Čekejte, prosím...
Uložit word Uložit pdf Poslat odkaz
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen
75/2010 Sb. znění účinné od 1. 3. 2016
změněnos účinností odpoznámka

vyhláškou č. 43/2016 Sb.

1.3.2016

75

 

VYHLÁŠKA

ze dne 16. března 2010

o opatřeních k zabezpečení ochrany proti zavlékání a šíření háďátka bramborového a háďátka nažloutlého

a o změně vyhlášky č. 332/2004 Sb., o opatřeních k zabezpečení ochrany

proti zavlékání a šíření původce rakoviny bramboru, háďátka bramborového a háďátka nažloutlého

 

Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 88 odst. 2 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, (dále jen „zákon“), ve znění zákona č. 249/2008 Sb., k provedení § 71 odst. 1 písm. h) zákona:

ČÁST PRVNÍ

Opatření k zabezpečení ochrany proti zavlékání a šíření háďátka bramborového a háďátka

nažloutlého (§ 1-10)

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška zapracovává právní předpisy Evropské unie1 a upravuje opatření, která se uplatňují na území České republiky proti zavlékání a šíření háďátka bramborového (Globodera rostochiensis Woll.) a háďátka nažloutlého [Globodera pallida (Stone) Behrens] (dále jen „háďátko“).

§ 2

Pojmy

Pro účely této vyhlášky se rozumí

a)

hostitelskými rostlinami – rostliny bramboru Solanum tuberosum L., rostliny s kořeny papriky Capsicum spp., rajčete jedlého Solanum lycopersicum L. a lilku vejcoplodého Solanum melongena L.,

b)

podezřením z výskytu háďátka – stav po zjištění příznaků jeho možné přítomnosti na hostitelské rostlině anebo v zemině či jiném pěstebním substrátu (dále jen „zemina“) trvající do doby, než je výskyt potvrzen nebo vyvrácen odborným šetřením,

c)

odborným šetřením – ověření výskytu háďátka včetně ověření jeho patotypu, zjištění původu výskytu háďátka, posouzení možností jeho šíření a případné provedení vymezovacího průzkumu,

d)

výskytem háďátka – zjištění přítomnosti alespoň jedné cysty háďátka ve vzorku zeminy, jejichž životnost byla prokázána biologickým testem nebo nálezem živých embryonů nebo larev tohoto háďátka v cystě, nebo zjištění alespoň jedné háďátkem napadené rostliny nebo její části,

e)

agresivním patotypem háďátka – patotyp háďátka, schopný napadat odrůdy brambor rezistentní proti háďátku bramborovému (Globodera rostochiensis Woll.) patotypu Ro1 a rozmnožovat se na nich,

f)

odrůdou bramboru rezistentní proti určitému patotypu háďátka – odrůda bramboru, která, je-li pěstována, způsobuje přirozený meziroční pokles populace tohoto patotypu,

g)

pozemkem – přirozená část zemědělské půdy vymezená druhem půdy nebo oddělená od sousedních pozemků rozhraním způsobu využití pozemku,

h)

zamořeným pozemkem nebo objektem – pozemek nebo objekt, na kterém nebo ve kterém byl zjištěn a ověřen výskyt háďátka,

i)

pozemkem nebo objektem podezřelým ze zamoření – pozemek nebo objekt, na který nebo do kterého se pravděpodobně rozšířila nebo mohou rozšířit háďátka,

j)

úředně stanovenou oblastí – katastrální území mimo uzavřenou pěstební oblast2,

k)

velkým stravovacím střediskem – zařízení pro hromadné stravování osob, ve kterém při zužitkování konzumních brambor z území dotčeného mimořádným rostlinolékařským opatřením nařízeným z důvodu výskytu háďátka je zajištěno zpracování odpadů v souladu s bodem C písm. b) přílohy č. 6 k této vyhlášce.

§ 3

Preventivní opatření

(1)

Rozmnožovací materiál3 bramboru, určený k uvádění na trh, je možno pěstovat jen na pozemku, na kterém byl v souladu s § 10 odst. 1 zákona v době od poslední sklizně brambor do výsadby porostu bramboru určeného k výrobě rozmnožovacího materiálu proveden průzkum výskytu háďátka s negativním výsledkem, a to odběrem a testováním vzorků zeminy z pozemku podle přílohy č. 2 k této vyhlášce. Provedení tohoto průzkumu a jeho negativní výsledek je jedním z požadavků na vlastnosti pozemku, na kterém bude rozmnožovací materiál bramboru pěstován, a je podmínkou pro uznání množitelského porostu bramboru podle jiného zákona4.

(2)

Farmářskou sadbu bramboru5 je možno pěstovat jen na pozemku, na kterém byl v souladu s § 10 odst. 1 zákona v době od poslední sklizně brambor do výsadby porostu bramboru určeného k výrobě farmářské sadby proveden průzkum výskytu háďátka s negativním výsledkem, a to odběrem a testováním vzorků zeminy z pozemku podle přílohy č. 2 k této vyhlášce.

(3)

Rostliny určené k pěstování uvedené v příloze č․ 1 k této vyhlášce a určené k uvádění na trh je možno pěstovat jen na pozemku, na kterém byl v souladu s § 10 odst. 1 zákona v období mezi sklizní poslední plodiny na pozemku a výsadbou rostlin uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce proveden průzkum výskytu háďátka s negativním výsledkem, a to odběrem a testováním vzorků zeminy z pozemku podle přílohy č. 2 k této vyhlášce. Průzkum může být proveden i dříve, je-li dokladován potvrzením, že výskyt háďátka tímto průzkumem nebyl zjištěn a že hostitelské rostliny nebyly od doby provedení průzkumu na tomto pozemku pěstovány. U rostlin určených k pěstování uvedených v bodě 2 přílohy č. 1 k této vyhlášce může být tento průzkum nahrazen ověřením, že:

a)

za posledních 12 let neexistuje žádný záznam o výskytu háďátka na uvedeném pozemku založený na výsledcích příslušného úředně schváleného testování, nebo

b)

existují záznamy o pěstování plodin, podle nichž na uvedeném pozemku nebyly za posledních 12 let pěstovány hostitelské rostliny.

(4)

Průzkum podle odstavců 1 až 3 zajišťuje množitel rozmnožovacího materiálu bramboru, pěstitel farmářské sadby bramboru nebo pěstitel rostlin určených k pěstování uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce na své náklady, včetně včasného dodání vzorků do místa jejich rozboru. Odběr půdních vzorků se provádí pod přímým dohledem pracovníka Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (dále jen „Ústav“), který odebrané vzorky zapečetí úřední plombou.

(5)

Průzkum podle odstavců 2 a 3 není vyžadován pro pozemek, kde budou pěstovány rostliny určené k pěstování, které mají být vysázeny v rámci stejného místa produkce v úředně stanovené oblasti, nebo pro pozemek, kde budou pěstovány rostliny uvedené v bodě 2 přílohy č. 1 k této vyhlášce, mají-li být sklizené rostliny podrobeny úředně schváleným opatřením uvedeným v bodě A přílohy č. 3 k této vyhlášce.

(6)

Přechovávání háďátka je v souladu s § 7 odst. 1 zákona zakázáno s výjimkou přechovávání k vědeckým, šlechtitelským nebo diagnostickým účelům, které povoluje Ústav podle § 8 odst. 1 zákona, pokud tím nebudou narušena ochranná opatření při výskytu háďátka ani nevznikne riziko jeho šíření.

(7)

Ústav potvrzuje rezistenci proti patotypům háďátka, které jsou uvedeny v příloze č. 4 k této vyhlášce, a to u odrůd a novošlechtění bramboru přihlášených do zkoušek odrůd bramboru pro registraci, prováděných Ústavem na základě zákona o oběhu osiva a sadby6.

(8)

Údaje o rezistenci odrůd bramboru proti háďátku včetně jeho patotypů, která byla potvrzena testováním podle odstavce 7, publikuje Ústav v Seznamu odrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize České republiky, vydávaném podle zákona o oběhu osiva a sadby7. Údaje o rezistenci odrůd bramboru proti háďátku zároveň Ústav sděluje Evropské komisi (dále jen „Komise“), a to každoročně do 31. ledna, v hlášení se uvádějí druhy, patotypy, skupiny virulence nebo populace, vůči nimž jsou odrůdy rezistentní, stupeň rezistence dle stupnice uvedené v bodě A přílohy č. 4 k této vyhlášce a rok, kdy byla rezistence stanovena. Ústav zveřejní údaje o reakci odrůd bramboru proti háďátku (včetně jeho patotypů) každoročně do 1. března ve Věstníku, a to na základě testování prováděného podle odstavce 7 a údajů, které Ústav obdrží od členských států.

§ 4

Zjišťování a evidence výskytu háďátka

(1)

Výskyt háďátka zjišťuje Ústav průzkumem v souladu s § 10 odst. 1 zákona a soustavnou rostlinolékařskou kontrolou v souladu s § 15 odst. 2 zákona, a to:

a)

kontrolou porostů hostitelských rostlin, nebo

b)

odběrem a testováním vzorků zeminy.

(2)

Rozsah a způsob prohlídky porostů hostitelských rostlin a způsob odběru vzorků rostlin a zeminy a metody jejich rozboru nebo testování a rozsah použití těchto metod stanovuje Ústav úředním sdělením ve Věstníku na základě vědeckých a statistických zásad a biologie háďátka, s přihlédnutím k systémům produkce hostitelských rostlin a k aktuální situaci ve výskytu anebo k míře rizika zavlečení háďátka. Na pozemcích, kde jsou pěstovány nesadbové brambory, musí rozsah průzkumu výskytu háďátka dosahovat minimálně 0,5 % výměry nesadbových brambor v příslušném roce.

(3)

Výsledky průzkumu výskytu háďátka oznamuje Ústav písemně jednou ročně ostatním členským státům a Komisi v souladu s § 10 odst. 5 zákona. Výsledky průzkumu na pozemcích, kde byly pěstovány nesadbové brambory, oznamuje Ústav každoročně Komisi do 1. dubna za předcházející vegetační období.

(4)

Podezření z výskytu nebo potvrzený výskyt háďátka v důsledku selhání nebo změny účinnosti rezistence rezistentní odrůdy bramboru, která souvisí s výjimečnou změnou ve skladbě druhu, patotypu nebo skupiny virulence háďátka, se oznamuje Ústavu v souladu s § 9 a 13 zákona. Ústav zajistí prozkoumání a potvrzení druhu háďátka a případně daného patotypu nebo skupiny virulence. Podrobné informace o těchto výskytech se každoročně písemně předávají Komisi a ostatním členským státům do 31. prosince.

§ 5

Opatření při zjištění podezření z výskytu háďátka

(1)

V případě vlastního zjištění nebo ohlášení podezření z výskytu háďátka Ústav ověří v rámci odborného šetření podle § 76 odst. 2 zákona výskyt metodou založenou na vědeckých a statistických zásadách a na znalosti biologie tohoto škodlivého organismu s cílem toto podezření potvrdit nebo vyvrátit.

(2)

Hrozí-li nebezpečí z prodlení, Ústav až do případného vyvrácení podezření z výskytu nebo do nařízení mimořádných rostlinolékařských opatření na základě výsledku odborného šetření provedeného v souladu s § 76 odst. 2 zákona

a)

zakáže přesun všech partií rostlin a zeminy pocházejících z pozemků nebo objektů, ze kterých byly odebrány vzorky s důvodným podezřením na výskyt háďátka, a z pozemků nebo objektů podezřelých ze zamoření, na které nebo do kterých se pravděpodobně rozšířily nebo mohou rozšířit háďátka, s výjimkou partií rostlin, které nepředstavují zjistitelné riziko rozšíření háďátka nebo které jsou podrobeny opatření pod dohledem Ústavu, které toto riziko vylučuje, nebo

b)

nařídí další vhodná opatření odpovídající stupni odhadovaného rizika dalšího možného šíření háďátka s cílem tomuto šíření předejít a zajistí dohled nad přesunem všech ostatních partií hostitelských rostlin uváděných na trh.

§ 6

Opatření po potvrzení výskytu háďátka

(1)

Pokud Ústav na základě ověření podezření z výskytu háďátka podle § 5 odst. 1 potvrdí přítomnost háďátka, provede podle § 76 odst. 2 zákona a podle jiného právního předpisu8 odborné šetření se zaměřením na posouzení skutečností stanovených v příloze č. 5 k této vyhlášce včetně ověření, zda se jedná o agresivní patotyp háďátka metodou stanovenou na základě vědeckých a statistických zásad a biologie háďátka a uveřejněnou ve Věstníku, popřípadě provede vymezovací průzkum výskytu háďátka na dalších pozemcích nebo objektech podezřelých z jeho výskytu.

(2)

Po ukončení odborného šetření podle odstavce 1 a v souladu s jeho výsledkem, popřípadě na základě výsledku vymezovacího průzkumu Ústav označí pozemek nebo objekt za zamořený háďátkem a příslušnou partii bramboru nebo rostliny uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce, které pocházejí ze zamořeného pozemku nebo objektu nebo které byly ve styku se zamořenou zeminou, za napadené háďátkem.

(3)

Zjistí-li se ověřením podle odstavce 1 výskyt agresivního patotypu háďátka, provede Ústav testování jeho virulence a identifikaci, a to metodou, kterou stanoví v souladu s vědeckými a statistickými zásadami a s biologií háďátka a kterou zveřejní ve Věstníku. Informace o tomto výskytu se každoročně nejpozději do 31. prosince předávají Komisi a ostatním členským státům.

(4)

Potvrdí-li se výskyt háďátka, vymezí Ústav území, do kterého zahrne zamořený pozemek nebo objekt, a hrozí-li jeho rozšíření mimo tento pozemek nebo objekt, i ostatní pozemky anebo objekty podle § 5 odst. 2 písm. a) (dále jen „karanténní území“) v dostatečném rozsahu k zabránění rozšíření háďátka mimo toto území. V karanténním území nařídí Ústav mimořádná rostlinolékařská opatření podle § 7 a 8.

(5)

Pokud na základě výsledku odborného šetření podle odstavce 1 Ústav shledá, že:

a)

hostitelské rostliny háďátka ani rostliny určené k přesadbě na jiné pozemky, vypěstované na zamořeném pozemku nebo v zamořeném objektu, nebudou uváděny na trh,

b)

zamořený pozemek anebo objekt není ani nebude využíván k pěstování hostitelských rostlin háďátka ani rostlin určených k přesadbě na jiné pozemky, popřípadě využíván k jejich skladování v zamořené zemině, se záměrem tyto rostliny uvádět na trh a

c)

ze zamořeného pozemku anebo objektu nemůže dojít k dalšímu šíření háďátka,

karanténní území se nevymezí a od nařízení mimořádných rostlinolékařských opatření se upustí v souladu s § 76 odst. 6 písm. b) zákona.

(6)

Po negativním výsledku přezkoušení výskytu háďátka na všech zamořených pozemcích a ve všech zamořených objektech v karanténním území podle § 8 odst. 2 Ústav v souladu s § 76 odst. 4 písm. b) zákona zruší mimořádná rostlinolékařská opatření s uvedením skutečností, které byly podkladem k tomuto rozhodnutí.

Mimořádná rostlinolékařská opatření proti šíření háďátka

§ 7

(1)

Po potvrzení výskytu háďátka Ústav v souladu s § 11 odst. 1 zákona nařídí v karanténním území odpovídající mimořádná rostlinolékařská opatření podle § 76 odst. 2 písm. a) zákona.

(2)

Na zamořeném pozemku, popřípadě v zamořeném objektu v karanténním území

a)

se musí vyhledávat a likvidovat planě rostoucí hostitelské rostliny [§ 76 odst. 1 písm. a) zákona],

b)

se nesmí pěstovat brambory a rostliny určené k pěstování uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce, s výjimkou případů uvedených v písmeni c), a rostliny určené k přesázení na jiné pozemky, ani tyto rostliny uchovávat způsobem, při němž může dojít k jejich kontaktu se zamořenou zeminou [§ 76 odst. 1 písm. a) zákona],

c)

je možno pěstovat

1.

nesadbové brambory za účelem

1.1.

hubení háďátka podle přílohy č. 7 k této vyhlášce [§ 76 odst. 1 písm. a) zákona], nebo

1.2.

přechovávání háďátka k vědeckým, šlechtitelským nebo diagnostickým účelům na základě rozhodnutí Ústavu podle § 8 odst. 1 zákona,

2.

v případě výskytu háďátka bramborového (Globodera rostochiensis Woll.) patotypu Ro1 nesadbové brambory rezistentních odrůd proti tomuto patotypu v intervalu stanoveném Ústavem s tím, že pěstitel vždy před výsadbou oznámí pěstování brambor včetně odrůdy Ústavu [§ 76 odst. 1 písm. a) zákona],

3.

rostliny uvedené v bodě 2 přílohy č. 1 k této vyhlášce za předpokladu, že tyto rostliny jsou podrobeny úředně schváleným opatřením uvedeným v bodě A přílohy č. 3 k této vyhlášce [§ 76 odst. 1 písm. a) zákona].

(3)

Ústav povolí v rámci nařízených mimořádných rostlinolékařských opatření pěstování brambor na zamořeném pozemku nebo v zamořeném objektu podle odstavce 2 písm. c) jen tehdy, bude- -li vyloučeno nebezpečí rozšíření háďátka, zejména zabezpečením splnění podmínek pro případnou přepravu a zužitkování sklizených brambor, uvedených v příloze č. 8 k této vyhlášce.

(4)

Na ostatních pozemcích, popřípadě v ostatních objektech v karanténním území se v roce následujícím po roce zjištění výskytu háďátka nesmí pěstovat rozmnožovací materiál bramboru. V dalších letech se na těchto pozemcích mohou pěstovat jen odrůdy bramboru rezistentní proti v místě se vyskytujícímu patotypu háďátka, ale ne častěji na tomtéž pozemku než jednou za 4 roky [§ 76 odst. 1 písm. a) zákona].

(5)

Partie bramboru označené za napadené háďátkem podle § 6 odst. 2 se mohou použít:

a)

po uvaření nebo spaření v pařících zařízeních při teplotě nejméně 80 °C po dobu nejméně 15 minut ke krmení nebo konzumaci v hospodářství nebo domácnosti uživatele pozemku, popřípadě v jiném hospodářství či domácnosti v témže karanténním území [§ 76 odst. 1 písm. a) zákona],

b)

k průmyslovému zpracování [§ 76 odst. 1 písm. a) zákona] ve zpracovatelských závodech v souladu s bodem B přílohy č. 3 k této vyhlášce, tedy v závodech, které jsou vybaveny sedimentačními jímkami pro usazování pevných částic z plavících a pracích vod opatřenými zařízením (ponornou stěnou) zabraňujícím úniku pěny a lehkých částic do odtoku z jímky,

c)

ke konzumaci ve velkých stravovacích střediscích, nepocházejí-li z pozemku zamořeného agresivním patotypem háďátka [§ 76 odst. 1 písm. a) zákona], nebo

d)

ke konzumaci balením upravené pro přímé dodání do místa spotřeby a použití bez přebalování jako konzumní brambory, avšak jen jde-li o rané brambory rezistentní odrůdy proti háďátku a nepocházející z pozemku zamořeného agresivním patotypem háďátka [§ 76 odst. 1 písm. a) zákona].

(6)

Rostliny uvedené v bodě 2 přílohy č. 1 k této vyhlášce označené za napadené háďátkem podle § 6 odst. 2 nesmějí být pěstovány, pokud nebyly podrobeny úředně schváleným opatřením uvedených v bodě A přílohy č. 3 k této vyhlášce [§ 76 odst. 1 písm. a) zákona].

(7)

zrušen

§ 8

(1)

Brambory pocházející z ostatních pozemků či objektů v karanténním území s výskytem agresivního patotypu háďátka se mohou použít

a)

v témže karanténním území nebo v jiném karanténním území s výskytem téhož patotypu háďátka k jakémukoliv účelu, s výjimkou použití k sázení [§ 76 odst. 1 písm. a) zákona],

b)

k průmyslovému zpracování [§ 76 odst. 1 písm. a) zákona],

c)

ke konzumaci ve velkých stravovacích střediscích [§ 76 odst. 1 písm. a) zákona], nebo

d)

ke konzumaci balením upravené pro přímé dodání do místa spotřeby a použití bez přebalování jako konzumní brambory [§ 76 odst. 1 písm. a) zákona].

(2)

Zjistí-li se nový výskyt háďátka v blízkosti pozemku, na němž se vyrábí rozmnožovací materiál bramboru a který bude jako podezřelý ze zamoření zahrnut do karanténního území, je možno rozmnožovací materiál bramboru z tohoto pozemku uvádět na trh až po prověrce jeho nezamořenosti Ústavem, a to odběrem a testováním vzorků zeminy z příslušného pozemku [§ 76 odst. 1 písm. a) zákona].

(3)

Z karanténního území se mohou v rámci uvádění na trh přemísťovat brambory, rostliny uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce a rostliny určené k přesázení na jiné pozemky, dále zemina, statková hnojiva a komposty jen na základě povolení Ústavu, vydaného na žádost příslušné právnické nebo fyzické osoby, a v něm stanovených podmínek. Ústav schválí jen taková místa a způsoby zužitkování přemísťovaného materiálu a stanoví takové podmínky podle přílohy č. 8 k této vyhlášce, aby bylo vyloučeno zjistitelné nebezpečí rozšíření háďátka [§ 76 odst. 1 písm. a) zákona].

(4)

Sadbové brambory a hostitelské rostliny uvedené v bodě 1 přílohy č. 1 k této vyhlášce označené za napadené háďátkem podle § 6 odst. 2 nesmějí být pěstovány, pokud nebyly dekontaminovány pod dozorem Ústavu za použití odpovídajících metod přijatých v souladu s postupem stanoveným předpisem Evropských společenství9, které vylučují riziko šíření háďátka [§ 76 odst. 1 písm. a) zákona].

(5)

Stroje, dopravní prostředky, nářadí a obuv, popřípadě jiné předměty, použité

a)

na zamořeném pozemku nebo v zamořeném objektu se musí před přemístěním z tohoto pozemku, popřípadě objektu očistit od zeminy a před použitím na jiném pozemku či v jiném objektu omýt v karanténním území vodou, a to v místě, odkud nemůže dojít k rozšíření háďátka; jde-li o pozemek s výskytem agresivního patotypu, musí se dezinfikovat způsobem stanoveným Ústavem v souladu s přílohou č. 6 k této vyhlášce [§ 76 odst. 1 písm. a) zákona] a

b)

na ostatních pozemcích a v ostatních objektech v karanténním území musí se před přemístěním mimo toto území očistit od zeminy [§ 76 odst. 1 písm. a) zákona].

Opatření uvedená pod písmeny a) a b) zajišťuje uživatel příslušného pozemku nebo objektu.

§ 9

Přezkušování zamořených pozemků a objektů

(1)

Přezkušování zamořenosti pozemku nebo objektu označeného za zamořený háďátkem provádí Ústav v souladu s § 76 odst. 4 písm. b) zákona

a)

nejdříve za 6 let od posledního zjištění výskytu háďátka na tomto pozemku nebo v tomto objektu nebo od posledního pěstování brambor, nebo

b)

na žádost vlastníka nebo uživatele zamořeného pozemku nebo objektu nejdříve za 3 roky od posledního zjištění výskytu na tomto pozemku nebo v tomto objektu, byly-li na zamořeném pozemku uplatněny pod dohledem Ústavu metody jejich hubení uvedené v příloze č. 7 k této vyhlášce, popřípadě byla-li v zamořeném objektu pod dohledem Ústavu provedena jeho asanace nebo v tomto objektu používané zemině uplatněny metody hubení uvedené v příloze č. 7 k této vyhlášce.

(2)

Nezjistí-li se při přezkušování pozemku nebo objektu výskyt háďátka, považuje se přezkušovaný pozemek nebo objekt za nezamořený a Ústav zruší mimořádná rostlinolékařská opatření nařízená podle § 7 a 8.

(3)

Přezkušování podle odstavce 1 se provádí v souladu s přílohou č. 3 k této vyhlášce bodem C za použití metod uvedených v příloze č. 2 k této vyhlášce. Výsledky přezkušování jsou součástí evidence výskytu háďátka vedené podle § 4 odst. 4.

§ 10

Přechodné ustanovení

Výsledky průzkumů provedených před 1. červencem 2010 mohou být považovány za výsledky průzkumů podle bodu 3 písm. b) a c) přílohy č. 2 k této vyhlášce.

ČÁST DRUHÁ

Změna vyhlášky o opatřeních k zabezpečení ochrany proti zavlékání a šíření původce rakoviny bramboru, háďátka bramborového a háďátka nažloutlého (§ 11)

§ 11

Vyhláška č. 332/2004 Sb., o opatřeních k zabezpečení ochrany proti zavlékání a šíření původce rakoviny bramboru, háďátka bramborového a háďátka nažloutlého, se mění takto:

1.

V § 1 se slova „ , háďátka bramborového (Heterodera rostochiensis = Globodera rostochiensis Woll.) a háďátka nažloutlého [Globodera pallida (Stone) Behrens]“ zrušují.

 

2.

Poznámka pod čarou č. 1 zní:

„_________

1)

Směrnice Rady 69/464/EHS ze dne 8. prosince 1969 o ochraně proti rakovině bramboru.“.

 

3.

§ 2 zní:

„§ 2

Pojmy

 

Pro účely této vyhlášky se rozumí:

a)

původcem rakoviny – houba [Synchytrium endobioticum (Schilb.) Perc.],

b)

hostitelskými rostlinami – brambor (Solanum tuberosum L.),

c)

podezřením z výskytu původce rakoviny – stav po zjištění příznaků její přítomnosti na hostitelské rostlině anebo v zemině trvající do doby, než je výskyt potvrzen nebo vyvrácen objektivním odborným šetřením,

d)

odborným šetřením – ověření výskytu rakoviny včetně ověření jejího patotypu, zjištění původu výskytu rakoviny, posouzení možností jejího šíření a případné provedení vymezovacího průzkumu,

e)

výskytem původce rakoviny – zjištění alespoň jedné původcem rakoviny napadené rostliny nebo její části nebo zjištění trvalých zoosporangií původce rakoviny,

f)

agresivním patotypem – patotyp původce rakoviny schopný napadat odrůdy brambor rezistentní proti původci rakoviny patotypu 1 a rozmnožovat se na nich,

g)

odrůdou bramboru rezistentní proti určitému patotypu původce rakoviny – odrůda bramboru, která reaguje na napadení populací tohoto patotypu původce rakoviny způsobem, při němž nevzniká nebezpečí vzniku sekundární infekce,

h)

zamořeným pozemkem nebo objektem – pozemek nebo objekt, na kterém nebo ve kterém byl zjištěn a ověřen výskyt původce rakoviny,

i)

pozemkem nebo objektem podezřelým ze zamoření – pozemek nebo objekt, na který nebo do kterého se pravděpodobně rozšířily nebo mohou rozšířit zárodky původce rakoviny,

j)

velkým stravovacím střediskem – zařízení pro hromadné stravování osob, ve kterém při zužitkování konzumních brambor z území dotčeného mimořádným rostlinolékařským opatřením nařízeným z důvodu výskytu původce rakoviny je zajištěno zpracování odpadů v souladu s bodem C písm. b) přílohy č. 6 k této vyhlášce.“.

 

4.

V § 3 se odstavce 1 a 2 zrušují.

Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 1 až 3.

 

5.

V § 3 odst. 1 se slova „a háďátka“ a „nebo háďátka“ zrušují.

 

6.

V § 3 odst. 2 se slova „a Ro1 háďátka bramborového (Heterodera rostochiensis = Globodera rostochiensis Woll.)“ a slova „a háďátka“ zrušují.

 

7.

V § 3 odst. 3 se slova „a háďátku“ zrušují a číslo „4“ se nahrazuje číslem „2“.

 

8.

V nadpisu § 4, v § 4 odst. 1 až 4 se slova „a háďátka“ zrušují.

 

9.

V nadpisu § 5, v § 5 odst. 1, odst. 2 písm. a) a b) se slova „nebo háďátka“ zrušují.

 

10.

V nadpisu § 6 se slova „nebo háďátka“ zrušují.

 

11.

V § 6 odst. 1 se slova „nebo háďátka“, „a háďátka“ zrušují.

 

12.

V § 6 odst. 2 se slova „anebo háďátkem“ zrušují.

 

13.

V § 6 odst. 3 se slova „nebo háďátka“ a slova „a háďátka“ zrušují.

 

14.

V § 6 odst. 4 se slova „nebo háďátka“ zrušují.

 

15.

V § 6 odst. 5 písm. a) se slova „a háďátka“ zrušují.

 

16.

V § 6 odst. 5 písm. b), c) a odst. 6 se slova „nebo háďátka“ zrušují.

 

17.

V nadpisu § 7 se slova „a háďátka“ zrušují.

 

18.

V § 7 odst. 1 se slova „nebo háďátka“ zrušují.

 

19.

V § 7 odst. 2 písm. d) bodech 1.1. a 1.3. se slova „nebo háďátka“ zrušují.

 

20.

V § 7 odst. 2 písm. d) se na konci bodu 1.3 středník nahrazuje tečkou a bod 2. se zrušuje.

 

21.

V § 7 odst. 3 a odst. 4 písm. a) a b) se slova „nebo háďátka“ zrušují.

 

22.

V § 7 odst. 5 se slova „anebo háďátkem“ zrušují.

 

23.

V § 7 odst. 5 písm. d), odst. 6, odst. 7 písm. a), odst. 8 a 9 se slova „nebo háďátka“ zrušují.

 

24.

V § 7 odst. 10 písm. a) se slova „či háďátka“ zrušují.

 

25.

V § 7 odst. 11 a 12 se slova „nebo háďátka“ zrušují.

 

26.

V § 8 odst. 1 se slova „nebo háďátkem“ zrušují.

 

27.

V § 8 odst. 1 písm. a) a b), odst. 2 a 3 se slova „nebo háďátka“ zrušují.

 

 

28.

V § 8 odst. 5 se slova „a háďátka“ zrušují.

 

29.

V příloze č. 1 v nadpisu, v písmenech a), d) a e) se slova „nebo háďátka“ zrušují.

 

30.

V příloze č. 2 v nadpisu se slova „nebo háďátkem“ zrušují.

 

31.

V příloze č. 2 části A větě první se slova „a cysty háďátka“ zrušují.

 

32.

V příloze č. 2 části C větě první se slova „nebo háďátkem“ zrušují.

 

33.

V příloze č. 2 části C písm. b) se slova „nebo háďátka“ zrušují.

 

34.

V příloze č. 2 části C poslední větě se slova „nebo háďátkem“ zrušují.

 

35.

V příloze č. 3 se v nadpisu a v bodech 1, 2 a 4 slova „a háďátka“ zrušují.

 

36.

V příloze č. 4 části A bodu 2 se slova „a háďátko“ a „a háďátka“ zrušují.

 

37.

V příloze č. 4 části A bodu 5 se slova „a háďátkem“ zrušují.

 

38.

V příloze č. 4 části A poslední větě se slova „a háďátko“ zrušují.

ČÁST TŘETÍ

(§ 12)

§ 12

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2010.

Ministr:

Ing. Šebesta v. r.

Příloha č. 1

Seznam hostitelských a ostatních rostlin

1.

Hostitelské rostliny s kořeny:

Capsicum spp.,

Solanum lycopersicum L.,

Solanum melongena L.

 

2.a)

Ostatní rostliny s kořeny:

Allium porrum L.,

Beta vulgaris L.,

Brassica spp.,

Fragaria L.,

Asparagus officinalis L.

b)

Cibule, hlízy a oddenky, které nepodléhají úředně schváleným opatřením podle bodu A přílohy č. 3, vyrostlé v zemině, kromě těch, které jsou uváděny do oběhu v takové formě (způsob balení, označení, zapěstování), z níž je patrné, že jsou určeny k prodeji konečným spotřebitelům, kteří se v rámci podnikání nezabývají produkcí rostlin nebo řezaných květin.

Allium ascalonicum L.,

Allium cepa L.,

Dahlia spp.,

Gladiolus Tourn. Ex L.,

Hyacinthus spp.,

Iris spp.,

Lilium spp.,

Narcissus L.,

Tulipa L.

Příloha č. 2

Odběr a testování vzorků

1.

Odběr a testování vzorků v rámci průzkumu podle § 3 odst. 1 až 3

a)

odběr vzorků zahrnuje vzorek zeminy o standardním objemu alespoň 1500 ml zeminy/ha odebraný z nejméně 100 dílčích vzorků (vrypů) na ha v pravoúhlé souřadnicové síti pokrývající celý pozemek o šířce nejméně 5 metrů a délce nejvíce 20 metrů mezi body odběru vzorků. Celý vzorek se použije pro další zkoumání, tj. pro extrakci cyst, identifikaci druhu a případně i určení patotypu/skupiny virulence; velikost standardního objemu odebraného vzorku se při menší výměře pozemku nemění;

b)

testování zahrnuje metody extrakce háďátka popsané v příslušných rostlinolékařských postupech nebo diagnostických protokolech pro Globodera pallida a Globodera rostochiensis: EPPO standardy.

 

2.

Odběr a testování vzorků v rámci průzkumu podle § 4 odst. 2 - průzkum pozemků nesadbových brambor

a)

odběrem vzorků se rozumí:

-

odběr vzorků popsaný v bodě 1 s minimálním objemem vzorku zeminy nejméně 400 ml/ha,

-

cílený odběr vzorků nejméně 400 ml zeminy po vizuální prohlídce kořenů s viditelnými příznaky, nebo

-

odběr vzorků nejméně 400 ml zeminy spojené s hlízami brambor po sklizni za předpokladu, že pozemek, kde byly brambory pěstovány, lze vysledovat;

b)

testováním se rozumí testování podle bodu 1.

 

3.

Standardní objem vzorku uvedený v bodě 1 může být snížen na minimálně 400 ml zeminy/ha za předpokladu, že:

a)

existuje doklad, že v posledních šesti letech před průzkumem nebyly na pozemku pěstovány a přítomny brambory ani jiné hostitelské rostliny,

b)

ve vzorcích o objemu 1500 ml zeminy/ha nebyl během posledních dvou po sobě následujících průzkumech zjištěn výskyt háďátka a po prvním průzkumu nebyly na pozemku pěstovány brambory ani jiné hostitelské rostliny s výjimkou těch, pro něž se podle § 3 vyžaduje průzkum, nebo

c)

při posledním průzkumu, který musel sestávat ze vzorku o objemu nejméně 1500 ml zeminy/ha, nebyl zjištěn výskyt háďátka ani jeho cyst s živým obsahem a na pozemku nebyly od posledního průzkumu pěstovány brambory ani jiné hostitelské rostliny s výjimkou těch, pro něž se podle § 3 vyžaduje průzkum.

 

4.

Objem vzorku uvedený v bodě 1 pro pozemky větší než 8 ha a vzorku uvedeného v bodě 3 pro pozemky větší než 4 ha může být snížen:

a)

u standardního objemu uvedeného v bodě 1 se z prvních 8 ha odeberou vzorky o standardním objemu alespoň 1500 ml zeminy/ha, na každý další hektar lze tento objem snížit na nejméně 400 ml zeminy/ha, nebo

b)

u sníženého objemu uvedeného v bodě 3 se z prvních 4 ha odeberou vzorky o stanoveném objemu minimálně 400 ml zeminy/ha, na každý další hektar lze tento objem dále snížit na nejméně 200 ml zeminy/ha.

 

5.

Vzorky o sníženém objemu uvedené v bodech 3 a 4 se mohou dále používat při následných průzkumech podle § 3 odst. 1 až 3, dokud nebude na daném pozemku zjištěn výskyt háďátka.

 

6.

Standardní objem vzorku zeminy uvedený v bodě 1 lze snížit na nejméně 200 ml zeminy/ha, pokud se pozemek nachází v oblasti shledané prostou výskytu háďátka a je označen, udržován a zkoumán v souladu s příslušnými mezinárodními standardy pro rytosanitární opatření. Podrobné údaje o takových oblastech se úředně oznámí Komisi a ostatním členským státům písemně.

 

7.

Minimální objem vzorku zeminy musí být v každém případě 200 ml zeminy na pozemek.

Příloha č. 3

Úřední opatření

A.

Úředně schválenými opatřeními uvedenými v § 3 odst. 5, v § 7 odst. 2 písm. c) bodě 3, v § 7 odst. 6 této vyhlášky a v bodě 2 písm. b) přílohy č. 1 k této vyhlášce jsou:

a)

odmoření vhodnými metodami tak, že neexistuje zjistitelné riziko šíření háďátka, nebo

b)

odstranění zeminy omýváním nebo mechanicky tak, že neexistuje zjistitelné riziko šíření háďátka.

 

B.

Úředně schválenými opatřeními uvedenými v § 7 odst. 5 písm. b) je dodání do závodu na zpracování nebo třídění s vhodnými a úředně schválenými postupy na odstraňování odpadů, pro něž bylo stanoveno, že zde neexistuje riziko šíření háďátka.

 

C.

Úředně schválenými opatřeními uvedenými v § 9 odst. 1 je opětovný úřední odběr vzorků z pozemku, který byl úředně zaznamenán jako zamořený podle § 6 odst. 2, a testování za použití jedné z metod uvedených v příloze č. 2 ktéto vyhlášce po uplynutí období minimálně 6 let od pozitivního potvrzení výskytu háďátka nebo od posledního pěstování brambor. Toto období může být zkráceno na nejméně 3 roky, pokud byla přijata příslušná úředně schválená ochranná opatření.

Příloha č. 4

Testování a hodnocení rezistence odrůd brambor

Metody testování rezistence

 

A.

Stupeň rezistence

 

Stupeň náchylnosti brambor k háďátku se vyčísluje na základě následující standardní bodovací tabulky, jak je uvedeno v § 3 odst. 8 a v příloze č. 7 k této vyhlášce.

 

Počet bodů 9 označuje nejvyšší úroveň rezistence.

 

Relativní náchylnost (%)

Počet bodů

< 1

9

1,1-3

8

3,1-5

7

5,1-10

6

10,1-15

5

15,1-25

4

25,1-50

3

50,1-100

2

> 100

1

 

B.

Protokol testování rezistence

1. Test se provádí v karanténním zařízení buď pod širým nebem, ve sklenících, nebo v klimatizovaných pěstebních komorách.

 

2. Test se provádí v nádobách obsahujících alespoň jeden litr zeminy (nebo vhodného substrátu).

 

3. Teplota zeminy v průběhu testu nesmí přesáhnout 25° C a zemina musí být přiměřeným způsobem zavlažována.

 

4. Při sázení testované nebo kontrolní odrůdy se použije jedno bramborové očko z každé testované nebo kontrolní odrůdy. Doporučuje se ponechání pouze jednoho stonku.

 

5. Jako kontrolní odrůda se standardní náchylností se v každém testu použije odrůda brambor „Désirée“. Další plně náchylné kontrolní odrůdy místního významu mohou být použily navíc k interním zkouškám. Odrůda se standardní náchylností může být změněna, pokud výzkum ukáže, že jiné odrůdy jsou buď vhodnější nebo dostupnější.

 

6. K testování na patotypy Rol, Ro5, Pal a Pa3 se použijí následující standardní populace háďátka:

 

Ro1: populace Ecosse

Ro5: populace Harmerz

Pa1: populace Scottish Pa3: populace Chavornay

Do testování mohou být zařazeny jiné populace háďátka místního významu.

 

7. Identita standardní populace musí být zkontrolována za použití vhodných metod. Doporučuje se, aby se v testovacích předzkouškách používaly nejméně dvě rezistentní odrůdy nebo dva odlišné standardní klony se známou rezistencí.

 

8. Počáteční dávka inokula háďátka (Pi) sestává z 5 embryonů a/nebo larev na 1 ml použité zeminy či substrátu. Inokulace háďátka se provádí formou cyst nebo kombinovaně jako embryony a/nebo larvy v suspenzi. Doporučuje se, aby počet cyst použitých k inokulaci byl předem ověřen testem líhnutí.

 

9. Životnost obsahu cyst háďátka používaných jako zdroj inokula musí být nejméně 70 %. Doporučuje se, aby cysty byly 6-24 měsíců staré a po dobu nejméně 4 měsíců bezprostředně před použitím byly přechovávány při teplotě 4 °C.

 

10. Na každou kombinaci populace háďátka a testované odrůdy brambor musí být nejméně 4 nádoby. Na kontrolní odrůdu se standardní náchylností se doporučuje použít nejméně 10 nádob.

 

11. Doba trvání testu musí být nejméně 3 měsíce a před jeho ukončením se musí zkontrolovat dostatečná zralost vývoje samicí populace.

 

12. Cysty háďátka ze všech 4 opakování se extrahují a spočítají pro každou nádobu zvlášť.

 

13. Populační hustota (Pf) na odrůdě se standardní náchylností na konci testu rezistence se určí tak, že se spočítají cysty ze všech nádob a embryony a larvy nejméně ze 4 nádob.

 

14. Na kontrolní odrůdě se standardní náchylností musí být dosažena míra množení nejméně 20 x (Pf7Pi).

 

15. Koeficient odchylek (CV) na kontrolní odrůdě se standardní náchylností nesmí překročit 35 %.

 

16. Relativní náchylnost testované odrůdy bramboru ve srovnání s kontrolní odrůdou se standardní náchylností se určuje a vyjadřuje v procentech podle vzorce:

Pf testované odrůdy / Pf kontrolní odrůdy se standardní náchylností x 100 %.

 

 

17. Pokud výsledek testů v prvním roce ukazuje, že odrůda je plně náchylná k danému patotypu (tzn. dosahuje v tabulce podle části A počtu 1 či 2 bodů), nevyžaduje se opakování testů v druhém roce.

 

18. Výsledky testů musí být potvrzeny alespoň jednou další zkouškou vykonanou v jiném roce. Aritmetický průměr relativní náchylnosti za tyto dva roky se použije k odvození počtu bodů podle standardní bodovací tabulky.

Příloha č. 5

Obsah odborného šetření po potvrzení výskytu háďátka

Odborné šetření podle § 6 odst. 1 je zaměřeno na:

a)

vymezení zamořeného pozemku nebo objektu a posouzení, hrozí-li odtud nebezpečí šíření háďátka;

b)

zjištění údajů potřebných pro evidenci výskytu podle § 4 odst. 3 a posouzení, zda byla splněna ohlašovací povinnost podle § 9 zákona a § 6 vyhlášky č. 215/2008 Sb.;

c)

zjištění skutečného nebo pravděpodobného původu výskytu, zejména s ohledem na možnost přenosu infekce z jiného zamořeného pozemku nebo objektu rozmnožovacím materiálem bramboru či jinými rostlinami, mechanizačními prostředky, dopravními prostředky, nářadím, vodní či větrnou erozí, možnost přenosu statkovými hnojivy, sedimenty z pracích vod zpracovatelských a jiných podniků a v souvislosti s historií užívání pozemku nebo objektu, včetně posouzení četnosti pěstování hostitelských rostlin;

d)

posouzení současných možností šíření háďátka ze zamořeného pozemku nebo objektu s ohledem na

-

intenzitu zamoření a terénní popřípadě jinou izolaci zamořeného pozemku nebo objektu od jejich okolí,

-

místa a způsoby skladování a zužitkování sklizně hostitelských rostlin a rostlin určených k přesadbě na jiné pozemky,

-

mechanizační prostředky a nářadí používané na zamořených pozemcích (v zamořených objektech) a jejich použití na dalších pozemcích (v dalších objektech);

e)

posouzení účelnosti a možnosti eradikace háďátka s přihlédnutím k výsledkům šetření podle písmen a) a d) a k ekologickým a hygienickým aspektům případného použití chemických prostředků.

Příloha č. 6

Asanace a likvidace materiálu zamořeného háďátkem nebo z tohoto zamoření podezřelého

A. Chemická asanace

Cysty háďátka lze hubit těmito dezinfekčními prostředky:

Dezinfekční prostředek

Koncentrace

%

Minimální doba expozice (v minutách)

Kresolum saponátům (trikresol 51,6%)

5

15

Louh sodný

3-5

30

Chlornan sodný

(15% aktivního chlóru)

10

60

Savo (4,5% aktiv, chlóru)

33

60

Čpavková voda (24 %)

10

30

Formalin

(formaldehyd 40 %)

15

30

 

Před asanací je třeba zamořené předměty a prostory zbavit rostlinných zbytků a zeminy (mechanicky nebo omytím vodou, vysátím průmyslovým vysavačem, vyfoukáním nepřístupných míst strojů a zařízení stlačeným vzduchem a podobně) a rostlinné zbytky a zeminu odstranit v souladu s bodem C této přílohy.

 

Vlastní asanace se provádí máčením v příslušném roztoku nebo postřikem v dávce 0,5 - 1 litr na m2, jímž se ošetřovaný předmět dokonale smáčí. Při rychlém vysychání postřiku na ošetřovaném předmětu (na slunci a větru) je třeba postřik ještě jednou opakovat. Po asanaci se ošetřované předměty, zejména po použití chlornanových přípravků a louhu sodného, omyjí teplou vodou.

 

Při asanaci je nutno dodržovat příslušná hygienická a bezpečnostní opatření, uvedená na etiketách používaných prostředků.

 

B. Asanace horkou vodou a parou

Asanace horkou vodou se provádí máčením předmětů po dobu nejméně 30 minut při teplotě vody 65°C nebo 15 minut při teplotě 80°C.

K aplikaci páry se používají stabilní nebo přenosné vyvíječe páry. Teplota páry musí být nejméně 80°C a expozice nejméně 30 minut. Při teplotách nad 100°C lze expozici zkrátit až na 15 minut. V případě rašlových pytlů nesmí teplota překročit 85°C. Propařovaný materiál musí být mírně vlhký.

 

C. Odstraňování zamořeného nebo ze zamoření podezřelého materiálu

Rostlinné zbytky, obaly, zbytky zeminy, smetky ze skladů apod., zamořené nebo podezřelé ze zamoření háďátkem, je možno:

a) spálit, nebo

b) uložit do řízené skládky odpadů1, odkud nehrozí nebezpečí případného rozšíření háďátka, nebo do předem vykopané jámy a zahrnout nejméně 50 cm vysokou vrstvou zeminy; pro bezpečnější likvidaci je vhodné předem materiál asanovat podle části A. nebo B. této metodiky nebo jej před zahrnutím zeminou prosypat chlorovým vápnem nebo páleným vápnem v množství 5 kg na m3.

Způsob a místo odstraňování materiálu zamořeného háďátkem nebo z tohoto zamoření podezřelého musí schválit Ústav.

 

___________

1)

Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Příloha č. 7

Hubení háďátka v zamořené zemině

1. Hubení háďátka se provádí po souhlasu a pod dohledem Ústavu, kterému vlastník nebo uživatel zamořeného pozemku či objektu předem oznámí datum provádění jednotlivých zásahů a opatření.

 

2. Výběr metod hubení a jejich optimální kombinace závisí na místních podmínkách (intenzitě zamoření půdy, velikosti pozemku, nebezpečí dalšího šíření infekce, ekologické situaci, ekonomických možnostech pěstitele aj.). Základem je asanace půdy chemickými prostředky a pomocí rezistentních odrůd bramboru s nejvyšším stupněm rezistence podle bodu A přílohy č. 4. Metody hubení háďátka zveřejňuje Ústav ve Věstníku a písemně předává Komisi a ostatním členským státům Evropské unie.

 

3. Účinnost hubení se ověřuje přezkoušením zamořenosti pozemku či objektu podle § 9.

 

4. Evidenci o hubení háďátka vede protokolárně Ústav. Protokol obsahuje popis a data všech provedených prací a zakládá se do evidence výskytu háďátka.

Příloha č. 8

Přeprava a zužitkování brambor a jiného materiálu z karanténního území a asanace usazenin v sedimentačních jímkách a na zásobních deponiích zpracovatelských závodů

A. Podmínky pro přepravu a zužitkování brambor a jiného materiálu z karanténního území

1. Brambory se přepravují v dopravních prostředcích, z nichž nemůže obsah vypadávat a jejichž úložný prostor lze vyčistit, popřípadě dezinfikovat, a to bez meziskladování a přebalování přímo do místa spotřeby.

 

2. Po vyložení brambor se úložný prostor použitého dopravního prostředku a použité ohradové palety nebo podobné obaly mechanicky vyčistí a pocházejí-li brambory ze zamořeného pozemku nebo z karanténního území s výskytem agresivního patotypu, omyjí vodou v místě, odkud se háďátko nemůže šířit. Brambory z pozemku zamořeného agresivním patotypem se po mechanickém vyčištění a omytí vodou dezinfikují podle přílohy č. 6 části A. Obdobně se vyčistí, popřípadě dezinfikují místa vykládky a skladování brambor. Zbytky zeminy a hlíz se odvezou do řízené skládky odpadů1, schválené z hlediska ochrany proti šíření háďátka Ústavem.

 

3. Pytle použité k přepravě brambor ze zamořených pozemků a z karanténního území s výskytem agresivního patotypu se spálí nebo asanují podle přílohy č. 6 k této vyhlášce.

 

4. Usazeniny ze sedimentačních jímek zpracovatelských závodů se vyvezou na místa schválená Ústavem. Jejich další použití je možné jen na základě povolení Ústavu a za dodržení jí stanovených podmínek.

 

5. Usazeniny podle bodu 4 mohou být použily na orné půdě jen po jejich asanaci nebo ověření jejich nezamořenosti háďátkem podle části B této přílohy, a to jen na pozemcích, na nichž nebudou pěstovány brambory dříve než za 2 roky.

 

 

Opatření podle bodů 1 až 5 se stanoví obdobně a v přiměřeném rozsahu i pro přepravu a zužitkování jiného materiálu, kterým se může přenášet háďátko.

 

B. Asanace usazenin v sedimentačních jímkách a na zásobních deponiích zpracovatelských závodů

1. Po skončení kampaně se sedimenty v jímce udržují úplně pod hladinou vody, a to nejméně do 31. března.

 

2. Po vypuštění vody z jímky se u jímek opatřených svislými betonovými nebo panelovými stěnami spláchnou vodou stěny jímky nad sedimenty až do výše, kam dosahovala nejvyšší hladina vody.

 

3. Před začátkem vysychání povrchu sedimentů, nejpozději do 30. dubna, se překryje celá sedimentační jímka černou fólií, která se upevní tak, aby nikde nedošlo k odkrytí sedimentů.

 

4. Černá fólie se odstraní nejdříve 1. srpna.

 

5. Tam, kde je nutno vyprazdňovat sedimentační jímky během kampaně, je možno použít černou fólii podle bodů 3 a 4 i k překrytí jejich hromad v místě, kam byly přemístěny.

 

___________

1)

Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



Poznámky pod čarou:

Směrnice Rady 2007/33/ES ze dne 11. června 2007 o ochraně proti cystotvorným háďátkům brambor a o zrušení směrnice 69/465/EHS.

§ 2 odst. 2 písm. c) a § 7 odst. 4 zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění zákona č. 178/2006 Sb.

§ 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 219/2003 Sb., ve znění zákona č. 178/2006 Sb.

§ 5 odst. 5 zákona č. 219/2003 Sb., ve znění zákona č. 178/2006 Sb. a zákona č. 96/2009 Sb.

§ 19a zákona č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám), ve znění zákona č. 554/2005 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb.

§ 30 zákona č. 219/2003 Sb., ve znění zákona č. 178/2006 Sb.

§ 33 zákona č. 219/2003 Sb., ve znění zákona č. 178/2006 Sb.

§ 31 odst. 2 vyhlášky č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů.

Články 5 a 7 rozhodnutí Rady 1999/468/ES o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisí.

Směrnice Rady 2007/33/ES ze dne 11. června 2007 o ochraně proti cystotvorným háďátkům brambor a o zrušení směrnice 69/465/EHS.

Směrnice Rady 2007/33/ES ze dne 11. června 2007 o ochraně proti cystotvorným háďátkům brambor a o zrušení směrnice 69/465/EHS.

Poznámky pod čarou:
1

Směrnice Rady 2007/33/ES ze dne 11. června 2007 o ochraně proti cystotvorným háďátkům brambor a o zrušení směrnice 69/465/EHS.

2

§ 2 odst. 2 písm. c) a § 7 odst. 4 zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění zákona č. 178/2006 Sb.

3

§ 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 219/2003 Sb., ve znění zákona č. 178/2006 Sb.

4

§ 5 odst. 5 zákona č. 219/2003 Sb., ve znění zákona č. 178/2006 Sb. a zákona č. 96/2009 Sb.

5

§ 19a zákona č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám), ve znění zákona č. 554/2005 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb.

6

§ 30 zákona č. 219/2003 Sb., ve znění zákona č. 178/2006 Sb.

7

§ 33 zákona č. 219/2003 Sb., ve znění zákona č. 178/2006 Sb.

8

§ 31 odst. 2 vyhlášky č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů.

9

Články 5 a 7 rozhodnutí Rady 1999/468/ES o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisí.