(1)

Vojenské zpravodajství za podmínek stanovených tímto zákonem provádí

a)

cílenou detekci kybernetických útoků a hrozeb majících původ v zahraničí¹²) a směřujících proti důležitým zájmům státu, jejichž zajišťování je předmětem obrany České republiky podle zákona o zajišťování obrany České republiky¹⁹) (dále jen „detekce“),

b)

identifikaci a vyhodnocování detekovaných kybernetických útoků a hrozeb a jejich dopadů (dále jen „vyhodnocování“) a

c)

opatření k odvracení detekovaných kybernetických útoků a hrozeb.

(2)

Detekce je Vojenským zpravodajstvím prováděna na základě jím stanovených ukazatelů kybernetických útoků a hrozeb umožňujících odhalit v kybernetickém prostoru definované jevy, které v daném čase byly vyhodnoceny jako skutečnosti ohrožující důležité zájmy státu v kybernetickém prostoru.

(3)

Ukazatele kybernetických útoků a hrozeb jsou Vojenským zpravodajstvím stanovovány na základě

a)

dat a informací, které Vojenské zpravodajství získává při plnění svých úkolů jako jednotné ozbrojené zpravodajské služby České republiky,

b)

dat a informací předaných ostatními zpravodajskými službami, Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost a dalšími státními orgány, nebo

c)

dalších skutečností způsobilých ohrozit plnění funkce státu v oblasti zajišťování jeho obrany, které jsou mu předány.

(1)

Při provádění činností a opatření vykonávaných v souvislosti se zajišťováním obrany státu v kybernetickém prostoru spolupracuje Vojenské zpravodajství s ostatními zpravodajskými službami a s dalšími státními orgány, ozbrojenými silami České republiky, bezpečnostními sbory a právnickými a fyzickými osobami, pokud působí v oblasti zajišťování kybernetické bezpečnosti nebo obrany státu.

(2)

Při zajišťování detekce Vojenské zpravodajství spolupracuje s právnickými nebo fyzickými osobami zajišťujícími veřejnou komunikační síť nebo poskytujícími veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, a to na základě písemné dohody o spolupráci. Dohodou o spolupráci nelze sjednat předávání metadat ve větším rozsahu, než je upraveno v § 16d odst. 2.

(3)

Dohoda o spolupráci uzavřená podle odstavce 2 musí obsahovat

a)

technické a organizační podmínky nezbytné pro realizaci detekce,

b)

způsob předávání metadat o zachyceném útoku nebo hrozbě a

c)

způsob určení výše efektivně vynaložených nákladů.

(1)

Vojenské zpravodajství může využívat vlastní nástroje detekce, které jsou umisťovány pouze pro účely detekce na určených bodech veřejných komunikačních sítí, pokud to vyžaduje důležitý zájem obrany státu a

a)

nelze ani s vynaložením potřebného úsilí dosáhnout uzavření ani změny dohody o spolupráci pro zajišťování detekce podle § 16b odst. 2, nebo

b)

zajišťování detekce na základě dohody o spolupráci uzavřené podle § 16b odst. 2 není účinné.

(2)

Nástroj detekce zaznamenává metadata

a)

popisující informace a souvislosti nezbytné pro přenos dat, jejich strukturu a čas o zachyceném provozu veřejných komunikačních sítí a veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, a to pouze v rozsahu souvisejícím s detekovaným kybernetickým útokem nebo hrozbou na základě stanovených ukazatelů; součástí není obsah přenášených dat,

b)

provozu nástroje detekce a

c)

o manipulaci s konfigurací nástroje detekce pro potřeby auditu činností vykonávaných Vojenským zpravodajstvím.

(3)

Vojenské zpravodajství nesmí využívat nástroje detekce podle odstavce 1 pro provádění odposlechů nebo pro záznam zpráv podle zákona o elektronických komunikacích nebo k aktivnímu zásahu podle § 16f odst. 3.

(4)

Vojenské zpravodajství provádí detekci výlučně způsobem, který zaručuje, že

a)

je zachována důvěrnost komunikací fyzických a právnických osob při poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací, integrita veřejných komunikačních sítí a dostupnost veřejných komunikačních sítí a služeb elektronických komunikací a

b)

není zasahováno nebo ovlivňováno plnění povinností právnické nebo podnikající fyzické osoby zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací vůči uživatelům sítě, včetně kvality poskytovaných služeb, jinak, než v rozsahu odpovídajícím veřejnému zájmu na zajišťování obrany státu.

(1)

Ministerstvo obrany požaduje pro účely podle § 16d odst. 1 od právnické nebo podnikající fyzické osoby zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, aby zřídila a zabezpečila v určených bodech jí zajišťované veřejné komunikační sítě rozhraní pro připojení nástroje detekce.

(2)

Základní charakteristiky veřejných komunikačních sítí využitelných pro umístění nástrojů detekce z hlediska zajištění důležitých zájmů státu stanoví vláda v ústředním plánu obrany státu²⁰).

(3)

K plnění povinnosti podle odstavce 1 vydá Ministerstvo obrany na základě návrhu Vojenského zpravodajství vypracovaného jako opatření k zajištění závěrů jím plněných povinností stanovených v § 16a odst. 1 a 2 rozhodnutí, jímž právnické nebo podnikající fyzické osobě zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací uloží povinnost zřídit a zabezpečit rozhraní pro připojení nástrojů detekce v určeném bodě veřejné komunikační sítě a povinnost strpět umístění a provozování těchto nástrojů.

(4)

Rozhodnutí podle odstavce 3 musí vedle náležitostí stanovených správním řádem obsahovat také

a)

určení doby, po kterou má být nástroj detekce v určeném bodě provozován, a

b)

lhůtu, ve které je právnická nebo podnikající fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinna v určených bodech jí zajišťované veřejné komunikační sítě zřídit rozhraní pro připojení nástroje detekce.

(5)

Doba podle odstavce 4 písm. a) nesmí být delší než 12 měsíců; Ministerstvo obrany ji může na návrh Vojenského zpravodajství prodloužit, a to nejvýše o 6 měsíců.

(6)

Rozklad proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(7)

Před vydáním rozhodnutí podle odstavce 3 je Vojenské zpravodajství povinno posoudit, zda připojení nástroje detekce samo o sobě není bezpečnostním rizikem, popřípadě zda je možné důsledky takového bezpečnostního rizika přijmout jako akceptovatelné vzhledem k účelu připojení konkrétního nástroje detekce. Dokument obsahující závěry takového posouzení je podkladem pro vydání rozhodnutí podle odstavce 3.

(8)

Před vydáním rozhodnutí o prodloužení lhůty podle odstavce 5 je Ministerstvo obrany povinno vždy posoudit, zda jsou splněny podmínky podle § 16d. Rozhodnutí o prodloužení lhůty obsahuje určení doby, po kterou má být nástroj detekce v určeném bodě dále provozován.

(1)

Vojenské zpravodajství na základě výsledku vyhodnocování přijme opatření k odvrácení detekovaných kybernetických útoků a hrozeb podle odstavce 2 nebo 3.

(2)

V případě, že identifikuje konkrétní kybernetický útok nebo hrozbu, pro jejichž odvrácení nejsou naplněny podmínky pro provedení aktivního zásahu podle § 16g, předá neprodleně zjištěné informace k provedení dalších opatření příslušným státním orgánům. Zjištěné informace v nezbytně nutném rozsahu může předat také provozovateli národního CERT²¹), pokud vyhodnotí, že je to pro účely zajištění kybernetické bezpečnosti státu účelné. V případech hodných zvláštního zřetele může předat informace v nezbytně nutném rozsahu také další osobě, která s jejich využitím může provést opatření směřující proti kybernetickému útoku či hrozbě.

(3)

Hrozí-li nebezpečí z prodlení, provede Vojenské zpravodajství za podmínek stanovených v § 16g aktivní zásah k neprodlenému odvrácení detekovaného kybernetického útoku či hrozby.

(1)

Vojenské zpravodajství je oprávněno provést aktivní zásah výlučně v případě, že

a)

skutečnosti jím zjištěné v kybernetickém prostoru svědčí o existenci ohrožení důležitých zájmů státu ve značném rozsahu,

b)

kybernetický útok nebo hrozba směřující proti důležitým zájmům státu trvají nebo bezprostředně hrozí a

c)

kybernetický útok nebo hrozbu směřující proti důležitým zájmům státu nelze odvrátit v součinnosti s ozbrojenými silami České republiky a aktivní zásah byl vyhodnocen jako jediný možný účinný způsob jejich odvrácení.

(2)

K provedení aktivního zásahu je Vojenské zpravodajství oprávněno pouze po předchozím souhlasu ministra obrany.

(3)

O zahájení aktivního zásahu Vojenské zpravodajství bezodkladně informuje vládu, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost a ostatní zpravodajské služby.

(4)

Vojenské zpravodajství o provedení aktivního zásahu bezodkladně po jeho provedení informuje ministra obrany a jeho prostřednictvím

a)

vládu,

b)

náčelníka Generálního štábu Armády České republiky,

c)

ředitele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a

d)

ostatní zpravodajské služby.

(5)

Pro obsah předávané informace podle odstavce 4 se využije § 16h odst. 2 obdobně.

(6)

Jestliže nedojde k ohrožení důležitého zájmu státu, může být v nutném rozsahu informován i provozovatel národního CERT²¹).

(7)

Vojenské zpravodajství poskytne v souvislosti s jím prováděnými činnostmi a opatřeními, jimiž se podílí na zajišťování obrany státu v kybernetickém prostoru, v této oblasti působnosti součinnost Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost nebo Policii České republiky, pokud o to v individuálních případech výlučně pro účely jimi zajišťované bezpečnosti České republiky v kybernetickém prostoru požádají; tím není dotčena součinnost výkonu veškerých činností Vojenského zpravodajství prováděných podle této části vůči ozbrojeným silám České republiky při zajišťování obrany státu.

(1)

Pokud Vojenské zpravodajství v rámci zajištění součinnosti pro provádění činností, jimiž se podílí na zajišťování obrany státu v kybernetickém prostoru, předává data a informace, které jsou výstupem jím prováděné detekce a vyhodnocování, zpracuje o tomto předání záznam obsahující charakteristiku předávaných dat a informací v rozsahu skutečností uvedených v odstavci 2 písm. a) až c) a e), účel předání dat a informací a dále údaje o době předání dat a informací a identifikační údaje adresáta jejich předání v rozsahu:

a)

název adresáta,

b)

adresa, na kterou byly data a informace předány,

c)

časový údaj předání dat a informací s přesností na sekundy,

d)

časový údaj o potvrzení převzetí dat a informací s přesností na sekundy.

(2)

Vojenské zpravodajství je povinno o každém provedeném aktivním zásahu provést záznam, a to minimálně v rozsahu:

a)

charakteristika identifikovaného útoku nebo hrozby směřující proti důležitým zájmům státu,

b)

závěry posouzení útoku nebo hrozby směřující proti důležitým zájmům státu,

c)

závěry posouzení přípustnosti provedení aktivního zásahu,

d)

údaje o zdroji útoku nebo hrozby směřující proti důležitým zájmům státu,

e)

časový údaj o provedení opatření směřujících k zastavení nebo odvrácení útoku anebo odstranění hrozby s přesností na sekundy,

f)

způsob provedení zásahu a popis využitých organizačních a technických opatření,

g)

další skutečnosti charakterizující provedení aktivního zásahu.

(3)

Záznamy podle odstavců 1 a 2 Vojenské zpravodajství uchovává po dobu 10 let od data jejich zpracování.

(1)

Vojenské zpravodajství předkládá prezidentu republiky a vládě prostřednictvím ministra obrany jednou ročně podrobnou zprávu o činnostech a opatřeních Vojenského zpravodajství, jimiž se podílí na zajišťování obrany státu v kybernetickém prostoru, a vyhodnocení jejich účinnosti.

(2)

Vojenské zpravodajství předkládá ministru obrany neprodleně po ukončení kalendářního pololetí písemnou zprávu o stavu jím plněných úkolů, jimiž se podílí na zajišťování obrany státu v kybernetickém prostoru, za toto období.

(1)

Vláda České republiky jmenuje a odvolává na návrh ministra obrany inspektora pro kybernetickou obranu; návrh je vládě České republiky překládán po jeho projednání ve výboru Poslanecké sněmovny příslušném ve věcech bezpečnosti.

(2)

Inspektor pro kybernetickou obranu je jmenován na dobu 5 let.

(3)

Inspektor pro kybernetickou obranu je vojákem z povolání nebo zaměstnancem zařazeným ve Vojenském zpravodajství a je podřízen přímo ministrovi obrany, nestanoví-li tento zákon jinak.

(4)

Ve věcech služebního nebo pracovního poměru inspektora pro kybernetickou obranu činí právní úkony jménem České republiky ministr obrany.

(5)

Inspektor pro kybernetickou obranu je při plnění úkolů podle § 16l odst. 1 písm. a) a b) nezávislý a je vázán pouze právním řádem České republiky; je povinen svou funkci vykonávat nestranně, v mezích svého oprávnění a zdržet se při jejím výkonu všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v jeho nestrannost a profesionalitu.

(6)

Vojenské zpravodajství je povinno zajistit, aby byl inspektor pro kybernetickou obranu náležitě, včas a v potřebném rozsahu zapojen do veškerých záležitostí souvisejících s činnostmi Vojenského zpravodajství, jimiž se podílí na zajišťování obrany České republiky v kybernetickém prostoru, zejména mu poskytuje veškeré potřebné informace o provádění detekce a vyhodnocování. Vojenské zpravodajství zároveň zabezpečuje materiální a personální podmínky výkonu funkce inspektora pro kybernetickou obranu.

(7)

Inspektor pro kybernetickou obranu předává ministru obrany vždy neprodleně po ukončení kalendářního pololetí zprávu o jím zjištěných nedostatcích v oblasti zajišťování ochrany dat a informací zpracovávaných Vojenským zpravodajstvím při výkonu činností, jimiž se podílí na zajišťování obrany státu v kybernetickém prostoru; zpráva obsahuje rovněž návrhy opatření na zkvalitnění ochrany soukromí a osobních údajů. V případě zjištění závažného nedostatku zprávu předává inspektor pro kybernetickou obranu ministru obrany bezodkladně po jeho zjištění, a to včetně návrhů na jeho odstranění a přijetí preventivních opatření.

(1)

Inspektor pro kybernetickou obranu vykonává tyto úkoly:

a)

prověřuje správnost postupů Vojenského zpravodajství při činnostech, jimiž se podílí na zajišťování obrany státu v kybernetickém prostoru, pokud se týkají zabezpečení ochrany dat a informací,

b)

ověřuje účinnost opatření přijatých Vojenským zpravodajstvím za účelem zajišťování ochrany dat a informací zpracovávaných při činnostech, jimiž se Vojenské zpravodajství podílí na zajišťování obrany státu v kybernetickém prostoru, podílí se na jejich zavádění do činnosti Vojenského zpravodajství a navrhuje jejich případnou aktualizaci,

c)

při činnostech Vojenského zpravodajství, jimiž se podílí na zajišťování obrany státu v kybernetickém prostoru, poskytuje na vyžádání poradenskou podporu příslušníkům Vojenského zpravodajství v oblasti ochrany dat a informací,

d)

za účelem zajištění účinnosti opatření přijímaných k ochraně práv spolupracuje se subjekty, u nichž byly umístěny nástroje detekce podle § 16e.

(2)

Právnické nebo podnikající fyzické osoby zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací se mohou obracet na inspektora pro kybernetickou obranu ve všech záležitostech souvisejících se zajištěním jejich práv, pokud jsou nebo by mohly být ohroženy činností Vojenského zpravodajství, jimiž se podílí na zajišťování obrany státu v kybernetickém prostoru.

(3)

Inspektor pro kybernetickou obranu podnět prošetří a na základě zjištěných skutečností vypracuje zprávu, se kterou seznámí Poslaneckou sněmovnu a osobu, která podnět podala.

(1)

Provádí-li vláda, Poslanecká sněmovna nebo orgán nezávislé kontroly²²) kontrolu činností a opatření Vojenského zpravodajství, jimiž se podílí na zajišťování obrany státu v kybernetickém prostoru, je Vojenské zpravodajství povinno kontrolujícímu předložit zejména

a)

záznamy podle § 16h a

b)

další zprávy, které jsou nezbytné pro zjištění skutečného stavu v rozsahu nezbytném pro dosažení účelu kontroly.

(2)

Kontrolující podle odstavce 1 jsou oprávněni požádat o

a)

přístup k auditním záznamům provozu nástroje detekce,

b)

přístup ke spisové dokumentaci vedené ve věci rozhodování o umístění nástroje detekce, nebo

c)

poskytnutí dalších dat a informací souvisejících s předmětem kontroly.

(3)

Kontrolující je při provádění kontroly povinen šetřit práva a oprávněné zájmy Vojenského zpravodajství, stejně jako třetích osob, kterým byly v souvislosti s prováděním činností Vojenského zpravodajství podle této části uloženy povinnosti.

(4)

Kontrolní řád se na kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství podle této části nepoužije.

(5)

Na prověřování opatření přijímaných Vojenským zpravodajstvím v zájmu zabezpečování činností, jimiž se podílí na zajišťování obrany státu v kybernetickém prostoru, Ministerstvem obrany se použije ustanovení § 41 zákona o zajišťování obrany České republiky obdobně.

(1)

Každý, komu vznikla škoda nebo nemajetková újma v souvislosti s činnostmi Vojenského zpravodajství, jimiž se podílí na zajišťování obrany státu, má právo na jejich náhradu.

(2)

Fyzické nebo právnické osobě se nahrazuje také škoda nebo nemajetková újma, která jí vznikla v důsledku realizace opatření přijatých Vojenským zpravodajstvím v zájmu provedení aktivního zásahu směřujícího k odstranění kybernetického útoku nebo hrozby v rámci zajišťování obrany státu v kybernetickém prostoru.

(3)

Povinnost státu k náhradě škody nebo nemajetkové újmy podle odstavců 1 a 2 nevznikne, pokud se jedná o škodu nebo nemajetkovou újmu způsobenou fyzické nebo právnické osobě, která vyvolala útok nebo hrozbu.

(4)

Za škodu nebo nemajetkovou újmu způsobenou Vojenským zpravodajstvím odpovídá stát. Náhradu škody nebo nemajetkové újmy poskytuje v zastoupení státu Ministerstvo obrany.

¹⁹)

§ 2 odst. 1 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.

²⁰)

§ 2 písm. a) nařízení vlády č. 139/2017 Sb., o plánování obrany státu.

²¹)

§ 17 zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti.

²²)

§ 12 zákona č. 153/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.