170/2019 Sb. znění účinné od 1. 1. 2020
170
VYHLÁŠKA
ze dne 2. července 2019
o vymezení zón ochrany přírody Národního parku České Švýcarsko
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 18 odst. 5 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 123/2017 Sb. , a podle § 79 odst. 3 písm. g) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. , zákona č. 218/2004 Sb. , zákona č. 312/2008 Sb. , zákona č. 349/2009 Sb. a zákona č. 123/2017 Sb. , (dále jen „zákon“):
§ 1 Vymezení zón (1) Vymezují se zóny ochrany přírody (dále jen „zóna“) na území Národního parku České Švýcarsko, a to včetně území, která nesplňují charakteristiku zón a neslouží k dosažení cíle zóny, ale jejich zařazení do jednotlivých zón je nezbytné z důvodů udržení celistvosti plochy segmentu zóny podle § 18 odst․ 3 zákona. Dále se vymezuje charakteristika jednotlivých zón podle přírodních podmínek a cílů ochrany.
(2) Vyznačení hranic zón na podkladě kopie katastrální mapy, včetně elektronické podoby, je uloženo v ústředním seznamu.
(3) Charakteristika zón na území Národního parku České Švýcarsko je uvedena v příloze č. 1 k této vyhlášce.
(4) Grafické znázornění zón na území Národního parku České Švýcarsko, včetně území podle § 18 odst. 3 zákona, je uvedeno v příloze č. 2 k této vyhlášce.
§ 2 Zrušovací ustanovení Vyhláška č. 118/2002 Sb. , o vymezení zón ochrany přírody Národního parku České Švýcarsko, se zrušuje.
§ 3 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2020.
Ministr:
Mgr. Brabec v. r.
Příloha č. 1 Charakteristika zón na území Národního parku České Švýcarsko podle přírodních podmínek a cílů ochrany A. Přírodní zónu tvoří ucelené plochy s převažujícím výskytem
a) přirozených lesních ekosystémů suchých borů, acidofilních doubrav, suťových lesů, smrčin a bučin,
b) přirozených skalních ekosystémů skal a drolin a jeskyní,
c) přirozených vodních ekosystémů makrofytní vegetace vodních toků,
s cílem je zachovat a umožnit v nich nerušený průběh přírodních procesů.
B. Přírodě blízkou zónu tvoří plochy s převažujícím výskytem
a) člověkem částečně pozměněných lesních ekosystémů suchých borů, acidofilních doubrav, suťových lesů, smrčin a bučin,
b) člověkem částečně pozměněných skalních ekosystémů skal a drolin a jeskyní,
c) člověkem částečně pozměněných vodních ekosystémů makrofytní vegetace vodních toků,
s cílem dosažení stavu odpovídajícího přirozeným ekosystémům.
C. Zónu soustředěné péče o přírodu tvoří
1. plochy s převažujícím výskytem
a) člověkem významně pozměněných travinných ekosystémů luk a pastvin,
b) člověkem významně pozměněných skalních ekosystémů skal a drolin,
c) člověkem významně pozměněných lesních ekosystémů suchých borů a bučin
s cílem zachování nebo postupného zlepšování stavu ekosystémů, významných z hlediska biologické rozmanitosti, jejichž existence je podmíněna činností člověka a
2. území s převažujícím výskytem
a) člověkem významně pozměněných lesních ekosystémů suchých borů, acidofilních doubrav, suťových lesů a bučin,
b) člověkem významně pozměněných skalních ekosystémů skal a drolin,
c) člověkem významně pozměněných vodních ekosystémů makrofytní vegetace vodních toků,
s cílem obnovy přírodě blízkých ekosystémů.
D. Zónu kulturní krajiny tvoří
a) zastavěné plochy a zastavitelná území obcí s výskytem urbanizovaných území a na ně navazujících antropogenních ploch se sporadickou vegetací mimo sídla, určených k jejich udržitelnému rozvoji,
b) plochy s výskytem člověkem pozměněných ekosystémů lesních kultur, intenzivně nebo extenzivně obhospodařovaných polí, trvalých zemědělských kultur a intenzivně obhospodařovaných luk, určených k trvalému využívání člověkem.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
