45/2018 Sb. znění účinné od 1. 5. 2018

VYHLÁŠKA

ze dne 15. března 2018

o plánech péče, zásadách péče a podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území

Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 17 odst. 4, § 38 odst. 7, § 38a odst. 8, § 39 odst. 2, § 40 odst. 7, § 42 odst. 2 a 5, § 45c odst. 1, § 45e odst. 7 a § 47 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 349/2009 Sb. a zákona č. 123/2017 Sb., (dále jen „zákon“):

§ 1

Tato vyhláška stanoví:

a)	obsah plánů péče o jednotlivé kategorie zvláště chráněných území a postup jejich zpracování,
b)	obsah zásad péče o národní parky a postup jejich zpracování a projednání,
c)	náležitosti a obsah záměru na vyhlášení nebo změnu zvláště chráněného území nebo jeho ochranného pásma,
d)	členění ústředního seznamu, jeho obsah a náležitosti, výčet, způsob a podmínky předávání dokumentů do ústředního seznamu, způsob a podmínky nakládání s dokumenty a daty v ústředním seznamu včetně způsobu a podmínek jejich zveřejňování,
e)	způsob označení zvláště chráněných území, smluvně chráněných území, smluvně chráněných památných stromů, vyhlášených evropsky významných lokalit, ptačích oblastí, památných stromů a hranic klidových území národních parků v terénu a
f)	způsob označení zvláště chráněných území, smluvně chráněných území, smluvně chráněných památných stromů, vyhlášených evropsky významných lokalit, ptačích oblastí a památných stromů v mapových podkladech.

Obsah plánů péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky a jejich ochranná pásma a o chráněné krajinné oblasti a postup jejich zpracování

(K § 38 odst. 7 zákona)

§ 2

(1)

Plány péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky (dále jen „maloplošné zvláště chráněné území“) a jejich ochranná pásma obsahují:

a)	základní údaje o zvláště chráněném území a jeho ochranném pásmu uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce,
b)	charakteristiku maloplošného zvláště chráněného území a jeho ochranného pásma zaměřenou na jeho přírodní poměry,
c)	popis ekosystémů nebo jejich složek tvořících předměty ochrany maloplošného zvláště chráněného území a hodnocení jejich současného stavu a dosavadního vývoje z hlediska dlouhodobých cílů ochrany maloplošného zvláště chráněného území,
d)	výčet a popis významných přirozených rušivých činitelů působících v maloplošném zvláště chráněném území a vyhodnocení jejich vlivu na předměty ochrany a na naplňování dlouhodobých cílů ochrany maloplošného zvláště chráněného území,
e)	výčet a popis významných vlivů člověka působících v maloplošném zvláště chráněném území a vyhodnocení jejich vlivu na předměty ochrany a na naplňování dlouhodobých cílů ochrany maloplošného zvláště chráněného území,
f)	zhodnocení dosavadní péče o předměty ochrany maloplošného zvláště chráněného území z hlediska naplňování jeho dlouhodobých cílů ochrany za předcházející plánovací období,
g)	zhodnocení dosavadního naplňování funkcí ochranného pásma maloplošného zvláště chráněného území,
h)	postup a způsob naplňování dlouhodobých cílů ochrany maloplošného zvláště chráněného území za předcházející plánovací období,
i)	zásady péče o ekosystémy nebo jejich složky tvořící předměty ochrany maloplošného zvláště chráněného území, včetně řešení střetů plynoucích z odlišných nároků jednotlivých složek ekosystémů na potřebnou péči z hlediska priorit a dlouhodobých cílů ochrany maloplošného zvláště chráněného území,
j)	vymezení ploch s odlišnými způsoby péče (dále jen „dílčí plochy“); dílčí plochy se vymezují s ohledem na výskyt jednotlivých předmětů ochrany, dlouhodobé cíle jejich ochrany a odlišnosti ve způsobech péče na jednotlivých plochách,
k)	zásady hospodářského, rekreačního, sportovního nebo jiného využívání maloplošného zvláště chráněného území, pokud je nebo by mohlo být k těmto činnostem využíváno a pokud mají vliv na stav nebo vývoj jeho předmětů ochrany nebo naplňování jeho dlouhodobých cílů ochrany,
l)	přehled potřeb zaměření, označení a technického vybavení maloplošného zvláště chráněného území v terénu a
m)	určení doby jejich platnosti.

(2)

Plány péče o maloplošné zvláště chráněné území dále obsahují výčet, popis a umístění opatření, včetně návrhů preventivních opatření a předběžného orientačního vyčíslení očekávaných finančních nákladů vydávaných orgány ochrany přírody na realizaci těchto opatření.

(3)

Plány péče o maloplošné zvláště chráněné území dále obsahují zásady péče a návrhy opatření o přírodní stanoviště nebo stanoviště druhů, včetně ptáků, které jsou předmětem ochrany evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí, pokud jsou s těmito územími v územním překryvu. To se týká přírodních stanovišť nebo stanovišť druhů, jejichž výskyt je lokalizován na území dotčeného maloplošného zvláště chráněného území.

(4)

Plány péče o maloplošné zvláště chráněné území dále obsahují zásady péče a návrhy opatření o další významné ekosystémy nebo jejich složky, pokud se nacházejí na jejich území. Tyto zásady péče a návrhy opatření musí být přitom zpracovány takovým způsobem, aby při jejich realizaci nebylo ohroženo zachování nebo obnovení příznivého stavu předmětů ochrany předmětného maloplošného zvláště chráněného území a nebylo ohroženo naplňování jeho dlouhodobých cílů ochrany.

§ 3

(1)

Plány péče o chráněné krajinné oblasti obsahují:

a)	základní údaje o zvláště chráněných územích uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce,
b)	charakteristiku území chráněných krajinných oblastí zaměřenou na jejich přírodní poměry,
c)	popis a vyhodnocení stavu a vývoje krajiny, včetně krajinného rázu a jejích přírodních funkcí (zejména ekologické stability a migrační prostupnosti), z hlediska naplňování dlouhodobých cílů ochrany chráněných krajinných oblastí,
d)	popis a vyhodnocení stavu a vývoje ekosystémů a jejich složek, které jsou v rámci chráněné krajinné oblasti jedinečné, reprezentativní nebo zachovalé z hlediska ochrany přírody a krajiny nebo jsou významné pro biologickou rozmanitost (dále jen „přírodní hodnoty oblasti“), z hlediska naplňování dlouhodobých cílů ochrany chráněných krajinných oblastí,
e)	zhodnocení dosavadní péče o předměty ochrany chráněných krajinných oblastí zajišťované orgány ochrany přírody, zejména vyhodnocení dosavadní péče o krajinu a přírodní hodnoty oblasti na území chráněných krajinných oblastí z hlediska naplňování dlouhodobých cílů ochrany za předcházející plánovací období,
f)	zhodnocení účinnosti navržených zásad využívání území v předchozím plánu péče z hlediska naplňování dlouhodobých cílů ochrany chráněných krajinných oblastí,
g)	výčet a popis významných přírodních činitelů a vlivů člověka působících na předměty ochrany chráněných krajinných oblastí a vyhodnocení jejich dopadů na naplňování dlouhodobých cílů ochrany chráněných krajinných oblastí,
h)	postup a způsob naplňování dlouhodobých cílů ochrany chráněných krajinných oblastí,
i)	zásady hospodářského využívání území směřující k zachování nebo zlepšení stavu krajiny a přírodních hodnot oblasti na území chráněných krajinných oblastí,
j)	zásady rekreačního, sportovního nebo jiného využívání území chráněných krajinných oblastí, pokud jsou nebo by mohla být území chráněných krajinných oblastí k těmto činnostem využívána a pokud by přitom hrozilo poškození jejich předmětů ochrany,
k)	návrhy rámcových opatření prováděných orgány ochrany přírody za účelem naplňování dlouhodobých cílů ochrany chráněných krajinných oblastí,
l)	přehled potřeb zaměření, označení a technického vybavení chráněných krajinných oblastí v terénu a přehled potřeb budování a údržby návštěvnické infrastruktury nezbytné pro zachování stavu předmětů ochrany chráněných krajinných oblastí a
m)	určení doby jejich platnosti.

(2)

Plány péče o chráněné krajinné oblasti dále obsahují zásady péče o přírodní stanoviště nebo stanoviště druhů, včetně ptáků, které jsou předmětem ochrany evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí, se kterými jsou tato území v územním překryvu. To se týká přírodních stanovišť nebo stanovišť druhů, jejichž výskyt je lokalizován na území dotčených chráněných krajinných oblastí.

§ 4

(1)	Plány péče dále obsahují určení rozsahu a způsobu sledování stavu a vývoje předmětů ochrany zvláště chráněných území.
(2)	Plány péče dále obsahují návrhy na vědecko-výzkumné a osvětové využití zvláště chráněných území a jejich ochranných pásem.
(3)	Plány péče o zvláště chráněná území rovněž obsahují mapové přílohy. Základní mapovou přílohou plánů péče o maloplošné zvláště chráněné území je mapa dílčích ploch, která obsahuje prostorové rozdělení území na dílčí plochy. Jako dílčí plochy na lesních pozemcích se použijí platné jednotky prostorového rozdělení lesa, pokud je má orgán ochrany přírody k dispozici. Závazným výchozím mapovým podkladem pro mapu dílčích ploch je katastrální mapa¹, Ortofoto České republiky nebo lesnická mapa obrysová², pro ostatní mapové přílohy plánů péče je závazným výchozím podkladem rovněž Základní mapa České republiky¹.

§ 5

(1)	Plány péče o maloplošné zvláště chráněné území obsahují rovněž stanovení stupňů přirozenosti lesních porostů provedené podle zásad a postupem uvedenými v příloze č․ 2 k této vyhlášce; stanovení stupňů přirozenosti v národních přírodních památkách a přírodních památkách se povinně provádí v případech, kdy lesní ekosystémy tvoří předměty ochrany těchto maloplošných zvláště chráněných území nebo v nich tvoří další významné ekosystémy podle § 2 odst. 4 této vyhlášky. Zjištěné stupně přirozenosti pro jednotlivé lesní porosty se uvedou v písemné podobě, jako součást jejich popisu a v podobě grafické, jako zákres barevně odlišených stupňů přirozenosti do mapy dílčích ploch. Lesní porosty nacházející se ve stavu samovolného vývoje se v popisu a mapách označí odlišně od ostatních. Způsob označení lesních porostů v mapách je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.
(2)	Plány péče o národní přírodní rezervace a přírodní rezervace dále obsahují tabulkové přehledy plánovaných obnovních a výchovných těžeb³ umístěných v lesních porostech zařazených do národních přírodních rezervací a přírodních rezervací, včetně orientačních zákresů jejich umístění do mapy dílčích ploch. Tabulkové přehledy těžeb obsahují slovní popis jejich plošného rozsahu, maximální výše intenzity zásahu uvedené v procentech zásoby a cíle, který má být jejich provedením dosažen, nebo sdělení, že se v těchto lesních porostech žádné úmyslné těžby neumisťují, a slovní popis způsobu a podmínek zalesnění ploch po těžbě, zejména určení plošného rozsahu umělé obnovy a stanovení druhů dřevin a jejich podílů použitých při umělé obnově lesa. Údaje o obmýtí a době obnovní pro jednotlivé hospodářské soubory se v plánech péče o národní přírodní rezervace nebo přírodní rezervace neuvádějí.
(3)	Plány péče o chráněné krajinné oblasti dále obsahují údaje o obmýtí a době obnovní pro jednotlivé hospodářské soubory, do kterých se zařazují lesní porosty v prvních zónách chráněných krajinných oblastí obhospodařované hospodářským způsobem pasečným, pokud se zároveň nejedná o lesní porosty v národních přírodních rezervacích nebo přírodních rezervacích anebo o lesy ochranné³.

§ 6

(1)	Plány péče o zvláště chráněná území včetně příloh se zpracovávají v digitální podobě, v obecně převoditelných formátech datových souborů stanovených v příloze č. 3 k této vyhlášce.
(2)	Součástí plánů péče o maloplošné zvláště chráněné území musí být též digitální grafické znázornění průběhu hranic dílčích ploch ve vektorovém formátu podle přílohy č. 3 k této vyhlášce.

§ 7

(1)	Orgán ochrany přírody příslušný k zajištění zpracování plánu péče zahájí zpracování návrhu plánu péče nejméně jeden rok a u chráněných krajinných oblastí nejméně dva roky před ukončením platnosti dosavadního plánu péče tak, aby oznámení o možnosti seznámit se s návrhem plánu péče bylo vydáno nejméně půl roku a u chráněných krajinných oblastí nejméně jeden rok před ukončením platnosti dosavadního plánu péče. Po ukončení projednání návrhu plánu péče orgán ochrany přírody upraví návrh plánu péče v souladu s vypořádáním připomínek uvedeným v protokolu, kterým plán péče schválí.
(2)	U nově vyhlašovaných maloplošných zvláště chráněných území a jejich ochranných pásem zajistí orgán ochrany přírody zpracování návrhu plánu péče před vydáním oznámení záměru podle § 40 odst. 2 zákona tak, aby oznámení o možnosti seznámit se s návrhem plánu péče bylo vydáno v tentýž den jako oznámení záměru podle § 40 odst. 2 zákona. Po ukončení projednání návrhu plánu péče orgán ochrany přírody upraví návrh plánu péče v souladu s vypořádáním připomínek uvedeným v protokolu, kterým plán péče schválí s platností ode dne nabytí účinnosti právního předpisu, kterým bylo nové zvláště chráněné území nebo jeho ochranné pásmo vyhlášeno.
(3)	U nově vyhlašovaných chráněných krajinných oblastí zajistí orgán ochrany přírody zpracování návrhu plánu péče tak, aby oznámení o možnosti seznámit se s návrhem plánu péče o chráněnou krajinnou oblast bylo předloženo k projednání nejdéle do jednoho roku po vyhlášení chráněné krajinné oblasti.
(4)	V případě, že je potřeba schválený plán péče změnit, projedná orgán ochrany přírody navrženou změnu stejným postupem jako návrh plánu péče. Po ukončení projednání změny plánu péče orgán ochrany přírody upraví platný plán péče v souladu s vypořádáním připomínek ke změně plánu péče uvedeným v protokolu, kterým změnu plánu péče schválí.

Obsah zásad péče o národní parky a jejich ochranná pásma a postup jejich zpracování a projednání

(K § 38a odst. 8 zákona)

§ 8

(1)

Zásady péče o národní parky a jejich ochranná pásma (dále jen „zásady péče“) obsahují:

a)	základní údaje o zvláště chráněných územích a jejich ochranných pásmech uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce,
b)	charakteristiku národních parků a jejich ochranných pásem zaměřenou na jejich přírodní poměry,
c)	popis ekosystémů nebo jejich složek tvořících předměty ochrany národních parků a vyhodnocení jejich současného stavu a dosavadního vývoje z hlediska naplňování cílů ochrany národních parků,
d)	výčet a popis významných přirozených rušivých činitelů působících na území národních parků a vyhodnocení jejich vlivu na předměty ochrany a na naplňování cílů ochrany národních parků,
e)	popis a zhodnocení významných vlivů člověka působících na předměty ochrany národních parků v současnosti i v minulosti,
f)	výčet a popis vybraných pozemních komunikací tvořících základní cestní síť na území národních parků,
g)	zhodnocení dosavadní péče o předměty ochrany národních parků včetně jejich vyhodnocení z hlediska naplňování cílů ochrany národních parků za předcházející plánovací období,
h)	zhodnocení dosavadního naplňování funkcí ochranných pásem národních parků za předcházející plánovací období,
i)	zhodnocení dosavadního naplňování dlouhodobých i střednědobých cílů ochrany národních parků za období platnosti předchozích zásad péče,
j)	postup a způsob naplňování dlouhodobých cílů ochrany národních parků a předpokládaný termín jejich dosažení,
k)	stanovení střednědobých cílů pro jednotlivé předměty ochrany národních parků v podobě postupně navazujících rámcových opatření směřujících k naplnění jejich dlouhodobých cílů,
l)	základní principy péče o předměty ochrany národních parků členěné podle zón ochrany přírody národních parků, včetně řešení střetů plynoucích z odlišných nároků jednotlivých složek ekosystémů na potřebnou péči z hlediska priorit a cílů ochrany národních parků,
m)	základní principy péče o ekosystémy a jejich složky v ochranném pásmu, nezbytné pro zabezpečení národních parků před nepříznivými vlivy z okolí,
n)	základní principy naplňování poslání národních parků ve vztahu k trvale udržitelnému rozvoji a šetrnému turistickému využívání, které nejsou v rozporu s dlouhodobými cíli ochrany národních parků,
o)	výčet a popis nezbytného rozsahu a způsobu sledování stavu a vývoje předmětů ochrany národních parků a
p)	určení doby jejich platnosti.

(2)

Povinnou mapovou přílohou zásad péče je mapa základní cestní sítě na území národních parků. Závazným výchozím mapovým podkladem pro mapové přílohy zásad péče je Základní mapa České republiky¹.

(3)

Zásady péče dále obsahují návrhy na vědecko-výzkumné a osvětové využití národních parků a jejich ochranných pásem.

(4)

Zásady péče dále obsahují zásady péče o druhy ptáků, které jsou předmětem ochrany ptačích oblastí, s nimiž jsou tato území v územním překryvu.

(5)

V zásadách péče o národní parky a jejich ochranná pásma, které jsou v územním překryvu s evropsky významnými lokalitami nebo ptačími oblastmi, musí být návrhy základních principů péče zpracovány takovým způsobem, aby při jejich uplatňování nebylo ohroženo zachování nebo obnovení příznivého stavu přírodních stanovišť nebo druhů, včetně ptáků, které jsou předmětem ochrany těchto území a aby přitom nebyla narušena celistvost těchto území.

§ 9

(1)	Zásady péče včetně příloh se zpracovávají v digitální podobě, v obecně převoditelných formátech datových souborů stanovených v příloze č. 3 k této vyhlášce.
(2)	Orgán ochrany přírody příslušný k zajištění zpracování zásad péče zahájí zpracování návrhu zásad péče nejméně dva roky před ukončením platnosti dosavadních zásad péče tak, aby oznámení o možnosti seznámit se s návrhem zásad péče bylo vydáno nejméně jeden rok před ukončením platnosti dosavadních zásad péče.
(3)	V případě, že dojde k projednání a schválení nových zásad péče před koncem platnosti dosavadních zásad péče, končí platnost dosavadních zásad péče posledním dnem roku, ve kterém došlo ke schválení nových zásad péče. Platnost nově projednaných a schválených zásad péče začíná dnem následujícím. Orgán ochrany přírody může na základě projednání stanovit při schválení zásad péče i jiný termín ukončení platnosti dosavadních zásad péče a počátku platnosti nových zásad péče.
(4)	U nově vyhlašovaných národních parků zajistí orgán ochrany přírody zpracování návrhu zásad péče tak, aby oznámení o možnosti seznámit se s návrhem zásad péče o národní park bylo předloženo k projednání nejdéle do jednoho roku po vyhlášení národního parku.
(5)	Změna zásad péče se projedná a schválí stejným postupem jako návrh zásad péče.

§ 10

Obsah a náležitosti záměrů na vyhlášení nebo změnu zvláště chráněného území nebo jeho ochranného pásma

(K § 40 odst. 7 zákona)

(1)

Záměr na vyhlášení nebo změnu zvláště chráněného území obsahuje:

a)	název zvláště chráněného území, který u nově navrhovaných zvláště chráněných území nesmí být totožný s již existujícím názvem jiného zvláště chráněného území zapsaného v ústředním seznamu ochrany přírody (dále jen „ústřední seznam“); to se netýká již existujících zvláště chráněných území,
b)	návrh kategorie zvláště chráněného území podle § 14 odst. 2 zákona,
c)	určení předmětů ochrany a jejich popis,
d)	uvedení dlouhodobých cílů ochrany zvláště chráněného území,
e)	návrh bližších ochranných podmínek zvláště chráněného území,
f)	přehled katastrálních území a parcelních čísel pozemků dotčených záměrem na vyhlášení nebo změnu maloplošného zvláště chráněného území, platný k datu oznámení záměru podle § 40 odst. 2 zákona, nebo přehled katastrálních území dotčených záměrem na vyhlášení nebo změnu národního parku nebo chráněné krajinné oblasti,
g)	orientační výměru zvláště chráněného území,
h)	základní principy péče o předměty ochrany, jedná-li se o národní parky nebo chráněné krajinné oblasti, a
i)	odůvodnění záměru na vyhlášení nebo změnu zvláště chráněného území.

(2)

Záměr na vyhlášení nebo změnu ochranného pásma zvláště chráněného území obsahuje:

a)	název a kategorii zvláště chráněného území, pro které se ochranné pásmo vyhlašuje nebo mění,
b)	návrh vymezení činností a zásahů, které mají být v ochranném pásmu vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody, pokud jsou navrhovány,
c)	přehled katastrálních území a parcelních čísel pozemků dotčených záměrem na vyhlášení nebo změnu ochranného pásma maloplošného zvláště chráněného území, platný k datu oznámení záměru podle § 40 odst. 2 nebo 3 zákona, nebo přehled katastrálních území dotčených záměrem na vyhlášení nebo změnu ochranného pásma národního parku,
d)	orientační výměru navrhovaného ochranného pásma zvláště chráněného území a
e)	odůvodnění záměru na vyhlášení nebo změnu ochranného pásma zvláště chráněného území.

(3)

Záměr na vyhlášení nebo změnu zvláště chráněného území má tyto náležitosti:

a)	dokumentace navrhovaného zvláště chráněného území nebo ochranného pásma, jejíž obsah je uveden v odstavcích 1 a 2,
b)	kopie katastrální mapy s podrobným zákresem hranic navrhovaného nebo měněného zvláště chráněného území nebo ochranného pásma; má-li tvořit součást maloplošného zvláště chráněného území podpovrchové důlní dílo, které svým průmětem přesahuje jeho hranice vymezené na povrchu, je náležitostí záměru rovněž plán tohoto podpovrchového důlního díla v souřadnicovém systému jednotné trigonometrické sítě katastrální¹ a
c)	kopie Základní mapy České republiky¹ vhodného měřítka s orientačním zákresem hranic zvláště chráněného území nebo ochranného pásma.

(4)

Záměry podle odstavců 1 a 2, včetně jejich oznámení, se sloučí v případě, že vyhlašování nebo změna zvláště chráněného území probíhá současně s vyhlašováním nebo změnou jeho ochranného pásma.

(5)

Záměr musí být vyhotoven v listinné podobě i v digitální podobě v obecně převoditelných formátech datových souborů stanovených v příloze č. 3 k této vyhlášce. Součástí záměru musí být též digitální grafické znázornění průběhu hranice navrhovaného zvláště chráněného území nebo ochranného pásma ve vektorovém formátu podle přílohy č. 3 k této vyhlášce.

§ 11

Členění ústředního seznamu, jeho obsah a náležitosti

(K § 42 odst. 2 zákona)

(1)	Ústřední seznam zahrnuje soupis, popis, geometrické a polohové určení a dokumentaci zvláště chráněných území včetně jejich ochranných pásem, ptačích oblastí, evropsky významných lokalit, památných stromů včetně jejich ochranných pásem a dále smluvně chráněných území a smluvně chráněných památných stromů zřízených podle § 39 zákona, nacházejících se na území České republiky.
(2)	Jednotlivá zvláště chráněná území, ptačí oblasti, evropsky významné lokality, památné stromy, smluvně chráněná území a smluvně chráněné památné stromy tvoří objekty ústředního seznamu. Jednotlivé objekty ústředního seznamu jsou pro potřeby evidence a identifikace označeny jednoznačným a nezaměnitelným evidenčním číslem, pro evidenci a identifikaci památných stromů a smluvně chráněných památných stromů se používá samostatná číselná řada evidenčních čísel.
(3)	Ústřední seznam je tvořen Sbírkou listin ústředního seznamu (dále jen „sbírka listin“), ve které jsou v listinné nebo v digitální podobě uloženy dokumenty vztahující se k objektům ústředního seznamu, a Registrem objektů ústředního seznamu (dále jen „registr objektů“), ve kterém jsou v digitální podobě uloženy vybrané údaje o objektech ústředního seznamu.

Výčet, způsob a podmínky předávání dokumentů do ústředního seznamu

(K § 42 odst. 2 zákona)

§ 12

(1)

Sbírka listin je samostatně a nezávisle vedený soubor dokumentů, který tvoří složky trvale udržované provozovatelem ústředního seznamu, přičemž každá složka odpovídá jednomu objektu ústředního seznamu.

(2)

Do složek objektů ústředního seznamu se ve sbírce listin zařazují

a)	dokumenty dokládající vyhlášení nebo změnu zvláště chráněného území nebo jeho ochranného pásma, vymezení ptačí oblasti, zařazení evropsky významné lokality do národního seznamu a vyhlášení evropsky významné lokality a dále dokumenty dokládající změnu nebo zrušení ochrany těchto území,
b)	dokumenty dokládající vymezení nebo změny zón ochrany přírody národních parků nebo chráněných krajinných oblastí a dokumenty dokládající změnu nebo zrušení zón ochrany přírody těchto území,
c)	pravomocná rozhodnutí, kterými byly vyhlášeny památné stromy, nebo kterými bylo jejich vyhlášení změněno nebo zrušeno,
d)	smlouvy, na základě kterých byla podle § 39 zákona území prohlášena za chráněná nebo stromy za památné a doklady o provedení zápisu věcného břemene o takto zřízené ochraně do katastru nemovitostí, dokumenty o zrušení smluvně chráněného území nebo smluvně chráněného památného stromu,
e)	opatření obecné povahy, kterými se stanoví klidová území národních parků,
f)	opatření obecné povahy, kterými se stanoví omezení nebo zákaz vstupu z důvodů ochrany přírody podle § 64 zákona,
g)	schválené plány péče a jejich změny, schválené zásady péče a jejich změny a zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality a ptačí oblasti a jejich změny,
h)	dokumenty obsahující údaje o vymezení a poloze objektu ústředního seznamu, zpracované v souladu s jejich zřizovacími dokumenty, například záznamy podrobného měření změn⁴, vyhotovené za účelem zjištění polohy hranic zvláště chráněného území, a geometrické plány,
i)	ostatní opatření obecné povahy, pravomocná rozhodnutí, závazná stanoviska a veřejnoprávní smlouvy vztahující se k objektům ústředního seznamu,
j)	odborné mapové podklady vztahující se k objektům ústředního seznamu,
k)	inventarizační průzkumy a další odborná dokumentace vztahující se k objektům ústředního seznamu,
l)	fotodokumentace vztahující se k objektům ústředního seznamu,
m)	dokumentace opatření a zásahů provedených podle plánů péče a jejich výsledků a
n)	další dokumenty související s vyhlášením, změnou nebo se zrušením objektů ústředního seznamu nebo související se zajištěním jejich ochrany nebo péče o ně.

(3)

Složky s dokumenty o zrušených objektech ústředního seznamu se ve sbírce listin uchovávají trvale.

§ 13

(1)	Orgány ochrany přírody předávají provozovateli ústředního seznamu právní předpisy, opatření obecné povahy, pravomocná rozhodnutí, smlouvy, zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast, zásady péče a plány péče, uvedené v § 12 odst. 2 písm. a) až g), do 30 dnů ode dne platnosti právního předpisu, nabytí účinnosti opatření obecné povahy, od podpisu smlouvy o ochraně území nebo památného stromu, nabytí právní moci rozhodnutí, schválení zásad péče nebo plánu péče nebo jejich změny nebo zveřejnění souhrnu doporučených opatření nebo jeho změny pro evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast na portálu veřejné správy. Doklady o provedení zápisu nebo výmazu věcného břemene o ochraně území nebo památného stromu do katastru nemovitostí předávají orgány ochrany přírody provozovateli ústředního seznamu do 30 dnů ode dne jejich platnosti nebo ukončení jejich platnosti. Provozovatel ústředního seznamu uloží dokumenty do sbírky listin do 15 dnů ode dne jejich obdržení.
(2)	Dokumentaci objektů ústředního seznamu uvedenou v § 12 odst. 2 písm. h) předávají orgány ochrany přírody provozovateli ústředního seznamu do 30 dnů ode dne jejího převzetí. Ostatní dokumentaci objektů ústředního seznamu uvedenou v § 12 odst. 2 písm. i) až n) předávají orgány ochrany přírody provozovateli ústředního seznamu k uložení do sbírky listin, jedná-li se o dokumenty dlouhodobého významu pro objekt ústředního seznamu nebo nezanedbatelné dokumentační hodnoty. Provozovatel ústředního seznamu uloží převzaté dokumenty do sbírky listin do 30 dnů ode dne jejich obdržení.
(3)	Dokumenty uvedené v § 12 odst. 2 předávají orgány ochrany přírody provozovateli ústředního seznamu k uložení do sbírky listin v listinné podobě v originále nebo v podobě reprografických kopií listin, ověřených podle jiných právních předpisů⁵ nebo výstupů z autorizované konverze dokumentů do listinné podoby⁶. To se netýká právních předpisů uveřejněných ve Sbírce zákonů⁷, ve Věstníku právních předpisů kraje⁸ nebo Sbírce právních předpisů hlavního města Prahy⁹, které se předávají do ústředního seznamu v podobě výtisku příslušné částky Sbírky zákonů, Věstníku právních předpisů kraje nebo Sbírky právních předpisů hlavního města Prahy. Zároveň se všechny dokumenty předávají též v digitální podobě v obecně převoditelných formátech datových souborů stanovených v příloze č. 3 k této vyhlášce.

§ 14

Způsob a podmínky nakládání s dokumenty v ústředním seznamu

(K § 42 odst. 2 zákona)

(1)

Podkladem pro zápis objektu do ústředního seznamu je úplný soubor dokumentů uvedený v příloze č. 5 k této vyhlášce. Soubor dokumentů zašle orgán ochrany přírody, který ochranu vyhlásil, provozovateli ústředního seznamu do 30 dnů ode dne platnosti právního dokumentu, kterým se ochrana vyhlašuje. U národních parků, chráněných krajinných oblastí, ptačích oblastí a evropsky významných lokalit zasílá soubor dokumentů Ministerstvo životního prostředí.

(2)

Provozovatel ústředního seznamu přidělí objektům ústředního seznamu do 15 dnů ode dne doručení úplného souboru dokumentů podle přílohy č. 5 k této vyhlášce evidenční číslo. Přidělení evidenčního čísla novému objektu doloží provozovatel ústředního seznamu písemným záznamem, jehož originál uloží do složky objektu ve sbírce listin. Zároveň tuto skutečnost oznámí orgánu ochrany přírody, který objekt vyhlásil; u národních parků, chráněných krajinných oblastí, ptačích oblastí a evropsky významných lokalit oznámí tuto skutečnost Ministerstvu životního prostředí. Ode dne přidělení evidenčního čísla je objekt zapsán v ústředním seznamu.

§ 15

Způsob a podmínky nakládání s daty v ústředním seznamu

(K § 42 odst. 2 zákona)

(1)	Registr objektů je samostatně a nezávisle vedená databáze, kterou tvoří položky trvale udržované provozovatelem ústředního seznamu, přičemž každá položka odpovídá jednomu objektu ústředního seznamu. Registr objektů obsahuje údaje o objektech ústředního seznamu uvedené v příloze č. 4 k této vyhlášce. Podkladem pro zápis údajů do registru objektů jsou dokumenty uložené ve sbírce listin. Zápis údajů do registru objektů provede provozovatel ústředního seznamu do 30 dnů ode dne uložení dokumentů ve sbírce listin.
(2)	Údaje uložené v registru objektů jsou veřejně přístupné a provozovatel ústředního seznamu je zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak¹¹.
(3)	Položky s údaji o zrušených objektech ústředního seznamu se v registru objektů uchovávají trvale.

Způsob označení zvláště chráněných území, ptačích oblastí, evropsky významných lokalit, památných stromů, smluvně chráněných území a smluvně chráněných památných stromů v terénu

(K § 17 odst. 4, § 39 odst. 2, § 42 odst. 5, § 45c odst. 1, § 45e odst. 7 a § 47 odst. 3 zákona)

§ 16

(1)	K označení klidových území národních parků se používá tabulí s textem „klidové území národního parku“ a dále tabulí s textem obsahujícím informace o podmínkách pohybu osob v klidovém území (dále jen „informační tabule“); informační tabule musí být vyhotoveny v souladu s jednotlivými specifikacemi uvedenými v příloze č. 6 k této vyhlášce.
(2)	K označení smluvně chráněných území se používá tabulí s textem „smluvně chráněné území“.
(3)	K označení smluvně chráněných památných stromů se používá tabulí s textem „smluvně chráněný památný strom“ nebo „smluvně chráněné památné stromy“.
(4)	K označení národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek se používá tabulí s velkým státním znakem České republiky a tabulí s uvedením kategorie zvláště chráněného území a názvem příslušného zvláště chráněného území
(5)	K označení přírodních rezervací a přírodních památek se používá tabulí s malým státním znakem České republiky a tabulí s uvedením kategorie zvláště chráněného území.
(6)	K označení hranic národních přírodních rezervací, národních přírodních památek, přírodních rezervací, přírodních památek a klidových území národních parků se dále používá pruhového značení.
(7)	K označení evropsky významných lokalit se používá tabulí s textem „evropsky významná lokalita“.
(8)	K označení ptačích oblastí se používá tabulí s textem „ptačí oblast“ a názvem příslušného území.
(9)	K označení památných stromů se používá tabulí s malým státním znakem České republiky a tabulí s textem „památný strom“ nebo „památné stromy“.

§ 17

(1)	Závazné vzory označení zvláště chráněných území, ptačích oblastí, evropsky významných lokalit, památných stromů, smluvně chráněných území a smluvně chráněných památných stromů v terénu, včetně stanovení závazných rozměrů tabulí, jejich materiálu, odstínů barev, typu a rozměru písma a způsobu jejich výroby podle § 16, jsou uvedeny v příloze č. 6 k této vyhlášce.
(2)	Tabule označující zvláště chráněná území se umisťují na přístupové komunikace a jiná vhodná místa při hranicích těchto území tak, aby tím nebylo omezeno užívání dotčených nemovitostí. Tabule označující ptačí oblasti, evropsky významné lokality a smluvně chráněná území se umisťují podle potřeby na vhodných místech tak, aby tím nebylo omezeno užívání dotčených nemovitostí.
(3)	Pruhové označení hranic podle § 16 odst. 6 se umisťuje na hraniční sloupky, které nesou dva červené pruhy 5 cm široké, oddělené 5 cm širokou mezerou. Horní pruh probíhá po celém obvodu sloupku, dolní pouze po takové části obvodu, která odpovídá výseku území nechráněného. Sloupky se umisťují zejména na orientačně významné lomové body hranice zvláště chráněného území nebo klidového území národního parku. Obdobné označení se provádí na hraničních stromech, případně na jiných vhodných hraničních objektech. Pruhové označení hranic se v terénu umísťuje tak, aby odstup mezi jednotlivými značkami nepřekročil vzdálenost, při které by jedna značka od druhé nebyla při denním světle zřetelně viditelná. U zvláště chráněných území liniového charakteru se tento způsob značení použije přiměřeně podle místních podmínek. Pokud je zvláště chráněné území tvořeno pouze budovou nebo její částí, nebo podpovrchovým důlním dílem, pruhové označení hranic podle § 16 odst. 6 se nepoužije.
(4)	Označení památných stromů nebo smluvně chráněných památných stromů, jejich skupin a stromořadí se umisťuje tak, aby nezpůsobilo poškození stromu.

§ 18

Způsob označení zvláště chráněných území, evropsky významných lokalit, památných stromů, smluvně chráněných území a smluvně chráněných památných stromů v mapových podkladech

(K § 39 odst. 2, § 42 odst. 5, § 45c odst. 1 a § 47 odst. 3 zákona)

(1)

Hranice smluvně chráněných území se v kopiích Základní mapy České republiky, Ortofota České republiky nebo katastrální mapy, které byly vyhotoveny jako součást záměru na vyhlášení, součást souboru dokumentů sloužícího k zápisu objektu do ústředního seznamu, jako příloha právního předpisu nebo smlouvy, příloha plánu péče, příloha zásad péče, příloha souhrnů doporučených opatření, příloha rozhodnutí nebo jako příloha jiného dokumentu zpracovaného orgánem ochrany přírody označují plnou 1 mm silnou čarou modré barvy vedenou po jejich vnějším obvodu, s uvedením názvu území včetně slov „smluvně chráněné území“.

(2)

Smluvně chráněné památné stromy se v kopiích Základní mapy České republiky, Ortofota České republiky nebo katastrální mapy, které byly vyhotoveny jako součást záměru na vyhlášení, součást souboru dokumentů sloužícího k zápisu objektu do ústředního seznamu, jako příloha právního předpisu nebo smlouvy, příloha plánu péče, příloha zásad péče, příloha souhrnů doporučených opatření, příloha rozhodnutí nebo jako příloha jiného dokumentu zpracovaného orgánem ochrany přírody označují plným kroužkem modré barvy, případně skupinou kroužků o průměru 3 mm, s uvedením jejich názvu včetně slov „smluvně chráněný památný strom“ nebo „smluvně chráněné památné stromy“.

(3)

Označení zvláště chráněných území v kopiích Základní mapy České republiky, Ortofota České republiky nebo katastrální mapy, které byly vyhotoveny jako součást záměru na vyhlášení, součást souboru dokumentů sloužícího k zápisu objektu do ústředního seznamu, jako příloha právního předpisu nebo smlouvy, příloha plánu péče, příloha zásad péče, příloha souhrnů doporučených opatření, příloha rozhodnutí nebo jako příloha jiného dokumentu zpracovaného orgánem ochrany přírody, se provádí takto:

a)	hranice národních parků a chráněných krajinných oblastí se označují plnou 2 mm silnou čarou červené barvy vedenou po jejich vnějším obvodu, s uvedením názvu území včetně kategorie; hranice jejich ochranného pásma stejně silnou přerušovanou čarou červené barvy,
b)	hranice zón národních parků se označují plnou 0,5 mm silnou čarou zelené barvy, s uvedením názvu zóny, podle § 18 odst. 1 zákona uvnitř segmentu zóny; pro přehlednost mohou být jednotlivé stupně ochrany zón zvýrazněny odlišnou šrafou stejné barvy,
c)	hranice klidových území národních parků se označují přerušovanou 0,5 mm silnou čarou hnědé barvy, vedenou po jejich vnějším obvodu, s uvedením slov „klidové území národního parku“ uvnitř plochy,
d)	hranice zón chráněných krajinných oblastí se označují plnou 0,5 mm silnou čarou červené barvy, s uvedením stupně ochrany římskou číslicí uvnitř segmentu zóny; pro přehlednost mohou být jednotlivé stupně ochrany zón zvýrazněny odlišnou šrafou stejné barvy,
e)	hranice národních přírodních rezervací, přírodních rezervací, národních přírodních památek a přírodních památek se označují plnou 1 mm silnou čarou červené barvy vedenou po jejich vnějším obvodu, s uvedením názvu území včetně kategorie; hranice jejich ochranného pásma stejně silnou přerušovanou čarou červené barvy.

(4)

Hranice evropsky významných lokalit se v kopiích Základní mapy České republiky, Ortofota České republiky nebo katastrální mapy, které byly vyhotoveny jako součást záměru na vyhlášení, součást souboru dokumentů sloužícího k zápisu objektu do ústředního seznamu, jako příloha právního předpisu nebo smlouvy, příloha plánu péče, příloha zásad péče, příloha souhrnů doporučených opatření, příloha rozhodnutí nebo jako příloha jiného dokumentu zpracovaného orgánem ochrany přírody označují plnou 1 mm silnou čarou fialové barvy vedenou po jejich vnějším obvodu, s uvedením názvu území včetně slov „evropsky významná lokalita“.

(5)

Hranice ptačích oblastí se v kopiích Základní mapy České republiky, Ortofota České republiky nebo katastrální mapy, které byly vyhotoveny jako součást záměru na vyhlášení, součást souboru dokumentů sloužícího k zápisu objektu do ústředního seznamu, jako příloha právního předpisu nebo smlouvy, příloha plánu péče, příloha zásad péče, příloha souhrnů doporučených opatření, příloha rozhodnutí nebo jako příloha jiného dokumentu zpracovaného orgánem ochrany přírody označují plnou 2 mm silnou čarou fialové barvy vedenou po jejich vnějším obvodu, s uvedením názvu území včetně slov „ptačí oblast“.

(6)

Památné stromy se v kopiích Základní mapy České republiky, Ortofota České republiky nebo katastrální mapy, které byly vyhotoveny jako součást záměru na vyhlášení, součást souboru dokumentů sloužícího k zápisu objektu do ústředního seznamu, jako příloha právního předpisu nebo smlouvy, příloha plánu péče, příloha zásad péče, příloha souhrnů doporučených opatření, příloha rozhodnutí nebo jako příloha jiného dokumentu zpracovaného orgánem ochrany přírody vyznačují plným kroužkem červené barvy, případně skupinou kroužků o průměru 3 mm, s uvedením jejich názvu včetně slov „památný strom“ nebo „památné stromy“.

§ 19

Přechodná ustanovení

(1)	Pro obsah plánů péče, které byly zpracované podle vyhlášky č. 64/2011 Sb., oznámené podle § 38 odst. 3 zákona přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky a do dne nabytí účinnosti této vyhlášky neschválené, se použijí ustanovení vyhlášky č. 64/2011 Sb.
(2)	Pro obsah záměrů na vyhlášení zvláště chráněného území nebo ochranného pásma zvláště chráněného území, které byly zpracované podle vyhlášky č. 64/2011 Sb. a oznámené podle § 40 odst. 2 zákona přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se použijí ustanovení vyhlášky č. 64/2011 Sb.
(3)	Tabule označující zvláště chráněná území a památné stromy vyhotovené podle vyhlášky č. 64/2011 Sb. a umístěné v terénu zůstávají v platnosti.
(4)	Evidenční čísla existujících objektů zapsaných v ústředním seznamu podle vyhlášky č. 64/2011 Sb. zůstávají v platnosti.

§ 20

Zrušovací ustanovení

Vyhláška č. 64/2011 Sb., o plánech péče, podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území, se zrušuje.

§ 21

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 2018.

Ministr:

Mgr. Brabec v. r.

Příloha č. 1

Základní údaje o zvláště chráněných územích a jejich ochranných pásmech

Základní údaje o zvláště chráněných územích a jejich ochranných pásmech jsou:

evidenční číslo

Uvede se evidenční číslo, pod kterým je území evidováno v ústředním seznamu ochrany přírody (§ 42 zákona). U nově vyhlášených území se evidenční číslo neuvádí, protože v době schválení plánu péče ještě není přiděleno.

název

kategorie ochrany

údaje o vyhlášení:

a.	druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno
b.	název orgánu, který předpis vydal
c.	číslo předpisu
d.	datum platnosti a datum účinnosti předpisu

překryv s územně-správními jednotkami:

a.	kraj: -
b.	obec s rozšířenou působností: -
c.	obec: -
d.	katastrální území: -

překryv s jinými chráněnými územími:

národní park: -

chráněná krajinná oblast: -

jiný typ chráněného území: -

Příloha - zákres hranic území do Základní mapy ČR vhodného měřítka.

překryv se soustavou Natura 2000:

ptačí oblast: -

evropsky významná lokalita: -

Příloha - zákres hranic území do Základní mapy ČR vhodného měřítka.

poloha zvláště chráněného území a jeho ochranného pásma a jejich výměra

pro národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a jejich vyhlášená ochranná pásma se uvede úplný přehled dotčených pozemků podle jednotlivých katastrálních území podle aktuálního stavu katastru nemovitostí,

Příloha - zákres hranic území do katastrální mapy vhodného měřítka.

pro národní parky, chráněné krajinné oblasti a jejich ochranná pásma se uvede úplný přehled dotčených katastrálních území podle aktuálního stavu katastru nemovitostí.

Příloha - zákres hranic území do Základní mapy ČR vhodného měřítka.

kategorie IUCN:

a.	Ia - přísná přírodní rezervace
b.	Ib - území divoké přírody
c.	II - národní park
d.	III - přírodní památka nebo prvek
e.	IV - území pro péči o stanoviště/druhy
f.	V - chráněná krajina
g.	VI - chráněné území s udržitelným využíváním přírodních zdrojů

Uvede se římská číslice označující kategorii chráněných území IUCN a její název podle „Zásad pro používání kategorií chráněných území” (překlad vydala AOPK ČR, Praha 2013, ISBN: 978-80-87457-72-6), přitom se uvede kategorie, jejímž kritériím výběru dané zvláště chráněné území nejlépe vyhovuje.

10.

předmět ochrany

a.	Národní parky V souladu s ustanovením § 15 odst. 1 zákona a přílohou zákona, kterou byl národní park stanoven, se uvede výčet ekosystémů tvořících v daném národním parku předmět ochrany a v případě překryvu národního parku s evropsky významnou lokalitou se uvedou také jejich předměty ochrany uvedené v příslušném nařízení vlády.
b.	Chráněné krajinné oblasti V souladu s ustanovením § 25 odst. 1 zákona a právním předpisem, kterým byla chráněná krajinná oblast vyhlášena, se uvede charakteristika krajiny jako předmětu ochrany, tj. krajinného rázu, přírodních funkcí krajiny a charakteristika přírodních hodnot krajiny, jako předmětu ochrany chráněné krajinné oblasti v úrovni ekosystémů a jejich složek, které jsou jedinečné, reprezentativní nebo Zachovalé z hlediska ochrany přírody a krajiny nebojsou významné pro biologickou rozmanitost.
c.	Národní přírodní rezervace V souladu s ustanovením § 28 odst. 1 zákona a právním předpisem, kterým byla národní přírodní rezervace vyhlášena, se uvede výčet ekosystémů tvořících vdané národní přírodní rezervaci předmět ochrany. V případě, že právní předpis, kterým byla národní přírodní rezervace vyhlášena, uvádí jako předmět ochrany dané národní přírodní rezervace také složky ekosystému, uvede se také výčet těchto složek.
d.	Přírodní rezervace V souladu s ustanovením § 33 odst. 1 zákona a právním předpisem, kterým byla přírodní rezervace vyhlášena, se uvede výčet ekosystémů tvořících vdané přírodní rezervaci předmět ochrany. V případě, že právní předpis, kterým byla přírodní rezervace vyhlášena, uvádí jako předmět ochrany dané přírodní rezervace také složky ekosystému, uvede se také výčet těchto složek.
e.	Národní přírodní památky V souladu s ustanovením § 35 odst. 1 zákona a právním předpisem, kterým byla národní přírodní památka vyhlášena, se uvede výčet přírodních útvarů, včetně takových, které vedle přírody formoval svou činností člověk (zejména ekosystémy, společenstva, živé anebo neživé složky ekosystémů), tvořících v dané národní přírodní památce předmět ochrany.
f.	Přírodní památky V souladu s ustanovením § 36 odst. 1 zákona a právním předpisem, kterým byla přírodní památka vyhlášena, se uvede výčet přírodních útvarů, včetně takových, které vedle přírody formoval svou činností člověk (zejména ekosystémy, společenstva, živé anebo neživé složky ekosystémů), tvořících v dané přírodní památce předmět ochrany.

11.

dlouhodobý cíl ochrany

a.	Národní parky Uvede se dlouhodobý cíl ochrany národních parků a cíle ochrany jednotlivých zón ochrany přírody národních parků dle zákona, v případě překryvu národního parku s evropsky významnou lokalitou též jejich cíl ochrany vztažený k jejich předmětům ochrany.
b.	Chráněné krajinné oblasti Dlouhodobým cílem ochrany u chráněných krajinných oblastí je zejména zachování nebo zlepšení stavu krajiny, tj. zachování charakteristického rázu krajiny a zachování nebo zlepšení přírodních funkcí krajiny, a dále zachování anebo aktivní dosažení definovaného stavu přírodních hodnot tvořících předmět ochrany chráněné krajinné oblasti v úrovni ekosystémů a jejich složek. Dlouhodobé cíle ochrany chráněných krajinných oblastí se uvedou pro celé území nebo jeho části, které jsou definovány v plánu péče jako plochy přírodních hodnot tvořících předmět ochrany chráněné krajinné oblasti. U předmětů ochrany, u kterých je dlouhodobým cílem ochrany dosažení anebo udržení předem definovaného stavu, se doplní ke každému indikátory cílového stavu.
c.	Maloplošná chráněná území Uvede se dlouhodobý cíl ochrany, a to pro celé území nebo jeho části vymezené v plánu péče jako samostatné dílčí plochy s ohledem na jednotlivé předměty ochrany v daném území. Dlouhodobým cílem ochrany maloplošných chráněných území je buď:
a)	aktivní dosažení anebo udržení předem definovaného stavu předmětu ochrany, formovaného především působením člověka, nebo
b)	obnova anebo ochrana přirozeného ekosystému tvořícího předmět ochrany, formovaného především působením přírodních sil.

U předmětů ochrany, u kterých je dlouhodobým cílem ochrany dosažení anebo udržení předem definovaného stavu, se ke každému doplní indikátory cílového stavu. Obvykle se bude jednat o výčet živých složek ekosystémů (druhy rostlin nebo živočichů) a jejich popis, které cílový stav ekosystému nebo společenstva charakterizují.

12.

mezinárodní statut ochrany

Uvede se název příslušného statutu, pokud byl přidělen (například: biosférická rezervace MaB UNESCO, Ramsarský mokřad mezinárodního významu, biogenetická rezervace Rady Evropy, světové přírodní nebo kulturní dědictví UNESCO).

Příloha č. 2

Zásady stanovení přirozenosti lesa

POSTUP STANOVENÍ PŘIROZENOSTI LESA

Výběr dílčí plochy a její výměra:

a)	dílčí plochu tvoří soubor lesních porostů, jejichž vlastnosti rozhodné pro stanovení stupně přirozenosti lesa (zejména charakter lidských zásahů prováděných v minulosti, současná dynamika a dřevinná skladba) jsou homogenní, dílčí plocha tedy může být tvořena i více jednotkami prostorového rozdělení lesa,
b)	do dílčí plochy mohou být arondovány i plochy s lesními porosty odlišných vlastností, jejich podíl na celkové výměře dílčí plochy však nesmí překročit 10 %, rozloha jedné plochy s lesními porosty s odlišnými vlastnostmi nesmí překročit 5 % výměry dílčí plochy a nesmí být větší než 1 ha,
c)	výměra dílčí plochy, na které se provádí stanovení stupně přirozenosti lesa, nesmí být menší než 1 ha, přitom plocha holin^A) se do výměry dílčí plochy započítává a plocha bezlesých ploch^B) se nezapočítává; výjimku tvoří les nepůvodní, kde výměra dílčí plochy může být v odůvodněných případech i nižší.

Stanovení stupně přirozenosti lesa:

a)	u každého kritéria se ptáme, jestli konkrétní činnost/ovlivnění člověkem na území proběhly a odpovídáme ano nebo ne; v případě kritérií D1 - D10 hodnotíme kvalitativní parametry dřevinné skladby dle aktuálně známého stavu (data z LHP nebo z jiných zdrojů např. výzkumných prací apod.),
b)	červeně vyplněná pole (u jednotlivých stupňů přirozenosti) znamenají, že se v něm konkrétní činnost/ovlivnění nepřipouští, naopak zelená pole znamenají, že se připouští,
c)	pokud daná činnost/ovlivnění vůbec neproběhly anebo to nejsme schopni zjistit/doložit, v řádku nic nevyplňujeme,
d)	pokud skutečnost známe a činnost/ovlivnění proběhly, zaškrtneme zelené pole umístěné v tabulce nejvíce vlevo; podobně u kritérií D1 - D10, pokud dřevinná skladba odpovídá danému kritériu, zaškrtneme také zelené pole umístěné v tabulce nejvíce vlevo,
e)	po vyhodnocení všech kritérií je stupeň přirozenosti určen zaškrtnutým políčkem, které je v tabulce nejvíce napravo; tuto skutečnost zaškrtneme jako výsledek v dolní části tabulky,
f)	zároveň se vyplní údaj o skutečné době ponechání lesního porostu samovolnému vývoji; lze uvést i kvalifikovaný odhad místně znalého odborníka,
g)	lesní porosty, u kterých byl orgánem ochrany přírody stanoven stupeň přirozenosti patřící mezi přirozené lesy nebo les nově ponechaný samovolnému vývoji, jsou na základě schváleného plánu péče uloženého v ústředním seznamu evidovány správcem v Databance přirozených lesů^C).

Vysvětlivky k použitým pojmům

Holina

Holina je pro účely stanovení přirozenosti lesa podle této vyhlášky lesní pozemek nebo jeho část s dočasně úmyslně odstraněným lesním porostem o výměře větší než 0,04 ha.

Bezlesá plocha

Bezlesá plocha je pro účely stanovení přirozenosti lesa podle této vyhlášky lesní pozemek nebo jeho část trvale bez lesního porostu o výměře větší než 0,04 ha.

Databanka přirozených lesů

Registr přirozených lesů sloužící k ukládání a zveřejňování údajů o přirozených lesích v České republice (www.pralesy.cz). Správcem tohoto informačního systému je Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i.

C. Tabulka pro stanovení stupně přirozenosti lesa:

HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESNÍCH POROSTŮ
Název lokality (území):
Dílčí plocha:
Výměra dílčí plochy:


Kritéria hodnocení - ovlivnění vývoje porostů člověkem v minulosti			Míra ovlivnění vývoje dílčí plochy v minulosti a v současnosti
			1	2	3a	3b	3c	4	5	6	7
			přirozené lesy ^B)					les nově ponechaný samovolnému vývoji	les významný pro biodiverzitu	les produkční - stanovištně původní	les nepůvodní
			les původní	les přírodní	les přírodě blízký a)	les přírodě blízký b)	les přírodě blízký c)	les nově ponechaný samovolnému vývoji	les významný pro biodiverzitu	les produkční - stanovištně původní	les nepůvodní
A - Přímé ovlivnění vývoje porostu formou lesnických opatření
A1	žádná těžba v minulosti anebo pouze toulavá těžba před více než 100 lety
A2	obnovní nebo nahodilá těžba se vznikem holiny před více než 100 lety s přirozenou obnovou a následnou neřízenou sukcesí (žádné výchovné zásahy)
A3	obnovní nebo nahodilá těžba se vznikem holiny před více než 50 lety s přirozenou obnovou a následnou neřízenou sukcesí (žádné výchovné zásahy)
A4	obnovní nebo nahodilá těžba se vznikem holiny v posledních 50 letech s přirozenou obnovou a následnou neřízenou sukcesí (žádné výchovné zásahy)
A5	obnovní, toulavá nebo nahodilá těžba živých (aktivních) stromů bez vzniku holiny před více než 50 lety
A6	obnovní, toulavá nebo nahodilá těžba živých (aktivních) stromů bez vzniku holiny v posledních 50 letech
A7	obnovní nebo nahodilá těžba živých (aktivních) stromů se vznikem holiny a s umělou/přirozenou obnovou před více než 150 lety
A8	obnovní nebo nahodilá těžba živých (aktivních) stromů se vznikem holiny a s umělou/přirozenou obnovou, včetně záměrných výchovných zásahů před více než 50 lety
A9	obnovní nebo nahodilá těžba živých (aktivních) stromů se vznikem holiny a s umělou/přirozenou obnovou, včetně záměrných výchovných zásahů v posledních 50 letech, nyní již ukončené
A10	obnovní nebo nahodilá těžba živých (aktivních) stromů se vznikem holiny a s umělou/přirozenou obnovou, včetně záměrných výchovných zásahů jako hospodářská opatření (zaměřená na podporu produkce dříví anebo jiných funkcí lesa) v posledních 50 letech, dosud probíhající
A11	záměrné výchovné zásahy (nikoliv obnova nebo nahodilá těžba) jako hospodářská opatření v posledních 50 letech, nyní již ukončená
A12	záměrné výchovné zásahy (nikoliv obnova nebo nahodilá těžba) jako hospodářská opatření (zaměřená na podporu produkce dříví anebo jiných funkcí lesa) v posledních 50 letech, dosud probíhající
A13	obnovní managementová opatření před více než 50 lety a následný samovolný vývoj
A14	obnovní managementová opatření v posledních 50 letech, nyní již ukončená a následný samovolný vývoj
A15	obnovní managementová opatření dosud probíhající - extenzivní
A16	udržovací managementová opatření trvale probíhající - extenzivní
A17	obnovní nebo udržovací managementová opatření dosud probíhající - intenzivní
A18	zásahy eliminující sekundární negativní antropické vlivy (viz vyhláška)
B - Tlející dřevo
B1	tlející dřevo se neodváželo nikdy nebo před více než 100 lety
B2	odvoz tlející ho dřeva před 50-100 lety
B3	odvoz tlejícího dřeva v posledních 50 letech, nyní již ukončený
B4	pouze částečné ponechávání dřeva (ležících nebo stojících kmenů stromů) k zetlení v současnosti
B5	žádné nebo téměř žádné ponechávání dřeva k zetlení v současnosti
C - Nepřímé ovlivnění vývoje porostu působením člověka
C1	nejsou patrné známky negativního vlivu spárkaté zvěře na lesní ekosystém anebo pouze vliv historické pastvy dobytka na vývoj struktury a textury porostu, který je již nepatrný a lze dovodit pouze teoretické ovlivnění dřevinné skladby
C2	dlouhodobě vysoké stavy spárkaté zvěře v posledních 50 letech, mající vliv na vývoj struktury porostu (výrazně snížený počet stromů v několika po sobě jdoucích tloušťkových třídách), v hodnoceném území probíhá přirozená obnova většiny hlavních dřevin alespoň mozaikovitě
C3	dlouhodobě vysoké stavy spárkaté zvěře v posledních 50 letech, mající vliv na vývoj struktury porostu (výrazně snížený počet stromů v několika po sobě jdoucích tloušťkových třídách), na celé ploše hodnoceného území je v současnosti blokovaná přirozená obnova hlavních dřevin
D - Současná dřevinná skladba v porovnání s potenciální přirozenou dřevinnou skladbou
D1	nepřítomnost některé z hlavních stanovištně původních^D) dřevin lesa závěrečného typu v případě, že celá plocha není rannější sukcesní stadium
D2	nepřítomnost reprodukce schopných jedinců u některých hlavních stanovištně původních dřevin^D) lesa závěrečného typu v případě, že celá plocha není rannější sukcesní stadium
D3	přítomnost stanovištně nepůvodních dřevin^D) vtroušeně do 20% v zastoupení
D4	přítomnost stanovištně nepůvodních dřevin od 21% do 50% v zastoupení
D5	přítomnost stanovištně nepůvodních dřevin od 51% do 100 % v zastoupení
D6	přítomnost geograficky nepůvodních dřevin vtroušeně do 20% v zastoupení
D7	přítomnost geograficky nepůvodních dřevin od 21% do 50% v zastoupení
D8	přítomnost geograficky nepůvodních dřevin od 51% do 100 % v zastoupení
D9	krátkodobá a přechodná přítomnost stanovištně a/nebo geograficky nepůvodních dřevin do 5% v zastoupení
D10	porosty geneticky nepůvodní (nepůvodní populace dřevin atd.)

Stupně přirozenosti^A)		přirozené lesy ^B)						les nově ponechaný samovolnému vývoji	les významný pro biodiverzitu	les produkční - stanovištně původní	les nepůvodní
Stupně přirozenosti^A)		les původ ní		les přírod ní	les přírodě blízký a)	les přírodě blízký b)	les přírodě blízký c)	les nově ponechaný samovolnému vývoji	les významný pro biodiverzitu	les produkční - stanovištně původní	les nepůvodní
Zařazení do stupně přirozenosti:
Je (dílčí plocha) ponechána samovolnému vývoj i^C)? (Ano/Ne)		ANO				NE		ANO	NE
Pokud ano, odkdy? (alespoň odhad)
Hodnocení provedl:
Datum zpracování:
Poznámka:

Vysvětlivky k použitým pojmům

Stupeň přirozenosti

Stupeň přirozenosti je pro účely stanovení přirozenosti lesních porostů vyjádřením míry ovlivnění lesního ekosystému člověkem, a to jak přímým lesnickým obhospodařováním, tak nepřímo působícími antropickými vlivy. Stupně přirozenosti lesa jsou:

Les původní neboli prales - člověkem téměř neovlivněný les, kde prostorová struktura, dynamika a dřevinná skladba odpovídají stanovištním poměrům, tzn. potenciální přirozené vegetaci, včetně všech vývojových stadií životního cyklu pralesa, tedy i rozsáhlých narušení (například větrem, ohněm nebo hmyzem) a nejsou ovlivněny současnými ani dřívějšími přímými zásahy člověka. Vývoj porostů je trvale určován především přírodními silami. Za původní les lze označit i porosty, které sice byly v minulosti částečně ovlivněny člověkem, ovšem zásah neměl vliv na vybočení z přirozené vývojové trajektorie a stopy takového zásahu v něm již nejsou patrné. V těchto porostech je zpravidla, při zohlednění všech vývojových stádií životního cyklu pralesa, přítomno šest základních znaků původních lesů:

-	přítomnost starých stromů hlavních, stanovištně původních dřevin;
-	široká variabilita velikostí stromů a jejich prostorového rozmístění;
-	akumulace velkých odumřelých stromů a jejich pahýlů a ležících částí kmenů;
-	variabilita stupňů rozkladu tlejícího dříví včetně kořenových systémů;
-	vícevrstevná vertikální struktura v kombinaci s
-	prostorově variabilní horizontální strukturou včetně porostních mezer.

Termín prales lze ztotožnit s označením les původní. Tyto porosty se dlouhodobě nacházejí ve stavu samovolného vývoje.

Les přírodní - les, na jehož vzniku se podílely převážně přírodní síly, avšak člověkem v minulosti částečně ovlivňovaný (např. toulavou těžbou a pastvou, pomístně sadbou nebo šíjí). Jeho prostorová struktura, dynamika a dřevinná skladba převážně odpovídají stanovištním poměrům, pomístně se mohou odchylovat, např. vlivem dřívějších zásahů člověka nebo samovolného vývoje, který proběhl v člověkem pozměněných podmínkách. Vývoj porostů je dlouhodobě určován především přírodními silami. V těchto porostech je zpravidla také, při zohlednění všech vývojových stádií životního cyklu pralesa, obnoveno všech šest základních znaků původních lesů podle bodu 1. Tyto porosty se dlouhodobě nacházejí ve stavu samovolného vývoje.

Les přírodě blízký - les, jehož dřevinná skladba převážně odpovídá poměrům stanovištním, avšak prostorová struktura je jednodušší než v původním lese a dynamika je, nebo donedávna byla, částečně usměrňována člověkem. Tyto lesní porosty vznikaly pod vlivem člověka a jejich stav mohl být docílen i vědomou činností člověka. Vývoj porostů je dlouhodobě určován především přírodními silami. V minulosti docházelo dlouhodobě k ovlivňování jejich vývoje (např. odvoz tlejícího dříví, těžba dříví, pěstební a výchovné zásahy, dosadby) a stopy tohoto ovlivňování jsou dosud patrné. V současnosti však v nich ovlivňování vývoje lesa člověkem za účelem dosažení produkce dříví neprobíhá. Tyto porosty jsou v současnosti buď:

ponechány samovolnému vývoji nebo

v nich dočasně probíhají účelové zásahy nižší intenzity, které významně neovlivňují převažující působení přírodních sil, směřující k ponechání porostů samovolnému vývoji anebo

v nich trvale probíhají účelové zásahy nižší intenzity, které významně neovlivňují převažující působení přírodních sil a vedou k dosažení jiných cílů ochrany předmětných zvláště chráněných území.

Produkce dříví je zde minimální a je pouze vedlejším produktem jejich účelového poslání.

Les nově ponechaný samovolnému vývoji - les, který je ke dni stanovení stupně přirozenosti krátkodobě ponechán samovolnému vývoji, ale jeho současná podobaje doposud převážně výsledkem dřívější činnosti člověka a čeká se, až se v něm samovolně vytvoří znaky umožňující jeho přeřazení do stupně lesa přírodě blízkého nebo lesa přírodního. Vývoj porostů je v současnosti určován především přírodními silami,

Les významný pro biodiverzitu - les, jehož dřevinná skladba převážně odpovídá poměrům stanovištním. Tyto porosty vznikaly a vznikají pod vlivem člověka a jejich stav byl docílen vědomou činností člověka. Vývoj porostů je především určován činností člověka. Jedná se o obhospodařované lesní porosty, ve kterých jsou na většině plochy prováděny obvyklé hospodářské činnosti, jako jsou pěstební práce, výchova a obnova porostů, převážně však mají účelové poslání a specifické postupy (např. výmladkové hospodaření nebo pěstování lesa středního, účelová pastva dobytka, ponechávání doupných stromů), za účelem dosažení stavu, který je významný z hlediska ochrany biodiverzity. Produkce dříví zde může být omezena z důvodu naplňování jejich účelového poslání.

Les produkční - stanovištně původní - les, jehož dřevinná skladba převážně odpovídá poměrům stanovištním. Tyto porosty vznikaly a vznikají pod vlivem člověka a jejich stav byl docílen vědomou činností člověka. Vývoj porostů je především určován činností člověka. Jedná se o obhospodařované lesní porosty, ve kterých jsou prováděny obvyklé hospodářské činnosti, jako jsou pěstební práce, výchova a obnova porostů, především za účelem dosažení produkce dříví.

Les nepůvodní - les, jehož dřevinná skladba převážně neodpovídá poměrům stanovištním. Tyto porosty vznikaly a vznikají pod vlivem člověka a jejich stav byl zpravidla docílen činností člověka. Jedná se převážně o obhospodařované lesní porosty za účelem dosažení produkce dříví, ve kterých jsou prováděny obvyklé hospodářské činnosti jako například pěstební práce, výchova a obnova. Zařazují se sem také porosty geograficky nepůvodních dřevin vzniklé samovolně nebo uměle založené porosty stanovištně původních dřevin pocházejících z prokazatelně geneticky nepůvodních a geograficky cizích populací.

Přirozený les

Souhrnné označení pro lesní porosty zařazené do stupňů přirozenosti les původní (prales), les přírodní a les přírodě blízký pro účely evidence v Databance přirozených lesů.

Samovolný vývoj

Samovolný vývoj je pro účely stanovení přirozenosti lesa označení stavu vývoje lesa, při kterém nejsou prováděny přímé lidské zásahy do lesních porostů (zejména se jedná o pěstební práce, výchovu a obnovu porostů, zásahy proti škodlivým činitelům včetně provádění nahodilých těžeb) a ty jsou vystaveny samovolnému působení přírodních sil (procesy sukcese a disturbance) v rámci vztahů jednotlivých složek ekosystému lesa.

Tento stav shrnuje ve svém obsahu jednak výsledky spontánního působení přírodních sil, ale zároveň i následky ovlivnění porostů člověkem v minulosti (např. dřívější obhospodařování) i nepřímé vlivy působící na vývoj lesních porostů v současnosti (např. poškození vysokými početními stavy spárkaté zvěře, různé formy imisního zatížení).

Tento stav nevylučuje ani výjimečně prováděné přímé lidské zásahy v lesních porostech v současnosti, pokud jsou prováděny za účelem vyloučení nebo alespoň zmírnění nepřímých lidských vlivů (např. likvidace invazních nepůvodních druhů, ochrana dřevin proti nadměrnému poškození zvěří, obnova dříve člověkem narušeného přirozeného vodního režimu).

Přípustné jsou i zásahy naplňující povinnosti vyplývající z právních předpisů (např. zajišťování minimální nezbytné údržby a provozní bezpečnosti návštěvnické infrastruktury, staveb, užívaných pozemních komunikací a inženýrských sítí) nebo zásahy k naplňování jiného důležitého veřejného zájmu (např. šetrný a přiměřený sběr osiva dřevin, odběr vzorků pro potřeby výzkumu). Na území přírodních zón ochrany přírody národních parků jsou v rámci tohoto stavu rovněž přípustné zásahy prováděné v rozsahu a za podmínek uvedených v § 18a zákona. Všechny tyto výjimečně prováděné lidské zásahy jsou přípustné pouze v rozsahu, při kterém nenaruší přirozenou prostorovou strukturu, dynamiku a biologickou rozmanitost dotčeného lesního ekosystému, v opačném případě pak nelze výsledný stav vývoje lesa označit jako samovolný vývoj.

Stanovištně původní dřevina

Stanovištně původní dřevina je pro účely stanovení přirozenosti lesa vymezena jako dřevina, která je na daném stanovišti součástí potenciální přirozené druhové skladby anebo přirozené druhové skladby některého z vývojových stadií životního cyklu pralesa, včetně vývojových stadií samovolně vzniklých po narušeních většího rozsahu vlivem působení přírodních sil (procesy disturbance). Za hlavní stanovištně původní dřevinu se považuje dřevina, jejíž zastoupení v některém vývojovém stádiu přirozené druhové skladby lesa je alespoň 20% a více. Potenciální přirozená druhová skladba je druhová skladba dřevin, která by vznikla samovolným vývojem v lese závěrečného typu za současných abiotických ekologických podmínek lokality (stanoviště) bez přímého vlivu člověka.

II. ZPŮSOB OZNAČENÍ STUPŇŮ PŘIROZENOSTI LESNÍCH POROSTŮ V MAPÁCH

Stupně přirozenosti lesů	Barva v mapě
Les původní (prales)	zelená
Les přírodní	hnědá
Les přírodě blízký	žlutá
Les nově ponechaný samovolnému vývoji	oranžová
Les významný pro biodiverzitu	fialová
Les produkční - stanovištně původní	modrá
Les nepůvodní	červená
Lesní porosty nacházející se ve stavu samovolného vývoje	tmavě zelená

Příloha č. 3

Standard, kterým se stanoví formáty a další parametry datových souborů určených pro zpracování dat a jejich předávání do ústředního seznamu

Formáty datových souborů určených pro zpracování a předávání dat

Textové dokumenty v digitální podobě se předávají do ústředního seznamu ve formátech

1.	*.txt
2.	*.rtf
3.	*.doc
4.	*.docx
5.	*.odt

Textové dokumenty předávané datovou schránkou se předávají také ve formátu *.pdf.

Tabulkové přílohy a datové soubory (seznamy lomových bodů atd.) v digitální podobě se předávají do ústředního seznamu v textových formátech

1.	*.txt
2.	*.rtf
3.	*.doc
4.	*.docx
5.	*.odt nebo ve formátech s tabulkovým nebo databázovým uspořádáním
6.	*.xls
7.	*.xlsx
8.	*.dbf
9.	*.ods

Digitální obrazová data v rastrové formě se předávají do ústředního seznamu ve formátech

1.	*jpg
2.	*.tif
3.	*.pdf

Geografická data ve vektorové formě se předávají ve formátu 1. shapefile (*.shp, *.shx, *.dbf)

Předkladatel podání musí zachovat uvedené přípony jmen souborů.

Ministerstvo životního prostředí může zveřejnit ve Věstníku Ministerstva životního prostředí jednotnou strukturu a popis dat ústředního seznamu.

II.	Požadavky na kódování znaků

Pro kódování znaků v datových souborech musí být použit některý z následujících kódů

-	Windows-1250
-	UTF-8
-	ISO-8859-2 (alias ISO_8859-2:1987, iso-ir-101, ISO_8859-2, latin2, I2, cslSOLatin2)
-	IBM852 (alias cp852, 852, csPCp852).

V případě použití jiného kódu než Windows-1250 musí předkladatel uvést, které kódování bylo použito.

Příloha č. 4

Přehled údajů vedených v registru objektů o objektech ústředního seznamu

A. Zvláště chráněná území
typ údaje	obsah
identifikační údaje území	evidenční číslo, název, kategorie
údaje o vyhlášení, změně nebo zrušení zvláště chráněného území a jeho ochranného pásma	kdo vydal, druh předpisu, číslo předpisu, datum vydání, datum účinnosti, zobrazení dokumentu
údaje o vymezení, změně nebo zrušení zón chráněných krajinných oblastí a národních parků a klidových územích národních parků	kdo vydal, druh předpisu, číslo předpisu, datum vydání, datum účinnosti, zobrazení dokumentu
předmět ochrany	podle vyhlašovacího předpisu
údaje o poloze území	číslo a název katastrálních území, obec, okres, kraj
překryv s jiným objektem ÚSOP	překryv s jiným zvláště chráněným územím (dále jen „ZCHÚ“), ptačí oblastí, evropsky významnou lokalitou nebo památným stromem
výměra	s přesností na 0,0001 ha, odvozená z vektorové formy znázornění hranice
typ ochranného pásma	ochranné pásmo ze zákona nebo vyhlášené zřizovacím předpisem
souřadnice lomových bodů (S-JTSK) hranic národních přírodních rezervací, přírodních rezervací, národních přírodních památek a přírodních památek a jejich vyhlášených ochranných pásem	označení obrazce, číslo bodu, pořadí bodu v obrazci, souřadnice bodu (S-JTSK), způsob zjištění souřadnic, přesnost
hranice národních parků a jejich ochranných pásem a chráněných krajinných oblastí	slovní popis průběhu hranice
grafické znázornění průběhu hranice ZCHÚ, jeho ochranného pásma, zón ochrany přírody a klidových území národních parků	údaje o hranicích ve vektorové formě, vytvořené na podkladě katastrální mapy nebo pomocí souřadnic (S-JTSK) lomových bodů hranic, včetně způsobu zjištění souřadnic
seznam pozemků národních přírodních rezervací, přírodních rezervací, národních přírodních památek a přírodních památek a jejich ochranných pásem - platný k datu vyhlášení	druh evidence, parcelní číslo, katastrální území, výměra celková, výměra v ZCHÚ, druh a způsob využití pozemku
údaje o návštěvních řádech (§ 19 zákona) na území národních parků	kdo vydal, datum vydání, datum účinnosti, zobrazení dokumentu
údaje o právních předpisech a opatřeních obecné povahy vydaných orgány ochrany přírody vztahujících se k ZCHÚ	kdo vydal, druh předpisu (opatření), číslo předpisu (opatření), datum vydání, datum účinnosti, zobrazení dokumentu
údaje o správních aktech vydaných orgány ochrany přírody vztahujících se k ZCHÚ	kdo vydal, č.j., datum vydání, datum nabytí právní moci, období platnosti, § zákona, ke kterému se vztahují, předmět správního aktu
údaje o dohodách uzavřených podle § 68 odst. 2	smluvní strany, datum uzavření dohody, datum účinnosti dohody, datum zrušení dohody
plány péče a změny plánu péče	kdo schválil, datum schválení, číslo jednací, období platnosti, zobrazení platného dokumentu
zásady péče a změny zásad péče	kdo schválil, datum schválení, číslo jednací, období platnosti, zobrazení platného dokumentu
B. Ptačí oblasti
typ údaje		obsah
identifikační údaje ptačí oblasti		evidenční číslo, název
údaje o vymezení, změně nebo zrušení ptačí oblasti		kdo vydal, druh předpisu, číslo předpisu, datum vydání, datum účinnosti, zobrazení dokumentu
ptačí druh, pro jehož ochranu byla ptačí oblasti vymezena		druhy ptáků podle směrnice č. 2009/147/ES o ochraně volně žijících ptáků
údaje o poloze ptačí oblasti		číslo a název katastrálního území, obec, okres, kraj, překryv se ZCHÚ, evropsky významnou lokalitou, smluvně chráněným územím a památným stromem
výměra		s přesností na 0,0001 ha, odvozená z vektorové formy znázornění hranice
hranice ptačí oblasti		slovní popis průběhu hranice
grafické znázornění průběhu hranic ptačí oblasti		údaje o hranicích ve vektorové formě, vytvořené na podkladě katastrální mapy nebo pomocí souřadnic (S-JTSK) lomových bodů hranic, včetně způsobu zjištění souřadnic, přesnost
údaje o správních aktech vydaných orgány ochrany přírody vztahujících se k ptačí oblasti		kdo vydal, č. j., datum vydání, datum nabytí právní moci, období platnosti, § zákona, ke kterému se vztahují, předmět správního aktu
údaje o smlouvách uzavřených podle § 45e odst. 4		smluvní strany, datum uzavření smlouvy, datum účinnosti smlouvy, datum zrušení smlouvy
souhrny doporučených opatření		datum zveřejnění dokumentu, číslo jednací, zobrazení dokumentu
C. Evropsky významné lokality
typ údaje		obsah
identifikační údaje evropsky významné lokality		evidenční číslo, název
údaje o zařazení, změně nebo vypuštění evropsky významné lokality v národním seznamu a údaje o vyhlášení evropsky významné lokality		kdo vydal, druh předpisu, číslo předpisu, datum vydání, datum účinnosti, zobrazení dokumentu
typ přírodního stanoviště nebo druh, pro jehož ochranu byla lokalita zařazena do národního seznamu		typy přírodních stanovišť a druhy podle příloh směrnice č. 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin
údaje o poloze evropsky významné lokality		číslo a název katastrálního území, obec, okres, kraj, překryv se ZCHÚ, ptačí oblastí, smluvně chráněným územím a památným stromem
výměra evropsky významné lokality		s přesností na 0,0001 ha, odvozená z vektorové formy znázornění hranice
grafické znázornění průběhu hranic evropsky významné lokality		údaje o hranicích ve vektorové formě, vytvořené na podkladě katastrální mapy nebo pomocí souřadnic (S-JTSK) lomových bodů hranic, včetně způsobu zjištění souřadnic, přesnost
údaje o správních aktech vydaných orgány ochrany přírody vztahujících se k evropsky významné lokalitě		kdo vydal, č.j., datum vydání, datum nabytí právní moci, období platnosti, § zákona, ke kterému se vztahují, předmět správního aktu
souhrny doporučených opatření		datum zveřejnění dokumentu, číslo jednací, zobrazení dokumentu
D. Památné stromy
typ údaje		obsah
identifikační údaje památného stromu		evidenční číslo, název, jednotlivý strom, skupina stromů, stromořadí, počet stromů, druhová jména - česká, druhová jména - vědecká
údaje o vyhlášení, změně nebo zrušení památného stromu		kdo vydal, číslo jednací, datum vydání, datum nabytí právní moci, zobrazení dokumentu
typ ochranného pásma památného stromu		ochranné pásmo ze zákona nebo vyhlášené zřizovacím aktem
grafické znázornění polohy památného stromu		souřadnice bodů, které se nacházejí ve středu kmenů stromů tvořících památné stromy
údaje o správních aktech vydaných orgány ochrany přírody vztahujících se k památnému stromu		kdo vydal, č.j., datum vydání, datum nabytí právní moci, období platnosti, § zákona, ke kterému se vztahují, předmět správního aktu
údaje o poloze památného stromu		číslo a název katastrálního území, obec, okres, kraj, překryv se ZCHÚ, evropsky významnou lokalitou, ptačí oblastí a smluvně chráněným územím
souřadnice bodu udávající polohu kmenů stromů tvořících památné stromy		číslo bodu, souřadnice bodu (S-JTSK), způsob zjištění souřadnic, přesnost
průměr kmenů stromů tvořících památné stromy měřená ve výšce 130 cm nad zemí		s přesností na 0,01 m, údaj zjištěný z vyhlašovacího dokumentu
seznam pozemků platný k datu vyhlášení památného stromu		druh evidence, parcelní číslo, katastrální území, výměra celková, druh a způsob využití pozemku
E. Smluvně chráněné památné stromy
typ údaje		obsah
identifikační údaje smluvně chráněného památného stromu		evidenční číslo, název, jednotlivý strom, skupina stromů, stromořadí, počet stromů, druhová jména - česká, druhová jména - vědecká
údaje o smlouvě		smluvní strany, datum uzavření smlouvy, datum účinnosti smlouvy, datum zrušení smlouvy, zobrazení dokumentu
údaje o zřízení nebo ukončení věcného břemene		datum zápisu věcného břemene do katastru nemovitostí
grafické znázornění polohy smluvně chráněného památného stromu		souřadnice bodů, které se nacházejí ve středu kmenů stromů tvořících památné stromy
údaje o poloze smluvně chráněného památného stromu		číslo a název katastrálního území, obec, okres, kraj, překryv s evropsky významnou lokalitou, ptačí oblastí a smluvně chráněným územím
souřadnice bodu udávající polohu kmenů stromů tvořících památné stromy		číslo bodu, souřadnice bodu (S-JTSK), způsob zjištění souřadnic, přesnost
průměry kmenů stromů tvořících památné stromy měřené ve výšce 1,3 m		s přesností na 0,01 m, údaj zjištěný ze smlouvy
seznam pozemků platný k datu prohlášení památného stromu za smluvně chráněný		druh evidence, parcelní číslo, katastrální území, výměra celková, druh a způsob využití pozemku
F. Smluvně chráněná území
typ údaje		obsah
identifikační údaje smluvně chráněného území		evidenční číslo, název
údaje o smlouvě		smluvní strany, datum uzavření smlouvy, datum účinnosti smlouvy, datum zrušení smlouvy, zobrazení dokumentu
údaje o zřízení nebo ukončení věcného břemene		datum zápisu věcného břemene do katastru nemovitostí
předmět ochrany smluvně chráněného území		podle uzavřené smlouvy
údaje o poloze smluvně chráněného území		číslo a název katastrálního území, obec, okres, kraj, překryv s evropsky významnou lokalitou a ptačí oblastí
výměra smluvně chráněného území		s přesností na 0,0001 ha, odvozená z vektorové formy znázornění hranice
grafické znázornění průběhu hranic smluvně chráněného území		údaje o hranicích ve vektorové formě, vytvořené na podkladě katastrální mapy nebo pomocí souřadnic (S-JTSK) lomových bodů hranic, včetně způsobu zjištění souřadnic, přesnost
seznam pozemků platný k datu zřízení smluvně chráněného území		druh evidence, parcelní číslo, katastrální území, výměra celková, druh a způsob využití pozemku

Příloha č. 5

Soubory dokumentů a údajů, které jsou podkladem pro provedení zápisu objektů do ústředního seznamu

Soubor dokumentů a údajů, který je podkladem pro provedení zápisu maloplošných zvláště chráněných území, včetně jejich ochranných pásem, tvoří:

1.	právní předpis, kterým se maloplošné zvláště chráněné území, včetně jeho ochranného pásma, vyhlašuje nebo mění,
2.	kopie katastrální mapy s vyznačením hranic maloplošného zvláště chráněného území, včetně jeho ochranného pásma,
3.	seznamy souřadnic v souřadnicovém systému jednotné trigonometrické sítě katastrální¹ vrcholů uzavřených geometrických obrazců s přímými stranami, kterými jsou na povrchu stanoveny hranice maloplošného zvláště chráněného území a jeho vyhlášeného ochranného pásma, s hodnotami souřadnic, uvedenými s přesností na 0,01 m, způsob zjištění souřadnic polohy bodů a kód kvality podle Katastrální vyhlášky,
4.	seznam katastrálních území a parcelních čísel pozemků dotčených ochranou podle stavu katastru nemovitostí platného k datu platnosti právního předpisu, kterým se maloplošné zvláště chráněné území nebo jeho ochranné pásmo vyhlašuje, přitom se uvede název katastrálního území, parcelní číslo, druh pozemku, způsob využití pozemku, celková výměra pozemku, výměra pozemku v ZCHÚ nebo ochranném pásmu, druh evidence,
5.	plán podpovrchového důlního díla v souřadnicovém systému jednotné trigonometrické sítě katastrální¹, včetně údajů o hranicích podpovrchového důlního díla ve vektorové formě, zaznamenané v obecně převoditelných vektorových formátech datových souborů stanovených v příloze č. 3 k této vyhlášce, je-li součástí maloplošného zvláště chráněného území podpovrchové důlní dílo, které svým průmětem přesahuje hranice tohoto zvláště chráněného území vymezené na povrchu,
6.	údaje o hranicích maloplošného zvláště chráněného území ve vektorové formě, v souřadnicovém systému jednotné trigonometrické sítě katastrální¹, včetně jeho ochranného pásma, zaznamenané v obecně převoditelných vektorových formátech datových souborů stanovených v příloze č. 3 k této vyhlášce, vytvořené na podkladě souřadnic lomových bodů hranic maloplošného zvláště chráněného území nebo jeho ochranného pásma podle bodu 3,
7.	schválený plán péče.

Dokumenty a údaje uvedené v bodech 2. až 4. lze nahradit záznamem podrobného měření změn⁴ vyhotoveným za účelem zjištění polohy a průběhu hranic maloplošného zvláště chráněného území, včetně jeho vyhlášeného ochranného pásma. Záznam podrobného měření změn musí být v souladu s právním předpisem, kterým bylo zvláště chráněné území vyhlášeno nebo změněno.

Soubor dokumentů a údajů, který je podkladem pro provedení zápisu národních parků včetně jejich ochranných pásem a chráněných krajinných oblastí, tvoří:

1.	právní předpis, kterým se národní park a jeho ochranné pásmo nebo chráněná krajinná oblast vyhlašuje nebo mění,
2.	podrobný slovní popis průběhu hranic národního parku a jeho ochranného pásma nebo hranic chráněné krajinné oblasti, umožňující jejich jednoznačnou a nezaměnitelnou identifikaci,
3.	kopie katastrální mapy s vyznačením hranic národního parku a jeho ochranného pásma nebo hranic chráněné krajinné oblasti,
4.	údaje o hranicích národního parku a jeho ochranného pásma nebo hranicích chráněné krajinné oblasti ve vektorové formě v souřadnicovém systému jednotné trigonometrické sítě katastrální¹, zaznamenané v obecně převoditelných vektorových formátech datových souborů stanovených v příloze č. 3 k této vyhlášce, vytvořené na podkladě katastrální mapy nebo pomocí souřadnic lomových bodů hranic v souřadnicovém systému jednotné trigonometrické sítě katastrální¹, včetně způsobu zjištění souřadnic.

Soubor dokumentů a údajů, který je podkladem pro provedení zápisu zón národních parků a chráněných krajinných oblastí nebo klidových území národních parků, tvoří:

1.	právní předpis, kterým se zóny ochrany přírody národního parku nebo chráněné krajinné oblasti nebo klidová území národních parků vyhlašují nebo mění,
2.	kopie katastrální mapy s vyznačením hranic zón ochrany přírody národního parku nebo chráněné krajinné oblasti nebo klidových území národních parků,
3.	údaje o hranicích zón ochrany přírody národního parku nebo chráněné krajinné oblasti nebo klidových území národních parků ve vektorové formě v souřadnicovém systému jednotné trigonometrické sítě katastrální¹, zaznamenané v obecně převoditelných vektorových formátech datových souborů stanovených v příloze č. 3 k této vyhlášce, vytvořené na podkladě katastrální mapy nebo pomocí souřadnic lomových bodů hranic v souřadnicovém systému jednotné trigonometrické sítě katastrální¹, včetně způsobu zjištění souřadnic.

Soubor dokumentů a údajů, který je podkladem pro provedení zápisu ptačích oblastí, tvoří:

1.	právní předpis, kterým se ptačí oblast vymezuje,
2.	podrobný slovní popis průběhu hranic ptačí oblasti umožňující jednoznačnou a nezaměnitelnou identifikaci polohy hranic v terénu,
3.	kopie katastrální mapy s vyznačením hranic ptačí oblasti,
4.	údaje o hranicích ptačí oblasti ve vektorové formě v souřadnicovém systému jednotné trigonometrické sítě katastrální¹, zaznamenané v obecně převoditelných vektorových formátech datových souborů stanovených v příloze č. 3 k této vyhlášce, vytvořené na podkladě katastrální mapy nebo pomocí souřadnic lomových bodů hranic v souřadnicovém systému jednotné trigonometrické sítě katastrální¹, včetně způsobu zjištění souřadnic.

Soubor dokumentů a údajů, který je podkladem pro provedení zápisu evropsky významných lokalit, tvoří:

1.	právní předpis, kterým byla evropsky významná lokalita zařazena do národního seznamu a právní předpis, kterým byla evropsky významná lokalita vyhlášena,
2.	kopie katastrální mapy s vyznačením hranic evropsky významné lokality,
3.	údaje o hranicích evropsky významné lokality ve vektorové formě v souřadnicovém systému jednotné trigonometrické sítě katastrální¹, zaznamenané v obecně převoditelných vektorových formátech datových souborů stanovených v příloze č. 3 k této vyhlášce, vytvořené na podkladě katastrální mapy nebo pomocí souřadnic lomových bodů hranic v souřadnicovém systému jednotné trigonometrické sítě katastrální¹, včetně způsobu zjištění souřadnic.

Soubor dokumentů a údajů, který je podkladem pro provedení zápisu smluvně chráněných území, tvoří:

1.	smlouva, na jejímž základě se území prohlašuje za smluvně chráněné,
2.	doklad o provedení zápisu věcného břemene o takto zřízené smluvní ochraně do katastru nemovitostí,
3.	seznam pozemků, na kterých byla zřízena smluvní ochrana; přitom se uvede název katastrálního území, parcelní číslo, druh pozemku, způsob využití pozemku, číslo listu vlastnictví pozemku, celková výměra pozemku, výměra pozemku ve smluvně chráněném území, druh evidence,
4.	kopie katastrální mapy s vyznačením hranic smluvně chráněného území,
5.	údaje o hranicích smluvně chráněného území ve vektorové formě v souřadnicovém systému jednotné trigonometrické sítě katastrální¹, zaznamenané v obecně převoditelných vektorových formátech datových souborů stanovených v příloze č. 3 k této vyhlášce, vytvořené na podkladě katastrální mapy nebo pomocí souřadnic lomových bodů hranic v souřadnicovém systému jednotné trigonometrické sítě katastrální¹, včetně způsobu zjištění souřadnic.

Soubor dokumentů a údajů, který je podkladem pro provedení zápisu památných stromů a smluvně chráněných památných stromů, tvoří:

1.	pravomocné rozhodnutí o vyhlášení památného stromu nebo smlouva, na jejímž základě se strom prohlašuje za smluvně chráněný památný strom,
2.	doklad o provedení zápisu věcného břemene o takto zřízené ochraně smluvně chráněného památného stromu do katastru nemovitostí,
3.	kopie katastrální mapy s vyznačením polohy památného stromu a jeho vyhlášeného ochranného pásma nebo smluvně chráněného památného stromu,
4.	souřadnice jednotné trigonometrické sítě katastrální bodů určujících polohu jednotlivých stromů tvořících památné stromy nebo smluvně chráněné památné stromy; hodnoty souřadnic se uvádějí s přesností na 0,01 m, způsob zjištění souřadnic polohy bodů a kód kvality podle Katastrální vyhlášky,
5.	průměry kmenů stromů tvořících památné stromy měřené ve výšce 130 cm nad zemí s přesností na 0,01 m,
6.	údaje o hranicích vyhlášeného ochranného pásma ve vektorové formě v souřadnicovém systému jednotné trigonometrické sítě katastrální¹, zaznamenané v obecně převoditelných vektorových formátech datových souborů stanovených v příloze č. 3 k této vyhlášce, vytvořené na podkladě katastrální mapy.

Příloha č. 6

Závazné vzory označení zvláště chráněných území, ptačích oblastí, evropsky významných lokalit, památných stromů, smluvně chráněných území a smluvně chráněných památných stromů

1. Závazné vzory tabulí

a)	Závazný vzor tabule s uvedením kategorie (1 řádek), bez názvu. (Výška 80 mm)
b)	Závazný vzor tabule s uvedením kategorie (2 řádky), bez názvu. (Výška 90 mm)
c)	Závazný vzor tabule s uvedením kategorie (1 řádek) a názvu (1 řádek). (Výška 105 mm)
d)	Závazný vzor tabule s uvedením kategorie (2 řádky) a názvu (1 řádek). (Výška 135 mm)
e)	Závazný vzor tabule s uvedením kategorie (1 řádek) a názvu (2 řádky). (Výška 135 mm)

f) Závazný vzor tabule s uvedením kategorie (2 řádky) a názvu (2 řádky). (Výška 160 mm)

g) Závazný vzor tabule se státním znakem s vyznačením umístění státního znaku a otvorů

h) Závazný vzor tabule s uvedením kategorie a názvu s vyznačením umístění textu a otvoru.

Specifikace vzhledu označení, včetně rozměrů a stanovení nepotisknutelných okrajů

Technické údaje rozměrů tabule s textem:

Šířka tabule je pevně daná: 300 mm

Výška tabule se mění v závislosti na počtu řádků kategorie a názvu lokality. Jde o jedno a dvojřádkové údaje, a dělí se do šesti kategorií.

Každá kategorie má pak danou výšku (viz tabulka):

	kategorie	název	výška tabule
počet řádků	1	0	80 mm
	2	0	90 mm
	1	1	105 mm
	2	1	135 mm
	1	2	135 mm
	2	2	160 mm

Nepotisknutelný okraj tabulí je stanoven na minimálně 15 mm zleva/zprava a 25 mm shora/ zdola.

Zaoblené rohy tabule jsou stanoveny na 3x3 mm.

Technické údaje rozměru tabule se státním znakem:

Pokud není stanoveno jinak, platí pro tabule se státním znakem stejná pravidla jako pro tabule s uvedením kategorií a názvů území.

Tabule se státním znakem se dělí na tabule s malým státním znakem a tabule s velkým státním znakem. Rozměr tabule zůstává u obou tabulí stejný.

Malý i velký státní znak jsou natištěny vždy na samostatné tabuli, která má jednotný rozměr 300x300 mm.

Tabule má zaoblené rohy ve stejném poloměru jako tabule s kategoriemi a názvy lokalit (3x3 mm).

Otvory pro upevnění tabule:

Otvor pro upevnění tabule na podložku musí být minimálně 1 cm od krajů.

Velikost otvoru pro upevnění tabule je v rozmezí od 2,5 mm do 4 mm.

Otvor pro upevnění tabule nesmí zasahovat do textu tabule.

Specifikace materiálu podkladu označení

Tabuli s označením tvoří:

plech ze slitiny kovu, vhodné tloušťky, na němž je označení naneseno technikou sítotisku nebo smaltu nebo

plastová deska, vhodné tloušťky, na níž je označení naneseno technikou sítotisku.

Specifikace barevnosti označení (tisk síto + smalt CMYK, RGB, web)

Vzorník barev použitých pro označení je tvoření řadou přímých barev Pantone - lesklé tiskové barvy (coated = C).

Škála CMYK, RGB a web jsou doplňkovými údaji.


Pantone 349 C CMYK: 99/34/100/29 RGB: 0/112/66 web: # 007042	Pantone 877 C (stříbrná) Tisk pouze přímou barvou nebo barva „stříbrného“ kovu.	Pantone White C0M0Y0K0 CMYK: 0/0/0/0 RGB: 255/255/255 web: # FFFFFF

Pantone WarmRed C CMYK: 0/90/85/0 RGB: 255/882/50 web: # FF5832	Pantone 871 C (zlatá) Tisk pouze přímou barvou nebo barva „zlatého“ kovu.	Pantone Yellow C CMYK: 0/0/100/0 RGB: 254/255/41 web: # FEFF29

Pantone Black C CMYK: 0/0/0/100 RGB: 0/0/0 web: # 000000	Pantone 7455 C CMYK: 90/80/0/0 RGB: 70/78/173 web: # 464EAD

Specifikace fontu písma, včetně stanovení řezu a velikosti písma

Závazný vzor písma

Pro účely označení je stanoveno písmo Candara, které je ve formátu OpenType, s českou diakritikou.

Řez písma

Pro účely označení se použije řez BOLD, s mírně rozšířenými mezerami mezi jednotlivými písmeny (prostrkání v tisícinách cm: +20).

Velikost písma

Velikost písma (v bodech) se stanovuje jednotně pro každý typ tabule, a to pro kategorii i název. Písmo se použije bez deformací fontu (např. zúžení nebo rozšíření, zmenšování, resp. zvětšování mezer mezi písmeny) a bez použití kontur okolo jednotlivých písmen.

Velikost písma KATEGORIE - tabule s názvem: 60b, verzálky

Velikost písma KATEGORIE - tabule bez názvu: 63b, verzálky

Velikost písma NÁZVU ÚZEMÍ: 73b, mínusky; názvy s velkým začátečním písmenem

Specifikace umístění tabulí na podložce

Tabule se státním znakem určená k označení zvláště chráněného území nebo památného stromu se v terénu umisťuje na tutéž podložku se sloupkem jako tabule s textem uvádějícím kategorii a název a je umisťována nejvýš.

Tabule s názvem lokality (tabule s textem označujícím kategorii a název zvláště chráněného území) se umisťuje vždy pod tabulí se státním znakem.

V případě, že konkrétní území je zároveň zvláště chráněným územím a ptačí oblastí, umisťuje se pod tabuli s textem označujícím kategorii a název zvláště chráněného území i tabule s textem označujícím ptačí oblast.

Stejně jako tabuli označující ptačí oblast lze umístit i tabuli označující klidové území národního parku nebo evropsky významnou lokalitu.

Tabule označující klidové území národního parku se umisťuje vždy nejníže na společné podložce.

Pro umístění všech tabulí na podložce platí, že mezi tabulemi nesmí vzniknout mezera větší než 10 mm.

Poznámky pod čarou:

Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání, ve znění nařízení vlády č. 81/2011 Sb.

§ 5 vyhlášky č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování.

§ 8 odst. 12 vyhlášky č. 84/1996 Sb.

§ 77 vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška).

Zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), ve znění pozdějších předpisů.

§ 17 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.

Zákon č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů.

§ 8 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů.

§ 45 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.

Například § 8 odst. 2 písm. b) zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění zákona č. 6/2005 Sb., zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.

§ 77 vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška).

Poznámky pod čarou:
1	Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání, ve znění nařízení vlády č. 81/2011 Sb.
2	§ 5 vyhlášky č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování.
3	§ 8 odst. 12 vyhlášky č. 84/1996 Sb.
4	§ 77 vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška).
5	Zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), ve znění pozdějších předpisů.
6	§ 17 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.
7	Zákon č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů.
8	§ 8 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů.
9	§ 45 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
11	Například § 8 odst. 2 písm. b) zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění zákona č. 6/2005 Sb., zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.

§ 1

§ 2

§ 3

§ 4

§ 5

§ 6

§ 7

§ 8

§ 9

§ 10

Obsah a náležitosti záměrů na vyhlášení nebo změnu zvláště chráněného území nebo jeho ochranného pásma

(K § 40 odst. 7 zákona)

§ 11

Členění ústředního seznamu, jeho obsah a náležitosti

(K § 42 odst. 2 zákona)

§ 12

§ 13

§ 14

Způsob a podmínky nakládání s dokumenty v ústředním seznamu

(K § 42 odst. 2 zákona)

§ 15

Způsob a podmínky nakládání s daty v ústředním seznamu

(K § 42 odst. 2 zákona)

§ 16

§ 17

§ 18

Způsob označení zvláště chráněných území, evropsky významných lokalit, památných stromů, smluvně chráněných území a smluvně chráněných památných stromů v mapových podkladech

(K § 39 odst. 2, § 42 odst. 5, § 45c odst. 1 a § 47 odst. 3 zákona)

§ 19

Přechodná ustanovení

§ 20

Zrušovací ustanovení

§ 21

Účinnost

Příloha č. 1

Základní údaje o zvláště chráněných územích a jejich ochranných pásmech

Příloha č. 2

Zásady stanovení přirozenosti lesa

Příloha č. 3

Standard, kterým se stanoví formáty a další parametry datových souborů určených pro zpracování dat a jejich předávání do ústředního seznamu

Příloha č. 4

Přehled údajů vedených v registru objektů o objektech ústředního seznamu

Příloha č. 5

Soubory dokumentů a údajů, které jsou podkladem pro provedení zápisu objektů do ústředního seznamu

Příloha č. 6

Závazné vzory označení zvláště chráněných území, ptačích oblastí, evropsky významných lokalit, památných stromů, smluvně chráněných území a smluvně chráněných památných stromů

Souvislosti k 45/2018 Sb. bez vazby na §

Verze (1) Novela:

Nadřazené předpisy (1)

Ruší (1)

Poslat odkaz

Verze (1)
Novela: