Obecné postupy pro hodnocení nebezpečných vlastností látky a směsi a označování směsi
1. OBECNÝ ÚVOD
1.1 Zdroje požadovaných údajů pro klasifikaci a označení
1.2 Použití kritérií pro hodnocení nebezpečných vlastností
2. KLASIFIKACE NA ZÁKLADĚ FYZIKÁLNĚ - CHEMICKÝCH VLASTNOSTÍ
2․1 Kritéria pro klasifikaci, volbu výstražných symbolů, označení nebezpečnosti a volbu standardních vět označujících specifickou rizikovost
2.1.1 Výbušný
2.1.2 Oxidující
2.1.3 Extrémně hořlavý
2.1.4 Vysoce hořlavý
2.1.5 Hořlavý
2.1.6 Další fyzikálně-chemické vlastnosti
2.2 Poznámky
3. KLASIFIKACE NA ZÁKLADĚ VLASTNOSTÍ NEBEZPEČNÝCH PRO ZDRAVÍ
3.1 Obecné postupy
3.2 Kritéria pro klasifikaci, volbu výstražných symbolů, označení nebezpečnosti a volbu standardních vět označujících specifickou rizikovost
3.2.1 Vysoce toxický
3.2.2 Toxický
3.2.3 Zdraví škodlivý
3.2.4 Poznámky k používání věty R 48
3.2.5 Žíravý
3.2.6 Dráždivý
3.2.7 Senzibilizující
3.2.8 Další vlastnosti nebezpečné pro zdraví
4. KLASIFIKACE NA ZÁKLADĚ SPECIFICKÝCH ÚČINKŮ NA ZDRAVÍ
4.1 Kritéria pro klasifikaci, označení nebezpečnosti a volbu standardních vět označujících specifickou rizikovost
4.1.1 Karcinogenní
4.1.2 Mutagenní
4.1.3 Toxický pro reprodukci
4.2 Postup klasifikace z hlediska specifických účinků na zdraví
5. KLASIFIKACE NA ZÁKLADĚ ÚČINKŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
5.1 Obecné postupy
5.2 Kritéria pro klasifikaci, označení nebezpečnosti a volbu standardních vět označujících specifickou rizikovost
5.2.1 Vodní prostředí
5.2.2 Ostatní prostředí
5.3 Poznámka
6. VOLBA STANDARDNÍCH POKYNŮ PRO BEZPEČNÉ ZACHÁZENÍ (S VĚT)
6.1 Úvodní poznámky
6.2 Standardní pokyny pro bezpečné zacházení se směsmi
7. SPECIÁLNÍ PŘÍPADY: směsi
7.1 Plynné směsi
7.2 Organické peroxidy
1. OBECNÝ ÚVOD
1.1 Zdroje požadovaných údajů pro klasifikaci a označení
1.1.1 Pro klasifikaci látek:
a) pro látky, u nichž jsou požadovány informace specifikované v přílohách VI, VII a VIII přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek5), je většina údajů požadovaných pro klasifikaci a označování uvedena v technické dokumentaci. Tato klasifikace a označování musí být v případě potřeby přezkoumány, jsou-li k dispozici další údaje podle příloh IX a X přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek5);
b) pro ostatní látky, tj. látky, které nepodléhají povinnosti registrace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie 5), lze získat údaje pro klasifikaci a označení z různých zdrojů, zejména z:
- výsledků dřívějších zkoušek,
- informací požadovaných podle mezinárodních předpisů pro přepravu nebezpečných látek,
- informací získaných z citovaných prací a literatury, nebo
- informací odvozených z praktických zkušeností.
Rovněž je možno použít ověřené výsledky vztahů struktura - účinek a z expertních posudků.
1.1.2 Pro klasifikaci a označení směsí:
a) fyzikálně-chemické údaje lze získat za použití metod podle přímo použitelného předpisu Evropské unie6). To platí i pro přípravky na ochranu rostlin podle jiného právního předpisu7) pokud jiný právní předpis7) nestanoví metody jiné. U plynných směsí lze pro oxidační a hořlavé vlastnosti použít výpočtové metody, uvedené v bodě 7.1 této přílohy. U směsí vyjma plynných, které obsahují organické peroxidy, lze pro oxidační vlastnosti použít výpočtovou metodu;
b) údaje o účincích na zdraví lze získat:
- použitím metod podle přímo použitelného předpisu Evropské unie6). Pro přípravky na ochranu rostlin to platí v případě, pokud jiný právní předpis7) nestanoví jiné metody hodnocení,
- nebo použitím konvenční výpočtové metody uvedené v příloze č. 2 části první této vyhlášky,
- v případě věty R 65 použitím pravidel uvedených v bodě 3.2.3 této přílohy,
- v případě hodnocení vlastností karcinogenních, mutagenních a toxických pro reprodukci, použitím konvenční výpočtové metody uvedené v příloze č. 2 části první této vyhlášky;
c) údaje o ekotoxikologických vlastnostech lze získat:
1. pro toxicitu ve vodním prostředí:
- použitím metod podle přímo použitelného předpisu Evropské unie6) v závislosti na podmínkách uvedených v příloze č. 2 části druhé oddílu C této vyhlášky. Pro přípravky na ochranu rostlin to platí v případě, pokud jiný právní předpis7) nestanoví jiné metody hodnocení, nebo
- použitím konvenční výpočtové metody uvedené v příloze č. 2 části druhé této vyhlášky,
2. pro vyhodnocení potenciálu bioakumulace (nebo pro skutečnou bioakumulaci) stanovením log Pow (nebo BCF)
Poznámka:
log Pow= logaritmus rozdělovacího koeficientu oktanol/voda
BCF = biokoncentrační faktor
3. pro vyhodnocení biologického odbourávání použitím konvenční výpočtové metody uvedené v příloze č. 2 části druhé této vyhlášky,
4. pro vyhodnocení nebezpečnosti pro ozonovou vrstvu použitím konvenční výpočtové metody uvedené v příloze č. 2 části druhé této vyhlášky.
1.1.3 Poznámka k provádění zkoušek na zvířatech
Zkoušky na zvířatech podléhají ustanovením jiného právního předpisu8).
1.1.4 Poznámka k fyzikálně-chemickým vlastnostem
Pro organické peroxidy a směsi s obsahem organických peroxidů lze údaje získat použitím výpočtové metody (viz bod 7.2). Pro plynné směsi lze pro stanovení hořlavých a oxidačních vlastností použít výpočtovou metodu (viz bod 7.1).
1.2 Použití kritérií pro hodnocení nebezpečných vlastností
Klasifikace látky a směsi se provádí podle tohoto bodu (1.2) na základě kritérií uvedených v bodech 2 až 5 (látky) a v bodech 2, 3, 4.2 a 5 (směsi) této přílohy. Je nutno zvažovat všechny druhy nebezpečí.
Volba výstražného symbolu (výstražných symbolů) a standardní věty (standardních vět) označujících specifickou rizikovost se provádí na základě klasifikace, aby bylo zabezpečeno, že v označení je uveden specifický charakter potenciálního nebezpečí, zjištěný při klasifikaci.
Bez ohledu na kritéria uvedená v bodech 2.1.3, 2.1.4 a 2.1.5 podléhají látky a směsi ve formě aerosolů požadavkům uvedeným v jiném právním předpisu4).
1.2.1 Použití kritérií hodnocení pro látku
Kritéria hodnocení uvedená v této příloze lze použít přímo, pokud byly příslušné údaje získány zkušebními metodami srovnatelnými s metodami podle přímo použitelného předpisu Evropské unie6). V ostatních případech se dostupné údaje vyhodnotí porovnáním použitých zkušebních metod se zkušebními metodami uvedenými v přímo použitelném předpisu Evropské unie6) a s kritérii specifikovanými v této příloze pro stanovení příslušné klasifikace.
1.2.1.1 Klasifikace látky obsahující nečistoty, příměsi nebo jednotlivé složky
Jsou-li identifikovány nečistoty, příměsi nebo jednotlivé složky látky, je nutno je brát v úvahu, jestliže jejich koncentrace je vyšší nebo rovna limitním koncentracím podle § 4 odst. 2 zákona.
1.2.2 Použití kritérií hodnocení pro směs
Kritéria hodnocení uvedená v této příloze lze použít přímo, jestliže byly dotyčné údaje získány použitím zkušebních metod srovnatelných s metodami podle přímo použitelného předpisu Evropské unie6), s výjimkou kritérií v bodu 4, pro něž lze použít pouze konvenční výpočtovou metodu uvedenou v příloze č. 2 části první této vyhlášky. Konvenční výpočtová metoda je rovněž použitelná v souvislosti s kritérii uvedenými v bodu 5, vyjma toxicity ve vodním prostředí, v závislosti na podmínkách uvedených v příloze č. 2 části druhé oddílu C této vyhlášky. Pro přípravky na ochranu rostlin \ lze pro klasifikaci a označení použít rovněž údaje získané jinými mezinárodně uznávanými metodami (viz specifické ustanovení uvedené v bodě 1.2 této přílohy). V ostatních případech se pro stanovení příslušné klasifikace a označení musí údaje vyhodnotit porovnáním použitých zkušebních metod s metodami podle přímo použitelného předpisu Evropské unie } a s kritérii uvedenými v této příloze.
Je-li nebezpečnost pro zdraví a pro životní prostředí hodnocena za použití konvenční výpočtové metody podle § 8 a 9 zákona a přílohy č. 2 této vyhlášky, jsou jednotlivé používané koncentrační limity uvedeny buď:
1) v seznamu, nebo
2) v příloze č. 2 této vyhlášky, pokud látka nebo látky nejsou v seznamu uvedeny, nebo jsou zde uvedeny bez koncentračních limitů:
- pro nebezpečnost pro zdraví (příloha č. 2 část první této vyhlášky):
- v tabulkách I až VI pro směsi vyjma plynných,
- v tabulkách IA až VIA pro plynné směsi;
- pro nebezpečnost pro životní prostředí (příloha č. 2 část druhá této vyhlášky):
- v tabulkách la, lb, 2 až 4 pro nebezpečnost pro vodní prostředí,
- v tabulce 5 pro nebezpečnost pro ozonovou vrstvu.
V případě směsí plynů se klasifikace na základě účinků na zdraví nebo životní prostředí provádí výpočtovou metodou s použitím jednotlivých koncentračních limitů uvedených v seznamu. Pokud tyto limity v seznamu nejsou uvedeny, stanoví se klasifikace na základě kriterií uvedených v příloze č. 2 této vyhlášky.
2. KLASIFIKACE NA ZÁKLADĚ FYZIKÁLNĚ - CHEMICKÝCH VLASTNOSTÍ
2.1 Kritéria pro klasifikaci, volbu výstražných symbolů, označení nebezpečnosti a volbu standardních vět označujících specifickou rizikovost
2.1.1 Výbušný
Látky a směsi se klasifikují jako výbušné a přiřazuje se jim výstražný symbol „E“ na základě výsledků zkoušek uvedených v přímo použitelném předpisu Evropské unie6), pokud jsou tyto látky a směsi jako výbušné uváděny na trh. Látky a směsi se povinně označí jednou R-větou, která se volí na základě těchto kritérií:
R2 Nebezpečí výbuchu při úderu, tření, ohni nebo působením jiných zdrojů zapálení
- látky a směsi, s výjimkou látek a směsí uvedených u věty R 3.
R 3 Velké nebezpečí výbuchu při úderu, tření, ohni nebo působením jiných zdrojů zapálení
- látky a směsi, které jsou zvláště citlivé, jako jsou soli pikrové kyseliny nebo pentaerythritoltetranitrát (PETN).
2.1.2 Oxidující
Látky a směsi se klasifikují jako oxidující a přiřazuje se jim výstražný symbol „O“ na základě výsledků zkoušek uvedených v přímo použitelném předpisu Evropské unie6). Látky a směsi se povinně označují jednou R-větou, která se volí na základě výsledků zkoušek, avšak podle těchto kritérií:
R 7 Může způsobit požár
- organické peroxidy, které mají hořlavé vlastnosti, i když nejsou ve styku s jiným hořlavým materiálem.
R 8 Dotek s hořlavým materiálem může způsobit požár
- jiné oxidující látky a směsi, včetně anorganických peroxidů, které mohou způsobit požár nebo zvýšit nebezpečí požáru při styku s hořlavým materiálem.
R 9 Výbušný při smíchání s hořlavým materiálem
- jiné látky a směsi, včetně anorganických peroxidů, které se stávají výbušnými při smíchání s hořlavým materiálem, např. některé chlorečnany.
2.1.2.1 Poznámky týkající se peroxidů
Výbušné vlastnosti organického peroxidu nebo směsi obsahující organický peroxid ve formě, v níž se uvádí na trh, se klasifikují na základě metod uvedených v přímo použitelném předpisu Evropské unie6) podle kritérií uvedených v bodě 2.1.1.
Metody uvedené v přímo použitelném předpisu Evropské unie6) pro stanovení oxidačních vlastností nelze použít pro organické peroxidy.
Organické peroxidy ve formě látek, které již nejsou klasifikovány jako výbušné, se klasifikují jako nebezpečné na základě své struktury (např. R-O-O-H, R1-O-O-R2).
Směsi, které již nejsou klasifikovány jako výbušné, se klasifikují za použití výpočetní metody založené na koncentraci přítomného aktivního kyslíku, uvedené v bodě 7.2.
Každý organický peroxid nebo směs s obsahem organického peroxidu, které již nejsou klasifikovány jako výbušné, se klasifikují jako oxidující, jestliže peroxid nebo směs s obsahem peroxidu obsahuje:
- více než 5 % organických peroxidů, nebo
- více než 0,5 % aktivního kyslíku z organických peroxidů a více než 5 % peroxidu vodíku.
2.1.3 Extrémně hořlavý
Látky a směsi se klasifikují jako extrémně hořlavé a přiřazuje se jim výstražný symbol „F+“ na základě výsledků zkoušek uvedených v přímo použitelném předpisu Evropské unie6). R-věta se volí podle těchto kritérií:
R 12 Extrémně hořlavý
- kapalné látky a směsi, které mají bod vzplanutí nižší než 0 °C a bod varu (nebo v případě rozmezí bodu varu počáteční bod varu) nižší nebo roven 35 °C,
- plynné látky a směsi, které jsou hořlavé při styku se vzduchem za teploty a tlaku okolí.
2.1.4 Vysoce hořlavý
Látky a směsi se klasifikují jako vysoce hořlavé a přiřazuje se jim výstražný symbol „F“ na základě výsledků zkoušek uvedených v přímo použitelném předpisu Evropské unie6). R-věty se volí podle těchto kritérií:
R11 Vysoce hořlavý
- pevné látky a směsi, které se mohou snadno vznítit při krátkém styku se zdrojem zapálení a které po odstranění zdroje zapálení dále hoří, nebo jich ubývá,
- kapalné látky a směsi s bodem vzplanutí nižším než 21 °C, které však nejsou extrémně hořlavé.
R 15 Při styku s vodou uvolňuje extrémně hořlavé plyny
- látky a směsi, které při styku s vodou nebo vlhkým vzduchem uvolňují extrémně hořlavé plyny v nebezpečném množství, minimálně rychlostí 11.kg-1, hod-1.
R 17 Samo vznětlivý na vzduchu
- látky a směsi, které se mohou zahřát a následně vznítit ve styku se vzduchem při teplotě okolí bez přívodu energie.
2.1.5 Hořlavý
Látky a směsi se klasifikují jako hořlavé na základě výsledků zkoušek uvedených v přímo použitelném předpisu Evropské unie6). R-věta se volí podle těchto kritérií:
R10 Hořlavý
- kapalné látky a směsi s bodem vzplanutí vyšším nebo rovným 21 °C, ale nižším nebo rovným 55 °C.
V praxi se však ukázalo, že směs s bodem vzplanutí vyšším nebo rovným 21 °C a nižším nebo rovným 55 °C není nutné klasifikovat jako hořlavou, jestliže směs nemůže žádným způsobem podporovat hoření a neexistují-li důvody k obavám z nebezpečí pro osoby, které s těmito směsmi zacházejí, nebo pro jiné osoby.
2.1.6 Další f y z i k ál n ě - c h e m i c k é vlastnosti
Další R-věty se přiřazují látkám a směsím klasifikovaným podle bodů 2.1.1 až 2.1.5, nebo podle bodů 3, 4 a 5 podle těchto kritérií:
R 1 Výbušný v suchém stavu
- pro výbušné látky a směsi uváděné na trh v roztoku nebo ve zvlhčené formě; např. nitrocelulóza obsahující více než 12,6 % dusíku.
R 4 Vytváří vysoce výbušné kovové sloučeniny
- pro látky a směsi, které mohou vytvářet citlivé výbušné sloučeniny kovů, např. pikrová kyselina, styfnová kyselina.
R 5 Zahřívání může způsobit výbuch
- pro tepelně nestálé látky a směsi, které nejsou klasifikované jako výbušné, např. kyselina chloristá o koncentraci vyšší než 50 %.
R 6 Výbušný za přístupu i bez přístupu vzduchu
- pro látky a směsi, které jsou nestálé za teploty okolí, např. acetylén.
R 7 Může způsobit požár
- pro reaktivní látky a směsi: např. fluor, hydrosulfit sodný.
R 14 Prudce reaguje s vodou
- pro látky a směsi, které prudce reagují s vodou, např. acetylchlorid, alkalické kovy, chlorid titaničitý.
R 16 Výbušný při smíchání s oxidačními látkami
- pro látky a směsi, které explozivně reagují s oxidačním činidlem, např. červený fosfor.
R 18 Při používání může vytvářet hořlavé nebo výbušné směsi par se vzduchem
- pro směsi, které samotné nejsou klasifikovány jako hořlavé, ale obsahují těkavé složky, jež jsou hořlavé na vzduchu.
R 19 Může vytvářet výbušné peroxidy
- pro látky a směsi, které mohou při skladování tvořit výbušné peroxidy, např. diethylether, 1,4-dioxan.
R 30 Při používání se může stát vysoce hořlavým
- pro směsi, které nejsou samotné klasifikovány jako hořlavé, ale mohou se stát hořlavými v důsledku ztráty nehořlavých těkavých složek.
R 44 Nebezpečí výbuchu při zahřátí v uzavřeném obalu
- pro látky a směsi, které samotné nejsou klasifikovány jako výbušné podle bodu 2.1.1, avšak v praxi mohou mít výbušné vlastnosti, pokud jsou zahřívány v dostatečně pevně uzavřeném prostoru. Například některé látky, které by se rozkládaly výbušně při zahřívání v ocelovém bubnu, nevykazují tyto vlastnosti při zahřívání v méně pevných nádobách.
Další standardní věty označující specifickou rizikovost jsou uvedeny v bodě 3.2.8.
2.2 Poznámka
V případě, že jsou k dispozici dostatečné informace z praxe a ukazují, že se fyzikálně-chemické vlastnosti látek a směsí (vyjma organických peroxidů) liší od informací získaných zkušebními metodami podle přímo použitelného předpisu Evropské unie6), pak je nutno tyto látky a směsi klasifikovat podle nebezpečí, které představují (pokud existuje). Tato nebezpečí je potřeba vzít v úvahu pro všechny osoby, které s těmito látkami a směsmi zacházejí, nebo i pro jiné osoby.
3. KLASIFIKACE NA ZÁKLADĚ VLASTNOSTÍ NEBEZPEČNÝCH PRO ZDRAVÍ
3.1 Obecné postupy
3.1.1 Klasifikace se týká jak akutních, tak dlouhodobých účinků látek a směsí, vyvolaných jednorázovou expozicí, nebo opakovanou či dlouhodobou expozicí.
Jestliže lze prokázat epidemiologickými studiemi, vědecky ověřenými případovými studiemi, nebo statisticky podloženými zkušenostmi, jako je hodnocení údajů z toxikologických informačních středisek, nebo z údajů o nemocech z povolání, že toxikologické účinky na člověka se liší od účinků předpokládaných z aplikace metod popsaných v bodě 1.2 této přílohy, pak se látka nebo směs klasifikuje podle účinků na člověka.
3.1.2 Klasifikace látek se provádí na základě dostupných experimentálních údajů podle následujících kritérií, která berou v úvahu závažnost těchto účinků:
a) pro akutní toxicitu (letální a nevratné účinky po jednorázové expozici) se použijí kritéria uvedená v bodech 3.2.1 až 3.2.3,
b) pro subakutní, subchronickou a chronickou toxicitu se použijí kritéria uvedená v bodech 3.2.2 až 3.2.4,
c) pro žíravé a dráždivé účinky se použijí kritéria uvedená v bodech 3.2.5 a 3.2.6,
d) pro senzibilizační účinky se použijí kritéria uvedená v bodě 3.2.7,
e) pro specifické účinky na zdraví (karcinogenní, mutagenní a toxické pro reprodukci) se použijí kritéria uvedená v bodě 4.
3.1.3 U směsí se klasifikace nebezpečnosti pro zdraví provádí:
a) nejsou-li k dispozici experimentální údaje, na základě konvenční výpočtové metody uvedené v příloze č. 2 části první této vyhlášky. V tomto případě je klasifikace založena na jednotlivých koncentračních limitech:
- buď převzatých ze seznamu, nebo
- z přílohy č. 2 části první této vyhlášky v případech, kdy látka nebo látky v seznamu nejsou uvedeny, nebo jsou tam uvedeny bez koncentračních limitů, nebo
b) jsou-li k dispozici experimentální údaje, podle kritérií popsaných v bodě 3.1.2 s výjimkou vlastností karcinogenních, mutagenních a toxických pro reprodukci, uvedených v bodě 3.1.2 písm. e), které musí být hodnoceny konvenční výpočtovou metodou uvedenou v příloze č. 2 části první oddílu A bodech 7-9 a oddílu B bodu 6 této vyhlášky.
Bez dotčení požadavků jiného právního předpisu7) a pouze v případě, že osoba odpovědná za uvedení nebezpečné směsi na trh může vědecky prokázat, že vlastnosti směsi nebezpečné pro zdraví nelze stanovit metodami uvedenými v bodě 3.1.3 písm. a) nebo na základě stávajících výsledků zkoušek na zvířatech, lze použít metody popsané v bodě 3.1.3 písm. b) za předpokladu, že jsou posouzeny nebo specificky autorizovány podle jiného právního předpisu8).
Při použití kterékoliv z metod pro hodnocení nebezpečnosti směsi musí být vzaty v úvahu všechny nebezpečné účinky na zdraví, uvedené v příloze č. 2 části první oddílu B této vyhlášky.
3.1.4 Jestliže se klasifikace provádí na základě experimentálních výsledků získaných pokusy na zvířatech, mají tyto výsledky platnost pro člověka, pokud odrážejí příslušným způsobem nebezpečnost pro člověka.
3.1.5 Akutní orální toxicitu látek nebo směsí uváděných na trh lze stanovit buď metodou umožňující stanovení hodnoty LD50, nebo stanovením diskriminační dávky (metodou pevně stanovené dávky), nebo stanovením rozsahu expozice, v němž se očekává letalita (metoda stanovení třídy akutní toxicity).
3.1.5.1 Diskriminační dávka je dávka, která vyvolá evidentní toxicitu, ale ne mortalitu, a musí být jednou ze čtyř dávek uvedených v přímo použitelném předpisu Evropské unie6) (5, 50, 300 nebo 2 000 mg na kilogram tělesné hmotnosti).
Pojem „evidentní toxicita“ se používá k označení toxických účinků po expozici zkoušenou látkou, které jsou tak závažné, že by expozice další nejvyšší stanovenou dávkou pravděpodobně vedla k mortalitě.
Výsledky zkoušení při dané dávce, následující po metodě pevně stanovené dávky, mohou být následující:
- méně než 100 % přežití,
- 100 % přežití, ale evidentní toxicita,
- 100 % přežití, ale bez evidentní toxicity.
U kritérií uvedených v bodech 3.2.1, 3.2.2 a 3.2.3 se uvedou pouze finální výsledky zkoušek. Dávka 2 000 mg.kg-1 se primárně používá k získání informací o toxických účincích látek s nízkou akutní toxicitou, a které nejsou klasifikovány na základě akutní toxicity.
Metoda pevně stanovené dávky vyžaduje v některých případech zkoušení s vyššími nebo nižšími dávkami, pokud již nebylo provedeno zkoušení při odpovídající úrovni dávky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie6), zkušební metoda B.1 bis, tabulka hodnocení.
3.1.5.2 Rozsah expozice, ve kterém se očekává letalita, se odvodí na základě pozorované nepřítomnosti nebo přítomnosti látky, jíž se mortalita týká, metodou stanovení třídy akutní toxicity. Pro počáteční zkoušení se použije jedna ze tří pevně stanovených výchozích dávek (25, 200 nebo 2000 mg na kg tělesné hmotnosti).
Metoda stanovení třídy akutní toxicity vyžaduje v některých případech zkoušení s vyššími nebo nižšími úrovněmi dávek, pokud již nebylo provedeno zkoušení při relevantní úrovni dávky, jak je uvedeno v blokových schématech ve zkušební metodě B.1 ter, podle přímo použitelného předpisu Evropské unie6).
3.2 Kritéria pro klasifikaci, volbu výstražných symbolů, označení nebezpečnosti a volbu standardních vět označujících specifickou rizikovost látek a směsí
3.2.1 Vysoce toxický
Látky a směsi se klasifikují jako vysoce toxické a přiřazuje se jim výstražný symbol „T+“ a R-věty podle níže uvedených kritérií.
R 28 Vysoce toxický při požití
Výsledky zkoušky akutní toxicity:
- LD50 orálně, potkan: ≤ 25 mg.kg-1,
- méně než 100 % přežití při 5 mg.kg-1 orálně, potkan, metodou pevně stanovené dávky, nebo
- vysoká mortalita při dávkách ≤ 25 mg.kg-1 orálně, potkan, metodou třídy akutní toxicity (interpretace výsledků zkoušek je uvedena v blokových schématech v příloze č. 2 této vyhlášky ke zkušební metodě B.1 ter.) podle přímo použitelného předpisu Evropské unie6).
R 27 Vysoce toxický při styku s kůží
Výsledky zkoušky akutní toxicity:
- LD50 dermálně, potkan nebo králík: ≤ 50 mg.kg-1
R 26 Vysoce toxický při vdechování
Výsledky zkoušky akutní toxicity:
- LC50 inhalačně, potkan, pro aerosoly nebo částice: ≤ 0,25 mg.l-1 za 4 hod.,
- LC50 inhalačně, potkan, pro plyny a páry: ≤ 0,50 mg.l-1 za 4 hod.
R 39 Nebezpečí velmi vážných nevratných účinků
- existují závažné důkazy, že při jedné expozici příslušnou cestou, zpravidla ve výše uvedeném rozmezí dávek, jsou pravděpodobná jiná nevratná poškození než ta, která jsou uvedena v bodě 4.
Pro označení cesty příjmu nebo expozice se používá jedna z následujících kombinovaných vět: R 39/26, R 39/27, R 39/28, R 39/26/27, R 39/26/28, R 39/27/28, R 39/26/27/28.
3.2.2 Toxický
Látky a směsi se klasifikují jako toxické a přiřazuje se jim výstražný symbol „T“ a R-věty podle následujících kritérií:
R 25 Toxický při požití
Výsledky zkoušky akutní toxicity:
- LD50 orálně, potkan: 25 mg.kg-1 < LD50 ≤ 200 mg.kg-1,
- diskriminační dávka, orálně, potkan, 5 mg.kg-1: 100 % přežití, ale evidentní toxicita, nebo
- vysoká mortalita v rozmezí dávek > 25 mg.kg-1 až ≤ 200 mg.kg-1, orálně, potkan, metodou stanovení třídy akutní toxicity (pro interpretaci výsledků viz bloková schémata v příloze č. 2 této vyhlášky ke zkušební metodě B.1 ter.) podle přímo použitelného předpisu Evropské unie6).
R 24 Toxický při styku s kůží
Výsledky zkoušky akutní toxicity:
- LD50 dermálně, potkan nebo králík: 50 mg.kg-1<LD50≤400 mg.kg-1
R 23 Toxický při vdechování
Výsledky zkoušky akutní toxicity:
- LC50 inhalačně, potkan, pro aerosoly nebo částice: 0,25 mg.l-1 < LC50 ≤ 1 mg.l-1 za 4 hod.,
- LC50 inhalačně, potkan, pro plyny a páry: 0,5 mg.l-1 < LC50 ≤ 2 mg.l-1 za 4 hod.
R 39 Nebezpečí velmi vážných nevratných účinků
- existují závažné důkazy, že při jedné expozici příslušnou cestou, zpravidla ve výše uvedeném rozmezí dávek, je pravděpodobné nevratné poškození jiné, než účinky uvedené v bodě 4.
Pro označení cesty příjmu nebo expozice se používá jedna z následujících kombinovaných vět: R 39/23, R 39/24, R 39/25, R 39/23/24, R 39/23/25, R 39/24/25, R 39/23/24/25.
R 48 Při dlouhodobé expozici nebezpečí vážného poškození zdraví
- závažné poškození (zřetelná funkční porucha nebo morfologická změna, která má toxikologický význam) je pravděpodobně způsobeno opakovanou nebo dlouhodobou expozicí příslušnou cestou.
Látky a směsi se klasifikují alespoň jako toxické, pozorují-li se tyto účinky při úrovních nižších o jeden řád (tj. desetinásobně), než je stanoveno pro R48 v bodě 3.2.3.
Pro označení cesty příjmu nebo expozice se používá jedna z následujících kombinovaných vět: R 48/23, R 48/24, R 48/25, R 48/23/24, R 48/23/25, R 48/24/25, R 48/23/24/25.
3.2.3 Zdraví škodlivý
Látky a směsi se klasifikují jako zdraví škodlivé a přiřazuje se jim výstražný symbol „Xn“ a R-věty podle následujících kritérií:
R 22 Zdraví škodlivý při požití
Výsledky zkoušky akutní toxicity:
- LD50 orálně, potkan: 200 mg.kg-1 < LD50 ≤ 2000 mg.kg-1,
- diskriminační dávka, orálně, potkan, 50 mg.kg-1: 100 % přežití, ale evidentní toxicita,
- méně než 100 % přežití při 500 mg.kg-1, potkan, orálně při použití metody pevně stanovené dávky. Viz tabulka hodnocení u zkušební metody B.1 bis., podle přímo použitelného předpisu Evropské unie6), nebo
- vysoká mortalita v rozmezí dávek > 200 mg.kg-1 až ≤ 2000 mg.kg-1, orálně, potkan, metodou stanovení třídy akutní toxicity (pro interpretaci výsledků viz bloková schémata v příloze č. 2 této vyhlášky ke zkušební metodě B.1 ter.) podle přímo použitelného předpisu Evropské unie6).
R 21 Zdraví škodlivý při styku s kůží Výsledky zkoušky akutní toxicity:
- LD50 dermálně, potkan nebo králík: 400 mg.kg-1 < LD50 ≤ 2000 mg.kg-1.
R 20 Zdraví škodlivý při vdechování
Výsledky zkoušky akutní toxicity:
- LC50 inhalačně, potkan, pro aerosoly nebo částice:
1 mg.l-1 LC50 < 5 mg.l-1 za 4 hod.,
- LC50 inhalačně, potkan, pro plyny nebo páry:
2 mg.l-1 LC50 < 20 mg.l-1 za 4 hod.
R 65 Zdraví škodlivý: při požití může vyvolat poškození plic
Kapalné látky a směsi, které vzhledem ke své nízké viskozitě představují nebezpečí pro dýchací orgány člověka.
a) Pro látky a směsi s obsahem alifatických, alicyklických a aromatických uhlovodíků o celkové koncentraci vyšší nebo rovné 10 %, které mají některou z níže uvedených vlastností:
- dobu průtoku menší než 30 sekund v 3 mm kelímku ISO podle technické normy ČSN EN ISO 2431 „Nátěrové hmoty - Stanovení výtokové doby výtokovými pohárky“, nebo
- kinematickou viskozitu menší než 7.10-6m2.s-1 při 40 °C naměřenou viskozimetrem s kalibrovanou skleněnou kapilárou podle technické normy ČSN EN ISO 3104 „Ropné výrobky - Průhledné a neprůhledné kapaliny -Stanovení kinematické viskozity a výpočet dynamické viskozity“, nebo
- kinematickou viskozitu menší než 7.10-6 m2.s-1 při 40 °C naměřenou rotačním viskozimetrem podle technické normy ČSN EN ISO 3219 „Plasty. Polymery/pryskyřice v kapalném nebo emulgovaném nebo dispergovaném stavu. Stanovení viskozity rotačním viskozimetrem s definovanou smykovou rychlostí“.
Látky nebo směsi, které splňují tato kritéria, není nutno klasifikovat, mají-li průměrné povrchové napětí větší než 33 mN/m při 25 °C, naměřeno tenziometrem podle du Nuoy nebo metodami podle přímo použitelného předpisu Evropské unie6).
b) Pro látky a směsi, na základě praktických zkušeností u člověka.
R 68 Možné nebezpečí nevratných účinků
- existují závažné důkazy, že nevratné poškození jiného druhu, než je uvedeno v bodu 4, je pravděpodobně způsobeno jednorázovou expozicí příslušnou cestou, obvykle ve výše uvedeném rozsahu dávek.
Pro označení cesty příjmu nebo expozice se použije jedna z následujících kombinovaných vět: R 68/20, R 68/21, R 68/22, R 68/20/21, R 68/20/22, R 68/21/22, R 68/20/21/22.
R 48 Při dlouhodobé expozici nebezpečí vážného poškození zdraví
- vážné poškození (zřetelná funkční porucha nebo morfologická změna, které jsou toxikologicky významné) je pravděpodobně vyvoláno opakovanou nebo dlouhodobou expozicí příslušnou cestou.
Látky a směsi se klasifikují alespoň jako zdraví škodlivé, pozorují-li se tyto účinky řádově na úrovni:
- orálně, potkan ≤ 50 mg.kg-1 (tělesné hmotnosti) za den,
- dermálně, potkan nebo králík ≤ 100 mg.kg-1 (tělesné hmotnosti) za den,
- inhalačně, potkan ≤ 0,25 mg.l-1 po 6 h denně
Tyto směrné hodnoty je možno použít přímo, jestliže byly pozorovány těžké léze při subchronické (90denní) zkoušce toxicity. Při interpretaci výsledků subakutní (28denní) zkoušky toxicity je třeba tyto hodnoty zvýšit přibližně třikrát. Je-li k dispozici zkouška chronické toxicity (dvouletá), je zapotřebí hodnotit případ od případu. Jsou-li k dispozici výsledky studií pro více než jednu dobu expozice, obvykle se použijí výsledky studie o nejdelší době trvání.
Pro označení cesty příjmu nebo expozice se používá jedna z těchto kombinovaných vět: R 48/20, R 48/21, R 48/22, R 48/20/21, R 48/20/22, R 48/21/22, R 48/20/21/22.
3.2.3.1 Poznámky k těkavým látkám
U určitých látek s vysokou koncentrací nasycených par je vhodné uvést vlivy, které vyvolávají obavy. Takové látky nemusí být klasifikovány podle kritérií pro účinky na zdraví uvedené v této příloze (bod 3.2.3), ani podle kritérií zahrnutých v bodě 3.2.8. Jestliže však existuje odpovídající důkaz, že takové látky mohou představovat nebezpečí při obvyklém zacházení a používání, může být v jednotlivých případech nezbytná klasifikace podle seznamu.
3.2.4 Používání věty R 48
Pro použití této R-věty se považuje za rozhodující vážné poškození zdraví včetně smrti, zřetelná porucha funkce nebo morfologické změny, které jsou toxikologicky významné. Zejména je důležité, jsou-li tyto změny nevratné. Rovněž je důležité nezvažovat pouze specifické závažné změny v jednom orgánu nebo biologickém systému, ale také všeobecné změny méně závažného charakteru postihující více orgánů, nebo závažné změny celkového zdravotního stavu.
Při posuzování, zda existují důkazy pro tyto typy účinků, se vychází z těchto kritérií:
3.2.4.1 Skutečnosti, které indikují, že je nutno použít větu R 48:
a) případy úmrtí způsobené látkou;
b) 1) závažné funkční změny centrálního nebo periferního nervového
systému, včetně zraku, sluchu a čichu, zjištěné klinickými vyšetřeními nebo jinými vhodnými metodami, například elektrofyziologicky,
2) závažné funkční změny jiných orgánů, například plic;
c) jakékoli odpovídající změny biochemických a hematologických hodnot v krvi a moči, které signalizují závažné dysfunkce orgánů. Za zvláště závažné se považují hematologické změny, jestliže důkazy naznačují, že jsou způsobeny sníženou tvorbou krevních buněk v kostní dřeni;
d) závažná poškození orgánů zjištěná při mikroskopickém vyšetřování pitevního materiálu:
1) rozsáhlé nebo těžké nekrózy, fibrózy nebo tvorba granulomů v životně důležitých orgánech s regenerační kapacitou (například v játrech),
2) závažné morfologické změny, které jsou potenciálně vratné, ale představují jasný důkaz poškození funkce orgánu (například závažné tukové změny v játrech, těžká akutní tubulární nefróza ledvin, ulcerující gastritida), nebo
3) důkaz značného odumírání buněk v životně důležitých orgánech, neschopných regenerace (například fibróza myokardu nebo odumření nervu), nebo v populacích kmenových buněk (například aplázie nebo hypoplázie kostní dřeně).
Výše uvedené důkazy se nejčastěji získávají z pokusů na zvířatech. Při posuzování údajů získaných z praktických zkušeností je třeba věnovat zvláštní pozornost úrovni expozice.
3.2.4.2Skutečnosti, které indikují, že není nutno použít větu R 48
Použití této R-věty je omezeno na „vážné poškození zdraví při dlouhodobé expozici“. Lze pozorovat mnoho účinků dotyčné látky na člověka i na zvířata, které neopravňují použít větu R 48. Tyto účinky jsou relevantní při stanovení hladiny, při níž nejsou pozorovány žádné účinky vyvolané chemickou látkou.
Příklady dobře dokumentovaných změn, které obvykle neopravňují ke klasifikaci větou R 48, bez ohledu na jejich statistickou významnost, zahrnují:
a) klinická pozorování nebo změny v přibývání tělesné hmotnosti, příjmu potravy nebo vody, která mohou mít určitou toxikologickou významnost, avšak samotná neprokazují „vážné poškození“,
b) malé změny biochemických a hematologických hodnot v krvi nebo moči, které mají neurčitou nebo minimální toxikologickou významnost,
c) změny hmotnosti orgánů bez známek poškození jejich funkce,
d) reakce představující přizpůsobení (např. migrace makrofágů v plicích, hypertrofie jater a indukce tvorby enzymů, hyperplastické reakce na dráždivé látky). Místní účinky na kůži, vyvolané opakovanou dermální aplikací látky, kterou je vhodnější klasifikovat větou R 38 „dráždí kůži“, nebo
e) kde byl prokázán mechanismus toxicity, specifický pro daný druh (např. specifické metabolické cesty).
3.2.5 Žíravý
Látky nebo směsi se klasifikují jako žíravé a přiřazuje se jim výstražný symbol „C“ na základě níže uvedených kritérií:
- látky nebo směsi se považují za žíravé, jestliže při nanesení na zdravou neporušenou kůži zvířete dojde k rozrušení kožní tkáně v celé tloušťce alespoň u jednoho zvířete v průběhu provádění zkoušky dráždivosti pro kůži podle přímo použitelného předpisu Evropské unie6), nebo v průběhu ekvivalentní metody,
- klasifikaci lze provést na základě výsledků validované in vitro zkoušky, např. zkouška podle přímo použitelného předpisu Evropské unie6) (B.40 Leptavé účinky na kůži in vitro: zkouška transkutánního elektrického odporu (TER) a B.40.a Leptavé účinky na kůži in vitro: zkouška pomocí modelu lidské kůže),
- látky nebo směsi se rovněž považují za žíravé v případě, kdy lze výsledky předpovědět, např. z reakcí silných kyselin nebo zásad, představovaných hodnotami pH 2 nebo nižšími nebo pH 11,5 nebo vyššími. Pokud je základem pro klasifikaci extrémní hodnota pH, je nutno brát v úvahu také alkalickou nebo kyselou rezervu. Jestliže úvaha o této rezervě napovídá, že látka nebo směs nemusí být žíravé, pak je nutno provést další zkoušení, které toto potvrdí, přednostně za použití příslušných validovaných in vitro zkoušek. Zvažování kyselé nebo alkalické rezervy nelze samotné použít pro vyloučení klasifikace látek nebo směsí jako žíravých.
R-věty se přiřadí podle těchto kritérií:
R 35 Způsobuje těžké poleptání
- Jestliže po nanesení na zdravou neporušenou kůži zvířete dojde k porušení kožní tkáně v celé tloušťce při expozici trvající nejvýše 3 minuty, nebo lze-li tento výsledek předpokládat.
R 34 Způsobuje poleptání
- Jestliže při nanesení na zdravou neporušenou kůži zvířete dojde k porušení kožní tkáně v celé tloušťce při expozici trvající nejvýše čtyři hodiny, nebo lze-li tento výsledek předpokládat.
- Organické hydroperoxidy, vyjma případů, kdy jsou k dispozici důkazy, že tento účinek nemají.
Pokud je klasifikace založena na výsledcích validovaných in vitro zkoušek, použijí se věty R 35 nebo R 34. Rozlišení mezi nimi se provede v závislosti na kapacitě zkušební metody.
Pokud je klasifikace založena pouze na zohlednění extrémní hodnoty pH, použije se věta R 35.
3.2.6 Dráždivý
Látky a směsi se klasifikují jako dráždivé, přiřazuje se jim výstražný symbol „Xi“ podle těchto kritérií:
3.2.6.1 Zánět kůže
R-věty se přiřazují podle níže uvedených kritérií:
R 38 Dráždí kůži
- Látky a směsi, které vyvolávají významný zánět kůže, jenž přetrvává po dobu nejméně 24 hodin po skončení nejvýše 4-hodinové expozice při stanovení na králíku metodou zkoušky dráždivosti pro kůži podle přímo použitelného předpisu Evropské unie6).
Zánět kůže je významný, jestliže:
a) průměrná hodnota případů buď tvorby erytémů (zarudnutí) a krust (strupu), nebo tvorby edémů (otoků) je větší nebo rovna 2, počítáno ze všech testovaných zvířat, nebo
b) v případě, kdy se zkouška podle přímo použitelného předpisu Evropské unie6) provádí na třech zvířatech a tvorba buď erytémů nebo krust, nebo tvorba edémů je rovna průměrné hodnotě 2 nebo větší, při výpočtu jednotlivě pro každé zvíře, byla pozorována u dvou nebo více zvířat.
V obou případech se pro výpočet daných průměrných hodnot použijí všechny hodnoty odečtené v jednotlivých odečítacích časech (24, 48 a 72 hodin).
Zánět kůže je rovněž významný, jestliže přetrvává alespoň u dvou zvířat na konci doby pozorování. Zvažují se jednotlivé účinky, např. hyperplázie, šupinatost, změna zbarvení, trhliny, krusty a vypadání srsti.
Příslušné údaje lze rovněž získat z neakutních studií na zvířatech (viz poznámky k větě R 48, uvedené v bodě 3.2.4.2 písm. d)). Tyto údaje se považují za významné, jsou-li účinky srovnatelné s účinky výše popsanými.
- Látky a směsi, které vyvolávají významný zánět kůže, diagnostikovaný obvykle na základě praktického pozorování u člověka po bezprostředním dlouhodobém nebo opakovaném kontaktu.
- Organické peroxidy, vyjma případů, kdy jsou k dispozici důkazy svědčící o opaku.
Paresthesie vyvolaná u člověka kontaktem kůže s pyrethroidními pesticidy se nepovažuje za dráždivý účinek opravňující ke klasifikaci jako „Xi“ s větou R38. Látkám, u nichž je zjištěno, že mají tento účinek, se přiřadí věta S 24.
3.2.6.2 Oční léze
R-věty se přiřadí podle následujících kritérií:
R 36 Dráždí oči
Látky a směsi, které po aplikaci na oko zvířete vyvolají významné oční léze, k nimž dochází do 72 hodin po expozici a které přetrvávají nejméně 24 hodin.
Oční léze jsou významné, jestliže průměrné hodnoty ve zkoušce oční dráždivosti metodou podle přímo použitelného předpisu Evropské unie6) dosahují některých z následujících hodnot:
- zakalení rohovky je větší nebo rovno 2, ale menší než 3,
- léze duhovky je větší nebo rovna 1, nepřesahuje však 1,5,
- zarudnutí spojivek je větší nebo rovno 2,5,
- otok spoj ivek (chemosis) je větší nebo roven 2,
nebo v případě, kdy byla provedena zkouška metodou podle přímo použitelného předpisu Evropské unie6) na třech zvířatech, jestliže léze u dvou nebo více zvířat jsou rovny některé z výše uvedených hodnot, vyjma hodnot pro lézi duhovky, kde hodnota musí být větší nebo rovna 1, ale menší než 2, a hodnota pro zarudnutí spojivek musí být větší nebo rovna 2,5.
V obou případech se pro výpočet příslušných průměrných hodnot použijí všechny hodnoty odečtené v jednotlivých odečítacích časech (24, 48 a 72 hodin).
- Látky nebo směsi, které vyvolávají závažné oční léze, na základě praktických zkušeností u člověka.
- Organické peroxidy, vyjma případů, kdy jsou k dispozici důkazy svědčící o opaku.
R 41 Nebezpečí vážného poškození očí
- Látky a směsi, jejichž aplikace na oko zvířete vyvolá závažné oční léze, které se objevují do 72 hodin po expozici a které přetrvávají nejméně 24 hodin.
Oční léze jsou závažné, pokud průměrná hodnota počtu případů podráždění oka při zkoušení metodou oční dráždivosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie6) dosahuje některé z následujících hodnot:
- zakalení rohovky větší nebo rovno 3,
- léze duhovky větší než 1,5.
Totéž platí pro případy, kdy byla zkouška provedena na třech zvířatech, pokud tyto léze u dvou nebo více zvířat nabývají některé z následujících hodnot:
- zakalení rohovky větší nebo rovno 3,
- léze duhovky rovno 2.
V obou případech se pro výpočet daných průměrných hodnot používá všech hodnot odečtených v jednotlivých odečítacích časech (24, 48 a 72 hodin).
Oční léze jsou také závažné, jestliže přetrvávají na konci doby pozorování.
Oční léze jsou také závažné, jestliže látka nebo směs vyvolá nevratné zbarvení očí.
Při hodnocení očních lézí je možno použít rovněž výsledky zkoušek podle metod B.47 a B.48 přímo použitelného předpisu Evropské unie6)
- Látky a směsi, které vyvolají závažné oční léze, diagnostikované na základě praktického pozorování u člověka.
Jsou-li látka nebo směs klasifikovány jako žíravé s přiřazenou větou R 34 nebo R 35, považuje se nebezpečí závažného poškození očí za implicitní a věta R 41 se v označení neuvádí.
3.2.6.3 Dráždění dýchacích orgánů
Následující R-věta se přiřazuje na základě těchto kritérií:
R 37 Dráždí dýchací orgány
Látky a směsi, které způsobují vážné podráždění dýchacích orgánů, založené na:
- praktickém pozorování u člověka,
- pozitivních výsledcích z příslušných zkoušek na zvířatech. Používání věty R 37
Při interpretaci praktických pozorování u člověka je nutno pečlivě rozlišovat mezi účinky, které vedou ke klasifikaci větou R 48 (viz bod 3.2.4), a účinky vedoucími ke klasifikaci větou R 37. Větou R 37 se obvykle klasifikují reverzibilní účinky a obvykle se omezuje na horní cesty dýchací.
Pozitivní výsledky z odpovídajících zkoušek na zvířatech mohou zahrnovat údaje získané ze zkoušky obecné toxicity, včetně histopatologických nálezů z dýchacích orgánů. Pro hodnocení dráždivosti horních cest dýchacích lze rovněž použít údaje z měření zpomaleného dýchání.
3.2.7 Senzibi1izující
3.2.7.1 Senzibilizace vdechováním
Látky a směsi se klasifikují jako senzibilizující, přiřazuje se jim výstražný symbol „Xn“ a věta R 42 podle těchto kritérií:
R 42 Může vyvolat senzibilizaci při vdechování
- jsou-li k dispozici důkazy, že látka nebo směs může vyvolat specifickou respirační přecitlivělost,
- jsou-li k dispozici pozitivní výsledky z příslušných zkoušek na zvířatech, nebo
- v případě isokyanátu, pokud neexistují důkazy, že tento specifický isokyanát nevyvolává respirační přecitlivělost.
Používání věty R 42 Důkazy u člověka
Důkaz, že látka nebo směs může vyvolat specifickou respirační přecitlivělost, je obvykle založen na zkušenostech u člověka. V této souvislosti se přecitlivělost obvykle projevuje jako astma. Je však nutno brát v úvahu i další projevy přecitlivělosti, jako je rýma a alveolitida. Podmínkou je klinické ověření alergické reakce. Nemusí však být demonstrovány imunologické mechanismy.
Při posuzování důkazů plynoucích z expozice člověka je nutno při rozhodování o klasifikaci rovněž zvažovat následující údaje:
- velikost exponované populace,
- míra expozice.
Výše uvedenými důkazy mohou být:
- chorobopis a údaje z příslušných vyšetření správné funkce plic související s expozicí látce, potvrzené jinými podpůrnými důkazy, které mohou zahrnovat:
- podobnost chemické struktury se strukturou látek, o nichž je známo, že vyvolávají přecitlivělost dýchacích orgánů,
- imunologická zkouška in vivo (např. skin prick test),
- imunologická zkouška in vitro (např. serologická analýza),
- studie indikující jiné specifické, avšak neimunologické mechanismy účinku, např. slabé opakované dráždění, farmakologicky zprostředkované účinky, nebo
- údaje z pozitivního bronchoprovokační zkoušky s látkou, provedené podle přijatých pokynů pro stanovení specifické reakce přecitlivělosti.
V chorobopisu se uvedou jak lékařské údaje, tak i pracovní údaje, aby bylo možno stanovit vztah mezi expozicí specifické látce nebo směsi a vývojem přecitlivělosti dýchacích orgánů. Příslušné informace zahrnují přitěžující faktory jak doma, tak na pracovišti, počátek a vývoj choroby, rodinnou anamnézu a způsob léčby dotyčného pacienta. V chorobopisu se rovněž uvedou údaje o jiných alergických chorobách nebo chorobách dýchacích cest od dětství a zda se jedná o kuřáka nebo nekuřáka.
Výsledky pozitivních bronchoprovokačních zkoušek jsou samy o sobě považovány za dostatečné důkazy pro klasifikaci.
Věta R42 se nepřiřazuje látkám, které vyvolaly astmatické symptomy při podráždění pouze u lidí s bronchiální přecitlivělostí.
Studie na zvířatech
Údaje získané ze zkoušek na zvířatech, které mohou indikovat, že látka nebo směs mohou u lidí vyvolat přecitlivělost při vdechování, mohou zahrnovat:
- IgE měření (např. na myši), nebo
- specifické pulmonální odezvy na morčeti.
3.2.7.2 Senzibilizacepři styku s kůží
Látky a směsi se klasifikují jako senzibilizující a přiřazuje se jim výstražný symbol „Xi“ a věta R 43 podle těchto kritérií:
R 43 Může vyvolat senzibilizaci při styku s kůží
- ukazují-li praktické zkušenosti, že látka nebo směs jsou schopny při styku s kůží vyvolat senzibilizační reakci u významného počtu osob, nebo
- na základě pozitivních výsledků z odpovídajících zkoušek na zvířatech. Používání věty R 43:
Důkaz u člověka
Pro klasifikaci látky nebo směsi větou R 43 jsou dostačující následující důkazy (praktické zkušenosti):
- pozitivní údaje z příslušných náplasťových testů, obvykle na více než jedné kožní klinice, nebo
- epidemiologické studie vykazující alergickou kontaktní dermatitidu způsobenou látkou nebo směsí. Zvláštní pozornost je třeba věnovat situacím, při nichž vysoký podíl exponovaných osob vykazuje charakteristické symptomy, i v případě malého počtu těchto případů, nebo
- pozitivní údaje z experimentálních studií na člověku (viz také bod 3.1.1).
V případě, že existují podpůrné důkazy, jsou pro klasifikaci větou R43 postačující tyto údaje:
- jednotlivé případy alergické kontaktní dermatitidy, nebo
- epidemiologické studie, kde nebyly s přiměřenou spolehlivostí vyloučeny náhodné okolnosti, zkreslení nebo záměna výsledků.
Za podpůrné důkazy lze považovat:
- údaje ze zkoušek na zvířatech provedených podle existujících metodik s výsledkem, který nesplňuje kritéria uvedená v části o studiích na zvířatech, ale je dostatečně blízko limitu, který je považován za významný, nebo
- údaje získané nestandardními metodami, nebo
- příslušné vztahy mezi strukturou a účinkem. Studie na zvířatech
Za pozitivní výsledky zkoušek na zvířatech se považují:
- zkouška s vyšetřením mízních uzlin (LLNA) přímo použitelného předpisu Evropské unie6) je pozitivní, je-li index stimulace (SI) roven nebo vyšší než 3;
- v případě zkušebních metod pro zjištění kožní senzibilizace s použitím adjuvantů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie6), nebo v případě jiných zkušebních metod s použitím adjuvantů pozitivní reakce alespoň u 30 % zvířat;
- u všech ostatních zkušebních metod pozitivní reakce alespoň u 15 % zvířat.
3.2.7.3 Imunologická kontaktní kopřivka
Některé látky a směsi, které splňují kritéria pro větu R42, mohou navíc vyvolat imunologickou kontaktní kopřivku. V těchto případech je nutno uvést informace o imunologické kontaktní kopřivce použitím příslušných S-vět, obvykle vět S 24 a S 36/37; tyto informace je nutno rovněž uvést v bezpečnostním listu.
U látek a směsí, které vyvolávají příznaky imunologické kontaktní kopřivky, avšak nesplňují kritéria pro větu R 42, je nutno zvážit klasifikaci větou R 43.
Pro identifikaci látek vyvolávajících imunologickou kontaktní kopřivku není znám vhodný model u zvířat. Z tohoto důvodu bude klasifikace obvykle založena na důkazech u člověka, které budou obdobné, jako jsou u senzibilizace kůže (R 43).
3.2.8 Další vlastnosti nebezpečné pro zdraví
Látkám a směsím klasifikovaným podle výše uvedených bodů 2.1.1 až 3.2.7 nebo podle níže uvedených bodů 4 a 5 se přiřazují další R-věty na základě následujících kritérií (založeno na zkušenostech získaných při sestavování seznamu).
R 29 Uvolňuje toxický plyn při styku s vodou
Pro látky a směsi, které při styku s vodou nebo vlhkým vzduchem uvolňují vysoce toxické nebo toxické plyny v potenciálně nebezpečných množstvích, např. fosfid hliníku, sulfid fosforečný.
R 31 Uvolňuje toxický plyn při styku s kyselinami
Pro látky a směsi, které reagují s kyselinami za vývoje toxických plynů v nebezpečných množstvích; např. chlornan sodný, polysulfid barnatý. Pro látky používané spotřebitelem je vhodnější používat větu S 50 (Nesměšujte s ....(specifikuje výrobce/dovozce/následný uživatel)).
R 32 Uvolňuje vysoce toxický plyn při styku s kyselinami
Pro látky a směsi, které reagují s kyselinami za uvolňování vysoce toxických plynů v nebezpečných množstvích; např. soli kyanovodíku, azid sodný. Pro látky používané spotřebitelem je vhodnější používat větu S 50 (Nesměšujte s....(specifikuje výrobce/dovozce/následný uživatel)).
R 33 Nebezpečí kumulativních účinků
Pro látky a směsi, u nichž je pravděpodobná kumulace v lidském těle a mohou vyvolat určité obavy, ale nelze pro ně dostatečně zdůvodnit použití věty R 48.
Poznámky k použití této R-věty jsou uvedeny v bodě 4.1.3.3 pro látky a v příloze č. 3 bodě 3 této vyhlášky pro směsi.
R 64 Může poškodit kojené dítě
Pro látky a směsi, které absorbují matky a které mohou mít vliv na laktaci, nebo které mohou být přítomny (včetně metabolitů) v mateřském mléce v množství dostatečném k tomu, aby vyvolalo obavy o zdraví kojeného dítěte. Informace o použití této R-věty jsou uvedeny v bodě 4.1.3.3 pro látky a v příloze č. 3 bodě 4 této vyhlášky pro směsi.
R 66 Opakovaná expozice může způsobit vysušení nebo popraskání kůže
Pro látky a směsi, které mohou vyvolat obavy v důsledku vysušení, odlupování nebo popraskání kůže, které však nesplňují kritéria pro použití věty R38, na základě:
- praktických pozorování po obvyklém zacházení a používání, nebo
- odpovídajících důkazů týkajících se jejich předvídaných účinků na kůži. Informace o použití této R-věty jsou uvedeny rovněž v bodech 1.1 a 1.2.
R 67 Vdechování par může způsobit ospalost a závratě
Pro těkavé látky a směsi obsahující tyto látky, které při vdechování vyvolávají zřetelné příznaky deprese centrálního nervového systému (CNS), a které již nejsou klasifikovány z hlediska akutní toxicity při vdechování (R20, R23, R 26, R 68/20, R 39/23 nebo R 39/26).
Lze použít následující důkazy:
a) údaje ze studií na zvířatech ukazující zřetelné příznaky deprese CNS, jako jsou narkotické účinky, apatie, špatná koordinace (včetně ztráty reflexu rovnováhy) a porucha hybnosti buď:
- při koncentracích/expozičních dobách nepřekračujících 20 mg.l-1/4 hod., nebo
- je-li poměr účinné koncentrace ke koncentraci nasycených par při 20 °C ≤ 1/10 při expozici ≤ 4 hod.;
b) praktické zkušenosti u člověka (např. narkóza, ospalost, snížená pozornost, ztráta reflexů, špatná koordinace, závratě) z dobře dokumentovaných záznamů za srovnatelných podmínek expozice k výše uvedeným účinkům na zvířatech.
Informace o použití této R-věty jsou uvedeny rovněž v bodech 1.1 a 1.2.
Informace o použití dalších doplňkových R-vět je uvedena v bodě 2.1.6.
4. KLASIFIKACE NA ZÁKLADĚ SPECIFICKÝCH ÚČINKŮ NA ZDRAVÍ
4.1 Kritéria pro klasifikaci, označení nebezpečnosti a volbu standardních vět označujících specifickou rizikovost
4.1.1 Karcinogenní látky (karcinogeny)
4.1.1.1 Pro účely klasifikace a označování se tyto látky dělí do tří kategorií:
Kategorie 1
Látky, o nichž je známo, že jsou karcinogenní pro člověka. Existuje průkazná souvislost mezi expozicí člověka látce a vznikem rakoviny.
Kategorie 2
Látky na něž je třeba pohlížet jako by byly karcinogenní pro člověka. Existují dostatečné důkazy poskytující závažný předpoklad, že expozice člověka látce může mít za následek vznik rakoviny, obvykle na základě:
- příslušných dlouhodobých studií na zvířatech,
- jiných závažných informací. Kategorie 3
Látky, které mohou u lidí vyvolat obavy vzhledem k možným karcinogenním účinkům, u kterých však dostupné informace nejsou dostačující pro uspokojivé posouzení karcinogenity. Existují některé důkazy z příslušných studií na zvířatech, avšak tyto důkazy nejsou dostačující pro zařazení látky do kategorie 2.
4.1.1.2 Použití výstražných symbolů a R-vět
Kategorie 1 a 2
Látkám klasifikovaným jako karcinogennní kategorie 1 a 2 se přiřazuje výstražný symbol „T“ a věta R 45.
R 45 Může vyvolat rakovinu
Látkám a směsím, které však představují nebezpečí rakoviny pouze při vdechování, např. jako prach, páry nebo dýmy (jiné způsoby expozice, např. při požití nebo při styku s kůží žádné nebezpečí rakoviny nepředstavují), se přiřazuje výstražný symbol „T“ a věta R 49.
R 49 Může vyvolat rakovinu při vdechování Kategorie 3
Látkám klasifikovaným jako karcinogenní kategorie 3 se přiřazuje výstražný symbol „Xn“ a věta R40.
R 40 Podezření na karcinogenní účinky
Výstražné symboly přiřazené podle tohoto bodu se na obalu nebo na štítku uvedou bez slovního vyjádření nebezpečnosti.
4.1.1.3 Kategorizace karcinogenních látek
Zařazení látky do kategorie 1 se provádí na základě epidemiologických údajů; zařazení do kategorií 2 a 3 je založeno především na pokusech na zvířatech.
Pro klasifikaci látky jako karcinogenní kategorie 2 je zapotřebí buď pozitivních výsledků u dvou živočišných druhů, nebo zcela pozitivní důkazy u jednoho živočišného druhu, společně s doplňujícími důkazy, jako jsou údaje o genotoxicitě, metabolické nebo biochemické studie, vznik benigních nádorů, strukturní podobnost s jinými známými karcinogeny nebo údaje z epidemiologických studií svědčící o spojitosti.
Kategorie 3 se dělí na 2 subkategorie:
a) látky, které jsou dobře prozkoumány, ale u nichž důkazy o vyvolání nádoru nejsou postačující pro zařazení do kategorie 2. Neočekává se, že by další pokusy poskytly další informace vztahující se ke klasifikaci;
b) látky, které nejsou dostatečně prozkoumány. Dostupné údaje nejsou postačující, ale jsou znepokojující pro člověka. Tato klasifikace je dočasná; před provedením konečného rozhodnutí je zapotřebí provést další pokusy.
Pro rozlišení mezi kategoriemi 2 a 3 slouží níže uvedené skutečnosti, které snižují význam pokusného vyvolání nádoru se zřetelem k možné expozici člověka. Tyto skutečnosti, zejména v kombinaci, by ve většině případů vedly k zařazení do kategorie 3, i když byly nádory vyvolány u zvířat:
- karcinogenní účinky pouze při velmi vysokých dávkách přesahujících „nejvyšší tolerovanou dávku“ (MTD). Nejvyšší tolerovaná dávka je charakterizována toxickými účinky, které, i když ještě nezkracují délku života, jsou doprovázeny fyzickými změnami, jako je přibližně 10%-ní zpomalení váhového přírůstku,
- výskyt nádorů, zejména při vysokých dávkách, pouze v některých orgánech určitých druhů, známých svou náchylností k vysoké spontánní tvorbě nádoru,
- výskyt nádorů pouze v místě aplikace u velmi citlivých testovacích systémů (např. i.p. nebo s.c. aplikace určitých lokálně účinných látek), i když konkrétní výskyt v cílovém orgánu neodpovídá možnému výskytu u člověka,
- chybějící genotoxicita u krátkodobých zkoušek in vivo a in vitro,
- existence sekundárního mechanismu působení při překročení prahu nad určitou hladinu dávky (např. hormonální účinky na cílové orgány nebo na mechanismus fyziologické regulace, chronická stimulace tvorby buněk),
- existence mechanismu vzniku nádoru, specifického danému druhu (např. specifickými metabolickými cestami), bezvýznamného pro člověka.
Pro rozlišení mezi kategorií 3 a neklasifikací jsou důležité důkazy, které vylučují obavy z možného vlivu na člověka:
- látku nelze zařadit do žádné z kategorií, pokud je dokonale znám mechanismus experimentální tvorby nádoru a existuje dostatečný důkaz, že tento proces nelze extrapolovat na člověka,
- pokud jsou dostupné pouze údaje o nádorech jater u určitých senzitivních druhů myší, bez jakýchkoliv dalších dodatečných důkazů, nelze látku zařadit do žádné z těchto kategorií,
- zvláštní pozornost je nutno věnovat případům, kdy jsou k dispozici údaje o nádorech, týkající se pouze výskytu novotvarů na určitých místech a u určitých druhů, u nichž je dobře známo, že k němu dochází spontánně s vysokým výskytem.
4.1.2 Mutagenní látky (mutageny)
4.1.2.1 Pro účely klasifikace a označování se tyto látky dělí do tří kategorií:
Kategorie 1
Látky, o nichž je známo, že jsou mutagenní pro člověka.
Existují dostatečné důkazy pro vytvoření příčinného vztahu mezi expozicí člověka látce a poškozením dědičných vlastností.
Kategorie 2
Látky, na něž je třeba pohlížet, jako by byly mutagenní pro člověka.
Existují dostatečné důkazy, které do značné míry umožňují předpokládat, že expozice člověka této látce může mít za následek poškození dědičných vlastností, zpravidla na základě:
- příslušných studií na zvířatech,
- jiných závažných informací. Kategorie 3
Látky, které mohou vyvolat u člověka obavy vzhledem k možným mutagenním účinkům. Existuje důkaz z příslušných studií mutagenity, není však dostatečný pro zařazení látky do kategorie 2.
4.1.2.2Použití výstražných symbolů a R-vět
Kategorie 1 a 2
Látkám klasifikovaným jako mutagenní kategorie 1 nebo 2 se přiřazuje výstražný symbol „T“ a věta R 46.
R 46 Může vyvolat poškození dědičných vlastností
Kategorie 3
Látkám klasifikovaným jako mutagenní kategorie 3 se přiřazuje výstražný symbol „Xn“avětaR68.
R 68 Možné nebezpečí nevratných účinků
Výstražné symboly přiřazené podle tohoto bodu se na obalu nebo štítku uvedou bez slovního vyjádření nebezpečnosti.
4.1.2.3 Kategorizace mutagenních látek Definice pojmů
Mutace je trvalá změna množství nebo struktury genetického materiálu v organismu, jež má za následek změnu fenotypových znaků organismu. Alterace mohou zahrnovat jednotlivý gen, blok genů, nebo celý chromosom. Účinky zahrnující jednotlivé geny mohou být důsledkem změn na jednotlivých bázích DNA (bodové mutace), nebo rozsáhlých změn, včetně vymazání, v rámci genu. Účinky na celé chromosomy mohou zahrnovat změny struktury nebo změny počtu. Mutace zárodečných buněk u pohlavně reprodukujících organismů mohou být přenášeny na potomstvo. Mutagen je činitel, který způsobuje zvýšený výskyt mutací.
Látky jsou klasifikovány jako mutageny se specifickým odkazem na poškození dědičných vlastností. Typ výsledků vedoucí k zařazení látek do kategorie 3: „vyvolání geneticky závažných účinků v somatických buňkách“ se považuje za upozornění na možný karcinogenní účinek.
Kategorie 1
Látky se zařazují do kategorie 1 na základě pozitivních důkazů z epidemiologických studií. Příklady těchto látek nejsou v současné době známé. Je známo, že je extrémně obtížné získat spolehlivé informace ze studií výskytu mutací v lidské populaci nebo informace o možném nárůstu jejich četnosti.
Kategorie 2
Látky se zařazují do kategorie 2 na základě pozitivních výsledků zkoušek, vykazujících a) mutagenní účinky, nebo b) jiné buněčné interakce vztahující se k mutagenitě v zárodečných buňkách savců in vivo, nebo mutagenní účinky v somatických buňkách savců in vivo v kombinaci se zřejmým důkazem, že látka nebo odpovídající metabolit zasahují zárodečné buňky.
Pro zařazení do kategorie 2 se používají následující metody:
a) Zkoušky in vivo mutagenity v zárodečných buňkách:
- zkouška mutace ve specifickém lokusu,
- zkouška na přenosné translokace,
- zkouška na dominantní letální mutace.
Tyto zkoušky skutečně prokazují postižení plodu nebo vadu u vyvíjejícího se embrya.
b) Zkoušky in vivo ukazující závažnou interakci se zárodečnými buňkami (obvykle DNA)
- zkouška na abnormality chromosomů, při detekci cytogenetickými analýzami, včetně aneuploidie, způsobené nesprávnou segregací chromosomů,
- zkouška na výměnu sesterských chromatid (SCE),
- zkouška neplánované syntézy DNA (UDS),
- zkouška (kovalentní) vazby mutagenů na DNA zárodečné buňky,
- zkoušení jiných druhů poškození DNA.
Tyto zkoušky poskytují důkazy nepřímé povahy. Pozitivní výsledky těchto zkoušek by měly být podloženy pozitivními výsledky in vivo zkoušek mutagenity somatických buněk u savců nebo u lidí (podle kategorie 3, metody uvedené u kategorie 3, písm. a)).
c) Zkoušky in vivo ukazující mutagenní účinky na somatické buňky savců (viz kategorie 3, písm. a)), v kombinaci s toxikokinetickými metodami, nebo jinými metodami, schopnými prokázat, že látka nebo její metabolit zasahují zárodečné buňky.
U zkoušek podle odstavců b) a c) lze považovat pozitivní výsledky zkoušky „host-mediated assays“ přímo použitelného předpisu Evropské unie6), nebo prokázání jednoznačných účinků in vitro zkoušek, za podpůrný důkaz.
Kategorie 3
Látky se zařazují do kategorie 3 na základě pozitivních výsledků zkoušek vykazujících a) mutagenní účinky, nebo b) jiné buněčné interakce vztahující se k mutagenitě u somatických buněk savců in vivo. Zejména buněčné interakce by měly být podloženy pozitivními výsledky z in vitro zkoušek mutagenity.
Pro účinky na somatické buňky in vivo se používají tyto metody:
a) Zkoušky mutagenity v somatických buňkách in vivo
- mikronukleus test kostní dřeně nebo analýzy metafáze,
- analýzy metafáze periferních lymfocytů,
- spot test u myší.
b) In vivo zkoušky interakce s DNA somatických buněk
- zkouška na SCE v somatických buňkách,
- zkouška na UDS v somatických buňkách,
- zkouška na (kovalentní) vazbu mutagenu na DNA somatických buněk,
- zkouška na poškození DNA, např. alkalickou elucí, v somatických buňkách.
Látky vykazující pozitivní výsledky pouze u jednoho nebo více zkoušek in vitro mutagenity se obvykle neklasifikují. V těchto případech jsou vyžadovány další in vivo zkoušky. Ve výjimečných případech, vykazuje-li látka výrazné reakce v několika in vitro zkouškách a nejsou-li k dispozici odpovídající údaje z in vivo zkoušek, ale látka má strukturní podobnost se známými mutageny nebo karcinogeny, je nutno zvážit zařazení látky do kategorie 3.
4.1.3 Látky toxické pro reprodukci
4.1.3.1 Pro účely klasifikace a označování se tyto látky dělí do tří kategorií:
Kategorie 1
Látky, o nichž je známo, že poškozují fertilitu člověka
Existují dostatečné důkazy pro stanovení příčinné souvislosti mezi expozicí člověka látce a poškozením fertility.
Látky, o nichž je známo, že jsou příčinou vývojové toxicity u člověka
Existují dostatečné důkazy pro stanovení příčinné souvislosti mezi expozicí člověka látce a následnými účinky vývojové toxicity u potomstva.
Kategorie 2
Látky, které je nutno považovat za látky poškozující fertilitu u člověka
Existují dostatečné důkazy, že expozice člověka látce může mít za následek poškození fertility na základě:
- jasných důkazů ze studií poškození fertility u zvířat při nepřítomnosti toxických účinků, nebo důkaz o poškození fertility, ke kterému dochází účinkem stejných dávek jako u jiných toxických účinků, které však nejsou sekundárním nespecifickým účinkem jiných toxických účinků,
- jiných závažných informací.
Látky, které je nutno považovat za látky vyvolávající vývojovou toxicitu u člověka
Existují dostatečné důkazy, že expozice člověka látce může mít za následek vývojovou toxicitu, obvykle na základě:
- jasných výsledků příslušných studií na zvířatech, kdy byly pozorovány účinky, aniž byla pozorována zřetelná toxicita u matky, nebo při přibližně stejných dávkách jako u jiných toxických účinků, které však nejsou vedlejším nespecifickým důsledkem těchto toxických účinků,
- jiných závažných informací.
Kategorie 3
Látky, které vyvolávají obavy z poškození fertility člověka Obvykle na základě:
- výsledků příslušných studií na zvířatech, které poskytují dostatečné důkazy pro vážné podezření poškození fertility, aniž by byly pozorovány zřetelné toxické účinky, nebo důkaz o poškozené plodnosti, při přibližně stejných dávkách jako u jiných toxických účinků, které však nejsou vedlejším nespecifickým důsledkem těchto toxických účinků, avšak důkazy nejsou dostatečné pro zařazení do kategorie 2;
- jiných relevantních informací.
Látky, které vyvolávají obavy z možného poškození vývoje plodu Obvykle na základě:
- výsledků příslušných studií na zvířatech, které poskytují dostatečné důkazy pro vážné podezření poškození vývoje plodu, aniž by byla pozorována zřetelná toxicita u matky, při přibližně stejných dávkách jako u jiných toxických účinků, které však nejsou vedlejším nespecifickým důsledkem těchto toxických účinků, avšak důkazy nejsou dostatečné pro zařazení do kategorie 2;
- jiných relevantních informací. 4.1.3.2 Použití výstražných symbolů a R-vět
Kategorie 1
Pro látky, které poškozují fertilitu u člověka
Látkám klasifikovaným jako toxické pro reprodukci kategorie 1 se přiřazuje výstražný symbol „T“ a věta R 60
R 60 Může poškodit reprodukční schopnost
Pro látky, které způsobují vývojovou toxicitu
Látkám klasifikovaným jako toxické pro reprodukci kategorie 1 se přiřazuje výstražný symbol „T“ a věta R 61
R 61 Může poškodit plod v těle matky
Kategorie 2
Pro látky, které je nutno považovat za látky poškozující fertilitu člověka
Látkám klasifikovaným jako toxické pro reprodukci kategorie 2 se přiřazuje výstražný symbol „T“ a věta R 60
R 60 Může poškodit reprodukční schopnost
Pro látky, které je nutno považovat za látky způsobující vývojovou toxicitu člověka
Látkám klasifikovaným jako toxické pro reprodukci kategorie 2 se přiřazuje výstražný symbol „T“ a věta R 61
R 61 Může poškodit plod v těle matky
Kategorie 3
Pro látky, které vyvolávají obavy z možných účinků na fertilitu člověka
Látkám klasifikovaným jako toxické pro reprodukci kategorie 3 se přiřazuje výstražný symbol „Xn“ a věta R 62
R 62 Možné nebezpečí poškození reprodukční schopnosti
Pro látky, které vyvolávají obavy z možných účinků vývojové toxicity
Látkám klasifikovaným jako toxické pro reprodukci kategorie 3 se přiřazuje výstražný symbol „Xn“ a věta R 63
R 63 Možné nebezpečí poškození plodu v těle matky
Výstražné symboly přiřazené podle tohoto bodu se na obalu nebo štítku uvedou bez slovního vyjádření nebezpečnosti.
4.1.3.3 Kategorizace látek toxických pro reprodukci
Reprodukční toxicita zahrnuje jak poškození mužské a ženské reprodukční funkce nebo kapacity (fertility), tak vznik nedědičných škodlivých účinků na potomstvo (vývojová toxicita). Dělí se na dvě hlavní skupiny:
1. účinky na mužskou nebo ženskou reprodukční schopnost (fertilitu)
Účinky na mužskou nebo ženskou reprodukční schopnost zahrnují nepříznivé účinky na libido, sexuální chování, veškeré aspekty tvorby a vývoje spermií nebo vajíčka, nebo vliv na hormonální aktivitu a fyziologickou odezvu, které by mohly interferovat s rozmnožovací kapacitou, samotným oplodněním nebo vývojem oplodněného vajíčka, včetně jeho implantace.
2. vývojová toxicita
Vývojová toxicita plodu se chápe v co nejširším smyslu, aby zahrnula všechny účinky, které mohou zasahovat do normálního vývoje jak před narozením, tak po narození. Zahrnuje účinky vyvolané nebo projevené prenatálně a rovněž účinky projevené postnatálně. Zahrnuje toxické účinky na embryo nebo plod, jako je snížená tělesná hmotnost, retardace růstu a vývoje, toxický účinek na orgány, úmrtí, potrat, teratogenní účinky, funkční vady, peri- a postnatální vady a poškozený postnatální duševní nebo fyzický vývoj, až včetně normálního pubertálního vývoje.
Klasifikace látek jako toxických pro reprodukci je určena k použití u látek, které mají hlavní nebo specifické vlastnosti, které vyvolávají tyto toxické účinky. Látky se neklasifikují jako toxické pro reprodukci, jsou-li tyto účinky způsobeny výhradně jako nespecifický sekundární důsledek jiných toxických účinků. Nejvíce se to týká těch látek, které jsou toxické pro reprodukci při takových hladinách expozice, které nevyvolávají jiné příznaky toxicity.
Zařazení látky do kategorie 1 z hlediska účinků na fertilitu nebo z hlediska vývojové toxicity se provádí na základě epidemiologických údajů. Zařazení do kategorie 2 nebo 3 se provádí především na základě údajů získaných na zvířatech. Údaje ze studií in vitro nebo ze studií na ptačích vejcích se považují za „podpůrné důkazy“ a pouze výjimečně by mohly vést ke klasifikaci při absenci údajů in vivo.
Stejně jako u většiny jiných druhů toxických účinků se u látek vykazujících toxicitu pro reprodukci předpokládá, že mají prahovou hodnotu, pod níž by se neměly nepříznivé účinky projevit. I při prokázání zřetelných účinků u studií na zvířatech mohou být pochybnosti o jejich významnosti pro člověka z hlediska podaných dávek, například když se účinky projevily pouze při vysokých dávkách, nebo když jsou značné rozdíly v toxikokinetice, nebo není-li vhodný způsob aplikace. Z těchto nebo obdobných důvodů může být oprávněná klasifikace látky jako kategorie 3, nebo se neklasifikuje vůbec.
Pro látky s nízkou toxicitou se použije limitní test podle přímo použitelného předpisu Evropské unie6). Jestliže hladina dávky nejméně 1000 mg.kg-1 při orálním příjmu nevyvolá žádné příznaky toxicity pro reprodukci, nepovažuje se za potřebné provádění studií při jiných hladinách dávek. Jsou-li k dispozici údaje ze studií prováděných s vyššími hladinami dávek, než je výše uvedená limitní dávka, musí být tyto údaje vyhodnoceny společně s dalšími příslušnými údaji. Za normálních okolností se předpokládá, že účinky pozorované pouze při dávkách přesahujících limitní dávku nevedou nezbytně ke klasifikaci „toxický pro reprodukci“.
Účinky na reprodukční schopnost (fertilitu)
Pro klasifikaci látky jako kategorie 2 z důvodu poškození fertility (plodnosti) je zapotřebí zřetelný důkaz u jednoho druhu zvířat s podpůrným důkazem o mechanismu působení nebo místě působení, nebo o chemické podobnosti se známými látkami poškozujícími fertilitu nebo jiné informace získané u člověka, které vedou k závěru, že účinky budou pravděpodobně pozorovány u člověka. V případě, že existují tyto studie pouze u jednoho druhu bez dalších odpovídajících podpůrných důkazů, může se látka klasifikovat jako kategorie 3.
Poškození fertility se může vyskytnout jako nespecifický průvodní jev závažné celkové toxicity nebo značné podvýživy. Zařazení látky do kategorie 2 lze provést pouze v případě, že existuje určitý stupeň specifické toxicity pro reprodukční systém. Pokud bylo poškození fertility u studií na zvířatech způsobeno špatným pářením, pak pro klasifikaci látky jako kategorie 2 je nezbytné mít důkaz o mechanismu působení, aby bylo možno interpretovat, zda je pravděpodobné, že nepříznivý účinek, jako je změna charakteru uvolňování hormonů, nastane u člověka.
Vývojová toxicita (fetální toxicita)
Pro klasifikaci jako kategorie 2 je nutný zřejmý důkaz o nepříznivých účincích v dobře provedených studiích na jednom nebo více druzích. Protože nepříznivé účinky v březosti nebo po porodu se mohou vyskytnout jako vedlejší důsledek toxicity pro matku, sníženého příjmu potravy nebo vody, stresů matky, nedostatku mateřské péče, určitých nedostatků ve skladbě potravy, nedostatečné péče o chov, přidružených infekcí atd., je důležité, aby se tyto pozorované účinky v dobře provedených studiích vyskytly a při hladinách dávek, které nejsou spojeny se značnou toxicitou pro matku. Důležitá je také cesta expozice. Zejména intraperitoneální injekce dráždivého materiálu může mít za následek místní poškození dělohy a jejího obsahu, takže výsledky těchto studií je třeba interpretovat opatrně a samy o sobě nevedou obvykle ke klasifikaci.
Klasifikace jako kategorie 3 je založena na obdobných kritériích jako u kategorie 2, ale může být použita tam, kde experimentální plán má nedostatky, v jejichž důsledku jsou výsledky méně přesvědčivé, nebo kdy nelze vyloučit možnost, že účinky mohou být způsobeny nespecifickými vlivy, jako je celková toxicita.
Obecně se látky klasifikují jako kategorie 3 nebo se neklasifikují vůbec, když zjištěnými účinky jsou pouze malé změny ve výskytu spontánních vad, malé změny v rozsahu běžných odchylek pozorovaných při hodnocení kostry, nebo malé rozdíly při hodnocení postnatálního vývoje.
Účinky v průběhu laktace
Látky, které jsou klasifikovány jako toxické pro reprodukci, a které také vyvolávají obavy z hlediska jejich účinků na laktaci, je nutno označit také větou R 64 (viz kritéria uvedená v bodě 3.2.8).
Pro účely klasifikace se za „toxické pro reprodukci“ nepovažují toxické účinky na potomstvo, které vyplývají pouze z expozice mateřskému mléku, nebo toxické účinky plynoucí z přímé expozice dítěte, pokud tyto účinky nemají za následek poškozený vývoj potomka.
Látky, které nejsou klasifikovány jako toxické pro reprodukci, ale vyvolávají obavy z toxicity přenesené na dítě v průběhu laktace, je nutno označit větou R 64 (viz kritéria uvedená v bodě 3.2.8). Tato R-věta je vhodná také pro látky, které ovlivňují množství nebo kvalitu mléka.
Věta R 64 se přiřazuje na základě:
a) toxikokinetických studií, které prokáží pravděpodobnost, že by látka mohla být přítomna v mateřském mléce v potenciálně toxických hladinách, nebo
b) výsledků jednogeneračních nebo dvougeneračních studií na zvířatech, které prokáží nepříznivé účinky na potomka, způsobené přenosem látky do mateřského mléka, nebo
c) důkazů u člověka, které svědčí o nebezpečí pro děti v průběhu kojení.
Látky, o nichž je známo, že se kumulují v organismu, a které se následně mohou v průběhu laktace uvolňovat do mléka, lze označit větami R 33 a R 64.
4.2 Postup klasifikace směsi z hlediska specifických účinků na zdraví
Jestliže směs obsahuje jednu nebo více látek klasifikovaných podle výše uvedených kritérií, potom se klasifikuje podle kritérií uvedených v příloze č. 2 části první oddílu A bodech 7 až 9 a v oddílu B bodu 6 této vyhlášky. Koncentrační limity jsou uvedeny buď v seznamu nebo, pokud látka nebo látky nejsou uvedeny v seznamu, nebo jsou zde uvedeny bez koncentračních limitů, jsou tyto uvedeny v příloze č. 2 části první oddílu B bod 6 této vyhlášky.
5. KLASIFIKACE NA ZÁKLADĚ ÚČINKŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
5.1 Obecné postupy
Kritéria pro klasifikaci na základě účinků na životní prostředí vyplývají ze zkušebních metod stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie6), pokud jsou tam uvedeny. Zkušebních metod požadovaných pro technickou dokumentaci podle příloh VII a VIII přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek5) je omezený počet a z nich odvozené informace mohou být pro řádnou klasifikaci nedostatečné. Klasifikace může vyžadovat další údaje vyplývající z přílohy IX nebo X přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek5) nebo jiné rovnocenné studie. Kromě toho může být klasifikace předmětem zkoumání na základě dalších nových údajů.
Pro účely klasifikace a označování se tyto látky a směsi dělí do dvou skupin na základě akutních nebo dlouhodobých účinků ve vodních systémech, nebo jejich akutních nebo dlouhodobých účinků v ostatních systémech.
5.1.1 Klasifikace látek se obvykle provádí na základě experimentálních údajů o akutní toxicitě ve vodě, rozkladu a log Pow (nebo BCF, je-li k dispozici).
5.1.2 Klasifikace směsí se obvykle provádí na základě konvenční výpočtové metody uvedené v příloze č. 2 části druhé této vyhlášky. V tomto případě je klasifikace založena na jednotlivých koncentračních limitech, uvedených:
- v seznamu, nebo
- v příloze č. 2 části druhé oddílu B této vyhlášky, pokud látka nebo látky nejsou uvedeny v seznamu, nebo jsou tam uvedeny bez koncentračních limitů.
5.1.3 Obvykle se klasifikace směsi provádí konvenční výpočtovou metodou. Pro akutní toxicitu ve vodním prostředí je někdy vhodné provést zkoušky se směsí. Výsledky těchto zkoušek směsi mohou pouze modifikovat klasifikaci, která byla získána konvenční výpočtovou metodou. Zkoušky musí být ve shodě s kritérii uvedenými v přímo použitelném předpisu Evropské unie6) provedeny na všech třech druzích zvířat (řasy, dafnie a ryby), pokud nebyla směsi přiřazena klasifikace nejvyššího nebezpečí akutní toxicity ve vodním prostředí na základě zkoušení na jednom druhu, nebo pokud byl výsledek zkoušení znám již před nabytím účinnosti této vyhlášky.
5.2 Kritéria pro klasifikaci, označení nebezpečnosti a volbu standardních vět označujících specifickou rizikovost
Kritéria pro klasifikaci látek uvedená v bodě 5.2.1 se vztahují také na směsi, které byly zkoušené podle bodu 5.1.3.
5.2.1 Vodní prostředí
5.2.1.1 Látky se klasifikují jako nebezpečné pro životní prostředí a přiřadí se jim výstražný symbol „N“ a R-věty podle následujících kritérií:
R 50 Vysoce toxický pro vodní organismy
a
R 53 Může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí
Akutní toxicita: LC50 (96 hod., ryby) ≤ 1 mg.l-1, nebo
EC50 (48 hod., dafnie) ≤ 1 mg.l-1, nebo
IC50 (72 hod., řasy) ≤ 1 mg.l-1,
a
látka není snadno rozložitelná, nebo
log Pow ≥ 3,0 (pokud není experimentálně stanoveno BCF ≤ 100);
Poznámka:
log Pow= logaritmus rozdělovacího koeficientu oktanol/voda
BCF = biokoncentrační faktor
R 50 Vysoce toxický pro vodní organismy
Akutní toxicita: LC50 (96 hod., ryby) ≤ 1 mg.l-1, nebo
EC50 (48 hod., dafnie) ≤ 1 mg.l-1, nebo
IC50 (72 hod., řasy) ≤ 1 mg.l-1,
R 51 Toxický pro vodní organismy
a
R 53 Může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí
Akutní toxicita:
LC50 (96 hod., ryby) 1 mg.l-1 < LC50 ≤ 10 mg.l-1, nebo
EC50 (48 hod., dafnie) 1 mg.l-1 < EC50 ≤ 10 mg.l-1, nebo
IC50 (72 hod., řasy) 1 mg.l-1 < IC50 ≤ 10 mg.l-1,
a
látka není snadno rozložitelná, nebo
log Pow ≥ 3,0 (pokud není experimentálně stanoveno BCF ≤ 100).
5.2.1.2 Látky se klasifikují jako nebezpečné pro životní prostředí a přiřadí se jim R-věty podle následujících kritérií:
R 52 Škodlivý pro vodní organismy
a
R 53 Může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí
Akutní toxicita:
LC50 (96 hod., ryby) 10 mg.l-1 < LC50 ≤ 100 mg.l-1, nebo
EC50 (48 hod., dafnie) 10 mg.l-1 < EC50 ≤ 100 mg.l-1, nebo
IC50 (72 hod., řasy) 10 mg.l-1 < IC50 ≤ 100 mg.l-1,
a
látka není snadno rozložitelná.
Toto kritérium se používá v případech, kdy neexistují dostatečné vědecké důkazy o rozložitelnosti nebo toxicitě, které by prokázaly, že látka ani rozkladné produkty nevytvoří potenciální dlouhodobé nebo pozdější nebezpečí pro vodní prostředí. Takové další vědecké důkazy se poskytnou na základě studií požadovaných podle přílohy IX přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek5) nebo na základě rovnocenných studií a zpravidla zahrnují:
1) prokázanou schopnost rychlé rozložitelnosti ve vodním prostředí,
2) nepřítomnost účinků chronické toxicity při koncentraci 1,0 mg.l-1, např. není-li pozorován žádný účinek při koncentraci vyšší než 1,0 mg.l-1 při studii dlouhodobé toxicity na rybách nebo dafniích.
R 52 Škodlivý pro vodní organismy
Látky, které nesplňují výše uvedená kritéria, přesto však mohou na základě dostupných důkazů týkajících se toxicity, představovat nebezpečí pro strukturu nebo funkci vodních ekosystémů.
R 53 Může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí
Látky, které nesplňují výše uvedená kritéria, které však přesto mohou na základě dostupných důkazů týkajících se jejich stálosti, schopnosti kumulace a dále na základě předpovídaného nebo pozorovaného chování v životním prostředí představovat dlouhodobé nebo opožděné nebezpečí pro strukturu nebo funkci vodních ekosystémů.
Například na látky špatně rozpustné ve vodě, tj. látky s rozpustností menší než 1 mg.l-1, se vztahují tato kritéria, jestliže:
a) nejsou snadno rozložitelné a
b) log Pow ≥ 3,0 (pokud není experimentálně stanoveno BCF ≤ 100).
Toto kritérium se používá pro látky, pokud neexistují další vědecké důkazy o rozložitelnosti nebo toxicitě, které by postačovaly k poskytnutí dostatečných záruk, že ani látka, ani produkty jejího rozkladu nepředstavují dlouhodobé nebo pozdější nebezpečí pro vodní prostředí.
Tyto další vědecké důkazy je obvykle zapotřebí založit na studiích požadovaných podle příloh IX a X přímo použitelného předpisu Evropské unie5) a mohou zahrnovat:
1) prokázaný potenciál rychlého odbourávání ve vodním prostředí,
2) nepřítomnost účinků chronické toxicity při mezní rozpustnosti, např. není pozorován vliv koncentrace větší než je limit rozpustnosti stanovený dlouhodobou zkouškou toxicity na rybách nebo dafniích.
5.2.1.3 Stanovení IC50 pro řasy a stanovení rozložitelnosti
1. Jestliže v případě silně zabarvených látek lze prokázat, že růst řas je inhibován výhradně v důsledku snížení intenzity světla, pak IC50, 72 hod. pro řasy nelze použít jako základ pro klasifikaci.
2. Látky jsou považovány za snadno rozložitelné, jestliže platí následující kritéria:
a) při 28-denních studiích biologického rozkladu bylo dosaženo následujících hladin rozkladu:
- u zkoušek založených na rozpuštěném organickém uhlíku: 70 %,
- u zkoušek založených na spotřebě kyslíku nebo tvorbě oxidu uhličitého: 60 % teoretického maxima.
Těchto hladin biologické rozložitelnosti musí být dosaženo do 10 dnů od začátku rozkladu, kdy se za začátek rozkladu bere čas, kdy bylo rozloženo 10% látky, nebo
b) v případech, kdy jsou k dispozici pouze údaje CHSK a BSK5, jestliže poměr BSK5/CHSK je větší nebo roven 0,5; nebo
c) je-li k dispozici jiný vědecký důkaz, že látku lze do 28 dnů rozložit (biologicky nebo nebiologicky) ve vodním prostředí z více než 70 %.
5.2.2 Ostatní prostředí
5.2.2.1 Látky a směsi se klasifikují jako nebezpečné pro životní prostředí a přiřadí se jim výstražný symbol „N“ a R-věty na základě níže uvedeného obecného kritéria:
R 54 Toxický pro rostliny
R 55 Toxický pro živočichy
R 56 Toxický pro půdní organismy
R 57 Toxický pro včely
R 58 Může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky v životním prostředí
Látky a směsi, které na základě dostupných důkazů o jejich toxicitě, stálosti, kumulativní schopnosti a předvídanému nebo pozorovanému vlivu a chování v životním prostředí mohou představovat okamžité, dlouhodobé nebo opožděné nebezpečí pro strukturu nebo funkci přírodních ekosystémů, vyjma nebezpečí uvedeného v bodě 5.2.1.
5.2.2.2 Látky a směsi se klasifikují jako nebezpečné pro životní prostředí a přiřadí se jim výstražný symbol „N“ a R-věta na základě těchto kritérií:
R 59 Nebezpečný pro ozonovou vrstvu
Látky, které na základě dostupných důkazů o jejich vlastnostech a předvídanému nebo pozorovanému osudu a chování v životním prostředí mohou představovat nebezpečí pro strukturu nebo funkci stratosférické ozonové vrstvy. Do této skupiny náleží látky poškozující ozonovou vrstvu, uvedené v příloze I přímo použitelného předpisu Evropské unie9).
Směsi se klasifikují konvenční výpočtovou metodou uvedenou v příloze č. 2 části druhé oddílu A a B této vyhlášky.
5.3 Poznámka
I když se uvedená kritéria vztahují na vodní ekosystémy, je známo, že určité látky a směsi mohou simultánně nebo alternativně ovlivňovat jiné ekosystémy, jejichž složky mohou sahat od půdní mikroflóry a mikrofauny po primáty.
6. VOLBA STANDARDNÍCH POKYNŮ PRO BEZPEČNÉ ZACHÁZENÍ (S VĚT)
6.1 Úvodní poznámky
Standardní pokyny pro bezpečné zacházení (S-věty) se přiřazují nebezpečným směsím na základě níže uvedených obecných kritérií. Vedle toho jsou pro určité směsi povinné S-věty uvedené v příloze č. 7 této vyhlášky.
6.2 Standardní pokyny pro bezpečné zacházení se směsmi
S 1 Uchovávejte uzamčeně
Použití:
- vysoce toxické, toxické a žíravé směsi.
Kritéria pro použití:
- povinná pro výše uvedené směsi, pokud jsou prodávány spotřebiteli.
S 2 Uchovávejte mimo dosah dětí
Použití:
- všechny nebezpečné směsi.
Kritéria pro použití:
- povinná pro všechny nebezpečné směsi prodávané spotřebiteli, vyjma směsí klasifikovaných pouze jako nebezpečné pro životní prostředí.
S 3 Uchovávejte na chladném místě
Použití:
- organické peroxidy,
- jiné nebezpečné směsi s bodem varu ≤ 40 °C.
Kritéria pro použití:
- povinná pro organické peroxidy, pokud není použita věta S 47,
- doporučená pro jiné nebezpečné směsi s bodem varu ≤ 40°C.
S 4 Uchovávejte mimo obytné objekty
Použití:
- vysoce toxické a toxické směsi.
Kritéria pro použití:
- obvykle je omezena na vysoce toxické a toxické směsi, kde je žádoucí doplnit větu S 13; například pokud existuje nebezpečí vdechováním a směs je nutno skladovat mimo obytné objekty. Tento pokyn není určen k tomu, aby bránil správnému používání směsi v obytných objektech.
S 5 Uchovávejte pod ...... (příslušnou kapalinu specifikuje výrobce/dovozce/následný uživatel)
Použití:
- pevné směsi podléhající samo vznícení.
Kritéria pro použití:
- obvykle je omezena na speciální případy, např. sodík, draslík nebo bílý fosfor.
S 6 Uchovávejte pod (inertní plyn specifikuje výrobce/dovozce/následný uživatel)
Použití:
- nebezpečné směsi, které musí být uchovávány v inertní atmosféře.
Kritéria pro použití:
- obvykle je omezena na speciální případy, např. určité organokovové sloučeniny.
S 7 Uchovávejte obal těsně uzavřený
Použití:
- organické peroxidy,
- směsi, které mohou uvolňovat vysoce toxické, toxické, zdraví škodlivé nebo extrémně hořlavé plyny,
- směsi, které při styku s vlhkostí uvolňují extrémně hořlavé plyny,
- vysoce hořlavé pevné směsi.
Kritéria pro použití:
- povinná pro organické peroxidy,
- doporučená pro ostatní výše uvedené oblasti použití.
S 8 Uchovávejte obal suchý
Použití:
- směsi, které mohou prudce reagovat s vodou,
- směsi, které při styku s vodou uvolňují extrémně hořlavé plyny,
- směsi, které při styku s vodou uvolňují vysoce toxické nebo toxické plyny.
Kritéria pro použití:
- obvykle je omezena na výše uvedené oblasti použití, pokud je nutné posílit výstrahy dané zejména větami R 14, R 15 a větou R 29.
S 9 Uchovávejte obal na dobře větraném místě
Použití:
- těkavé směsi, které mohou uvolňovat vysoce toxické, toxické nebo zdraví škodlivé páry,
- extrémně hořlavé nebo vysoce hořlavé kapaliny a extrémně hořlavé plyny.
Kritéria pro použití:
- doporučená pro těkavé směsi, které mohou uvolňovat vysoce toxické, toxické nebo zdraví škodlivé páry,
- doporučená pro extrémně hořlavé nebo vysoce hořlavé kapaliny nebo extrémně hořlavé plyny.
S 12 Neuchovávejte obal těsně uzavřený
Použití:
- směsi, které v důsledku uvolňování plynů nebo par mohou způsobit roztrhnutí nádoby.
Kritéria pro použití:
- obvykle je omezena na speciální případy uvedené výše.
S 13 Uchovávejte odděleně od potravin, nápojů a krmiv
Použití:
- vysoce toxické, toxické a zdraví škodlivé směsi.
Kritéria pro použití:
- doporučená pro směsi, u nichž je pravděpodobné, že budou používány spotřebitelem.
S14 Uchovávejte odděleně od ..... (vzájemně se vylučující látky uvede výrobce/dovozce/následný uživatel)
Použití:
- organické peroxidy.
Kritéria pro použití:
- povinná a obvykle omezena na organické peroxidy. Může však být užitečná ve výjimečných případech, kdy nesnášenlivost látek může vyvolat specifické nebezpečí.
S 15 Chraňte před teplem
Použití:
- směsi, které se působením tepla mohou rozkládat nebo spontánně reagovat.
Kritéria pro použití:
- obvykle je omezena na speciální případy, např. monomery, nepřiřadí se však, jsou-li již použity věty R 2, R 3 anebo R 5.
S 16 Uchovávejte mimo dosah zdrojů zapálení- Zákaz kouření
Použití:
- extrémně hořlavé nebo vysoce hořlavé kapaliny a extrémně hořlavé plyny.
Kritéria pro použití:
- doporučena pro výše uvedené směsi, nepoužije se však, jsou-li již použity věty R 2, R 3 nebo R 5.
S 17 Uchovávejte mimo dosah hořlavých materiálů
Použití:
- směsi, které mohou s hořlavým materiálem vytvářet výbušné nebo samovznítitelné směsi.
Kritéria pro použití:
- vhodná pro použití ve speciálních případech, např. pro zdůraznění vět R 8 a R 9.
S 18 Zacházejte s obalem opatrně a opatrně jej otevírejte
Použití:
- směsi schopné vytvořit v obalu přetlak,
- směsi, které mohou tvořit výbušné peroxidy.
Kritéria pro použití:
- obvykle je omezena na výše uvedené případy, kdy existuje nebezpečí poškození očí, nebo když lze předpokládat, že směsi budou používány spotřebitelem.
S 20 Nejezte a nepijte při používání
Použití:
- vysoce toxické, toxické a žíravé směsi.
Kritéria pro použití:
- obvykle je omezena na speciální případy (např. arsen a sloučeniny arsenu; fluoracetáty), zejména pokud lze předpokládat, že některé z nich pravděpodobně budou používány spotřebitelem.
S 21 Nekuřte při používání
Použití:
- směsi, které při hoření uvolňují toxické produkty.
Kritéria pro použití:
- obvykle je omezena na speciální případy (např. halogenované sloučeniny).
S 22 Nevdechujte prach
Použití:
- všechny pevné směsi nebezpečné pro zdraví
Kritéria pro použití:
- povinná pro ty výše uvedené směsi, jimž je přiřazena věta R 42,
- doporučená pro ty výše uvedené směsi, které jsou dodávány ve formě vdechovatelného prachu a u nichž není známo nebezpečí pro zdraví při vdechování.
S 23 Nevdechujte plyny/dýmy/páry/aerosoly (příslušný výraz specifikuje výrobce/dovozce/následný uživatel)
Použití:
- všechny kapalné nebo plynné směsi nebezpečné pro zdraví.
Kritéria pro použití:
- povinná pro ty výše uvedené směsi, jimž je přiřazena věta R 42,
- povinná pro směsi určené k použití stříkáním nebo rozprašováním. Kromě ní musí být uvedena věta S 38 nebo S 51,
- doporučená tam, kde je nutno upozornit uživatele na nebezpečí při vdechování, které není uvedeno ve standardních větách označujících specifickou rizikovost, které musí být uvedeny.
S 24 Zamezte styku s káží
Použití:
- všechny směsi nebezpečné pro zdraví.
Kritéria pro použití:
- povinná pro ty směsi, jimž je přiřazena věta R43, pokud již není přiřazena rovněž věta S 36,
- doporučená tam, kde je nutno upozornit uživatele na nebezpečí při styku s kůží, která nejsou uvedena v R-větách (např. paresthesie), které musí být uvedeny. Může však být použita pro zdůraznění takových R-vět.
S 25 Zamezte styku s očima
Použití:
- všechny směsi nebezpečné pro zdraví.
Kritéria pro použití:
- doporučená tam, kde je nezbytné upozornit uživatele na nebezpečí styku s očima, která nejsou uvedena v již přiřazených R-větách. Může však být použita ke zdůraznění těchto R-vět,
- doporučená pro směsi s přiřazenými větami R34, R35, R36 nebo R 41, které pravděpodobně budou používány spotřebitelem.
S 26 Při zasažení očí okamžitě důkladně vypláchněte vodou a vyhledejte lékařskou pomoc
Použití:
- žíravé nebo dráždivé směsi.
Kritéria pro použití:
- povinná pro žíravé směsi a směsi, kterým již byla přiřazena věta R 41,
- doporučená pro dráždivé směsi, kterým již byla přiřazena věta R 36.
S 27 Okamžitě odložte veškeré kontaminované oblečení
Použití:
- vysoce toxické, toxické nebo žíravé směsi.
Kritéria pro použití:
- povinná pro vysoce toxické směsi s přiřazenou větou R 27, které budou pravděpodobně používány spotřebitelem,
- doporučená pro vysoce toxické směsi s přiřazenou větou R27, používané v průmyslu. Tuto větu však není nutno použít, je-li již přiřazena věta S 36,
- doporučená pro toxické směsi s přiřazenou větou R24 a pro žíravé směsi, u nichž se předpokládá, že budou používány spotřebitelem.
S 28 Při styku s kůží okamžitě omyjte velkým množstvím .... (vhodnou kapalinu specifikuje výrobce/dovozce/následný uživatel)
Použití:
- vysoce toxické, toxické nebo žíravé směsi.
Kritéria pro použití:
- povinná pro vysoce toxické směsi,
- doporučená pro ostatní výše uvedené směsi, zejména pro případy, kdy voda není nejvhodnější kapalinou pro opláchnutí,
- doporučená pro žíravé směsi, které budou pravděpodobně používány spotřebitelem.
S 29 Nevylévejte do kanalizace
Použití:
- extrémně nebo vysoce hořlavé kapaliny nemísitelné s vodou,
- vysoce toxické a toxické směsi,
- směsi nebezpečné pro životní prostředí.
Kritéria pro použití:
- povinná pro směsi nebezpečné pro životní prostředí s přiřazeným výstražným symbolem „N“, které budou pravděpodobně používány spotřebitelem, pokud to není jejich určené použití,
- doporučená pro jiné výše uvedené směsi, u nichž se předpokládá, že budou používány spotřebitelem, pokud to není jejich určené použití.
S 30 K tomuto výrobku nikdy nepřidávejte vodu
Použití:
- směsi, které bouřlivě reagují s vodou.
Kritéria pro použití:
- obvykle omezena na speciální případy (např. kyselinu sírovou) a lze ji použít, je-li vhodná, pro poskytnutí co možná nejjasnějších informací, buď ke zdůraznění věty R 14, nebo jako alternativu k větě R 14.
S 33 Proveďte preventivní opatření proti výbojům statické elektřiny
Použití:
- extrémně nebo vysoce hořlavé směsi.
Kritéria pro použití:
- doporučená pro průmyslově používané směsi, které neabsorbují vlhkost. Prakticky se nikdy nepoužívá pro směsi uváděné na trh pro používání spotřebitelem.
S 35 Tento materiál a jeho obal musí být zneškodněny bezpečným způsobem
Použití:
- všechny nebezpečné směsi.
Kritéria pro použití:
- doporučená pro směsi, pro jejichž správné zneškodnění jsou potřebné speciální pokyny.
S 36 Používejte vhodný ochranný oděv
Použití:
- organické peroxidy,
- vysoce toxické, toxické nebo zdraví škodlivé směsi,
- žíravé směsi.
Kritéria pro použití:
- povinná pro vysoce toxické a žíravé směsi,
- povinná pro ty směsi, jimž je přiřazena buď věta R 21, nebo R 24,
- povinná pro kategorii 3 karcinogenů, mutagenů a látek toxických pro reprodukci, pokud nejsou tyto účinky vyvolány výhradně vdechováním směsi,
- povinná pro organické peroxidy,
- doporučená pro toxické směsi, u nichž není známa hodnota LD50 dermální, ale u nichž je pravděpodobné, že jsou toxické při styku s kůží,
- doporučená pro směsi používané v průmyslu, které pravděpodobně poškozují zdraví při dlouhodobé expozici.
S 37 Používejte vhodně ochranně rukavice
Použití:
- vysoce toxické, toxické, zdraví škodlivé nebo žíravé směsi,
- organické peroxidy,
- směsi dráždící kůži nebo vyvolávající senzibilaci při styku s kůží.
Kritéria pro použití:
- povinná pro vysoce toxické a žíravé směsi,
- povinná pro směsi, jimž je přiřazena věta buď R 21, R 24 nebo R 43,
- povinná pro směsi karcinogenní, mutagenní toxické pro reprodukci kategorie 3, pokud nejsou tyto účinky vyvolány výhradně vdechováním směsí,
- povinná pro organické peroxidy,
- doporučená pro toxické směsi, u nichž není známa hodnota LD50 dermální, ale je u nich pravděpodobné, že jsou zdraví škodlivé při styku s kůží,
- doporučená pro směsi, které dráždí kůži.
S 38 V případě nedostatečného větrání používejte vhodné vybavení pro ochranu dýchacích orgánů
Použití:
- vysoce toxické nebo toxické směsi.
Kritéria pro použití:
- obvykle omezena na speciální případy zahrnující používání vysoce toxických nebo toxických směsí v průmyslu nebo zemědělství.
S 39 Používejte osobní ochranně prostředky pro oči a obličej
Použití:
- organické peroxidy,
- žíravé směsi, včetně dráždivých, které představují nebezpečí vážného poškození očí,
- vysoce toxické a toxické směsi.
Kritéria pro použití:
- povinná pro směsi, jimž je přiřazena věta R 34, R 3 5 nebo R 41,
- povinná pro organické peroxidy,
- doporučená tam, kde je třeba upozornit uživatele na nebezpečí při styku s očima, která nejsou uvedena v přiřazených R-větách,
- obvykle omezena na výjimečné případy pro vysoce toxické a toxické směsi, u nichž je nebezpečí vystříknutí a je pravděpodobné snadné vstřebávání kůží.
S 40 Podlahy a předměty znečištěné tímto materiálem čistěte (specifikuje
výrobce/dovozce/následný uživatel)
Použití:
- všechny nebezpečné směsi.
Kritéria pro použití:
- obvykle omezena na ty nebezpečné směsi, pro které se voda nepovažuje za vhodný čisticí prostředek (např. kde je potřebná absorpce práškovým materiálem, rozpuštění rozpouštědlem atd.) a kde je ze zdravotních nebo bezpečnostních důvodů důležité uvést upozornění v označení.
S 41 V případě požáru nebo výbuchu nevdechujte dýmy
Použití:
- nebezpečné směsi, které při hoření uvolňují vysoce toxické nebo toxické plyny.
Kritéria pro použití:
- obvykle omezena na speciální případy.
S 42 Při fumigaci nebo rozprašování používejte vhodný ochranný prostředek k ochraně dýchacích orgánů (specifikaci uvede výrobce/dovozce/následný uživatel)
Použití:
- směsi určené pro uvedené účely, které však mohou ohrozit zdraví a bezpečnost uživatele, pokud se neprovedou patřičná preventivní opatření.
Kritéria pro použití:
- obvykle omezena na speciální případy.
S 43 V případě požáru použijte ..... (uveďte zde konkrétní typ hasicího zařízení.
Pokud zvyšuje riziko voda, připojte: „Nikdy nepoužívat vodu“)
Použití:
- extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé směsi.
Kritéria pro použití:
- povinná pro směsi, které ve styku s vodou nebo vlhkým vzduchem uvolňují extrémně hořlavé plyny,
- doporučená pro extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé směsi, zejména pokud jsou nemísitelné s vodou.
S 45 V případě nehody, nebo necítíte-li se dobře, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc (je-li možno, ukažte označení směsi)
Použití:
- vysoce toxické směsi,
- toxické a žíravé směsi,
- směsi vyvolávající senzibilizaci při vdechování
Kritéria pro použití:
- povinná pro výše uvedené směsi.
S 46 Při požití okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc a ukažte tento obal nebo označení
Použití:
- všechny nebezpečné směsi vyjma vysoce toxických, toxických, žíravých nebo nebezpečných pro životní prostředí.
Kritéria pro použití:
- povinná pro všechny výše uvedené nebezpečné směsi, které pravděpodobně budou používány spotřebitelem, s výjimkou případů, kdy neexistuje žádný důvod k obavám z požití, zejména dětmi.
S 47 Uchovávejte při teplotě nepřesahující ...°C (specifikuje výrobce/dovozce/následný uživatel)
Použití:
- směsi, které se při určité teplotě stávají nestabilními.
Kritéria pro použití:
- obvykle omezena na speciální případy (např. určité organické peroxidy).
S 48 Uchovávejte ve zvlhčeném stavu .... (vhodnou látku specifikuje výrobce/dovozce/následný uživatel)
Použití:
- směsi, které se po vyschnutí mohou stát velmi citlivými na jiskry, tření nebo nárazy.
Kritéria pro použití:
- obvykle omezena na speciální případy, např. nitrocelulosy.
S 49 Uchovávejte pouze v původním obalu
Použití:
- směsi, které jsou náchylné ke katalytickému rozkladu.
Kritéria pro použití:
- směsi náchylné ke katalytickému rozkladu, např. některé organické peroxidy.
S 50 Nesměšujte s ..... (specifikuje výrobce/dovozce/následný uživatel)
Použití:
- směsi, které mohou reagovat se specifikovaným produktem za vzniku vysoce toxických nebo toxických plynů,
- organické peroxidy.
Kritéria použití:
- doporučena pro výše uvedené směsi, které budou pravděpodobně používány spotřebitelem, pokud je toto označení vhodnější než věty R31 nebo R 32,
- povinná pro některé peroxidy, které mohou prudce reagovat s urychlovači nebo promotory.
S 51 Používejte pouze v dobře větraných prostorách
Použití:
- směsi, u nichž se předpokládá, nebo jsou určeny, k přípravě par, prachů, aerosolů, dýmů, mlh atd., což vede ke vzniku nebezpečí inhalace, ohně nebo výbuchu.
Kritéria pro použití:
- doporučená tam, kde by nebylo vhodné použít větu S 38. Je důležitá v případech, kdy se předpokládá, že tyto směsi budou pravděpodobně používány spotřebitelem.
S 52 Nedoporučuje se pro použití v interiéru na velké plochy
Použití:
- těkavé, vysoce toxické, toxické a zdraví škodlivé směsi.
Kritéria pro použití:
- doporučena tam, kde je pravděpodobné, že dlouhodobé vystavení těmto směsím způsobí poškození zdraví v důsledku jejich těkavosti z upravených velkých ploch v bytech nebo v jiných uzavřených prostorách, kde se shromažďují lidé.
S 53 Zamezte expozici - před použitím si obstarejte speciální instrukce
Použití:
- směsi, které jsou karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci.
Kritéria pro použití:
- povinná pro výše uvedené směsi, kterým je přiřazena alespoň jedna z následujících vět: R 45, R 46, R 49, R 60 nebo R 61.
S 56 Zneškodněte tento materiál a jeho obal ve sběrném místě pro zvláštní nebo nebezpečně odpady
Použití:
- všechny nebezpečné směsi.
Kritéria pro použití:
- doporučena pro všechny nebezpečné směsi, které pravděpodobně budou používány spotřebitelem a požaduje se jejich zneškodnění zvláštním způsobem.
S 57 Použijte vhodný obal k zamezení kontaminace životního prostředí
Použití:
- směsi, jimž je přiřazen výstražný symbol „N“.
Kritéria pro použití:
- obvykle omezena na směsi, které pravděpodobně nebudou používány spotřebitelem.
S 59 Informujte se u výrobce/dovozce/následného uživatele o regeneraci nebo recyklaci
Použití:
- všechny nebezpečné směsi.
Kritéria pro použití:
- povinná pro směsi nebezpečné pro ozonovou vrstvu,
- doporučená pro jiné směsi, pro které je doporučena regenerace nebo recyklace.
S 60 Tento materiál a jeho obal musí být zneškodněny jako nebezpečný odpad
Použití:
- všechny nebezpečné směsi.
Kritéria pro použití:
- doporučená pro směsi, u nichž se nepředpokládá, že budou používány spotřebitelem, a není jim přiřazena věta S 35.
S 61 Zabraňte uvolnění do životního prostředí. Viz speciální pokyny nebo bezpečnostní listy
Použití:
- směsi nebezpečné pro životní prostředí.
Kritéria pro použití:
- obvykle používána pro směsi, jimž je přiřazen výstražný symbol „N“,
- doporučena pro všechny směsi klasifikované jako nebezpečné pro životní prostředí, na něž se nevztahuje výše uvedené.
S 62 Při požití nevyvolávejte zvracení: okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc a ukažte tento obal nebo označení
Použití:
- směsi klasifikované jako zdraví škodlivé s větou R 65 na základě kritérií uvedených v bodě 3.2.3,
- nepoužívá se pro směsi, které jsou uváděny na trh v aerosolových rozprašovačích nebo v obalu vybaveném nerozebíratelně připojeným rozstřikovacím zařízením
Kritéria pro použití:
- povinná pro výše uvedené směsi, které jsou prodávány spotřebiteli, nebo pravděpodobně budou používány spotřebitelem, vyjma případů, kdy je povinná věta S 45 nebo S 46,
- doporučena pro výše uvedené směsi používané v průmyslu, vyjma případů, kdy je povinná věta S 45 nebo S 46.
S 63 V případě nehody při vdechnutí přeneste postiženého na čerstvý vzduch a ponechte jej v klidu
Použití:
- vysoce toxické a toxické směsi (plyny, páry, částice, těkavé kapaliny),
- směsi vyvolávající senzibilaci při vdechování.
Kritéria pro použití:
- povinná pro směsi s přiřazenou větou R 26, R 23 nebo R 42, u nichž se předpokládá, že budou používány spotřebitelem způsobem, při kterém může dojít ke vdechnutí.
S 64 Při požití vypláchněte ústa velkým množstvím vody (pouze je-li postižený při vědomí)
Použití:
- žíravé nebo dráždivé směsi.
Kritéria pro použití:
- doporučená pro výše uvedené směsi, u nichž se předpokládá, že budou používány spotřebitelem a kde je vhodné výše uvedené ošetření.
7. SPECIÁLNÍ PŘÍPADY: SMĚSI
7.1 Plynné směsi
U plynných směsí se bere v úvahu:
a) hodnocení fyzikálně-chemických vlastností,
b) hodnocení nebezpečnosti pro zdraví,
c) hodnocení nebezpečnosti pro životní prostředí.
7.1.1 Hodnocení fyzikálně-chemických vlastností
7.1.1.1 Hořlavost
Hořlavé vlastnosti plynných směsí se stanoví metodami podle přímo použitelného předpisu Evropské unie6).
Tyto směsi se klasifikují na základě výsledků provedených zkoušek a za použití kritérií uvedených v této příloze.
Hořlavost plynných směsí vyráběných na objednávku v malých množstvích, lze hodnotit za použití následující výpočtové metody. Složení plynné směsi, vyjádřené vzorcem:
A1F1 + ...... + AiFi + ...AnFn + B1I1 + ...BkIk + ...BpIp
kde: |
Ai | je molární zlomek i-tého hořlavého plynu v plynné směsi, v %, |
Bk | je molární zlomek k-tého inertního plynu v plynné směsi, v %, |
Fi | je i-tý hořlavý plyn v plynné směsi, |
Ik | je k-tý inertní plyn v plynné směsi, |
n | je počet hořlavých plynů v plynné směsi, |
P | je počet inertních plynů v plynné směsi, |
lze převést do tvaru, ve kterém všechna Ik (inertní plyny) jsou vyjádřena ekvivalentem dusíku za použití koeficientu Kk a kde ekvivalentní obsah nehořlavého plynu A´i je vyjádřen následujícím vzorcem:
Kk koeficient ekvivalence inertního plynu Ik ve vztahu k dusíku
Použitím maximální koncentrace hořlavého plynu, která ve směsi s dusíkem není hořlavá na vzduchu, lze získat následující výraz:
∑i Ai / Tci ≤ 1
kde
Tci maximální koncentrace hořlavého plynu, která ve směsi s dusíkem není hořlavá při styku se vzduchem, v %
Plynná směs je hořlavá, je-li hodnota výše uvedeného výrazu větší než jedna. Směs se klasifikuje jako extrémně hořlavá a přiřadí se věta R 12.
Koeficienty ekvivalence (Kk)
Hodnoty koeficientů ekvivalence Kk mezi inertními plyny a dusíkem jsou uvedeny v tabulce 1 technické normy ČSN EN ISO 10156 „Plyny a plynné směsi - Stanovení hořlavosti a oxidační schopnosti při výběru výstupů ventilu lahve“.
Maximální koncentrace hořlavého plynu (Tci)
Hodnoty maximálních koncentrací hořlavého plynu Tci jsou uvedeny v tabulce 2 technické normy ČSN EN ISO 10156 „Plyny a plynné směsi - Stanovení hořlavosti a oxidační schopnosti při výběru výstupů ventilu lahve“.
Pokud hodnota Tci pro hořlavý plyn není uvedena v tabulce 2 výše uvedené technické normy, použije se odpovídající dolní limit výbušnosti (LEL).
Jestliže pro daný hořlavý plyn neexistuje hodnota LEL, přiřadí se hodnotě Tci hodnota 1 % objemové.
Poznámky:
- Výše uvedený výraz lze použít pro odpovídající označení plynných směsí, avšak nelze jej považovat za metodu nahrazující experimentální stanovení technických bezpečnostních parametrů.
- Navíc tento výraz neposkytuje informace o tom, zda lze bezpečně připravit směs obsahující oxidační plyny. Při odhadu hořlavosti podle výše uvedeného vzorce nejsou oxidační plyny brány v úvahu.
- Výše uvedený vzorec dává spolehlivé výsledky pouze v případě, že se hořlavé plyny vzájemně neovlivňují, pokud jde o jejich hořlavost. To musí být vzato do úvahy např. u halogenovaných uhlovodíků.
7.1.12 Oxidační vlastnosti
Stanovení oxidačních vlastností plynných směsí se provede podle následující hodnotící metody.
Principem metody je porovnání oxidačního potenciálu plynů ve směsi s oxidačním potenciálem kyslíku ve vzduchu. Koncentrace plynů ve směsi je dána v % objemových.
Předpokládá se, že plynná směs je stejně velké nebo větší oxidační činidlo než vzduch, je-li splněna následující podmínka:
∑i xiCi ≥ 21
kde:
xi je koncentrace plynu v objemových %
Ci je koeficient ekvivalence kyslíku
V případě platnosti výše uvedené nerovnosti se směs klasifikuje jako oxidující a přiřadí se jí věta R 8.
Koeficienty Ci používané při výpočtu pro stanovení oxidační kapacity určitých plynů směsi, s ohledem k oxidační kapacitě kyslíku ve vzduchu, jsou uvedeny v tabulce 3 technické normy ČSN EN ISO 10156 „Plyny a plynné směsi - Stanovení hořlavosti a oxidační schopnosti při výběru výstupů ventilu lahve“.
Koeficient Ci je specifický pro každý oxidující plyn. Podle definice je Ci kyslíku roven 1,0. Jestliže pro danou látku není uvedena žádná hodnota koeficientu Ci přiřadí se jí hodnota 40.
7.2 Organické peroxidy
U organických peroxidů se stanovení oxidačních vlastností provede níže uvedenou výpočtovou metodou založenou na přítomnosti aktivního kyslíku. Obsah aktivního kyslíku (v %) ve směsi s obsahem organického peroxidu je dán vzorcem:
16 * ∑(ni ci / mi)
kde:
ni je počet peroxidických skupin v molekule organického peroxidu i,
ci je koncentrace (% hmot.) organického peroxidu i,
mi je molekulová hmotnost organického peroxidu i.
5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES, v platném znění.
6) Nařízení Komise (ES) č. 440/2008 ze dne 30. května 2008, kterým se stanoví zkušební metody podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, v platném znění.
7) Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
8) Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.
9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 ze dne 16. září 2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, v platném znění.
