377/2013 Sb. znění účinné od 1. 7. 2022

změněno	s účinností od	poznámka
vyhláškou č. 392/2021 Sb.	1.7.2022
vyhláškou č. 392/2021 Sb.	1.1.2022
vyhláškou č. 392/2021 Sb.	1.11.2021
vyhláškou č. 229/2017 Sb.	15.8.2017
vyhláškou č. 131/2014 Sb.	1.8.2014
Více...

377

VYHLÁŠKA

ze dne 25. listopadu 2013

o skladování a způsobu používání hnojiv

Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 8 odst. 5 a § 9 odst. 9 zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění zákona č. 308/2000 Sb., zákona č. 147/2002 Sb., zákona č. 317/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 490/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb.:

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie¹ a upravuje způsob

a)	skladování hnojiv, pomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů a substrátů a kapacitu skladovacích prostor,
b)	používání hnojiv, pomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů a substrátů na zemědělské půdě a lesních pozemcích,
c)	vedení evidence o použití hnojiv, pomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů, substrátů a upravených kalů,
d)	hlášení o používání upravených kalů a hlášení letecké aplikace hnojiv, pomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů a substrátů,
e)	vedení evidence o výnosu sklizeného hlavního a vedlejšího produktu, údaje o průměrném odběru živin ve sklizených produktech a způsob a formu elektronického předávání evidence a
f)	provozování příkrmiště.

§ 2

Skladování tuhých minerálních hnojiv

(1)

Tuhá minerální hnojiva se skladují ve skladech jako volně ložená nebo balená.

(2)

Volně ložená minerální hnojiva se skladují

a)	v hromadách označených názvem hnojiva do maximální výše 6 m, od sebe vzdálených minimálně 1 m,
b)	v odděleních označených názvem hnojiva, kde hromady mohou dosahovat nejvýše po horní hranu přepážky, nebo
c)	v zásobnících.

(3)

Balená minerální hnojiva se skladují pouze v obalech k tomu určených. Do hmotnosti 50 kg se skladují v pytlích uložených na sebe do výše maximálně 1,5 m. Při uložení pytlů s hnojivy na paletách se palety mohou ukládat maximálně ve 2 vrstvách. Nad hmotnost 50 kg se hnojiva skladují ve velkoobjemových vacích jednotlivě nebo maximálně ve 2 vrstvách, pokud výrobce neuvádí jinak.

(4)

Nejdéle 1 měsíc se mohou balená tuhá minerální hnojiva skladovat i na volných zpevněných plochách, přičemž se umístí na palety a ochrání před povětrnostními vlivy.

(5)

Nejdéle 24 měsíců se může vápenaté hnojivo cukrovarská šáma uložit na zemědělské půdě.

(6)

Nejdéle 2 měsíce se mohou hnojiva na bázi mletých vápenců dodávaná s vlhkostí 2 až 10 % uložit na zemědělské půdě.

§ 3

Skladování jednosložkových hnojiv typu dusičnanu amonného

(1)

Jednosložkovými hnojivy typu dusičnanu amonného se pro účely této vyhlášky rozumějí hnojiva s celkovým obsahem obou forem dusíku, jak dusičnanového tak amonného, vyšším než 28 %.

(2)

Hnojiva uvedená v odstavci 1 se mohou skladovat pouze

a)	ve skladech, odděleně a chráněna před jakýmkoli vnosem látek organického původu, zejména pilin, slámy, dřeva, oleje nebo látek alkalicky reagujících, zejména vápna a cementu,
b)	balená a v množství maximálně do 25 tun v jednom skladě,
c)	tak, aby byla chráněna proti přímému slunečnímu záření,
d)	minimálně ve vzdálenosti 1 m od zdi a stropu skladu a minimálně 0,5 m od tepelného a světelného zdroje a
e)	za podmínky, že ve skladě rozsypané hnojivo a zbytky obalů jsou neprodleně odstraněny mimo skladovací prostor.

§ 4

Skladování kapalných minerálních hnojiv

(1)	Kapalná minerální hnojiva se skladují v nádržích k tomu účelu vybudovaných a označených názvem skladovaného hnojiva, umístěných v záchytných vanách o objemu větším, než je objem největší nádrže ve vaně umístěné.
(2)	Suspenzní minerální hnojiva se skladují v nádržích opatřených účinným míchacím zařízením.
(3)	Balená kapalná minerální hnojiva se skladují ve skladech.
(4)	Nejdéle 1 měsíc se mohou balená kapalná minerální hnojiva skladovat i na volných zpevněných plochách, přičemž se ochrání před povětrnostními vlivy a maximální objem jednoho balení činí 1 000 litrů.

§ 5

Skladování organických a organominerálních hnojiv a technologických vod

(1)	Kapalná organická a organominerální hnojiva a technologické vody se skladují v nepropustných nadzemních, popřípadě částečně zapuštěných nádržích nebo v zemních jímkách. Při provozu jímek a nádrží se zamezí přítoku povrchových nebo srážkových vod do jímky nebo nádrže, pokud není v kolaudačním rozhodnutí nebo kolaudačním souhlasu uvedeno jinak. Jímky a nádrže odpovídají kapacitně nejméně čtyřměsíční předpokládané produkci digestátu nebo fugátu digestátu. U provozů bioplynových stanic, které jsou nově uváděny do provozu a svou projektovanou kapacitou spadají mezi stacionární zdroje podle zákona o ochraně ovzduší, musí být ve skladech použity nízkoemisní systémy.
(2)	Volně ložená tuhá organická a organominerální hnojiva se skladují ve stavbách zabezpečených stejným způsobem jako stavby pro skladování tuhých statkových hnojiv s vyloučením přítoku povrchových nebo srážkových vod, jejichž součástí je sběrná jímka tekutého podílu, nebo způsobem uvedeným v § 2 odst. 2 ve skladech.
(3)	Balená tuhá organická a organominerální hnojiva se skladují ve skladech způsobem uvedeným v § 2 odst. 3.
(4)	Nejdéle 1 měsíc se mohou balená tuhá nebo kapalná organická a organominerální hnojiva skladovat i na volných zpevněných plochách, přičemž se umístí na palety a ochrání před povětrnostními vlivy.

§ 6

Skladování statkových hnojiv

(1)

Tuhá statková hnojiva se skladují ve stavbách pro skladování tuhých statkových hnojiv s vyloučením přítoku povrchových nebo srážkových vod. U chovů hospodářských zvířat, které jsou nově uváděny do provozu a svou projektovanou kapacitou spadají mezi stacionární zdroje podle zákona o ochraně ovzduší, musí být ve skladech použity nízkoemisní systémy. Součástí těchto staveb musí být sběrná jímka tekutého podílu. Kapacita skladovacích prostor pro tuhá statková hnojiva odpovídá jejich skutečné produkci za 6 měsíců. Toto neplatí při uložení tuhých statkových hnojiv na zemědělské půdě před jejich použitím. .

(2)

Tekutá statková hnojiva se skladují v nepropustných nádržích, jímkách nebo podroštových prostorech ve stájích. Jímky a nádrže, popřípadě podroštové prostory ve stájích odpovídají kapacitně minimálně čtyřměsíční předpokládané produkci kejdy nebo jejího tekutého podílu a minimálně tříměsíční předpokládané produkci močůvky a hnojůvky, a to v závislosti na klimatických a povětrnostních podmínkách regionu. Při provozu jímek a nádrží se zamezí přítoku povrchových nebo srážkových vod do jímky nebo nádrže, pokud není v kolaudačním rozhodnutí nebo kolaudačním souhlasu uvedeno jinak. U chovů hospodářských zvířat, které jsou nově uváděny do provozu a svou projektovanou kapacitou spadají mezi stacionární zdroje podle zákona o ochraně ovzduší, musí být ve skladech použity nízkoemisní systémy.

(3)

Pokud nejsou k dispozici údaje o produkci statkových hnojiv, získané prokazatelným způsobem, zejména vážením, měřením objemu, výpočtem produkce statkových hnojiv podle druhu a kategorie zvířat, jejich hmotnosti, užitkovosti či způsobu krmení, s přihlédnutím ke spotřebě steliva, popřípadě k produkci technologických vod, použijí se průměrné hodnoty produkce statkových hnojiv podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, tabulky A, a požadované skladovací kapacity se stanoví podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, tabulky B. Pokud nejsou k dispozici údaje o hmotnosti zvířat zjištěné vážením, použijí se pro přepočet na dobytčí jednotky údaje podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, tabulky C. V případě pastvy nebo pobytu hospodářských zvířat na zemědělské půdě se potřeba skladovacích kapacit úměrně snižuje.

(4)

Kapacity skladovacích prostor na statková hnojiva stanovené v odstavcích 1 až 3 mohou být sníženy v případě doložitelného uvedení statkových hnojiv do oběhu, jejich využití k výrobě organických hnojiv nebo k produkci bioplynu, popřípadě jejich likvidace jako odpadu, a to úměrně tomuto množství, na základě zpracovaného harmonogramu. Ani po tomto snížení však nesmí být skladovací kapacity menší, než je potřebné k uskladnění dvouměsíční celkové produkce statkových hnojiv.

(5)

Příkrmiště je možné provozovat, pokud je

a)	vzdáleno nejméně 50 m od útvaru povrchových vod nebo na zemědělských pozemcích se sklonitostí vyšší než 5 stupňů nejméně 100 m od útvaru povrchových vod a
b)	nejméně jednou ročně v období od 1. února do 30. dubna provedeno odstranění výkalů, steliva a zbytků krmiv.

§ 7

Používání hnojiv, pomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů a substrátů

(1)

Hnojiva, pomocné látky a substráty se používají v souladu s údaji uvedenými v jejich označení a při používání nesmí dojít k jejich přímému vniknutí do povrchových vod nebo na sousední pozemek.

(2)

Diferencované hnojení na základě údajů o vlastnostech půdy nebo stavu porostu splňuje podmínky rovnoměrného pokrytí pozemku podle § 9 odst. 2 písm. a) zákona o hnojivech. Podmínka rovnoměrného pokrytí pozemku je splněna i v případě hnojení podle nařízení vlády o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu³ nebo podle nařízení vlády o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých podpor⁴.

(3)

Tekutá statková hnojiva, kapalná organická hnojiva nebo technologické vody se po aplikaci na povrch orné půdy zapravují do půdy nejpozději do 24 hodin, v případě hnojiv pocházejících ze zařízení podle zákona o integrované prevenci nejpozději do 12 hodin. Zapravení do půdy se nevyžaduje po řádkové aplikaci do porostů hadicovými aplikátory a aplikaci do travních, jetelovinotravních a jetelovinových porostů v období nejméně 1 měsíc před sklizní. Po aplikaci tuhých statkových hnojiv nebo tuhých organických hnojiv na povrch orné půdy se zapravují hnojiva do půdy nejpozději do 48 hodin; to neplatí pro vedlejší či hlavní produkty vzniklé při pěstování kulturních rostlin.

(4)

Močovina jako hnojivo smí být aplikována pouze v případě, je-li do ní přidán inhibitor ureázy způsobem a v dávce uvedených v jejím označení. To neplatí, je-li okamžitě zapravena do půdy nebo aplikována v roztoku.

(5)

Pro určování potřeby hnojení se vychází

a)	z potřeby živin porostu pro předpokládaný výnos a kvalitu produkce, a to podle hodnot získaných vlastním rozborem konkrétní pěstované plodiny provedeným v minulosti nebo údajů o odběru živin plodinami uvedených v příloze č. 6 k této vyhlášce,
b)	z množství přístupných živin v půdě a stanovištních podmínek (zejména vlivu klimatu, půdního druhu a typu) ,
c)	z půdní reakce (pH), poměru důležitých kationtů (vápníku, hořčíku a draslíku) a množství půdní organické hmoty (humusu) a
d)	z pěstitelských podmínek ovlivňujících přístupnost živin (předplodina, zpracování půdy, závlaha).

(6)

Údaje o množství živin v půdě poskytuje agrochemické zkoušení zemědělských půd podle § 10 zákona o hnojivech. Chemickým rozborem je stanovena půdní reakce (pH), obsah uhličitanů, potřeba vápnění, obsah přístupných živin (fosforu, draslíku, hořčíku, vápníku) a kationtová výměnná kapacita půdy.

(7)

Maximální aplikační dávka popele ze samostatného spalování biomasy je 2 tuny sušiny.ha^-1 za 3 roky. V témže roce nesmí dojít k souběhu používání popele ze samostatného spalování biomasy s používáním upravených kalů nebo sedimentů.

(8)

Maximální aplikační dávka organických a statkových hnojiv se sušinou nad 13 % je 20 tun sušiny. ha^-1 v průběhu 3 let. Maximální aplikační dávka organických a statkových hnojiv se sušinou nejvýše 13 % je 10 tun sušiny. ha^-1 v průběhu 3 let.

(9)

Statková a organická hnojiva dodávaná volně ložená nesmějí být používána

a)	na orné půdě využívané k pěstování polních zelenin a ovoce v období od výsevu nebo výsadby do sklizně, s výjimkou nastýlání plodin slámovým mulčem, a
b)	v plodících ovocných výsadbách a na dílech půdních bloků s druhem zemědělské kultury vinice jeden měsíc před zahájením sklizně.

(10) Pro používání technologických vod platí ustanovení odstavce 9 písm. a) obdobně.

§ 8

Hnojení lesních pozemků

Hnojiva se používají podle

a)	vyhodnocení výsledků chemických rozborů půdy a porostů,
b)	vnějších příznaků poruch výživy, růstu a vývoje porostů a jejich celkového stavu,
c)	stanovištních podmínek a
d)	výsledků předchozího použití hnojiv v porostech.

§ 9

Vedení evidence o použití hnojiv, pomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů, substrátů a upravených kalů

(1)	V evidenci se zaznamenávají údaje stanovené v příloze č. 2 k této vyhlášce. Zemědělští podnikatelé, kteří jsou povinni vést evidenci podle § 9 odst. 7 a 8 zákona o hnojivech v elektronické podobě, ji předávají ústavu elektronicky formou automatizovaného datového výstupu prostřednictvím elektronické aplikace přístupné na internetových stránkách ministerstva. Ministerstvo zřídí přístup k této aplikaci zemědělskému podnikateli na požádání. Předání dat prostřednictvím této elektronické aplikace nevyžaduje podpis. Podrobné požadavky na způsob a formu elektronického předávání evidence stanoví příloha č. 7 k této vyhlášce.
(2)	Pro určení přívodu živin se použijí hodnoty získané vlastním rozborem ne starším než 1 rok, údaje z označení hnojiva , případně údaje stanovené v příloze č. 3 k této vyhlášce, tabulce A. Pro vlastní odběry vzorků hnojiv a jejich rozbory se užijí postupy stanovené vyhláškou o odběrech a chemických rozborech vzorků hnojiv⁵. Pokud se použijí ke hnojení vedlejší či hlavní produkty vzniklé při pěstování kulturních rostlin, tedy skliditelné rostlinné zbytky, zejména sláma, chrást, plodina na zelené hnojení, tráva, zaznamenávají se do evidence bez uvedení množství hmoty a živin. Pokud se použijí na zemědělské půdě pomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty nebo substráty, zaznamenávají se do evidence bez uvedení množství živin.
(3)	Pro evidenci přívodu živin výkaly a močí hospodářských zvířat při pastvě nebo pobytu zvířat na zemědělské půdě se použijí údaje o produkci výkalů a moči a údaje o přívodu živin stanovené v příloze č. 3 k této vyhlášce, tabulce B.
(4)	V položce druh statkového hnojiva se v případě zanechání výkalů a moči hospodářských zvířat na zemědělské půdě uvede označení „pastva“ nebo „pobyt“ s určením druhu nebo kategorie zvířat. Pokud nejsou k dispozici údaje o hmotnosti zvířat zjištěné vážením, použijí se pro přepočet na dobytčí jednotky údaje podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, tabulky C.

§ 9a

Způsob hlášení letecké aplikace kapalných hnojiv, pomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů a substrátů

Vzor formuláře pro hlášení letecké aplikace kapalných hnojiv, pomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů a substrátů je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce.

§ 10

Způsob hlášení o používání upravených kalů

Vzor formuláře pro hlášení o používání upravených kalů je uveden v příloze č. 5 k této vyhlášce.

§ 11

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se:

1.	Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv.
2.	Vyhláška č. 476/2000 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv.
3.	Vyhláška č. 473/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění vyhlášky č. 476/2000 Sb.
4.	Vyhláška č. 399/2004 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů.
5.	Vyhláška č. 91/2007 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů.
6.	Vyhláška č. 353/2009 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů.

§ 12

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.

Ministr:

Ing. Toman, CSc., v. r.

Příloha č. 1

Produkce statkových hnojiv, požadované skladovací kapacity a přepočet zvířat na dobytčí jednotky

A) Průměrná roční produkce statkových hnojiv a technologických vod¹⁾, při průměrné spotřebě steliva, v přepočtu na jednu dobytčí jednotku (1 DJ = 500 kg živé hmotnosti)

Druh a kategorie zvířat	Ustájení s produkcí kejdy nebo drůbežího trusu				Ustájení s produkcí hnoje, bez produkce močůvky					Ustájení s produkcí hnoje a močůvky
	neředěná kejda, drůbeží trus		ředěná kejda²⁾, vč. technologických vod³⁾		hluboká podestýlka		pravidelný odkliz chlévské mrvy		technologické vody⁵⁾	stelivo	hnůj	volná moč	močůvka⁶⁾
	t/rok	% suš.	t/rok	% suš.	stelivo kg/den	hnůj⁴⁾ t/rok	stelivo kg/den	hnůj⁴⁾ t/rok	t/rok	kg/den	t/rok	t/rok	t/rok
Telata	19,0	7,4	23,7	5,9	7,9	13,3	6,0	12,7	1,0	3,7	10,5	3,4	6,1
Jalovice, býci	13,5	10,5	15,4	9,2	8,5	11,8	6,0	11,0	1,0	3,7	8,7	1,8	6,1
Krávy dojené	14,4	10,0	20,0	7,2	8,5	12,4	6,0	11,6	5,6	4,0	9,1	1,7	7,3
Skot bez tržní produkce mléka					8,5	11,5
Předvýkrm prasat	21,0	6,5	29,0	4,7	15,0	18,9	12,5	18,1	5,0	10,0	13,5	5,3	10,0
Výkrm prasat, prasničky	12,0	8,0	16,0	6,0	8,0	9,6	3,5	8,2	4,0	3,1	6,0	4,8	8,9
Prasnice ⁷	10,0	6,9	15,0	4,6	6,0	8,1	2,3	7,0	4,5	2,0	4,1	4,7	8,5
Ovce, kozy					7,0	7,8	5,5	7,4
Koně					6,0	7,2	3,0	6,3
Drůbež - čerstvý trus	9,4	28,0							0,8
- uleželý trus	6,3	32,0							0,8
- sušený trus	2,8	73,0							0,8
- podestýlka					2,1	5,9	0,8	5,5	0,8

1)	Technologické vody vznikající v souvislosti s procesem dojení, při napájení zvířat a očistě stájí.
2)	Při odlišném obsahu sušiny se produkce kejdy úměrně přepočte.
3)	Technologické vody z dojírny, mléčnice a přilehlých prostor (roční produkce 4,2 - 5,6 t/DJ, tj. 15-20 litrů na krávu a den) mohou být skladovány samostatně. Technologické vody vznikající při očistě stájí a při napájení zvířat (roční produkce 0-1,4 t/DJ, tj. 0 - 5 litrů na krávu a den) jsou skladovány společně s kejdou.
4)	Při odlišné spotřebě steliva se produkce hnoje úměrně přepočte (1 kg steliva na 1 DJ za den = 0,3 t hnoje na 1 DJ za rok).
5)	Technologické vody s obsahem 1 % sušiny a 0,9 kg dusíku na tunu (N/t).
6)	Močůvku tvoří volná moč, která se nezasákla do steliva a technologické vody.
7)	Uvedené hodnoty se použijí i pro prasničky po zapuštění.

B) Požadované minimální skladovací kapacity pro průměrnou produkci statkových hnojiv¹⁾ v přepočtu na jednu dobytčí jednotku (1 DJ = 500 kg živé hmotnosti)

Druh a kategorie zvířat	Objem skladu na čtyřměsíční produkci kejdy (m³)		Objem skladu na šestiměsíční produkci drůbežího trusu a hnoje, včetně hnoje z drůbeží podestýlky (m³)				Plocha skladu na šestiměsíční produkci drůbežího trusu a hnoje, včetně hnoje z drůbeží podestýlky, při vrstvě 2 m (m²)				Objem skladu na tříměsíční produkci močůvky (m³)
Druh a kategorie zvířat	neředěná kejda²⁾	²⁾	drůbeží trus	hnůj³⁾ z hluboké podestýlky	hnůj³⁾, při pravidelném odklizu chlévské mrvy	hnůj z ustájení s produkcí močůvky	drůbeží trus	hnůj³⁾ z hluboké podestýlky	hnůj³⁾, při pravidelném odklizu chlévské mrvy	hnůj z ustájení s produkcí močůvky	volná moč	močůvka
Telata	6,1	7,7		7,8	7,4	6,2		3,9	3,7	3,1	0,9	1,5
Jalovice, býci	4,4	5,0		7,0	6,4	5,2		3,5	3,2	2,6	0,5	1,5
Krávy dojené	4,7	6,5		7,2	6,8	5,4		3,6	3,4	2,7	0,4	1,8
Předvýkrm prasat	6,8	9,4		11,2	10,6	8,0		5,6	5,3	4,0	1,3	2,5
Výkrm prasat, prasničky	3,9	5,2		5,6	4,8	3,6		2,8	2,4	1,8	1,2	2,2
Prasnice⁴	3,2	4,9		4,8	4,2	2,4		2,4	2,1	1,2	1,2	2,1
Ovce, kozy				4,6	4,4			2,3	2,2
Koně				4,2	3,8			2,1	1,9
Drůbež			2,4	3,4	3,2		1,2	1,7	1,6

1)	Při měrných hmotnostech kejdy 1,03 t/m³, hnoje 0,85 t/m³a močůvky 1,00 t/m³.
2)	Při odlišném obsahu sušiny v kejdě, než je uvedeno v příloze č. 1, tabulce A, se produkce kejdy a požadovaná skladovací kapacita úměrně přepočte.
3)	Při odlišné spotřebě steliva, než je uvedeno v příloze č. 1, tabulce A, se produkce hnoje a požadovaná skladovací kapacita úměrně přepočte.
4)	Uvedené hodnoty se použijí i pro prasničky po zapuštění.

C) Přepočet zvířat na dobytčí jednotky¹⁾ (1 DJ = 500 kg živé hmotnosti)

Druh a kategorie zvířat	Věk	Průměrná hmotnost (kg/kus)	Koeficient přepočtu (DJ/kus)
Skot
Telata	do 6 měsíců	115	0,23
Jalovice	nad 6 měsíců až do 1 roku	265	0,53
Jalovice	nad 1 rok až do 2 let	470	0,94
Jalovice	nad 2 roky	600	1,20
Krávy, bez ohledu na užitkový typ		650	1,30
Býci	nad 6 měsíců až do 1 roku	300	0,60
Býci	nad 1 rok až do 2 let	560	1,12
Býci, vč. volů	nad 2 roky	800	1,60
Prasata
Předvýkrm		20	0,04
Výkrm, prasničky (do zapuštění)		70	0,14
Prasničky (od zapuštění)		160	0,32
Prasnice		235	0,47
Prasata divoká		75	0,15
Ovce, kozy, mufloni
Ovce, kozy²⁾	nad 1 rok	70	0,20
Mufloni		35	0,07
Koně³⁾
Hříbata	do 6 měsíců	200	0,40
Koně	nad 6 měsíců až do 1 roku	350	0,70
Koně	nad 1 rok až do 3 let	500	1,00
Koně	nad 3 roky	650	1,30
Jelenovití
Srnci		20	0,04
Daňci		50	0,10
Jeleni		110	0,22
Drůbež
Nosnice		1,7	0,0034
Kuřice		0,8	0,0016
Brojleři		1,0	0,0020
Kachny chov		3,5	0,0070
Kachny výkrm		2,0	0,0040
Husy chov		4,8	0,0096
Husy výkrm		2,5	0,0050
Krůty chov		10,0	0,0200
Krůty výkrm		5,0	0,0100
Krocani chov		20,0	0,0400
Krocani výkrm		10,0	0,0200

1)	Pokud jsou k dispozici údaje o hmotnosti zvířat zjištěné vážením, použijí se pro přepočet na dobytčí jednotky, za účelem výpočtu produkce statkových hnojiv, tyto zjištěné hodnoty.
2)	Do koeficientu přepočtu na dobytčí jednotky jsou započtena i jehňata a kůzlata. Při odlišné průměrné hmotnosti dospělých ovcí a koz, než je uvedeno, se pro účely výpočtu produkce statkových hnojiv koeficient úměrně upraví.
3)	Pro poníky a jiná malá plemena koní se pro účely výpočtu produkce statkových hnojiv použije koeficient přepočtu na dobytčí jednotky v poloviční hodnotě.

Příloha č. 2

Evidence o použití hnojiv, pomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů, substrátů a upravených kalů

Povinné údaje:

identifikační údaje zemědělského podnikatele

1.	jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu zemědělského podnikatele nebo druh podnikání, datum narození, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, a adresu místa podnikání, jde-li o fyzickou osobu, a
2.	název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osoby a adresu sídla, jde-li o právnickou osobu,

identifikační údaje vlastníka lesního pozemku,

identifikační údaje fyzické nebo právnické osoby provozující lesní výrobu,

číslo katastrálního území¹,

číslo pozemku¹, lesního pozemku (u lesního pozemku se uvede oddělení, porost, porostní skupina),

výměra pozemku, lesního pozemku (u lesního pozemku se uvede oddělení, porost, porostní skupina) v ha,

název plodiny², druh, odrůda, užitkový směr³,

datum výsevu nebo sadby₃₄,

datum sklizně nebo zapravení₃₄,

plocha pěstované plodiny v ha³,

průměrný výnos plodiny - hlavní produkt v t/ha³,

druh hlavního produktu (zejména zrno, zelená hmota)³,

průměrný výnos plodiny - vedlejší produkt v t/ha³,

datum použití hnojivá, pomocné půdní látky, rostlinného biostimulantu, substrátu nebo upraveného kalu (datum zahájení pastvy nebo pobytu zvířat na zemědělské půdě),

datum zapravení hnojivá, pomocné půdní látky, rostlinného biostimulantu, substrátu nebo upraveného kalu (datum ukončení pastvy nebo pobytu zvířat na zemědělské půdě),

výměra hnojené plochy, pastvy nebo pobytu zvířat na zemědělské půdě v ha,

druh nebo název hnojivá nebo upraveného kalu - u pastvy nebo pobytu zvířat na zemědělské půdě se uvedou výkaly a moč, včetně druhu zvířat,

celková dávka hnojivá nebo upraveného kalu (t, kg, I), u upraveného kalu v přepočtu na 100% sušinu,

průměrná dávka hnojivá nebo upraveného kalu (t/ha, kg/ha nebo l/ha), u upraveného kalu v přepočtu na 100% sušinu, u pastvy nebo pobytu zvířat na zemědělské půdě počet DJ/ha⁵,

průměrný přívod živin v použitém hnojivu nebo upraveném kalu v kg/ha - N, P₂O₅, K₂0, MgO, CaO, S,

název použitých pomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů, substrátů, hnojiv se stopovými živinami a

průměrná dávka použitých pomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů, substrátů a hnojiv se stopovými živinami (t/ha, kg/ha nebo l/ha).

Vysvětlivky:

¹ Pokud je zemědělský podnikatel zařazen v registru půdy podle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, uvede v rubrice pro katastrální území číslo čtverce mapy a v rubrice pro pozemek zkrácený kód dílu půdního bloku.

² U trvalých travních porostů se uvede pouze zemědělská kultura travní porost.

³ Údaje o pěstované plodině, výnosu hlavního (zrno, semeno, hlízy, bulvy) a vedlejšího produktu (sláma, nať, chrást) lze vést v samostatné evidenci.

⁴ V případě pěstování více plodin na stejné ploše v rámci pěstebního (hospodářského roku) roku, vedou se i údaje o datu výsevu a datu sklizně nebo zapravení.

⁵ Dobytčí jednotka (DJ) odpovídá 500 kg živé hmotnosti hospodářských zvířat.

Příloha č. 3

Průměrný přívod živin ve hnojivech a průměrná roční produkce dusíku zvířaty

Průměrný přívod živin ve hnojivech a průměrná roční produkce dusíku zvířaty

A) Průměrný přívod živin¹ ve statkových a organických hnojivech

Hnojivá		Průměrný obsah sušiny	Průměrný přívod živin
		N	P₂O₅	K₂O
	%	kg/t
Statková hnojiva²
Hnůj skotu	telata, jalovice, býci	22	6,5	3,2	7,6
	krávy dojené	22	6,9	3,2	7,6
	směs hnoje od více kategorií skotu	22	6,7	3,2	7,6
	skot bez tržní produkce mléka	22	5,6	2,1	5,7
Močůvka skotu a hnojůvka		1,3	1,5	0,2	2,1
Hnůj prasat	předvýkrm	24	5,2	3,6	5,5
Hnůj prasat	výkrm, prasničky, prasnice	24	7,8	4,7	5,5
Močůvka prasat a hnojůvka		1,2	2,1	0,5	2,1
Hnůj koňský		30	5,2	3,5	8,7
Hnůj ovcí a koz		32	8,9	5,4	17,7
Kejda skotu	telata	5,9	3,7	1,5	3,0
	jalovice, býci	9,2	3,9	1,9	3,8
	krávy dojené	7,2	3,8	1,6	3,1
	směs kejdy od více kategorií skotu	7,3	3,9	1,6	3,1
	fugát kejdy	5,8	3,9	1,6	3,2
	separát kejdy	21	4,2	1,7	2,5
Kejda prasat	předvýkrm	4,7	2,9	1,4	2,0
	výkrm, prasničky	6,0	4,5	2,5	2,6
	prasnice	4,6	3,6	1,9	1,5
	směs kejdy od více kategorií prasat	5,3	4,1	2,4	2,1
	fugát kejdy	3,4	3,9	1,9	2,0
	separát kejdy	27	6,3	7,8	2,9
	čerstvý	28	18,5	12,8	8,9
	uleželý	32	19,0	14,6	10,2
	sušený	73	35,0	33,3	23,2
	s podestýlkou	42	20,4	16,0	12,2
Hnůj králíků		29	7,9	6,2	10,4
Kejda králíků		18	4,1	4,1	4,2
Silážní šťávy ředěné		2,1	1,3	0,7	2,5
Organická hnojiva²
Kompost ze statkových hnojiv		40	5,5	4,5	6,1
Digestát		6,5	4,5	1,4	4,4
Fugát digestátu		4,3	4,2	1,1	3,9
Separát digestátu nebo tuhý digestát		23	5,4	4,9	5,5

Vysvětlivky:

¹ Přívod živin ve statkových hnojivech je uveden k termínu jejich použití, tedy po odpočtu ztrát živin ve stájích a při skladování statkových hnojiv. Při odlišném obsahu sušiny u tekutých statkových hnojiv se obsah živin úměrně přepočte. Pokud je k dispozici rozbor obsahu živin, použijí se hodnoty tohoto rozboru.

² Při společném skladování a následném použití směsi různých druhů statkových a organických hnojiv se pro výpočet přívodu živin použije vážený průměr podle množstevního zastoupení různých druhů ve směsi. Při zastoupení jednoho druhu hnojivá nad 80 % lze použít hodnotu pro tento převažující druh hnojivá.

B) Průměrná roční produkce výkalů a moči, v přepočtu na jednu dobytčí jednotku (1 DJ = 500 kg živé hmotnosti) a průměrný přívod celkového dusíku a dalších živin při pastvě zvířat nebo jejich jiném pobytu na zemědělské půdě

Druh zvířat	Výkaly a moč	Průměrný přívod živin
	Výkaly a moč	celkový N¹	P₂O₅	K₂0
	t/rok	kg/t výkalů a moči
Skot	14,0	4,9	2,1	4,2
Ovce a kozy	9,1	8,2	2,6	6,6
Koně	8,6	4,7	2,3	3,5
Mufloni	11,8	4,9	2,6	6,6
Jelenovití	12,3	2,9	2,7	7,5
Prasata divoká	12,5	5,0	3,0	2,3

Přívod živin ve výkalech a moči hospodářských zvířat při pastvě nebo jiném pobytu na zemědělské půdě se rovná produkci živin. Ztráty dusíku nejsou odečteny. Zde uvedené hodnoty se použijí pro výpočet produkce výkalů a moči a přívodu živin pro všechny věkové kategorie zvířat.

C) Průměrná roční produkce dusíku ve výkalech, moči a drůbežím trusu, v přepočtu na jednu dobytčí jednotku (1 DJ = 500 kg živé hmotnosti)

Druh a kategorie zvířat	Produkce dusíku ve výkalech, moči a čerstvém drůbežím trusu	Produkce dusíku po odpočtu ztrát ve stájích a při skladování statkových hnojiv¹
Druh a kategorie zvířat	Produkce dusíku ve výkalech, moči a čerstvém drůbežím trusu	Kejda, drůbeží trus	Hnůj z hluboké podestýlky	Hnůj, při pravidelném odklizu chlévské mrvy	Hnůj a močůvka
	kg N/DJ za rok
Skot
Telata	90	88	86	83	77
Jalovice, býci	69	60	77	72	66
Krávy dojené	84	76	91	85	74
Skot bez tržní produkce mléka	69		64
Prasata
Předvýkrm	105	84	103	99	91
Výkrm, prasničky	90	72	78	68	65
Prasnice	67	54	67	59	50
Prasata divoká	63
Ovce, kozy, mufloni
Ovce, kozy	75		69	65
Mufloni	58
Koně
Koně	40		37	33
Jelenovití
Jeleni, daňci, srnci	36
Drůbež
- čerstvý trus	175
- uleželý trus	175	120
- sušený trus	175	99
- trus s podestýlkou	175		121	113

¹ Ve hnoji jsou navíc obsaženy i živiny dodané ve stelivu (průměrný obsah dusíku v 1 t obilní slámy je 5 kg N). V hodnotě produkce dusíku je započítán i dusík obsažený v technologických vodách, skladovaných samostatně.

Příloha č. 4

Hlášení letecké aplikace kapalných hnojiv, pomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů a substrátů

Zemědělský podnikatel
Místo podnikání nebo sídlo
Datum narození nebo IČ, bylo-li přiděleno
Plánovaný termín aplikace (datum)
Název a množství aplikovaných kapalných hnojiv pomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů a substrátů
Místo aplikace s určením pozemků¹
Název a kód katastrálního území¹
Osoba provádějící aplikaci (název, sídlo, IČ, bylo-li přiděleno)

Datum, podpis:

Vysvětlivka:

¹ Pokud je zemědělský podnikatel zařazen v registru půdy podle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, uvede se v rubrice pro pozemek zkrácený kód dílu půdního bloku a v rubrice pro katastrální území číslo čtverce mapy.

Příloha č. 5

Hlášení o používání upravených kalů

Zemědělský podnikatel
Místo podnikání nebo sídlo
Datum narození nebo IČ, bylo-li přiděleno
Místo použití s určením pozemků¹
Název a kód katastrálního území¹
Termín použití (od - do)
Původce upravených kalů
Katalogové číslo kalů
Aplikovaná dávka (tuny sušiny na hektar)

Datum, podpis:

Vysvětlivka:

Příloha č. 6

Průměrný odběr živin plodinami

Plodina	Produkt¹	Obsah sušiny (%)	Poměr hlavního produktu k vedlejšímu produktu	Průměrný odběr živin²(kg/t)
Plodina	Produkt¹	Obsah sušiny (%)	Poměr hlavního produktu k vedlejšímu produktu	N	P	K
Obilniny
Pšenice ozimá potravinářská	zrno	86		20,4	2,9	3,5
	sláma	91		4,7	0,6	11,1
	celkem		1,0 : 0,9	24,6	3,4	13,5
Pšenice ozimá nepotravinářská	zrno	86		17,8	2,9	3,5
	sláma	91		4,7	0,6	11,1
	celkem		1,0 : 0,9	22,0	3,4	13,5
Pšenice jarní	zrno	86		18,1	3,0	3,7
	sláma	91		4,5	0,7	11,6
	celkem		1,0 : 0,9	22,2	3,6	14,1
Žito	zrno	86		16,2	3,5	5,1
	sláma	91		4,5	1,1	10,7
	celkem		1,0 : 1,0	20,7	4,6	15,8
Ječmen ozimý	zrno	86		17,2	3,4	5,1
	sláma	91		5,9	1,0	11,7
	celkem		1,0 : 0,7	21,3	4,1	13,3
Ječmen jarní sladovnický	zrno	86		15,1	2,8	3,9
	sláma	91		5,9	0,8	13,7
	celkem		1,0 : 0,6	18,6	3,3	12,1
Ječmen jarní krmný	zrno	86		17,2	2,8	3,9
	sláma	91		5,9	0,8	13,7
	celkem		1,0 : 0,6	20,7	3,3	12,1
Oves	zrno	86		18,6	4,0	5,1
	sláma	91		6,2	1,6	19,0
	celkem		1,0 : 1,1	25,4	5,8	26,0
Tritikale	zrno	86		17,9	3,9	4,6
	sláma	91		5,9	1,0	13,4
	celkem		1,0 : 0,9	23,2	4,8	16,7
Kukuřice na zrno	zrno	86		15,8	3,5	4,6
	sláma	91		9,5	1,2	17,1
	celkem		1,0 : 1,0	25,3	4,7	21,7
Čirok zrnový	zrno	91		17,9	2,8	3,3
	sláma	92		6,2	0,7	10,3
	celkem		1,0 : 0,5	21,0	3,2	8,5
Pohanka	zrno	86		20,7	3,4	6,5
	sláma	91		11,4	3,1	20,6
	celkem		1,0: 2,0	43,5	9,6	47,7
Ostatní obilniny na zrno (průměr)	zrno	86		18,0	3,0	4,0
	sláma	91		5,0	1,0	12,0
	celkem		1,0 : 1,0	23,0	4,0	16,0
Luskoviny³
Hrách	zrno	86		35,9	3,6	8,4
	sláma	86		15,1	1,5	15,1
	celkem		1,0 : 1,0	51,0	5,1	23,5
Lupina	zrno	86		55,6	7,0	13,1
	sláma	86		12,1	1,6	15,6
	celkem		1,0 : 1,0	67,7	8,6	28,7
Bob	zrno	86		42,4	4,6	10,2
	sláma	86		10,5	0,8	11,3
	celkem		1,0 : 0,9	51,9	5,3	20,4
Sója	zrno	86		54,6	7,3	18,9
	sláma	86		10,1	1,3	9,6
	celkem		1,0 : 1,0	64,7	8,6	28,5
Ostatní luskoviny na zrno (průměr)	zrno	86		40,0	4,0	10,0
	sláma	86		10,0	1,0	11,0
	celkem		1,0 : 1,0	50,0	5,0	21,0
Olejniny
Řepka	semeno	92		34,2	7,2	7,9
	sláma	86		6,9	1,3	11,6
	celkem		1,0: 2,2	49,4	10,1	33,4
Slunečnice	semeno	92		28,0	7,0	19,9
	sláma	86		9,5	2,1	39,6
	celkem		1,0 : 1,8	45,1	10,8	91,2
Mák	semeno	92		33,2	7,6	8,2
	sláma	86		8,6	0,9	19,1
	celkem		1,0: 2,8	57,3	10,1	61,7
Hořčice	semeno	92		50,0	7,7	7,7
	sláma	86		7,1	1,7	21,1
	celkem		1,0 : 1,5	60,7	10,3	39,4
Len	semeno	92		33,6	6,6	8,3
	stonky	86		5,3	1,4	12,1
	celkem		1,0: 1,5	41,6	8,7	26,5
Lnička setá	semeno	92		24,9	4,6	5,8
	sláma	86		9,5	1,7	14,1
	celkem		1,0 : 1,0	34,4	6,3	19,9
Ostatní olejniny a další plodiny na semeno (průměr)	semeno	92		33,0	7,0	8,0
	sláma	86		6,0	1,5	17,0
	celkem		1,0: 1,5	42,0	9,3	33,5
Okopaniny
Brambory rané	hlízy	18		3,0	0,5	4,4
	nať	12		2,3	0,2	2,8
	celkem		1,0: 0,3	3,7	0,6	5,2
Brambory ostatní	hlízy	22		3,5	0,5	4,5
	nať	15		2,8	0,2	4,0
	celkem		1,0 : 0,2	4,1	0,5	5,3
Cukrovka	bulvy	23		1,8	0,3	2,0
	chrást	15		4,0	0,4	4,5
	celkem		1,0: 0,4	3,4	0,5	3,8
Krmná řepa	bulvy	17		1,4	0,3	1,3
	chrást	15		2,8	0,4	4,0
	celkem		1,0: 0,4	2,5	0,5	2,9
Ostatní okopaniny (průměr)	hlízy, bulvy	22		2,5	0,4	3,5
	nať, listy	15		3,0	0,4	4,0
	celkem		1,0 : 0,3	3,4	0,5	4,7
Jednoleté pícniny
Kukuřice na siláž	zelená hmota	35		4,7	0,7	4,4
Čirok	zelená hmota	35		4,4	0,7	4,0
Ostatní obilniny na zeleno	zelená hmota	17		4,4	0,6	4,7
Hrách krmný³	zelená hmota	17		4,6	0,6	3,7
Luskovinoobilní směs³	zelená hmota	17		4,7	0,5	4,2
Slunečnice roční	zelená hmota	17		4,0	0,7	4,1
Krmná kapusta	zelená hmota	17		4,8	0,6	5,7
Řepka na krmení	zelená hmota	17		5,1	0,7	5,4
Hořčice bílá	zelená hmota	17		5,7	0,4	4,0
Ptačí noha³	zelená hmota	17		3,8	0,5	3,3
Ostatní jednoleté pícniny (průměr)	zelená hmota	17		4,0	0,6	4,5
Víceleté pícniny
Jetel³	seno	85		24,1	2,0	17,9
Vojtěška³	seno	85		28,3	2,3	18,2
Jetelotráva³	seno	85		21,8	2,0	19,0
Vojtěškotráva³	seno	85		21,1	2,8	19,8
Trávy s jetelovinami^	seno	85		20,4	3,0	23,0
Trávy na orné půdě	seno	85		21,7	2,6	20,8
Louky a pastviny	seno	85		18,6	2,1	16,2
Jeteloviny na semeno³	semeno	91		55,0	6,4	5,8
	omlatky	91		15,0	1,3	22,8
	celkem		1,0 : 8,0	175,0	16,8	188,2
Trávy na semeno	semeno	91		23,4	3,6	5,8
	omlatky	91		15,8	1,4	22,8
	celkem		1,0 : 8,0	149,8	14,8	188,2
Zelenina (pouze hlavní produkt)
Celer				3,0	0,9	5,0
Cibule				2,0	0,4	1,7
Kapusta hlávková				3,5	0,5	3,3
Kedluben				3,0	0,4	3,7
Květák				3,5	0,5	3,3
Mrkev				2,0	0,4	3,7
Okurky				2,0	0,4	4,2
Rajče				1,8	0,3	2,9
Řepa salátová				3,0	0,7	4,2
Špenát				4,0	0,6	5,8
Zelí				3,0	0,4	2,7
Ostatní zelenina (průměr)				2,5	0,4	4,0

Vysvětlivky:

¹ Hodnota „celkem“ vyjadřuje odběr živin v hlavním produktu (zrno, semeno, hlízy, bulvy) a vedlejším produktu (sláma, nať, chrást), v přepočtu na jednu tunu hlavního produktu.

² Odběr živin vyjádřený v prvcích (N, P, K) v přepočtu na jednu tunu produktu při uvedeném standartním obsahu sušiny, u víceletých pícnin sklizených na píci v přepočtu na seno.

³ U luskovin a jetelovin, včetně jejich směsí s jinými plodinami, se s ohledem na přívod dusíku symbiotickou fixací potřeba hnojení dusíkem nestanoví podle celkové potřeby dusíku porostu.

Příloha č. 7

Způsob a forma elektronického předávání evidence

Údaje jsou předávány v elektronické podobě formou automatizovaného datového výstupu. Elektronická aplikace ministerstva umožňuje předání automatizovaného datového výstupu prostřednictvím webové služby nebo manuálním nahráním tohoto výstupu. Detailní technický popis předávaných dat zveřejňuje ministerstvo prostřednictvím internetových stránek.

Struktura datového výstupu ve formátu XML obsahuje

identifikační údaje předávaných dat

I.	jednoznačný identifikátor subjektu - identifikační číslo (délka 8 znaků),
II.	identifikace začátku období, za které jsou předávána data (datum ve formátu DD.MM.RRRR), a
III.	identifikace konce období, za které jsou předávána data (datum ve formátu DD.MM.RRRR),

datovou větu s identifikací pěstovaných plodin a jejích výnosu obsahující

I.	zkrácený kód dílu půdního bloku (podle označení v evidenci půdy podle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů),
II.	čtverec dílu půdního bloku (podle označení v evidenci půdy podle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů),
III.	číselný identifikátor pěstované plodiny podle číselníku plodin zveřejněného ministerstvem způsobem umožňujícím dálkový přístup v elektronické aplikaci na webových stránkách ministerstva,
IV.	užitkový směr pěstované plodiny, jestliže taková plodina má v číselníku plodin uvedeno více užitkových směrů pro tentýž produkt,
V.	výměra plodiny (číselný údaj s přesností na dvě desetinná místa),
VI.	datum výsevu, případně výsadby (datum ve formátu DD.MM.RRRR),
VII.	datum sklizně plodiny (datum ve formátu DD.MM.RRRR),
VIII.	číselný identifikátor hlavního produktu podle číselníku produktů zveřejněného ministerstvem způsobem umožňujícím dálkový přístup v elektronické aplikaci na webových stránkách Ministerstva,
IX.	průměrný výnos hlavního produktu na jednotku plochy vyjádřeného ve formě tuny na hektar (číselný údaj s přesností na tři desetinná místa),
X.	obsah sušiny hlavního produktu v procentuálním vyjádření na celé číslo (nebude-li uveden obsah sušiny, pak se převezme pro účely výpočtu bilance živin hodnota obsahu sušiny podle přílohy č. 6 k této vyhlášce),
XI.	číselný identifikátor vedlejšího produktu podle číselníku produktů zveřejněného ministerstvem způsobem umožňujícím dálkový přístup v elektronické aplikaci na webových stránkách ministerstva,
XII.	průměrný výnos vedlejšího produktu na jednotku plochy vyjádřeného ve formě tuny na hektar (číselný údaj s přesností na tři desetinná místa) a
XIII.	obsah sušiny vedlejšího produktu v procentuálním vyjádření na celé číslo (nebude-li uveden obsah sušiny, pak se převezme pro účely výpočtu bilance živin hodnota obsahu sušiny podle přílohy č. 6 k této vyhlášce).

datovou větu s identifikací jednotlivého použití hnojiv, pomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů, substrátů a upravených kalů obsahuje tyto položky

I.	zkrácený kód dílu půdního bloku (podle označení v evidenci půdy podle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů),
II.	čtverec dílu půdního bloku (podle označení v evidenci půdy podle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů),
III.	datum použití hnojivá nebo zahájení pastvy či jiného pobytu zvířat na zemědělské půdě (datum ve formátu DD.MM.RRRR),
IV.	datum zapravení hnojivá nebo ukončení pastvy či jiného pobytu zvířat na zemědělské půdě (datum ve formátu DD.MM.RRRR),
V.	číselný identifikátor cílové plodiny podle číselníku plodin zveřejněného ministerstvem způsobem umožňujícím dálkový přístup v elektronické aplikaci na webových stránkách ministerstva,
VI.	výměra plodiny (číselný údaj s přesností na dvě desetinná místa),
VII.	výměra plochy, na které bylo použito hnojivo (číselný údaj s přesností na dvě desetinná místa),
VIII.	číselný identifikátor hnojivá podle registru hnojiv zveřejněného ministerstvem způsobem umožňujícím dálkový přístup v elektronické aplikaci na webových stránkách ministerstva (nepovinný údaj),
IX.	název hnojivá (textový údaj odpovídající názvu hnojivá),
X.	množství použitého hnojivá (číselný údaj s přesností na tři desetinná místa),
XI.	měrná jednotka použitého hnojivá (t, kg, I),
XII.	přívod dusíku (N) v kg/ha, uvádí se, jen pokud nebude uveden identifikátor hnojivá podle registru hnojiv (číselný údaj s přesností na tři desetinná místa),
XIII.	přívod fosforu (P)¹ v kg/ha, uvádí se, jen pokud nebude uveden identifikátor hnojivá podle registru hnojiv (číselný údaj s přesností na dvě desetinná místa),
XIV.	přívod draslíku (K)¹ v kg/ha, uvádí se, jen pokud nebude uveden identifikátor hnojivá podle registru hnojiv (číselný údaj s přesností na dvě desetinná místa),
XV.	přívod hořčíku (Mg)¹ v kg/ha, uvádí se, jen pokud nebude uveden identifikátor hnojivá podle registru hnojiv (číselný údaj s přesností na dvě desetinná místa),
XVI.	přívod vápníku (Ca)¹ v kg/ha, uvádí se, jen pokud nebude uveden identifikátor hnojivá podle registru hnojiv (číselný údaj s přesností na dvě desetinná místa),
XVII.	přívod síry (S)¹ v kg/ha, uvádí se, jen pokud nebude uveden identifikátor hnojivá podle registru hnojiv (číselný údaj s přesností na dvě desetinná místa),
XVIII.	údaj, zda bylo hnojivo použito za účelem podpory rozkladu slámy (ve formátu uvedení písmene A, pro ANO a N pro NE),
XIX.	údaje o použití upravených kalů v přepočtu na 100 % sušinu (položky I. až XVII. se použijí obdobně) a
XX.	údaje o použití pomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů a substrátů (položky I. až XI. se použijí obdobně).

Vysvětlivky:

¹ V případě uvedení obsahu živin ve hnojivu v oxidové nebo uhličitanové formě se přívod živin ve formě prvků zjistí podle následujícího přepočtu: P = P₂O₅x 0,436, K = K₂O x 0,830, Ca = CaO x 0,715, Ca = CaCO₃ x 0,400, Mg = MgO x 0,603, Mg = MgCO₃ x 0,288, S = SO₄₂ x 0,333.

Poznámky pod čarou: