V § 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „ , jakož i soud, který rozhoduje o opravném prostředku v insolvenčním řízení“.

V § 2 písm. g) se za slova „a to“ vkládá slovo „jen“.

§ 7 včetně nadpisu zní:

„§ 7

Použití občanského soudního řádu a zákona o zvláštních řízeních soudních

Nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu⁴) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.“.

Poznámka pod čarou č. 5 se zrušuje.

Za § 7 se vkládají nové § 7a až 7c, které včetně nadpisů znějí:

„§ 7a

Věcná příslušnost

Krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně

§ 7b

Místní příslušnost

(1) Pro insolvenční řízení je příslušný soud, v jehož obvodu je obecný soud dlužníka.

(2) Jde-li o insolvenční řízení, v němž se má řešit úpadek nebo hrozící úpadek osoby tvořící s dlužníkem koncern, je vedle soudu uvedeného v odstavci 1 k řízení příslušný také insolvenční soud, u něhož probíhá insolvenční řízení řešící úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka, který s touto osobou tvoří koncern.

(3) Jde-li o insolvenční řízení, v němž se má řešit úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka, který je zahraniční osobou, a nebrání-li tomu přímo použitelný předpis práva Evropské unie⁵⁹), lze insolvenční řízení zahájit i u insolvenčního soudu, v jehož obvodu je v České republice umístěn podnik nebo organizační složka podniku takového dlužníka.

(4) Insolvenční soud je příslušný ve věcech uvedených v § 7a písm. b) až e).

§ 7c

Účast státního zastupitelství

Státní zastupitelství může vstoupit do zahájeného insolvenčního řízení, včetně incidenčních sporů, a moratoria.“.

V § 12 odst. 2 se slova „Zvláštní právní předpis⁶)“ nahrazují slovy „Zákon upravující vyšší soudní úředníky a vyšší úředníky státního zastupitelství“.

Poznámka pod čarou č. 6 se zrušuje.

V § 18 odst. 2 se slova „konce pracovního dne nejblíže následujícího po dni“ nahrazují slovy „3 dnů ode dne“.

§ 25 zní:

„§ 25

(1) Insolvenčního správce pro insolvenční řízení ustanovuje insolvenční soud. Je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení reorganizace podle § 148 odst. 2 a je-li v předloženém reorganizačním plánu určena osoba insolvenčního správce, ustanoví insolvenční soud insolvenčním správcem tuto osobu; to neplatí, nesplňuje-li takto určený insolvenční správce podmínky uvedené v § 21 až 24 a odstavci 3. Ustanovení § 29 tím není dotčeno.

(2) Nejde-li o případ podle odstavce 1, insolvenční soud ustanoví insolvenčním správcem osobu, kterou určí předseda insolvenčního soudu podle pořadí určeného dnem zápisu jejího sídla nebo provozovny do příslušné části seznamu insolvenčních správců vedené

(3) Je-li v době určení podán návrh na povolení reorganizace nebo je-li dlužník osobou podle § 3 odst. 2 zákona o insolvenčních správcích^9a) bez ohledu na způsob řešení úpadku, ustanoví insolvenční soud insolvenčním správcem osobu, kterou určí předseda insolvenčního soudu podle pořadí určeného dnem zápisu jejího sídla do zvláštní části seznamu insolvenčních správců.

(4) Nebrání-li tomu jiné okolnosti, určí předseda insolvenčního soudu insolvenčním správcem dlužníků, kteří tvoří koncern, stejnou osobu.

(5) Nelze-li ustanovit osobu insolvenčního správce postupem podle odstavce 2 nebo je-li to nezbytné se zřetelem k dosavadnímu stavu insolvenčního řízení, k osobě dlužníka a k jeho majetkovým poměrům, jakož i k odborné způsobilosti insolvenčního správce, jeho dosavadní činnosti a k jeho zatížení, může předseda insolvenčního soudu určit insolvenčního správce mimo stanovené pořadí; takový postup vždy odůvodní.

(6) Odstavce 2 a 3 se nepoužijí v případě určení osoby insolvenčního správce, který je hostujícím insolvenčním správcem. Předseda insolvenčního soudu určí pro insolvenční řízení osobu insolvenčního správce, který je hostujícím insolvenčním správcem, z příslušné části seznamu postupem, který je v souladu se zásadou dočasnosti nebo příležitostnosti, je-li to vhodné se zřetelem k dosavadnímu stavu insolvenčního řízení, k osobě dlužníka a k jeho majetkovým poměrům, jakož i k odborné způsobilosti osoby insolvenčního správce, který je hostujícím insolvenčním správcem.“.

V § 29 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „ , kteří mají právo hlasovat“.

V § 29 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Insolvenčnímu správci odvolanému postupem podle odstavce 1 insolvenční soud uloží, aby mu ve stanovené lhůtě podal zprávu o své činnosti, zejména o stavu majetku, který spravoval, a aby vyúčtoval odměnu, hotové výdaje a náklady, které mu vznikly v souvislosti se správou a udržováním majetku․“.

V § 31 se doplňuje odstavec 7, který zní:

„(7) Ustanovení § 29 odst. 4 platí obdobně.“.

V § 32 odst. 2 se za slovo „Ustanovení“ vkládají slova „§ 29 odst. 4 a“.

V § 35 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Není-li dále stanoveno jinak, není důvodem pro ustanovení zvláštního insolvenčního správce činnost týkající se zpeněžení majetkové podstaty.“.

V § 36 odst. 2 se slova „a nejméně jednou za 3 měsíce předkládá věřitelskému orgánu a insolvenčnímu soudu písemnou zprávu o stavu insolvenčního řízení“ zrušují a na konci odstavce 2 se doplňuje věta „Neurčí-li insolvenční soud jinak, předkládá insolvenční správce věřitelskému orgánu a insolvenčnímu soudu nejméně jednou za 3 měsíce písemnou zprávu o stavu insolvenčního řízení.“.

V § 38 odst. 1 se za slova „odměny určí“ vkládají slova „z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek a“.

V § 38 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „ , nejvýše však 50 000 Kč na odměně insolvenčního správce a 50 000 Kč na náhradě hotových výdajů insolvenčního správce“.

V § 38 odst. 4 se za slova „zálohy odměny“ vkládají slova „a hotových výdajů“.

V § 38 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:

„(5) Insolvenční správce odvolaný z funkce nebo zproštěný funkce v průběhu insolvenčního řízení provede vyúčtování odměny a hotových výdajů ve zprávě o své činnosti; pro projednání této zprávy platí přiměřeně § 304. Umožňuje-li to stav insolvenčního řízení, rozhodne insolvenční soud o schválení této zprávy již v jeho průběhu; jde-li o hotové výdaje insolvenčního správce, náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty a vyúčtování vyplacených záloh, učiní tak bez zbytečného odkladu po projednání zprávy. Proti rozhodnutí o schválení takové zprávy mohou podat odvolání insolvenční správce, který zprávu podal, ustanovený insolvenční správce a věřitelé a dlužník, jejichž námitkám proti této zprávě nebylo vyhověno.“.

Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.

V § 38 odstavec 6 zní:

„(6) Způsob určení odměny, některých hotových výdajů insolvenčního správce a způsob jejich úhrady státem stanoví prováděcí právní předpis.“.

Za § 40 se vkládá nový § 40a, který zní:

„§ 40a

Na základě rozhodnutí a jiných exekučních titulů vzniklých v průběhu insolvenčního řízení proti insolvenčnímu správci pro pohledávky nebo jiná práva, která se týkají majetkové podstaty nebo která mají být uspokojena z majetkové podstaty, nelze vést výkon rozhodnutí na majetek insolvenčního správce; to neplatí, jde-li o pořádková opatření uložená insolvenčnímu správci v souvislosti s takovými řízeními, a o rozhodnutí, jimiž bylo insolvenčnímu správci uloženo nahradit náklady řízení, které způsobil svým zaviněním nebo které vznikly náhodou, která se mu přihodila.“.

V § 41 odst. 1 se za slovo „udržení“ vkládají slova „nebo obnovení“.

V § 43 odst. 2 se za větu druhou vkládá věta „Jde-li o údaje vedené v elektronické podobě, splní orgány a osoby uvedené v odstavci 1 povinnost poskytnout součinnost tím, že k nim insolvenčnímu správci umožní dálkový přístup.“.

V § 46 odst. 2 se za větu druhou vkládá věta „Usnesení, jímž si schůze věřitelů vyhrazuje působnost jiných věřitelských orgánů, je přijato, jestliže pro ně hlasovala většina tvořená nejméně dvěma třetinami hlasů přítomných nebo řádně zastoupených věřitelů, počítaná podle výše jejich pohledávek.“.

V § 48 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Jestliže insolvenční soud ještě nerozhodl o způsobu řešení dlužníkova úpadku, je předmětem jednání první schůze věřitelů také způsob řešení dlužníkova úpadku.“.

V § 48 odst. 3 se slova „může insolvenční soud také uložit náhradu nákladů, které tento soud vynaložil na svolání a organizaci schůze věřitelů konané na jeho návrh“ nahrazují slovy „uloží insolvenční soud zaplatit i paušální částku na náhradu nákladů spojených s projednáním nedůvodného návrhu na svolání schůze věřitelů ve výši 5 000 Kč; zaplacení této paušální částky, která je příjmem státu, nelze prominout“.

§ 51 zní:

„§ 51

(1) Věřitelé, jejichž pohledávka byla popřena, mohou v rozsahu popření hlasovat, usnese-li se na tom schůze věřitelů. Jestliže schůze věřitelů nepřizná hlasovací právo věřitelům, jejichž pohledávka byla popřena, rozhodne o hlasovacím právu těchto věřitelů insolvenční soud.

(2) Popření pohledávky přihlášeným věřitelem nebo dlužníkem nemá vliv na hlasovací právo věřitelů, jejichž pohledávka byla popřena.

(3) Nejde-li o případy uvedené v odstavci 1, rozhodne o hlasovacím právu věřitelů, jejichž pohledávka nebyla ještě zjištěna nebo je sporná, insolvenční soud. Učiní tak jen na návrh dlužníka, insolvenčního správce nebo některého z věřitelů. Návrh lze podat i přede dnem konání schůze věřitelů.

(4) Není-li dále stanoveno jinak, nemají hlasovací právo věřitelé s pohledávkami za majetkovou podstatou (§ 168), věřitelé s pohledávkami postavenými na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou (§ 169), věřitelé s pohledávkami vyloučenými ze způsobu řešení úpadku (§ 170), věřitelé s podřízenými pohledávkami (§ 172) a do doby splnění odkládací podmínky věřitelé, kteří přihlásili pohledávky vázané na odkládací podmínku.“.

V § 52 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Je-li na rozhodnutí insolvenčního soudu o hlasovacím právu věřitelů závislé jiné rozhodnutí insolvenčního soudu, proti kterému je odvolání přípustné, lze v mezích odvolání podaného proti takovému rozhodnutí přezkoumat i správnost rozhodnutí insolvenčního soudu o hlasovacím právu věřitelů; to platí jen pro první takové rozhodnutí vydané po rozhodnutí insolvenčního soudu o hlasovacím právu věřitelů.“.

§ 53 zní:

„§ 53

Nejde-li o volbu věřitelského výboru, nesmí žádný z věřitelů hlasovat ve vlastní věci. Ve věci osoby, která tvoří s věřitelem koncern, nebo ve věci osoby věřiteli blízké, může věřitel hlasovat, nestanoví-li tento zákon jinak.“.

V § 56 odst. 2 se slovo „Každý“ nahrazuje slovy „Schůze věřitelů se může usnést, že každý“.

V § 56 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Je-li způsobem řešení úpadku nepatrný konkurs nebo oddlužení, není volba věřitelského výboru povinná.“.

V § 57 odst. 1 se slova „zastoupeny všechny skupiny věřitelů podle povahy jejich pohledávek“ nahrazují slovy „zastoupeni zajištění i nezajištění věřitelé“.

V § 57 odst. 2 se za slova „se volí“ vkládají slova „a odvolávají“.

V § 57 odst. 3 se za slovo „Volbu“ vkládají slova „a odvolání“.

V § 59 odst. 2 se slovo „ , zejména“ nahrazuje slovy „ . Takto lze usuzovat zejména, jde-li o“, slovo „zaměstnanci“ se nahrazuje slovem „zaměstnance“ a slovo „společníci“ se nahrazuje slovem „společníky“.

V § 61 odst. 1 se slova „podá-li insolvenční návrh dlužník, učiní tak neprodleně“ nahrazují slovy „navrhne-li to dlužník, přihlášený věřitel nebo předběžný správce, učiní tak neprodleně“.

V § 61 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „Jestliže věřitelský výbor neustanovila schůze věřitelů k tomu účelu svolaná, vykonává po jejím skončení působnost věřitelského výboru insolvenční soud.“.

V § 61 odst. 3 se za slova „předběžnému správci“ vkládají slova „ , přihlášenému věřiteli, který jmenování prozatímního věřitelského výboru navrhl,“.

V § 62 odstavec 1 zní:

„(1) Je-li to možné, jmenuje insolvenční soud prozatímní věřitelský výbor tak, aby v něm byli zastoupeni zajištění i nezajištění věřitelé.“.

V § 62 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větami „Usnesení je přijato, jestliže pro ně hlasovala většina přítomných nebo řádně zastoupených zajištěných věřitelů počítaná podle výše jejich pohledávek a většina přítomných nebo řádně zastoupených nezajištěných věřitelů počítaná podle výše jejich pohledávek. První schůze věřitelů konaná po jmenování prozatímního věřitelského výboru může též odvolat některého z jeho členů nebo jeho náhradníků nebo do něj zvolit dalšího člena a jeho náhradníka; přitom se postupuje podle § 57 odst. 2.“.

V § 63 odst. 3 větě druhé se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje.

V § 64 odst. 2 větě první se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje.

V § 65 odst. 2 se za slova „svou činnost“ vkládají slova „a věřitelský výbor již nemá počet členů ustanovený schůzí věřitelů“.

§ 66 včetně nadpisu zní:

„§ 66

Insolvenční soud jako věřitelský výbor

(1) Jestliže v průběhu insolvenčního řízení poklesne počet členů věřitelského výboru ustanoveného schůzí věřitelů na méně než 3 nebo pod většinu, vykonává působnost věřitelského výboru až do potvrzení nové volby nebo doplňující volby členů věřitelského výboru do počtu nejméně 3 nebo do počtu většiny členů insolvenční soud.

(2) Jestliže chybějící členy věřitelského výboru do počtu nejméně 3 nebo do počtu většiny členů nezvolila schůze věřitelů k tomu účelu svolaná, vykonává po jejím skončení působnost věřitelského výboru insolvenční soud; § 61 odst. 2 věta druhá a § 61 odst. 3 platí obdobně.

(3) Úkon, který insolvenční soud provádí při výkonu působnosti věřitelského výboru, tak musí být označen.“.

V § 68 odst. 2 se věta druhá zrušuje.

§ 69 včetně nadpisu zní:

„§ 69

Státní zastupitelství

Je-li proti rozhodnutí insolvenčního soudu přípustný opravný prostředek, může jej podat i státní zastupitelství, které vstoupilo do insolvenčního řízení, do incidenčního sporu nebo do moratoria.“.

V § 71 odst. 1 se slova „vyvěšením písemnosti na úřední desce insolvenčního soudu a jejím současným“ zrušují a za slovo „zveřejněním“ se vkládá slovo „písemnosti“.

V § 71 odst. 3 se slova „vyvěšením příslušné písemnosti na úřední desce insolvenčního soudu se současným“ zrušují, za slovo „zveřejněním“ se vkládají slova „příslušné písemnosti“ a slova „ , pokud zákon nestanoví pouze zveřejnění písemnosti na úřední desce insolvenčního soudu“ se zrušují.

V § 72 se odstavec 2 zrušuje.

§ 73 zní:

„§ 73

Nestanoví-li tento zákon jinak, doručuje insolvenční soud vyhláškou také soudní rozhodnutí, která podle tohoto zákona vydává před zahájením insolvenčního řízení nebo po jeho skončení; totéž platí pro doručení předvolání, vyrozumění nebo jiné písemnosti, která s vydáním takového soudního rozhodnutí souvisí.“.

V § 75 odst. 2 se za slova „insolvenčnímu správci“ vkládají slova „ , státnímu zastupitelství, které vstoupilo do insolvenčního řízení,“, slovo „dále“ se nahrazuje slovem „a“ a slova „ , a státnímu zastupitelství, které vstoupilo do insolvenčního řízení“ se zrušují.

Za § 83 se vkládá nový § 83a, který včetně nadpisu zní:

„§ 83a

Spojení věcí

Není-li dále stanoveno jinak, není v insolvenčním řízení přípustné spojení věcí různých dlužníků ke společnému řízení.“.

V § 85 se na konci odstavce 1 doplňují věty „O úkonech, při nichž insolvenční soud jedná s ostatními procesními subjekty o skutkové podstatě projednávané věci nebo o procesních otázkách, které na ni mohou mít vliv, se vždy sepisuje protokol; není-li to možné vzhledem ke způsobu, jakým se procesní subjekt obrátil na insolvenční soud a je-li jednostranné přijetí nebo podání informace insolvenčním soudem ve společném zájmu věřitelů, je insolvenční soud povinen o takto přijaté nebo poskytnuté informaci vždy pořídit záznam do insolvenčního spisu. Náležitosti takového záznamu stanoví prováděcí právní předpis.“.

V § 89 odstavec 3 zní:

„(3) Ukládá-li zákon insolvenčnímu soudu zveřejnit rozhodnutí podle odstavce 2 v insolvenčním rejstříku, učiní tak nejpozději do konce pracovního dne nejblíže následujícího po dni jednání, při kterém bylo rozhodnutí vyhlášeno. Namísto úplného znění vyhlášeného rozhodnutí lze takto zveřejnit vhodně zkrácené znění rozhodnutí. Zkrácené znění rozhodnutí zpravidla neobsahuje odůvodnění. Povinnost zveřejnit v insolvenčním rejstříku úplné znění vyhlášeného rozhodnutí neprodleně poté, co bude vyhotoveno písemně, tím není dotčena. Účinky rozhodnutí podle odstavce 2 nastávají již zveřejněním jeho zkráceného znění v insolvenčním rejstříku; takové zveřejnění však nemá účinky doručení rozhodnutí.“.

V § 90 se za slova „občanského soudního řádu“ vkládají slova „a zákona o zvláštních řízeních soudních“ a za slova „vykonatelnosti rozhodnutí“ se vkládají slova „nebo o odkladu právní moci rozhodnutí“.

§ 92 zní:

„§ 92

Odvolací soud je povinen projednat a rozhodnout odvolání proti rozhodnutím soudu prvního stupně vydaným v insolvenčním řízení s nejvyšším urychlením, a to nejprve odvolání proti rozhodnutí o nařízení předběžného opatření, proti rozhodnutí o úpadku, proti rozhodnutí o způsobu řešení úpadku a proti rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu.“.

V § 93 odst. 1 se slovo „a“ nahrazuje čárkou a za slova „řešení úpadku“ se vkládají slova „a proti rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu“.

V § 96 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) V řízení o žalobě pro zmatečnost podané proti rozhodnutí insolvenčního soudu vydanému v insolvenčním řízení se nepoužije § 235 odst. 2 občanského soudního řádu. Rozhodnutí, jímž bylo na základě žaloby pro zmatečnost zrušeno rozhodnutí insolvenčního soudu vydané v insolvenčním řízení, je účinné ode dne právní moci.“.

V § 97 odstavec 2 zní:

„(2) Insolvenční návrh musí být v listinné podobě opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala, nebo v elektronické podobě jejím uznávaným elektronickým podpisem, nebo zaslán prostřednictvím její datové schránky; jinak se k němu nepřihlíží.“.

V § 97 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:

„(3) Je-li insolvenční návrh podepsán způsobem uvedeným v odstavci 2 pouze zástupcem insolvenčního navrhovatele na základě procesní plné moci, je podmínka uvedená v odstavci 2 splněna jen tehdy, je-li úředně ověřeným podpisem nebo uznávaným elektronickým podpisem insolvenčního navrhovatele opatřena k insolvenčnímu návrhu připojená procesní plná moc. To platí obdobně, jedná-li za insolvenčního navrhovatele, jímž je právnická osoba, jeho zaměstnanec (člen), který tím byl pověřen statutárním orgánem.

(4) O tom, že se k insolvenčnímu návrhu nepřihlíží, vyrozumí insolvenční soud insolvenčního navrhovatele usnesením, proti němuž nejsou opravné prostředky přípustné a které mu doručí zvlášť; usta-novení tohoto zákona o doručení vyhláškou se nepoužije.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5.

V § 102 odst. 1 písmeno c) zní:

V § 102 odst. 5 se slova „ , a to prostřednictvím veřejné datové sítě,“ zrušují.

V § 104 odst. 3 se věta třetí nahrazuje větou „Dlužník v seznamu závazků uvede údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků a stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč.“.

Na konci textu § 105 se doplňují slova „ ; jde-li o pohledávku, která se do insolvenčního řízení jinak nepřihlašuje, považuje se po rozhodnutí o úpadku za uplatněnou podle § 203“.

V § 108 odstavec 1 zní:

„(1) Insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli – zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení.“.

§ 109 zní:

„§ 109

(1) Se zahájením insolvenčního řízení se spojují tyto účinky:

(2) Úkonem, jímž se provádí výkon rozhodnutí nebo exekuce, není úkon učiněný k zajištění dlužníkova majetku pro účely jeho postižení takovým výkonem rozhodnutí nebo exekucí. Se zahájením insolvenčního řízení se spojují také další účinky stanovené zákonem.

(3) Lhůty k uplatnění práv, která lze podle odstavce 1 uplatnit pouze přihláškou, po zahájení insolvenčního řízení nezačínají nebo dále neběží.

(4) Účinky zahájení insolvenčního řízení nastávají okamžikem zveřejnění vyhlášky, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, v insolvenčním rejstříku.

(5) Nestanoví-li zákon u některého ze způsobů řešení úpadku jinak, trvají účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení do skončení insolvenčního řízení, a jde-li o reorganizaci, do schválení reorganizačního plánu.

(6) K rozhodnutím a opatřením přijatým při provádění výkonu rozhodnutí nebo exekuce v rozporu s omezením podle odstavce 1 písm. c) se v insolvenčním řízení nepřihlíží. Je-li to nezbytné k naplnění účelu insolvenčního řízení, může insolvenční soud kdykoli i bez návrhu pozastavit vykonatelnost nebo odložit právní moc rozhodnutí nebo opatření přijatých při provádění výkonu rozhodnutí nebo exekuce v rozporu s omezením podle odstavce 1 písm. c); může také zakázat přijetí rozhodnutí nebo opatření připravovaných při provádění výkonu rozhodnutí nebo exekuce v rozporu s omezením podle odstavce 1 písm. c). Proti rozhodnutí insolvenčního soudu podle věty druhé mohou podat odvolání účastníci řízení o výkon rozhodnutí nebo exekučního řízení; těmto osobám, jakož i orgánu nebo osobě, která rozhodnutí nebo opatření při provádění výkonu rozhodnutí nebo exekuce přijala nebo připravovala, se rozhodnutí insolvenčního soudu podle věty druhé doručuje zvlášť.“.

V § 111 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Dále se omezení podle odstavce 1 nevztahuje na uspokojování pohledávek za majetkovou podstatou (§ 168) a pohledávek jim postavených na roveň (§ 169); tyto pohledávky se uspokojují v termínech splatnosti, je-li to podle stavu majetkové podstaty možné.“.

V § 111 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „ , ledaže si k nim dlužník nebo jeho věřitel předem vyžádal souhlas insolvenčního soudu“.

V § 128 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Seznam majetku zveřejní v takovém případě v insolvenčním rejstříku až po rozhodnutí o úpadku.“.

§ 136 zní:

„§ 136

(1) Insolvenční soud vydá rozhodnutí o úpadku, je-li osvědčením nebo dokazováním zjištěno, že dlužník je v úpadku nebo že mu úpadek hrozí.

(2) Rozhodnutí o úpadku musí obsahovat

(3) Je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, činí lhůta k přihlášení pohledávek 30 dnů.

(4) V rozhodnutí o úpadku rozhodne insolvenční soud také o žádosti dlužníka o prodloužení lhůty k předložení reorganizačního plánu (§ 316 odst. 5 a 6). V rozhodnutí o úpadku, s nímž je spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, uloží insolvenční soud dále dlužníku, aby platil zálohy na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce.

(5) Insolvenční správce ustanovený v rozhodnutí o úpadku navazuje na činnost předběžného správce, byl-li dříve ustanoven. Nejde-li o stejnou osobu, je předběžný správce povinen podat insolvenčnímu správci úplné informace o své dosavadní činnosti a předat mu její výsledky, jakož i doklady, které má k dispozici, a poskytnout mu potřebnou součinnost.“.

V § 139 odst. 1 písmeno c) zní:

V § 139 odst. 2 se slova „ , a to prostřednictvím veřejné datové sítě,“ zrušují.

V § 140 se nad označení paragrafu vkládá skupinový nadpis, který zní: „Účinky rozhodnutí o úpadku“, a nadpis pod označením paragrafu zní: „Předběžná opatření a započtení“.

Za § 140 se vkládají nové § 140a až 140e, které včetně nadpisů znějí:

„§ 140a

Přerušení řízení

(1) Účinky rozhodnutí o úpadku nastávají oka-mžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Rozhodnutím o úpadku se přerušují soudní a rozhodčí řízení o pohledávkách a jiných právech týkajících se majetkové podstaty, které mají být v insolvenčním řízení uplatněny přihláškou, nebo na které se v insolvenčním řízení pohlíží jako na přihlášené, anebo o pohledávkách, které se v insolvenčním řízení neuspokojují (§ 170). Není-li dále stanoveno jinak, v těchto řízeních nelze pokračovat po dobu, po kterou trvají účinky rozhodnutí o úpadku.

(2) Je-li řízení podle odstavce 1 přerušeno, nekonají se jednání a neběží stanovené lhůty. Jestliže se v řízení pokračuje, počínají lhůty běžet znovu.

(3) Přerušení řízení působí na účastníky řízení, kteří v řízení vystupují na téže straně jako dlužník, jen jde-li o nerozlučné společenství³⁷) nebo o vedlejší účastenství³⁸).

(4) Jakmile se soud nebo jiný orgán příslušný k projednání a rozhodnutí věci dozví o přerušení řízení podle odstavce 1, vyrozumí o tom účastníky řízení; současně je poučí, že v řízení nelze pokračovat po dobu, po kterou trvají účinky rozhodnutí o úpadku. Rozhodnutí již vydaná se v době, kdy je řízení přerušeno, nedoručují, ledaže se týkají i jiných pohledávek; bylo-li řízení přerušeno po doručení rozhodnutí, avšak ještě předtím, než rozhodnutí nabylo právní moci, nenabývá rozhodnutí v rozsahu, v němž bylo řízení přerušeno, právní moci. Jestliže se v řízení pokračuje, rozhodnutí se doručuje znovu.

§ 140b

Zákaz vydání rozhodnutí

Nejde-li o řízení uvedená v § 140a, nelze v jiných soudních nebo rozhodčích řízeních po dobu, po kterou trvají účinky rozhodnutí o úpadku, rozhodnout o pohledávkách a jiných právech týkajících se majetkové podstaty, které mají být v insolvenčním řízení uplatněny přihláškou, nebo na které se v insolvenčním řízení pohlíží jako na přihlášené, anebo o pohledávkách, které se v insolvenčním řízení neuspokojují (§ 170); to neplatí, jde-li o pohledávky věřitelů na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo na vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem, pokud v trestním řízení o tomto trestném činu byl zajištěn majetek v majetkové podstatě dlužníka. K rozhodnutím vydaným v rozporu s tímto zákazem se v insolvenčním řízení nepřihlíží.

§ 140c

Nově zahájená řízení

V době, po kterou trvají účinky rozhodnutí o úpadku, nelze zahájit soudní a rozhodčí řízení o pohledávkách a jiných právech týkajících se majetkové podstaty, které mají být v insolvenčním řízení uplatněny přihláškou, nebo na které se v insolvenčním řízení pohlíží jako na přihlášené, nejde-li o incidenční spory, ani řízení o pohledávkách, které se v insolvenčním řízení neuspokojují (§ 170).

§ 140d

Jiná řízení

(1) Jiná řízení než soudní a rozhodčí řízení se rozhodnutím o úpadku nepřerušují a lze je nově zahájit i v době, po kterou trvají účinky rozhodnutí o úpadku; v těchto řízeních však po dobu, po kterou trvají účinky rozhodnutí o úpadku, nelze rozhodnout o náhradě škody nebo jiné újmy. K rozhodnutím vydaným v rozporu s tímto zákazem se v insolvenčním řízení nepřihlíží. Nestanoví-li zákon jinak, je účastníkem těchto jiných řízení i nadále dlužník.

(2) Rozhodnutím o úpadku se z jiných řízení podle odstavce 1 nepřerušují zejména

§ 140e

Výkon rozhodnutí a exekuce

(1) V době, po kterou trvají účinky rozhodnutí o úpadku, nelze nařídit nebo zahájit výkon rozhodnutí nebo exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty; to neplatí pro nařízení nebo zahájení výkonu rozhodnutí nebo exekuce na základě rozhodnutí insolvenčního soudu vydaného podle § 203 odst. 5.

(2) Pro výkon rozhodnutí nebo exekuci nařízenou nebo zahájenou v rozporu s omezením podle odstavce 1 platí § 109 odst. 6 obdobně.“.

Za § 141 se vkládá nový § 141a, který včetně nadpisu zní:

„§ 141a

Právní moc rozhodnutí o úpadku

Po právní moci rozhodnutí o úpadku zastaví soud nebo jiný k tomu příslušný orgán řízení o pohledávkách nebo jiných právech, která byla zahájena v rozporu s omezeními podle § 109 odst. 1 písm. a) a podle § 140c.“.

V § 142 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje.

§ 144 zní:

„§ 144

Insolvenční návrh nelze zamítnout proto, že majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení, i když je to zřejmé.“.

V § 149 odstavec 2 zní:

„(2) Odstavec 1 se nepoužije, jestliže

V § 150 se za slova „podle § 149 odst. 1“ vkládají slova „a je-li dlužník podnikatelem, u kterého je podle tohoto zákona přípustná reorganizace“ a na konci textu § 150 se doplňují slova „konkursem nebo reorganizací“.

V § 151 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Jestliže z věřitelů přítomných na schůzi věřitelů se zúčastní hlasování pouze zajištění věřitelé nebo pouze nezajištění věřitelé, je usnesení schůze věřitelů podle § 150 přijato, jestliže z věřitelů přihlášených ke dni předcházejícímu konání schůze věřitelů pro ně hlasovala nejméně polovina všech přítomných hlasujících věřitelů počítána podle výše jejich pohledávek.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

V § 151 odst. 3 se za slova „odstavce 1“ vkládají slova „a 2“.

V § 157 odst. 1 se slova „bez zbytečného odkladu“ zrušují a za slova „uhrazených znalci“ se vkládají slova „ , a to ve lhůtě stanovené ve výzvě insolvenčního správce“.

V § 159 odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:

V § 159 odst. 1 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní:

V § 159 se doplňují odstavce 3 až 6, které znějí:

„(3) Není-li dále stanoveno jinak, v incidenčních sporech nelze pokračovat po skončení insolvenčního řízení.

(4) V incidenčních sporech podle odstavce 1 písm. a) až c) a e) až g) lze pokračovat po skončení insolvenčního řízení zrušením konkursu podle § 308 odst. 1 písm. c) nebo rozhodnutím, jímž insolvenční soud vezme na vědomí splnění reorganizačního plánu, anebo rozhodnutím, jímž insolvenční soud vezme na vědomí splnění oddlužení. Incidenční spory podle odstavce 1 písm. a) se v takovém případě považují za spory o určení pravosti, výše nebo pořadí přihlášených pohledávek pro dobu, po kterou trvalo insolvenční řízení, a incidenční spory podle odstavce 1 písm. b), s výjimkou sporů o vydání výtěžku zpeněžení podle § 225 odst. 5, za spory o určení, zda věc, právo, pohledávka nebo jiná majetková hodnota náležela do majetkové podstaty dlužníka ke dni skončení insolvenčního řízení.

(5) Účastníkem incidenčních sporů podle odstavce 1 písm. a) až c) a f) a g), v nichž lze pokračovat podle odstavce 4, se dnem skončení insolvenčního řízení stává místo insolvenčního správce dlužník.

(6) Incidenční spory podle odstavce 1 písm. d) se dnem, kdy insolvenční řízení skončí zrušením konkursu podle § 308 odst. 1 písm. c) nebo rozhodnutím, jímž insolvenční soud vezme na vědomí splnění reorganizačního plánu, anebo rozhodnutím, jímž insolvenční soud vezme na vědomí splnění oddlužení, přerušují a lze v nich pokračovat pouze na návrh některého z dlužníkových věřitelů podaný do 30 dnů od přerušení takového sporu. Dnem, kdy jeho návrh došel insolvenčnímu soudu, se každý takový věřitel stává účastníkem řízení místo insolvenčního správce. Nepodá-li takový návrh ve stanovené lhůtě žádný z věřitelů, insolvenční soud řízení o incidenčním sporu zastaví.“.

V § 160 odst. 3 se za slova „písemnosti doručují“ vkládají slova „vedle doručení vyhláškou i“ a na konci textu odstavce 3 se doplňují slova „ ; ustanovení § 75 odst. 2 se nepoužije“.

V § 165 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:

„(3) Jinak než postupem podle odstavce 1 lze v insolvenčním řízení uspokojit z majetkové podstaty pouze pohledávky, o kterých tak stanoví tento zákon; uspokojení jiných pohledávek je vyloučeno.

(4) Není-li dále stanoveno jinak, plnění poskytnuté věřiteli po rozhodnutí o úpadku postupem podle tohoto zákona k uspokojení jeho pohledávky se započte nejprve na jistinu, pak na úroky, poté na úroky z prodlení a nakonec na náklady spojené s uplatněním pohledávky.“.

V § 167 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „ , nedohodnou-li se zajištění věřitelé písemně jinak“.

V § 167 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „ ; pohledávky dalších zajištěných věřitelů s pozdějším pořadím se v takovém případě považují za nezajištěné v plném rozsahu. Podle věty první se postupuje, dokud nedojde ke zpeněžení zajištění.“.

V § 167 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:

„(4) Zpeněžením věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty v insolvenčním řízení zaniká zajištění pohledávky zajištěného věřitele, a to i v případě, že nepodal přihlášku své pohledávky.

(5) Je-li zajišťovací právo, které zaniklo zpeněžením podle odstavce 4, zapsáno ve veřejném či neveřejném seznamu, který podle zvláštního právního předpisu osvědčoval vlastnictví nebo jiná věcná práva ke zpeněžené věci, pohledávce, právu nebo jiné majetkové hodnotě, vydá insolvenční správce nabyvateli zpeněžené věci, pohledávky, práva nebo jiné majetkové hodnoty neprodleně potvrzení o zániku zajištění.“.

V § 168 se pod označení paragrafu vkládá nadpis, který zní: „Pohledávky za majetkovou podstatou“.

V § 168 odstavec 2 zní:

„(2) Pohledávkami za majetkovou podstatou, pokud vznikly po rozhodnutí o úpadku, jsou

V § 173 se na konci odstavce 3 doplňují věty „Pohledávky věřitelů vázané na splnění rozvazovací podmínky se považují v insolvenčním řízení za nepodmíněné, dokud rozvazovací podmínka není splněna. Na pohledávky věřitelů vázané na splnění odkládací podmínky nemá zahájení insolvenčního řízení vliv.“.

Za § 173 se vkládá nový § 173a, který včetně nadpisu zní:

„§ 173a

Účinky uplynutí lhůty k podání přihlášky

Uplynutím lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku k podání přihlášky zaniká účinek spojený se zahájením insolvenčního řízení uvedený v § 109 odst. 3.“.

V § 178 se na konci textu věty první doplňují slova „ ; to neplatí, záviselo-li rozhodnutí insolvenčního soudu o výši přihlášené pohledávky na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu“.

V § 178 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Pro účely posouzení, zda jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 1, se nepovažuje za přihlášenou ta část pohledávky, kterou vzal věřitel účinně zpět předtím, než nastal účinek, na základě kterého se podle tohoto zákona nepřihlíží k popřené části pohledávky.“.

§ 179 zní:

„§ 179

(1) Bude-li po přezkoumání postupem podle tohoto zákona přihlášená zajištěná pohledávka zjištěna tak, že věřitel má právo na uspokojení této pohledávky v rozsahu menším než 50 % její výše nebo že má právo na uspokojení ze zajištění v pořadí horším, než uvedl v přihlášce pohledávky, k jeho právu na uspokojení této pohledávky ze zajištění se v insolvenčním řízení nepřihlíží; to neplatí, záviselo-li rozhodnutí insolvenčního soudu o výši zajištěné přihlášené pohledávky na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Ustanovení § 167 odst. 4 tím není dotčeno. Věřiteli, který takovou pohledávku přihlásil, může insolvenční soud na návrh insolvenčního správce uložit, aby ve prospěch zajištěných věřitelů, kteří přihlásili pohledávku se zajištěním ke stejnému majetku, zaplatil částku, kterou určí se zřetelem ke všem okolnostem uplatnění a přezkoumání práva na uspokojení ze zajištění, nejvýše však částku, o kterou hodnota zajištění uvedená v přihlášce převýšila hodnotu zjištěného zajištění; jde o incidenční spor.

(2) Pro účely posouzení, zda jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 1, se nepovažuje za uplatněnou v přihlášce ta část práva na uspokojení ze zajištění, kterou vzal věřitel účinně zpět předtím, než nastal účinek, na základě kterého se podle tohoto zákona nepřihlíží k popřené části práva na uspokojení ze zajištění.“.

V § 181 se slova „společně a nerozdílně s přihlášeným věřitelem“ zrušují a na konci textu se doplňují slova „ , nejde-li o zastupování v rozsahu obvyklém pracovnímu zařazení nebo funkci. To neplatí, je-li věřitelem stát nebo Česká národní banka“.

V § 182 se slova „rozhodnutí insolvenčního soudu o uložení povinnosti zaplatit částku podle § 178 nebo 179“ nahrazují slovy „postup podle § 178 odst. 1 nebo § 179 odst. 1“.

V § 183 odst. 3 se slova „ , pokud ji nepřihlásí věřitel“ zrušují a za slova „domáhat místo něj“ se vkládají slova „bez zřetele k tomu, zda ji přihlásily,“.

§ 184 zní:

„§ 184

(1) Věřitel, který podal přihlášku pohledávky nebo na něhož se hledí jako na věřitele přihlášeného, může kdykoli v průběhu insolvenčního řízení vzít přihlášku pohledávky zpět. Insolvenční soud vezme zpětvzetí přihlášky na vědomí rozhodnutím, které se zvlášť doručuje věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen věřitel nebo osoba, která podala návrh na vstup do řízení na místo věřitele (§ 183 odst. 2). Právní mocí tohoto rozhodnutí věřitelova účast v řízení končí.

(2) Věřitel, který vezme přihlášku pohledávky zpět proto, že ji uspokojila některá z osob, od kterých může požadovat plnění podle § 183 odst. 1 a 2, to uvede ve zpětvzetí přihlášky; jestliže tak neučiní, odpovídá takové osobě za škodu nebo jinou újmu tím vzniklou.

(3) V případě uvedeném v odstavci 2 vyrozumí insolvenční soud o zpětvzetí přihlášky osobu, která pohledávku podle zpětvzetí uspokojila, a poskytne jí lhůtu k podání návrhu na vstup do řízení místo věřitele; o zpětvzetí přihlášky rozhodne insolvenční soud až po uplynutí této lhůty. V rozsahu, v němž insolvenční soud vyhoví návrhu osoby, která pohledávku uspokojila, na vstup do řízení místo věřitele, se ke zpětvzetí přihlášky pohledávky nepřihlíží.“.

V § 189 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „a pohledávky přihlášené jako podmíněné osobami, od kterých může věřitel požadovat plnění podle § 183 odst. 1 a 2“.

V § 189 se na začátek odstavce 2 vkládá věta „Seznam přihlášených pohledávek insolvenční správce sestavuje a doplňuje tak, aby jej mohl uzavřít neprodleně po skončení lhůty k podání přihlášek pohledávek a v dostatečném předstihu před termínem konání přezkumného jednání.“.

V § 189 odst. 3 se slova „konat do 15“ nahrazují slovy „konat do 30“ a slova „3 dny“ se nahrazují slovy „10 dnů“.

V § 190 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Není-li dále stanoveno jinak, může se insolvenční správce na své nebezpečí a na své náklady (§ 39 odst. 2) dát zastoupit při přezkumném jednání jinou osobou zapsanou do seznamu insolvenčních správců.“.

V § 190 odst. 3 se slova „ , a to prostřednictvím veřejné datové sítě“ zrušují.

V § 190 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Insolvenční soud může insolvenčnímu správci uložit, aby mu poskytl součinnost potřebnou k přípravě přezkumného jednání, a určit povahu této součinnosti.“.

§ 191 zní:

„§ 191

(1) Přezkoumání pohledávek při přezkumném jednání se děje podle seznamu přihlášených pohledávek. Pohledávky přihlášené jako podmíněné osobami, od kterých může věřitel požadovat plnění podle § 183 odst. 1 a 2, se nezařazují na přezkumné jednání po dobu, po kterou v insolvenčním řízení uplatňuje vůči dlužníku přihlášenou pohledávku věřitel.

(2) Při přezkumném jednání se pokládá za vykonatelnou každá přihlášená pohledávka, ohledně které věřitel prokáže, že se stala vykonatelnou nejpozději ke dni rozhodnutí o úpadku. Při přezkumném jednání nelze považovat vykonatelnou pohledávku za nevykonatelnou z důvodů, pro které byla popřena. V pochybnostech rozhodne o tom, zda se pohledávka považuje pro účely jejího přezkoumání za vykonatelnou, do skončení přezkumného jednání insolvenční soud; učiní tak usnesením, které se nedoručuje a proti němuž není přípustný opravný prostředek.“.

V § 197 odst. 2 se slova „jehož se“ nahrazují slovy „poučí insolvenční správce nebo insolvenční soud při přezkumném jednání o dalším postupu; věřitele, který se přezkumného jednání“.

V § 198 odst. 2 se slova „podle obchodního zákoníku“ zrušují.

V § 203 odstavec 1 zní:

„(1) Není-li dále stanoveno jinak, pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim postavené na roveň se uplatňují písemně vůči osobě s dispozičními oprávněními. O uplatnění takové pohledávky věřitel současně vždy vyrozumí insolvenčního správce; náležitosti tohoto vyrozumění stanoví prováděcí právní předpis.“.

V § 203 odst. 3 se slova „Insolvenční správce“ nahrazují slovy „Osoba s dispozičními oprávněními“.

V § 203 odst. 4 se slova „insolvenční správce“ nahrazují slovy „osoba s dispozičními oprávněními“, slova „proti insolvenčnímu správci“ se nahrazují slovy „proti osobě s dispozičními oprávněními“ a za slovo „zaviněním“ se vkládá slovo „insolvenčního“.

V § 203 odst. 5 se slova „insolvenčního správce“ nahrazují slovy „osoby s dispozičními oprávněními“.

Za § 203 se vkládá nový § 203a, který zní:

„§ 203a

(1) V pochybnostech o tom, zda pohledávka uplatněná věřitelem podle § 203 je pohledávkou za majetkovou podstatou nebo pohledávkou postavenou jí na roveň anebo pohledávkou, která se v insolvenčním řízení neuspokojuje (§ 170), uloží insolvenční soud i bez návrhu věřiteli, který ji uplatnil, aby do 30 dnů podal u insolvenčního soudu žalobu na určení pořadí uplatněné pohledávky; na návrh insolvenčního správce tak učiní vždy. Žaloba musí být vždy podána proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba o určení pořadí pohledávky uplatněné jako pohledávka za majetkovou podstatou nebo jako pohledávka postavená na roveň pohledávce za majetkovou podstatou ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu nebo není-li žalobě vyhověno, považuje se podání, jímž věřitel takovou pohledávku uplatnil, za přihlášku pohledávky a uspokojení pohledávky jako pohledávky za majetkovou podstatou nebo pohledávky postavené jí na roveň je v insolvenčním řízení vyloučeno. Nedojde-li žaloba o určení pořadí pohledávky, která se v insolvenčním řízení neuspokojuje, ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu nebo není-li žalobě vyhověno, je uspokojení takové pohledávky v insolvenčním řízení vyloučeno.

(2) Řízení o žalobě podle odstavce 1 je incidenčním sporem podle § 159 odst. 1 písm. a); ustanovení o popření pořadí přihlášené pohledávky platí obdobně.“.

V § 204 odst. 1 se slovo „Zajištění“ nahrazuje slovy „Není-li dále stanoveno jinak, zajištění“.

V § 205 odst. 1 se slova „ke dni zahájení“ nahrazují slovy „k okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením“.

V § 205 odst. 2 se slova „v době, kdy insolvenční soud nařídil předběžné opatření, kterým“ nahrazují slovy „k okamžiku, kdy nastaly účinky předběžného opatření, kterým insolvenční soud“, slova „v době, kdy insolvenční soud vydal“ se nahrazují slovy „k okamžiku, kdy nastaly účinky“ a slova „po vydání“ se nahrazují slovy „poté, co nastaly účinky“.

V § 207 odst. 1 se slovo „Do“ nahrazuje slovy „Nestanoví-li tento zákon jinak, do“.

V § 207 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Je-li podle ustanovení o výkonu rozhodnutí nebo exekuci posouzení otázky, který majetek nelze postihnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí, závislé na rozhodnutí soudu, pro účely insolvenčního řízení vydá takové rozhodnutí insolvenční soud.“.

V § 208 se slovo „Do“ nahrazuje slovy „Nestanoví-li tento zákon jinak, do“.

V § 209 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „ , i když nejde o osobu s dispozičními oprávněními“.

V § 212 odst. 2 se slova „ , místa podnikání“ zrušují.

V § 212 odst. 4 se slova „ , místo podnikání“ zrušují.

V § 217 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Insolvenční správce vyřadí ze soupisu majetkové hodnoty, o kterých v průběhu insolvenčního řízení vyjde najevo, že nenáleží do majetkové podstaty; to platí bez zřetele k tomu, že v době vyřazení se již osoba, která má z vyřazení prospěch, nemůže domáhat vyloučení těchto majetkových hodnot z majetkové podstaty. Učiní tak po projednání s věřitelským výborem a poté, co vyrozumí insolvenční soud; tím není vyloučena možnost opětovného soupisu vyřazených majetkových hodnot do majetkové podstaty.“.

V § 224 odstavec 1 zní:

„(1) Insolvenční správce, který zapíše do soupisu věci, práva, pohledávky a jiné majetkové hodnoty, které nenáleží dlužníku nebo jejichž zahrnutí do majetkové podstaty je sporné zejména proto, že k nim třetí osoba uplatňuje práva, která to vylučují, do soupisu poznamená, komu sepisovaný majetek náleží, nebo kdo k němu uplatňuje své právo. Tuto osobu insolvenční správce písemně vyrozumí o zahrnutí majetku do soupisu a na její žádost jí o tom vydá osvědčení. Osvědčení musí vždy obsahovat i uvedení důvodu, pro který insolvenční správce tento majetek sepsal.“.

V § 224 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Vyrozumění podle odstavce 1 musí obsahovat i poučení o možnosti podat vylučovací žalobu a o následcích zmeškání lhůty k podání vylučovací žaloby; náležitosti tohoto vyrozumění stanoví prováděcí právní předpis.“.

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.

V § 225 odst. 5 se za slovo „jestliže“ vkládají slova „tak z důvodů hodných zvláštního zřetele určil“ a slova „v prvním stupni“ se nahrazují slovy „ve výroku rozhodnutí, jímž“.

V § 229 odst. 3 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:

V § 229 se na začátek odstavce 4 vkládá věta „Ustanovením odstavce 3 nejsou dotčena omezení uložená dlužníku s dispozičními oprávněními insolvenčním zákonem nebo rozhodnutím insolvenčního soudu v průběhu insolvenčního řízení.“.

V § 229 se doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) Od rozhodnutí o úpadku a je-li dlužník insolvenčním navrhovatelem, od okamžiku, kdy se jím stal, platí o povinnostech dlužníka s dispozičními oprávněními ustanovení § 36 a 37 přiměřeně.“.

V § 230 odstavec 2 zní:

„(2) Jde-li o správu věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, která slouží k zajištění pohledávky, je osoba s dispozičními oprávněními vázána pokyny zajištěného věřitele směřujícími k řádné správě; je-li zajištěných věřitelů více, uděluje tyto pokyny zajištěný věřitel, jehož pohledávka se uspokojuje ze zajištění jako první v pořadí. Jestliže zajištěný věřitel neudělí příslušné pokyny ani ve lhůtě určené insolvenčním soudem, má právo je udělit zajištěný věřitel, jehož pohledávka se uspokojuje ze zajištění jako další v pořadí; jinak pokyny udělí v rámci dohlédací činnosti insolvenční soud, který současně rozhodne o nákladech spojených s provedením jeho pokynu. Osoba s dispozičními oprávněními může odmítnout pokyny zajištěného věřitele, má-li za to, že nesměřují k řádné správě; v takovém případě požádá insolvenční soud o jejich přezkoumání v rámci dohlédací činnosti.“.

V § 230 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:

„(4) Není-li k pokynům zajištěného věřitele podle odstavce 2 připojen písemný souhlas ostatních zajištěných věřitelů, jejichž pohledávka se uspokojuje ze stejného zajištění, osoba s dispozičními oprávněními neprodleně vyrozumí insolvenční soud. Insolvenční soud v takovém případě nařídí do 30 dnů jednání, při kterém rozhodne o tom, zda pokyny zajištěného věřitele schvaluje. Při jednání lze projednat pouze námitky proti pokynům zajištěného věřitele, které ostatní zajištění věřitelé uplatní písemně u insolvenčního soudu nejpozději do 7 dnů ode dne zveřejnění těchto pokynů v insolvenčním rejstříku; k později podaným námitkám se nepřihlíží. K jednání předvolá insolvenční soud insolvenčního správce a dlužníka a zajištěné věřitele, kterým poskytne poučení o námitkách podle věty třetí.

(5) Rozhodnutí podle odstavce 4, proti němuž není odvolání přípustné, se doručuje zvlášť insolvenčnímu správci, dlužníku a zajištěným věřitelům, kterých se týká.“.

V § 231 odstavec 2 zní:

„(2) V průběhu insolvenčního řízení posoudí neplatnost takového právního úkonu pouze insolvenční soud.“.

V § 235 odst. 2 se za slovo „úkonů“ vkládají slova „ , včetně těch, které tento zákon označuje za neúčinné a které dlužník učinil poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení,“ a na konci textu odstavce 2 se doplňují slova „ , není-li dále stanoveno jinak“.

V § 239 odst. 1 větě první se za slova „pouze insolvenční správce,“ vkládají slova „i když nejde o osobu s dispozičními oprávněními,“ a část věty za středníkem se včetně středníku zrušuje.

V § 239 odst. 4 se za větu první vkládá věta „Tím není dotčeno právo insolvenčního správce v případě, že šlo o peněžité plnění nebo že má jít o peněžitou náhradu za poskytnuté plnění, požadovat odpůrčí žalobou vedle určení neúčinnosti dlužníkova právního úkonu i toto peněžité plnění nebo peněžitou náhradu plnění.“.

V § 246 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „ze zákona; § 235 odst. 2 se nepoužije“.

V § 248 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „nebo exekutorského zástavního práva na nemovitostech“.

V § 248 se odstavec 4 zrušuje.

§ 251 se zrušuje.

V § 253 se pod označení paragrafu vkládá nadpis, který zní: „Smlouva o vzájemném plnění“.

V § 253 odst. 1 se slova „od smlouvy odstoupit“ nahrazují slovy „odmítnout plnění“.

V § 253 odst. 2 se číslo „15“ nahrazuje číslem „30“ a slova „od smlouvy odstupuje“ se nahrazují slovy „odmítl plnění“.

V § 253 odst. 4 se slova „Odstoupí-li insolvenční správce od smlouvy“ nahrazují slovy „Odmítne-li insolvenční správce plnění“ a za slova „přihláškou pohledávky“ se vkládají slova „ , a to nejpozději do 30 dnů ode dne odmítnutí plnění“.

V § 254 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „ , a to nejpozději do 30 dnů od prohlášení konkursu“.

V § 256 odst. 3 se slovo „podmíněnou“ nahrazuje slovy „vázanou na splnění odkládací podmínky“.

V § 258 se na konci textu věty první doplňují slova „ , a to nejpozději do 30 dnů ode dne odstoupení od smlouvy“.

V § 263 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, přerušují se soudní a rozhodčí řízení, která se týkají majetkové podstaty nebo které mají být uspokojeny z majetkové podstaty, jejichž účastníkem je dlužník, prohlášením konkursu.“ a na konci textu věty druhé se doplňují slova „ ; možnost postupovat podle ustanovení § 141a tím není dotčena“.

V § 263 odst. 4 se slova „správní orgán nebo jiný orgán“ nahrazují slovy „rozhodce nebo stálý rozhodčí soud“.

V § 264 odst. 1 se za slova „kdy soudu“ vkládají slova „ , rozhodci nebo stálému rozhodčímu soudu, u kterého je řízení vedeno,“.

V § 264 odst. 2 se za slovo „soudem“ vkládají slova „ , rozhodcem nebo stálým rozhodčím soudem, u kterého je řízení vedeno,“.

V § 265 odstavce 1 a 2 znějí:

„(1) V přerušených řízeních, ve kterých v době prohlášení konkursu věřitelé uplatňovali proti dlužníku pohledávky nebo jiná práva, které se týkají majetkové podstaty nebo které mají být uspokojeny z majetkové podstaty, lze pokračovat na návrh těchto věřitelů nebo insolvenčního správce, jde-li o spory o rozsah majetkové podstaty, s výjimkou sporů o vyloučení majetku z ní, nebo jde-li o řízení o nárocích s právem na uspokojení ze zajištění anebo o řízení o pohledávkách za majetkovou podstatou nebo o pohledávkách postavených jim na roveň. Dnem, kdy soudu, rozhodci nebo stálému rozhodčímu soudu, u kterého je řízení vedeno, došel návrh na pokračování v řízení, se insolvenční správce stává účastníkem řízení místo dlužníka.

(2) V řízeních o pohledávkách a jiných právech týkajících se majetkové podstaty, které mají být v insolvenčním řízení uplatněny přihláškou, nebo na které se v insolvenčním řízení pohlíží jako na přihlášené, lze po prohlášení konkursu pokračovat, jen rozhodl-li o tom na návrh osoby, která takové nároky uplatňuje, nebo na návrh insolvenčního správce insolvenční soud; obdobně to platí, jde-li o řízení přerušená prohlášením konkursu podle § 263, kterých se netýká úprava obsažená v § 264 a odstavci 1. Proti rozhodnutí o tomto návrhu není odvolání přípustné. Rozhodnutí se doručuje dlužníku, insolvenčnímu správci a navrhovateli.“.

V § 266 odstavec 1 zní:

„(1) Prohlášením konkursu se ze soudních a rozhodčích řízení nepřerušují

V § 266 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Úpravou podle odstavců 1 až 3 nejsou dotčena ustanovení § 140a až § 140e.“.

V § 267 odst. 1 se věta první zrušuje.

V § 267 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Ustanovení § 140e tím není dotčeno.“.

V § 267 se odstavce 2 a 3 zrušují.

V § 269 odst. 2 se za slova „Jestliže v době“ vkládají slova „od okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, do“.

V § 269 odstavec 3 zní:

„(3) Jestliže v důsledku neplatnosti smluv mezi manželi podle odstavce 1 dochází ke změně práv zapsaných v katastru nemovitostí, podá insolvenční správce příslušnému katastrálnímu pracovišti návrh na vklad, který doloží potvrzením obsahujícím údaje o tom, k jaké změně práv došlo.“.

V § 277 se odstavec 2 zrušuje.

§ 278 se zrušuje.

V § 281 odst. 2 se číslo „7“ nahrazuje číslem „10“.

V § 283 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:

„(4) Kopie písemností, které dokládají zpeněžení majetkové podstaty a podmínky, za kterých ke zpeněžení došlo, předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu k založení do insolvenčního spisu neprodleně poté, co došlo ke zpeněžení.

(5) Není-li dále staveno jinak, nepřecházejí zpeněžením majetkové podstaty na nabyvatele závazky váznoucí na věci.“.

V § 284 se na začátek odstavce 2 vkládá věta „Zákonnými předkupními právy je insolvenční správce při zpeněžování majetkové podstaty vázán.“.

V § 284 se doplňují odstavce 3 až 5, které znějí:

„(3) Insolvenční správce je při zpeněžení majetkové podstaty vázán zákonným předkupním právem nájemce bytu, kterým je fyzická osoba, k jednotce zahrnuté do majetkové podstaty při jejím prvním převodu podle § 1187 občanského zákoníku.

(4) Insolvenční správce je při zpeněžení majetkové podstaty vázán povinností nabídnout převod jednotky zahrnuté do majetkové podstaty oprávněným osobám v souladu s § 1188 občanského zákoníku. Insolvenční správce je dále při zpeněžování podstaty vázán zákonným předkupním právem tvořeným právy nájemců podle zákona o vlastnictví bytů.

(5) Insolvenční správce zajistí provedení všech úkonů, které jsou k provedení převodů podle odstavců 3 a 4 nezbytné; za to mu od osob oprávněných podle odstavců 3 a 4 náleží náhrada nákladů nezbytně vynaložených na provedení všech potřebných úkonů a odměna stanovená podle zvláštního právního předpisu. Nevyužije-li osoba oprávněná podle odstavce 3 nebo 4 práva na převedení jednotky do 3 měsíců ode dne doručení nabídky insolvenčního správce, může insolvenční správce zpeněžit jednotku postupem podle tohoto zákona.“.

V § 285 odst. 1 písmeno b) zní:

V § 285 odstavec 4 zní:

„(4) Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, zpeněžením majetkové podstaty v rozsahu, v němž se týkají zpeněženého majetku, nezanikají služebnosti a reálná břemena, s výjimkou těch, které jsou v insolvenčním řízení neúčinné.“.

Poznámky pod čarou č. 42 až 44 se zrušují.

V § 289 odstavec 3 zní:

„(3) Platnost smlouvy, kterou došlo ke zpeněžení prodejem mimo dražbu, lze napadnout jen žalobou podanou u insolvenčního soudu nejpozději do 3 měsíců ode dne zveřejnění smlouvy v insolvenčním rejstříku.“.

V § 290 se odstavec 2 zrušuje.

V § 291 odstavec 1 zní:

„(1) Zpeněžením dlužníkova podniku jedinou smlouvou přecházejí na nabyvatele všechna práva a závazky, na které se prodej vztahuje, včetně práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů k zaměstnancům dlužníkova podniku, s výjimkou pohledávek proti dlužníku vzniklých do účinnosti smlouvy.“.

V § 291 odst. 2 se slova „obchodního zákoníku“ nahrazují slovy „zvláštního právního předpisu“.

§ 293 zní:

„§ 293

(1) Jde-li o zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, která slouží k zajištění pohledávky, je insolvenční správce vázán pokyny zajištěného věřitele směřujícími ke zpeněžení; je-li zajištěných věřitelů více, uděluje tyto pokyny zajištěný věřitel, jehož pohledávka se uspokojuje ze zajištění jako první v pořadí. Jestliže zajištěný věřitel neudělí příslušné pokyny ani ve lhůtě určené insolvenčním soudem, má právo je udělit zajištěný věřitel, jehož pohledávka se uspokojuje ze zajištění jako další v pořadí. Insolvenční správce může tyto pokyny odmítnout, má-li za to, že předmět zajištění lze zpeněžit výhodněji; v takovém případě požádá insolvenční soud o jejich přezkoumání v rámci dohlédací činnosti.

(2) Ustanovení § 230 odst. 3 až 5 platí obdobně. Ustanovení § 286 odst. 2, § 287 odst. 2 a § 289 odst. 1 se použije jen tehdy, není-li zde pokynu zajištěného věřitele.“.

V § 295 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „ , i když jim svědčí zákonné předkupní právo“ a na konci textu odstavce 1 se doplňují slova „ ; považují se však za platné, pokud se ten, kdo je jimi dotčen, neplatnosti nedovolá. Neplatnosti se nemůže dovolávat ten, kdo ji sám způsobil“.

V § 297 odst. 1 se za slovo „lze“ vkládají slova „ke krytí odměny a hotových výdajů insolvenčního správce, pohledávek věřitelů vzniklých za trvání moratoria ze smluv podle § 122 odst. 2, pohledávek věřitelů z úvěrového financování a nákladů spojených s udržováním a správou majetkové podstaty“.

V § 298 odst. 2 se za slova „zpeněžením“ vkládají slova „podle odstavce 4, nestanoví-li insolvenční soud jinak,“.

V § 298 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení podle odstavce 2 mohou ostatní věřitelé a dlužník podat námitky do 7 dnů ode dne zveřejnění návrhu v insolvenčním rejstříku; k později podaným námitkám se nepřihlíží. K projednání včas podaných námitek nařídí insolvenční soud do 30 dnů jednání, při kterém rozhodne o tom, zda návrhu insolvenčního správce vyhoví.“.

Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6.

V § 298 se doplňuje odstavec 7, který zní:

„(7) Rozhodnutí o návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení podle odstavce 2 se doručuje zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci, zajištěnému věřiteli, jemuž má být výtěžek vydán, a věřitelům, kteří proti němu podali námitky; jen tyto osoby mohou proti rozhodnutí podat odvolání.“.

§ 299 se zrušuje.

V § 300 se pod označení paragrafu vkládá nadpis, který zní: „Vyrozumění o zpeněžení majetkové podstaty“.

Na konci § 300 se doplňuje věta „Jestliže zpeněžením majetkové podstaty zanikají věcná práva ke zpeněženému majetku, vydá insolvenční správce nabyvateli zpeněženého majetku neprodleně potvrzení o zániku těchto věcných práv.“.

V § 301 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Odvoláním lze namítat také to, že nebyly splněny předpoklady pro povolení částečného rozvrhu.“.

V § 304 odst. 3 se slova „uvede ve vyhlášce na úřední desce“ nahrazují slovy „zveřejní insolvenční soud vyhláškou“ a za slovo „věřitelům“ se vkládají slova „a státnímu zastupitelství“.

V § 304 odstavec 5 zní:

„(5) Nebyly-li podány námitky proti konečné zprávě, může insolvenční soud vydat rozhodnutí podle odstavce 4 i bez nařízení jednání.“.

V § 304 se doplňuje odstavec 6, který zní:

„(6) Rozhodnutí podle odstavců 4 a 5 doručí insolvenční soud insolvenčnímu správci, dlužníku a věřitelům, o jejichž námitkách bylo rozhodováno. Odvolání proti těmto rozhodnutím mohou podat insolvenční správce a věřitelé a dlužník, jejichž námitkám nebylo vyhověno.“.

V § 305 odst. 1 se slova „§ 298 a § 299 odst. 1“ nahrazují slovy „§ 167 a 298“.

V § 305 odstavec 2 zní:

„(2) Nestačí-li dosažený výtěžek ze zpeněžení majetkové podstaty k uspokojení všech pohledávek uvedených v odstavci 1, uspokojí se nejdříve odměna a hotové výdaje insolvenčního správce, poté pohledávky věřitelů vzniklé za trvání moratoria ze smluv podle § 122 odst. 2, poté pohledávky věřitelů z úvěrového financování, poté poměrně náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty a pra- covněprávní pohledávky dlužníkových zaměstnanců vzniklé po rozhodnutí o úpadku a poté pohledávky věřitelů na výživném ze zákona a poté pohledávky věřitelů na náhradu škody způsobené na zdraví; ostatní pohledávky se uspokojí poměrně. Výtěžku zpeněžení podle § 298 odst. 2 lze však použít k uspokojení jiných pohledávek až po uspokojení pohledávky zajištěného věřitele.“.

V § 314 odst. 1 se na začátek písmene b) vkládají slova „nebyl zjištěn“.

V § 314 odst. 1 písm. b) se slovo „nepřesahuje“ nahrazuje slovem „přesahující“.

V § 316 odst. 4 se slovo „obrat“ nahrazuje slovy „roční úhrn čistého obratu“, částka „100 000 000 Kč“ se nahrazuje částkou „50 000 000 Kč“ a číslo „100“ se nahrazuje číslem „50“.

V § 316 odst. 5 se slova „15 dnů po“ zrušují.

V § 316 se doplňuje odstavec 6, který zní:

„(6) Jde-li o insolvenční návrh věřitele a dlužník před rozhodnutím o úpadku požádá o prodloužení lhůty k předložení reorganizačního plánu podle odstavce 5, insolvenční soud v rozhodnutí o úpadku prodlouží tuto lhůtu nejdéle o 30 dnů.“.

V § 329 se odstavec 3 zrušuje.

V § 330 se odstavec 1 zrušuje.

Za § 330 se vkládá nový § 330a, který zní:

„§ 330a

(1) Za trvání reorganizace platí přiměřeně ustanovení § 246 odst. 4 a § 253 až 260. Práva náležející podle těchto ustanovení insolvenčnímu správci, vykonává dlužník s dispozičními oprávněními jen se souhlasem věřitelského výboru; o porušení této povinnosti platí § 330 odst. 2 věta druhá.

(2) U smlouvy o vzájemném plnění platí, že dlužník s dispozičním oprávněním, který se do 30 dnů od povolení reorganizace nevyjádří tak, že odmítá splnění, musí smlouvu splnit.“.

V § 331 se slova „zajišťuje dohled nad zjišťováním a soupisem majetkové podstaty“ nahrazují slovy „pokračuje ve zjišťování majetkové podstaty a jejím soupisu, vede incidenční spory“.

V § 333 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Jde-li však o reorganizaci povolenou na základě návrhu na povolení reorganizace podaného věřitelem nebo nemá-li dlužník právo sestavit reorganizační plán, náleží právo jmenovat nebo volit a odvolávat členy statutárního orgánu dlužníka a dozorčí rady dlužníka věřitelskému výboru.“.

V § 335 odst. 1 se věta druhá zrušuje.

V § 336 odst. 2 se za slova „insolvenčním správcem“ vkládají slova „ , ustanovení § 51 odst. 2 tím však není dotčeno“.

V § 339 odst. 6 se za slova „odstavce 4,“ vkládají slova „může o tom, kdo má přednostní právo sestavit reorganizační plán, rozhodnout schůze věřitelů. Nerozhodne-li schůze věřitelů podle věty první,“ a za slova „další osoby“ se vkládají slova „ , které návrh na povolení reorganizace podaly, nebo které se k němu připojily“.

V § 340 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Náležitosti reorganizačního plánu stanoví prováděcí právní předpis.“.

V § 347 odst. 1 se za slovo „pohledávek“ vkládá slovo „hlasujících“.

V § 354 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Týká-li se omezení dispozičních práv dlužníka nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí, vyrozumí o tom insolvenční správce příslušné katastrální pracoviště.“.

V § 356 odst. 1 se za slova „vůči dlužníkovi“ vkládají slova „ , a to i v případě, že svou pohledávku do insolvenčního řízení nepřihlásili“.

V § 356 odst. 4 se slova „vkládají nebo“ a slova „a uvedeno i znění záznamu“ zrušují.

V § 363 odst. 1 písm. b) se za slova „oprávněná osoba“ vkládají slova „nebo osoba určená schůzí věřitelů“ a na konci textu písmene b) se doplňují slo- va „ , a do 30 dnů poté nebude podán návrh na svolání schůze věřitelů za účelem rozhodnutí o tom, která jiná osoba má přednostní právo sestavit reorganizační plán, anebo tato jiná osoba nesestaví ve stanovené lhůtě reorganizační plán nebo jej vezme zpět“.

V § 363 odst. 1 se na konci písmene e) slovo „nebo“ zrušuje.

V § 363 odst. 1 se na konci písmene f) tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno g), které zní:

V § 367 odst. 1 písmeno a) zní:

V § 373 odst. 2 písm. b) se slova „[§ 2 písm. g)]“ zrušují.

V § 373 odst. 4 se slova „[§ 2 písm. g)]“ zrušují.

V § 385 odst. 2 písm. b) se slova „[§ 2 písm. g)]“ zrušují.

V § 385 odst. 4 se slova „[§ 2 písm. g)]“ zrušují.

§ 389 zní:

„§ 389

(1) Dlužník může insolvenčnímu soudu navrhnout, aby jeho úpadek nebo jeho hrozící úpadek řešil oddlužením, jde-li o

(2) Dluh z podnikání nebrání řešení dlužníkova úpadku nebo hrozícího úpadku oddlužením, jestliže

(3) Jiná osoba než dlužník není oprávněna návrh na povolení oddlužení podat.“.

V § 392 odstavce 2 a 3 znějí:

„(2) V písemném souhlasu věřitele podle odstavce 1 písm. c) musí být uvedeno, jaká bude nejnižší hodnota plnění, na kterém se s dlužníkem dohodl.

(3) Není-li dále stanoveno jinak, podpis dlužníkova manžela na návrhu na povolení oddlužení se nevyžaduje. Jsou-li zde osoby ochotné poskytnout dlužníkovi za účelem splnění oddlužení dar nebo mu po dobu trvání oddlužení platit pravidelné peněžní dávky, připojí dlužník k návrhu na povolení oddlužení i písemnou darovací smlouvu nebo smlouvu o důchodu; podpisy těchto osob na smlouvách musí být úředně ověřeny.“.

Za § 394 se vkládá nový § 394a, který včetně nadpisu zní:

„§ 394a

Společný návrh manželů na povolení oddlužení

(1) Manželé, z nichž každý samostatně je osobou oprávněnou podat návrh na povolení oddlužení, mohou tento návrh podat společně. Pro posouzení, zda jde o osoby oprávněné podat společný návrh manželů na povolení oddlužení, je rozhodné, zda jde o manžele ke dni, kdy takový návrh dojde insolvenčnímu soudu.

(2) Společný návrh manželů na povolení oddlužení musí obsahovat výslovné prohlášení obou manželů, že souhlasí s tím, aby všechen jejich majetek byl pro účely schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty považován za majetek ve společném jmění manželů; podpisy obou manželů u tohoto prohlášení musí být úředně ověřeny.

(3) Manželé, kteří podali společný návrh na povolení oddlužení, mají po dobu trvání insolvenčního řízení o tomto návrhu a po dobu trvání účinků oddlužení postavení nerozlučných společníků a považují se za jednoho dlužníka.“.

V § 395 odstavec 2 zní:

„(2) Insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení i tehdy, jestliže dosavadní výsledky řízení dokládají lehkomyslný nebo nedbalý přístup dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení.“.

V § 395 se odstavec 3 zrušuje.

V § 397 odstavec 1 zní:

„(1) Nedojde-li ke zpětvzetí návrhu na povolení oddlužení ani k jeho odmítnutí nebo zamítnutí, insolvenční soud oddlužení povolí. V pochybnostech o tom, zda dlužník je oprávněn podat návrh na povolení oddlužení, insolvenční soud oddlužení povolí a tuto otázku prozkoumá v průběhu schůze věřitelů svolané k projednání způsobu oddlužení a hlasování o jeho přijetí. Insolvenční soud oddlužení nepovolí do doby, než mu dlužník předloží seznam majetku a seznam závazků. Rozhodnutí o povolení oddlužení se doručuje dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Odvolání proti němu není přípustné.“.

Za § 397 se vkládá nový § 397a, který zní:

„§ 397a

V průběhu oddlužení platí přiměřeně ustanovení § 253 až 260. Práva náležející podle těchto ustanovení insolvenčnímu správci, vykonává nadále insolvenční správce.“.

V § 398 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „a zpeněžení majetkové podstaty při oddlužení má tytéž účinky jako zpeněžení majetkové podstaty v konkursu“.

V § 399 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Insolvenční správce se na své nebezpečí a na své náklady (§ 39 odst. 2) může dát zastoupit na schůzi věřitelů podle odstavce 1 jinou osobou; to neplatí, jestliže insolvenční soud požaduje, aby se insolvenční správce takové schůze zúčastnil osobně.“.

V § 402 odst. 5 se slova „ ; učiní tak do skončení schůze věřitelů a v případě uvedeném v § 399 odst. 3 do 15 dnů po zveřejnění výsledků hlasování v insolvenčním rejstříku“ nahrazují slovy „v rozhodnutí o schválení oddlužení (§ 406)“.

V § 403 odst. 1 se za slovo „odůvodňovaly“ vkládají slova „odmítnutí nebo“.

V § 403 odst. 2 se za slovo „odůvodňovaly“ vkládají slova „odmítnutí nebo“.

V § 403 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Platí, že věřitelé, kteří včas neuplatnili námitky podle věty první, souhlasí s oddlužením bez zřetele k tomu, zda dlužník má dluhy z podnikání.“.

V § 405 odst. 1 se za slovo „odůvodňovaly“ vkládají slova „odmítnutí nebo“ a část věty za středníkem se včetně středníku zrušuje.

V § 406 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „ , včetně majetku, který se stane součástí majetkové podstaty podle § 412 odst. 1 písm. b)“.

V § 408 odstavec 1 zní:

„(1) O účincích schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty platí ohledně majetku náležícího do majetkové podstaty v době schválení oddlužení obdobně ustanovení tohoto zákona o účincích prohlášení konkursu, včetně zániku společného jmění dlužníka a jeho manžela. Jde-li o oddlužení povolené na základě společného návrhu manželů (§ 394a), považuje se od okamžiku, kdy nastanou účinky schválení oddluže- ní zpeněžením majetkové podstaty, všechen majetek těchto manželů za majetek ve společném jmění manželů, které nezaniká.“.

V § 408 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:

„(2) Dispoziční oprávnění k majetku, který dlužník získá poté, co nastanou účinky schválení oddlužení, má od právní moci rozhodnutí o schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty dlužník. Výkon rozhodnutí nebo exekuci, která by postihovala takový majetek, lze za trvání oddlužení nařídit nebo zahájit a provést jen pro pohledávky, které nemají být uspokojeny při oddlužení a současně které vzniknou poté, co nastanou účinky schválení oddlužení.

(3) Majetek, který slouží k zajištění, insolvenční správce po schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty zpeněží jen na žádost zajištěného věřitele, jestliže zpeněžením ostatního majetku dojde k plnému uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů nebo jestliže zajištěná pohledávka zjevně přesahuje hodnotu zajištění.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4.

V § 409 odstavec 2 zní:

„(2) Dispoziční oprávnění k majetku, náležejícímu do majetkové podstaty v době schválení oddlužení, včetně toho majetku, s nímž dlužník nemohl dosud nakládat v důsledku účinků nařízení nebo zahájení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, má od právní moci rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře dlužník; to neplatí, jde-li o majetek, který slouží k zajištění. Majetek, který dlužník získá poté, co nastanou účinky schválení oddlužení, z té části příjmů, která nepodléhá oddlužení, nenáleží do majetkové podstaty. Výkon rozhodnutí nebo exekuci, která by postihovala takový majetek, lze za trvání oddlužení nařídit nebo zahájit a provést jen pro pohledávky, které nemají být uspokojeny při oddlužení a současně které vzniknou poté, co nastanou účinky schválení oddlužení.“.

V § 410 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Insolvenční správce se na své nebezpečí a na své náklady (§ 39 odst. 2) může dát zastoupit při přezkumném jednání jinou osobou; to neplatí, jestliže insolvenční soud požaduje, aby se insolvenční správce přezkumného jednání zúčastnil osobně.“.

V § 410 odst. 2 se za slova „insolvenčním správcem“ vkládají slova „ , ustanovení § 51 odst. 2 tím však není dotčeno“.

V § 412 odst. 1 písmeno b) zní:

V § 412 odst. 1 písmeno d) zní:

V § 412 odst. 1 písm. e) se slovo „plánu“ nahrazuje slovy „účinků schválení“.

V § 412 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Má se za to, že dlužník, který za trvání účinků schválení oddlužení neodmítne dědictví, uplatnil výhradu soupisu.“.

V § 414 odst. 1 se slova „po slyšení dlužníka“ zrušují.

V § 414 odst. 4 se slova „plněním splátkového kalendáře“ zrušují.

V § 418 odst. 1 písm. c) se slovo „plánu“ zrušuje.

V § 418 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem také tehdy, vyjdou-li po schválení oddlužení najevo okolnosti, na jejichž základě lze důvodně předpokládat, že oddlužením je sledován nepoctivý záměr.“.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.

V § 418 odst. 4 ve větě první se za slova „odstavce 1“ vkládají slova „a 3“.

V § 418 odst. 5 se za slova „odstavce 1“ vkládají slova „a 3“ a slova „odstavci 3“ se nahrazují slovy „odstavci 4“.

V § 420 odst. 2 se slova „místo podnikání“ nahrazují slovem „sídlo“.

V § 421 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „nebo insolvenční soud“.

V § 422 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Takovou žádost lze podat kdykoliv v průběhu insolvenčního řízení.“.

V § 423 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Do insolvenčního rejstříku se na nezbytně nutnou dobu nevkládají podání či jiné písemnosti, jejichž okamžité zveřejnění by mařilo účel insolvenčního řízení.“.

V § 424 odst. 1 se slova „vyvěšením na úřední desce soudu a současným“ zrušují.

V § 425 odst. 1 a 3 se slova „písm. a) až c)“ zrušují.

V § 431 písmeno a) zní:

V § 3 odst. 2 se slova „u něhož je bez dalšího přípustná reorganizace podle zvláštního zákona³) bez ohledu na způsob řešení úpadku tohoto dlužníka“ nahrazují slovy „jehož úpadek je řešen reorganizací, nebo jehož roční úhrn čistého obratu podle zvláštního právního předpisu¹³) za poslední účetní období předcházející insolvenčnímu návrhu dosáhl alespoň částku 100 000 000 Kč, anebo který zaměstnává nejméně 100 zaměstnanců v pracovním poměru“.

V § 4 odst. 2 se na konci písmene d) slovo „a“ nahrazuje čárkou.

V § 4 odst. 2 se na konci písmene e) tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno f), které zní:

V § 5 odst. 2 písm. b) se slovo „a“ nahrazuje čárkou.

V § 5 odst. 2 se na konci písmene c) tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno d), které zní:

Za § 5 se vkládá nový § 5a, který včetně nadpisu zní:

„§ 5a

Sídlo a provozovna insolvenčního správce

(1) Sídlem insolvenčního správce je místo, ve kterém skutečně a převážně vykonává činnost.

(2) Je-li insolvenční správce

(3) Je-li insolvenční správce veřejnou obchodní společností nebo zahraniční společností, zapíše se do seznamu její sídlo, popřípadě umístění organizační složky zapsané v obchodním rejstříku.

(4) Provozovnou insolvenčního správce je místo, ve kterém ve vymezených dnech a hodinách (dále jen „úředních hodinách“) insolvenční správce skutečně vykonává činnost.

(5) Činnost insolvenčního správce může být vykonávána ve více provozovnách, pokud k nim insolvenční správce má vlastnické nebo užívací právo. V obvodu jednoho okresního soudu však může mít pouze jednu provozovnu. V obvodu jednoho krajského soudu může mít insolvenční správce více provozoven. Má-li insolvenční správce v obvodu jednoho krajského soudu více provozoven, zapíše se do příslušné části seznamu vedené podle obvodů krajských soudů pouze ta provozovna, u které připojil prohlášení o odborném zaměření na řešení úpadku dlužníka konkursem jako první v pořadí.

(6) Jde-li o fyzickou osobu, veřejnou obchodní společnost a zahraniční společnost, které vzniklo právo vykonávat činnost insolvenčního správce podle § 3 odst. 2, zapíše se do zvláštního seznamu pouze sídlo insolvenčního správce.

(7) Sídlo a provozovna musí být označena jménem, popřípadě jmény, příjmením a identifikačním číslem insolvenčního správce, který je fyzickou osobou, a obchodní firmou a identifikačním číslem s uvedením jména, popřípadě jmen a příjmení ohlášeného společníka insolvenčního správce, který je veřejnou obchodní společností.

(8) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti o úředních hodinách provozovny, o označování sídla a provozovny a o činnostech, které je insolvenční správce povinen zajišťovat v provozovně.“.

§ 17 včetně nadpisu zní:

„§ 17

Členění a obsah seznamu

(1) Seznam se člení na část obecnou a část zvláštní. Součástí seznamu je i seznam hostujících insolvenčních správců.

(2) Do obecné části seznamu se odděleně zapisují fyzické osoby, veřejné obchodní společnosti a zahraniční společnosti, kterým vzniklo právo vykonávat činnost insolvenčního správce.

(3) Obecná část seznamu se vede

(4) Do zvláštní části seznamu se odděleně zapisují fyzické osoby, veřejné obchodní společnosti a zahraniční společnosti, kterým vzniklo právo vykonávat činnost insolvenčního správce dlužníka podle § 3 odst. 2.

(5) Zvláštní část seznamu se vede pro celé území České republiky.

(6) Pro účely zápisu osoby insolvenčního správce, která je veřejnou obchodní společností, do seznamu podle odstavce 3 odpovídá počet zápisů

(7) Pro účely zápisu osoby insolvenčního správce, která je veřejnou obchodní společností, do seznamu podle odstavce 4 odpovídá počet zápisů počtu ohlášených společníků, kterým vzniklo právo vykonávat činnost insolvenčního správce dlužníka podle § 3 odst. 2.

(8) Vznikne-li právo vykonávat činnost insolvenčního správce nebo činnost insolvenčního správce dlužníka podle § 3 odst. 2 v jeden den více osobám, zapisují se tyto osoby v příslušných částech seznamu v abecedním pořadí.

(9) Do seznamu hostujících insolvenčních správců se zapisují osoby, které mají právo dočasně nebo příležitostně vykonávat činnost insolvenčního správce, a dále hostující insolvenční správci, kteří mají právo dočasně nebo příležitostně vykonávat činnost insolvenčního správce dlužníka podle § 3 odst. 2.“.

V § 19 odst. 1 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:

V § 19 odstavec 2 zní:

„(2) Na základě písemné žádosti insolvenčního správce se do seznamu zapíše adresa provozovny insolvenčního správce a úřední hodiny, ve kterých bude činnost vykonávat. Ve své žádosti insolvenční správce uvede datum zahájení výkonu činnosti v provozovně. K žádosti musí být připojen doklad prokazující právní důvod pro užívání místa, v němž má insolvenční správce provozovnu; k doložení právního důvodu pro užívání místa postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti, ve které jsou prostory umístěny, že s umístěním souhlasí.“.

V § 19 se odstavce 3 až 7 zrušují.

§ 27 zní:

„§ 27

(1) Ministerstvo bezodkladně zapíše státního příslušníka členského státu do seznamu hostujících insolvenčních správců na základě:

(2) Oznámení podle odstavce 1 musí obsahovat také označení adresy pro doručování na území České republiky.

(3) Do seznamu nebude zapsán státní příslušník členského státu, kterému v posledních 5 letech zaniklo právo na základě rozhodnutí podle § 34.“.

§ 28 zní:

„§ 28

(1) Pro zápis zahraniční společnosti do seznamu hostujících insolvenčních správců platí ustanovení § 27 odst. 1 a 2 obdobně s tím, že ustanovení § 36a zákona o uznávání odborné kvalifikace se použije ve vztahu k zahraniční společnosti přiměřeně.

(2) Do seznamu nebude zapsána zahraniční společnost, které v posledních 5 letech zaniklo právo na základě rozhodnutí podle § 34.“.

V § 29 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „do seznamu“ vkládají slova „hostujících insolvenčních správců“.

V § 29 odst. 1 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:

V § 36 odst. 2 písm. b) se za slovo „skutečně“ vkládají slova „a převážně“ a za slovo „činnost“ se vkládají slova „ , a zda provozovna zapsaná v seznamu je místem, ve kterém skutečně ve vymezených úředních hodinách vykonává činnost“.

V § 36b nadpis pod označením paragrafu zní: „Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob“.

V § 36b odst. 1 písmeno d) zní: