Čekejte, prosím...
Uložit word Uložit pdf Poslat odkaz
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen
110/2022 Sb. znění účinné od 15. 5. 2022

110

 

VYHLÁŠKA

ze dne 29. dubna 2022

o stanovení druhů a parametrů podporovaných obnovitelných zdrojů a kritérií udržitelnosti a úspory emisí skleníkových plynů pro biokapaliny a paliva z biomasy

 

Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 53 odst. 1 písm. a), e), i) a k) zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 131/2015 Sb. a zákona č. 382/2021 Sb.:

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie1 a upravuje

a)

druhy a parametry podporovaných obnovitelných zdrojů využívajících biomasu a biokapaliny,

b)

způsoby využití podporovaných obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny, tepla a biometanu,

c)

rozsah uchovávaných dokumentů a záznamů o použitém palivu při výrobě elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů a biometanu a o způsobu výroby tohoto paliva,

d)

podíl biologicky rozložitelné a nerozložitelné části nevytříděného komunálního odpadu na energetickém obsahu komunálního odpadu,

e)

kritéria udržitelnosti a úspory emisí skleníkových plynů pro biokapaliny a paliva z biomasy a

f)

suroviny vymezující pokročilý biometan.

§ 2

Druhy a parametry podporovaných obnovitelných zdrojů využívajících biomasu a biokapaliny

Druhy a parametry podporovaných obnovitelných zdrojů využívajících biomasu a biokapaliny pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, výrobu tepla z obnovitelných zdrojů nebo výrobu biometanu stanoví příloha č. 1 k této vyhlášce.

§ 3

Suroviny vymezující pokročilý biometan

Suroviny vymezující pokročilý biometan jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce.

§ 4

Způsoby využití podporovaných obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny, tepla a biometanu z biomasy a biokapalin

(1)

Při výrobě podporované elektřiny je

a)

biomasa využívána

1.

v procesu samostatného spalování nebo zplyňování pevné biomasy, nebo

2.

spalováním bioplynu vzniklého v procesu anaerobní fermentace,

b)

biokapalina využívána v procesu spalování,

c)

kalový plyn nebo skládkový plyn využíván v procesu spalování.

(2)

Při výrobě podporovaného tepla je

a)

biomasa využívána

1.

v procesu samostatného spalování nebo zplyňování pevné biomasy,

2.

spalováním bioplynu vzniklého v procesu anaerobní fermentace, nebo

3.

v procesu současného spalování obnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje (dále jen „společné spalování“); za společné spalování se nepovažují případy, kdy je výroba tepla možná jen prostřednictvím iniciačního zažehnutí nezbytného množství jiného paliva a spalování nevytříděného komunálního odpadu,

b)

biokapalina využívána v procesu spalování.

(3)

Podle toho, zda se palivo spaluje v jednom kotli nebo v samostatných kotlích, se společné spalování podle odstavce 2 rozlišuje na

a)

společné spalování v zařízeních, kde dochází k mísení různých druhů paliva v jednom topeništi, nebo před vstupem do topeniště, přičemž fyzikálně je možné rozlišit energii vzniklou spálením směsi pouze na základě parametrů jednotlivých složek paliva, jakými jsou například hmotnostní podíl, vlhkost, výhřevnost, obsah popelovin, poměr uhlíku a dusíku (dále jen „spoluspalování“), nebo

b)

společné spalování v zařízeních, kde dochází ke spalování různých druhů paliv odděleně v samostatných kotlích nebo jiných zařízeních, dodávajících vyrobené teplo do společné parní sběrnice, ze které se uskutečňuje odběr tepla pro výrobu elektřiny a tepla v jednom nebo více parních turbosoustrojích (dále jen „paralelní spalování“).

(4)

Při výrobě podporovaného biometanu je

a)

biomasa využívána v procesu úpravy bioplynu vzniklého v procesu anaerobní fermentace na kvalitu a čistotu splňující kvalitativní parametry zemního plynu, nebo

b)

kalový plyn nebo skládkový plyn využíván v procesu úpravy na kvalitu a čistotu splňující kvalitativní parametry zemního plynu.

§ 5

Kritéria udržitelnosti a úspory emisí skleníkových plynů pro biokapaliny

(1)

Za kritéria udržitelnosti pro biokapaliny se považují kritéria udržitelnosti stanovená pro biopaliva nařízením vlády upravujícím kritéria udržitelnosti biopaliv a snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot.

(2)

Úspora emisí skleníkových plynů pro biokapaliny se stanoví postupem pro výpočet úspory skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu biopaliv podle nařízení vlády upravujícího kritéria udržitelnosti biopaliv a snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot, se zahrnutím výpočtu přeměny energie na výrobu elektřiny nebo výrobu tepla a chlazení, podle přílohy č. 2 k této vyhlášce.

(3)

Úspora emisí skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu biokapaliny oproti emisím skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu referenčního fosilního paliva musí činit nejméně

a)

50 % v případě biokapalin vyráběných v zařízení, které bylo uvedeno do provozu 5. října 2015 nebo dříve,

b)

60 % v případě biokapalin vyráběných v zařízení, které bylo uvedeno do provozu od 6. října 2015 do 31. prosince 2020,

c)

65 % v případě biokapalin vyráběných v zařízení, které bylo uvedeno do provozu od 1. ledna 2021.

(4)

Pro výpočet úspory emisí skleníkových plynů se jako hodnota emisí skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu referenčního fosilního paliva ECF použije v případě biokapalin používaných k výrobě

a)

elektřiny hodnota ECF(e) ve výši 183 g CO2eq/MJ, nebo

b)

tepla a vytápění nebo chlazení hodnota ECF(h&c) ve výši 80 g CO2eq/MJ.

§ 6

Kritéria udržitelnosti a úspory emisí skleníkových plynů pro paliva z biomasy

(1)

Pro paliva z biomasy platí

a)

kritéria udržitelnosti stanovená nařízením vlády o kritériích udržitelnosti biopaliv a snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot, jedná-li se o zemědělskou nebo lesní biomasu, a

b)

úspory emisí skleníkových plynů podle odstavce 4.

(2)

Kritéria úspory emisí skleníkových plynů pro paliva z biomasy vyrobená z odpadu nebo zbytků, které nepocházejí ze zemědělství, akvakultury, rybolovu nebo lesnictví a nejedná se o tuhý komunální odpad, jsou stanovena v odstavci 4.

(3)

Pro paliva z biomasy vyrobená z odpadu nebo zbytků pocházejících ze zemědělství se použijí kritéria úspory emisí skleníkových plynů podle odstavce 4 a kritéria udržitelnosti stanovená nařízením vlády o kritériích udržitelnosti biopaliv a snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot.

(4)

Úspora emisí skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu paliva z biomasy oproti emisím skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu referenčního fosilního paliva musí činit nejméně

a)

50 % v případě výrobny biometanu, která byla uvedena do provozu 5. října 2015 nebo dříve, pokud je vyrobený biometan spotřebovaný v odvětví dopravy,

b)

60 % v případě výrobny biometanu, která byla uvedena do provozu od 6. října 2015 do 31. prosince 2020, pokud je vyrobený biometan spotřebovaný v odvětví dopravy,

c)

65 % v případě výrobny biometanu, která byla uvedena do provozu od 1. ledna 2021, pokud je vyrobený biometan spotřebovaný v odvětví dopravy,

d)

70 % v případě výrobny elektřiny nebo výrobny tepla, která byla uvedena do provozu od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2025,

e)

80 % v případě výrobny elektřiny nebo výrobny tepla, která byla uvedena do provozu od 1. ledna 2026.

(5)

Úspora emisí skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu paliva z biomasy oproti emisím skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu referenčního fosilního paliva se stanoví

a)

jako standardizovaná hodnota úspory emisí skleníkových plynů pro paliva z biomasy a způsob výroby uvedený v části A. přílohy č. 4 k této vyhlášce, rovná-li se hodnota el pro tato paliva z biomasy vypočítaná v souladu s částí B. bodem 7 přílohy č. 4 k této vyhlášce nule nebo je nižší než nula,

b)

výpočtem podle metodiky pro paliva z biomasy uvedené v části B. přílohy č. 4 k této vyhlášce, nebo

c)

jako součet dílčích emisí vypočtených pomocí vzorců uvedených v části B. bodě 1 přílohy č. 4 k této vyhlášce, kde pro některé dílčí emise mohou být použity rozložené standardizované hodnoty uvedené v části C. přílohy č. 4 k této vyhlášce a pro všechny ostatní činitele skutečné hodnoty vypočítané podle metodiky stanovené v části B. přílohy č. 4 k této vyhlášce.

(6)

Pro výpočet úspory emisí skleníkových plynů se jako hodnota emisí skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu referenčního fosilního paliva ECF použije v případě paliv z biomasy používaných

a)

k výrobě elektřiny hodnota ECF(el) ve výši 183 g CO2eq/MJ elektřiny, nebo ve výši 212 g CO2eq/MJ elektřiny podle čl. 349 Smlouvy o fungování Evropské unie,

b)

k výrobě užitečného tepla, jakožto i k výrobě tepla nebo chlazení hodnota ECF(h) ve výši 80 g CO2eq/MJ tepla,

c)

k výrobě tepla, u nichž lze prokázat přímou fyzickou náhradu uhlí, hodnota ECF(h) ve výši 124 g CO2eq/MJ tepla,

d)

v odvětví dopravy hodnota ECF(t) ve výši 94 g CO2eq/MJ.

§ 7

Stanovení podílu biologicky rozložitelné části nevytříděného komunálního odpadu

Pokud výrobce nebo výrobce tepla neprokáže skutečný podíl biologicky rozložitelné části nevytříděného komunálního odpadu na jeho celkovém energetickém obsahu, má se za to, že podíl biologicky rozložitelné části nevytříděného komunálního odpadu na jeho celkovém energetickém obsahu je 60 %. Zbývající podíl 40 % tvoří biologicky nerozložitelná část.

§ 8

Dokumenty a záznamy o použitém palivu při výrobě elektřiny, tepla a biometanu z podporovaných obnovitelných zdrojů a o způsobu výroby tohoto paliva

(1)

Dovozce paliva z biomasy a biokapalin, výrobce paliva z biomasy a biokapalin, dodavatel paliva z biomasy a biokapalin a odběratel paliva z biomasy a biokapalin pro výrobu elektřiny, tepla nebo biometanu uchovává vyhotovené dokumenty a záznamy pro každou fakturovanou dodávku paliva z biomasy a biokapalin podle vzoru uvedeného v části A. v příloze č. 3 k této vyhlášce.

(2)

Výrobce, výrobce tepla nebo výrobce biometanu uchovává vyhotovené dokumenty a záznamy podle vzoru uvedeného v části B. přílohy č. 3 k této vyhlášce pro každou fakturovanou dodávku paliva.

(3)

Je-li výrobce paliva z biomasy a biokapalin, dodavatel paliva z biomasy a biokapalin, odběratel paliva z biomasy a biokapalin současně výrobcem, výrobcem tepla nebo výrobcem biometanu, uchovává k jím vyrobenému a současně jím pro výrobu elektřiny, tepla nebo biometanu spotřebovanému palivu z biomasy nebo biokapalin vyhotovené dokumenty a záznamy podle přílohy č. 3 k této vyhlášce souhrnně za kalendářní měsíc.

§ 9

Zrušovací ustanovení

Vyhláška č. 477/2012 Sb., o stanovení druhů a parametrů podporovaných obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny, tepla nebo biometanu a o stanovení a uchovávání dokumentů, se zrušuje.

§ 10

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. května 2022.

Ministr průmyslu a obchodu:

Ing. Síkela v. r.

Příloha č. 1

Druhy a parametry podporovaných obnovitelných zdrojů využívajících biomasu a biokapaliny a suroviny vymezující pokročily biometan

Tabulka č. 1 - Procesy uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) bodě 1, § 4 odst. 1 písm. b), § 4 odst. 2 písm. a) bodech 1 a 3 a § 4 odst. 2 písm. b)

 

Podpora elektřiny

Podpora tepla

Druhy podporované biomasy a biokapalin

Proces4

Proces4

Kategorie 1

a)

cíleně pěstované plodiny1, které jsou primárně určeny k energetickému využití, jejichž hmota nadzemní části je využita k energetickým účelům, případně upravené pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy2

O

O,S, P

b)

cíleně pěstované energetické dřeviny1, tj. dřeviny vypěstované mimo lesní půdu, jejichž hmota nadzemní části je využita k energetickým účelům, případně upravené pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy2

O

O, S, P

c)

ušlechtilá paliva3 vyrobená z biomasy kategorie 1 této tabulky uvedená pod písmenem a)

O

O,S, P

d)

ušlechtilá paliva3 vyrobená z biomasy kategorie 1 této tabulky uvedená pod písmenem b)

O

O

Kategorie 2

a)

sláma obilovin a olejnin, sláma kukuřice na zrno, včetně vedlejších a zbytkových produktů z jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy

O

O, S, P

b)

znehodnocené zrno potravinářských obilovin a semeno olejnin, včetně vedlejších a zbytkových produktů z jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy

O

O, S, P

c)

ostatní rostlinná pletiva, celé rostliny a části rostlin včetně sena, včetně vedlejších a zbytkových produktů z jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy

O

O, S, P

d)

rostliny uvedené v nařízení Komise (EU) 2016/1141 ze dne 13. července 2016, kterým se přijímá seznam invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014, v platném znění, avšak pouze v případě, pokud se jedná výlučně o využití biomasy vzniklé odstraněním těchto rostlin na jejich stávajících stanovištích, včetně vedlejších a zbytkových produktů z jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy

O

O,S, P

e)

travní hmota z údržby trvalých porostů, z údržby veřejné i soukromé zeleně, včetně údržby vodních vodotečí, ochranných pásem apod. a včetně jejích úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy

O

O, S, P

f)

kaly z čistíren odpadních vod, vzniklé v aeračních nádržích při biologickém zpracování odpadních vod nebo při biologickém procesu čištění, a separovaných sedimentací nebo flotací, s vyloučením ostatních kalů a usazenin z vodních těles

O, B

O, S, P, B

g)

kaly z mechanického oddělování obsahující vlákna, včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy

O, B

O, S, P, B

h)

zbytkový jedlý olej a tuk, směs tuků a olejů z odlučovače tuků obsahující pouze jedlé oleje a jedlé tuky, včetně vedlejších a zbytkových produktů jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy

O, B

O, S, P, B

i)

zbytkové produkty z destilace lihu, výpalky a obdobné rostlinné zbytky a vedlejší produkty z rostlin, včetně vedlejších a zbytkových produktů jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy

O, B

O, S, P, B

j)

rostlinné oleje a živočišné tuky s výjimkou živočišných tuků podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu), v platném znění včetně vedlejších a zbytkových produktů jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy

O, B

O, S, P, B

k)

alkoholy vyráběné z biomasy

O, B

O, S, P, B

I)

kompost nevyhovující jakostí nebo určený k energetickému využití a vyplozené substráty z pěstování hub v podobě energetického kompostu včetně vedlejších a zbytkových produktů jeho zpracování a včetně jeho úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy, zbytkový digestát z bioplynových stanic

O, B

O, S, P, B

m)

biologicky rozložitelné zbytky z kuchyní a stravoven

O, B

O, S, P, B

n)

biologicky rozložitelná část komunálního odpadu včetně vedlejších a zbytkových produktů jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy

O

O

o)

zbytková hmota z těžby dřeva, tzv. nehroubí, tj. dřevo do průměru 7 cm a zbytkové produkty z jejího zpracování včetně kořenů (pařezů), biomasa vzniklá v lese z probírek a prořezávek, dřevní hmota z údržby veřejné a soukromé zeleně včetně tratí, vodotečí, rozvodů elektřiny apod. a zbytkové produkty jejího zpracování, včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy

O

O, S, P

p)

ostatní zbytková biomasa v podobě kalů z praní, čištění, extrakce, loupání, odstřeďování a separace, včetně zbytkové biomasy ze zpracování ovoce, zeleniny, obilovin, jedlých olejů, kakaa, kávy a tabáku, z mlékárenského, konzervárenského, cukrovarnického, pivovarnického a tabákového průmyslu, z výroby droždí a kvasničného extraktu, z přípravy a kvašení melasy, z pekáren a výroby cukrovinek, výroby alkoholických a nealkoholických nápojů a další obdobná biomasa, která je nevhodná ke spotřebě nebo pro další zpracování, včetně vedlejších a zbytkových produktů jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy

O, B

O, S, P, B

q)

použité dřevo, použité výrobky vyrobené ze dřeva a dřevěných materiálů, dřevěné obaly včetně vedlejších a zbytkových produktů jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy

O

O, S, P

r)

ušlechtilá paliva3 vyrobená z biomasy kategorie 2 této tabulky uvedená pod písmeny a) až e), I) až n) a p)

0

O,S, P

Kategorie 3

a)

vlákninové kaly vznikající v sedimentačních nádržích při čištění odpadních vod z produkce papíru a celulózy separované sedimentací nebo flotací, výplně a povrchové vrstvy z mechanického třídění, včetně vedlejších a zbytkových produktů jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy

O, B

0, S, P, B

b)

deinkingové kaly, včetně vedlejších a zbytkových produktů jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy

O, B

O, S, P, B

c)

zbytková biomasa z kožedělného a textilního průmyslu, včetně vedlejších a zbytkových produktů jejího zpracování a včetně její úpravy pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy

O, B

0, S, P, B

d)

druhotně nevyužitý papír a lepenka, včetně vedlejších a zbytkových produktů jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy

O, B

O, S, P, B

e)

výmět z rozvlákňování odpadního papíru a lepenky, výměnová vlákna, včetně vedlejších a zbytkových produktů jeho zpracování a včetně jeho úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy

O, B

O, S, P, B

f)

sulfátový, sulfitový výluh, surové tálové mýdlo, včetně vedlejších a zbytkových produktů jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy

O, B

O, S, P, B

g)

zbytková dřevní hmota vznikající při výrobě celulózy včetně kůry, včetně vedlejších produktů z jejího zpracování a včetně jejích úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy

O

O, S, P

h)

odřezky ze dřeva určené pro materiálové využití, včetně vedlejších a zbytkových produktů jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy

O

O, S, P

i)

štěpka vzniklá při pilařském zpracování odkorněného a neodkorněného dřeva

O

O, S, P

j)

ušlechtilá paliva3 vyrobená z biomasy kategorie 3 této tabulky

uvedená pod písmeny a) a c) až h)

O

O, S, P

Vysvětlivky k tabulce č․ 1:

1 Cíleně pěstovanými plodinami nebo dřevinami se rozumí rychle rostoucí plodiny a dřeviny určené pro energetické využití.

2Úpravou pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy se rozumí např. batikováni, štěpkování, řezání a mletí biomasy.

3Ušlechtilým palivem se rozumí pelety a brikety.

4Kategorie v procesu

O1, O2 a O3- kategorie v procesu spalování nebo zplyňování pouze paliva z biomasy

S1, S2 a S3- kategorie v procesu spoluspalování paliva z biomasy a neobnovitelného zdroje

P1, P2 a P3- pro kategorie v procesu paralelního spalování biomasy a neobnovitelného zdroje

B1, B2 a B3- kategorie v procesu spalování biokapalin

 

Tabulka č. 2 - Procesy uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) bodě 2, § 4 odst. 2 písm. a) bodě 2 a § 4 odst. 4 písm. a) a b).

 

Podpora elektřiny, podpora tepla a podpora biometanu

Druhy podporované biomasy

Proces4

Vstupní suroviny pro výrobu pokročilého bioplynu a biometanu - kategorie A

 

a)

řasy, pokud jsou pěstovány na pevnině ve vodních nádržích či fotobioreaktorech

AF

b)

podíl biomasy na směsném komunálním odpadu, nikoli však tříděný domácí odpad, který spadá pod cíle recyklace podle čl. 11 odst. 2 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic, ve znění nařízení Komise (EU) č. 1357/2014, směrnice Komise (EU) 2015/1127, nařízení Rady (EU) 2017/997 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/851.

AF, U5

c)

biologický odpad ve smyslu čl. 3 bodu 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic, ve znění nařízení Komise (EU) č. 1357/2014, směrnice Komise (EU) 2015/1127, nařízení Rady (EU) 2017/997 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/851 z domácností, na který se vztahuje tříděný sběr ve smyslu čl. 3 bodu 11 uvedené směrnice.

AF

d)

podíl biomasy na průmyslovém odpadu, který není vhodný pro využití v potravinovém či krmivovém řetězci, včetně materiálů pocházejících z maloobchodu a velkoobchodu a zemědělsko-potravinářského průmyslu, jakož i odvětví rybolovu a akvakultury, ale ne suroviny uvedené v části B této tabulky

AF

1.

zbytky/odpady a zbytkové vody z rafinace rostlinných olejů1

AF

2.

zbytky/odpady z výroby lihu1

3.

zbytky/odpady ze zpracování brambor1

AF

AF

4.

zbytky/odpady ze zpracování cukrové řepy1

AF

5.

zbytky/odpady z pekařské výroby1

AF

6.

zbytky/odpady z výroby piva1

7.

zbytky/odpady ze zpracování obilí, ovoce a zeleniny1

AF

AF

8.

zbytky/odpady ze zpracování živočišných produktů1

AF

9.

jiný biologicky rozložitelný odpad podle zákona o odpadech s výjimkou odpadů pod písmeny b) a c)

AF

e)

sláma

AF

f)

mrva

 

1. hnůj slamnatý hovězí

AF

2. hnůj slamnatý vepřový

AF

3. močůvka

AF

4. kejda hovězí

AF

5. kejda vepřová

AF

6. trus opeřenců

AF

7. trus opeřenců s podestýlkou

AF

g) kal z čistíren odpadních vod

AF,U5

h) odpadní vody z lisovny palmového oleje a trsy prázdných palmových plodů

AF

i) dehet z tálového oleje

AF

j) surový glycerin

AF

k) bagasa

AF

1) matoliny a vinné kaly

AF

m) ořechové skořápky

AF

n) plevy

AF

o) kukuřičné klasy zbavené zrn

AF

p)

podíl biomasy na odpadu a zbytcích z lesnictví a z dřevozpracujících odvětví, jako jsou kůra, větve, nekomerční pročistky, listí, jehličí, koruny stromů, piliny, hobliny, černý louh, hnědý louh, kal z vláknovin, lignin a tálový olej

AF

q) další nepotravinářské celulózové vláknoviny2

AF

r) další lignocelulózové vláknoviny3, s výjimkou pilařského dřeva a dýhařského dřeva

AF

Vstupní suroviny pro výrobu bioplynu a biometanu - kategorie B

 

a) použitý kuchyňský olej

AF

b) živočišné tuky kategorií 1 a 2 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu), v platném znění

AF

Vysvětlivky k tabulce č. 2:

1Nevyužitelné pro výrobu potravin nebo krmiv.

2Nepotravinářskou celulózovou vláknovinou se rozumí suroviny složené především z celulózy a hemicelulózy, které mají nižší obsah ligninu než lignocelulózové vláknoviny, včetně zbytků potravinářských a krmných plodin, například slámy, kukuřičného šustí, plev a lusků; energetické traviny s nízkým obsahem škrobu, například jílek, proso prutnaté, ozdobnice, trsť rákosovitá; krycí plodiny vysévané před zasetím a po sklizení hlavních plodin; pícniny; průmyslové zbytky včetně zbytků potravinářských a krmných plodin po extrakci rostlinných olejů, cukrů, škrobů a bílkovin; a vláknovina z biologického odpadu, přičemž pícniny a krycí plodiny jsou chápány jako dočasné, krátkodobě oseté pastviny obsahující směs travin a luštěnin s nízkým obsahem škrobu za účelem zajištění píce pro hospodářská zvířata a zlepšení úrodnosti půdy k dosažení vyšších výnosů hlavních plodin na orné půdě.

3Lignocelulózovou vláknovinou se rozumí vláknovina obsahující lignin, celulózu a hemicelulózu, například biomasa pocházející z lesů, energetické dřeviny a zbytky a odpady z lesnictví a dřevozpracujících odvětví.

4Kategorie v procesu

AF - anaerobní fermentace, ze které vzniká bioplyn pro výrobu elektřiny, tepla nebo biometanu.

U - úprava na kvalitu a čistotu splňující kvalitativní parametry zemního plynu.

5Úprava skládkového plynu na kvalitu a čistotu splňující kvalitativní parametry zemního plynu (skládkový plyn může být využit pouze pro výrobu elektřiny nebo pro výrobu biometanu).

6Úprava kalového plynu na kvalitu a čistotu splňující kvalitativní parametry zemního plynu (kalový plyn může být využit pouze pro výrobu elektřiny nebo pro výrobu biometanu).

 

Tabulka č. 3 - Procesy uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) bod 2, § 4 odst. 2 písm. a) bod 2 a § 4 odst. 4 písm. a) a b).

 

Podpora elektřiny, podpora tepla a podpora biometanu

Druhy podporované biomasy

Proces2

Vstupní suroviny pro výrobu ostatního bioplynu a biometanu

 

a)

kukuřice a kukuřičná siláž

AF

b)

jetel, vojtěška a jiné víceleté pícniny nebo jejich směsi

AF

c)

ostatní plodiny pěstované na orné půdě kromě plodin uvedených pod písmeny a) a b)

AF

d)

travní hmota z trvalých travních porostů (včetně senáže), využitelná ke krmení hospodářských zvířat

AF

e)

biomasa z údržby veřejné i soukromé zeleně, včetně údržby vodních vodotečí, ochranných pásem apod., ostatní rostlinná pletiva, rostliny a části rostlin, včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy

AF

f)

statková hnojiva vyjma vedlejších živočišných produktů nespadající do kategorie A

AF

g)

kafilerní tuk pouze kategorie 3 podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu), v platném znění

AF

h)

masokostní moučka pouze kategorie 2 a 3 podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu), v platném znění

AF

i)

rostlinné oleje a živočišné tuky s výjimkou živočišných tuků kategorie 1 a 2 podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu), v platném znění

AF

j)

zpracované produkty pocházející z živočišných materiálů kategorie 2 a 3, podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu), v platném znění,, nezpracovaných živočišných materiálů, kalů z praní a čištění živočišných tkání kategorie 3, podle uvedeného nařízení Evropského parlamentu a Rady , mléka, mleziva a obsahu trávicího traktu z něj vyjmutého, vše kategorie 3, podle uvedeného nařízení Evropského parlamentu a Rady, v případě těchto materiálů kategorie 2 podle uvedeného nařízení Evropského parlamentu a Rady, tj. pouze pokud jsou předem tepelně zpracovány

AF

k)

zbytkový jedlý olej a tuk, směs tuků a olejů z odlučovače tuků obsahující pouze jedlé oleje a jedlé tuky

AF

l)

zbytky z/ze nespadající do kategorie A1

1. rafinace rostlinných olejů

AF

2. zpracování cukrové řepy

AF

3. zpracování brambor

AF

4. výroby lihu

AF

5. pekařské výroby

AF

6. výroby piva

AF

7. zpracování ovoce a zeleniny

AF

Vysvětlivky k tabulce č. 3:

1Využitelné pro výrobu potravin nebo krmiv.

2Kategorie v procesu

AF - anaerobní fermentace, ze které vzniká bioplyn pro výrobu elektřiny, tepla nebo biometanu.

U - úprava na kvalitu a čistotu splňující kvalitativní parametry zemního plynu.

Příloha č. 2

Vypočet emisí skleníkových plynů pro biokapaliny

Emise skleníkových plynů z výroby a použití biokapalin se vypočítají podle níže uvedeného vzorce (E), který je nutno dále rozšířit o přeměnu energie na vyráběnou elektřinu nebo na vyráběné teplo a chlazení podle části i) až iv):

 

E = eec + el + ep + etd + eu esca eccs eccr, [g CO2eg/MJ]

 

kde:

E = celkové emise z výroby paliva před přeměnou energie;

eec = emise z těžby nebo pěstování surovin;

el = anualizované emise ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy;

ep = emise ze zpracování;

etd = emise z přepravy a distribuce;

eu = emise z používání daného paliva;

esca = úspory emisí vyvolané nahromaděním uhlíku v půdě díky zdokonaleným zemědělským postupům;

eccs = úspory emisí v důsledku zachycování a geologického ukládání CO2; a

eccr= úspory emisí v důsledku zachycování a náhrady CO2.

 

Emise z výroby strojního a jiného vybavení se neberou v úvahu.

i)

zařízení na výrobu energie zajišťující pouze dodávky tepla:

ii)

zařízení na výrobu energie zajišťující pouze dodávky elektřiny:

kde

ECh,el= celkové emise skleníkových plynů z konečné energetické komodity;

E = celkové emise skleníkových plynů z biokapaliny před závěrečnou konverzí;

ηel = elektrická účinnost, definovaná jako roční výroba elektřiny děleno ročním vstupem biokapaliny na základě jejího energetického obsahu;

ηh = účinnost tepla, definovaná jako roční výroba užitečného tepla děleno ročním vstupem biokapaliny na základě jejího energetického obsahu;

iii)

v případě elektřiny nebo mechanické energie pocházející ze zařízení na výrobu energie, která zajišťují dodávky užitečného tepla společně s dodávkami elektřiny nebo mechanické energie:

iv)

v případě užitečného tepla pocházejícího ze zařízení na výrobu energie, která zajišťují dodávky tepla společně s dodávkami elektřiny nebo mechanické energie:

kde

ECh = celkové emise skleníkových plynů z konečné energetické komodity;

E = celkové emise skleníkových plynů z biokapaliny před závěrečnou konverzí;

ηel = elektrická účinnost, definovaná jako roční výroba elektřiny děleno ročním vstupem biokapaliny na základě jejího energetického obsahu;

ηh = účinnost tepla, definovaná jako roční výroba užitečného tepla děleno ročním vstupem biokapaliny na základě jejího energetického obsahu;

Cel = podíl exergie na elektřině nebo mechanické energii, stanovený na 100 % (Cel = 1).

Ch = účinnost Carnotova cyklu (podíl exergie na užitečném teple).

 

Účinnost Carnotova cyklu (Ch) pro užitečné teplo při rozdílných teplotách je definována jako:

kde

Th= teplota měřená jako absolutní teplota (v kelvinech) užitečného tepla v místě dodání;

To= teplota okolí, stanovená na 273,15 kelvinů (rovná se 0 °C).

 

Je-li přebytečné teplo vyváženo pro účely vytápění budov, při teplotě nižší než 150 °C (423,15 kelvinu), lze Ch alternativně definovat takto:

Ch= účinnost Carnotova cyklu pro teplo při teplotě 150 °C (423,15 kelvinu), která činí: 0,3546.

Příloha č. 3

Dokumenty a záznamy o použitém palivu při výrobě energie z podporovaných obnovitelných zdrojů a o způsobu výroby tohoto paliva

A) Prohlášení dovozce paliva z biomasy a biokapalin, výrobce paliva z biomasy a biokapalin, dodavatele paliva z biomasy a biokapalin, odběratele paliva z biomasy a biokapalin, výrobce vstupní suroviny určené pro výrobu paliva z biomasy, dovozce vstupní suroviny určené pro výrobu paliva z biomasy a prodejce vstupní suroviny určené pro výrobu paliva z biomasy

Dovozce paliva z biomasy nebo vstupní suroviny určené pro výrobu paliva z biomasy a biokapalin

Obchodní jméno nebo název právnické osoby/jméno, popř. jména a příjmení fyzické osoby

 

Adresa

 

IČO, pokud bylo přiděleno/datum narození

 

Telefon

 

Identifikační číslo prohlášení

 

Výrobce paliva z biomasy nebo vstupní suroviny určené pro výrobu paliva z biomasy a biokapalin1

Obchodní jméno nebo název právnické osoby/jméno, popř. jména a příjmení fyzické osoby

 

Adresa

 

IČO, pokud bylo přiděleno/datum narození

 

Telefon

 

Identifikační číslo prohlášení

 

Dodavatel paliva z biomasy nebo prodejce vstupní suroviny určené pro výrobu paliva z biomasy a biokapalin2

Obchodní jméno nebo název právnické osoby/jméno, popř. jména a příjmení fyzické osoby

 

Adresa

 

IČO, pokud bylo přiděleno/datum narození

 

Telefon

 

Identifikační číslo prohlášení

 

Odběratel paliva z biomasy a biokapalin3

Obchodní jméno nebo název právnické osoby/jméno, popř. jména a příjmení fyzické osoby

 

Adresa

 

IČO, pokud bylo přiděleno/datum narození

 

Telefon

 

Číslo smlouvy o dodávce paliva s výrobcem, výrobcem tepla nebo výrobcem biometanu

 

Množství dodaného paliva (t/dodávku)

 

Čísla dodacích listů nebo čísla faktur k odchozí dodávce paliva

 

 

Údaje o kritériích udržitelnosti paliva

A) Údaje o palivu na bázi zemědělské biomasy

Rozloha půdy, na které byla biomasa pro dodávané palivo vyprodukována (ha)

 

Umístění půdy, na které byla biomasa pro palivo vypěstována

ČR □

mimo ČR □

Druhy biomasy (název)4

 

Způsob úpravy biomasy pro její přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy5

 

Výnosy na příslušný kalendářní rok (t/ha)

 

Zemědělská půda měla/má od 1. 1.2008 tento status:

a) původní les a jiné zalesněné plochy, tj. les a jiné zalesněné plochy s původními druhy, kde nejsou žádné viditelné známky lidské činnosti a kde nejsou významně narušeny ekologické procesy

ANO □

NE □

b) vysoce biologicky rozmanitý les a jiné zalesněné plochy, které jsou druhově bohaté a neznehodnocené nebo byly relevantním příslušným orgánem označeny jako vysoce biologicky rozmanité, ledaže je prokázáno, že získávání těchto surovin nezasahovalo do účelů ochrany přírody

ANO □

NE □

c) oblasti určené:

1. zákonem nebo príslušným orgánem k účelům ochrany prírody, nebo

2. k ochraně vzácných nebo ohrožených ekosystémů nebo druhů uznaných mezinárodními dohodami nebo zarazených na seznam sestavený mezivládními organizacemi nebo Mezinárodní unií pro ochranu přírody, jsou-li uznávány v souladu s čl. 30 odst. 4 prvním pododstavcem Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů

ANO □

ANO □

NE □

NE □

d) vysoce biologicky rozmanité travní porosty o rozloze větší než jeden hektar

1. původní travní porosty, které by bez lidského zásahu zůstaly zachovány jako takové a které vykazují přirozené složení druhů a ekologické charakteristiky a procesy; nebo

2. travní porosty, které by bez lidského zásahu nezůstaly zachovány jako takové a které jsou druhově bohaté a neznehodnocené a byly relevantním příslušným orgánem označeny jako vysoce biologicky rozmanité, ledaže je prokázáno, že získávání surovin je nezbytné k uchování statusu vysoce biologicky rozmanitých travních porostů.

ANO □

ANO □

NE □

NE □

Zemědělská půda, která měla v lednu roku 2008 jeden z těchto statusů a již ho nemá:

a) mokřady, tj. půda pokrytá nebo nasycená vodou trvale nebo po významnou část roku

ANO □

NE □

b) souvisle zalesněné oblasti, tj. půda o rozloze větší než jeden hektar se stromy vyššími než pět metrů a porostem koruny tvořícím více než 30 % nebo se stromy schopnými dosáhnout těchto limitů in situ

ANO □

NE □

c) půda o rozloze větší než jeden hektar se stromy vyššími než pět metrů a porostem koruny tvořícím 10 až 30 % nebo se stromy schopnými dosáhnout těchto limitů in situ, ledaže je prokázáno, že při uplatnění metodiky stanovené v příloze č. 4 části B je zásoba uhlíku v oblasti předtím, než došlo k přeměně půdy a po její přeměně, taková, že by byly splněny podmínky úspory emisí skleníkových plynů uvedených v § 5 a § 6 této vyhlášky.

ANO □

NE □

d) půda, která byla v lednu 2008 rašeliništěm, pokud je prokázáno, že pěstování a získávání surovin nezahrnuje odvodňování dříve neodvodňované půdy

ANO □

NE □

Paliva z biomasy na bázi odpadů a zbytků ze zemědělské půdy

Zavedeno sledování nebo plány řízení s cílem řešit dopady na kvalitu půdy a uhlík v půdě podle čl. 29 odst. 2 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů.

ANO □

NE □

 

B) Údaje o palivu na bázi lesní biomasy

Umístění půdy, na které byla biomasa pro palivo vypěstována

ČR □

mimo ČR □

Druhy biomasy (název)4

 

Způsob úpravy biomasy pro její přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy5

 

Splnění požadavku kritéria na minimalizaci rizika využívání lesní biomasy pocházející z neudržitelné výroby podle čl. 29 odst. 6 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů.

ANO □

NE □

Splnění požadavku kritéria, týkající se využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) podle čl. 29 odst. 7 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů.

ANO □

NE □

 

Údaje o kritériích úspor emisí skleníkových plynů

Datum uvedení výrobny elektřiny, výrobny tepla nebo výrobny biometanu do provozu

 

Úspora emisí skleníkových plynů (%)

 

 

Ověřování plnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů

Čestné prohlášení podle čl. II Přechodných ustanoveních bodu 18 zákona č. 382/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony6

ANO □

NE □

Doklad vydaný v souladu s § 47b zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů (nepovinné vnitrostátní nebo mezinárodní režimy, dále jen „nepovinný režim“)

ANO □

NE □

- aplikované rozhodnutí podle čl. 30 odst. 5 Směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů pro použitý nepovinný režim

číslo rozhodnutí:

 

Prohlašuji, že všechny výše uvedené údaje jsou správné, úplné a pravdivé

 

V …………………………………………………… dne ……………………………………………………

 

Jméno a příjmení osoby oprávněné jednat

za dovozce paliva z biomasy nebo vstupní suroviny určené pro výrobu paliva z biomasy a biokapalin,

výrobce paliva z biomasy nebo vstupní suroviny určené pro výrobu paliva z biomasy a biokapalin,

dodavatele paliva z biomasy nebo

prodejce vstupní suroviny určené pro výrobu paliva z biomasy a biokapalin

nebo odběratele paliva z biomasy a biokapalin

 

……………………………………………………

Podpis

 

Vysvětlivky:

1Výrobce paliva z biomasy nebo vstupní suroviny určené pro palivo z biomasy a biokapalin - v případě, že je výrobce paliva z biomasy a biokapalin současně producentem biomasy pak vyplní stejné údaje v části „Výrobce paliva z biomasy a biokapalin“ a v části „Údaje o palivu na bázi zemědělské/lesní biomasy“ v řádcích o producentovi biomasy. V případě, že výrobce paliva z biomasy a biokapalin není totožný s producentem biomasy (např výroba peletek, briket, štěpkování atd.), pak výrobce paliva z biomasy a biokapalin, který provádí např. výrobu pelet, briket nebo štěpkování, vyplňuje údaje v části „Výrobce paliva z biomasy a biokapalin“ a producent biomasy příslušné řádky v části „Údaje o palivu na bázi zemědělské/lesní biomasy“.

2Dodavatelem paliva z biomasy nebo prodejcem vstupní suroviny určené pro palivo z biomasy a biokapalin se rozumí producent biomasy nebo výrobce paliva z biomasy a biokapalin v případě, že je palivo dodáváno přímo odběrateli paliva z biomasy a biokapalin; v tomto případě se nevyplňuje část „Dodavatel paliva z biomasy a biokapalin“. V případě, že dodavatel paliva z biomasy a biokapalin pro odběratele paliva z biomasy a biokapalin není totožný s výrobcem paliva z biomasy a biokapalin nebo producentem biomasy (např. obchodník s palivem), pak dodavatel paliva z biomasy a biokapalin vyplňuje údaje v části „Dodavatel paliva z biomasy a biokapalin“.

3Odběratelem paliva z biomasy a biokapalin se rozumí výrobce, výrobce tepla nebo výrobce biometanu z dodaného paliva. V případě, že výrobce, výrobce tepla nebo výrobce biometanu je přímo producentem biomasy nebo výrobcem paliva z biomasy a biokapalin, vyplňuje v části „Odběratel paliva z biomasy a biokapalin“ pouze řádek uvádějící množství dodaného paliva (t/dodávku) a nevyplňuje část „Dodavatel paliva z biomasy a biokapalin“.

4Kategorie druhu biomasy podle Přílohy č. 1 této vyhlášky (Uvede se číslo tabulky 1, 2 nebo 3. V případě tabulky č. 1 se dále uvede, zda jde o kategorii 1, 2 nebo 3. V případě tabulky č. 2 se uvede, zda jde o vstupní suroviny pro výrobu pokročilého bioplynu a biometanu - kategorie A nebo o vstupní suroviny pro výrobu bioplynu a biometanu - kategorie B. Dále se uvede příslušný odkaz na konkrétní písmeno v tabulkách a jejich podkategoriích).

5Úpravou pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy se rozumí např. batikováni, štěpkování, řezání a mletí biomasy.

6Je možné použít pouze do doby, pokud je toto umožněno podle či. II Přechodných ustanoveních bodu 18 zákona č. 382/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

 

B) Prohlášení výrobce, výrobce tepla nebo výrobce biometanu

Výrobce, výrobce tepla nebo výrobce biometanu

Obchodní jméno nebo název právnické osoby/jméno, popř. jména a příjmení fyzické osoby

 

Adresa

 

Telefon

 

IČO, pokud bylo přiděleno /datum narození

 

Dodavatel paliva z biomasy a biokapalin

Obchodní jméno nebo název právnické osoby/jméno, popř. jména a příjmení fyzické osoby

 

Adresa

 

Telefon

 

IČO, pokud bylo přiděleno /datum narození

 

Identifikační číslo tohoto prohlášení1

 

Údaje o palivu

Číslo smlouvy o dodávce paliva s dovozcem paliva z biomasy a biokapalin, výrobcem paliva z biomasy a biokapalin nebo dodavatelem paliva z biomasy a biokapalin

 

Čísla dodacích listů nebo čísla faktur k příchozí dodávce paliva2

 

Množství dodaného paliva (t/dodávka)

 

 

Prohlašuji, že všechny výše uvedené údaje jsou správné, úplné a pravdivé

 

V …………………………………………………… dne ……………………………………………………

 

……………………………………………………

Jméno a příjmení osoby oprávněné jednat za výrobce,

výrobce tepla nebo výrobce biometanu

 

……………………………………………………

Podpis

 

Vysvětlivky:

1K prohlášení je nutné doložit kopii prohlášení dovozce paliva z biomasy a biokapalin, výrobce paliva z biomasy a biokapalin, nebo dodavatele paliva z biomasy a biokapalin.

2 K prohlášení je nutné doložit písemné kopie dodacích listů, které budou obsahovat:

- Jedinečná identifikační čísla příchozích dodávek paliva, druh dodaného paliva, data dodání

paliva, množství (tuny) dodaného paliva.

 

C) Vzor čestného prohlášení podle čl. II bodu 18 přechodných ustanoveních zákona č. 382/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

 

Čestné prohlášení o splnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů

 

1.

Období, na které se vztahuje prohlášení

Rok:

Měsíc:

 

2.

Informace o dovozci paliva z biomasy/výrobci paliva z biomasy/dodavateli paliva z biomasy/výrobci vstupní suroviny určené pro výrobu paliva z biomasy/dovozci vstupní suroviny určené pro výrobu paliva z biomasy/prodejci vstupní suroviny určené pro výrobu paliva z biomasy1

Název (dovozce paliva z biomasy/výrobce paliva z biomasy/dodavatele paliva z biomasy/výrobce vstupní suroviny určené pro výrobu paliva z biomasy/dovozce vstupní suroviny určené pro výrobu paliva z biomasy/prodejce vstupní suroviny určené pro výrobu paliva z biomasy):

IČO (pokud bylo přiděleno)

 

DIČ (pokud bylo přiděleno)

 

Sídlo

 

 

3.

Informace o výrobci/výrobci tepla/výrobci biometanu1

Název (výrobce/výrobce tepla/výrobce biometanu):

IČO (pokud bylo přiděleno)

 

DIČ (pokud bylo přiděleno)

 

Sídlo

 

Číslo licence Energetického regulačního úřadu:

 

Název výrobny:

 

Datum uvedení výrobny do provozu

 

 

Dovozce paliva z biomasy/výrobce paliva z biomasy/dodavatel paliva z biomasy/výrobce vstupní suroviny určené pro výrobu paliva z biomasy/dovozce vstupní suroviny určené pro výrobu paliva z biomasy/prodejce vstupní suroviny určené pro výrobu paliva z biomasy* tímto v rozsahu § 47b odst. 4 zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 382/2021 Sb., čestně prohlašuje, že v uvedeném časovém období došlo ke splnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů vstupní suroviny pro paliva z biomasy.

Toto prohlášení se vztahuje paliva z biomasy a na vstupní suroviny určené pro výrobu paliva z biomasy, dodané v uvedeném časovém období, výše uvedenému výrobci/výrobci tepla/výrobci biometanu1.

 

Datum vystavení prohlášení: ……………………………………………………

 

……………………………………………………

Dovozce paliva z biomasy/výrobce paliva z biomasy/dodavatel paliva z biomasy/výrobce vstupní suroviny určené pro výrobu paliva z biomasy/dovozce vstupní suroviny určené pro výrobu paliva z biomasy/prodejce vstupní suroviny určené pro výrobu paliva z biomasy1

 

Vysvětlivky:

1 Nehodící se škrtněte

Příloha č. 4

Pravidla pro výpočet emisí skleníkových plynů pro paliva z biomasy

A. STANDARDIZOVANÉ HODNOTY ÚSPOR EMISÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ PRO PALIVA Z BIOMASY, JSOU-LI VYROBENA S NULOVÝMI ČISTÝMI EMISEMI UHLÍKU ZE ZMĚNY VE VYUŽÍVÁNÍ PŮDY

Dřevní štěpka

Systém výroby paliva z biomasy

Přepravní vzdálenost

Úspory emisí skleníkových plynů - standardizovaná hodnota

Teplo

Elektřina

Dřevní štěpka ze zbytků z lesnictví

1 až 500 km

91%

87%

500 až 2 500 km

87%

81%

2 500 až 10 000 km

78%

67%

Nad 10 000 km

60%

41%

Dřevní štěpka z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (eukalyptus)

2 500 až 10 000 km

73%

60%

Dřevní štěpka z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol — s hnojením)

1 až 500 km

87%

81%

500 až 2 500 km

84%

76%

2 500 až 10 000 km

74%

62%

Nad 10 000 km

57%

35%

Dřevní štěpka z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol - bez hnojení)

1 až 500 km

90%

85%

500 až 2 500 km

86%

79%

2 500 až 10 000 km

77%

65%

Nad 10 000 km

59%

39%

Dřevní štěpka z kmenoviny

1 až 500 km

92%

88%

500 až 2 500 km

88%

82%

2 500 až 10 000 km

79%

68%

Nad 10 000 km

61%

42%

Dřevní štěpka z průmyslových zbytků

1 až 500 km

93%

90%

500 až 2 500 km

90%

85%

2 500 až 10 000 km

80%

71%

Nad 10 000 km

63%

44%

 

Dřevěné pelety *

Systém výroby paliva z biomasy

Přepravní vzdálenost

Úspory emisí skleníkových plynů - standardizovaná hodnota

Teplo

Elektřina

Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z lesnictví

Situace 1

1 až 500 km

49%

24%

500 až 2 500 km

49%

25%

2 500 až 10 000 km

47%

21%

Nad 10 000 km

40%

11%

Situace 2a

1 až 500 km

72%

59%

500 až 2 500 km

72%

59%

2 500 až 10 000 km

70%

55%

Nad 10 000 km

63%

45%

Situace 3a

1 až 500 km

90%

85%

500 až 2 500 km

90%

86%

2 500 až 10 000 km

88%

81%

Nad 10 000 km

81%

72%

Dřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (eukalyptus)

Situace 1

2 500 až 10 000 km

43%

15%

Situace 2a

2 500 až 10 000 km

66%

49%

Situace 3a

2 500 až 10 000 km

83%

75%

Dřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol -s hnojením)

Situace 1

1 až 500 km

46%

20%

500 až 10 000 km

44%

16%

Nad 10 000 km

37%

7%

Situace 2a

1 až 500 km

69%

54%

500 až 10 000 km

67%

50%

Nad 10 000 km

60%

41%

Situace 3a

1 až 500 km

87%

81%

500 až 10 000 km

84%

77%

Nad 10 000 km

78%

67%

Dřevěné brikety nebo pelety z výmladkových plantáží (topol – bez hnojení)

Situace 1

1 až 500 km

48%

23%

500 až 10 000 km

46%

20%

Nad 10 000 km

40%

10%

Situace 2a

1 až 500 km

72%

58%

500 až 10 000 km

69%

54%

Nad 10 000 km

63%

45%

Situace 3a

1 až 500 km

90%

85%

500 až 10 000 km

87%

81%

Nad 10 000 km

81%

71%

Kmenovina

Situace 1

1 až 500 km

49%

24%

500 až 2 500 km

49%

25%

2 500 až 10 000 km

47%

21%

Nad 10 000 km

40%

11%

Situace 2a

1 až 500 km

73%

60%

500 až 2 500 km

73%

60%

2 500 až 10 000 km

70%

56%

Nad 10 000 km

64%

46%

Situace 3a

1 až 500 km

91%

86%

500 až 2 500 km

91%

87%

2 500 až 10 000 km

88%

83%

Nad 10 000 km

82%

73%

Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z dřevozpracujícího průmyslu

Situace 1

1 až 500 km

69%

55%

500 až 2 500 km

70%

55%

2 500 až 10 000 km

67%

51%

Nad 10 000 km

61%

42%

Situace 2a

1 až 500 km

84%

76%

500 až 2 500 km

84%

77%

2 500 až 10 000 km

82%

73%

Nad 10 000 km

75%

63%

 

Situace 3a

1 až 500 km

94%

91%

 

500 až 2 500 km

94%

92%

 

2 500 až 10 000 km

92%

88%

 

Nad 10 000 km

85%

78%

Vysvětlivky k tabulce „dřevěné pelety“:

* Situace 1 označuje procesy, v nichž se pro dodávky procesního tepla do výrobny pelet používá kotel na zemní plyn. Elektřina je do výrobny pelet dodávána z rozvodné sítě.

Situace 2a označuje procesy, při nichž se pro dodávky procesního tepla používá kotel na dřevní štěpku, který je zásobován předsušenou štěpkou. Elektřina je do výrobny pelet dodávána z rozvodné sítě.

Situace 3a označuje procesy, při nichž se pro dodávky elektřiny a tepla do výrobny pelet používá kogenerační jednotka spalující plyn z předsušené štěpky.

 

Zemědělské postupy

Systém výroby paliva z biomasy

Přepravní vzdálenost

Úspory emisí skleníkových plynů - standardizovaná hodnota

Teplo

Elektřina

Zemědělské zbytky o hustotě < 0,2 t/m3 *

1 až 500 km

93%

90%

500 až 2 500 km

86%

80%

2 500 až 10 000 km

73%

60%

Nad 10 000 km

48%

23%

Zemědělské zbytky o hustotě > 0,2 t/m3 **

1 až 500 km

93%

90%

500 až 2 500 km

92%

87%

2 500 až 10 000 km

85%

78%

Nad 10 000 km

74%

61%

Slámové pelety

1 až 500 km

85%

78%

500 až 10 000 km

83%

74%

Nad 10 000 km

76%

64%

Brikety z bagasy

500 až 10 000 km

91%

87%

Nad 10 000 km

85%

77%

Palmojádrový extrahovaný šrot (moučka)

Nad 10 000 km

11%

- 33 %

Palmojádrový extrahovaný šrot (moučka) (nulové emise CH4 z lisovny oleje)

Nad 10 000 km

42%

14%

Vysvětlivky k tabulce „zemědělské postupy“:

* Tato skupina materiálů zahrnuje zemědělské zbytky s nízkou objemovou hmotností a obsahuje materiály jako jsou balíky slámy, ovesné slupky, rýžové plevy a balíky bagasy z cukrové třtiny (neúplný seznam).

** Tato skupina zemědělských zbytků s vyšší objemovou hmotností zahrnuje materiály, jako jsou například kukuřičné klasy, ořechové skořápky, slupky sójových bobů, skořápky palmových jader (neúplný seznam).

 

Bioplyn na elektřinu *

Systém výroby bioplynu

Technologické řešení

Úspory emisí skleníkových plynů - standardizovaná hodnota

Vlhká mrva 1

Situace 1

Otevřený digestát2

94%

Uzavřený digestát3

240 %

Situace 2

Otevřený digestát

85%

Uzavřený digestát

219 %

 

Situace 3

Otevřený digestát

86%

Uzavřený digestát

235 %

Celá rostlina kukuřice4

Situace 1

Otevřený digestát

21%

Uzavřený digestát

53%

Situace 2

Otevřený digestát

18%

Uzavřený digestát

47%

Situace 3

Otevřený digestát

10%

Uzavřený digestát

43%

Biologický odpad

Situace 1

Otevřený digestát

26%

Uzavřený digestát

78%

Situace 2

Otevřený digestát

21%

Uzavřený digestát

68%

Situace 3

Otevřený digestát

14%

Uzavřený digestát

66%

Vysvětlivky k tabulce „bioplyn na elektřinu“:

* Situace 1 označuje způsoby výroby, při nichž elektřinu a teplo potřebné v daném procesu dodává přímo motor kogenerační jednotky.

Situace 2 označuje způsoby výroby, při nichž je elektřina potřebná v daném procesu odebírána z rozvodné sítě a procesní teplo dodává přímo motor kogenerační jednotky. V některých členských státech nemohou hospodářské subjekty požadovat dotace na hrubou výrobu, a pravděpodobnější konfigurací tak je situace 1. Situace 3 označuje způsoby výroby, při nichž je elektřina potřebná v daném procesu odebírána z rozvodné sítě a procesní teplo dodává kotel na bioplyn. Tato situace se týká některých zařízení, u nichž není motor kogenerační jednotky na místě a prodává se bioplyn (ovšem bez úpravy na biometan).

1Hodnoty pro výrobu bioplynu z mrvy zahrnují negativní emise u úspor emisí při hospodaření s kejdou. Uvažovaná hodnota esca se rovná - 45 g CO2eq/MJ mrvy používané při anaerobní digesci.

2Otevřené skladování digestátu stojí za vznikem dodatečných emisí OH4 a N2O. Rozsah těchto emisí se mění v závislosti na podmínkách okolního prostředí, druzích substrátu a účinnosti digesce.

3Uzavřeným skladováním se rozumí skladování digestátu vzniklého procesem digesce v plynotesné nádrži a dodatečný bioplyn vznikající při skladování je považován za získaný pro výrobu dodatečné elektřiny nebo biometanu. Součástí tohoto procesu nejsou žádné emise skleníkových plynů.

4Celou rostlinou kukuřice se rozumí kukuřice, která byla sklizena jako píce a byla silážována pro účely konzervace.

 

Bioplyn na elektřinu - směs mrvy a kukuřice

Systém výroby bioplynu

Technologické řešení

Úspory emisí skleníkových plynů - standardizovaná hodnota

Mrva – kukuřice

80%-20%

Situace 1

Otevřený digestát

45%

Uzavřený digestát

114 %

Situace 2

Otevřený digestát

40%

Uzavřený digestát

103 %

Situace 3

Otevřený digestát

35%

Uzavřený digestát

106 %

Mrva - kukuřice

70%-30%

Situace 1

Otevřený digestát

37%

Uzavřený digestát

94%

Situace 2

Otevřený digestát

32%

Uzavřený digestát

85%

Situace 3

Otevřený digestát

27%

Uzavřený digestát

85%

Mrva - kukuřice

60%-40%

Situace 1

Otevřený digestát

32%

Uzavřený digestát

82%

Situace 2

Otevřený digestát

28%

Uzavřený digestát

73%

Situace 3

Otevřený digestát

22%

Uzavřený digestát

72%

 

Biometan pro přepravu *

Systém výroby biometanu

Technologické řešení

Úspory emisí skleníkových plynů - standardizovaná hodnota

Vlhká mrva

Otevřený digestát, bez spalování odpadních plynů

72%

Otevřený digestát, spalování odpadních plynů

94%

Uzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů

179 %

Uzavřený digestát, spalování odpadních plynů

202 %

Celá rostlina kukuřice

Otevřený digestát, bez spalování odpadních plynů

17%

Otevřený digestát, spalování odpadních plynů

39%

Uzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů

41%

Uzavřený digestát, spalování odpadních plynů

63%

Biologický odpad

Otevřený digestát, bez spalování odpadních plynů

20%

Otevřený digestát, spalování odpadních plynů

42%

Uzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů

58%

Uzavřený digestát, spalování odpadních plynů

80%

Vysvětlivky k tabulce „biometan pro přepravu“:

* Úspory emisí skleníkových plynů u biometanu se týkají pouze stlačeného biometanu ve vztahu k referenčnímu fosilnímu palivu pro dopravu ve výši 94 g CO2eq/MJ.

 

Biometan - směsi mrvy a kukuřice *

Systém výroby biometanu

Technologické řešení

Úspory emisí skleníkových plynů - standardizovaná hodnota

Mrva - kukuřice

80%-20%

Otevřený digestát, bez spalování odpadních plynů 1

35%

Otevřený digestát, spalování odpadních plynů 2

57%

Uzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů

86%

Uzavřený digestát, spalování odpadních plynů

108 %

Mrva - kukuřice

70%-30%

Otevřený digestát, bez spalování odpadních plynů

29%

Otevřený digestát, spalování odpadních plynů

51%

Uzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů

71%

Uzavřený digestát, spalování odpadních plynů

94%

Mrva - kukuřice

60%-40%

Otevřený digestát, bez spalování odpadních plynů

25%

Otevřený digestát, spalování odpadních plynů

48%

Uzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů

62%

Uzavřený digestát, spalování odpadních plynů

84%

Vysvětlivky k tabulce „Biometan - směsi mrvy a kukuřice“:

* Úspory emisí skleníkových plynů u biometanu se týkají pouze stlačeného biometanu ve vztahu k referenčnímu fosilnímu palivu pro dopravu v hodnotě 94 g CO2eq/MJ.

1Tato kategorie zahrnuje následující kategorie technologií úpravy bioplynu na biometan: střídavá tlaková adsorpce (PSA), tlaková vypírka vodou (PWS), membránové technologie, kryogenní metody a organická fyzikální vypírka (OPS). Zahrnuje emise ve výši 0,03 MJ CH4/MJ biometanu pro emise metanu v odpadních plynech.

2Tato kategorie zahrnuje následující kategorie technologií úpravy bioplynu na biometan: tlaková vypírka vodou (PWS), je-li voda recyklována, střídavá tlaková adsorpce (PSA), chemická vypírka, organická fyzikální vypírka (OPS), membránové technologie a kryogenní úprava. Pro tuto kategorii nejsou zvažovány žádné emise metanu (je-li metan v odpadních plynech přítomen, spálí se).

 

B. Postup při výpočtu emisí skleníkových plynů

 

1.

Výpočet emisí skleníkových plynů z výroby a používání paliv z biomasy se provede:

a)

pro emise skleníkových plynů z výroby a použití paliv z biomasy před přeměnou na elektřinu, vytápění a chlazení podle vzorce:

E = eec + e, + ep + etd + eu - esca - eccs - eccr, [g CO2eq/MJ]

kde:

E = celkové emise z výroby paliva před přeměnou energie; eec = emise z těžby nebo pěstování surovin;

el = anualizované emise ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy;

ep = emise ze zpracování;

etd = emise z přepravy a distribuce;

eu = emise z používání daného paliva;

esca = úspory emisí vyvolané nahromaděním uhlíku v půdě díky zdokonaleným zemědělským postupům;

eccs = úspory emisí v důsledku zachycování a geologického ukládání CO2; a

eccr= úspory emisí v důsledku zachycování a náhrady CO2.

Emise z výroby strojního a jiného vybavení se neberou v úvahu;

b)

v případě společné digesce různých substrátů v zařízení na výrobu bioplynu či biometanu se standardizované hodnoty emisí skleníkových plynů podle vzorce:

kde

E = emise skleníkových plynů na MJ bioplynu nebo biometanu vyrobeného ze společné digesce vymezené směsi substrátů;

En = emise v g CO2/MJ u způsobu výroby n uvedeného v části D této přílohy (*)

Sn= podíl suroviny n na energetickém obsahu se vypočte následujícím způsobem:

kde

Pn = energetická výtěžnost [MJ] na kilogram vlhkých surovin n (**);

Wn = váhový faktor substrátu n, který je definován takto:

 

kde

ln = roční vstup do reaktoru pro substrát n [t čerstvé hmoty]

AMn = průměrná roční vlhkost substrátu n [kg vody / kg čerstvé hmoty] SMn = standardní vlhkost substrátu n (***).

(*) U chlévské mrvy používané jako substrát se přidá bonus ve výši 45 g CO2eq/MJ mrvy (-54 kg CO2eq/t čerstvé hmoty) za zdokonalené zemědělské postupy a hospodaření s mrvou.

(**) Pro výpočet standardizovaných hodnot se použijí tyto hodnoty Pn:

P (kukuřice): 4,16 [MJbioplynu/kg vlhké kukuřice při 65 % vlhkosti]

P (mrva): 0,50 [MJbioplynu/kg vlhké mrvy při 90 % vlhkosti]

P (biologický odpad) 3,41 [MJ biopiynu/kg vlhkého biologického odpadu při 76 % vlhkosti]

(***) Použijí se tyto hodnoty standardní vlhkosti substrátu SMn:

SM (kukuřice): 0,65 [kg vody/kg čerstvé hmoty]

SM (mrva): 0,90 [kg vody/kg čerstvé hmoty]

SM (biologický odpad): 0,76 [kg vody/kg čerstvéhmoty]

c)

V případě společné digesce substrátů n v zařízení na výrobu bioplynu pro účely výroby elektřiny nebo biometanu se skutečné emise skleníkových plynů u bioplynu a biometanu podle vzorce:

 

 

kde

E = celkové emise z výroby bioplynu a biometanu před přeměnou energie;

Sn = podíl suroviny n v podílu vstupu do reaktoru;

eec,n = emise z těžby nebo pěstování suroviny n;

etd,suroviny,n = emise z přepravy suroviny n do reaktoru;

el,n = roční emise ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy u suroviny n; úspory emisí díky zdokonaleným zemědělským postupům u suroviny n (*);

ep = emise ze zpracování;

etd,produkt = emise z přepravy a distribuce bioplynu nebo biometanu;

eu = emise z použitého paliva, tedy skleníkové plyny emitované v průběhu spalování;

eccs = úspory emisí v důsledku zachycování a geologického ukládání CO2; a

eccr = úspory emisí v důsledku zachycování a náhrady CO2.

 

(*) – Pro esca bonus v hodnotě 45 g CO2eq/MJ mrvy za zdokonalené zemědělské postupy a hospodaření s mrvou, je-li chlévská mrva používána jako substrát pro výrobu bioplynu a biometanu.

 

d)

Pro emise skleníkových plynů z použití paliv z biomasy při výrobě elektřiny, tepla nebo chlazení, včetně přeměny energie na elektřinu, teplo nebo chlazení, podle vzorce:

1.

u zařízení na výrobu energie zajišťujících pouze dodávky tepla:

2.

zařízení na výrobu energie zajišťující pouze dodávky elektřiny:

kde

ECh,el= celkové emise skleníkových plynů z konečné energetické komodity;

E = celkové emise skleníkových plynů z paliva před závěrečnou konverzí;

ηel = elektrická účinnost, definovaná jako roční výroba elektřiny děleno ročním vstupem paliva na základě jeho energetického obsahu;

ηh = účinnost tepla, definovaná jako roční výroba užitečného tepla děleno ročním vstupem paliva na základě jeho energetického obsahu;

3.

v případě elektřiny nebo mechanické energie pocházející ze zařízení na výrobu energie, která zajišťují dodávky užitečného tepla společně s dodávkami elektřiny nebo mechanické energie:

4.

v případě užitečného tepla pocházejícího ze zařízení na výrobu energie, která zajišťují dodávky tepla společně s dodávkami elektřiny nebo mechanické energie:

 

kde

ECh,el= celkové emise skleníkových plynů z konečné energetické komodity;

E = celkové emise skleníkových plynů z paliva před závěrečnou konverzí;

ηel = elektrická účinnost, definovaná jako roční výroba elektřiny děleno ročním vstupem paliva na základě jeho energetického obsahu;

ηh = účinnost tepla, definovaná jako roční výroba užitečného tepla děleno ročním vstupem paliva na základě jeho energetického obsahu;

Cel = podíl exergie na elektřině nebo mechanické energii, stanovený na 100 % (Cel = 1);

Ch = účinnost Carnotova cyklu (podíl exergie na užitečném teple).

 

Účinnost Carnotova cyklu (Ch) pro užitečné teplo při rozdílných teplotách je definována jako:

kde

Th = teplota měřená jako absolutní teplota (v kelvinech) užitečného tepla v místě dodání;

To= teplota okolí, stanovená na 273,15 kelvinu (rovná se 0 °C).

 

Je-li přebytečné teplo vyváženo pro účely vytápění budov, při teplotě nižší než 150 °C (423,15 kelvinu), lze Ch alternativně definovat takto:

Ch= účinnost Carnotova cyklu pro teplo při teplotě 150 °C (423,15 kelvinu), která činí: 0,3546.

2.

Způsob uvedení emisí skleníkových plynů z paliv z biomasy

a)

emise skleníkových plynů z paliv biomasy (E) se uvádějí v gramech ekvivalentu CO2 na MJ paliva biomasy [g CO2eq/MJ],

b)

emise skleníkových plynů z tepla nebo elektřiny, které byly vyrobeny z paliv z biomasy (EC) se uvádějí v gramech ekvivalentu CO2 na MJ konečné energetické komodity (tepla nebo elektřiny) [g CO2eq/MJj.

Je-li vedle vytápění a chlazení kombinovaně vyráběna i elektřina, emise se rozdělí mezi teplo a elektřinu (podle bodu 1 písm. d)), bez ohledu na to, zda je teplo skutečně využíváno za účelem vytápění nebo chlazení. Teplo či odpadní teplo se používá k výrobě chlazení (chlazeného vzduchu nebo vody) pomocí absorpčních chladičů. Je proto vhodné počítat pouze emise související s vyrobeným teplem na MJ tepla nezávisle na tom, zda konečná spotřeba tepla je ve skutečnosti teplo či chlazení prostřednictvím absorpčních chladičů.

Pokud se emise skleníkových plynů z těžby nebo pěstování surovin (eec) uvádějí v g CO2eq/1 suchých surovin, provede se převod na gramy ekvivalentu CO2 na MJ paliva [g CO2eq/MJ] podle vzorce:

Kde

Vzorec pro výpočet emisí skleníkových plynů z těžby nebo pěstování surovin eec popisuje případy, kdy jsou suroviny přeměněny na paliva během jednoho kroku. U složitějších dodavatelských řetězců je nutné pro výpočet emisí ze skleníkových plynů z těžby nebo pěstování surovin eec provést úpravy pro meziprodukty.

3.

Způsob výpočtu úspory emisí skleníkových plynů z paliv z biomasy

a)

výpočet úspory emisí skleníkových plynů z paliv z biomasy používaných jako paliva používaná v odvětví dopravy se provede podle vzorce

ÚSPORY = (E F(t)- E b)/E F(t),

kde

Eb = celkové emise z paliv z biomasy používaných jako paliva používaná v odvětví dopravy a

EF(t) = celkové emise z referenčního fosilního paliva pro dopravu;

b)

výpočet úspory emisí skleníkových plynů při výrobě tepla, chlazení a výrobě elektřiny z paliv z biomasy se provede podle vzorce

ÚSPORY = (ECF(h&c,el) - ECB(h&c,el))/ECF (h&c,el)/

kde

ECB(h&c,el) = celkové emise z tepla nebo elektřiny;

ECF(h&Cjel) = celkové emise z referenčního fosilního paliva používaného pro užitečné teplo nebo elektřinu.

4.

Skleníkovými plyny zohledněnými pro účely bodu 1 jsou CO2, N2O a CH4. Při výpočtu ekvivalentu CO2se uvedené plyny hodnotí takto:

CO2: 1

N2O: 298

CH4: 25

5.

Emise pocházející z těžby, sklizně nebo pěstování surovin (eec) zahrnují emise pocházející ze samotného procesu těžby nebo pěstování; ze sběru, sušení a skladování surovin; z odpadu a úniků; a z výroby chemických látek nebo produktů použitých při těžbě nebo pěstování. Zachycování CO2 při pěstování surovin je vyloučeno. Jako alternativu skutečných hodnot emisí lze použít odhady úrovně emisí z pěstování zemědělské biomasy, které je možno získat z regionálních průměrných hodnot u emisí z pěstování zahrnutých do zpráv podle čl. 31 odst. 4 směrnice 2018/2001, o podpoře využití energie z obnovitelných zdrojů nebo z informací o rozložených standardizovaných hodnotách pro pěstování obsažených v této příloze. Jako alternativu skutečných hodnot emisí je při neexistenci příslušných informací v těchto zprávách povoleno vypočítat průměrné hodnoty založené na místních zemědělských postupech, které vycházejí například z údajů o skupinách zemědělských podniků.

Jako alternativu skutečných hodnot emisí lze použít odhady emisí z pěstování a sklizně lesní biomasy, které je možno odvodit použitím průměrných hodnot emisí z pěstování a sklizně vypočtených pro geografické plochy na úrovni členského státu.

6.

Pro účely výpočtu uvedeného v bodu 1 písm. a) se k úsporám emisí na základě lepšího řízení zemědělství (esca), jako například přechodu na minimální orbu či bezorebné setí, pěstování lepších plodin či jejich střídání, používání krycích plodin, včetně hospodaření se zbytky plodin, a používání organických pomocných půdních látek (například kompostu nebo digestátu z kvašení mrvy), přihlédne pouze tehdy, pokud byly předloženy spolehlivé a ověřitelné důkazy, že obsah uhlíku v půdě se zvyšuje, nebo se dá rozumně očekávat, že v období, kdy byly dotčené suroviny pěstovány, uvedený obsah vzrostl, přičemž se k emisím přihlédne v případě, kde tyto postupy vedou k vyššímu používání umělých hnojiv a herbicidů. Takovými důkazy mohou být měření uhlíku v půdě, například prvním měřením před pěstováním a následnými měřeními v pravidelných několikaletých intervalech. V takovém případě, ještě než je k dispozici druhé měření, by se odhadlo zvýšení uhlíku v půdě na základě reprezentativních experimentů nebo půdních modelů. Od dalšího druhého měření by měření představovala základ pro určení existence zvýšení uhlíku v půdě a jejího rozsahu.

7.

Roční hodnoty emisí pocházejících ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy (el) se vypočítají rozdělením celkových emisí rovnoměrně mezi dvacet let. Pro výpočet těchto emisí se použije tento vzorec:

el = (CSR - CSA) x 3,664 x 1/20 x 1/P - eB,

kde

el = roční emise skleníkových plynů ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy 1 (vyjádřené jako hmotnost ekvivalentu CO2 na jednotku energie paliva z biomasy). „Orná půda" (Orná půda, jak je vymezena IPCC podle rozhodnutí Komise 2010/335/EU ve vztahu ke směrnici 2018/2001/EU vycházející z pokynů IPCC z roku 2006 pro národní inventury skleníkových plynů a v souladu s nařízeními (EU) č. 525/2013 a (EU) 2018/841) a „trvalé kultury" (Trvalé kultury jsou definovány jako víceleté plodiny, jejichž kmen se zpravidla nesklízí ročně, například rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích a palma olejná) se považují za jeden způsob využívání půdy;

Kvocient získaný vydělením molekulové hmotnosti CO2 (44,010 g/mol) molekulovou hmotností uhlíku (12,011 g/mol) se rovná 3,664.

CSR= zásoba uhlíku na jednotku plochy spojená s referenčním využíváním půdy (vyjádřená jako hmotnost (v tunách) uhlíku na jednotku plochy, zahrnující jak půdu, tak vegetaci). Za referenční využívání půdy se považuje využívání půdy v lednu 2008 nebo 20 let před získáním suroviny, přičemž se použije pozdější datum;

CSA= zásoba uhlíku na jednotku plochy spojená s aktuálním využíváním půdy (vyjádřená jako hmotnost (v tunách) uhlíku na jednotku plochy, zahrnující jak půdu, tak vegetaci). V případech, kdy dochází k hromadění zásob uhlíku po dobu přesahující jeden rok, se hodnota činitele CSA stanoví jako odhad zásoby na jednotku plochy za období dvaceti let nebo v době zralosti plodiny, přičemž se použije situace, která nastane dříve;

P = produktivita plodiny (vyjádřená jako energie z paliva z biomasy na jednotku plochy za rok); a

eB = bonus ve výši 29 g CO2eq/MJ paliva z biomasy, pokud je biomasa získávána ze znehodnocené půdy, která prošla obnovou, za podmínek stanovených v bodě 8.

8.

Bonus ve výši 29 g CO2eq/MJ se přidělí, pokud je prokázáno, že daná půda:

a) nebyla v lednu roku 2008 zemědělsky ani jinak využívána a

b) je závažným způsobem znehodnocená, včetně takové půdy dříve využívané k zemědělským účelům.

Bonus ve výši 29 g CO2eq/MJ se použije pro období maximálně 20 let od doby, kdy došlo k přeměně půdy na zemědělsky využívanou půdu, za předpokladu, že je zajištěn pravidelný nárůst zásob uhlíku, jakož i značné snížení eroze u půd podle písmene b).

9.

„Půdami závažným způsobem znehodnocenými" se rozumějí půdy, jež byly po značnou dobu výrazně zasoleny nebo vykazují obzvláště nízký obsah organických látek a jež jsou závažným způsobem erodované.

10.

Základem pro výpočet zásob uhlíku v půdě je rozhodnutí Komise 2010/335/EU ze dne 10. června 2010 o pokynech pro výpočet zásob uhlíku v půdě pro účely přílohy V směrnice 2009/28/ES.

11.

Emise ze zpracování (ep) zahrnují emise zvláštního procesu zpracování; z odpadu a úniků; z výroby chemických látek nebo produktů používaných při zpracování, včetně emisí CO2 odpovídajících obsahu uhlíku ve fosilních vstupech bez ohledu na to, zda byl v příslušném postupu spálen, či nikoli.

Při zohlednění spotřeby elektřiny, která není generována přímo v zařízení vyrábějícím pevná nebo plynná paliva z biomasy, se předpokládá, že intenzita emisí skleníkových plynú z výroby a distribuce této elektřiny se rovná průměrné intenzitě emisí při výrobě a distribuci elektřiny v dané oblasti. Odchylně od tohoto pravidla mohou výrobci pro elektřinu vyrobenou samostatným zařízením generujícím elektřinu použít průměrnou hodnotu platnou pro dané zařízení, pokud není připojeno k rozvodné síti.

Emise ze zpracování v příslušných případech zahrnují emise ze sušení prozatímních produktů a materiálů.

12.

Emise z přepravy a distribuce (etd) zahrnují emise pocházející z přepravy surovin a polotovarů i ze skladování a distribuce konečného výrobku. Tento bod se nevztahuje na emise z přepravy a distribuce zohledňované podle bodu 5.

13.

Emise CO2 z použitého paliva (eu) se pokládají u paliv z biomasy za rovné nule. Emise skleníkových plynů jiných než CO2 (CH4 a N2O) z použitého paliva musí být zahrnuty do faktoru eu.

14.

Úspory emisí vyvolané zachycením a geologickým ukládáním CO2 (eccs), které nebyly již započítány do ep, se omezují na emise, ke kterým nedošlo v důsledku zachycení a ukládání emitovaného CO2v přímé souvislosti se získáváním, přepravou, zpracováním a distribucí paliva z biomasy, pokud ukládání probíhalo v souladu se směrnicí 2009/31/ES o geologickém ukládání oxidu uhličitého.

15.

Úspory emisí vyvolané zachycením a náhradou CO2 (eccr) přímo souvisejí s výrobou paliva z biomasy, jemuž jsou přiřazeny, a omezují se na emise, ke kterým nedošlo v důsledku zachycení CO2, jehož uhlík pochází z biomasy a používá se k nahrazení CO2 z fosilních paliv při výrobě komerčních výrobků a služeb.

16.

Pokud kogenerační jednotka - zajištující teplo nebo elektřinu v procesu výroby paliva z biomasy, pro které se počítají emise - vyrobí přebytečnou elektřinu nebo přebytečné užitečné teplo, rozdělí se emise skleníkových plynů mezi elektřinu a užitečné teplo podle teploty tepla (jež odráží užitnost (užitek) tepla). Užitečná část tepla se zjistí vynásobením jeho energetického obsahu účinností Carnotova cyklu (Ch) použitím tohoto vzorce:

kde

Th = teplota měřená jako absolutní teplota (v kelvinech) užitečného tepla v místě dodání;

To = teplota okolí, stanovená na 273,15 kelvinu (rovná se 0 °C).

Je-li přebytečné teplo vyváženo pro účely vytápění budov, při teplotě nižší než 150 °C (423,15 kelvinu), lze Ch alternativně definovat takto:

Ch = účinnost Carnotova cyklu pro teplo při teplotě 150 °C (423,15 kelvinu), která činí: 0,3546.

Pro účely tohoto výpočtu se použijí skutečné účinnosti, definované jako vyrobená roční mechanická energie, elektřina, resp. teplo děleno ročním vstupem energie.

17.

V případech, kdy v procesu výroby paliva z biomasy vzniká kombinace paliva, pro které se počítají emise, a jednoho nebo několika dalších produktů („druhotných produktů"), rozdělí se emise skleníkových plynů mezi palivo (nebo jeho odpovídající meziprodukty) a druhotné produkty v poměru k jejich energetickému obsahu (stanovenému u druhotných produktů s výjimkou elektřiny a tepla jako spodní výhřevnost). Intenzita skleníkových plynů přebytečného užitečného tepla nebo přebytečné elektřiny se shoduje s intenzitou skleníkových plynů tepla nebo elektřiny dodaných do procesu výroby paliva z biomasy a určí se na základě výpočtu intenzity skleníkových plynů všech vstupů a emisí, včetně surovin a emisí CH4a N2O, do a z kogenerační jednotky, kotle či jiného zařízení dodávajícího teplo nebo elektřinu do procesu výroby paliva z biomasy. V případě kombinované výroby elektřiny a tepla se výpočet provádí podle bodu 16.

18.

Pro účely výpočtů uvedených v bodě 17 se emise takto rozdělované počítají jako eec + el + esca + ty podíly ep, etd, eccs a eccr, které se vztahují na výrobní kroky až do výrobního kroku, ve kterém vzniká předmětný druhotný produkt, včetně tohoto kroku. Došlo-li k přiřazení emisí druhotným produktům v některém z předchozích výrobních kroků životního cyklu, použije se pro předmětné účely místo těchto celkových emisí jen podíl těchto emisí přiřazený v posledním z těchto výrobních kroků meziproduktu vyráběného paliva.

V případě bioplynu a biometanu musí být pro účely tohoto výpočtu zohledněny všechny druhotné produkty, které nespadají do oblasti působnosti bodu 7. K odpadům ani zbytkům se žádné emise nepřiřadí. U druhotných produktů, jejichž energetický obsah je záporný, se pokládá energetický obsah pro účely výpočtu za nulový.

Emise skleníkových plynů z odpadů a zbytků, včetně korun stromů a větví, slámy, plev, kukuřičných klasů a ořechových skořápek, a zbytků ze zpracování, včetně surového glycerinu (glycerin, který není rafinován) a bagasy, se považují v celém životním cyklu těchto odpadů a zbytků až do doby jejich získání za nulové bez ohledu nato, zda jsou uvedené odpady a zbytky před přeměnou na konečný produkt zpracovány na prozatímní produkty.

V případě paliv z biomasy vyráběných v jiných rafinériích, než které jsou kombinací zpracovatelských zařízení a kotlů nebo kogeneračních jednotek zajišťujících dodávky tepla nebo elektřiny do zpracovatelského zařízení, je analyzovanou jednotkou pro účely výpočtu podle bodu 17 rafinérie.

19.

V případě paliv z biomasy používaných k výrobě elektřiny se pro účely výpočtu podle bodu 3 jako hodnota ECF(el) referenčního fosilního paliva použije 183 g CO2eq/MJ elektřiny, nebo 212 g CO2eq/MJ elektřiny pro nejvzdálenější regiony.

V případě paliv z biomasy používaných k výrobě užitečného tepla, jakož i k vytápění nebo chlazení se pro účely výpočtu podle bodu 3 jako hodnota ECF(h) referenčního fosilního paliva použije 80 g CO2eq/MJ tepla.

V případě paliv z biomasy používaných k výrobě užitečného tepla, u níž lze prokázat přímou fyzickou náhradu uhlí, se pro účely výpočtu podle bodu 3 jako hodnota ECF(h) referenčního fosilního paliva použije 124 g CO2eq/MJ tepla.

V případě paliv z biomasy používaných jako paliva používaná v odvětví dopravy se pro účely výpočtu podle bodu 3 jako hodnota ECF(t) referenčního fosilního paliva použije 94 g CO2eq/MJ.

 

C. ROZLOŽENÉ STANDARDIZOVANÉ HODNOTY PRO PALIVA Z BIOMASY

Dřevěné brikety nebo pelety

Systém výroby paliva z biomasy

Přepravní vzdálenost

Emise skleníkových plynů - standardizovaná hodnota

(gCO2eq/MJ)

Pěstování

Zpracování

Přeprava

Jiné emise než emise CO2 z použitého paliva

Dřevní štěpka ze zbytků z lesnictví

1 až 500 km

0,0

1,9

3,6

0,5

500 až 2 500 km

0,0

1,9

6,2

0,5

2 500 až 10 000 km

0,0

1,9

12,6

0,5

Nad 10 000 km

0,0

1,9

24,6

0,5

Dřevní štěpka z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (eukalyptus)

2 500 až 10 000 km

4,4

0,0

13,2

0,5

Dřevní štěpka z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol - s hnojením)

1 až 500 km

3,9

0,0

4,2

0,5

500 až 2 500 km

3,9

0,0

6,8

0,5

2 500 až 10 000 km

3,9

0,0

13,2

0,5

Nad 10 000 km

3,9

0,0

25,2

0,5

Dřevní štěpka z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol - bez hnojení)

1 až 500 km

2,2

0,0

4,2

0,5

500 až 2 500 km

2,2

0,0

6,8

0,5

2 500 až 10 000 km

2,2

0,0

13,2

0,5

Nad 10 000 km

2,2

0,0

25,2

0,5

Dřevní štěpka z kmenoviny

1 až 500 km

1,1

0,4

3,6

0,5

500 až 2 500 km

1,1

0,4

6,2

0,5

2 500 až 10 000 km

1,1

0,4

12,6

0,5

Nad 10 000 km

1,1

0,4

24,6

0,5

Dřevní štěpka ze zbytků z dřevozpracujícího průmyslu

1 až 500 km

0,0

0,4

3,6

0,5

500 až 2 500 km

0,0

0,4

6,2

0,5

2 500 až 10 000 km

0,0

0,4

12,6

0,5

Nad 10 000 km

0,0

0,4

24,6

0,5

 

Dřevěné brikety nebo pelety

Systém výroby paliva z biomasy

Přepravní vzdálenost

Emise skleníkových plynů - standardizovaná hodnota

(gCO2eq/MJ)

Pěstování

Zpracování

Přeprava a distribuce

Jiné emise než emise CO2 z použitého paliva

Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z lesnictví (situace 1)

1 až 500 km

0,0

30,9

3,5

0,3

500 až 2 500 km

0,0

30,9

3,3

0,3

2 500 až 10 000 km

0,0

30,9

5,2

0,3

Nad 10 000 km

0,0

30,9

9,5

0,3

Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z lesnictví (situace 2a)

1 až 500 km

0,0

15,0

3,6

0,3

500 až 2 500 km

0,0

15,0

3,5

0,3

2 500 až 10 000 km

0,0

15,0

5,3

0,3

Nad 10 000 km

0,0

15,0

9,8

0,3

Dřevěné brikety

1 až 500 km

0,0

2,8

3,6

0,3

nebo pelety ze zbytků z lesnictví (situace 3a)

500 až 2 500 km

0,0

2,8

3,5

0,3

2 500 až 10 000 km

0,0

2,8

5,3

0,3

Nad 10 000 km

0,0

2,8

9,8

0,3

Dřevěné brikety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (eukalyptus - situace 1)

2 500 až 10 000 km

3,9

29,4

5,2

0,3

Dřevěné brikety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (eukalyptus - situace 2)

2 500 až 10 000 km

5,0

12,7

5,3

0,3

Dřevěné brikety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (eukalyptus - situace 3a)

2 500 až 10 000 km

5,3

0,4

5,3

0,3

Dřevěné brikety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol -s hnojením - situace 1)

1 až 500 km

3,4

29,4

3,5

0,3

500 až 10 000 km

3,4

29,4

5,2

0,3

Nad 10 000 km

3,4

29,4

9,5

0,3

Dřevěné brikety z rychle rostoucích dřevin

1 až 500 km

4,4

12,7

3,6

0,3

500 až 10 000 km

4,4

12,7

5,3

0,3

pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol -s hnojením - situace 2a)

Nad 10 000 km

4,4

12,7

9,8

0,3

Dřevěné brikety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol -s hnojením - situace 3a)

1 až 500 km

4,6

0,4

3,6

0,3

500 až 10 000 km

4,6

0,4

5,3

0,3

Nad 10 000 km

4,6

0,4

9,8

0,3

Dřevěné brikety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol - bez hnojení-situace D

1 až 500 km

2,0

29,4

3,5

0,3

500 až 2 500 km

2,0

29,4

5,2

0,3

2 500 až 10 000 km

2,0

29,4

9,5

0,3

Dřevěné brikety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol - bez hnojení-situace 2a)

1 až 500 km

2,5

12,7

3,6

0,3

500 až 10 000 km

2,5

12,7

5,3

0,3

Nad 10 000 km

2,5

12,7

9,8

0,3

Dřevěné brikety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol - bez hnojení-situace 3a)

1 až 500 km

2,6

0,4

3,6

0,3

500 až 10 000 km

2,6

0,4

5,3

0,3

Nad 10 000 km

2,6

0,4

9,8

0,3

Dřevěné brikety

1 až 500 km

1,1

29,8

3,5

0,3

nebo pelety z kmenoviny (situace 1)

500 až 2 500 km

1,1

29,8

3,3

0,3

2 500 až 10 000 km

1,1

29,8

5,2

0,3

Nad 10 000 km

1,1

29,8

9,5

0,3

Dřevěné brikety nebo pelety z kmenoviny (situace 2a)

1 až 500 km

1,4

13,2

3,6

0,3

500 až 2 500 km

1,4

13,2

3,5

0,3

2 500 až 10 000 km

1,4

13,2

5,3

0,3

Nad 10 000 km

1,4

13,2

9,8

0,3

Dřevěné brikety nebo pelety z kmenoviny (situace 3a)

1 až 500 km

1,4

0,9

3,6

0,3

500 až 2 500 km

1,4

0,9

3,5

0,3

2 500 až 10 000 km

1,4

0,9

5,3

0,3

Nad 10 000 km

1,4

0,9

9,8

0,3

Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z dřevozpracujícího průmyslu (situace 1)

1 až 500 km

0,0

17,2

3,3

0,3

500 až 2 500 km

0,0

17,2

3,2

0,3

2 500 až 10 000 km

0,0

17,2

5,0

0,3

Nad 10 000 km

0,0

17,2

9,2

0,3

Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z dřevozpracujícího průmyslu (situace 2a)

1 až 500 km

0,0

7,2

3,4

0,3

500 až 2 500 km

0,0

7,2

3,3

0,3

2 500 až 10 000 km

0,0

7,2

5,1

0,3

Nad 10 000 km

0,0

7,2

9,3

0,3

Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z dřevozpracujícího

1 až 500 km

0,0

0,3

3,4

0,3

500 až 2 500 km

0,0

0,3

3,3

0,3

průmyslu (situace 3a)

2 500 až 10 000 km

0,0

0,3

5,1

0,3

Nad 10 000 km

0,0

0,3

9,3

0,3

 

Zemědělské postupy

Výroba paliva z biomasy Systém

Přepravní vzdálenost

Emise skleníkových plynů - standardizovaná hodnota (g CO2eq/MJ)

Pěstování

Zpracování

Přeprava a distribuce

Jiné emise než emise CO2 z použitého paliva

Zemědělské zbytky o hustotě < 0,2 t/m3

1 až 500 km

0,0

1,1

3,1

0,3

500 až 2 500 km

0,0

1,1

7,8

0,3

2 500 až 10 000 km

0,0

1,1

17,0

0,3

Nad 10 000 km

0,0

1,1

34,0

0,3

Zemědělské zbytky o hustotě > 0,2 t/m3

1 až 500 km

0,0

1,1

3,1

0,3

500 až 2 500 km

0,0

1,1

4,4

0,3

2 500 až 10 000 km

0,0

1,1

8,5

0,3

Nad 10 000 km

0,0

1,1

16,3

0,3

Slámové pelety

1 až 500 km

0,0

6,0

3,6

0,3

500 až 10 000 km

0,0

6,0

5,5

0,3

Nad 10 000 km

0,0

6,0

10,0

0,3

Brikety z bagasy

500 až 10 000 km

0,0

0,4

5,2

0,5

Nad 10 000 km

0,0

0,4

9,5

0,5

Palmojádrový extrahovaný šrot (moučka)

Nad 10 000 km

21,6

25,4

13,5

0,3

Palmojádrový extrahovaný šrot (moučka) (nulové emise CH4 z lisovny oleje)

Nad 10 000 km

21,6

4,2

13,5

0,3

 

Rozložené standardizované hodnoty pro bioplyn pro výrobu elektřiny

Systém výroby paliva z biomasy

Technologie

STANDARDIZOVANÁ HODNOTA [g CO2eq/MJ]

Pěstování

Zpracování

Jiné emise než emise CO2 z použité ho paliva

Přeprava3

Kredity na mrvu4

Vlhká mrva 1

Situace 1

Otevřený digestát

0,0

97,4

12,5

0,8

- 107,3

Uzavřený digestát

0,0

0,0

12,5

0,8

-97,6

Situace 2

Otevřený digestát

0,0

103,7

12,5

0,8

-107,3

Uzavřený digestát

0,0

5,9

12,5

0,8

-97,6

Situace 3

Otevřený digestát

0,0

116,4

12,5

0,9

-120,7

Uzavřený digestát

0,0

6,4

12,5

0,8

-108,5

Celá rostlina

Situace 1

Otevřený digestát

15,6

18,9

12,5

0,0

—

kukuřice 2

 

Uzavřený digestát

15,2

0,0

12,5

0,0

—

Situace 2

Otevřený digestát

15,6

26,3

12,5

0,0

—

Uzavřený digestát

15,2

7,2

12,5

0,0

—

Situace 3

Otevřený digestát

17,5

29,3

12,5

0,0

—

Uzavřený digestát

17,1

7,9

12,5

0,0

—

Biologický odpad

Situace 1

Otevřený digestát

0,0

30,6

12,5

0,5

—

Uzavřený digestát

0,0

0,0

12,5

0,5

—

Situace 2

Otevřený digestát

0,0

39,0

12,5

0,5

—

Uzavřený digestát

0,0

8,3

12,5

0,5

—

Situace 3

Otevřený digestát

0,0

43,7

12,5

0,5

—

Uzavřený digestát

0,0

9,1

12,5

0,5

—

Vysvětlivky

1Hodnoty pro výrobu bioplynu z mrvy zahrnují negativní emise u úspor emisí při hospodaření s mrvou. Uvažovaná hodnota esca se rovná -45 g CO2eq/MJ mrvy používané při anaerobní digesci.

2Celou rostlinou kukuřice se rozumí kukuřice, která byla sklizena jako píce a byla silážována pro účely konzervace.

3Přeprava zemědělských surovin do transformačního zařízení je podle metodiky uvedené ve zprávě Komise ze dne 25. února 2010 o požadavcích na udržitelnost pro využívání zdrojů pevné a plynné biomasypři výrobě elektřiny, tepla a chlazení zahrnuta v hodnotě „pěstování“. Hodnota pro přepravu kukuřičné siláže představuje 0,4 g CO2eq/MJ bioplynu.

4Kreditem na mrvu se rozumí výše úspory emisí za zdokonalené zemědělské postupy a hospodaření s mrvou v případě, že je chlévská mrva používána jako substrát pro výrobu bioplynu a biometanu.

 

Rozložené standardizované hodnoty pro biometan

Systém výroby biometanu

Technologické řešení

STANDARDIZOVANÁ HODNOTA [g CO2eq/MJ]

Pěstování

Zpracování

Úprava

Přeprava

Komprese na

Čerpací stanici

Kredity na mrvu1

Vlhká mrva

Otevřený digestát

Bez spalování odpadních plynů

0,0

117,9

27,3

1,0

4,6

-124,4

Spalování odpadních plynů

0,0

117,9

6,3

1,0

4,6

-124,4

Uzavřený digestát

Bez spalování odpadních plynů

0,0

4,4

27,3

0,9

4,6

-111,9

Spalování odpadních plynů

0,0

4,4

6,3

0,9

4,6

-111,9

Celá rostlina kukuřice

Otevřený digestát

Bez spalování odpadních plynů

18,1

28,1

27,3

0,0

4,6

—

Spalování odpadních plynů

18,1

28,1

6,3

0,0

4,6

-

Uzavřený digestát

Bez spalování odpadních plynů

17,6

6,0

27,3

0,0

4,6

—

Spalování odpadních plynů

17,6

6,0

6,3

0,0

4,6

-

Biologický odpad

Otevřený digestát

Bez spalování odpadních plynů

0,0

42,8

27,3

0,6

4,6

—

 

 

Spalování odpadních plynů

0,0

42,8

6,3

0,6

4,6

-

Uzavřený digestát

Bez spalování odpadních plynů

0,0

7,2

27,3

0,5

4,6

 

Spalování odpadních plynů

0,0

7,2

6,3

0,5

4,6

-

Vysvětlivky

1 Kreditem na mrvu se rozumí výše úspory emisí za zdokonalené zemědělské postupy a hospodaření s mrvou v případě, že je chlévská mrva používána jako substrát pro výrobu bioplynu a biometanu.

 

D. CELKOVÉ STANDARDIZOVANÉ HODNOTY EMISÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ U ZPŮSOBŮ VÝROBY PALIVA Z BIOMASY

Systém výroby paliva z biomasy *

Přepravní vzdálenost

Emise skleníkových plynů - standardizovaná hodnota

(g CO2eq/MJ)

Dřevní štěpka ze zbytků z lesnictví

1 až 500 km

6

500 až 2 500 km

9

2 500 až 10 000 km

15

Nad 10 000 km

27

Dřevní štěpka z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (eukalyptus)

2 500 až 10 000 km

18

Dřevní štěpka z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol - s hnojením)

1 až 500 km

9

500 až 2 500 km

11

2 500 až 10 000 km

18

Nad 10 000 km

30

Dřevní štěpka z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol - bez hnojení)

1 až 500 km

7

500 až 2 500 km

10

2 500 až 10 000 km

16

Nad 10 000 km

28

Dřevní štěpka z kmenoviny

1 až 500 km

6

500 až 2 500 km

8

2 500 až 10 000 km

15

Nad 10 000 km

27

Dřevní štěpka z průmyslových zbytků

1 až 500 km

5

500 až 2 500 km

7

2 500 až 10 000 km

13

Nad 10 000 km

25

Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z lesnictví (situace 1)

1 až 500 km

35

500 až 2 500 km

35

2 500 až 10 000 km

36

Nad 10 000 km

41

Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z lesnictví (situace 2a)

1 až 500 km

19

500 až 2 500 km

19

2 500 až 10 000 km

21

Nad 10 000 km

25

Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z lesnictví (situace 3a)

1 až 500 km

7

500 až 2 500 km

7

2 500 až 10 000 km

8

Nad 10 000 km

13

Dřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (eukalyptus - situace 1)

2 500 až 10 000 km

39

Dřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (eukalyptus - situace 2a)

2 500 až 10 000 km

23

Dřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (eukalyptus - situace 3a)

2 500 až 10 000 km

11

Dřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol - s hnojením - situace 1)

1 až 500 km

37

500 až 10 000 km

38

Nad 10 000 km

43

Dřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol - s hnojením - situace 2a)

1 až 500 km

21

500 až 10 000 km

23

Nad 10 000 km

27

Dřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol - s hnojením - situace 3a)

1 až 500 km

9

500 až 10 000 km

11

Nad 10 000 km

15

Dřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol - bez hnojení - situace 1)

1 až 500 km

35

500 až 10 000 km

37

Nad 10 000 km

41

Dřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol - bez hnojení - situace 2a)

1 až 500 km

19

500 až 10 000 km

21

Nad 10 000 km

25

Dřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol - bez hnojení - situace 3a)

1 až 500 km

7

500 až 10 000 km

9

Nad 10 000 km

13

Dřevěné brikety nebo pelety z kmenoviny (situace D)

1 až 500 km

35

500 až 2 500 km

34

2 500 až 10 000 km

36

Nad 10 000 km

41

Dřevěné brikety nebo pelety z kmenoviny (situace 2a)

1 až 500 km

18

500 až 2 500 km

18

 

 

2 500 až 10 000 km

20

 

Nad 10 000 km

25

Dřevěné brikety nebo pelety z kmenoviny (situace 3a)

1 až 500 km

6

500 až 2 500 km

6

 

 

2 500 až 10 000 km

8

 

Nad 10 000 km

12

Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z dřevozpracujícího průmyslu (situace 1)

1 až 500 km

21

500 až 2 500 km

21

 

 

2 500 až 10 000 km

23

 

Nad 10 000 km

27

Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z dřevozpracujícího průmyslu (situace 2a)

1 až 500 km

11

500 až 2 500 km

11

 

 

2 500 až 10 000 km

13

 

Nad 10 000 km

17

Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z dřevozpracujícího průmyslu (situace 3a)

1 až 500 km

4

500 až 2 500 km

4

 

 

2 500 až 10 000 km

6

 

Nad 10 000 km

10

Vysvětlivky:

*) Situace 1 označuje procesy, v nichž se pro dodávky procesního tepla do výrobny pelet využívá kotel na zemní plyn. Procesní elektřina je nakoupena z rozvodné sítě.

Situace 2a označuje procesy, v nichž se pro dodávky procesního tepla do výrobny pelet využívá kotel na dřevní štěpku. Procesní elektřina je nakoupena z rozvodné sítě.

Situace 3a označuje procesy, při nichž se pro dodávky tepla a elektřiny do výrobny pelet používá kogenerační jednotka na dřevní štěpku.

 

Systém výroby paliva z biomasy

Přepravní vzdálenost

Emise skleníkových plynů - standardizovaná hodnota

(g CO2eq/MJ)

Zemědělské zbytky o hustotě < 0,2 t/m3 1

1 až 500 km

4

500 až 2 500 km

9

2 500 až 10 000 km

18

Nad 10 000 km

35

Zemědělské zbytky o hustotě > 0,2 t/m3 2

1 až 500 km

4

500 až 2 500 km

6

2 500 až 10 000 km

10

Nad 10 000 km

18

Slámové pelety

1 až 500 km

10

500 až 10 000 km

12

Nad 10 000 km

16

Brikety z bagasy

500 až 10 000 km

6

Nad 10 000 km

10

Palmojádrový extrahovaný šrot (moučka)

Nad 10 000 km

61

Palmojádrový extrahovaný šrot (moučka) (nulové emise CH4 z lisovny oleje)

Nad 10 000 km

40

 

Standardizované hodnoty - bioplyn na elektřinu

Systém výroby bioplynu

Technologické řešení

Standardizovaná hodnota

Emise skleníkových plynů

(gCO2eq/MJ)

Bioplyn na elektřinu z vlhké mrvy

Situace 1

Otevřený digestát3

3

Uzavřený digestát4

-84

Situace 2

Otevřený digestát

10

Uzavřený digestát

-78

Situace 3

Otevřený digestát

9

Uzavřený digestát

-89

Bioplyn na elektřinu z celé rostliny kukuřice

Situace 1

Otevřený digestát

47

Uzavřený digestát

28

Situace 2

Otevřený digestát

54

Uzavřený digestát

35

Situace 3

Otevřený digestát

59

Uzavřený digestát

38

Bioplyn na elektřinu z biologického odpadu

Situace 1

Otevřený digestát

44

Uzavřený digestát

13

Situace 2

Otevřený digestát

52

Uzavřený digestát

21

 

Situace 3

Otevřený digestát

57

 

Uzavřený digestát

22

Vysvětlivky:

1Tato skupina materiálů zahrnuje zemědělské zbytky s nízkou objemovou hmotností a obsahuje materiály jako jsou balíky slámy, ovesné slupky, rýžové plevy a balíky bagasy z cukrové třtiny (neúplný seznam).

2Tato skupina zemědělských zbytků s vyšší objemovou hmotností zahrnuje materiály, jako jsou například kukuřičné klasy, ořechové skořápky, slupky sójových bobů, skořápky palmových jader (neúplný seznam).

3Otevřené skladování digestátu stojí za vznikem dodatečných emisí metanu, které se mění v závislosti na povětrnostních podmínkách, substrátu a účinnosti digesce. Při těchto výpočtech se použijí množství, která se rovnají 0,05 MJ ch4/MJ bioplynu u mrvy, 0,035 MJ ch4/MJ bioplynu u kukuřice a 0,01 MJ ch4/MJ bioplynu u biologického odpadu.

4Uzavřené skladování znamená, že digestát vzniklý procesem digesce je skladován v plynotěsné nádrži a dodatečný bioplyn vznikající při skladování je považován za získaný pro výrobu dodatečné elektřiny nebo biometanu.

 

Standardizované hodnoty pro biometan

Systém výroby biometanu

Technologické řešení

Emise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota

(gCO2eq/MJ)

Biometan z vlhké mrvy

Otevřený digestát, bez spalování odpadních plynů 1

22

Otevřený digestát, spalování odpadních plynů 2

1

Uzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů

-79

Uzavřený digestát, spalování odpadních plynů

-100

Biometan z celé rostliny kukuřice

Otevřený digestát, bez spalování odpadních plynů

73

Otevřený digestát, spalování odpadních plynů

52

Uzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů

51

Uzavřený digestát, spalování odpadních plynů

30

Biometan z biologického odpadu

Otevřený digestát, bez spalování odpadních plynů

71

Otevřený digestát, spalování odpadních plynů

50

Uzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů

35

Uzavřený digestát, spalování odpadních plynů

14

Vysvětlivky

1Tato kategorie zahrnuje následující kategorie technologií úpravy bioplynu na biometan: střídavá tlaková adsorpce (PSA), tlaková vypírka vodou (PWS), membránové technologie, kryogenní metody a organická fyzikální vypírka (OPS). Zahrnuje emise ve výši 0,03 g MJ CH4/MJ biometanu pro emise metanu v odpadních plynech.

2Tato kategorie zahrnuje následující kategorie technologií úpravy bioplynu na biometan: tlaková vypírka vodou (PWS), je-li voda recyklována, střídavá tlaková adsorpce (PSA), chemická vypírka, organická fyzikální vypírka (OPS), membránové technologie a kryogenní úprava. Pro tuto kategorii nejsou zvažovány žádné emise metanu (je-li metan v odpadních plynech přítomen, spálí se).

 

Standardizované hodnoty - bioplyn na elektřinu - směsi mrvy a kukuřice: emise skleníkových plynů s podíly na základě čerstvé hmotnosti

Systém výroby bioplynu*)

Technologické řešení

Emise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota

(gCO2eq/MJ)

Mrva - kukuřice

80%-20%

Situace 1

Otevřený digestát

33

Uzavřený digestát

-9

Situace 2

Otevřený digestát

40

Uzavřený digestát

-2

Situace 3

Otevřený digestát

43

Uzavřený digestát

-4

Mrva - kukuřice

70%-30%

Situace 1

Otevřený digestát

37

Uzavřený digestát

3

Situace 2

Otevřený digestát

45

Uzavřený digestát

10

Situace 3

Otevřený digestát

48

Uzavřený digestát

10

Mrva - kukuřice

60%-40%

Situace 1

Otevřený digestát

40

Uzavřený digestát

11

Situace 2

Otevřený digestát

47

Uzavřený digestát

18

 

Situace 3

Otevřený digestát

52

 

Uzavřený digestát

18

Vysvětlivky:

*) - Situace 1 označuje způsoby výroby, při nichž elektřinu a teplo potřebné v daném procesu dodává přímo motor kogenerační jednotky.

Situace 2 označuje způsoby výroby, při nichž je elektřina potřebná v daném procesu odebírána ze sítě a procesní teplo dodává přímo motor kogenerační jednotky. V některých členských státech nemohou hospodářské subjekty požadovat dotace na hrubou výrobu, a pravděpodobnější konfigurací tak je situace 1.

Situace 3 označuje způsoby výroby, při nichž je elektřina potřebná v daném procesu odebírána z rozvodné sítě a procesní teplo dodává kotel na bioplyn. Tato situace se týká některých zařízení, u nichž není motor kogenerační jednotky na místě a prodává se bioplyn (ovšem bez úpravy na biometan).

 

Standardizované hodnoty - biometan - směsi mrvy a kukuřice: emise skleníkových plynů s podíly na základě čerstvé hmotnosti

Systém výroby biometanu

Technologické řešení

Emise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota1

(gCO2eq/MJ)

Mrva - kukuřice

80%-20%

Otevřený digestát, bez spalování odpadních plynů

57

Otevřený digestát, spalování odpadních plynů

36

Uzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů

9

Uzavřený digestát, spalování odpadních plynů

-12

Mrva - kukuřice

70% - 30%

Otevřený digestát, bez spalování odpadních plynů

62

Otevřený digestát, spalování odpadních plynů

41

Uzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů

22

Uzavřený digestát, spalování odpadních plynů

1

Mrva - kukuřice

60%-40%

Otevřený digestát, bez spalování odpadních plynů

66

Otevřený digestát, spalování odpadních plynů

45

Uzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů

31

Uzavřený digestát, spalování odpadních plynů

10

Vysvětlivka:

1 V případě biometanu používaného jako stlačený biometan coby palivo využívané v odvětví dopravy je třeba přičíst ke standardizovaným hodnotám hodnotu 4,6 g CO2eq/MJ biometanu.



Poznámky pod čarou:

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů.

Poznámky pod čarou:
1

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů.