Zřizuje se Státní pozemkový úřad jako správní úřad s celostátní působností.

Státní pozemkový úřad je organizační složkou státu a účetní jednotkou.

Sídlem Státního pozemkového úřadu je Praha.

Státní pozemkový úřad je podřízen Ministerstvu zemědělství (dále jen „ministerstvo“).

Státní pozemkový úřad vykonává působnost podle

Státní pozemkový úřad zajišťuje činnosti související s aktualizací a vedením celostátní databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek; správu této databáze zajišťuje ministerstvo.

Státní pozemkový úřad je editorem údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí. Bonitované půdně ekologické jednotky jsou v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí vedeny jako účelové územní prvky. O bonitovaných půdně ekologických jednotkách se v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí vedou

Státní pozemkový úřad je tvořen ústředím Státního pozemkového úřadu (dále jen „ústředí“) a krajskými pozemkovými úřady, které vykonávají činnost v rámci vyšších územních samosprávných celků¹ (dále jen „krajský pozemkový úřad“).

V čele Státního pozemkového úřadu je ústřední ředitel Státního pozemkového úřadu (dále jen „ústřední ředitel“); jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě. Ústřední ředitel je současně ředitelem ústředí.

Krajský pozemkový úřad řídí jeho ředitel; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě.

Jako orgán prvního stupně rozhoduje ve správním řízení krajský pozemkový úřad jakožto vnitřní organizační jednotka Státního pozemkového úřadu podle územní působnosti; o odvolání proti jeho rozhodnutí rozhoduje ústředí, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak².

Ústředí rozhoduje jako orgán prvního stupně ve správním řízení vedeném podle § 3 odst. 3 a 5. O odvolání proti jeho rozhodnutí rozhoduje ministerstvo.

Státní pozemkový úřad zřizuje pro výkon své působnosti ve znění pozdějších předpisů, pobočky krajských pozemkových úřadů, jejichž územní působnost odpovídá území jednoho nebo více okresů¹. Tyto pobočky rozhodují v řízení o pozemkových úpravách podle zákona č. 139/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jako orgány prvního stupně. O odvolání proti rozhodnutí pobočky rozhoduje ústředí.

Státní pozemkový úřad vytváří a spravuje rezervu státních pozemků (dále jen „rezerva“), která zahrnuje pozemky, s nimiž je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit, a která slouží k

Vytvoření a zachování potřebného rozsahu a složení rezervy podle odstavce 1 zajišťuje Státní pozemkový úřad zejména směnou a koupí. Celková výměra části rezervy podle odstavce 1 písm. a) nesmí klesnout pod 50 000 ha. Směna a koupě pozemků se uskutečňují nejvýše za cenu obvyklou³⁸.

Je-li pozemek vedený v rezervě podle odstavce 1 písm. a) potřebný k uskutečnění vládou schváleného rozvojového programu státu, převede jej Státní pozemkový úřad rozhodnutím vydávaným z moci úřední do rezervy podle odstavce 1 písm. b) a do 15 pracovních dnů od právní moci tohoto rozhodnutí podá u příslušného katastrálního úřadu návrh na zápis poznámky o zařazení převedeného pozemku do rezervy podle odstavce 1 písm. b).

Má-li být pozemek vedený v rezervě podle odstavce 1 písm. b) využit k uskutečnění rozvojového programu státu schváleného vládou, Státní pozemkový úřad na základě pravomocného rozhodnutí o umístění stavby, kterým je takový pozemek dotčen, popřípadě na základě územního souhlasu nebo veřejnoprávní smlouvy, jimiž může být rozhodnutí o umístění stavby podle stavebního zákona nahrazeno, bezúplatně převede příslušnost hospodaření k tomuto pozemku nebo jeho nezbytné oddělené části v podobě parcely ve prospěch ústředního správního úřadu, pro který byla tato rezerva vytvořena, nebo s jeho písemným souhlasem na jím zřízenou příspěvkovou organizaci, založený státní podnik nebo jemu podřízenou organizační složku státu. Státní pozemkový úřad podá do 15 pracovních dnů od data převedení příslušnosti hospodaření podle věty první u příslušného katastrálního úřadu návrh na zápis změny příslušnosti hospodaření společně s návrhem na výmaz poznámky o zařazení pozemku do rezervy podle odstavce 1 písm. b), ve kterém potvrdí, že důvody pro vyznačení této poznámky pominuly.

Státní pozemkový úřad převede rozhodnutím vydávaným z moci úřední pozemek z rezervy podle odstavce 1 písm. b) do rezervy podle odstavce 1 písm. a) a do 15 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí podá u příslušného katastrálního úřadu návrh na výmaz poznámky o zařazení převedeného pozemku nebo jeho oddělené části v podobě parcely do rezervy podle odstavce 1 písm. b), jestliže

Pokud bylo Státním pozemkovým úřadem zahájeno správní řízení podle odstavce 3 a před jeho skončením požádala o převod zemědělského pozemku osoba podle § 7, 10, 10a nebo 10b, má zařazení pozemků do rezervy podle odstavce 1 písm. b) přednost před uspokojením žadatelů, i když splnili podmínky pro převod.

Státní pozemkový úřad je příslušný hospodařit též s nemovitostmi, které byly podle jiného právního předpisu⁴ ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve správě Pozemkového fondu České republiky. Dále je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit s majetkem nabytým v souladu se zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, upravující nakládání s majetkem státu ve prospěch jiných osob, se na tyto nemovitosti vztahují jen tehdy, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis⁵ nestanoví jinak.

Státní pozemkový úřad je dále příslušný hospodařit se stavbami využívanými k vodohospodářským melioracím pozemků a souvisejícím vodním dílům ve vlastnictví státu, které ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona spravoval Pozemkový fond České republiky; pokud Pozemkový fond České republiky ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona stavby k vodohospodářským melioracím pozemků a související vodní díla ve vlastnictví státu nespravoval, je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit s těmito stavbami a vodními díly dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Státní pozemkový úřad pořizuje výstavbou nebo nabytím do majetku státu hlavní závlahová zařízení, hlavní odvodňovací zařízení a stavby k ochraně pozemků před erozní činností vody. S majetkem státu podle věty první je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit.

Státní pozemkový úřad může nemovité věci, s nimiž je příslušný hospodařit, přenechat do užívání nebo požívání jiným osobám. Jde-li o nemovité věci podle § 1 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 27 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se nepoužije. Jedná-li se o zemědělské pozemky v příslušnosti hospodaření Státního pozemkového úřadu, vycházejí uživatelské vztahy k těmto pozemkům, zejména nájemné, z podmínek a omezení pro jejich nájemce při jejich požívání vyplývajících zejména z působnosti Státního pozemkového úřadu podle tohoto zákona. Roční nájemné za požívání pozemků v příslušnosti hospodaření Státního pozemkového úřadu, které tvoří zemědělský půdní fond nebo do něj náleží, činí 2,2 % z ceny pozemku²⁵, pokud se Státní pozemkový úřad s nájemcem nedohodnou jinak.

Členem honebního společenstva se nestává stát s honebními pozemky, se kterými je příslušný hospodařit Státní pozemkový úřad, a to ani v případě honebních pozemků, kde je příslušný hospodařit se spoluvlastnickým podílem. Honební pozemky podle věty první získávají postavení přičleněných pozemků uznané společenstevní honitby³⁹.

Podle tohoto zákona nebo zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, anebo zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, nelze převádět z vlastnictví státu na jiné osoby

Na žádost Státního pozemkového úřadu sdělí příslušný správní úřad písemně do 30 dnů, zdali pozemky, které mají být převedeny podle tohoto zákona, nejsou podle odstavce 1 z převodu vyloučeny. Při převodu zastavěných pozemků se sdělení v případech podle odstavce 1 písm. c), e) a f) nevyžaduje.

Zemědělské pozemky uvedené v odstavci 1 lze podle tohoto zákona převádět, pominou-li důvody, které brání převodu nebo není-li převodci doručeno ve lhůtě stanovené podle odstavce 2 sdělení příslušného orgánu, s výjimkou případů podle odstavce 1 písm. a) a f).

Státní pozemkový úřad bezúplatně převede zemědělské pozemky, s nimiž je příslušný hospodařit, na základě písemné žádosti obce, v jejímž katastrálním území se nacházejí, do jejího vlastnictví za předpokladu, že tomu nebrání práva třetích osob, a to jde-li o pozemky

Státní pozemkový úřad na základě písemné žádosti obce do jejího vlastnictví bezúplatně převede

Státní pozemkový úřad na základě písemné žádosti kraje do jeho vlastnictví bezúplatně převede, pokud takovému převodu nebrání práva třetích osob a pokud o převedení těchto pozemků nepožádala obec, zemědělské pozemky, s nimiž je příslušný hospodařit,

Státní pozemkový úřad na základě písemné žádosti kraje do jeho vlastnictví bezúplatně převede

V případě, že je pozemní komunikací zastavěna pouze část pozemku evidovaného v katastru nemovitostí v podobě parcely, převede se tato část určená geometrickým plánem s tím, že náklady na vyhotovení geometrického plánu na rozdělení pozemku hradí v případě odstavce 2 obec a v případě odstavce 4 kraj.

V případě změny územně plánovací dokumentace či změny rozhodnutí o umístění stavby, na základě kterého došlo k bezúplatnému převodu pozemku do vlastnictví obce, kterým by zamýšlená stavba nebyla stavbou veřejně prospěšnou nebo stavbou pro bydlení, je obec povinna zemědělský pozemek převést zpět za stejných podmínek, za jakých byl na obec převeden, a to ve lhůtě do 90 dnů od nabytí právní moci změny územního plánu nebo změny regulačního plánu nebo nabytí právní moci rozhodnutí o umístění stavby. Jestliže nebude možné pozemek převést zpět, protože bude ve vlastnictví třetí osoby, je obec povinna ve stejné lhůtě poskytnout Státnímu pozemkovému úřadu finanční náhradu ve výši ceny pozemku zjištěné podle cenového předpisu¹⁸ platného ke dni uzavření smlouvy, podle které byl pozemek obci převeden, a podle současného způsobu využití pozemku. Totéž platí i v případech, kdy došlo k bezúplatnému převodu pozemku do vlastnictví obce podle § 7 odst. 1 písm. e) a pozemek nebyl k realizaci veřejné zeleně nebo k realizaci veřejně prospěšných opatření využit.

V případě změny územně plánovací dokumentace či změny rozhodnutí o umístění stavby, na základě kterého došlo k bezúplatnému převodu pozemku do vlastnictví kraje podle § 7 odst. 3 písm. a), b) nebo c), kterým by zamýšlená stavba nebyla veřejně prospěšnou stavbou, je kraj povinen zemědělský pozemek převést zpět za stejných podmínek, za jakých byl na kraj převeden, a to ve lhůtě do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti změny územního plánu nebo změny regulačního plánu nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o umístění stavby. Jestliže nebude možné pozemek převést zpět, protože je ve vlastnictví třetí osoby, je kraj povinen ve stejné lhůtě poskytnout Státnímu pozemkovému úřadu finanční náhradu ve výši ceny pozemku zjištěné podle cenového předpisu¹⁸ platného ke dni uzavření smlouvy, podle které byl pozemek kraji převeden, a podle současného způsobu využití pozemku.

Ustanovení odstavce 2 platí i v případech, kdy došlo k bezúplatnému převodu pozemku do vlastnictví kraje podle § 7 odst. 3 písm. e) a pozemek nebyl k realizaci veřejné zeleně nebo k realizaci veřejně prospěšných opatření využit.

V případě zrušení školy nebo školského zařízení zřízeného krajem je kraj povinen přednostně nabídnout Státnímu pozemkovému úřadu nemovité věci, které byly obci nebo kraji bezúplatně převedeny Pozemkovým fondem České republiky podle jiného právního předpisu³⁶ za účelem jejich potřebnosti pro činnost školy nebo školského zařízení zřízených tímto krajem a zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení podle jiného právního předpisu³⁷.

Povinnosti uvedené v odstavcích 1 až 3 platí po dobu 10 let ode dne provedení vkladu vlastnického práva k zemědělskému pozemku do katastru nemovitostí ve prospěch obce nebo kraje.

fyzickou osobu, která je občanem

právnickou osobu, která je zemědělským podnikatelem v České republice,

právnickou osobu, která je zemědělským podnikatelem nebo má obdobné postavení

Státní pozemkový úřad převede na základě písemné žádosti obce do jejího vlastnictví zemědělský pozemek nebo jeho oddělenou část v podobě parcely nacházející se v jejím katastrálním území,

Státní pozemkový úřad převede na základě písemné žádosti kraje do jeho vlastnictví zemědělský pozemek nebo jeho nezbytnou oddělenou část v podobě parcely v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše určený pro projekty rozvoje území určených pro průmyslové využití schválené vládou, pokud takovému převodu nebrání práva třetích osob a pokud o převedení tohoto pozemku nepožádala obec.

Na základě písemné žádosti převede Státní pozemkový úřad vlastníkovi, popřípadě spoluvlastníkovi stavby, která je nemovitou věcí,

Státní pozemkový úřad může vlastníkovi, popřípadě spoluvlastníkovi stavby, která je nemovitou věcí, převést jiný zemědělský pozemek nebo jeho oddělenou část v podobě parcely, pokud jsou s touto stavbou funkčně spojeny a vlastník, popřípadě spoluvlastník stavby je oprávněným uživatelem tohoto pozemku.

Na základě písemné žádosti převede Státní pozemkový úřad vlastníkovi, popřípadě spoluvlastníkovi pozemku, jehož součástí je stavba, která byla do 31. prosince 2013 samostatnou nemovitostí, sousedící zemědělský pozemek, který je se stavbou funkčně spojen a žadatel je jeho oprávněným uživatelem, nebo oddělenou část takového pozemku v podobě parcely. Státní pozemkový úřad může tomuto vlastníkovi, popřípadě spoluvlastníkovi pozemku převést jiný zemědělský pozemek, který je se stavbou funkčně spojen a žadatel je jeho oprávněným uživatelem, nebo oddělenou část tohoto pozemku v podobě parcely.

Státní pozemkový úřad může převést zemědělský pozemek, s nímž je příslušný hospodařit, na základě veřejné nabídky, pokud byl třikrát marně nabídnut ve veřejné nabídce podle § 11a zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Státní pozemkový úřad zveřejní na své úřední desce oznámení o zahájení veřejné nabídky s uvedením údajů o pozemcích podle katastru nemovitostí²³, o jejich ceně stanovené podle odstavce 3 spolu s výzvou, aby osoby uvedené v odstavci 4 o nabízené zemědělské pozemky podávaly písemnou žádost ve lhůtě 1 měsíce od zveřejnění. Současně zveřejní na svých internetových stránkách text kupní smlouvy, jejíž obsah je pro převod podle veřejné nabídky závazný a nelze jej během veřejné nabídky měnit. Státní pozemkový úřad může do doby uzavření kupní smlouvy veřejnou nabídku zcela zrušit nebo pozměnit. Oznámení o této skutečnosti zveřejní rovněž na své úřední desce.

Státní pozemkový úřad v oznámení o zahájení veřejné nabídky stanoví cenu zemědělských pozemků podle bonitovaných půdně ekologických jednotek²⁴, nebo nejsou-li zemědělské pozemky bonitovány, podle průměrné ceny pro jednotlivá katastrální území podle jiného právního předpisu²⁵; k takto zjištěné ceně připočte cenu součástí a příslušenství pozemku stanovenou podle zákona o oceňování majetku¹⁸ . Při stanovení ceny se v obou případech použije cenový předpis platný k poslednímu dni kalendářního roku předcházejícího vyhlášení veřejné nabídky. To neplatí v případě, kdy se zemědělské pozemky nacházejí v zastavitelné nebo zastavěné ploše obce. V takovém případě se zemědělské pozemky převádí za cenu obvyklou.

Během lhůty pro podávání žádostí podle odstavce 2 mohou o nabízené zemědělské pozemky písemně požádat

Pokud ve lhůtě pro podávání žádostí požádá o převod zemědělského pozemku zařazeného do veřejné nabídky některá z osob uvedených v § 10, veřejná nabídka se v příslušné části ruší a Státní pozemkový úřad postupuje podle § 10; jestliže tyto osoby ve lhůtě pro podávání žádostí o převod zemědělského pozemku nepožádají, jejich právo na převod zemědělského pozemku podle § 10 zaniká.

Pokud ve lhůtě pro podávání žádostí požádá o převod zemědělského pozemku zařazeného do veřejné nabídky osoba uvedená v odstavci 4, která má tento pozemek pronajatý od Státního pozemkového úřadu ke dni vyhlášení veřejné nabídky nepřetržitě po dobu 36 měsíců, Státní pozemkový úřad této osobě bez zbytečného odkladu písemně potvrdí, že jí pozemek bude převeden za vyhlášenou kupní cenu na základě kupní smlouvy, jejíž text byl zveřejněn podle odstavce 2 a kterou je povinen nájemce uzavřít ve lhůtě, formě a způsobem podle § 16 odst. 3. V případě, že tento nájemce neuzavře kupní smlouvu ve stanovené lhůtě, Státní pozemkový úřad postupuje dále podle odstavce 7.

V ostatních případech, kdy podaly žádost nejméně dvě osoby, Státní pozemkový úřad vyzve tyto osoby, aby v přiměřené lhůtě, kterou jim určí,

Pokud o převod požádala pouze jedna osoba, Státní pozemkový úřad této osobě bez zbytečného odkladu písemně potvrdí, že jí pozemek bude převeden za vyhlášenou kupní cenu na základě kupní smlouvy, jejíž text byl zveřejněn podle odstavce 2 a kterou je povinen žadatel uzavřít ve lhůtě, formě a způsobem podle § 16 odst. 3.

Osobě, která nabídla nejvyšší kupní cenu a zaplatila kauci podle odstavce 7 písm. b), Státní pozemkový úřad bez zbytečného odkladu písemně potvrdí, že její nabídka byla vybrána, zákonné podmínky splněny a pozemek jí bude za nabídnutou cenu převeden na základě kupní smlouvy, jejíž text byl zveřejněn podle odstavce 2 a kterou je osoba povinna uzavřít ve lhůtě, formě a způsobem podle § 16 odst. 3. V případě, že některé osoby nabídly podle odstavce 2 nejvyšší kupní cenu ve stejné výši, vyzve Státní pozemkový úřad tyto osoby k podání nových nabídek s tím, že nově nabízená kupní cena nesmí být nižší než ta, která jimi byla nabídnuta v předchozím případě.

Osoba, která uplatní právo na převod zemědělského pozemku podle odstavce 6, může tímto způsobem nabýt zemědělský pozemek, popřípadě pozemky maximálně do výše 70 % výměry zemědělských pozemků nabídnutých k převodu, u kterých ke dni vyhlášení veřejné nabídky splňuje podmínky podle odstavce 6. Jestliže tato osoba splňuje podmínky podle odstavce 6 pouze k jednomu zemědělskému pozemku, uvedené omezení se neuplatní.

Do požadované doby 36 měsíců pro dobu trvání nájmu podle odstavce 6 se započítává i doba, po kterou byl nájemcem zemědělského pozemku právní předchůdce současného nájemce, nebo doba, po kterou byla nájemcem nebo podnájemcem pozemku fyzická osoba zapsaná v evidenci zemědělského podnikatele, která svůj podnik převedla na příbuzné v řadě přímé, sourozence nebo manžela. Podmínka podle odstavce 6 bude považována za splněnou i v případě, že nájemce měl po stanovenou dobu v nájmu zemědělský pozemek ve vlastnictví státu odpovídající velikosti v katastrálním území obce, do něhož náleží zemědělský pozemek, popřípadě pozemky, určené k převodu dotčené pozemkovou úpravou, které vznikly na základě rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv.

V případě uzavření kupní smlouvy se kupujícímu do kupní ceny započte kauce zaplacená podle odstavce 7 písm. b). Kauce zaplacená osobou, které bylo potvrzeno, že její nabídka byla vybrána a která nesplnila podmínky stanovené v § 16 odst. 3, propadá státu. V případě ukončení veřejné nabídky uzavřením kupní smlouvy nebo i z jiného důvodu je Státní pozemkový úřad povinen vrátit zaplacenou kauci všem ostatním osobám, a to nejpozději do 10 dnů ode dne ukončení veřejné nabídky.

Veřejnou nabídku podle odstavce 2 nelze opakovat.

Státní pozemkový úřad může prodat zemědělské pozemky, jejichž součástí nejsou stavby, s nimiž je příslušný hospodařit a které nebyly převedeny postupem uvedeným v § 12, osobám ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku; rozhodujícím kritériem je výše nabídnuté kupní ceny.

Státní pozemkový úřad může prodat stavby nebo jejich soubory a související majetek, které jsou na pozemku jiného vlastníka, s nimiž je příslušný hospodařit, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku; rozhodujícím kritériem je výše nabídnuté kupní ceny. Tento postup lze uplatnit u stavby a souvisejícího majetku, kde neuplatnil předkupní právo²⁶ vlastník pozemku.

Státní pozemkový úřad může prodat zemědělské pozemky, jejichž součástí jsou stavby, a související majetek, s nimiž je příslušný hospodařit, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku; rozhodujícím kritériem je výše nabídnuté kupní ceny.

V případech podle odstavců 2 a 3 se při prodeji obdobně použijí ustanovení § 14, 15, jde-li o ustanovení týkající se zástavního práva, a § 16.

Státní pozemkový úřad zveřejní na své úřední desce oznámení o připravované veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku s uvedením údajů o nabízených nemovitých věcech a souvisejícím majetku a o jejich stanovené ceně obvyklé. Státní pozemkový úřad může do doby uzavření kupní smlouvy veřejnou soutěž o nejvhodnější nabídku zrušit nebo pozměnit. Oznámení o této skutečnosti zveřejní na své úřední desce.

Pokud osoba, které bylo oznámeno přijetí návrhu na uzavření kupní smlouvy, nesplní podmínky stanovené v § 16 odst. 3, oznámí Státní pozemkový úřad přijetí návrhu další osobě v pořadí.

Dosáhne-li zveřejněná cena obvyklá prodávané nemovité věci nebo souvisejícího majetku výše alespoň 20 000 Kč, stanoví Státní pozemkový úřad pro účast ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku kauci ve výši 5 % z této ceny. Tomu, kdo má právo na uzavření kupní smlouvy, se v případě jejího uzavření započte zaplacená kauce na úhradu kupní ceny. Nevyužil-li ten, kdo měl právo na uzavření kupní smlouvy, toto právo ve lhůtě uvedené v § 16 odst. 3, propadá zaplacená kauce státu. V případě ukončení veřejné soutěže uzavřením kupní smlouvy nebo zrušení veřejné soutěže vrátí Státní pozemkový úřad zaplacenou kauci všem ostatním účastníkům soutěže, a to nejpozději do 10 dnů ode dne uzavření kupní smlouvy nebo zrušení soutěže.

Pokud tento zákon nestanoví jinak, převádějí se nemovité věci a související majetek, s nimiž je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit, úplatně, a to za cenu obvyklou³⁸ .

Kupní cena musí být uhrazena do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti kupní smlouvy. Kupní smlouva nabývá účinnosti dnem jejího podpisu, pokud není jiným právním předpisem⁴⁰ stanoveno jinak.

Kupující je povinen před uzavřením kupní smlouvy uhradit Státnímu pozemkovému úřadu část kupní ceny, a to ve výši nejméně 10 %.

Na úhradu kupní ceny podle tohoto zákona, zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, započte Státní pozemkový úřad všechny nároky, které má kupující podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 243/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vůči státu, jejichž uspokojení je příslušný zajistit Státní pozemkový úřad a které považuje za nesporné. Státní pozemkový úřad může započítat na úhradu kupní ceny i jiné pohledávky vůči státu, u kterých je příslušný k plnění. Pohledávky, jejichž výše je sporná, lze takto započítat jen ve výši, kterou má Státní pozemkový úřad za prokázanou.

K zajištění dosud nesplacené kupní ceny zemědělského pozemku nebo její části vzniká státu zástavní právo k převáděnému zemědělskému pozemku k okamžiku převodu pozemku.

K pozemku převáděnému podle § 12 a § 13 odst. 1 má stát předkupní právo jako právo věcné; to platí i pro případ jiného zcizení než prodejem. V případě uvažovaného zcizení je vlastník pozemku povinen státu nabídnout pozemek ke koupi za cenu, za kterou byl koupen od Státního pozemkového úřadu nebo od Pozemkového fondu České republiky. Předkupní právo státu zaniká zaplacením kupní ceny pozemku, nejdříve však uplynutím 5 let ode dne vkladu vlastnického práva k pozemku do katastru nemovitostí ve prospěch nabyvatele. Vlastník pozemku nemůže učiněnou nabídku na využití předkupního práva vzít zpět do doby přijetí nebo nepřijetí nabídky Státním pozemkovým úřadem. Vlastník pozemku je povinen uzavřít kupní smlouvu na pozemky, u kterých bylo využito předkupní právo státu, a to do 45 dnů od využití předkupního práva. Předkupní právo státu nevzniká u převodu zemědělských pozemků podle § 7, § 10 odst. 1, 3 až 5 a § 10a.

Pozemek, na nějž je uplatněno zástavní nebo předkupní právo státu podle odstavců 1 a 2, nesmí vlastník učinit předmětem dalšího zástavního práva, s výjimkou zástavního práva na poskytnutí bankovního úvěru na doplacení celé kupní ceny.

Současně s podáním návrhu na vklad vlastnického práva k převáděnému zemědělskému pozemku Státní pozemkový úřad podá katastrálnímu úřadu návrh na vklad zástavního práva podle odstavce 1, předkupního práva podle odstavce 2 a omezení podle odstavce 3.

Předkupní právo, které podle tohoto zákona nebo zákona č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, vázne na pozemku zahrnutém do pozemkových úprav, přejde na pozemek, který přejde podle schváleného návrhu pozemkových úprav do vlastnictví nabyvatele.

Nároky státu vyplývající ze zástavního a z předkupního práva uplatňuje Státní pozemkový úřad.

Předkupní právo státu v návaznosti na nabídku učiněnou podle odstavce 2 se neuplatní, jde-li o převod

Do doby 5 let stanovené v odstavci 2 se novému nabyvateli započítává i doba, která uplynula ode dne vkladu vlastnického práva k pozemku do katastru nemovitostí ve prospěch původního nabyvatele.

Smlouvu o převodu zemědělského pozemku, s nímž je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit, lze uzavřít pouze s osobou, která

Kupní smlouva musí obsahovat ustanovení o tom, že podmínky uvedené v odstavci 1 byly splněny.

Smlouva mezi Státním pozemkovým úřadem a nabyvatelem musí splňovat náležitosti podle občanského zákoníku³⁰. Nestanoví-li zákon jinak, Státní pozemkový úřad bez zbytečného odkladu po splnění všech podmínek stanovených zákonem pro uzavření smlouvy o převodu zemědělského pozemku zašle nabyvateli potřebný počet vyhotovení textu smlouvy o převodu zemědělského pozemku. Nabyvatel je povinen požadovaným způsobem podepsat stejnopisy textu smlouvy o převodu zemědělského pozemku a doložit skutečnosti podle odstavce 1 do 45 dnů od převzetí textu smlouvy nebo od jeho doručení do vlastních rukou na adresu uvedenou nabyvatelem. V případě porušení této povinnosti není Státní pozemkový úřad povinen smlouvu o převodu zemědělského pozemku uzavřít a vůči nabyvateli není předchozími návrhy vázán.

Návrh na vklad vlastnického práva k převáděnému zemědělskému pozemku do katastru nemovitostí podává Státní pozemkový úřad.

Osoba, do jejíhož vlastnictví má být podle § 10 až 13 zemědělský pozemek převeden, je povinna Státnímu pozemkovému úřadu uhradit náklady spojené s oceněním pozemku do 30 dnů ode dne doručení výzvy k úhradě, a to i v případě, že z důvodu na straně této osoby nedojde k uzavření kupní smlouvy.

Prodlení se zaplacením kupní ceny popřípadě splátky delší než 30 dnů, při prodeji zemědělských pozemků podle § 10 až 13, je důvodem pro odstoupení Státního pozemkového úřadu od kupní smlouvy. Za užívání zemědělského pozemku ode dne uzavření kupní smlouvy do účinnosti odstoupení má Státní pozemkový úřad právo na náhradu. Výše náhrady činí ročně 2,2 % z ceny zemědělského pozemku uvedené v kupní smlouvě, tedy 1/12 z roční náhrady za každý započatý měsíc užívání.

Pokud dojde k odstoupení od smlouvy, Státní pozemkový úřad je příslušný hospodařit se zemědělským pozemkem, který byl předmětem kupní smlouvy.

Státní pozemkový úřad navrhne zápis změny vlastnického práva, která nastala v důsledku odstoupení od smlouvy, a související vznik příslušnosti hospodařit příslušnému katastrálnímu úřadu; návrh doloží listinou stanovenou jiným právním předpisem³³.

Státní pozemkový úřad je povinen si ověřit u příslušného katastrálního úřadu, na základě kterých listinných dokladů bylo zapsáno v katastru nemovitostí vlastnické právo státu k zemědělskému pozemku.

V případě, že v katastru nemovitostí je vedeno vlastnické právo státu k zemědělskému pozemku, které nelze doložit listinnými doklady, má se pro účely jeho převodu podle tohoto zákona nebo zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, anebo zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za to, že stát je jeho vlastníkem a Státní pozemkový úřad je s ním příslušný hospodařit podle jiného právního předpisu³⁴.

Při převodu zemědělského pozemku, u něhož vlastnické právo státu zapsané v katastru nemovitostí nelze doložit listinnými doklady, zveřejní Státní pozemkový úřad jeho zamýšlený převod a současně vyzve k podání případných námitek vlastnického práva jiných osob k tomuto pozemku ve lhůtě 3 měsíců od vyhlášení této výzvy. Zamýšlený převod a výzva se vyhlásí zveřejněním na úřední desce Státního pozemkového úřadu, na jeho internetových stránkách a na úřední desce obecního úřadu v obci, na jejímž území se zemědělský pozemek nachází. První den zveřejnění na úřední desce Státního pozemkového úřadu je dnem vyhlášení výzvy.

Podá-li jiná osoba písemnou námitku vlastnického práva k zemědělskému pozemku u Státního pozemkového úřadu do skončení lhůty pro podání námitek podle odstavce 3, nelze zemědělský pozemek podle tohoto zákona nebo zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, anebo zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, převést.

Pokud osoba uvedená v odstavci 4 nedoloží, že podala návrh katastrálnímu úřadu na zápis svého vlastnického práva do katastru nemovitostí nebo že u soudu uplatnila své vlastnické právo k zemědělskému pozemku ve lhůtě 1 roku od podání námitek u Státního pozemkového úřadu, lze převod podle tohoto zákona nebo zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, anebo zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, provést.

Nenamítne-li jiná osoba své vlastnické právo k zemědělskému pozemku ve lhůtě uvedené v odstavci 3 a prokáže-li později, že byla ke dni skončení této lhůty jeho vlastníkem, přísluší jí od Státního pozemkového úřadu finanční náhrada ve výši ceny, za kterou byl zemědělský pozemek převeden na nabyvatele, u bezúplatných převodů ve výši ceny zjištěné podle cenového předpisu³⁵ ke dni převodu.

Pro účely tohoto zákona se nájemcem rozumí i pachtýř, nájmem se rozumí i pacht, podnájemcem se rozumí i podpachtýř a nájemní smlouvou se rozumí i pachtovní smlouva.

Údaje katastru nemovitostí potřebné pro činnost Státního pozemkového úřadu podle tohoto zákona poskytují zeměměřické a katastrální orgány bezúplatně.

Ustanovení § 21a odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se použije na postup Státního pozemkového úřadu pouze v případech, kdy nezbytné náklady spojené s oceněním věcí, identifikací parcel a vyměřením pozemků souvisí s řízením o vydání pozemků do vlastnictví oprávněné osoby nebo poskytnutím náhrady podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Pokud se v tomto zákoně užívá pojem rozhodnutí o umístění stavby nebo změna rozhodnutí o umístění stavby, rozumí se tím také společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje podle stavebního zákona nebo jeho změna. Pokud se v tomto zákoně užívá pojem převod pozemku, rozumí se tím také převod spoluvlastnického podílu na pozemku.

Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vstupuje Česká republika do všech práv a povinností Pozemkového fondu České republiky, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů a ze správních nebo soudních řízení, jejichž účastníkem byl Pozemkový fond České republiky, a včetně postavení Pozemkového fondu České republiky jako povinné osoby podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi) (dále jen „zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi“). K výkonu těchto práv a povinností je příslušný Státní pozemkový úřad.

Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zaniká funkce členů dozorčí rady Pozemkového fondu České republiky.

Veškerý majetek Pozemkového fondu České republiky přechází dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na Českou republiku; s tímto majetkem je podle jiného právního předpisu³⁴ příslušný hospodařit Státní pozemkový úřad. Finanční prostředky na účtech Pozemkového fondu České republiky se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stávají příjmem státního rozpočtu.

Výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů k zaměstnancům České republiky zařazených v pozemkových úřadech a Ústředním pozemkovém úřadě přechází dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na Státní pozemkový úřad.

Příslušnost hospodařit s majetkem České republiky, včetně práv a ostatních majetkových hodnot, se kterými bylo příslušné hospodařit ministerstvo v rozsahu potřebném pro činnost pozemkových úřadů a Ústředního pozemkového úřadu, přechází dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na Státní pozemkový úřad.

Závazky a pohledávky státu, jakož i práva a povinnosti vyplývající z jiných právních předpisů, které souvisejí s činností pozemkových úřadů a Ústředního pozemkového úřadu, plní a vykonává počínaje dnem nabytí účinnosti tohoto zákona Státní pozemkový úřad.

Oprávnění o odborné způsobilosti k projektování pozemkových úprav udělená po 8. září 1997 se považují za oprávnění udělená podle tohoto zákona.

Řízení o pozemkových úpravách zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle tohoto zákona. Pokud však je zpracovaný návrh pozemkových úprav vystaven ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona k veřejnému nahlédnutí, řízení se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Řízení, které ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vedl pozemkový úřad, dokončí příslušný krajský pozemkový úřad Státního pozemkového úřadu a řízení, které ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vedl Ústřední pozemkový úřad, dokončí ústředí Státního pozemkového úřadu.

Státní pozemkový úřad je příslušným pozemkovým úřadem podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi.

Rezerva státních pozemků vytvořená Pozemkovým fondem České republiky do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za rezervu vytvořenou Státním pozemkovým úřadem podle tohoto zákona.

Žádosti podle § 10 odst. 3 podané do dne 31. prosince 2013 se i po tomto datu vyřídí podle tohoto zákona ve znění účinném do dne 31. prosince 2013.

Do doby trvání užívání pozemku s trvalým porostem na základě nájemní smlouvy uzavřené s Pozemkovým fondem České republiky nebo se Státním pozemkovým úřadem podle § 21 odst. 2 se započítá i doba jeho užívání, která počala běžet podle § 15a zákona č. 569/1991 Sb., ve znění účinném ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

Byla-li podána žádost Pozemkovému fondu České republiky o bezúplatný převod zemědělských pozemků a dalších nemovitostí na kraje, obce, veřejné vysoké školy nebo veřejné výzkumné instituce podle zákona č. 95/1999 Sb. a zákona č. 569/1991 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vyřízení takové žádosti dokončí příslušný krajský pozemkový úřad Státního pozemkového úřadu podle dosavadních právních předpisů.

Byl-li Pozemkovým fondem České republiky před účinností tohoto zákona vyhlášen prodej zemědělských pozemků podle § 7 odst. 2 zákona č. 95/1999 Sb., a byla-li podána žádost podle § 7 odst. 3 téhož zákona, dokončí příslušný krajský pozemkový úřad Státního pozemkového úřadu vyřízení této žádosti, včetně uzavření příslušné smlouvy, podle dosavadních právních předpisů.

Podle ustanovení tohoto zákona týkajících se ztráty výhody splátkového režimu a zániku předkupního práva se postupuje i u smluv uzavřených podle zákona č. 95/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Katastrální úřad tato předkupní práva vymaže z katastru nemovitostí záznamem na základě ohlášení vlastníka nemovitosti nebo Státního pozemkového úřadu, k níž je zaniklé předkupní právo zapsáno.

Vrácení převedených zemědělských pozemků a dalších nemovitostí, pokud byly Pozemkovým fondem České republiky bezúplatně převedeny na kraje, obce nebo veřejné vysoké školy podle zákona č. 95/1999 Sb. a zákona č. 569/1991 Sb., ve znění účinném ke dni uskutečnění tohoto převodu, uplatní Státní pozemkový úřad, odpadl-li důvod pro takové převedení nebo se dodatečně zjistí, že takový důvod v době jejich převodu neexistoval.

Vrácení bezúplatně převedených zemědělských pozemků podle § 8 se uplatní i tehdy, došlo-li k jejich bezúplatnému převodu do vlastnictví obce podle dosavadních právních předpisů.

Byl-li pozemek ve vlastnictví státu zastavěn po 24. 6. 1991, a to se souhlasem registrované církve nebo náboženské společnosti jako oprávněné osoby podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi nebo jejich právních předchůdců v souladu s příslušnými stavebními předpisy, nemá tato oprávněná osoba nárok na náhradu škody, jestliže pozemek podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi nelze z důvodu zastavění vydat.

Návrh na výmaz Pozemkového fondu České republiky z obchodního rejstříku podá ministerstvo.

Sdělení a ověření příslušných orgánů státní správy provedená podle § 2 zákona č. 95/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo provedená podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, anebo zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, mohou být použity k převodům podle tohoto zákona.

Zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky.

Zákon České národní rady č. 546/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky.

Čl. II zákona č. 161/1997 Sb., kterým se doplňuje zákon České národní rady č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 546/1992 Sb.

Čl. II zákona č. 269/1998 Sb., kterým se mění zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 162/1997 Sb., o vydání státních dluhopisů na financování opatření k odstranění následků povodní v roce 1997.

Zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.

Čl. III zákona č. 144/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 66/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Část druhá zákona č. 308/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 253/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 313/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Část třetí zákona č. 15/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu a o neslučitelnosti některých funkcí (zákon o střetu zájmů), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Část první zákona č. 148/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.

Část čtvrtá zákona č. 260/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 121/2000 Sb., zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 423/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Části první a druhá zákona č. 253/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 253/2001 Sb., a některé další zákony.

Část šestá zákona č. 85/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Část třetí zákona č. 354/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Část druhá zákona č. 94/2005 Sb., o zrušení Státního fondu pro zúrodnění půdy, o změně zákona č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a o změně zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.

Části sedmá a dvacátá zákona č. 179/2005 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zrušení Fondu národního majetku České republiky.

Část druhá zákona č. 285/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Část osmá zákona č. 342/2005 Sb., o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o veřejných výzkumných institucích.

Část čtvrtá zákona č. 131/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Části druhá a třetí zákona č. 178/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění zákona č. 444/2005 Sb., a některé další zákony.

Část čtyřicátá první zákona č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění.

Zákon č. 118/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 119/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Část první zákona č. 95/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 299/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 140/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 345/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 74/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 9/2000 Sb., kterou se stanoví způsob úhrady nákladů spojených s převodem některých státních zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby.

Vyhláška č. 433/2002 Sb., o podrobnějších pravidlech pro plnění povinností podle ustanovení § 14 odst. 1 a 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, Pozemkovým fondem České republiky.

Nařízení vlády č. 1/1999 Sb., kterým se stanoví pravidla poskytování podpory v zemědělství na částečnou kompenzaci nepříznivých ekonomických vlivů.

Nařízení vlády č. 4/1999 Sb., o použití části příjmů Pozemkového fondu České republiky k podpoře vývozu jatečných prasat, ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení vlády č. 88/1999 Sb., o použití další části příjmů Pozemkového fondu České republiky k podpoře zemědělství na částečnou kompenzaci nepříznivých ekonomických vlivů.

Nařízení vlády č. 201/1999 Sb., kterým se stanoví pravidla pro poskytování dotace pro posílení spotřeby mléka u žáků prvních a druhých tříd základních škol a kterým se mění nařízení vlády č. 4/1999 Sb., o použití části příjmů Pozemkového fondu České republiky k podpoře vývozu jatečných prasat.

Nařízení vlády č. 359/2000 Sb., o použití části příjmů Pozemkového fondu České republiky k realizaci Programu obnovy venkova, k podpoře chovu krav bez tržní produkce mléka, k podpoře chovu ovcí, pro řešení přebytku mléčného tuku, pro zpracování tuzemského surového medu a pro podporu řešení trhu s medem v roce 2000.

Nařízení vlády č. 390/2003 Sb., kterým se stanoví pravidla použití příjmů Pozemkového fondu České republiky k podpoře obnovy včelstev.

§ 1 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 1 zní:

„§ 1

Účel úpravy

Tento zákon upravuje řízení o pozemkových úpravách a působnost Státního pozemkového úřadu¹) při tomto řízení. Pro účel tohoto zákona je činnost Státního pozemkového úřadu rozdělena na činnost, kterou provádí ústředí Státního pozemkového úřadu (dále jen „ústředí“), a na činnost, kterou provádí krajský pozemkový úřad (dále jen „pozemkový úřad“).

__________

V § 2 větě druhé se slova „se k nim uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena“ nahrazují slovy „původní pozemky zanikají a zároveň se vytvářejí pozemky nové, k nimž se uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena v rozsahu rozhodnutí podle § 11 odst. 8“.

V § 2 větě třetí se za slova „podmínky pro“ vkládají slova „zlepšení kvality života ve venkovských oblastech včetně napomáhání diverzifikace hospodářské činnosti a zlepšování konkurenceschopnosti zemědělství,“ a za slova „vodní hospodářství“ se vkládají slova „zejména v oblasti snižování nepříznivých účinků povodní a řešení odtokových poměrů v krajině“.

V § 2 větě poslední se slovo „nezbytný“ nahrazuje slovem „neopomenutelný“.

V § 3 odst. 2 větě čtvrté se slova „(§ 19)“ zrušují.

V § 3 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „O takových pozemcích rozhoduje pozemkový úřad, který řízení zahájil.“.

V § 3 odst. 3 větě druhé se slova „oplocené pozemky, zejména“ zrušují.

V § 3 odst. 3 větě poslední se slovo „nesměňované“ nahrazuje slovy „neřešené ve smyslu § 2, u nichž se pouze obnovuje soubor geodetických informací,“.

V § 3 se odstavec 4 zrušuje.

Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.

V § 3 odst. 4 větě první se slova „které jsou ve správě Pozemkového fondu České republiky⁷) a“ včetně poznámky pod čarou č. 7 zrušují.

V § 3 odst. 4 větě druhé se číslo „14“ nahrazuje číslem „17“.

V § 4 odst. 1 se poslední věta nahrazuje větou „V případě jednoduchých pozemkových úprav lze upustit od zpracování plánu společných zařízení.“.

V § 4 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „ , a to v případech, kdy nelze použít jiný postup⁵³)“.

Poznámka pod čarou č. 53 zní:

________

„⁵³) § 15 zákona č. 344/1992 Sb.“.

V § 5 odst. 2 se slovo „bydliště“ nahrazuje slovy „adresa místa trvalého pobytu“ a slovo „sídlo“ se nahrazuje slovy „adresa sídla“.

V § 5 odstavec 3 zní:

„(3) Vlastníky pozemků, kteří se v důsledku změny obvodu pozemkové úpravy stanou účastníky řízení, pozemkový úřad o této skutečnosti vhodným způsobem vyrozumí. Pokud vlastník pozemku přestane být účastníkem řízení podle odstavce 1 písm. a), postupuje se podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.“.

V § 5 odst. 4 se věta druhá zrušuje.

V § 5 odst. 5 větě první se slova „na dobu provádění pozemkových úprav“ zrušují a číslo „6“ se nahrazuje číslem „8“.

V § 5 odst. 5 se za větu čtvrtou vkládá věta „O volbě sboru pozemkový úřad učiní zápis.“.

V § 5 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Sbor zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí podle § 11 odst. 8.“.

V § 5 se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Pro případ úmrtí nebo odstoupení člena sboru se na úvodním jednání zvolí 1 náhradník sboru.“.

V § 5 odst. 8 se slova „spolupracuje při realizaci schválených pozemkových úprav“ nahrazují slovy „uděluje souhlas s ustoupením od požadavku na uhrazení rozdílu ceny podle § 10 odst. 2“.

V § 5 se na konci odstavce 8 doplňuje věta „Sbor může před vydáním rozhodnutí podle § 11 odst. 8 stanovit priority realizace společných zařízení.“.

Poznámka pod čarou č. 11 zní:

________

„¹¹) Například zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.“.

Poznámka pod čarou č. 12 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.

V § 6 odst. 8 se slova „odpadl-li důvod, pro který řízení zahájil, nebo“ zrušují.

V § 6 odst. 10 větě první se za slovo „této“ vkládá slovo „majetkové“.

V § 6 odst. 10 větě druhé se za slovo „náhradu“ vkládá slovo „majetkové“ a slova „u pozemkového úřadu, který řízení o pozemkových úpravách zahájil“ se zrušují.

Poznámka pod čarou č. 13 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.

V § 7 větě poslední se slova „potřebu aktualizace bonitovaných půdně ekologických jednotek a“ zrušují.

Poznámka pod čarou č. 14 zní:

__________

„¹⁴) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 3/2008 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (oceňovací vyhláška), ve znění pozdějších předpisů.“.

V § 8 odst. 1 větě první se za slovo „včetně“ vkládá slovo „uvedení“ a slova „ , věcného břemene a nájemního vztahu na dobu určitou“ se nahrazují slovy „a věcného břemene“.

V § 8 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 54 zní:

„(2) Jsou-li zahájeny pozemkové úpravy v katastrálním území, jehož část se po roce 1958 stala součástí území Polské lidové republiky⁵⁴) a tudíž pozemky této původní části katastrálního území nelze zahrnout do obvodu, lze o výměru těchto pozemků navýšit nárok jejich původních vlastníků. Tyto osoby jsou povinny prokázat, že před přechodem dotčených pozemků na území Polské lidové republiky byly vlastníky a bez svého přičinění pozbyly vlastnické právo k těmto pozemkům. Stejně bude postupováno i v případě dědiců původních vlastníků. Způsob oceňování těchto pozemků bude řešen prováděcím předpisem. Při navrhování nových pozemků se použijí pozemky ve vlastnictví státu.

_________

⁵⁴) Smlouva mezi Československou republikou a Polskou lidovou republikou o konečném vytyčení státních hranic, vyhlášená ve Sbírce zákonů pod č. 23/1959 Sb.“.

Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 3 až 7.

Poznámka pod čarou č. 16 zní:

_________

„¹⁶) Vyhláška č. 3/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

V § 8 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „U ostatních druhů pozemků se cena porostu uvede jen na žádost vlastníka pozemku.“.

V § 8 odst. 7 se ve větě první číslo „5“ nahrazuje číslem „6“ a slova „ , pokud mezi vlastníky pozemků a vlastníky porostů nedojde k jiné dohodě“ se zrušují.

Za § 8 se vkládá nový § 8a, který včetně nadpisu zní:

„§ 8a

Řešení duplicitního zápisu vlastnictví k pozemkům

(1) Zjistí-li pozemkový úřad při vypracování soupisu nároků, že u některých pozemků nebo jejich částí jsou zapsány v katastru nemovitostí jako vlastníci dvě nebo více osob a nejde-li o spoluvlastnictví (dále jen „duplicitní zápis vlastnictví“), navrhne na základě posouzení listin osvědčujících vlastnictví k pozemku dotčeným osobám způsob řešení stávajícího duplicitního zápisu vlastnictví dohodou.

(2) V případě, že rozpor vyplývající z duplicitního zápisu vlastnictví se nevyřeší dohodou podle odstavce 1, rozhodne z moci úřední o vlastnictví pozemkový úřad. Proti rozhodnutí pozemkového úřadu mohou osoby, kterých se rozhodnutí týká, podat žalobu k soudu³¹).

(3) Pozemkový úřad před vystavením návrhu podle § 11 odst. 1 prověří, zda nebyla u příslušného soudu podána žaloba proti rozhodnutí vydanému podle odstavce 2. Pokud žaloba podána byla, pozemkový úřad pozemky dotčené duplicitním zápisem vlastnictví zařadí mezi pozemky neřešené.“.

V § 9 odst. 1 se slova „u zpracovatele“ a slova „(§ 20)“ zrušují.

V § 9 odstavec 2 zní:

„(2) Pokud návrh nebo jeho část zpracovává za pozemkový úřad jeho zaměstnanec, musí být fyzickou osobou, která má k této činnosti úřední oprávnění (§ 18).“.

Poznámka pod čarou č. 19 zní:

_________

„¹⁹) Vyhláška č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška), ve znění pozdějších předpisů.“.

V § 9 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Ve zpracování návrhu je možné pokračovat pouze na základě kladného stanoviska katastrálního úřadu k převzetí výsledku zeměměřických činností provedených ve smyslu odstavců 4 a 5.“.

V § 9 odst. 7 se za slova „Pozemkový úřad“ vkládají slova „po stanovení obvodu pozemkové úpravy“ a za slovo „vyznačení“ se vkládají slova „poznámky o“.

V § 9 se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Ode dne vyznačení této poznámky v katastru nemovitostí sděluje katastrální úřad průběžně pozemkovému úřadu všechny změny, týkající se řešených pozemků, a to až do vydání rozhodnutí podle § 11 odst. 8.“.

V § 9 se za odstavec 8 vkládá nový odstavec 9, který zní:

„(9) Zaústění vodohospodářských opatření navržených podle odstavce 8 písm. c) lze navrhnout i mimo obvod pozemkových úprav, pokud toto opatření funkčně souvisí s opatřeními prováděnými v obvodu pozemkových úprav. Toto opatření nebude z důvodu svého umístění mimo obvod pozemkových úprav součástí návrhu nového uspořádání pozemků; rovněž jeho realizace nebude hrazena z prostředků určených pro pozemkové úpravy.“.

Dosavadní odstavce 9 až 20 se označují jako odstavce 10 až 21.

V § 9 odstavce 10 a 11 znějí:

„(10) Pozemkový úřad předloží zpracovaný plán společných zařízení dotčeným orgánům státní správy, které vyzve k uplatnění stanovisek ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy. K později uplatněným stanoviskům se nepřihlíží. Jejich souhlasné stanovisko nahrazuje opatření (rozhodnutí, souhlas, povolení výjimky) podle zvláštních právních předpisů²¹).

(11) Plán společných zařízení schválí sbor nebo vlastníci, není-li sbor zvolen, a zastupitelstvo obce. Tento postup platí i v případě změny již schváleného plánu společných zařízení. Zasahuje-li plán společných zařízení i do územního obvodu navazující obce [§ 5 odst. 1 písm. c)], je třeba předložit plán společných zařízení ke schválení také zastupitelstvu této obce.“.

V § 9 se za odstavec 11 vkládají nové odstavce 12 a 13, které znějí:

„(12) Pozemky, na nichž jsou návrhem umístěna společná zařízení, mohou být převedeny do vlastnictví obce. Takové pozemky může vlastnit i jiná osoba, pokud má společné zařízení sloužit veřejnému zájmu.

(13) Převod pozemků obce, nabytých podle odstavce 12, na kterých dosud nebyla realizována společná zařízení nebo nebyla schválena změna účelu jejich využití, je možný jen se souhlasem pozemkového úřadu. Převod učiněný bez souhlasu pozemkového úřadu je neplatný. V soupisu nových pozemků bude u pozemků podle odstavce 12 uvedena poznámka „pozemek je určen pro realizaci společných zařízení podle zákona č. 139/2002 Sb.“. Tato poznámka bude zapsána do katastru nemovitostí na základě rozhodnutí podle § 11 odst. 8. O zrušení této poznámky rozhoduje po realizaci společného zařízení pozemkový úřad na návrh obce.“.

Dosavadní odstavce 12 až 21 se označují jako odstavce 14 až 23.

V § 9 odst. 14 se za slovo „pozemků“ vkládají slova „určených k“.

V § 9 odstavec 15 zní:

„(15) Plán společných zařízení musí být v souladu s územně plánovací dokumentací. Není-li návrh plánu společných zařízení ze závažných důvodů v souladu s územně plánovací dokumentací, je návrhem na její aktualizaci nebo změnu. V ostatních případech musí být plán společných zařízení dohodnut s úřadem územního plánování.“.

V § 9 odst. 16 se za větu druhou vkládají věty „Pozemkový úřad může na základě dohody uzavřené mezi spoluvlastníky reálně rozdělit spoluvlastnické podíly i v případě, že spoluvlastníci nevlastní v obvodu pozemkových úprav jiný pozemek. Předmětem reálného rozdělení nemohou být pozemky ve společném jmění manželů.“.

V § 9 odst. 16 větě páté se středník nahrazuje tečkou a slova „přihlásí-li se pozemkovému úřadu do 3 let od právní moci rozhodnutí pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv osoba, která prokáže, že byla k uvedenému dni vlastníkem předmětného pozemku nebo spoluvlastnického podílu k němu, pozemkový úřad jí poskytne finanční náhradu v ceně podle zvláštního právního předpisu¹⁴) platného v době přechodu pozemku nebo spoluvlastnického podílu k tomuto pozemku na stát“ se nahrazují slovy „V případě, kdy k pozemku nelze podle údajů evidence katastru nemovitostí jednoznačně určit vlastníka a bude-li šetření nezbytných údajů o vlastníkovi pozemku prokazatelně bezvýsledné, posuzuje se takový pozemek jako pozemek, jehož vlastník není znám. Přihlásí-li se pozemkovému úřadu do 5 let od právní moci rozhodnutí pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv osoba, která prokáže, že byla k uvedenému dni vlastníkem předmětného pozemku nebo spoluvlastnického podílu k němu, pozemkový úřad jí poskytne finanční náhradu v ceně podle jiného právního předpisu¹⁴) platného v době přechodu pozemku nebo spoluvlastnického podílu k tomuto pozemku na stát.“.

V § 9 se na konci odstavce 18 doplňují věty „Stávající věcná břemena, založená smluvním vztahem a zapsaná v katastru nemovitostí, se neoceňují. Takto zatížené pozemky lze směňovat jen se souhlasem dotčených vlastníků.“.

V § 9 odstavce 20 a 21 znějí:

„(20) Zpracovatel návrhu je povinen v průběhu jeho zpracovávání projednávat nové uspořádání pozemků s dotčenými vlastníky pozemků. Svůj souhlas, případně nesouhlas, vlastníci potvrdí podpisem na soupisu nových pozemků.

(21) V případě, kdy se vlastník pozemku k novému uspořádání pozemků nevyjádří ve smyslu odstavce 20, vyzve jej pozemkový úřad, aby tak učinil ve lhůtě 15 dnů. Pokud se vlastník ve lhůtě stanovené pozemkovým úřadem nevyjádří, má se za to, že s novým uspořádáním pozemků souhlasí.“.

V § 9 se za odstavec 21 vkládá nový odstavec 22, který zní:

„(22) Pozemkový úřad svolá všechny vlastníky, požádá-li o to nejméně jedna třetina vlastníků nebo sbor, byl-li zvolen.“.

Dosavadní odstavce 22 a 23 se označují jako odstavce 23 a 24.

V § 9 odst. 23 se slova „ve smyslu ustanovení § 3 odst. 3 a 4 a § 9 odst. 13“ nahrazují slovy „podle tohoto zákona“.

V § 9 odst. 24 se číslo „6“ nahrazuje číslem „12“, na konci textu odstavce se doplňují slova „ , je-li jejich účast potřebná“ a na konci odstavce se doplňuje věta „O konání kontrolního dne pozemkový úřad sepíše zápis.“.

V § 10 odst. 2 větě druhé se slova „k přijetí částky, stanovení její výše a lhůty k zaplacení je příslušný pozemkový úřad“ nahrazují slovy „tato částka však nesmí být vyšší než 10 000 Kč“.

V § 10 odst. 2 se za větu druhou vkládají věty „Úhrada se nevztahuje na pozemky ve vlastnictví státu. V případě pozemků ve vlastnictví krajů se úhrada nevyžaduje v případě, že jsou na těchto pozemcích umístěny veřejně prospěšné stavby a kraj nemá v obvodu pozemkové úpravy ve vlastnictví další pozemky. K přijetí částky, stanovení její výše a lhůty k zaplacení je příslušný pozemkový úřad“ a na konci odstavce se doplňují věty „V takovém případě však nesmí rozdíl činit více než 2 000 Kč. Od úhrady částky nepřesahující 100 Kč se upouští vždy.“.

V § 10 odst. 4 se věty druhá a třetí zrušují a na konci odstavce se doplňuje věta „Vzdálenost se měří od bodu dohodnutého na úvodním jednání.“.

V § 10 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Za tento souhlas se nepovažuje postup podle § 9 odst. 21.“.

V § 10 se doplňuje odstavec 6, který zní:

„(6) Překročení výměry, ceny a vzdálenosti pozemků nabytých obcí pro společná zařízení se nepovažuje za porušení kritérií podle odstavců 2 až 4.“.

V § 11 odst. 1 větě první se za slova „oznámí na“ vkládá slovo „své“, za slova „úřední desce“ se vkládají slova „a zároveň na úředních deskách dotčených obcí [§ 5 odst. 1 písm. c)]“ a za slova „vystaven též v“ se vkládá slovo „dotčené“.

V § 11 odstavec 4 zní:

„(4) Pozemkový úřad rozhodne o schválení návrhu pozemkových úprav tehdy, pokud s ním souhlasí vlastníci alespoň 3/4 výměry pozemků, které jsou řešeny ve smyslu ustanovení § 2 v pozemkových úpravách. Váha hlasu podílového spoluvlastníka odpovídá jeho podílu na celkové výměře pozemků.“.

V § 11 odst. 5 větě první se slovo „oznamuje“ nahrazuje slovy „oznámí doručením“.

V § 11 odst. 5 se za větu třetí vkládá věta „Pozemkový úřad předá po nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 4 část návrhu, týkající se plánu společných zařízení příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.“.

Poznámka pod čarou č. 27 zní:

________

„²⁷) § 11 vyhlášky č. 26/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

V § 11 odst. 6 se věty druhá až čtvrtá včetně poznámky pod čarou č. 28 zrušují.

V § 11 odstavec 7 zní:

„(7) Pokud odvolací orgán rozhodnutí pozemkového úřadu potvrdí, doručí písemné vyhotovení rozhodnutí o odvolání jen odvolateli a ostatním účastníkům řízení jej doručí veřejnou vyhláškou. Jestliže odvolací orgán rozhodnutí pozemkového úřadu změní nebo zruší, postupuje v takovém případě při doručování podle správního řádu. Obdobně se doručuje v případě použití přezkumného řízení, obnovy řízení nebo vydání nového rozhodnutí ve věci.“.

V § 11 odst. 8 se věta pátá nahrazuje větou „Dosavadní nájemní vztahy, zatímní bezúplatné užívání a časově omezený nájem k předmětným pozemkům, kterých se rozhodnutí týká, zanikají k 1. říjnu běžného roku.“.

V § 11 se na konci odstavce 8 doplňují věty „Rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv musí být vydáno bezodkladně, nejpozději však do 4 měsíců po dni nabytí právní moci rozhodnutí o schválení návrhu, s výjimkou postupu podle odstavce 9. Rozhodnutí o určení výše úhrady a lhůty podle § 10 odst. 2 lze vydat i samostatně. Takové rozhodnutí však nesmí být vydáno přede dnem nabytí právní moci rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv a musí být vydáno nejpozději do 1 měsíce od nabytí právní moci rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv, případně do 1 měsíce ode dne, kdy pozemkový úřad zjistí, že o úhradě a lhůtě dosud nebylo rozhodnuto.“.

V § 11 odst. 9 se slovo „uplatněna“ nahrazuje slovem „podána“ a na konci odstavce se doplňují věty „Pokud žaloba podána byla, přeruší pozemkový úřad řízení, a to až do konečného rozhodnutí soudem. Usnesení o přerušení řízení se doručuje pouze veřejnou vyhláškou.“.

V § 11 odstavec 10 zní:

„(10) Rozhodnutí podle odstavce 8 pozemkový úřad doručí veřejnou vyhláškou a jeho písemné vyhotovení doručí všem vlastníkům pozemků a osobám dotčeným zřízením nebo zrušením věcného břemene nebo změnou zástavního práva, známým pozemkovému úřadu. Osobám, kterým se rozhodnutí doručuje, se k rozhodnutí připojí jen ta část přílohy, která se dotýká konkrétní osoby. Pozemkový úřad zabezpečí, aby příloha rozhodnutí, jejíž obsah stanoví prováděcí právní předpis, byla přístupná k veřejnému nahlédnutí na určeném místě u obecního úřadu a pozemkového úřadu. Informace o tom bude vyvěšena spolu s rozhodnutím. Rozhodnutí podle odstavce 8, které nabylo právní moci, doručí pozemkový úřad katastrálnímu úřadu. V případech, kdy výsledek pozemkových úprav slouží i jako obnovený katastrální operát³), stává se tento obnovený katastrální operát platným dnem nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 8.“.

V § 11 odst. 12 větě druhé se slova „v listinách o nabytí vlastnictví nebo jiného oprávnění k pozemkům (například v kupní smlouvě, v usnesení soudu o nabytí dědictví, v zástavní smlouvě)“ nahrazují slovy „ve všech listinách, které jsou podkladem pro zápis do katastru nemovitostí a v nichž jsou uvedeny pozemky, které jsou předmětem řízení o pozemkových úpravách, uvedou“, slovo „nabývaných“ se nahrazuje slovem „dosavadních“ a slovo „uvedou“ se zrušuje.

Poznámka pod čarou č. 33 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.

V § 12 odst. 1 se slova „sborem a za jeho průběžné spolupráce“ nahrazují slovy „zastupitelstvem obce a se sborem, byl-li zvolen a dosud nezanikl (§ 5 odst. 5),“.

V § 12 odst. 2 větě první se číslo „4“ nahrazuje číslem „8“.

V § 12 odst. 2 se věta poslední zrušuje.

V § 12 odstavec 5 zní:

„(5) Bude-li před realizací společného zařízení zjištěno, že opatření podle § 9 odst. 11, které bylo předmětem rozhodnutí o schválení návrhu pozemkové úpravy, již neodpovídá skutečným potřebám dotčeného území, pozemkový úřad na základě požadavku obce zahájí řízení o změně plánu společných zařízení, pokud tento požadavek posoudí jako účelný. Pozemkový úřad zajistí přepracování schváleného návrhu. Přepracovaný návrh schválí zastupitelstvo obce. Pozemkový úřad při předložení návrhu na změnu dotčeným orgánům státní správy postupuje podle § 9 odst. 10. Pozemkový úřad vydá o změně plánu společných zařízení rozhodnutí. Tímto rozhodnutím nedojde ke změně umístění společných zařízení, a tedy jím nebudou dotčena vlastnická práva k pozemkům.“.

V nadpisu § 13 se slova „a řešení duplicitního zápisu vlastnictví k pozemku“ zrušují.

V § 13 odst. 3 větě první se před číslo „5“ vkládá číslo „3,“.

V § 13 odstavec 4 zní:

„(4) V případě zjištění duplicitního vlastnictví se postupuje podle § 8a.“.

V § 13 se odstavec 5 zrušuje.

V § 14 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Ustanovení § 3 odst. 3 se nepoužije. Do obvodu pozemkové úpravy lze zahrnout i pozemky, které nebyly dotčeny nedokončeným scelovacím řízením.“.

V § 14 odst. 8 se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“.

V § 14 se na konci odstavce 9 doplňuje věta „Nebude-li možno dosavadnímu vlastníkovi poskytnout jako náhradu jiný pozemek z majetku České republiky, poskytne mu pozemkový úřad peněžitou náhradu ve výši stanovené podle zvláštních právních předpisů¹⁴).“.

V § 14 se odstavce 11 a 12 včetně poznámky pod čarou č. 37 zrušují.

Dosavadní odstavce 13 až 16 se označují jako odstavce 11 až 14.

V § 14 odst. 11 se za slovo „osoba“ vkládají slova „uvedená v odstavcích 8 a 9“.

V § 14 odst. 12 se za slovo „součástí“ vkládá slovo „výroku“ a slova „odstavce 8“ se nahrazují slovy „odstavců 8 a 9“.

V § 14 odst. 13 se slova „zemědělské půdy, jde o půdu ve vlastnictví státu“ nahrazují slovy „výměry řešených pozemků, jde o pozemky ve vlastnictví státu“.

V § 15 se odstavce 1 až 3 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 4.

§ 16 se včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 39 a 40 zrušuje.

V § 17 odst. 4 se za slovo „úprav“ vkládají slova „včetně potřebných vodohospodářských studií“.

V § 18 odst. 2 se slova „Ústřední pozemkový úřad [§ 19 písm. b)]“ nahrazují slovem „ústředí“.

V § 18 odst. 3 se slova „Ústřední pozemkový úřad“ nahrazují slovem „Ústředí“.

V § 18 odst. 3 písm. c) se slova „zemědělství, lesnictví a ochraně a tvorbě krajiny“ nahrazují slovy „vodního a lesního hospodářství, územního plánování, dopravních staveb, zemědělství, ochrany půdy a ochrany a tvorby krajiny“ a slova „anebo má středoškolské vzdělání uvedeného zaměření ukončené maturitou,“ se zrušují.

V § 18 odst. 3 písm. d) se za slovo „magisterského“ vkládají slova „nebo bakalářského“, slova „3 roky“ se nahrazují slovy „5 let odborné“, slova „ , jako absolvent bakalářského studijního programu a střední školy nejméně 6 let praxe v činnostech“ se zrušují a na konci textu písmene d) se doplňují slova „vykonané během posledních 5 let před podáním žádosti,“.

V § 18 odst. 4 se slova „Ústřední pozemkový úřad, který uděluje úřední oprávnění,“ nahrazují slovem „Ústředí“.

V § 18 odstavec 6 zní:

„(6) Písemná žádost se podává na formuláři, jehož obsah upravuje prováděcí právní předpis.“.

V § 18 odst. 7 se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“.

V § 18 odst. 7 písm. b) se slova „v předepsané délce“ nahrazují slovy „podle odstavce 3 písm. d)“ a věta poslední se zrušuje.

V § 18 se odstavec 8 zrušuje.

Dosavadní odstavce 9 až 21 se označují jako odstavce 8 až 20.

V § 18 odst. 8 se slova „Ústřední pozemkový úřad“ nahrazují slovem „ústředí“.

V § 18 odstavec 10 zní:

„(10) Fyzická osoba, která nesložila zkoušku, je oprávněna ji jednou opakovat do 2 let od neúspěšného konání zkoušky. K opakované zkoušce se nově nevyžadují náležitosti podle odstavce 7. Pokud v tomto termínu ani opakovaně zkoušku nesloží, může podat novou žádost až po uplynutí 5 let od neúspěšného konání opakované zkoušky.“.

V § 18 odst. 12 se slova „Ústřední pozemkový úřad“ nahrazují slovem „ústředí“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Zkouška je neveřejná.“.

V § 18 odst. 13 se za slovo „odvolává“ vkládá slovo „ústřední“ a slova „Ústředního pozemkového úřadu“ se zrušují.

V § 18 odstavec 14 zní:

„(14) Ústředí vede seznam fyzických osob, kterým udělilo úřední oprávnění.“.

V § 18 se na konci odstavce 15 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:

V § 18 odst. 16 písmeno d) zní:

V § 18 se za odstavec 16 vkládají nové odstavce 17 a 18, které znějí:

„(17) Ústředí odejme fyzické osobě úřední oprávnění při závažném nebo opakovaném porušení ustanovení tohoto zákona a předpisů souvisejících.

(18) Zdůvodněný písemný návrh na odejmutí úředního oprávnění předkládá ústředí krajský pozemkový úřad, který porušení podle odstavce 17 ve své územní působnosti zjistil. Ústředí může též odejmout úřední oprávnění z vlastního podnětu.“.

Dosavadní odstavce 17 až 20 se označují jako odstavce 19 až 22.

V § 18 odst. 19 se číslo „3“ nahrazuje číslem „5“.

V § 18 odstavec 20 zní:

„(20) Na fyzickou osobu, která je držitelem úředního oprávnění uděleného po 8. září 1997 podle zákona č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů, se pohlíží jako na osobu s oprávněním podle tohoto zákona.“.

Poznámka pod čarou č. 42 se zrušuje.

V § 18 odst. 22 se slova „K osvědčování prací držitel úředního oprávnění používá razítko se státním znakem, které obsahuje“ nahrazují slovy „Ověřování prací provádí držitel úředního oprávnění vlastnoručním podpisem a otiskem razítka se státním znakem. Razítko obsahuje“.

Nadpis části čtvrté se zrušuje.

§ 19 včetně nadpisu zní:

„§ 19

Působnost Státního pozemkového úřadu

v oblasti pozemkových úprav

Státní pozemkový úřad

§ 20 zní:

„§ 20

Náklady uvedené v § 19 písm. i) stát hradí z prostředků státního rozpočtu vyčleněných podle návrhu ministerstva pro stanovený účel v kapitole všeobecná pokladní správa. Veškeré údaje a podklady vyžadované pozemkovým úřadem v řízení o pozemkových úpravách a pro činnost podle § 15 a 19 poskytují zeměměřické a katastrální orgány a další správní úřady a jiné osoby bezúplatně.“.

§ 21 a 22 se včetně nadpisů zrušují.

§ 27 včetně nadpisu zní:

„§ 27

Zmocňovací ustanovení

Ministerstvo vyhláškou stanoví

Příloha k zákonu se včetně poznámek pod čarou č. 50 a 51 zrušuje.

Zatímní bezúplatné užívání založené zákonem č. 284/1991 Sb., ve znění zákona č. 38/1993 Sb., se ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ruší, pokud se účastníci tohoto vztahu nedohodnou jinak.

V územích, kde byly přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, zahájeny pozemkové úpravy, zaniká zatímní bezúplatné užívání rozhodnutím podle § 11 odst. 8.

V § 2 odst. 2 se slova „Vlastník pozemků je“ nahrazují slovy „Pro účely tohoto zákona je vlastník pozemků“.

V § 4a odst. 2 se slova „pozemkový úřad“ nahrazují slovy „Státní pozemkový úřad (dále jen „pozemkový úřad“)“.

V § 9 odstavec 6 včetně poznámky pod čarou č. 25 zní:

„(6) Proti rozhodnutí pozemkového úřadu podle odstavců 3, 4 a 5 je možno podat žalobu k soudu²⁵).

_________

V § 9 odst. 8 se slova „ , povinná osoba a pozemkový fond“ nahrazují slovy „a povinná osoba“.

V § 11 odst. 7 větě poslední se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje.

V § 11a odst. 1, 5, 8, 9 a 10, § 16 odst. 1, § 18 odst. 1 a 2 a § 20 odst. 2 se slova „pozemkový fond“ nahrazují slovy „pozemkový úřad“.

V § 11a odstavec 2 zní:

„(2) Veřejné nabídky sestavuje pozemkový úřad jak z pozemků, které se nacházejí v zastavěném území obce nebo zastavitelné ploše takto vymezenými závaznou částí schválené územně plánovací dokumentace, pokud jejich převodu nebrání zákonná překážka, tak z pozemků, které se nacházejí mimo zastavěné území obce nebo zastavitelné ploše takto vymezenými závaznou částí územně plánovací dokumentace. Pozemky nepřevedené na základě této nabídky budou předmětem převodu podle zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů.“.

V § 11a odst. 3 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje.

V § 11a odst. 4 a 6 se slova „pozemkového fondu“ nahrazují slovy „pozemkového úřadu“.

V § 13 odst. 6 se věta druhá zrušuje.

V § 14 odst. 5 se věta druhá zrušuje.

V § 14 odstavec 9 zní:

„(9) V případě, že oprávněná osoba získala nemovitost do vlastnictví přídělem od státu po 23. červnu 1945, poskytne se náhrada za nemovitosti uvedené v odstavci 1 jen do výše uhrazené přídělové ceny; pokud nelze zjistit výši uhrazené přídělové ceny, poskytne se náhrada ve výši 1,5 % z ceny nemovitosti stanovené podle § 28a.“.

V § 16 odst. 1 písm. b) se slova „nebo lhůta podle čl. VI zákona č. 253/2003 Sb.“ zrušují a slova „pozemkovému fondu“ se nahrazují slovy „pozemkovému úřadu“.

V § 16 odst. 4 se slova „s výjimkou nemovitostí ve správě pozemkového fondu,“ zrušují.

V § 17 odst. 3 se slova „pozemkový fond“ nahrazují slovy „pozemkový úřad“.

V § 17 se odstavec 4 zrušuje.

Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5.

V § 18a odst. 1 se slovo „fond“ nahrazuje slovem „úřad“.

V § 18a odst. 2 se slova „ve správě pozemkového fondu“ nahrazují slovy „ , s nimiž je pozemkový úřad příslušný hospodařit,“.

Právo užívat půdu podle § 2 odst. 1 mají kromě vlastníka i jiné osoby na základě smlouvy uzavřené po dni nabytí účinnosti tohoto zákona s pozemkovým úřadem, není-li zákonem stanoveno jinak.

Oprávnění a povinnosti pozemkového fondu stanovené v § 17 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona v tomto rozsahu vykonává pozemkový úřad.

V § 66 odstavec 8 zní:

„(8) Jsou-li orgánem nebo členy orgánu právnické osoby poslanci a senátoři, kteří takto působí se souhlasem či na návrh státu, hradí škodu, za kterou tyto osoby podle tohoto zákona odpovídají, stát.“.

V § 66 odst. 9 se slova „nebo Pozemkový fond České republiky“ zrušují.

V § 3 odst. 1 písm. a) a v § 8 odst. 2 písm. a) se za slovo „státu^4a)“ vkládají slova „ , není-li dále stanoveno jinak,“.

V § 3 odst. 2 písm. b) se slova „spravované Pozemkovým fondem České republiky nebo“ nahrazují slovy „se kterými je příslušný hospodařit Státní pozemkový úřad nebo spravované“.

V § 4 odst. 1 se písmeno d) včetně poznámky pod čarou č. 6 zrušuje.

V § 4 odst. 3 větě první se slova „a d)“ zrušují.

V § 8 odst. 3 se slova „Pozemkovým fondem České republiky nebo“ zrušují a slova „jsou poplatníky tyto subjekty“ se nahrazují slovy „je poplatníkem tento subjekt“.

V § 8 odst. 4 se slova „spravované Pozemkovým fondem České republiky,“ nahrazují slovy „se kterými je příslušný hospodařit Státní pozemkový úřad, spravované“.

V § 9 odst. 1 se písmeno d) zrušuje.

V § 9 odst. 5 větě první se slova „a d)“ zrušují.

V § 3 odst. 3 se slovo „zvláštní“ zrušuje a slova „Pozemkového fondu České republiky“ se nahrazují slovy „Státního pozemkového úřadu“.

V § 3 odst. 4 se slova „Pozemkový fond České republiky“ nahrazují slovy „Státní pozemkový úřad“.

Poznámka pod čarou č. 6 se zrušuje.

V § 2 se odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 3 a 4 zrušuje.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.

V § 15 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Pozemky, které jsou majetkem podle odstavce 1 a zároveň tvoří zemědělský půdní fond, příslušná organizační složka přednostně nabídne Státnímu pozemkovému úřadu; to neplatí v případě pozemků tvořících jeden funkční celek s obytnými a hospodářskými budovami a jinými stavbami, které neslouží zemědělské a lesní výrobě nebo s ní souvisejícímu vodnímu hospodářství, a dále pozemků tvořících součást dědictví, které stát nabyl nebo mu připadlo a v souvislosti s tím mu vznikla povinnost uhradit dluh. Nepřijme-li Státní pozemkový úřad nabídku do 30 dnů od jejího doručení, platí, že nemá o nabízené pozemky zájem a k pozdější akceptaci nabídky se nepřihlíží. Příslušná organizační složka dále postupuje v souladu s odstavcem 2.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

V § 20 odst. 3 se slova „odst. 5“ nahrazují slovy „odst. 4“.

V § 47 odst. 1 se slova „a v Pozemkovém fondu České republiky⁴)“ zrušují.

V § 48 odst. 1 se slova „a Pozemkového fondu České republiky⁴)“ zrušují.

V § 48 odst. 2 se slova „nebo Pozemkového fondu České republiky“ zrušují.

V § 49 se odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 66 zrušuje.

Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 2 až 5.

V § 49 odst. 5 se číslo „5“ nahrazuje číslem „4“.

V § 55 odst. 2 větě třetí se slova „odst. 1, 3 a 4“ nahrazují slovy „odst. 1, 2 a 3“.

V § 65 odst. 1 písm. c) se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“.

V § 65 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.

V § 9 odst. 1 se slova „anebo ke kterému vykonává správu Pozemkový fond České republiky (dále jen „Pozemkový fond“) podle zvláštního právního předpisu¹⁰“ včetně poznámky pod čarou č. 10 zrušují.

V § 13 odst. 1 se slova „nebo Pozemkového fondu“ zrušují.

V § 13c písm. a) a § 13d odst. 2 písm. a) se slova „ , státní organizace nebo Pozemkový fond“ nahrazují slovy „nebo státní organizace“.

V § 20 odst. 3 se slova „a o správě majetku na straně Pozemkového fondu“ zrušují.

V § 25 odst. 2 se slova „ , státní organizace a Pozemkový fond“ nahrazují slovy „a státní organizace“.

V § 25 odst. 4 větě druhé se slova „ , státní organizaci nebo Pozemkový fond“ nahrazují slovy „nebo státní organizaci“.

V § 29 se odstavec 3 zrušuje.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.

V § 29 odst. 3 se slova „ , jakož i závazků, které podle zvláštního právního předpisu přecházejí na Pozemkový fond“ zrušují.

V § 22d se za větu první vkládá věta „Tuto povinnost má okresní správa sociálního zabezpečení též na základě žádosti, stanoví-li tak zvláštní zákon^22b).“.

Poznámka pod čarou č. 22b zní:

________

„^22b) Například zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů.“.

V § 1 odst. 1 se slova „nebo majetku státu ve správě Pozemkového fondu České republiky“ zrušují.

V § 10a odst. 1 písm. f) se slova „Pozemkovým fondem České republiky“ nahrazují slovy „za stát Státním pozemkovým úřadem“.

V § 12 odst. 2 se na konci textu písmene d) čárka nahrazuje tečkou a písmeno e) se včetně poznámky pod čarou č. 5a zrušuje.

V § 19 odst. 5 se slova „nebo Pozemkovému fondu České republiky“ zrušují.

V § 24 odst. 3 se písmeno b) zrušuje.

Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b).

V § 24 odst. 5 a 6 se slova „písm. c)“ nahrazují slovy „písm. b)“.

V § 5 odst. 1 se slova „ , jakož i s majetkem, který na ministerstvo přejde z Pozemkového fondu České republiky“ zrušují.

V § 5 odst. 3 písm. b) se na konci bodu 5 doplňuje slovo „nebo“ a bod 6 se zrušuje.

Dosavadní bod 7 se označuje jako bod 6.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013.

Ustanovení § 10 odst. 3 pozbývá platnosti uplynutím dne 31. prosince 2013.