64/2010 Sb. znění účinné od 10. 3. 2010

VYHLÁŠKA

ze dne 24. února 2010,

kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb.,

o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání

(živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů

Ministerstvo dopravy stanoví podle § 102 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 146/2000 Sb., zákona č. 258/2002 Sb., zákona č. 225/2006 Sb. a zákona č. 301/2009 Sb.:

Čl. I

Vyhláška č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění vyhlášky č. 101/1999 Sb., vyhlášky č. 244/2003 Sb., vyhlášky č. 359/2006 Sb. a vyhlášky č. 410/2006 Sb., se mění takto:

V § 1 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 17 zní:

„(1) Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie¹⁷) a provádí ve věcech civilního letectví ustanovení zákona o

a)	zápisech do leteckého rejstříku, včetně přistavení letadla ke kontrole letové způsobilosti, schvalování typu výrobku, letadlových částí, leteckých pozemních zařízení, kódovaných zařízení a přidělování letadlových adres,

b)	udělení oprávnění k vývoji, projektování, výrobě, instalaci, opravě, zkoušení a údržbě výrobků, letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení, včetně odborných znalostí fyzických osob, které se touto činností zabývají,

c)	podmínkách pro činnost a výcvik leteckého personálu a podmínkách pro uznávání průkazu způsobilosti člena leteckého personálu vydaného jiným členským státem Evropské unie,

d)	technických a provozních podmínkách letišť, jejich zřizování, provozování a osvědčování jejich způsobilosti,

e)	podmínkách pro využívání ploch vymezených v územně plánovací dokumentaci ke vzletům a přistáním a charakteristikách ploch, které lze využít ke vzletům a přistáním stanovených druhů letadel při provozování stanovených leteckých činností,

f)	náležitostech zprávy o hlukové situaci na letišti,

g)	podmínkách pro využívání vzdušného prostoru České republiky,

h)	charakteristikách jednotlivých druhů leteckých služeb a činností, kterými se zajišťuje jejich poskytování,

i)	podmínkách vedení databáze údajů o terénu a překážkách a předávání údajů do databáze,

j)	leteckých nehodách a incidentech, včetně opatření k jejich předcházení a vzoru průkazu odborně způsobilé fyzické osoby podle § 55b zákona,

k)	podmínkách vydání licence, osvědčení leteckého dopravce, povolení k provozování leteckých prací a povolení k provozování letecké činnosti pro vlastní potřebu,

l)	podmínkách užívání sportovního létajícího zařízení, včetně náležitostí žádosti o pověření k výkonu státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení,

m)	vzorech průkazů kontrolních pracovníků při výkonu státního dozoru a vzoru protokolu podle § 91a odst. 3 zákona a zprávy podle § 91a odst. 4 zákona,

n)	rozsahu pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem letadla a výši poplatků za některé úkony prováděné Úřadem.

___________

¹⁷)

Směrnice Rady ze dne 16. prosince 1991 o vzájemném uznávání licencí pro výkon funkcí v civilním letectví (91/670/EHS).

Směrnice Rady 94/56/ES ze dne 21. listopadu 1995, kterou se zavádějí základní zásady pro vyšetřování nehod a nahodilých událostí.

Směrnice Rady 96/67/ES ze dne 15. října 1996 o přístupu na trh odbavovacích služeb na letištích Společenství.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/30/ES ze dne 26. března 2002 o pravidlech a postupech pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích Společenství.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/36/ES ze dne 21. dubna 2004 o bezpečnosti letadel třetích zemí, která používají letiště Společenství.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/23/ES ze dne 5. dubna 2006 o licenci řídícího letového provozu Společenství.

Směrnice Komise 2008/49/ES ze dne 16. dubna 2008, kterou se mění příloha II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/36/ES, pokud jde o provádění prohlídek na odbavovací ploše u letadel, která používají letiště Společenství.“.

V § 1a odst. 4 písm. c) se slova „a dokladem o zaplacení pojistného“ zrušují.

V § 1a se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí:

„(7) Při převodu vlastnictví k letadlu zapsanému v leteckém rejstříku se přiloží stejnopis nebo ověřená kopie dokladu osvědčujícího nabytí letadla.

(8) Při změně provozovatele letadla zapsaného v leteckém rejstříku se přiloží souhlas vlastníka letadla se změnou provozovatele letadla.“.

V § 8b odst. 4 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje.

Za § 8d se vkládají nové § 8e až 8n, které včetně nadpisů znějí:

„Kvalifikace k řízení letového provozu

§ 8e

(K § 22d odst. 4 zákona)

(1) Druhy kvalifikací k řízení letového provozu jsou

a)	letištní řízení vizuální (ADV),

b)	letištní řízení přístrojové (ADI),

c)	přibližovací řízení procedurální (APP),

d)	přibližovací řízení přehledové (APS),

e)	oblastní řízení procedurální (ACP),

f)	oblastní řízení přehledové (ACS).

(2) Letištní řízení vizuální (ADV) spočívá ve výkonu činností při poskytování letových provozních služeb pro letištní provoz na letišti, které nemá vydané postupy pro přiblížení či odlety za použití navigačních přístrojů.

(3) Letištní řízení přístrojové (ADI) spočívá ve výkonu činností při poskytování letových provozních služeb pro letištní provoz na letišti, které má vydané postupy pro přiblížení či odlety za použití navigačních přístrojů.

(4) Přibližovací řízení procedurální (APP) spočívá ve výkonu činností při poskytování letových provozních služeb pro přistávající, odlétající či přelétající letadlo bez použití přehledového zařízení.

(5) Přibližovací řízení přehledové (APS) spočívá ve výkonu činností při poskytování letových provozních služeb pro přistávající, odlétající či přelétající letadlo za pomoci přehledového zařízení.

(6) Oblastní řízení procedurální (ACP) spočívá ve výkonu činností při poskytování letových provozních služeb pro letadlo bez použití přehledového zařízení.

(7) Oblastní řízení přehledové (ACS) spočívá ve výkonu činností při poskytování letových provozních služeb pro letadlo za pomoci přehledového zařízení.

§ 8f

(1) S kvalifikacemi podle § 8e odst․ 1 písm. b), d) a f) je spojena alespoň jedna z následujících zvláštních podmínek výkonu těchto kvalifikací (dále jen „zvláštní podmínka“)

a)	pro výkon letištního řízení přístrojového

1.	řízení z řídicí věže (TWR),

2.	řízení pozemního pohybu (GMC),

3.	přehledový systém pozemního pohybu (GMS),

4.	řízení za letu (AIR),

5.	radar (RAD),

b)	pro výkon přibližovacího řízení přehledového

1.	radar (RAD),

2.	přesný přibližovací radar (PAR),

3.	přiblížení přehledovým radarem (SRA),

4.	automatický závislý přehledový systém (ADS),

5.	terminální řízení (TCL),

c)	pro výkon oblastního řízení přehledového

1.	radar (RAD),

2.	automatický závislý přehledový systém (ADS),

3.	terminální řízení (TCL).

(2) Zvláštní podmínkou řízení z řídicí věže (TWR) se rozumí řízení vzletů, přistání, provozu na letištním okruhu a provozu na provozní ploše tam, kde je letištní řízení poskytováno z jednoho pracoviště.

(3) Zvláštní podmínkou řízení pozemního pohybu (GMC) se rozumí řízení provozu na provozní ploše vyjma vzletů a přistání.

(4) Zvláštní podmínkou přehledový systém pozemního pohybu (GMS) se rozumí řízení provozu na provozní ploše za pomoci pozemního přehledového systému. Tato zvláštní podmínka je udělována v kombinaci se zvláštní podmínkou řízení pozemního pohybu nebo řízení z řídicí věže.

(5) Zvláštní podmínkou řízení za letu (AIR) se rozumí řízení vzletů, přistání a provozu na letištním okruhu.

(6) Zvláštní podmínkou radar (RAD) se rozumí při výkonu

a)	letištního řízení přístrojového poskytování letištní služby řízení za pomoci přehledového radaru,

b)	přibližovacího řízení přehledového poskytování přibližovací služby řízení za použití primárního nebo sekundárního přehledového radaru,

c)	oblastního řízení přehledového poskytování oblastní služby řízení za použití přehledového radaru.

(7) Zvláštní podmínkou přesný přibližovací radar (PAR) se rozumí řízení přiblížení za použití přesného přibližovacího radaru pro letadlo v konečné fázi přiblížení na přistávací dráhu. Tato zvláštní podmínka je udělována v kombinaci se zvláštní podmínkou radar.

(8) Zvláštní podmínkou přiblížení přehledovým radarem (SRA) se rozumí řízení přiblížení přehledovým radarem pro letadlo v konečné fázi přiblížení na přistávací dráhu. Tato zvláštní podmínka je udělována v kombinaci se zvláštní podmínkou radar.

(9) Zvláštní podmínkou automatický závislý přehledový systém (ADS) se rozumí při výkonu

a)	přibližovacího řízení přehledového poskytování přibližovací služby řízení za použití automatického závislého přehledového systému,

b)	oblastního řízení přehledového poskytování oblastní služby řízení za použití automatického závislého přehledového systému.

(10) Zvláštní podmínkou terminální řízení (TCL) se rozumí poskytování služby řízení letového provozu za pomoci jakéhokoli přehledového zařízení letadlu pohybujícímu se v koncové řízené oblasti nebo v přilehlých sektorech. Tato zvláštní podmínka je udělována v kombinaci se zvláštní podmínkou radar nebo automatický závislý přehledový systém.

§ 8g

Obsahové a formální náležitosti průkazu

způsobilosti řídícího letového provozu

a řídícího letového provozu-žáka

a druhy vyznačovaných údajů

(K § 22e odst. 4 zákona)

(1) Průkaz způsobilosti řídícího letového provozu a řídícího letového provozu-žáka obsahuje

a)	název orgánu vydávajícího průkaz způsobilosti,

b)	název průkazu způsobilosti,

c)	pořadové číslo průkazu způsobilosti arabskými číslicemi přidělené Úřadem,

d)	jméno, popřípadě jména a příjmení držitele,

e)	datum a místo narození držitele,

f)	místo trvalého pobytu držitele,

g)	státní příslušnost držitele,

h)	jazykovou znalost a datum jejího prvního osvědčení a datum konce její platnosti,

i)	podpis držitele,

j)	název příslušné kvalifikace podle ustanovení § 8e a datum jejího prvního vydání a datum konce její platnosti,

k)	podpis úředníka vydávajícího průkaz způsobilosti a datum vydání,

l)	razítko orgánu vydávajícího průkaz způsobilosti.

(2) Průkaz způsobilosti řídícího letového provozu obsahuje kromě náležitostí uvedených v odstavci 1 ještě název zvláštní podmínky podle § 8f, místní doložku, v případě provozního instruktora kvalifikaci provozního instruktora a data jejich prvního vydání a data konce jejich platnosti.

(3) Položky uvedené v odstavci 1 písm. a) až l) a odstavci 2 jsou uvedeny též v anglickém jazyce.

(4) Průkaz řídícího letového provozu a řídícího letového provozu-žáka je vyroben z papírové karty nebo z jiného vhodného materiálu bílé barvy, přičemž rozměr každé stránky průkazu je jedna osmina formátu A4.

(5) Vzor průkazu způsobilosti řídícího letového provozu a řídícího letového provozu-žáka je stanoven v příloze č. 11 k této vyhlášce.

Jazyková znalost

§ 8h

(K § 22f odst. 1 zákona)

Obsah hodnotící stupnice je stanoven v příloze č. 12 k této vyhlášce.

§ 8i

(K § 22f odst. 6 zákona)

(1) Úřad jmenuje pro provedení zkoušky ověřující znalost anglického jazyka komisi sestávající ze dvou zkoušejících, z nichž alespoň jeden je držitelem průkazu způsobilosti řídícího letového provozu, jehož jazyková znalost odpovídá minimálně stupni 5 hodnotící stupnice.

(2) Metodika provedení zkoušky musí v plné míře splňovat požadavek prokázání způsobilosti porozumět mluvenému slovu a psanému textu a prokázání schopnosti vést efektivně komunikaci v anglickém jazyce jak ve standardních, tak neobvyklých pracovně provozních situacích při řízení letového provozu. O průběhu zkoušky je pořizován zvukový záznam.

(3) Při vedení ústní zkoušky se posuzuje, zda žadatel

a)	je schopen vést ústní komunikaci s vizuálním a nevizuálním kontaktem, zda přesně a srozumitelně komunikuje o běžných, konkrétních a s činností řídícího letového provozu a řídícího letového provozu-žáka souvisejících tématech,

b)	používá vhodné jazykové prostředky pro výměnu zpráv a rozpoznávání a řešení nedorozumění v obecném nebo s činností řídícího letového provozu nebo řídícího letového provozu-žáka souvisejícím kontextu,

c)	úspěšně zvládá řešení jazykových úkolů vznikajících při komplikacích nebo neočekávaném vývoji událostí, k nimž dochází v situacích souvisejících s činností řídícího letového provozu, a

d)	používá dialekt či přízvuk srozumitelný pro leteckou veřejnost.

(4) Pokud komise nedospěje k jednoznačnému závěru o stupni jazykové znalosti, Úřad nebo pověřená osoba podle § 22 odst. 4 zákona jmenuje třetího zkoušejícího, který o stupni jazykové znalosti rozhodne na základě posouzení zvukového záznamu zkoušky, a jeho rozhodnutí je konečné.

§ 8j

Způsob účasti na průběžném výcviku

a rozsah výkonu řízení letového provozu

k prodloužení platnosti místní doložky

(K § 22g odst. 3 zákona)

(1) Řídící letového provozu se účastní průběžného výcviku potřebného k prodloužení platnosti místní doložky

a)	ověřenou pravidelnou docházkou na výuku, alespoň po dobu stanovenou v plánu výcviku podle § 22j odst. 2 písm. d) zákona, a

b)	úspěšným vykonáním přezkoušení v intervalech stanovených v § 8m odst. 2.

(2) Rozsah výkonu řízení letového provozu, potřebného k prodloužení platnosti místní doložky, u řídícího letového provozu nesmí být na jednotlivých stanovištích v období 6 kalendářních měsíců kratší, než je šestinásobek počtu hodin směny, která musí trvat alespoň 10 hodin. U provozního instruktora se rozsah výkonu řízení letového provozu snižuje o počet hodin, kdy prováděl výcvik na provozních pracovištích, pro které je prodloužení požadováno, nejvíce však o jednu třetinu rozsahu výkonu řízení letového provozu podle věty první.

Výcvik řídícího letového provozu,

řídícího letového provozu-žáka

a provozního instruktora

§ 8k

(K § 22h odst. 2 zákona)

(1) Vstupní výcvik je souborem teoretických a praktických cvičení, které vedou k vydání průkazu způsobilosti řídícího letového provozu-žáka.

(2) Místní výcvik je souborem teoretických a praktických cvičení zajišťujících schopnost držitele průkazu způsobilosti řídícího letového provozu-žáka využít odborné způsobilosti získané ve vstupním výcviku pro určité pracoviště daného stanoviště pro poskytování letových provozních služeb.

(3) Průběžný výcvik je souborem teoretických a praktických cvičení udržujících a obnovujících schopnosti a dovednosti držitele průkazu způsobilosti řídícího letového provozu.

(4) Výcvik provozních instruktorů je souborem teoretických a praktických cvičení zajišťujících schopnost držitele průkazu způsobilosti řídícího letového provozu provádět výcvik řídícího letového provozu nebo řídícího letového provozu–žáka na stanovišti při poskytování letových provozních služeb ve skutečném provozu.

§ 8l

(1) Vstupní výcvik zahrnuje tyto předměty

a)	právní předpisy z oblasti letectví a technicko-provozní předpisy upravující vlastní řízení letového provozu,

b)	řízení letového provozu včetně postupů spolupráce mezi řízením letového provozu pro civilní létání a pro vojenské účely,

c)	meteorologii,

navigaci,

e)	konstrukci letadel, aerodynamiku letu a komunikaci, včetně dorozumívání mezi řídícím letového provozu a pilotem,

f)	zvládání zátěžových situací z hlediska faktorů ovlivňujících lidské chování,

g)	technické vybavení a systémy pro vlastní řízení letového provozu,

h)	profesní prostředí zahrnující vztah k veřejnosti, charakteristiku vojenských a civilních aktivit ve vzdušném prostoru České republiky a vliv leteckého provozu na životní prostředí,

i)	zajištění bezpečnosti poskytovaných služeb řízení letového provozu, včetně systémů řízení bezpečnosti, a zvládání neobvyklých a nouzových situací, včetně selhání systémů,

j)	jazykovou znalost, včetně specifické terminologie a radiotelefonní frazeologie.

(2) Vstupní výcvik je organizován a veden způsobem, který zajistí, že řídící letového provozu-žák je na základě získaných znalostí a dovedností způsobilý v průběhu místního výcviku na určitém stanovišti podle pokynů provozního instruktora řídit letový provoz takové složitosti a hustoty, který je na daném stanovišti obvyklý.

§ 8m

(1) Odborná způsobilost účastníka vstupního výcviku a řídícího letového provozu-žáka v průběhu místního výcviku je ověřována průběžným hodnocením a závěrečnou zkouškou znalostí a dovedností.

(2) Odborná způsobilost držitele průkazu způsobilosti řídícího letového provozu je ověřována alespoň jednou za 36 měsíců v podmínkách simulovaného provozu a skutečného provozu tam, kde to podmínky provozu dovolí. V simulovaném provozu se ověřuje znalost nouzových postupů. Simulovaného provozu se může též využívat k ověřování znalostí a dovedností při velké zátěži v případech, kdy ověření způsobilosti v podmínkách skutečných nevyhovuje z důvodu nízké hustoty letového provozu. Konkrétní způsob provádění přezkoušení odborné způsobilosti je popsán v plánu výcviku.

(3) Výcvik provozního instruktora je ověřován závěrečnou zkouškou znalostí a dovedností.

(4) O výsledku závěrečné zkoušky podle odstavců 1 a 3 a o výsledku přezkoušení podle odstavce 2 je vydáno osvědčení.

(5) Náležitosti osvědčení o hodnocení výsledků výcviku jsou

a)	jméno, popřípadě jména, a příjmení a případný akademický titul a vědecká hodnost účastníka výcviku,

b)	datum a místo narození účastníka výcviku,

c)	datum zahájení výcviku,

d)	druh absolvovaného výcviku,

e)	datum konání závěrečné zkoušky a datum vydání osvědčení,

f)	výsledek závěrečné zkoušky a

g)	podpis zkoušejícího a otisk úředního razítka s malým státním znakem.

(6) Úřad na žádost osoby, která nedosáhla požadovaných výsledků výcviku podle § 8k odst. 1 až 4, ověří výsledek provedené závěrečné zkoušky přezkoušením žadatele a o výsledku mu vydá osvědčení. Za tímto účelem Úřad zřizuje tříčlennou zkušební komisi. Zkušební komisi tvoří alespoň jeden zaměstnanec Úřadu a další osoby, které jsou oprávněny provádět zkoušky v rámci příslušného výcviku a které se nepodílely na závěrečné zkoušce, jejíž výsledek je ověřován. Zkušební komise bez zbytečného odkladu podrobí žadatele přezkoušení za srovnatelných podmínek, za jakých byla provedena závěrečná zkouška, jejíž výsledek je ověřován. Žádost o ověření výsledku provedené závěrečné zkoušky lze podat do 15 dnů ode dne vydání osvědčení podle odstavce 4.

(7) Náležitosti osvědčení o ověření výsledku provedené závěrečné zkoušky jsou

a)	jméno, popřípadě jména, a příjmení a případný akademický titul a vědecká hodnost účastníka výcviku,

b)	datum a místo narození účastníka výcviku,

c)	druh absolvované zkoušky,

d)	datum konání ověření výsledku závěrečné zkoušky,

e)	výsledek závěrečné zkoušky a

f)	podpisy členů zkušební komise a otisk úředního razítka s malým státním znakem.

§ 8n

Náležitosti plánu výcviku

(K § 22j odst. 7 zákona)

Náležitosti plánu výcviku jsou uvedeny v příloze č. 13 k této vyhlášce.“.

V § 9 odst. 2 se písmeno d) zrušuje.

Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno d).

V § 11 písm. b) se slova „rejstříkovou nebo“ nahrazují slovem „jeho“.

§ 13 a 14 včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 5 až 8 znějí:

„§ 13

Podmínky pro využívání ploch

vymezených v územně plánovací dokumentaci

ke vzletům a přistáním

(K § 35 odst. 1 zákona)

(1) Plochy vymezené v územně plánovací dokumentaci nebo v územním rozhodnutí o využití území mohou být využity pouze

a)	ke vzletům a přistáním letounů, vrtulníků, letadel s kolmým vzletem a přistáním a s tím souvisejícím činnostem za účelem provozování obchodní letecké dopravy,

b)	ke vzletům a přistáním letounů, vrtulníků, letadel s kolmým vzletem a přistáním, balonů a letadel bez pilota a s tím souvisejícím činnostem za účelem provozování leteckých prací vymezených v § 20 odst. 1,

c)	k provozování vyhlídkových letů vrtulníky a balony,

d)	za účelem provozování letecké činnosti pro vlastní potřebu,

e)	za účelem rekreačního a sportovního létání,

f)	k nácviku vzletu a přistání vrtulníků, letadel s kolmým vzletem a přistáním, balonů a letadel bez pilota, pokud je tento nácvik součástí osnovy pro výcvik, nebo

g)	při výcvikových letech letadel k provádění leteckých zemědělských a hasebních prací prováděných z těchto ploch.

(2) Plochy vymezené v územně plánovací dokumentaci nebo v územním rozhodnutí o využití území lze využít k činnostem uvedeným v odstavci 1 písm. a) až d) pouze za podmínky, že využití takovéto plochy je součástí udělené licence k provozování obchodní letecké dopravy, povolení k provozování leteckých prací nebo povolení k provozování letecké činnosti pro vlastní potřebu.

(3) Pro účely rekreačního a sportovního létání lze využít plochy vymezené v územně plánovací dokumentaci nebo v územním rozhodnutí o využití území za podmínky, že pilot využívající tuto plochu má celkový nálet alespoň 100 hodin. Pokud bude z této plochy prováděna intenzivní letová činnost, provozovatel plochy, pokud plocha nemá provozovatele, provozovatel letadla informuje o letové činnosti příslušný obecní úřad před jejím vlastním zahájením. Intenzivní letovou činností se rozumí provádění více jak 3 vzletů a přistání jedním provozovatelem za týden.

(4) Před zahájením leteckých činností vymezených v odstavci 1 ověří velitel letadla podle údajů uvedených v letové příručce letadla a v provozní příručce provozovatele leteckých činností, zda je plocha vymezená v územně plánovací dokumentaci nebo v územním rozhodnutí o využití území způsobilá ke vzletu, přistání a s tím souvisejícím činnostem a zda je využívání této plochy k letecké činnosti v souladu se souvisejícími zvláštní právními předpisy⁵).

(5) Vzlety a přistání mohou být prováděny pouze ve dne podle pravidel letu za viditelnosti určených příslušnými předpisy⁶) a vyslovil-li s využíváním plochy k tomuto účelu souhlas provozovatel plochy. Toto ustanovení se nevztahuje na neplánovaná přistání kluzáků, balonů a na činnosti konané v naléhavém veřejném zájmu, například lety záchranné služby, hašení požárů.

§ 14

Charakteristika ploch, vymezení druhů letadel

a leteckých činností, při kterých lze ke vzletům

a přistáním využít jakékoliv plochy

(K § 35 odst. 3 zákona)

(1) Plochy, které nejsou letištěm ani plochami vymezenými v územně plánovací dokumentaci nebo v územním rozhodnutí o využití území určenými ke vzletům a přistáním letadel, mohou být využity pouze

a)	ke vzletům a přistáním vrtulníků a s tím souvisejícím činnostem za účelem provozování obchodní letecké dopravy,

b)	ke vzletům a přistáním letounů, vrtulníků, letadel s kolmým vzletem a přistáním, balonů a letadel bez pilota a s tím souvisejícím činnostem za účelem provozování leteckých prací vymezených v § 20 odst. 1,

c)	k provozování vyhlídkových letů balony,

d)	za účelem provozování letecké činnosti pro vlastní potřebu,

e)	za účelem rekreačního a sportovního létání,

f)	k nácviku vzletu a přistání balonů a letadel bez pilota, pokud je tento nácvik součástí osnovy pro výcvik,

g)	při výcvikových letech letadel k provádění leteckých zemědělských a hasebních prací prováděných z těchto ploch, nebo

h)	v případě stavu nouze nebo naléhavém veřejném zájmu, například lety záchranné služby, hašení požárů.

(2) Plochy, které nejsou letištěm ani plochami vymezenými v územně plánovací dokumentaci nebo v územním rozhodnutí o využití území určenými ke vzletům a přistáním letadel, lze využít k činnostem uvedeným v odstavci 1 písm. a) až d) pouze za podmínky, že využití takovéto plochy je součástí udělené licence k provozování obchodní letecké dopravy, povolení k provozování leteckých prací nebo povolení k provozování letecké činnosti pro vlastní potřebu a že k využívání plochy k letecké činnosti byl písemně udělen souhlas vlastníkem plochy, a v případě, že je plocha již provozována k letecké činnosti podle jiných předpisů, také provozovatelem plochy.

(3) Pro účely rekreačního a sportovního létání lze využít plochy, které nejsou letištěm ani plochami vymezenými v územně plánovací dokumentaci nebo v územním rozhodnutí o využití území určenými ke vzletům a přistáním letadel, pouze za podmínky, že k využívání plochy k letecké činnosti byl písemně udělen souhlas vlastníkem plochy, a v případě, že je plocha již provozována k letecké činnosti podle jiných předpisů, také provozovatelem plochy a za podmínky, že pilot využívající tuto plochu má celkový nálet alespoň 100 hodin.

(4) Pokud bude z plochy, která není letištěm ani plochou vymezenou v územně plánovací dokumentaci nebo v územním rozhodnutí o využití území určenou ke vzletům a přistáním letadel, prováděna intenzivní letová činnost podle § 13 odst. 3, provozovatel nebo pilot letadla informuje o letové činnosti příslušný obecní úřad před jejím vlastním zahájením.

(5) Ke vzletům a přistáním lze využít pouze ploch,

a)	které jsou mimo obytné území obce,

které jsou mimo území národního parku, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky, pokud k využívání území národního parku, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky nedal souhlas příslušný úřad ochrany přírody⁷),

c)	jejichž vzdálenost od obytných budov je nejméně 100 m,

d)	jejichž rozměry a povrch odpovídají požadavkům stanoveným v letové příručce letadla a v provozní příručce provozovatele leteckých činností, k jehož vzletu a přistání má být plocha využívána,

e)	které jsou mimo území pásem hygienické ochrany vodních zdrojů a chráněných oblastí přirozené akumulace vody, pokud se k využívání území pásem hygienické ochrany vodních zdrojů a chráněných oblastí přirozené akumulace vody kladně nevyjádřil příslušný vodoprávní úřad⁸).

(6) Přistání, vzlety a související činnosti mohou být prováděny pouze

a)	ve dne podle pravidel letu za viditelnosti určených příslušnými předpisy⁵),

b)	umožňují-li to zvláštní předpisy⁵),

c)	nenacházejí-li se ve vzdálenosti menší než 50 m od letadla na zemi osoby, které nejsou účastny na provozu letadla.

(7) Ustanovení odstavce 5 písm. a) a c) se nevztahují na provoz vrtulníků s podvěsem při stavebně montážních pracích a na lety balonů. V takovém případě provozovatel vrtulníku s podvěsem o provádění stavebně montážních prací předem informuje příslušný obecní úřad, včetně předložení návrhu na zajištění bezpečnosti třetích osob na leteckém provozu nezúčastněných. Ustanovení odstavce 5 písm. a), b), c) a e) a odstavce 6 písm. a) se nevztahují na letecké činnosti konané v naléhavém veřejném zájmu, například na lety záchranné služby, hašení požárů.

__________

⁵)	Například zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, Úmluva č. 147/1947 Sb., ve znění vyhlášky č. 29/1957 Sb.

⁶)	Úmluva č. 147/1947 Sb., ve znění vyhlášky č. 29/1957 Sb. – Přílohy č. 2, 3, 6 a 11.

⁷)	Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

⁸)	Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.

§ 15 a 16 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 9 až 11 a 18 znějí:

„Charakteristika částí vzdušného prostoru

České republiky, v nichž může být létání omezeno

nebo zakázáno, podmínky pro omezení nebo zákaz

a pro vyhrazení částí vzdušného prostoru

a náležitosti žádosti o vyhrazení

(K § 44 odst. 6 zákona)

§ 15

(1) Část vzdušného prostoru, v němž může být z důvodů zajištění obrany státu, z bezpečnostních důvodů nebo z důvodů ochrany životního prostředí a zdraví lidí omezena nebo zakázána letová činnost, je vymezena horizontálními a vertikálními hranicemi prostoru, kde jsou umístěny objekty, v němž se nalézají oblasti nebo se provádějí činnosti, které vyžadují ochranu.

(2) Úřad může zakázat užívání části vzdušného prostoru nad územím, které vyžaduje trvalou nebo dlouhodobou ochranu. Trvalou nebo dlouhodobou ochranu vyžadují území

a)	národní kulturní památky Pražského hradu⁹),

b)	s výskytem objektů určených pro obranu státu,

c)	s výskytem objektů jaderných zařízení,

d)	s výskytem objektů se zbrojní a chemickou výrobou s nebezpečným provozem,

e)	s výskytem objektů určených pro kosmický výzkum,

f)	zvlášť chráněná území podle zvláštních právních předpisů¹⁰).

(3) Úřad může na dobu nezbytně nutnou omezit užívání části vzdušného prostoru nad územím, které vyžaduje ochranu. Ochranu vyžadují území,

a)	v nichž jsou prováděny letecké záchranné práce při mimořádných událostech¹¹) nebo jiných nebezpečích vyžadujících zajištění bezpečnosti zasahujících letadel,

b)	o jehož ochranu požádá Ministerstvo vnitra, Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo dopravy ve veřejném zájmu a z důvodů hodných zvláštního zřetele.

(4) Úřad podle § 44 odst. 5 zákona, nebo civilně-vojenské pracoviště pro uspořádání vzdušného prostoru podle § 44 odst. 4 písm. a) a b) zákona může dočasně vyhradit části vzdušného prostoru pro jednoho uživatele nebo kategorii uživatelů k činnostem, které z důvodu zajištění bezpečnosti vyžadují ochranu. Jedná se o tyto činnosti

a)	vojenský výcvik,

b)	výcvik Policie České republiky,

c)	výroba a zkoušení letadel,

d)	lety kluzáků, při kterých není možné dodržet meteorologické podmínky pro let za viditelnosti,

e)	letecká veřejná vystoupení,

f)	letecké soutěže, kde to charakter činnosti vyžaduje,

g)	výsadková činnost.

§ 16

(1) Žádost o dočasné vyhrazení části vzdušného prostoru České republiky podle § 44 odst. 5 zákona předloží žadatel Úřadu nejpozději 60 dnů přede dnem, od něhož je vyhrazení požadováno.

(2) Žádost o dočasné vyhrazení části vzdušného prostoru České republiky mimo náležitosti podle zvláštního právního předpisu^1a) obsahuje

a)	účel a charakter činnosti, pro kterou je vyhrazení vyžadováno,

b)	časové vymezení vyhrazení; datum a čas zahájení a ukončení činnosti, pro kterou je vyhrazení vyžadováno, časy se uvádí podle jednotného světového času,

c)	prostorové vymezení vyhrazení pomocí zeměpisných souřadnic ve Světovém geodetickém referenčním systému 1984 (WGS84)¹⁸) a doplněné o místopisné označení každého bodu podle letecké mapy Mezinárodní organizace pro civilní letectví v měřítku 1 : 500 000,

d)	výškové vymezení vyhrazení uváděné v hladinách používaných v letectví; letové hladiny, nadmořské výšky nebo výšky nad zemí,

e)	identifikaci subjektu odpovědného za vydání povolení vstupu či průletu vyhrazeným prostorem, včetně telefonického spojení, volacího znaku a používaného kmitočtu.

(3) Přílohou žádosti podle odstavce 2 je mapový zákres nebo schéma prostoru požadovaného k vyhrazení v elektronické podobě.

(4) Požadavek na dočasné vyhrazení části vzdušného prostoru podle § 44 odst. 4 písm. a) zákona

a)	se předkládá civilně-vojenskému pracovišti pro uspořádání vzdušného prostoru alespoň 7 pracovních dnů přede dnem požadovaného vyhrazení,

b)	splňuje obsahové a formální náležitosti stanovené v Letecké informační příručce,

c)	bere v úvahu již existující rozdělení vzdušného prostoru,

d)	co možná nejméně omezuje ostatní uživatele vzdušného prostoru.

(5) Požadavek na dočasné vyhrazení části vzdušného prostoru podle § 44 odst. 4 písm. b) zákona se předkládá civilně-vojenskému pracovišti pro uspořádání vzdušného prostoru ve lhůtách a formě stanovené v Letecké informační příručce.

(6) U opakovaných požadavků stejného žadatele, které požadují stejné, případně obdobné dočasné vyhrazení části vzdušného prostoru České republiky, a u požadavků, které požadují dočasné vyhrazení části vzdušného prostoru České republiky ve více jak třech dnech po sobě jdoucích, se rozsah 24 hodin počítá v kterýchkoliv třech kalendářních dnech po sobě jdoucích, přičemž náhradní termín pro vyhrazení, je-li v požadavku uveden, se do celkové doby nezapočítává.

(7) V případě, že dočasně vyhrazená část vzdušného prostoru České republiky zasahuje do již existujícího omezení ve vzdušném prostoru, tedy omezeného prostoru (R), dočasně vyhrazeného prostoru (TSA), dočasně rezervovaného prostoru (TRA), řízených okrsků a koncových řízených oblastí civilních a vojenských letišť nebo stálých tratí letových provozních služeb publikovaných v Letecké informační příručce, nebo znemožní provedení příletu nebo odletu motorového letadla nebo motorového sportovního létajícího zařízení na letiště nebo z letiště nebo na plochu nebo z plochy registrované podle § 84d odst. 1 zákona publikované v Letecké informační příručce a letecké mapě Mezinárodní organizace pro civilní letectví v měřítku 1 : 500 000, je podmínkou vyhrazení zajištění přednosti podle stupňů priority

stupeň 1, který je určený pro omezené prostory nad vojenskými výcvikovými prostory, řízené okrsky a koncové řízené oblasti civilních a vojenských letišť, dočasně vyhrazené prostory pro účely vojenského výcviku, dočasně rezervované prostory pro účely vojenského výcviku, stálé tratě letových provozních služeb,

b)	stupeň 2, který je určený pro ostatní omezené prostory pro účely vojenského výcviku,

c)	stupeň 3, který je určený pro letiště a pro plochy podle § 84d zákona,

d)	stupeň 4, který je určený pro omezené prostory jiných než vojenských uživatelů,

e)	stupeň 5, který je určený pro kondicionální tratě letových provozních služeb.

__________

⁹)	Nařízení vlády č. 147/1999 Sb., o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky.

¹⁰)	Například zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

¹¹)	Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁸)	Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání.“.

10.

V § 16a odst. 8 se slovo „tuzemský“ zrušuje.

11.

Za § 16f se vkládají nové § 16g a 16h, které včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 19 znějí:

„Databáze údajů o terénu a překážkách

(K § 51a odst. 11 zákona)

§ 16g

(1) V databázi údajů o terénu a překážkách, jejímž správcem je Ministerstvo dopravy nebo osoba pověřená vedením databáze (dále jen „správce databáze“), jsou uchovávány údaje, které předává Ministerstvo obrany a provozovatel letiště způsobilého přijetí letu podle přístrojů (dále jen „poskytovatel údajů“).

(2) Databáze údajů o terénu a překážkách se skládá z

a)	databáze údajů o terénu, která obsahuje digitální soubory dat zobrazujících povrch terénu ve formě průběžných hodnot výšky nad mořem ve všech bodech definované sítě vztažené k horizontálnímu a vertikálnímu referenčnímu systému, a

databáze údajů o překážkách, která obsahuje digitální soubory dat popisující pevné, trvalé nebo dočasné, přírodou nebo člověkem vytvořené objekty, které mohou být nebezpečné pro letecký provoz. Každý bod sítě a každá překážka jsou popsány výhradně pomocí charakteristik uvedených v příloze č. 14 k této vyhlášce.

V databázi údajů o terénu nesmějí být zahrnuty překážky.

(3) Z území celé České republiky se předávají údaje o terénu a údaje o překážkách, jejichž výška nad zemí přesahuje 100 m. Údaje se předávají v rozsahu, který je uveden v příloze č. 14, s četností a s vlastnostmi, které jsou uvedeny v příloze č. 15 k této vyhlášce.

(4) Údaje o překážkách se předávají z území

a)	letiště způsobilého přijetí letu podle přístrojů vymezeného obdélníkem o šířce 255 m na každou stranu od osy vzletové a přistávací dráhy a délce pásu vzletové a přistávací dráhy a předpolí, tam kde je zřízeno, jestliže jejich výška přesahuje 3 m,

b)	kruhového tvaru o poloměru 45 km od vztažného bodu letiště způsobilého přijetí letu podle přístrojů, v rozsahu, který je uveden v příloze č. 14, s četností a s vlastnostmi, které jsou uvedeny v příloze č. 15 k této vyhlášce.

(5) Údaje o terénu se předávají z území

a)	letiště způsobilého přijetí letu podle přístrojů,

b)	kruhového tvaru o poloměru 45 km od vztažného bodu letiště způsobilého přijetí letu podle přístrojů, s výjimkou území podle písmene a), v rozsahu, který je uveden v příloze č. 14, s četností a s vlastnostmi, které jsou uvedeny v příloze č. 15 k této vyhlášce.

(6) Z části území vymezeného v odstavci 4 písm. b) nebo odstavci 5 písm. b), ve které je zakázán letový provoz z důvodu vysokého terénu nebo překážek, nebo která obsahuje jiná místní omezení uvedená v Letecké informační příručce, lze předávání údajů o překážkách a terénu provádět se souhlasem Úřadu podle odstavce 3.

(7) Z území letiště způsobilého přijetí letu podle přístrojů vymezeného obdélníkem o šířce 60 m na každou stranu osy vzletové a přistávací dráhy a délce 900 m od prahu dráhy, měřeno podél prodloužené osy dráhy proti směru přistání, schválené pro přesné přiblížení II. nebo III. kategorie, nebo kde provozovatel letiště vyžaduje detailní informace o terénu a překážkách, se předávají údaje o terénu a překážkách v rozsahu, který je uveden v příloze č. 14, s četností a s vlastnostmi, které jsou uvedeny v příloze č. 15 k této vyhlášce. V případě, že se ve vzdálenosti větší než 900 m od prahu dráhy nachází hornatý terén nebo jiné pro zajištění bezpečnosti leteckého provozu význačné překážky, délka území se přiměřeně prodlouží, maximálně však na 2 000 m.

§ 16h

(K § 51a odst. 11 zákona)

(1) Údaje uchovávané v databázi jsou vedeny v digitální podobě a jsou zpracovány ve Světovém geodetickém referenčním systému 1984 (WGS84) a Výškovém systému baltském – po vyrovnání (Bpv)¹⁸). Údaje o terénu jsou vedeny ve formátu stanoveném normami řady ISO 19 100 a údaje o překážkách v mezinárodním formátu pro výměnu leteckých informací (AIXM).

(2) Správce databáze vede a průběžně aktualizuje údaje uchovávané v databázi v souladu se změnami obdrženými od poskytovatele údajů.

(3) Právnická osoba žádající o pověření podle § 51a odst. 2 zákona k žádosti doloží

a)	pověření k poskytování letecké informační služby,

b)	osvědčení vydané podle přímo použitelného předpisu Evropské unie¹⁹),

c)	certifikát systému řízení jakosti ISO 9001,

d)	návrh vnitřních předpisů, které obsahují postupy při vedení databáze a postupy pro pravidelné školení zaměstnanců zajištujících vedení databáze v dané problematice,

e)	návrh vnitřních předpisů, které budou popisovat zajištění zálohování a archivaci údajů, jejich dostupnost a ochranu před změnou, poškozením, zničením, ztrátou nebo zcizením, a

f)	návrh vnitřních předpisů, kterými se stanoví nastavení přístupových práv a povinnosti uživatelů a administrátorů databáze, a postupy, které se užijí při narušení bezpečnosti databáze.

(4) Ministerstvo obrany předává správci databáze na technickém nosiči dat

údaje podle § 16g odst. 3 v digitální podobě zpracované ve Světovém geodetickém referenčním systému 1984 (WGS84) a Výškovém systému baltském – po vyrovnání (Bpv)¹⁸) v rozsahu a formátu, ve kterém je pořizuje pro plnění úkolů obrany státu, a s četností a s vlastnostmi, které jsou uvedeny v příloze č. 15 k této vyhlášce,

b)	základní státní mapová díla, tematická státní mapová díla, ostatní kartografická díla nebo jejich části vytvářené Ministerstvem obrany pro plnění úkolů obrany státu, a to jen v rozsahu

1.	potřebném pro vedení databáze a zabezpečení jednotné tvorby map zveřejňovaných v Letecké informační příručce a

2.	specifikovaném smlouvou mezi Ministerstvem obrany a správcem databáze, pro tvorbu letecké mapy Mezinárodní organizace pro civilní letectví 1 : 500 000.

(5) Ministerstvo obrany předává správci databáze na technickém nosiči dat

a)	údaje o překážkách, jejichž výška nad zemí přesahuje 60 m, z území vymezeného podle § 16g odst. 4 písm. b),

údaje o terénu z území vymezeného podle § 16g odst. 5 písm. b),

v digitální podobě zpracované ve Světovém geodetickém referenčním systému 1984 (WGS84) a Výškovém systému baltském – po vyrovnání (Bpv)¹⁸) v rozsahu a formátu, ve kterém je pořizuje pro plnění úkolů obrany státu, a s četností a s vlastnostmi, které jsou uvedeny v příloze č. 15 k této vyhlášce. Tyto údaje Ministerstvo obrany předává, jen je-li to možné.

(6) Provozovatel letiště způsobilého přijetí letu podle přístrojů předává správci databáze na technickém nosiči dat

a)	údaje podle § 16g odst. 4 písm. a) a odst. 5 písm. a) v podobě a formátu podle odstavce 1,

b)	údaje podle § 16g odst. 7 v podobě a formátu podle odstavce 1, pokud se z tohoto území pořizují.

(7) V Letecké informační příručce se zveřejňují v listinné podobě údaje o překážkách podle § 16g odst. 3 a v digitální podobě údaje podle § 16g odst. 5 písm. b).

__________

¹⁹)	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 550/2004 ze dne 10. března 2004 o poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi (nařízení o poskytování služeb).“. Dosavadní § 16g až 16k se označují jako § 16i až 16l.

12.

Za § 16k se vkládá nový § 16l, který včetně nadpisu zní:

„§ 16l

Vzor průkazu odborně způsobilé fyzické osoby

podle § 55b zákona

(K § 55b odst. 7 zákona)

Vzor průkazu odborně způsobilé fyzické osoby podle § 55b zákona je uveden v příloze č. 16 k této vyhlášce.“.

Dosavadní § 16l se označuje jako § 16m.

13.	V § 18 odst. 1 se v úvodní části ustanovení v první větě slovo „tuzemský“ zrušuje.
14.	V § 18 odst. 1 se v úvodní části ustanovení v druhé větě slovo „tuzemský“ zrušuje.
15.	V § 18 odst. 1 písm. b) se slovo „rejstříkovou“ nahrazuje slovem „poznávací“.
16.	V § 18 odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „tuzemský“ zrušuje.
17.	V § 18 odst. 2 písm. b) se slovo „tuzemského“ zrušuje.
18.	V § 19 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Zahraniční letecký dopravce, který provozuje pravidelnou obchodní leteckou dopravu, uvede v žádosti o schválení letového řádu všechny plánované lety do a z České republiky.“.
19.	V § 20 se odstavce 2 a 3 zrušují.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 2.

20.

V § 21 odst. 1 písm. c) se slovo „rejstříkovou“ nahrazuje slovem „poznávací“.

21.

V § 22 písm. c) se slovo „počet“ nahrazuje slovy „poznávací značky“.

22.

V § 23 odst. 1 písm. c) se slovo „rejstříkovou“ nahrazuje slovem „poznávací“.

23.

Za § 29 se vkládá nový § 29a, který včetně nadpisu zní:

„§ 29a

Státní dozor

(K § 90 odst. 4 zákona)

(1) Průkaz k výkonu státního dozoru v civilním letectví obsahuje

a)	název orgánu vydávajícího průkaz,

b)	pořadové číslo průkazu,

c)	jméno, popřípadě jména, a příjmení držitele průkazu,

d)	datum narození držitele průkazu,

e)	datum vydání průkazu,

f)	informaci o oprávnění držitele průkazu,

g)	podpis zástupce orgánu vydávajícího průkaz a

h)	razítko orgánu vydávajícího průkaz.

(2) Položky uvedené v odstavci 1 písm. a) až h) jsou uvedeny též v anglickém jazyce.

(3) Vzor průkazu k výkonu státního dozoru v civilním letectví je uveden v příloze č. 17 k této vyhlášce.“.

Dosavadní § 29a se označuje jako § 29b.

24.

§ 29b zní:

„29b

(K § 91a odst. 12 zákona)

Vzor protokolu podle § 91a odst. 3 zákona a vzor zprávy podle § 91a odst. 4 zákona je uveden v příloze č. 10 k této vyhlášce.“.

25.

V příloze č. 2 bodě 1. se položka 1.1.2 zrušuje.

Dosavadní položky 1.1.3 až 1.1.17 se označují jako položky 1.1.2 až 1.1.16.

26.

V příloze č. 2 bodě 1. položce č. 1.1.5 se slovo „letounů“ zrušuje.

27.

V příloze č. 2 bodě 1. se položky 1.1.6 a 1.1.7 zrušují.

Dosavadní položky 1.1.8 až 1.1.16 se označují jako položky 1.1.6 až 1.1.14.

28.	V příloze č. 2 bodě 1. se položky 1.1.8 a 1.1.9 zrušují.

Dosavadní položky 1.1.10 až 1.1.14 se označují jako položky 1.1.8 až 1.1.12.

29.	V příloze č. 2 bodě 1. se položka 1.1.9 včetně poznámky 1 zrušuje.

Dosavadní položky 1.1.10 až 1.1.12 se označují jako položky 1.1.9 až 1.1.11.

Dosavadní poznámky 2 a 3 se označují jako poznámky 1 a 2.

30.	V příloze č. 2 bodě 1. položce 1.1.9 se slova „I. typu“ včetně odkazu na poznámku pod čarou zrušují.
31.	V příloze č. 2 bodě 1. položce 1.2.1 se slovo „(L1)“ zrušuje.
32.	V příloze č. 2 bodě 1. položce 1.2.2 se slovo „(L1)“ zrušuje.
33.	V příloze č. 2 bodě 1. se podbod 1.3 včetně nadpisu a položek 1.3.1, 1.3.2, 1.3.2.1 a 1.3.2.2 zrušuje.

Dosavadní položka 1.3.3 se označuje jako položka 1.2.7.

Dosavadní podbod 1.4 se označuje jako podbod 1.3.

34.

V příloze č. 2 bodě 2. podbodu 2.3 se slovo „ , ULL“ zrušuje.

35.

V příloze č. 2 bodě 2. se podbod 2.4 zrušuje.

Dosavadní podbody 2.5 a 2.6 se označují jako podbody 2.4 a 2.5.

36.

V příloze č. 2 bodě 2. se podbod 2.5 zrušuje.

37.

V příloze č. 2 se bod 3. včetně nadpisu a všech podbodů zrušuje.

Dosavadní body 4. až 10. se označují jako body 3. až 9.

38.

V příloze č. 2 bod 3. zní: „Akrobatické vystoupení a ochranná pásma“.

39.

V příloze č. 2 bodě 3. se podbody 3.3 a 3.4 zrušují.

40.

V příloze č. 2 se bod 4. a podbod 4.1 zrušují.

Dosavadní podbod 4.2 se označuje jako podbod 3.3.

Dosavadní body 5. až 9. se označují jako body 4. až 8.

41.	V příloze č. 2 se bod 4. včetně nadpisu a všech podbodů zrušuje.

Dosavadní body 5. až 8. se označují jako body 4. až 7.

42.	V příloze č. 2 bodě 4. se podbod 4.1 zrušuje.

Dosavadní podbody 4.2 až 4.5 se označují jako podbody 4.1 až 4.4.

43.	V příloze č. 2 bodě 4. se podbod 4.3 včetně nadpisu a položek 4.3.1 až 4.3.4 zrušuje.

Dosavadní položka 4.3.5 se označuje jako podbod 4.3.

44.

V příloze č. 2 bodě 4. se podbod 4.4 včetně nadpisu, všech položek a poznámky zrušuje.

45.

V příloze č. 2 bodě 6. podbodě 6.6 se slovo „ECU“ nahrazuje slovem „EUR“.

46.

V příloze č. 2 bodě 7. se podbod 7.2 zrušuje.

Dosavadní podbod 7.3 se označuje jako podbod 7.2.

47.

V příloze č. 2 bodě 7. podbodě 7.2 se částka „600 Kč“ nahrazuje částkou „1 500 Kč“.

48.

Příloha č. 10 zní:

„Příloha č. 10 k vyhlášce č. 108/1997 Sb.

Priloha_Sb_2010_64-P1.pdf

49.

Za přílohu č. 10 se doplňují přílohy č. 11 až 17, které znějí:

„Příloha č. 11 k vyhlášce č. 108/1997 Sb.

Priloha_Sb_2010_64-P2.pdf

Příloha č. 12 k vyhlášce č. 108/1997 Sb.

Priloha_Sb_2010_64-P3.pdf

Příloha č. 13 k vyhlášce č. 108/1997 Sb.

Náležitosti plánu výcviku

(K § 22j odst. 5 zákona)

Plán výcviku zejména obsahuje následující oblasti úpravy

a)	cíle a obsahovou náplň jednotlivých druhů výcviku včetně charakteristiky znalostí a získaných dovedností, které by měl absolvent během výcviku nabýt,

b)	vlastní organizaci jednotlivých druhů výcviku, zejména personální a materiální zabezpečení výuky včetně typů používaných simulátorů, dostatečného množství výukových materiálů, učeben a kvalifikovaných vyučujících,

c)	vlastní osnovu výcviku jednotlivých druhů výcviku včetně doby jejich trvání, průběžného přezkušování získaných znalostí, způsobu pravidelných hodnocení a způsobu vedení výcvikové dokumentace, včetně její archivace,

d)	způsob a intervaly pravidelného prokazování způsobilosti udržení si kvalifikace k řízení letového provozu,

e)	způsob a formu vedení záznamů o výcviku a prokazování způsobilosti udržení si kvalifikace k řízení letového provozu.

Příloha č. 14 k vyhlášce č. 108/1997 Sb.

Rozsah údajů uchovávaných v databázi

(K § 51a odst. 11 zákona)

A. Údaje o terénu	získávání
Oblast pokrytí	povinné
Identifikace původce (originátora) dat	povinné
Způsob získání	povinné
Rozteč bodů	povinné
Horizontální referenční systém	povinné
Horizontální rozlišení	povinné
Horizontální přesnost	povinné
Horizontální stupeň věrohodnosti	povinné
Horizontální poloha	povinné
Výška nad mořem	povinné
Vztažná výška nad mořem	povinné
Vertikální referenční systém	povinné
Vertikální rozlišení	povinné
Vertikální přesnost	povinné
Vertikální stupeň věrohodnosti	povinné
Typ plochy	volitelné
Zaznamenaná plocha	povinné
Úroveň proniknutí	volitelné
Známé odchylky	volitelné
Integrita	povinné
Označení data a času	povinné
Použitá měřicí jednotka	povinné
B. Údaje o překážkách	získávání
Oblast pokrytí	povinné
Identifikace původce (originátora) dat	povinné
Identifikace překážky	povinné
Horizontální přesnost	povinné
Horizontální stupeň věrohodnosti	povinné
Horizontální poloha	povinné
Horizontální rozlišení	povinné
Horizontální rozsah	povinné
Horizontální referenční systém	povinné
Výška nad mořem	povinné
Výška nad zemí	volitelné
Vertikální přesnost	povinné
Vertikální stupeň věrohodnosti	povinné
Vertikální rozlišení	povinné
Vertikální referenční systém	povinné
Druh překážky	povinné
Geometrický druh	povinné
Integrita	povinné
Označení data a času	povinné
Použitá měřicí jednotka	povinné
Účinnost	volitelné
Osvětlení	povinné
Označení	povinné

Příloha č. 15 k vyhlášce č. 108/1997 Sb.

Vlastnosti údajů o terénu a překážkách

(K § 51a odst. 11 zákona)

Vlastnosti údajů o terénu

	Území vymezené podle § 16g odst. 3	Území vymezené podle § 16g odst. 5 písm. a) a b)	Území vymezené podle § 16g odst. 7
Rozteč bodů	nejvíce 3 obloukové vteřiny (přibližně 90 m)	nejvíce 1 oblouková vteřina (přibližně 30 m)	nejvíce 0,3 obloukové vteřiny (přibližně 9 m)
Vertikální přesnost ^a)	0 až 30 m	0 až 3 m^g)	0 až 1 m
Vertikální rozlišení ^b)	1 m	0,1 m	0,1 m
Horizontální přesnost ^c)	0 až 50 m	0 až 5 m	0 až 2,5 m
Stupeň věrohodnosti ^d)	90 % nebo lepší	90 % nebo lepší	90 % nebo lepší
Integrita ^e)	0 až 1 x 10^-3	0 až 1 x 10^-5	0 až 1 x 10^-5
Četnost předávání	1 ročně, u význačné změny bez zbytečného odkladu, nejpozději do 60 dnů.^f)	1 ročně, u význačné změny bez zbytečného odkladu, nejpozději do 60 dnů.^f)	1 ročně, u význačné změny bez zbytečného odkladu, nejpozději do 60 dnů.^f)

a) Hodnota vertikální přesnosti udává maximální vertikální vzdálenost mezi změřenou a skutečnou vertikální polohou měřeného bodu.

b) Hodnota vertikálního rozlišení udává tvar čísla v jakém se vertikální poloha měřeného bodu zaznamená. (Např. pokud je hodnota vertikálního rozlišení stanovená na 0,01 m, je zapotřebí vertikální polohu uvést s přesností a zaokrouhlením na 2 desetinná místa. Pokud je změřená hodnota např. 100 m, bude uvedena jako 100,00 m; nebo pokud je změřená jako 52,548 m, bude uvedena jako 52,55 m.)

c) Hodnota horizontální přesnosti udává maximální horizontální vzdálenost mezi změřenou a skutečnou horizontální polohou měřeného bodu.

d) Hodnota stupně věrohodnosti udává procentuálně vyjádřenou pravděpodobnost, že údaje splňují požadavky na horizontální a vertikální přesnost.

e) Hodnota integrity udává maximální počet nezjistitelných chyb, které postihly údaj v databázi v době od vstupu údaje nebo od jeho autorizované změny. (Např. integrita 3 x 10^-8 znamená, že nezjistitelná chyba nesmí být očekávána ve více jak 3 záznamech z celkem 100 000 000 pořízených záznamů.)

f) Význačnou změnou se rozumí zjištěná změna výšky nad mořem minimálně 2 bodů sítě modelu terénu o hodnotu větší než je vertikální přesnost pro danou kategorii území nebo aktualizace takového údaje jehož neznalost by mohla mít negativní vliv na bezpečnost leteckého provozu (např. horizontální poloha, výška nad mořem, výška nad zemí a další).

g) Údaje o terénu předávané Ministerstvem obrany dosahují menší přesnosti v oblastech trvalých lesních porostů.

Vlastnosti údajů o překážkách

	Území vymezené podle § 16g odst. 3	Území vymezené podle § 16g odst. 4 písm. a) a b)	Území vymezené podle § 16g odst. 7
Vertikální přesnost ^a)	0 až 3 m	0 až 3 m	0 až 1 m
Vertikální rozlišení ^b)	1 m	0,1 m^g)	0,1 m
Horizontální přesnost ^c)	0 až 50 m	0 až 5 m	0 až 2,5 m
Stupeň věrohodnosti ^d)	90 % nebo lepší	90 % nebo lepší	90 % nebo lepší
Integrita ^e)	0 až 1 x 10^-3	0 až 1 x 10^-5	0 až 1 x 10^-5
Četnost předávání	1 ročně, u význačné změny bez zbytečného odkladu, nejpozději do 60 dnů ^f)	1 ročně, u význačné změny bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ^f)	1 ročně, u význačné změny bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ^f)

a) Hodnota vertikální přesnosti udává maximální vertikální vzdálenost mezi změřenou a skutečnou vertikální polohou měřeného bodu.

c) Hodnota horizontální přesnosti udává maximální horizontální vzdálenost mezi změřenou a skutečnou horizontální polohou měřeného bodu.

d) Hodnota stupně věrohodnosti udává procentuálně vyjádřenou pravděpodobnost, že údaje splňují požadavky na horizontální a vertikální přesnost.

f) Význačnou změnou se rozumí zjištění nové překážky, nebo aktualizace takového údaje jehož neznalost by mohla mít negativní vliv na bezpečnost leteckého provozu (např. horizontální poloha, výška nad mořem, výška nad zemí a další). Údaje o dočasné stavbě se předávají, jestliže doba její dočasnosti přesáhne 120 dnů.

g) Údaje o překážkách předávané Ministerstvem obrany mají vertikální rozlišení 1 m.

Příloha č. 16 k vyhlášce č. 108/1997 Sb.

Priloha_Sb_2010_64-P4.pdf

Příloha č. 17 k vyhlášce č. 108/1997 Sb.

Priloha_Sb_2010_64-P5.pdf