41/2020 Sb. znění účinné od 1. 3. 2020 do 17. 1. 2023

Ustanovení čl. I bodu 12 nabývá účinnosti dnem 18. ledna 2023.

Ustanovení čl. I bodů 7 a 8 nabývají účinnosti dnem 21. února 2023.

Ustanovení čl. I bodu 11 nabývá účinnosti dnem 17. ledna 2025.

Ustanovení čl. I bodu 6 nabývá účinnosti dnem 18. ledna 2025.

Ustanovení čl. I bodu 9 nabývá účinnosti dnem 21. února 2026.

NAŘÍZENÍ VLÁDY

ze dne 27. ledna 2020,

kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví

při práci, ve znění pozdějších předpisů

Vláda nařizuje podle § 21 písm. a) zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), a k provedení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 185/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 385/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 155/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 292/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 181/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb. a zákona č. 366/2019 Sb.:

Čl. I

Čl. I bod 7, účinný k 21. 2. 2023, nelze zapracovat, jelikož čl. I bod 4 nařízení vlády č. 195/2021 Sb. změnil znění novelizované tabulky tak, že obsahuje jiný počet sloupců; součástí nového znění tabulky již je obsahově odpovídající položka (emise výfukových plynů ze vznětových motorů). V návaznosti nelze zapracovat ani čl. I bod 9 nařízení vlády č. 41/2020 Sb., účinný k 21. 2. 2026.

Čl. I bod 8, účinný k 21. 2. 2023, je redundantní, jelikož čl. I bod 4 nařízení vlády č. 195/2021 Sb. změnil znění přílohy tak, že již obsahuje totožné znění vysvětlení č. 7 k tabulce.

Čl. I bod 6, účinný k 18. 1. 2025, nelze zapracovat, jelikož čl. I bod 4 nařízení vlády č. 195/2021 Sb. změnil znění novelizované tabulky tak, že obsahuje jiný počet sloupců; součástí nového znění tabulky již je obsahově odpovídající položka [chromu (VI) sloučeniny, jako Cr].

Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění nařízení vlády č. 68/2010 Sb., nařízení vlády č. 93/2012 Sb., nařízení vlády č. 9/2013 Sb., nařízení vlády č. 32/2016 Sb. a nařízení vlády č. 246/2018 Sb., se mění takto:

Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatném řádku doplňují věty

„Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2398 ze dne 12. prosince 2017, kterou se mění směrnice 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/130 ze dne 16. ledna 2019, kterou se mění směrnice 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci.“.

V § 18 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 28 zní:

„(2)

Jestliže z výsledků hodnocení vyplyne, že používání chemických látek uvedených v § 16 odst. 1 písm. a) nelze z technických důvodů nahradit chemickou látkou nebo postupem podle odstavce 1, musí zaměstnavatel zajistit, aby jejich používání nebo výroba byly prováděny, pokud je to technicky uskutečnitelné, v technologicky uzavřeném systému. Není-li zavedení uzavřeného systému technicky uskutečnitelné, musí být expozice zaměstnance snížena na co nejnižší technicky dosažitelnou úroveň a práce prováděna pouze v kontrolovaném pásmu²⁸). Zřízení kontrolovaného pásma se nevyžaduje u prací, které jsou vykonávány krátkodobě, to je méně než 4 hodiny za směnu. Zřízení kontrolovaného pásma se dále nevyžaduje u prací ve venkovním prostředí v případě expozice emisním výfukovým plynům ze vznětových motorů anebo při používání ropných uhlovodíků, pokud jsou ropné uhlovodíky používány k pohonu spalovacích motorů.

__________

²⁸)	§ 7 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění zákona č. 362/2007 Sb.“.

V § 21 odst. 6 písm. j) se slova „rozsahu závodní preventivní péče“ nahrazují slovy „pracovnělékařských službách poskytovaných v rozsahu daném poskytovatelem pracovnělékařských služeb“.

V § 25 odstavec 9 zní:

„(9)

Pro rizikové faktory, jimiž jsou fyzická zátěž nebo pracovní poloha, může zaměstnavatel zařadit práce do druhé kategorie na základě odborného hodnocení provedeného držitelem autorizace k vyšetření v oboru fyziologie práce podle § 83a odst. 1 písm. i) zákona o ochraně veřejného zdraví⁹). Odborné hodnocení musí obsahovat údaje o charakteru práce, místu výkonu práce, době výkonu práce, směnnosti, informace o manipulovaném materiálu, režimu práce a odpočinku v průběhu konání práce, používaném nářadí, pohlaví zaměstnanců a jejich rotaci na jednotlivých pracovních pozicích a fotodokumentaci vztahující se k pracovnímu prostředí, pokud byla pořízena. Věta první se nepoužije, jde-li o vyřazení práce z rizikových prací pro rizikové faktory fyzická zátěž nebo pracovní poloha. Jestliže se pro rizikový faktor fyzická zátěž nebo pracovní poloha vyskytne na pracovišti nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, zaměstnavatel v době 6 měsíců ode dne uznání nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání provede měření uvedeného rizikového faktoru podle zákona o ochraně veřejného zdraví⁹). Měření a hodnocení lokální svalové zátěže je upraveno v příloze č. 5 části B k tomuto nařízení.“.

V příloze č. 2 k tomuto nařízení část A včetně nadpisu zní:

„ČÁST A

Seznam chemických látek a jejich přípustné expoziční limity a nejvyšší přípustné koncentrace

	Chemická látka	Číslo CAS	PEL	NPK-P	Poznámky	Přepočet na ppm
	Chemická látka	Číslo CAS	mg.m^-3		Poznámky	Přepočet na ppm
1	acetaldehyd	75-07-0	50	100		0,546
2	acetanhydrid	108-24-7	4	20	I	0,236
3	aceton	67-64-1	800	1500		0,414
4	acetonitril	75-05-8	70	100	D	0,586
5	akrolein	viz 2-propenal
6	akrylaldehyd	viz 2-propenal
7	akrylamid	79-06-1	0,1		D, I, K, M, S, P
8	akrylonitril	viz 2-propennitril
9	allylalkohol	viz 2-propenol
10	allylglycidylether	106-92-3	25	50	D, I,S	0,211
11	allylchlorid	viz 3 - chlor-1 -propen
12	1-allyloxy-2,3 -epoxypropan	viz allylglycidylether
13	aminobenzen	viz anilin
14	2-aminoethanol	141-43-5	2,5	7,5	I	0,394
15	2-aminopyridin	504-29-0	2	4	D,I	0,256
16	amitrol (ISO)	61-82-5	0,2	0,4	I
17	amoniak bezvodý	7664-41-7	14	36	I	1,412
18	amylacetát	viz pentylacetát
19	amylalkohol	viz pentanol
20	anhydrid kyseliny octové	viz acetanhydrid
21	anilin	62-53-3	5	10	B, D, I, P, S	0,258
22	antimon	7440-36-0	0,5	1,5
23	antimonu sloučeniny, jako Sb (s výjimkou oxidu antimonitého)		0,5	1,5	I
24	arsan	viz arsenovodík
25	arsen	7440-38-2	0,1	0,4	B
26	arsenu sloučeniny, jako As (s výjimkou arsenovodíku)		0,1	0,4	B
27	arsenovodík	7784-42-1	0,1	0,2	B	0,309
28	azoimid	viz azidovodík
29	azidovodík (páry)	7782-79-8	0,2	0,3		0,559
30	azid sodný	26628-22-8	0,1	0,3	D,I	0,370
31	aziridin	viz ethylenimin
32	barya sloučeniny rozpustné, jako Ba		0,5	2,5
33	benzen	71-43-2	3	10	B, D, I, K, M,P	0,308
34	benzíny (technická směs uhlovodíků)		400	1000	K,M
35	benzo(a)pyren	50-32-8	0,005	0,025	D, K, M, T, P,S	0,095
36	p-benzochinon	106-51-4	0,4	0,8	I	0,223
37	1,4-benzochinon	viz p-benzochinon
38	benzoylperoxid	94-36-0	5	10	I,S
39	benzylalkohol	100-51-6	40	80		0,222
40	benzylchlorid	viz a-chlortoluen
41	berylium	7440-41-7	0,001	0,002	I,S,P
42	berylia sloučeniny, jako Be		0,001	0,002	I, K, S, P
43	bifenyl	92-52-4	1	3	D,I	0,156
44	1,1‘-biphenyl	viz bifenyl
45	bis(2-ethylhexyl)ester 1,2- benzendikarboxylové kyseliny	viz di-(2-ethylhexyl)ftalát
46	bisfenol A	viz 2,2-bis(4-hydroxyfenyl)propan
47	bis(2-chlorethyl)ether	111-44-4	30	60	D	0,168
48	2,2-bis(4-hydroxyfenyl)propan (prach, aerosol)	80-05-7	2	5	I, S, T, V
49	brom	7726-95-6	0,7	1,4	I	0,151
50	bromethan	74-96-4	20	40	D,I	0,221
51	bromethylen	593-60-2	4,4	8,8	K	0,225
52	2-brom-2-chlor-1,1,1 -trifluorethan	151-67-7	15	30		0,122
53	brommethan	74-83-9	20	40	D,I	0,253
54	bromovodík	10035-10-6	1	6	I	0,297
55	bromtrifluormethan	viz trifluorbrommethan
56	1,3 -butadién	106-99-0	2,2	4	D, K,M	0,445
57	buta-1,3-dien	viz 1,3-butadien
58	butandion	431-03-8	0,07	0,36		0,279
59	butanol (všechny isomery) 1-butanol 2-butanol isobutyl-alkohol (2- methylpropanol) terc-butylalkohol(2-methyl-2- propanol)	71-36-3 78-92-2 78-83-1 75-65-0	300	600	I	0,325
60	2-butanon	78-93-3	600	900	I	0,334
61	butanthiol	109-79-5	1,5	3		0,267
62	2-butenal (E)-2-butenal	4170-30-3 123-73-9	1	4	D,I	0,343
63	2-butoxyethanol	111-76-2	100	200	D, I, B	0,204
64	2-butoxyethanolacetát	viz 2-butoxyethylacetát
65	2-(2-butoxyethoxy) ethanol	112-34-5	70	100	I	0,148
66	2-butoxyethylacetát	112-07-2	130	300	D,B	0,150
67	1 -butoxy-2-propano	5131-66-8	270	550	D,I	0,182
68	butylacetát (všechny isomery) n-butyl-acetát isobutyl-acetát terc-butyl-acetát sek-butyl-acetát	123-86-4 110-19-0 540-88-5 105-46-4	950	1200		0,207
69	butylakrylát	141-32-2	10	20	I,S	0,188
70	butylalkohol	viz butanol
71	butylcellosolv	viz 2-butoxyethanol
72	butylcellosolvacetát	viz 2-butoxyethylacetát
73	butyldiglykol	viz 2-(2-butoxyethoxy)ethanol
74	butylester 2-propenové kyseliny	viz butylakrylát
75	butylmerkaptan	viz butanthiol
76	terc-butylmethylether	1634-04-4	100	200	I	0,273
77	n-butylmethylketon	viz 2-hexanon
78	iso-butylmethylketon	viz 4-methyl-2-pentanon
79	butyl 2-propenoát
80	but-2-yn-l,4-diol	110-65-6	0,5	1	D, I,S
81	celosolvacetát	viz 2-ethoxyethylacetát
82	cínu anorganické sloučeniny, jako Sn		2	4	I
83	cínu organické sloučeniny, jako Sn		0,1	0,2	D,I
84	cyklohexan	110-82-7	700	2000	I	0,286
85	cyklohexanamin	viz cyklohexylamin
86	cyklohexanol	108-93-0	200	400	D,I	0,240
87	cyklohexanon	108-94-1	40	80	D,B	0,245
88	cyklohexen	110-83-8	1000	1300		0,293
89	cyklohexylamin	108-91-8	20	40	I	0,243
90	dekahydronaftalen	91-17-8	50	100		0,174
91	desfluran	57041-67-5	15	30	I,T	0,143
92	diacetonalkohol	123-42-2	200	300	I	0,207
93	diacetyl	viz butandion
94	4,4‘ -diamino-difenylmethan	101-77-9	0,1	0,2	D, K,S
95	1,2-diaminoethan	107-15-3	25	50	i,s	0,400
96	diazomethan	334-88-3	0,3	0,6	K	0,572
97	dibenzoylperoxid	viz benzoylperoxid
98	diboran	19287-45-7	0,1	0,2		0,869
99	dibromdifluormethan	75-61-6	800	1300		0,115
100	1,2-dibromethan	106-93-4	1	2	D, I, K	0,128
101	dibutylester 1,2-benzen- dikarboxylové kyseliny	viz dibutylftalát
102	dibutylftalát	84-74-2	5	10	D,T	0,086
103	dicyklopentadien	77-73-6	3	6	I	0,182
104	diethanolamin	111-42-2	5	10	I
105	diethylamin	109-89-7	15	30	I	0,329
106	2-(diethylamino)ethanol	100-37-8	50	100	D,I	0,205
107	diethylenglykol monomethylether	viz 2-(2-methoxyethoxy)ethanol
108	diethylentriamin	111-40-0	4	8	I, S	0,233
109	N,N-diethylethanamin	viz riethylamin
110	diethylether	60-29-7	300	600		0,325
111	di-(2-ethylhexyl) ftalát	117-81-7	5	10	T	0,062
112	difenylamin	122-39-4	10	20	D
113	difenylether	101-84-8	5	10
114	difenylmethan-4,4’-diisokyanát	101-68-8	0,05	0,1	I,S
115	difenyloxid	viz difenylether
116	difluormethan	75-10-5	2000	5000		0,463

118	1,3 -dihydroxybenzen	108-46-3	45	90	D,I
119	1,4-dihydroxybenzen	123-31-9	2	4	D, I,S
120	1,2-dichlorbenzen	95-50-1	12	60	D,I	0,164
121	1,4-dichlorbenzen	106-46-7	12	60	D,I	0,164
122	2,2’ -dichlordiethylether	viz bis(2-chlorethyl)ether
123	dichlordifluormethan	75-71-8	3000	5000		0,199
124	1,1-dichlorethan	75-34-3	400	800	D,I	0,243
125	1,2-dichlorethan	107-06-2	8	16	D, I, K	0,243
126	1,1-dichlorethen	75-35-4	8	16		0,248
127	1,2-dichlorethen	540-59-0	800	1600		0,248
128	1,1-dichlorethylen	viz 1,l-dichlorethen
129	1,2-dichlorethylen	viz 1,2-dichlorethen

131	dichlorfluormethan	75-43-4	40	80		0,234
132	dichlormethan	75-09-2	200	500	D	0,283
133	1,2-dichlor-1,1,2,2-tetraíluorethan	76-14-2	3000	5000		0,141
134	diisokyanatohexan	hexamethyen-1,6-diisokyanát
135	2,4-diisokyanáttoluen	toluylen-2,4-diisokyanát
136	2,6-diisokyanáttoluen	toluylen-2,6-diisokyanát
137	diisononylftalát	28553-12-0	3	10		0,057
138	N,N-dimethylacetamid	127-19-5	30	60	D,T	0,276
139	dimethylamin	124-40-3	4	9	I	0,534
140	N,N-dimethylanilin	121-69-7	25	50	D	0,199
141	N,N-dimethylbenzenamin	viz N,b-dimethylanilin
142	N,N-dimethylcyklohexylamin	98-94-2	5	10	D,I	0,189
143	dimethylether	115-10-6	1000	2000		0,522
144	dimethylethylamin	598-56-1	10	20	I	0,329
145	N,N-dimethyl formamid	68-12-2	15	30	B, D, I, T	0,329
146	1,1 -dimethylhydrazin	57-14-7	0,025	0,05	D, I, K	0,400
147	1,2-dimethylhydrazin	540-73-8	0,025	0,05	D,K	0,400
148	dimethylisopropylamin	996-35-0	10	20	I	0,276
149	2,2-dimethylpropan	463-82-1	3000	4500⁽³⁾		0,333
150	dimethylsulfát	77-78-1	0,1	0,2	D, I, K, S	0,191
151	N,N-dimethyl-p-toluidin	99-97-8	5	10		0,178
152	dinitrobenzen (směs isomerů) 1,4-dinitrobenzen 1,3-dinitrobenzen 1,2-dinitrobenzen	25154-54-5 100-25-4 99-65-3 528-29-0	1	2	D	0,143
153	dinitroglykol	viz ethyenglykoldinitrát
154	dinitrochlorbenzen	viz l-chlor-2,4-dinitrobenzen
155	4,6-dinitro-o-kresol	534-52-1	0,2	0,4	D, I,S
156	dinitrotoluen (směs isomerů) 2.3 - dinitrotoluen 2.4 - dinitrotoluen 2.5 - dinitrotoluen 2.6 - dinitrotoluen 3.4 - dinitrotoluen 3.5 - dinitrotoluen	25321-14-6 602-01-7 121-14-2 619-15-8 606-20-2 610-39-9 618-85-9	0,75	1,5	D,K	0,132
157	1,4-dioxan	123-91-1	70	140	D,I	0,273
158	eníluran	13838-16-9	15	30	I	0,130
159	epichlorhydrin	viz l-chlor-2,3-epoxypropan
160	1,2-epoxypropan	viz propylenoxid
161	ethanal	viz acetaldehyd
162	1,2-ethandiamin	viz 1,2-diaminoethan
163	ethanamin	viz ethyl amin
164	ethan-1,2-diol	viz ethylenglykol
165	1,2-ethandioldinitrát	viz ethyenglykoldinitrát
166	ethanol	64-17-5	1000	3000		0,522
167	ethanolamin	viz 2-aminoethanol
168	ethenon	viz keten
169	ethenylbenzen	viz styren
170	ethenylester kyseliny octové	viz vinylacetát
171	2-ethoxyethanol	110-80-5	8	16	D, T,B	0,267
172	2-ethoxyethylacetát	111-15-9	11	22	D, T,B	0,182
173	1-ethoxy-2-propanol	1569-02-4	270	550		0,231
174	ethylacetát	141-78-6	700	900	I	0,273
175	ethylakrylát	140-88-5	20	40	I,S	0,240
176	ethylalkohol	viz ethanol
177	ethylamin	75-04-7	9	20	I	0,534
178	ethylbenzen	100-41-4	200	500	D,B	0,227
179	ethylbromid	viz bromethan
180	ethylcelosolv	viz 2-ethoxyethanol
181	ethylendiamin	viz 1,2-diaminoethan
182	ethylendibromid	viz 1,2-dibromethan
183	ethylendichlorid	viz 1,2-dichlorethan
184	ethylendinitrát	viz ethyenglykoldinitrát
185	ethylenglykol	107-21-1	50	100	D	0,388
186	ethylenglykoldinitrát	628-96-6	0,5	1	D	0,158
187	ethylenglykolmonobutylether	viz 2-butoxyethanol
188	ethylenglykolmonobutyletheracetát	viz 2-butoxyethylacetát
189	ethylenglykolmonoethylether	viz 2-ethoxyethanol
190	ethylenglykolmonoethyletheracetát	viz 2-ethoxyethylacetát
191	ethylenglykolmonomethylether	viz 2-methoxyethanol
192	ethylenglykolmonomethyletheracetát	viz 2-methoxyethylacetát
193	ethylenchlorhydrin	viz 2-chlorethanol
194	ethylenimin	151-56-4	1	2	D, I, K, M	0,559
195	ethylenoxid	75-21-8	1	3	B, D, I, K, M	0,546
196	ethylester kyseliny 2-propenové	viz ethylakrylát
197	N-ethylethanamin	viz diethylamin
198	ethylether	viz diethylether
199	ethyl-3 -ethoxypropionát	763-69-9	150	500		0,165
200	ethylformiát	109-94-4	300	450	I	0,325
201	2-ethylhexanol	104-76-7	5,4	11	I	0,185
202	ethylchlorid	viz chlorethan
203	ethyl-2 -kyanakrylát	7085-85-0	1	2	I	0,192
204	ethyl-2-kyanprop-2-enoát	viz ethyl-2-kyanakrylát
205	ethyl-2 -propeno at	viz ethylakrylát
206	fenol	108-95-2	7,5	15	D, I, B	0,256
207	N-fenylbenzenamin	viz difenylamin
208	fenylethylen	viz styren
209	fenylhydrazin	100-63-0	1	2	D, I, K, S, P	0,222
210	2-fenylpropen	98-83-9	250	500	I	0,204
211	fluor	7782-41-4	1,5	3	I	0,633
212	fluoridy anorganické, jako F		2,5	5	I,B
213	fluorovodík	7664-39-3	1,5	2,5	I	1,203
214	formaldehyd	50-00-0	0,5	1	I, K,S	0,801
215	fosfan	viz fosforovodík
216	fosfin	viz fosforovodík
217	fosfor (bílý, žlutý)	12185-10-3	0,1	0,3	I
218	fosforovodík	7803-51-2	0,1	0,2	I	0,708
219	fosforoxychlorid	viz oxychlorid fosforečný
220	fosforpentachlorid	viz chlorid fosforečný
221	fosfortrichlorid	viz chlorid fosforitý
222	fosgen	viz karbonylchlorid
223	freon 11	viz trichlorfluormethan
224	freon 12	viz dichlordifluormethan
225	freon 12B2	viz dibromdifluormethan
226	freon 13	viz chlortrifluormethan
227	freon 13B1	viz trifluorbrommethan
228	freon 21	viz dichlorfluormethan
229	freon 114	viz 1,2-dichlor-1,1,2,2-tetrafluorethan
230	ftalanhydrid	85-44-9	5	10	I,S	0,162
231	2,5-furandion	viz maleinanhydrid
232	2-furankarboxaldehyd	viz furfural
233	2-furanmethanol	viz 2-furylmethanol
234	furfural	98-01-1	10	20	B, D, I	0,250
235	furfurylalkohol	viz 2-furylmethanol
236	furylmethanal	viz furfural
237	2-furylmethanol	98-00-0	20	40	D,I	0,245
238	glutaraldehyd	viz 1,5-pentandial
239	glycerol, mlha	56-81-5	10	15		0,261
240	glyceroltrinitrát	55-63-0	0,095	0,19	D	0,106
241	halothan	viz 2-brom-2-chlor-1,1,1-trifluorethan
242	n-heptan	142-82-5	1000	2000	I	0,240
243	heptan (směs isomerů) 2,4-dimethylpentan 2.2.3-trimethylbutan 3.3-dimethylpentan 2.3-dimethylpentan 3-methylhexan 2,2-dimethylpentan 2- methylhexan 3- ethylpentan isoheptan	426260-76-6 108-08-7 464-06-2 562-49-2 565-59-3 589- 34-4 590- 35-2 591-76-4 617-78-7 31394-54-4	1000	2000	I	0,240
244	2-heptanon	110-43-0	150	300	D	0,211
245	3-heptanon	106-35-4	95	300	I	0,211
246	hexachlorbenzen	118-74-1	0,02	0,1	D,K	0,084
247	hexachlor-1,3 -butadien	87-68-3	0,25	0,5	D,I	0,092
248	hexachlorethan	67-72-1	10	20	D,I	0,102
249	hexachlomaftalen	1335-87-1	0,2	0,6	D
250	hexamethylen-1,6-diisokyanát	822-06-0	0,035	0,07	I,S	0,143
251	n-hexan	110-54-3	70	200	I,D	0,279
252	hexan isomery (s výjimkou n- hexanu) 2- methylpentan 3- methylpentan 2,2-dimethylbutan 2,3 -dimethylbutan isohexan; směs isomerů hexanu	107-83-5 96-14-0 75-83-2 79-29-8 73513-42-5	1000	2000	I	0,279
253	2-hexanon	591-78-6	20	40	D	0,240
254	hexogen	121-82-4	0,5	1,5
255	hydrazin	302-01-2	0,013	0,025	D, I, K, S	0,751
256	hydrid lithný	7580-67-8	0,01	0,02	I,V
257	hydro chinon	viz 1,4-dihydroxybenzen
258	hydroxid draselný	1310-58-3	1	2	I
259	hydroxid sodný	1310-73-2	1	2	I
260	hydroxid vápenatý	1305-62-0	1	4	l,R
261	2-hydroxymethylfurfural	viz 2-furylmethanol
262	chlor	7782-50-5	0,5	1,5	I	0,307
263	chloracetaldehyd	107-20-0	1	3	I	0,214
264	chlorbenzen	108-90-7	25	70		0,272
265	2-chlor-1,3 -butadien	126-99-8	10	20	D, I, K	0,278
266	chlordifluormethan	75-45-6	3600	-		0,119
267	1-chlor-2,4-dinitrobenzen	97-00-7	0,5	1	D, I, P, S	0,260
268	1-chlor-2,3-epoxypropan	106-89-8	1	2	D, I, K, S	0,373
269	chlorethan	75-00-3	260	540		0,299
270	2-chlorethanol	107-07-3	1	3	D	0,307
271	chlorethen	viz vinylchlorid
272	chlorid amonný (dýmy)	12125-02-9	5	10	I
273	chlorid fosforečný	10026-13-8	1	2	I
274	chlorid fosforitý	7719-12-2	1	3	I	0,175
275	chlorid vápenatý	10043-52-4	2	4	I
276	chlorid zinečnatý	7646-85-7	1	2	I
277	chlormethan	74-87-3	100	200	D,P	0,477
278	chlormethoxymethan	viz chlormethylmethylether
279	chlormethylbenzen	viz a-chlortoluen
280	chlormethylmethylether	107-30-2	0,003	0,006	D,K	0,299
281	1-chlor-4-nitrobenzen	100-00-5	1	2	D,P	0,153
282	chloroform	viz trichlormethan
283	chloropren	viz 2-chlor-1,3 -butadién
284	chlorované bifenyly	viz polychlorované bifenyly
285	chlorovodík	7647-01-0	8	15	I	0,660
286	3-chlor-1-propen	107-05-1	3	6	I	0,314
287	α-chlortoluen	100-44-7	5	10	I,K	0,190
288	chlortrifluormethan	75-72-9	4000	6000		0,230
289	chrom a nerozpustné sloučeniny chromu (II, III) jako Cr		0,5	1,5	I,V
290	chromu (VI) sloučeniny, jako Cr		0,01	0,1	I, S,P
291	2,2-iminobis(ethanol)	viz diethanoamin
292	1,3 -isobenzofurandion	viz ftalanhydrid
293	isofluran	26675-46-7	15	30		0,130
294	isopentan	viz pentan a isopentan
295	isopentylacetát	viz pentylacetáty
296	isophoron	78-59-1 5		10	I	0,174
	isopropanol	viz 2-propanol
	2-isopropoxyethanol	109-59-1	50	100	I	0,231
	2-isopropoxyethylacetát	19234-20-9	65	130	I,P	0,165
	isopropylacetát	108-21-4	800	1000	I	0,236
	isopropylamin	75-31-0	10	20	I	0,407
297	izopropylalkohol	viz 2-propanol
298	isopropylbenzen	viz kumen
299	isopropylglykol	viz 2-isopropoxyethanol
300	jod	7553-56-2	0,1	1	I	0,095
301	jodmethan	74-88-4	2	8	D,I	0,170
302	kadmium a jeho sloučeniny, jako Cd		0,05	0,1	B, D, K, P, V
303	kalafuna - prach, dým	8050-09-7	1		S,V
304	ε-kaprolaktam (prach)	105-60-2	1	3	I
305	ε-kaprolaktam (páry)	105-60-2	10	40	I	0,213
306	karbonitril	viz kyanamid
307	karbonylchlorid	75-44-5	0,08	0,4	I	0,243
308	keten	463-51-4	1	2	I	0,572
309	kobalt a jeho sloučeniny, jako Co	-	0,05	0,1	S,V
310	kresol (směs isomerů a isomery) o-kresol m-kresol p-kresol	1319-77-3 95-48-7 108-39-4 106-44-5	20	40	D,I	0,223
311	krotonaldehyd	viz 2-butenal
312	kumen	98-82-8	100	250	D	0,200
313	kyanamid	420-04-2	1	5	D, I,S	0,572
314	kyanidy, jako CN'	57-12-5	1	5	D
315	kyanovodík j ako CN'	74-90-8	1	5	D	0,890
316	kyselina akrylová	79-10-7	29	59⁽⁶⁾ (1 min)		0,334
317	kyselina dusičná	7697-37-2	1	2,5	I	0,382
318	kyselina ethanová	viz kyselina octová
319	kyselina ethandiová	viz kyselina šťavelová
320	kyselina fosforečná	7664-38-2	1	2	I	0,246
321	kyselina chloristá	7601-90-3	1	2	I	0,240
322	kyselina methanová	viz kyselina mravenčí
323	kyselina mravenčí	64-18-6	9	18	I	0,523
324	kyselina octová	64-19-7	25	50	I	0,401
325	kyselina peroxyoctová	79-21-0	0,6	1,2	I	0,316
326	kyselina pikrová	88-89-1	0,1	0,5	D, I,S
327	kyselina propanová	viz kyselina propionová
328	kyselina propionová	79-09-4	30	60	I	0,325
329	kyselina sírová (mlha koncentrované kyseliny)^(1),(2)	7664-93-9	0,05	-	I
330	kyselina sírová, jako SO₃⁽¹⁾’⁽²⁾	7664-93-9	1	2	I
331	kyselina šťavelová	144-62-7	1	5
332	maleinanhydrid	108-31-6	1	2	I,S	0,245
333	mangan a jeho anorganické sloučeniny, jako Mn		0,2 0,05	0,4 0,1	V R
334	měď (prach)	7440-50-8	1	2	V
335	měď (dýmy)	7440-50-8	0,1	0,2	R
336	mesitylen	viz 1,3,5-trimethylbenzen
337	methanal	viz formaldehyd
338	methanamin	viz methylamin
339	methanol	67-56-1	250	1000	D,B	0,751
340	3-methoxy-n-butylacetát	4435-53-4	100	200		0,165
341	2-methoxyethanol	109-86-4	3	6	D,T	0,316
342	2-(2-methoxyethoxy)ethanol	111-77-3	50	100	D	0,200
343	2-methoxyethylacetát	110-49-6	5	10	D,T	0,204
344	3-methoxy-3-methylbutanol	56539-66-3	100	200	I	0,204
345	2-methoxy-1-methylethylacetát	108-65-6	270	550	D,I	0,182
346	2-methoxy-2-methylpropan	viz terc-butymethylether
347	1-methoxy-2-propanol	107-98-2	270	550	D	0,267
348	2-methoxy-1-propylacetát	70657-70-4	270	550	D,T	0,182
349	(2-methoxymethylethoxy)- propanol (směs isomerů)	34590-94-8 20324-32-7	270	550	D	0,162
350	methylacetát	79-20-9	600	800	I	0,325
351	methylakrylát	96-33-3	18	36	i,s	0,279
352	methylalkohol	viz methanol
353	methylamin	74-89-5	10	20	I	0,775
354	4-methylanilin	viz p-toluidin
355	N-methylanilin	100-61-8	2	4	D	0,225
356	methylbenzen	viz toluen
357	N-methylbenzenamin	viz N-methylanilin
358	methylbromid	viz brommethan
359	3-methyl-1-butanol	viz pentanol
360	1-methylbutylacetát	viz pentylacetát
361	methylcelosolv	viz 2-methoxyethanol
362	methylcelosolvacetát	viz 2-methoxyelhylacetát
363	methylcyklohexan	108-87-2	1500	2000	I	0,245
364	methylcyklohexanol, směs isomerů 1-methylcyklohexanol 2- methylcyklohexanol, směs isomerů 3- methylcyklohexanol, směs isomerů 4- methylcyklohexanol, směs isomerů	25639-42-3 590- 67-0 583-59-5 7443-52-9 591- 23-1 589-91-3	200	400		0,211
365	2-methylcyklohexanon	583-60-8	150	300	D	0,215
366	methyldinitrobenzen	viz dinitrotoluen
367	2-methyl-4,6-dinitrofenol	viz 4,6-dinitro-o-kresol
368	1,1’-methylenbis(4- isokyanatobenzen)	viz difenylmethan-4,4’-diisokyanát
369	4,4 ’-methylendianilin	viz 4,4’-diamino-difenylmethan
370	methylenchlorid	viz dichlormethan
371	methylester 2-methyl-2-propenové kyseliny	viz methylmetakrylát
372	methylethylketon	viz 2-butanon
373	methylformiát	107-31-3	125	250	D	0,401
374	5-methyl-3-heptanon	541-85-5	50	100	I	0,188
375	5-methyl-2-hexanon	110-12-3	95	200		0,211
376	methylhydrazin	60-34-4	0,02	0,04	I, K,S	0,522
377	methylchlorid	viz chlormethan
378	methylisokyanát	624-83-9	0,025	0,05	D, I,S	0,422
379	methyljodid	viz jodmethan
380	methylkyanid	viz acetonitril
381	methylmetakrylát	80-62-6	50	150	i,s	0,240
382	N-methylmethanamin	viz dimethyamin
383	4-methyl-2-pentanon	108-10-1	80	200	D,I	0,240
384	1-methyl-2-pyrrolidinon	872-50-4	40	80	D, I, T	0,243
385	minerální oleje	viz oleje minerální
386	molybden	7439-98-7	5	25
387	molybdenu sloučeniny, jako Mo		5	25	I
388	mono chlormethylmethyleter	viz chlormethylmethylether
389	morfolin	110-91-8	35	70	I	0,276
390	nafta solventní		200	1000
391	naftalen	91-20-3	50	100		0,188
392	neopentan	viz 2,2-dimethylpropan
393	nikl	7440-02-0	0,5	1	B, S,V
394	niklu sloučeniny, jako Ni (s výjimkou nikltetrakarbonylu)		0,05	0,25	B, S,V
395	nikltetrakarbonyl	13463-39-3	0,01	0,02	D, I, T	0,141
396	nikotin	54-11-5	0,5	2,5	D	0,148
397	nitrobenzen	98-95-3	1	2	B, D, P, T	0,195
398	nitroethan	79-24-3	62	312	D	0,321
399	nitroglycerín	viz glyceroltrinitrát
400	nitroglykol	viz ethylenglykoldinitrát
401	p-nitrochlorbenzen	viz l-chlor-4-nitrobenzen
402	2-nitropropan	79-46-9	18		K	0,270
403	nitrotoluen směs isomerů a isomery 2- nitrotoluen 3- nitrotoluen 4- nitrotoluen	1321-12-6 88-72-2 99-08-1 99-99-0	10	20	D, K,M	0,175
404	oleje minerální (aerosol)		5	10
405	olovo	7439-92-1	0,05	0,2	B, T ⁽⁴⁾
406	olova sloučeniny, jako Pb (kromě alkylsloučenin)		0,05	0,2	B, T ⁽⁴⁾
407	1,1’-oxybis(benzen)	viz difenylether
408	1,1-oxybis(ethan)	viz diethylether
409	oxalonitril	460-19-5	2	6
410	oxid antimonitý, jako Sb	1309-64-4	0,1	0,2
411	oxid dusičitý	10102-44-0	0,96	1,91	I	0,523
412	oxid dusnatý	10102-43-9	2,5	5	I	0,802
413	oxid dusný	10024-97-2	180	360		0,547
414	oxid fosforečný	1314-56-3	1	2	I
415	oxid hořečnatý	1309-48-4	5	10
416	oxid osmičelý, jako Os	20816-12-0	0,002	0,004	I
417	oxid sírový	7446-11-9	1	2	I	0,301
418	oxid siřičitý	7446-09-5	1,5	3	I	0,376
419	oxid uhelnatý	630-08-0	23	117	B, P,T	0,859
420	oxid uhličitý	124-38-9	9000	45000		0,547
421	oxid vanadičný (prach, dýmy)	1314-62-1	0,05	0,1	I,P
422	oxid vápenatý	1305-78-8	1	4	l,R
423	oxid zinečnatý, jako Zn	1314-13-2	2	5
424	oxiran	viz ethylenoxid
425	1,1’-oxybis(2-chloroethan)	viz bis(2-chlorethyl)ether
426	oxychlorid fosforečný	10025-87-3	0,5	1	I,P	0,157
427	ozon	10028-15-6	0,1	0,2		0,501
428	pentafluorethan	354-33-6	5000	-		0,200
429	pentachlorfenol	87-86-5	0,5	1,5	B, D, I
430	pentakarbonyl železa, jako Fe	13463-40-6	0,2	0,5
431	pentan a isopentan	109-66-0 78-78-4	3000	4500⁽³⁾		0,333
432	1,5-pentandial	111-30-8	0,2	0,4	I,S	0,240
433	pentanol všechny isomery a směsi isomerů 1- pentanol 2- pentanol 3- pentanol 2-methyl-1-butanol 3-methyl-1-butanol 3-methyl-2-butanol 2-methyl-2-butanol 2,2-dimethyl-1-propanol	30899-19-5 94624-12-1 71-41-0 6032-29-7 584-02-1 137-32-6 123-51-3 598-75-4 75-85-4 75-84-3	300	600	I	0,273
434	pentylacetát všechny isomery a směsi isomerů 2(nebo 3)-methylbutyl-acetát 1- pentylacetát isopentylacetát 2- methylbutylacetát 3- pentylacetát pentylacetát, terc․ 1-methylbutylacetát	84145-37-9 628-63-7 123-92-2 624- 41-9 620-11-1 625- 16-1 626- 38-0	270	540		0,185
435	pentylester kyseliny octové	viz pentylacetát
436	perchlorethylen	viz tetrachlorethylen
437	peroxid vodíku	7722-84-1	1	2	I	0,707
438	piperazin	110-85-0	0,1	0,3	I,S
439	platina (kov) a nerozpustné sloučeniny	7440-06-4	0,5	1
440	platiny rozpustné sloučeniny (jako Pt)		0,001	0,002	I,S
441	polychlorované bifenyly (technické)	1336-36-3	0,5	1	B,D
442	2-propanamin	viz isopropy			amin
443	propan-butan (LPG)	68476-85-7	1800	4000⁽³⁾	K,M
444	n-propanol	71-23-8	500	1000	I	0,400
445	1-propanol	viz n-propanol
446	2-propanol	67-63-0	500	1000	I	0,400
447	2-propanon	viz aceton
448	1,2,3-propantrioltrinitrát	viz glyceroltrinitrát
449	2-propenal	107-02-8	0,05	0,12	I	0,429
450	2-propen-l-ol	107-18-6	4	10	D,I	0,414
451	2-propennitril	107-13-1	2	6	D, I, K, S	0,453
452	ß-propiolakton	57-57-8	1	2	I,K	0,334
453	n-propylacetát	109-60-4	800	1000	I	0,236
454	n-propylalkohol	viz n-propanol
455	propylenoxid	75-56-9	2,4	5	D, I, K, M	0,414
456	pseudokumen	viz 1,2,4-trimethylbenzen
457	pyrethrum (vyčištěné od senzibilizujících laktonů)	8003-34-7	1	2	D, I,S
458	pyridin	110-86-1	5	10	D	0,304
459	resorcin	viz 1,3-dihydroxybenzen
460	rtuť	7439-97-6	0,02	0,15	B, D, T ⁽⁵⁾	0,120
461	rtuti (dvojmocné) anorganické sloučeniny, včetně oxidu rtuťnatého a chloridu rtuťnatého jako Hg		0,02	0,15	B, D, T ⁽⁵⁾
462	rtuti alkyl-sloučeniny, jako Hg		0,01	0,03	B, D, T ⁽⁵⁾
463	selan	viz selenovodík
464	selen	7782-49-2	0,1	0,2	D
465	selenu sloučeniny, jako Se (kromě selenovodíku)		0,1	0,2
466	selenovodík	7783-07-5	0,07	0,17	P,I	0,297
467	sevofluran	28523-86-6	15	30		0,120
468	simík fosforečný	viz sulfid fosforečný
469	sirouhlík	75-15-0	10	20	B, D, I	0,316
470	sirovodík	7783-06-4	7	14		0,706
471	solventní nafta	viz nafta solventní
472	stříbro	7440-22-4	0,1	0,3
473	stříbra rozpustné sloučeniny, jako Ag		0,01	0,03	V
474	styren	100-42-5	100	400	B, I,P	0,231
475	sulfan	viz sirovodík
476	sulfid fosforečný	1314-80-3	1	2
477	sulfotep (ISO)	3689-24-5	0,1	0,2	D	0,075
478	tellur a jeho sloučeniny, jako Te	13494-80-9	0,1	0,5	V
479	terfenyl, hydrogenovaný	61788-32-7	19	48		0,101
480	terpentýn- páry	8006-64-2	300	800	I,S
481	tetraethylester kyseliny křemičité	viz tetraethylsilikát
482	tetraethylolovo, jako Pb	78-00-2	0,05	0,1	B, D, T ⁽⁴⁾
483	tetraethylsilikát	78-10-4	44	200	I	0,115
484	tetraethoxysilan	viz tetraethylsilikát
485	O,O,O',O'-tetraethyl-dithiopyrofosfát	viz sulfotep (ISO)
486	O,O,O',O'-tetraethyldifosforodithiolát	viz sulfotep (ISO)
487	tetrafosfor	viz fosfor (bílý, žlutý)
488	tetrahydrofuran	109-99-9 150	150	300	D,I	0,334
489	tetrahydro-1,4-oxazin	viz morfolin
490	tetrachlorethen	127-18-4	138	275	D	0,145
491	tetrachlorethylen	viz tetrachlorethen
492	tetrachlormethan	56-23-5	6,4	32	D,P	0,159
493	tetrakarbonyl niklu	viz nikltetrakarbonyl
494	tetramethylolovo, jako Pb	75-74-1	0,05	0,1	B, D, T ⁽⁴⁾
495	thallium	7440-28-0	0,1	0,5
496	thallia sloučeniny rozpustné, jako TI		0,1	0,5	D
497	toluen	108-88-3	192	384	B, D, I	0,261
498	m-toluidin	108-44-1	5	10	D,I	0,225
499	o-toluidin	95-53-4	0,5	0,1	D, I, K	0,225
500	p-toluidin	106-49-0	5	10	D, I, S	0,225
501	2,4-toluylendiisokyanát	584-84-9	0,05	0,1	I, S	0,138
502	2,6-toluylendiisokyanát	91-08-7	0,05	0,1	I, S	0,138
503	triethanolamin	102-71-6	5	10	D,I	0,161
504	triethylamin	121-44-8	8	12	D,I	0,238
505	trifluorbrommethan	75-63-8	4000	6000		0,162
506	1,2,4-trichlorbenzen	120-82-1	15	35	D,I	0,133
507	1,1,1-trichlorethan	71-55-6	500	1000		0,180
508	1,1,2-trichlorethan	79-00-5	50	100	D	0,180
509	trichlorethen	79-01-6	55	164	B, D, I, K	0,183
510	trichlorethylen	viz trichlorethen
511	trichlorfluormethan	75-69-4	3000	4500		0,175
512	trichlorid-oxid fosforečný	viz oxychlorid fosforečný
513	trichlormethan	67-66-3	10	20	D,I	0,202
514	trimethylamin	75-50-3	10	20	I	0,407
515	1,2,3-trimethylbenzen	526-73-8	100	250	I	0,200
516	1,2,4-trimethylbenzen	95-63-6	100	250	I	0,200
517	1,3,5-trimethylbenzen	108-67-8	100	250	I	0,200
518	2,4,6-trinitrofenol	viz kyselina pikrová
519	2,4,6-trinitrotoluen	118-96-7	0,3	0,5	D	0,106
520	uhličitany a hydrogenuhličitany sodný a draselný		5	10	I,V
521	vanad (prach) a anorganické sloučeniny jako V	7440-62-2	0,05	0,15	V
522	vinylacetát	108-05-4	18	36		0,279
523	vinylbenzen	viz styren
524	vinyl chlorid monomer	75-01-4	2,6	5	K	0,385
525	vinylidenchlorid	viz 1,1-dichlorethen
526	xylen technická směs isomerů a všechny isomery o-xylen p-xylen m-xylen	1330-20-7 95-47-6 106-42-3 108-38-3	200	400	B, D, I	0,227
527	2,4-xylidin	95-68-1	5	10	D,P	0,199
528	xylidin (směs isomerů)	1300-73-8	10	20	D	0,199
529	směsi polycyklických aromatických uhlovodíků, především ty, které obsahují benzo[a]pyren				D
530	minerální oleje, které byly předtím použity ve spalovacích motorech k lubrikaci a chlazení pohybujících se částí v motoru				D

Vysvětlivky k tabulce:

PEL - přípustný expoziční limit.

NPK-P - nejvyšší přípustná koncentrace.

Číslo CAS - registrační číslo používané v Chemical Abstracts Service.

⁽¹⁾	- při výběru vhodné metody kontroly expozice by se mělo přihlédnout k možným omezením a interferencím, k nimž může dojít za přítomnosti jiných sloučenin síry.
⁽²⁾	- Mlhaje definována jako thorakální frakce.
⁽³⁾	- Je brán zřetel na fyzikálně-chemické vlastnosti (například výbušnost).
⁽⁴⁾	- Pro hodnocení expozice u olova je rozhodující výsledek vyšetření plumbémie.
⁽⁵⁾	- při kontrole expozice rtuti a anorganických sloučenin dvojmocné rtuti se přihlíží k příslušným biologickým expozičním testům, které doplňují směrné limitní hodnoty expozice na pracovišti.
⁽⁶⁾	- Limitní hodnota krátkodobé expozice ve vztahu k referenčnímu období.

Vysvětlivky ke sloupci „Poznámky“ v tabulce:

B - u látky je zaveden biologický expoziční test (BET) v moči nebo krvi.

D - při expozici se významně uplatňuje pronikání faktoru kůží.

I - dráždí sliznice (oči, dýchací cesty), respektive kůži.

K - karcinogen kategorie 1A a 1B (s větou H350, H350I).

M - mutagen v zárodečných buňkách kategorie 1A a 1B (s větou H340).

P - u látky nelze vyloučit závažné pozdní účinky (s větou H372, H373).

R - respirabilní frakce aerosolu.

S - látka má senzibilizující účinek (s větou H317, H334).

T - toxický pro reprodukci kategorie 1A a 1B (s větou H360 včetně příslušných kódů).

V - vdechovatelná frakce aerosolu.

Vysvětlivka ke sloupci „Přepočet na ppm“ v tabulce:

Přepočet z údaje o hmotnostní koncentraci v mg.m^-3 na údaj o objemové koncentraci v ppm (parts per million - počet objemových jednotek plynu v miliónu objemových jednotek vzduchu) platí za podmínky teploty 20°C a tlaku 101,3 kPa.

Pracovní procesy s rizikem chemické karcinogenity:

1.	výroba auraminu,
2.	práce spojené s expozicí polycyklickým aromatickým uhlovodíkům přítomným v uhelných sazích, dehtu nebo smole,
3.	práce spojené s expozicí prachům, dýmům nebo kapalným aerosolům vznikajícím při pražení nebo elektrolytické rafinaci kuproniklových rud,
4.	silně kyselé procesy při výrobě isopropanolu,
5.	práce spojená s expozicí prachu tvrdých dřev, při kterých jsou překračovány přípustné limity,
6.	práce zahrnující expozici respirabilnímu prachu krystalického oxidu křemičitého vznikajícího během pracovního procesu,
7.	zpracování nebo opracování výrobků nebo směsí obsahujících azbest, jestliže při těchto pracech expozice azbestu převyšuje hodnotu 0,1 respirabilní vlákno/cm³,
8.	práce zahrnující expozici minerálním olejům, které byly předtím použity ve spalovacích motorech k lubrikaci a chlazení pohybujících se částí v motoru, prostřednictvím kožní absorpce,
9.	práce zahrnující expozici emisím výlukových plynů ze vznětových motorů,
10.	práce s cytostatiky, výroba a některé práce zejména s imunosupresivy, antibiotiky nebo hormony, jsou-li zařazeny do kategorie třetí nebo čtvrté vyhodnocené jako rizikové z hlediska možných pozdních účinků na zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví,
11.	koksárenské nebo koksochemické zpracování černého uhlí nebo přímé zpracování černouhelného dehtu nebo smoly, vysokotlaké nebo nízkotlaké zplyňování uhlí včetně jeho meziproduktů, zpracování primárních meziproduktů nebo vedlejších produktů, například chlazení nebo čištění surového plynu, zpracování fenolových vod, hnědouhelného dehtu nebo expedice vedlejších produktů.“.

zatím neúčinný

10.

V příloze č. 3 k tomuto nařízení část A včetně nadpisu zní:

„ČÁST A

Seznamy prachů a jejich přípustné expoziční limity

Přípustný expoziční limit pro celkovou koncentraci (vdechovatelnou frakci) prachu se označuje PEL_C a pro respirabilní frakci prachu PEL_r. Vdechovatelnou frakcí prachu se rozumí soubor částic polétavého prachu, které mohou být vdechnuty nosem nebo ústy. Respirabilní frakcí se rozumí hmotnostní frakce vdechnutých částic, které pronikají do té části dýchacích cest, kde není řasinkový epitel, a do plicních sklípků podle české technické normy ČSN EN 1540 Expozice pracoviště - Terminologie.

Přípustný expoziční limit směsi prachů (PEL_s) s různými přípustnými expozičními limity se stanoví výpočtem z přípustného expozičního limitu jednotlivých prachů podle vzorce:

kde

PEL_S je PEL směsi,

PEL₁ až PEL_n je přípustný expoziční limit jednotlivých látek 1 až n,

% x₁ až % x_n je hmotnostní podíl jednotlivých látek 1 až n v procentech.

Pokud nelze hmotnostní podíl jednotlivých složek v polétavém prachu spolehlivě určit, stanoví se přípustný expoziční limit podle hodnoty platné pro látku s nejnižším přípustným expozičním limitem.

V případě, že nelze hmotnostní podíl jednotlivých složek v poletavém prachu spolehlivě určit, stanoví se PELs podle hodnoty platné pro látku s nejnižším přípustným expozičním limitem.

Pokud je v prachu obsažena fibrogenní složka, musí se stanovit vždy jeho respirabilní frakce a koncentrace fibrogenní složky. Jestliže respirabilní frakce obsahuje více než 1 % fibrogenní složky, nesmí její PEL_r překračovat hodnoty uvedené v tabulce č 1. Za dodržení přípustného expozičního limitu se pokládá stav, kdy jsou dodrženy jak PEL_r pro fibrogenní složku, tak i PEL_c pro daný druh prachu.

Pokud prach obsahuje méně než 1 % krystalického SiO₂ a neobsahuje azbest, považuje se za prach s převážně nespecifickým účinkem.

6.	Pro prach s převážně nespecifickým účinkem platí PEL_C =10 mg.m^-3.
7.	Přípustný expoziční limit nepřihlíží k možným senzibilizujícím účinkům a případnému obsahu mikroorganismů v prachu.

Tabulka č. 1 - Prachy s převážně fibrogenním účinkem^a)

Látka	PEL pro respirabilní frakci (PEL_r, mg.m^-3)		PEL pro celkovou koncentraci (PEL_C, mg.m^-3)
Látka	Fr = 100 %^b)
křemen	0,l^e)		-
kristobalit	0,1		-
tridymit	0,1		-
gama-oxid hlinitý	0,1		-
	F_r≤5%	F_r > 5 %
dinas	2,0	10: F_r	10
grafit	2,0	10: F_r	10
prach černouhelných dolů^c)	2,0	10: F_r	10
koks	2,0	10: F_r	10
slída	2,0	10: F_r	10
mastek^d)	2,0	10: F_r	10
ostatní kremičitany (s výjimkou azbestu)	2,0	10: F_r	10
šamot	2,0	10: F_r	10
horninové prachy	2,0	10: F_r	10
slévárenský prach	2,0	10: F_r	10

Vysvětlivky k tabulce č. 1:

a)	Za fibrogenní se považuje prach, který obsahuje více než 1 % fibrogenní složky.
b)	F_r je obsah fibrogenní složky v respirabilní frakci v procentech. Fibrogenní složka je křemen, kristobalit, tridymit nebo gama-oxid hlinitý.
c)	Při stanovení nižšího přípustného expozičního limitu se postupuje podle zvláštního právního předpisu.
d)	Za přítomnosti početní koncentrace respirabilních vláken (tzv. WHO vláken o rozměrech délky větší než 5 μm, průměru menším než 3 μm a poměru délky k průměru větším než 3:1) v pracovním ovzduší, musí být dodržen přípustný expoziční limit pro azbest.
e)	U chemické látky nelze vyloučit karcinogenní účinky.

Tabulka č. 2 - Prachy s možným fibrogenním účinkem

	Chemická látka	PEL_c (mg.m^-3)
1	amorfní SiO₂	4,0
2	svářečské dýmy^a)	5,0
3	svařování nebo plazmové řezání nebo podobné pracovní postupy, při kterých vzniká dým s obsahem chromu (VI)	0,025
4	bentonit	6,0

Vysvětlivka k tabulce č. 2:

a)	Platí pro pevné částice. Složení svářečských dýmů závisí na řadě činitelů zejména na svařovaném materiálu, materiálu, jímž se svařuje, svařovacím proudu. Tyto okolnosti musí být brány v úvahu při hodnocení expozice svářečským dýmem.

Tabulka č. 3 - Prachy s převážně nespecifickým účinkem

Chemická látka	PEL_c (mg.m^-3)
baryt	10,0
cement	10,0
čedič tavený	10,0
dolomit	10,0
železo a jeho slitiny^a)	10,0
hliník a jeho oxidy (s výjimkou gama Al₂O₃)	10,0
hnědé uhlí a lignit	10,0
magnezit	10,0
ocelárenská struska	10,0
ledek amonný	10,0
oxidy železa	10,0
popílek	10,0
prach z umělého brusivá (karborundum, elektrit)	10,0
půdní prachy	10,0
sádra	10,0
saze komínové	2,0
siderit	10,0
škvára	10,0
vápenec, mramor	10,0
vysokopecní struska	10,0
amorfní uhlík (Carbon Black)	10,0

Vysvětlivka k tabulce č. 3

^a)

Pokud slitiny železa obsahují vyšší podíl kovů, pro které jsou stanoveny přípustným expozičním limitem, posuzuje se prašnost i podle přípustného expozičního limitu těchto kovů. Za dodržení přípustného expozičního limitu se považuje stav, kdy je dodržen jak PEL_C pro slitinu železa, tak i přípustný expoziční limit pro jednotlivé kovy, rozhodující je přitom limit, jehož přípustný expoziční limit je nejnižší. Slitiny jiných kovů, než železa se posuzují po stránce prašnosti podle přípustného expozičního limitu jednotlivých kovů přítomných ve slitině, rozhodující je přitom ta složka slitiny, jejíž přípustný expoziční limit je nejnižší.

Tabulka č. 4- Prachy s převážně dráždivým účinkem

	Chemická látka	PEL_c (mg.m^-3)
1	textilní prachy
2	bavlna	2,0
3	len	2,0
4	konopí	2,0
5	hedvábí	2,0
6	syntetická vlákna textilní	4,0
7	sisal	6,0
8	juta	6,0
9	živočišné prachy
10	peří	4,0
11	vlna	6,0
12	srst	6,0
13	ostatní živočišné prachy	6,0
14	rostlinné prachy
15	mouka	4,0
16	tabák	4,0
17	čaj	4,0
18	káva zelená	2,0
19	koření	2,0
20	prach obilní	6,0
21	prach z
22	- toxických a výrazně senzibilizujících (exotických) dřevin^a)	1,0
23	- tvrdých (karcinogenních a senzibilizuiících) dřevin^b)	3,0
24	- ostatních (nesenzibilizujících a nekarcinogenních) dřevin	5,0
25	ostatní rostlinné prachy	6,0
26	jiné prachy s dráždivým účinkem
27	prach dusičnanu sodného	6,0
28	prach z chromu	0,5
29	prach fenolformaldehydových pryskyřic	5,0
30	prach PVC	5,0
31	prach z broušení pneumatik	3,0
32	prach epoxidových pryskyřic	2,0
33	prach papíru	6,0
34	prach polyakrylátových pryskyřic	5,0
35	prach polyesterových pryskyřic	5,0
36	prach polyethylenu	5,0
37	prach polypropylenu	5,0
38	prach polymemích materiálů	5,0
39	prach polystyrenu	5,0
40	prach siřičitanu vápenatého	5,0
41	prach sklolaminátů	5,0
42	prach škrobu	4,0
43	kyselina citrónová	4,0
44	prach dřevotřískových a MDF desek	5,0
45	prach z laminátových/laminovaných OSB desek	5,0

Tabulka č. 5 - Minerální vláknité prachy

Chemická látka	PEL
Chemická látka	početní koncentrace (počet respirabilních vláken / cm³)
azbestová vlákna všech azbestů	0,1
žáruvzdorná keramická vlákna^a)	0,3
umělá minerální vlákna (například čedičová, skleněná, strusková)	1,0
	hmotnostní koncentrace (mg.m^-3)
umělá minerální vlákna^b)(vlákna všech rozměrů)	4

Vysvětlivka k tabulce č. 5:

a)	Splňují-li kritéria pro klasifikaci podle § 16 odst. 1 písm. a).
b)	Pro umělá minerální vlákna musí být dodrženy současně přípustné hodnoty početní i hmotnostní koncentrace.“.

11.

zatím neúčinný

12.

zatím neúčinný

Čl. II

Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení

a)	čl. I bodu 6, které nabývá účinnosti dnem 18. ledna 2025,
b)	čl. I bodů 7 a 8, která nabývají účinnosti dnem 21. února 2023,
c)	čl. I bodu 9, které nabývá účinnosti dnem 21. února 2026,
d)	čl. I bodu 11, které nabývá účinnosti dnem 17. ledna 2025, a
e)	čl. I bodu 12, které nabývá účinnosti dnem 18. ledna 2023.

Předseda vlády:

Ing. Babiš v. r.

Ministr zdravotnictví:

Mgr. et Mgr. Vojtěch, MHA, v. r.