2)

Způsob vyhodnocení podnětů a stanovisek veřejnosti k návrhům akčních plánů pořizovatel zveřejní podle odstavce 1.

§ 7

Zrušovací ustanovení

Vyhláška č. 523/2006 Sb., kterou se stanoví mezní hodnoty hlukových ukazatelů, jejich výpočet, základní požadavky na obsah strategických hlukových map a akčních plánů a podmínky účasti veřejnosti na jejich přípravě (vyhláška o hlukovém mapování), se zrušuje.

§ 8

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.

Ministr:

Mgr. et Mgr. Vojtěch, MHA, v. r.

Příloha č. 1

Výpočet hlukových ukazatelů

Hlukové ukazatele vztažené ke škodlivému účinku hluku se zjišťují výpočtem, přičemž

 

1.

škodlivými účinky hluku se rozumí účinky nepříznivé pro lidské zdraví, obtěžování hlukem, pocit nepohody vznikající působením hluku na osoby vystavené hodnotám hlukového ukazatele podle přílohy č. 2 k této vyhlášce,

2.

vztahem mezi dávkou a účinkem se rozumí vztah mezi hodnotou hlukového ukazatele a jeho škodlivým účinkem,

3.

hodnota hlukového ukazatele pro den-večer-noc (Ldvn) v decibelech (dB) je definována vzorcem

kde

Ld

je dlouhodobý průměr hladiny akustického tlaku vážené funkcí A podle české technické normy4 určený za všechna denní období jednoho roku,

Lv

je dlouhodobý průměr hladiny akustického tlaku vážené funkcí A podle české technické normy4 určený za všechna večerní období jednoho roku,

Ln

je dlouhodobý průměr hladiny akustického tlaku vážené funkcí A podle české technické normy4 určený za všechna noční období jednoho roku

 

a kde

den je 12 hodin v rozmezí od 6:00 hodin do 18:00 hodin; večer jsou 4 hodiny v rozmezí od 18:00 hodin do 22:00 hodin; noc je 8 hodin v rozmezí od 22:00 hodin do 6:00 hodin a rok je příslušný kalendářní rok, pokud jde o imise hluku, a průměrný rok, pokud jde o meteorologické podmínky.

4.

Při výpočtu hlukového ukazatele se bere v úvahu zvuk dopadající, který neobsahuje zvuk odrážející se od obvodového pláště dotčeného chráněného objektu. V případě ověřování hodnot tohoto hlukového ukazatele měřením se od hodnot naměřených u obvodového pláště odečte hodnota 3 dB.

5.

V případě výpočtu pro účely strategického hlukového mapování z hlediska vystavení osob hluku v budovách a v jejich blízkosti musí být hodnotící bod ve výšce 4,0 m nad terénem, a to podle výpočtových metod stanovených přílohou II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí, v platném znění8, (dále jen „stanovené výpočtové metody“).

6.

Pro akustické plánování a vymezení hlukových zón se mohou zvolit jiné výšky, a to zejména pro venkovské oblasti s jednoposchoďovými domy, návrh místních opatření určených ke snižování hlukové zátěže na určité stavby pro bydlení nebo podrobné hlukové mapování ve vymezené oblasti, jehož cílem je identifikace úrovně vystavení hodnotám hlukového ukazatele podle přílohy č. 2 této vyhlášky. V těchto případech ale nikdy nesmí být hodnotící body níže než 1,5 m nad terénem.

7.

Pro výpočet hodnot hlukových ukazatelů Ldvn a Ln se použijí pro hluk ze silniční, železniční a letecké dopravy a pro průmyslový hluk stanovené výpočtové metody.

Pro tento výpočet se použijí pouze taková programová vybavení, která obsahují deklaraci o průkazné shodě tohoto programového vybavení se stanovenými výpočtovými metodami.

Příloha č. 2

Základní požadavky na obsah strategických hlukových map

1.

Obecná část

Strategická hluková mapa představuje hlukovou situaci v 5dB pásmech (dále jen „příslušná 5dB pásma“), a to:

a)

pro hlukový ukazatel Ldvn hodnoty 50,0–54,9; 55,0–59,9; 60,0–64,9; 65,0–69,9; 70,0–74,9; > 75,0 dB;

b)

pro hlukový ukazatel Ln hodnoty 40,0–44,9; 45,0–49,9; 50,0–54,9; 55,0–59,9; 60,0–64,9; 65,0–69,9; > 70,0 dB.

Mapová část se pořizuje zvlášť pro hlukový ukazatel Ldvn a pro hlukový ukazatel Ln.

 

1.1.

Mapová část obsahuje alespoň následující údaje:

1.1.1.

Izofony hlukového ukazatele Ldvn v 5dB pásmech.

1.1.2.

Izofony hlukového ukazatele Ln v 5dB pásmech.

1.1.3.

Zobrazení hranic obcí a jejich název v okolí zdroje hluku.

1.1.4.

Zobrazení zdrojů hluku, které jsou předmětem výpočtu.

1.1.5.

Zobrazení budov v okolí zdrojů hluku.

1.1.6.

Zobrazení kritických míst.

1.2.

Tabulková část obsahuje alespoň následující údaje:

1.2.1.

Odhadovaný počet hlukem ovlivněných osob v příslušných 5dB pásmech.

1.2.2.

Odhadovaný počet hlukem ovlivněných staveb pro bydlení v příslušných 5dB pásmech.

1.2.3.

Odhadovaný počet hlukem ovlivněných staveb pro bydlení s tichou fasádou v příslušných 5dB pásmech, pokud jsou takové údaje k dispozici; tichou fasádou se rozumí fasáda, u které hodnota Ldvn ve výšce 4 m nad zemí a 0,1 m před fasádou je pro hluk ze specifického zdroje o více než 20dB nižší než u fasády, která má nejvyšší hodnotu Ldvn a současně Ldvn tiché fasády je menší než 55dB.

1.2.4.

Odhadovaný počet hlukem ovlivněných staveb pro bydlení se speciálními protihlukovými opatřeními v příslušných 5dB pásmech, pokud jsou takové údaje k dispozici; speciálním protihlukovým opatřením se rozumí ochrana proti jednomu nebo více typům hluku v životním prostředí, v kombinaci s takovými ventilačními nebo klimatizačními zařízeními, aby bylo možné zachovat vysoké hodnoty protihlukové ochrany.

1.2.5.

Odhadovaný počet hlukem ovlivněných staveb škol v příslušných 5dB pásmech.

1.2.6.

Odhadovaný počet hlukem ovlivněných staveb lůžkových zdravotnických zařízení v příslušných 5dB pásmech.

1.2.7.

V případech uvedených pod body 1.2.1. až 1.2.6. počty osob a staveb pro bydlení, u nichž dochází k překročení mezních hodnot hlukových ukazatelů.

1.2.8.

Celkovou plochu území v km2 vystavenou hodnotám Ldvn > 55 dB, Ldvn > 65 dB, Ldvn > 75 dB.

1.2.9.

Celkový počet osob vystavených hodnotám Ldvn > 55 dB, Ldvn > 65 dB, Ldvn > 75 dB.

1.2.10.

Celkový počet staveb pro bydlení vystavených hodnotám Ldvn > 55 dB, Ldvn > 65 dB, Ldvn > 75 dB.

Údaje podle bodů 1.2.1. až 1.2.6. této přílohy se pro jednotlivé zdroje strukturují po krajích, dále po obcích s uvedením kódu obce a názvu obce podle Číselníku obcí Českého statistického úřadu a případně po úsecích, včetně uvedení součtu za celou Českou republiku.

1.3.

Textová část obsahuje alespoň následující údaje:

1.3.1.

Identifikační údaje pořizovatele a zpracovatele (název, adresa, IČO).

1.3.2.

Stručný popis posuzovaného území.

1.3.3.

Popis podkladů pro zpracování strategické hlukové mapy a jejich zdroj.

1.3.4.

Popis metodiky zpracování strategické hlukové mapy.

1.3.5.

Vyhodnocení nejistot výpočtu.

1.3.6.

Určení kritických míst na základě překročení mezních hodnot hlukových ukazatelů. Při kumulaci hluku stejné kategorie zdrojů různých provozovatelů se na základě dostupných dat stanoví jejich podíl a vliv jednotlivých zdrojů jako podklad pro zpracování akčních plánů protihlukových opatření. Kritická místa se pak určí na základě příspěvků všech zdrojů hluku stejných kategorií.

2.

Strategické hlukové mapy pro aglomerace

V aglomeracích se pořizují strategické hlukové mapy odděleně pro silnice, hlavní silnice, železnice, hlavní železnice, letiště, hlavní letiště a integrovaná zařízení2. Pořizuje se také součtová strategická hluková mapa zobrazující současné působení všech těchto zdrojů hluku v aglomeraci.

Strategické hlukové mapy pro aglomerace obsahují vedle požadavků uvedených v bodu 1:

2.1.

Název a stručný popis aglomerace: poloha, velikost, počet obyvatel, popis dopravní sítě včetně městské hromadné dopravy, kód letiště Mezinárodní civilní letecké organizace.

2.2.

Výčet a obsah dosud realizovaných programů ochrany před hlukem a protihlukových opatření.

2.3.

U součtové mapy se neuvádějí údaje podle bodů 1.2.7 až 1.2.10 této přílohy.

2.4.

Údaje podle bodů 1.2.1. až 1.2.6 se pro jednotlivé zdroje strukturují po obcích s uvedením kódu obce a názvu obce podle Číselníku obcí Českého statistického úřadu, včetně uvedení součtu za celou aglomeraci.

3.

Strategické hlukové mapy pro hlavní silnice, hlavní železnice a hlavní letiště obsahují vedle požadavků uvedených v bodu 1:

3.1

Obecný popis hlavních silnic, hlavních železničních tratí nebo hlavních letišť mimo aglomerace: označení, číslo úseku, údaje o dopravním provozu, kód letiště Mezinárodní civilní letecké organizace.

3.2

Charakteristiku okolí: zastavěná a nezastavěná část území obce, informace o využití území a o dalších významných zdrojích hluku.

3.3

Výčet a obsah dosud realizovaných programů ochrany před hlukem a protihlukových opatření.

Příloha č. 3

Základní požadavky na obsah akčních plánů

1.

Akční plán obsahuje alespoň následující údaje:

1.1.

Identifikační údaje pořizovatele a zpracovatele (název, adresa, IČO).

1.2.

Název akčního plánu.

1.3.

Vymezení území, pro které je akční plán pořízen.

1.4.

Adresa internetových stránek, na kterých je akční plán umístěn.

1.5.

Popis zdroje hluku. V případě hluku z dopravy je součástí také identifikace úseků komunikace, pro které je akční plán pořízen.

1.6.

Všechny platné mezní hodnoty hlukových ukazatelů podle § 2.

1.7.

Souhrn výsledků strategického hlukového mapování - odhadovaný počet staveb pro bydlení, škol a lůžkových zdravotnických zařízení vystavených hodnotám hlukového ukazatele, uvedeným v příloze č. 2 k této vyhlášce, v oblasti, pro kterou se pořizuje akční plán.

1.8.

Hodnocení škodlivých účinků hluku na populaci na základě vztahů mezi dávkou a účinkem podle přílohy č. 4 k této vyhlášce.

1.9.

Vyhodnocení odhadu počtu osob vystavených hluku, vymezení problémů a situací, které je třeba zlepšit.

1.10.

Všechny realizované, prováděné nebo dosud schválené programy na snižování hluku s uvedením data zahájení a ukončení jejich realizace, včetně vyhlášení tichých oblastí v aglomeraci, a odhady snížení počtu osob vystavených hluku v denní a noční době, které tyto programy přinesou.

1.11.

Opatření, která pořizovatelé plánují přijmout nebo realizovat v příštích 5 letech s uvedením data předpokládaného zahájení a ukončení, včetně návrhů na vyhlášení tichých oblastí v aglomeraci a opatření k jejich ochraně.

1.12.

Dlouhodobou strategii ochrany před hlukem.

1.13.

Ekonomické informace: odhad nákladů a hodnocení jejich efektivnosti, hodnocení nákladů a přínosů ochrany před hlukem, zejména s ohledem na počet osob, u nichž dojde ke snížení hluku.

1.14.

Výsledky konzultací s veřejností, počet konzultací celkem a z toho počet akceptovaných připomínek.

1.15.

Prostorové vymezení území tichých oblastí v aglomeraci.

1.16.

Souhrn nejdůležitějších skutečností uvedených v akčním plánu.

Příloha č. 4

Metody hodnocení škodlivých účinků

1.

Soubor škodlivých účinků

V rámci hodnocení škodlivých účinků se zohlední:

1.1.

Ischemická choroba srdeční odpovídající kódům BA40 až BA6Z Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů (MKN-11),

1.2.

Vysoké obtěžování hlukem,

1.3.

Vysoké rušení spánku.

 

2.

Výpočet škodlivých účinků:

2.1.

Relativní riziko škodlivého účinku definované jako

 

 

kde

RR je relativní riziko.

 

2.2.

Absolutní riziko škodlivého účinku definované jako

 

 

kde

AR je absolutní riziko vyjádřené absolutním číslem nebo procentem.

 

2.3.

Ischemická choroba srdeční

Pro výpočet relativního rizika pro hluk, pokud jde o škodlivý účinek ischemické choroby srdeční a míru incidence, se použijí tyto vztahy mezi dávkou a účinkem:

 

 

pro hluk ze silniční dopravy kde

 

RRIHD,i,road je relativní riziko škodlivého účinku ischemické choroby srdeční pro hluk ze silniční dopravy,

Ldvn je hlukový ukazatel pro celodenní obtěžování hlukem ze silniční dopravy a

i je míra incidence pro hluk ze silniční dopravy.

 

2.4.

Vysoké obtěžování hlukem

 

2.4.1.

Pro výpočet absolutního rizika (AR) pro hluk ze silniční dopravy, pokud jde o škodlivý účinek vysokého obtěžování hlukem, se použijí tyto vztahy mezi dávkou a účinkem:

kde

ARHA,road je absolutní riziko škodlivého účinku vysokého obtěžování hlukem pro hluk ze silniční dopravy a

Ldvn je hlukový ukazatel pro celodenní obtěžování hlukem ze silniční dopravy.

 

2.4.2.

Pro výpočet absolutního rizika pro hluk z železniční dopravy, pokud jde o škodlivý účinek vysokého obtěžování hlukem, se použijí tyto vztahy mezi dávkou a účinkem:

kde

ARHA,rail je absolutní riziko škodlivého účinku vysokého obtěžování hlukem pro hluk ze železniční dopravy a

Ldvn je hlukový ukazatel pro celodenní obtěžování hlukem ze železniční dopravy.

 

2.4.3.

Pro výpočet absolutního rizika pro hluk z letecké dopravy, pokud jde o škodlivý účinek vysokého obtěžování hlukem, se použijí tyto vztahy mezi dávkou a účinkem:

 

 

kde

ARHA,air je absolutní riziko škodlivého účinku vysokého obtěžování hlukem pro hluk z letecké dopravy a

Ldvn je hlukový ukazatel pro celodenní obtěžování hlukem z letecké dopravy.

 

2.5.

Vysoké rušení spánku

Pro výpočet absolutního rizika (AR), pokud jde o škodlivý účinek vysokého rušení spánku, se použijí tyto vztahy mezi dávkou a účinkem:

2.5.1.

Pro hluk ze silniční dopravy:

 

kde

ARHSD,road je absolutní riziko škodlivého účinku vysokého rušení spánku pro hluk ze silniční dopravy a

Ln je hlukový ukazatel pro rušení spánku hlukem ze silniční dopravy.

 

2.5.2.

Pro hluk z železniční dopravy:

 

kde

ARHSD,rail je absolutní riziko škodlivého účinku vysokého rušení spánku pro hluk z železniční_dopravy a

Ln je hlukový ukazatel pro rušení spánku hlukem ze železniční dopravy.

 

2.5.3.

Pro hluk z letecké dopravy:

 

kde

ARHSD,air je absolutní riziko škodlivého účinku vysokého rušení spánku pro hluk z letecké dopravy a

Ln je hlukový ukazatel pro rušení spánku hlukem z letecké dopravy.

 

3.

Hodnocení škodlivých účinků

Expozice obyvatelstva se hodnotí pro každý zdroj hluku a škodlivý účinek zvlášť. Pokud jsou tytéž osoby současně vystaveny různým zdrojům hluku, nelze tyto škodlivé účinky kumulovat. Účinky však mohou být porovnávány za účelem zhodnocení relativního významu každého hluku.

3.1.

Hodnocení pro ischemickou chorobu srdeční

3.1.1.

U ischemické choroby srdeční v případě hluku ze silniční dopravy se podíl případů konkrétního škodlivého účinku v populaci vystavené relativnímu riziku, u něhož se vychází z toho, že je způsobeno hlukem ve venkovním prostředí, vypočítá pro zdroj hluku x (silniční dopravu), škodlivý účinek у (ischemickou chorobu srdeční) a incidenci i pomocí vzorce:

 

kde

x je silniční doprava, у je ischemická choroba srdeční,

PAFx,y je podíl přiřaditelný populaci,

j je soubor hlukových pásem, který je tvořen jednotlivými 5 dB pásmy podle přílohy č. 2 к této vyhlášce a

pj je podíl celkové populace P v hodnocené oblasti, která je vystavena expozičnímu pásmu j, jež je spojováno s daným relativním rizikem konkrétního škodlivého účinku RRj,x,y. RRj,x,y se vypočítá pomocí vzorců uvedených v bodě 2 této přílohy pro prostřední hodnotu každého hlukového pásma.

 

3.1.2.

U ischemické choroby srdeční v případě hluku ze silniční dopravy se celkový počet N případů ischemické choroby srdeční (osob postižených škodlivým účinkem y; počet přiřaditelných případů) v důsledku působení zdroje x rovná:

 

kde

PAFx,y,i se vypočítá pro incidenci i,

Iy je míra incidence ischemické choroby srdeční v hodnocené oblasti, kterou lze získat ze statistik o zdraví v regionu nebo zemi, kde se daná oblast nachází, a

P je celkový počet obyvatel v hodnocené oblasti (součet obyvatel v různých hlukových pásmech).

 

3.2.

Hodnocení pro vysoké obtěžování a vysoké rušení spánku

U vysokého obtěžování a vysokého rušení spánku hlukem ze silniční, železniční a letecké dopravy se celkový počet N osob postižených škodlivým účinkem у (počet přiřaditelných případů) z důvodu působení zdroje x pro každou kombinaci zdroje hluku (silniční, železniční nebo letecké dopravy) a škodlivého účinku у (vysokého obtěžování hlukem, vysokého rušení spánku) rovná:

kde

ARx,y je absolutní riziko relevantního škodlivého účinku (vysokého obtěžování hlukem, vysokého rušení spánku), které se vypočítá pomocí vzorců uvedených v bodě 2 této přílohy pro prostřední hodnotu každého hlukového pásma, a

nj je počet osob, které jsou vystaveny expozičnímu pásmu j.



Poznámky pod čarou:

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí.

Směrnice Komise (EU) 2015/996 ze dne 19. května 2015 o stanovení společných metod hodnocení hluku podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES.

Směrnice Komise (EU) 2020/367 ze dne 4. března 2020, kterou se mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES, pokud jde o stanovení metod hodnocení škodlivých účinků hluku ve venkovním prostředí.

Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1226 ze dne 21. prosince 2020, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES, pokud jde o společné metody hodnocení hluku.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1010 ze dne 5. června 2019 o sladění povinností podávání zpráv v oblasti právních předpisů souvisejících s politikou životního prostředí a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 a (EU) č. 995/2010, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES, 2004/35/ES, 2007/2/ES, 2009/147/ES a 2010/63/EU, nařízení Rady (ES) č. 338/97 a (ES) č. 2173/2005 a směrnice Rady 86/278/EHS.

Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů.

Směrnice Komise (EU) 2015/996 ze dne 19. května 2015 o stanovení společných metod hodnocení hluku podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1010 ze dne 5. června 2019 o sladění povinností podávání zpráv v oblasti právních předpisů souvisejících s politikou životního prostředí a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 a (EU) č. 995/2010, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES, 2004/35/ES, 2007/2/ES, 2009/147/ES a 2010/63/EU, nařízení Rady (ES) č. 338/97 a (ES) č. 2173/2005 a směrnice Rady 86/278/EHS.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí.

ČSN ISO 1996 - 1 Popis a měření hluku prostředí; Část 1: Základní veličiny a postupy, ČSN ISO 1996 - 2 Popis a měření hluku prostředí; Část 2: Získávání údajů souvisejících s využitím území.

ČSN ISO 1996 - 1 Popis a měření hluku prostředí; Část 1: Základní veličiny a postupy, ČSN ISO 1996 - 2 Popis a měření hluku prostředí; Část 2: Získávání údajů souvisejících s využitím území.

ČSN ISO 1996 - 1 Popis a měření hluku prostředí; Část 1: Základní veličiny a postupy, ČSN ISO 1996 - 2 Popis a měření hluku prostředí; Část 2: Získávání údajů souvisejících s využitím území.

Příloha II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí, ve znění směrnice 2015/996 a směrnice 2021/1226.

Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů.

Poznámky pod čarou:
1

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí.

Směrnice Komise (EU) 2015/996 ze dne 19. května 2015 o stanovení společných metod hodnocení hluku podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES.

Směrnice Komise (EU) 2020/367 ze dne 4. března 2020, kterou se mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES, pokud jde o stanovení metod hodnocení škodlivých účinků hluku ve venkovním prostředí.

Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1226 ze dne 21. prosince 2020, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES, pokud jde o společné metody hodnocení hluku.

2

Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů.

3

Směrnice Komise (EU) 2015/996 ze dne 19. května 2015 o stanovení společných metod hodnocení hluku podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES.

4

ČSN ISO 1996 - 1 Popis a měření hluku prostředí; Část 1: Základní veličiny a postupy, ČSN ISO 1996 - 2 Popis a měření hluku prostředí; Část 2: Získávání údajů souvisejících s využitím území.

6

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1010 ze dne 5. června 2019 o sladění povinností podávání zpráv v oblasti právních předpisů souvisejících s politikou životního prostředí a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 a (EU) č. 995/2010, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES, 2004/35/ES, 2007/2/ES, 2009/147/ES a 2010/63/EU, nařízení Rady (ES) č. 338/97 a (ES) č. 2173/2005 a směrnice Rady 86/278/EHS.

7

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí.

8

Příloha II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí, ve znění směrnice 2015/996 a směrnice 2021/1226.