Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

178/2022 Sb. znění účinné od 1. 10. 2023

Zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, tj. 1. července 2022, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 5 a 6, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2023, a ustanovení čl. I bodu 15, které nabývá účinnosti dnem 1. října 2023.

změněnos účinností odpoznámka

zákonem č. 178/2022 Sb.

1.10.2023

zákonem č. 178/2022 Sb.

1.7.2023

178

 

ZÁKON

ze dne 15. června 2022,

kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů

 

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o pozemních komunikacích (čl. 1-2)

Čl. I

Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 489/2001 Sb., zákona č. 256/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 358/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 97/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 288/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 196/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 370/2016 Sb., zákona č. 151/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 169/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 227/2019 Sb., zákona č. 162/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 365/2021 Sb., zákona č. 374/2021 Sb. a zákona č. 418/2021 Sb., se mění takto:

1.

V poznámce pod čarou č. 1 se věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/52/ES ze dne 29. dubna 2004 o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného ve Společenství.“ zrušuje.

 

2.

Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatné řádky doplňují věty

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/520 ze dne 19. března 2019 o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného a usnadnění přeshraniční výměny informací týkajících se nezaplacení silničních poplatků v Unii.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1936 ze dne 23. října 2019, kterou se mění směrnice 2008/96/ES o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury.“.

 

3.

V nadpisu části páté se slova „TRANSEVROPSKÉ SILNIČNÍ SÍTĚ“ zrušují.

 

4.

§ 18g včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 22 zní:

§ 18g

Posouzení stavby a její dokumentace

 

(1)

Pozemní komunikací podléhající posuzování bezpečnosti je, s výjimkou tunelu nad 500 m, který je součástí pozemní komunikace zařazené do transevropské silniční sítě22),

a)

pozemní komunikace, která je zařazena do transevropské silniční sítě22),

b)

dálnice,

c)

silnice I. třídy, nebo

d)

úsek silnice II. nebo III. třídy, na jehož výstavbu, rekonstrukci nebo opravu byly nebo mají být využity prostředky Evropské unie, s výjimkou úseku nacházejícího se v zastavěném území.

(2)

Stavebník stavby pozemní komunikace podléhající posuzování bezpečnosti je povinen zajistit posouzení záměru z hlediska zajištění bezpečnosti silničního provozu při užívání stavby, které se provádí v rámci

a)

prvotního hodnocení záměru a

b)

auditu bezpečnosti pozemních komunikací.

(3)

Součástí prvotního hodnocení záměru je

a)

rozbor stávajícího stavu sítě pozemních komunikací v území, ve kterém má být záměr uskutečněn, bezpečnosti silničního provozu na ní, jejich nedostatků a dalšího vývoje úrovně bezpečnosti silničního provozu v případě neuskutečnění záměru,

b)

stanovení cílů zvýšení úrovně bezpečnosti silničního provozu na síti pozemních komunikací v území, ve kterém má být záměr uskutečněn,

c)

vymezení způsobů dosažení stanovených cílů zvýšení úrovně bezpečnosti silničního provozu a posouzení jejich předpokládaných dopadů na bezpečnost silničního provozu a

d)

srovnání nákladů a přínosů jednotlivých způsobů dosažení stanovených cílů zvýšení úrovně bezpečnosti silničního provozu․

(4)

Výsledkem prvotního hodnocení záměru je zpráva obsahující údaje podle odstavce 3, kterou stavebník stavby pozemní komunikace podléhající posuzování bezpečnosti zohlední při zpracování návrhu dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo návrhu dokumentace pro vydání společného povolení, kterým se stavba umísťuje a povoluje, a k této dokumentaci přiloží.

(5)

Auditu bezpečnosti pozemních komunikací podléhá

a)

návrh dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo návrh dokumentace pro vydání společného povolení, kterým se stavba umísťuje a povoluje,

b)

návrh dokumentace pro

1.

vydání stavebního povolení, nebo

2.

provádění stavby, je-li stavba umístěna a povolena ve společném povolení,

c)

provedená stavba před zahájením zkušebního provozu a

d)

dokončená stavba pro kolaudaci.

(6)

Výsledkem auditu bezpečnosti pozemních komunikací je zpráva, která obsahuje zejména souhrnný popis předpokládaných dopadů stavebních, technických a provozních vlastností pozemní komunikace na bezpečnost silničního provozu při jejím užívání a návrhy na odstranění nebo snížení předpokládaných rizik, která plynou z vlastností pozemní komunikace pro účastníky silničního provozu. Stavebník stavby pozemní komunikace podléhající posuzování bezpečnosti doplní zprávu vyhodnocením, zda a jakým způsobem vyhověl návrhům obsaženým ve zprávě, a u návrhů, kterým nevyhověl, uvede důvody jejich nepřijetí.

(7)

Stavebník stavby pozemní komunikace podléhající posuzování bezpečnosti předloží stavebnímu úřadu zprávu a vyhodnocení podle odstavce 6 vztahující se

a)

k návrhu dokumentace podle odstavce 5 písm. a) k žádosti o vydání územního rozhodnutí nebo společného povolení, kterým se stavba umísťuje a povoluje,

b)

k návrhu dokumentace podle

1.

odstavce 5 písm. b) bodu 1 k žádosti o vydání stavebního povolení, nebo

2.

odstavce 5 písm. b) bodu 2 k žádosti o kolaudaci,

c)

ke stavbě podle odstavce 5 písm. c) k žádosti o kolaudaci a

d)

ke stavbě podle odstavce 5 písm. d) k žádosti o kolaudaci.

(8)

Ve stavebním povolení nebo společném povolení, kterým se stavba umísťuje a povoluje, pro stavbu pozemní komunikace podléhající posuzování bezpečnosti speciální stavební úřad uloží provedení zkušebního provozu podle zvláštního právního předpisu5). Ve společném povolení, kterým se umísťuje a povoluje stavba pozemní komunikace podléhající posuzování bezpečnosti, stavební úřad uloží rovněž zpracování dokumentace pro provádění stavby.

(9)

Při zpracování auditu bezpečnosti pozemních komunikací se zohlední zejména vliv okolí pozemní komunikace, vliv součástí a příslušenství pozemní komunikace a jejího připojení na ostatní pozemní komunikace a vliv charakteru provozu na pozemní komunikaci na bezpečnost provozu na této pozemní komunikaci.

(10)

Kritéria pro posouzení předpokládaných dopadů na bezpečnost silničního provozu podle odstavce 3 písm. c) a předmět auditu bezpečnosti pozemních komunikací stanoví prováděcí právní předpis.

__________

22)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU, v platném znění.“.

 

5.

V § 18g odstavce 4 a 5 znějí:

(4)

Výsledkem prvotního hodnocení záměru je zpráva obsahující údaje podle odstavce 3, kterou stavebník stavby pozemní komunikace podléhající posuzování bezpečnosti zohlední při zpracování návrhu dokumentace pro povolení záměru a přiloží k této dokumentaci.

(5)

Auditu bezpečnosti pozemních komunikací podléhá

a)

návrh dokumentace pro povolení záměru,

b)

návrh dokumentace pro provádění stavby,

c)

provedená stavba před zahájením zkušebního provozu a

d)

dokončená stavba pro kolaudaci.“.

 

6.

V § 18g odstavce 7 a 8 znějí:

(7)

Stavebník stavby pozemní komunikace podléhající posuzování bezpečnosti předloží stavebnímu úřadu zprávu a vyhodnocení podle odstavce 6 vztahující se

a)

k návrhu dokumentace podle odstavce 5 písm. a) k žádosti o povolení záměru,

b)

k návrhu dokumentace podle odstavce 5 písm. b) k žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí,

c)

ke stavbě podle odstavce 5 písm. c) k žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí a

d)

ke stavbě podle odstavce 5 písm. d) k žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí.

(8)

V rozhodnutí o povolení záměru pro stavbu pozemní komunikace podléhající posuzování bezpečnosti stavební úřad uloží provedení zkušebního provozu.“.

 

7.

V § 18h odst. 1 se slova „podle § 18g odst. 3“ zrušují.

 

8.

V § 18h odst. 3 se slovo „osvědčení“ nahrazuje slovem „povolení“.

 

9.

V § 18i odst. 2 větě první se slova „v rozsahu podle § 18g odst. 7“ nahrazují slovy „bezpečnosti pozemních komunikací“.

 

10.

V § 18i odst. 2 větě čtvrté se za slovo „být“ vkládá slovo „státní“ a slovo „práce“ se nahrazuje slovy „státní služby“.

 

11.

V § 18i odst. 3 se slova „v rozsahu podle § 18g odst. 7“ zrušují.

 

12.

V § 18j odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „audit bezpečnosti pozemních komunikací“ nahrazují slovy „činnosti, jejichž výkon svěřuje tento zákon auditorům bezpečnosti pozemních komunikací,“.

 

13.

V § 18j odst. 2 se slova „auditu bezpečnosti pozemních komunikací a vyhotovení zprávy podle § 18g odst. 3“ nahrazují slovy „činnostech, jejichž výkon svěřuje tento zákon auditorům bezpečnosti pozemních komunikací,“.

 

14.

§ 18m včetně nadpisu zní:

§ 18m

Posouzení pozemních komunikací v provozu

 

(1)

Vlastník pozemní komunikace zajistí posouzení jím vlastněných pozemních komunikací podléhajících posuzování bezpečnosti z hlediska rizika dopravních nehod a z hlediska závažnosti jejich dopadů. Posouzení provede auditor bezpečnosti pozemních komunikací na základě

a)

prohlídky skutečného stavu pozemní komunikace provedené na místě nebo prostřednictvím elektronického záznamu zobrazujícího pozemní komunikaci nebo její parametry a

b)

informací o úsecích pozemních komunikací podléhajících posuzování bezpečnosti, jež jsou v provozu déle než 3 roky, s vysokým počtem dopravních nehod, při nichž došlo k usmrcení nebo těžké újmě na zdraví, v poměru k intenzitě provozu na pozemní komunikaci; tyto informace předá auditorovi bezpečnosti pozemních komunikací vlastník pozemní komunikace před zahájením posuzování.

(2)

Výsledkem posouzení je zpráva zpracovaná auditorem bezpečnosti pozemních komunikací, která obsahuje souhrnný popis provedeného posouzení a hodnocení posuzovaných úseků pozemních komunikací. Posuzované úseky pozemních komunikací se hodnotí z hlediska rizika dopravních nehod a z hlediska závažnosti jejich dopadů jako úseky pozemních komunikací s vysokou, střední nebo nízkou úrovní bezpečnosti.

(3)

Zprávy o posouzení jím vlastněných pozemních komunikací předá vlastník pozemní komunikace Ministerstvu dopravy nejpozději do 31. října kalendářního roku, v němž proběhlo toto posouzení. Současně vlastník pozemní komunikace předá Ministerstvu dopravy přehled posuzovaných úseků jím vlastněných pozemních komunikací a jejich hodnocení. Do 31. prosince tohoto roku zveřejní Ministerstvo dopravy způsobem umožňujícím dálkový přístup přehled všech posuzovaných úseků pozemních komunikací a jejich hodnocení.

(4)

Vlastník pozemní komunikace zajišťuje, aby bylo posouzení pozemních komunikací podléhajících posuzování bezpečnosti provedeno vždy v průběhu pátého kalendářního roku následujícího po zpracování předchozích zpráv o posouzení jím vlastněných pozemních komunikací.

(5)

Předmět posouzení a kritéria pro hodnocení posuzovaných úseků pozemních komunikací stanoví prováděcí právní předpis.“.

 

15.

V § 18m odstavec 5 zní:

(5)

Způsob určení úseků pozemních komunikací podléhajících posuzování bezpečnosti s vysokým počtem dopravních nehod, při nichž došlo k usmrcení nebo těžké újmě na zdraví, v poměru k intenzitě provozu na pozemní komunikaci, a předmět posouzení a kritéria pro hodnocení posuzovaných úseků pozemních komunikací stanoví prováděcí právní předpis.“.

 

16.

Za § 18m se vkládá nový § 18n, který včetně nadpisu zní:

§ 18n

Podrobné prohlídky, plánování nápravných opatření a jejich provádění

 

(1)

Vlastník pozemní komunikace zajistí v kalendářním roce následujícím po zpracování zpráv o posouzení jím vlastněných pozemních komunikací provedení podrobné prohlídky úseků pozemních komunikací, které byly ve zprávě hodnoceny jako úseky s nízkou úrovní bezpečnosti a u nichž v tomto kalendářním roce nedojde k provedení nápravných opatření, kterými se zvýší úroveň jejich bezpečnosti. Podrobnou prohlídku provádí skupina nejméně 3 fyzických osob s ukončeným středním vzděláním s maturitní zkouškou a roční praxí v oblasti správy pozemních komunikací nebo bezpečnosti silničního provozu, z nichž alespoň 1 musí být auditorem bezpečnosti pozemních komunikací. Podrobná prohlídka se provádí na místě a zaměřuje se na posouzení dopadů zejména stavebních, technických a provozních vlastností pozemní komunikace na její bezpečnost.

(2)

Výsledkem podrobné prohlídky je zpráva o jejích výsledcích zpracovaná auditorem bezpečnosti pozemních komunikací, která obsahuje zejména popis zjištěných rizik a návrhy nápravných opatření včetně posloupnosti jejich provedení. Při zpracování zprávy auditor bezpečnosti pozemních komunikací zohlední obsah poslední zprávy o posouzení pozemních komunikací, obsah předchozích zpráv o výsledcích podrobných prohlídek dotčeného úseku pozemní komunikace, byly-li zpracovány, a údaje o dopravních nehodách na tomto úseku pozemní komunikace.

(3)

Na základě zpráv o výsledcích podrobných prohlídek určí vlastník pozemních komunikací podléhajících posuzování bezpečnosti úseky, u nichž lze předpokládat, že nápravná opatření povedou k výraznému zvýšení bezpečnosti a snížení nákladů vynakládaných v důsledku dopravních nehod, a určí tato nápravná opatření a posloupnost jejich provedení. Do konce kalendářního roku, v němž jsou podrobné prohlídky prováděny, sdělí vlastník pozemní komunikace Ministerstvu dopravy informaci o vybraných úsecích pozemních komunikací a provedených nebo plánovaných nápravných opatřeních včetně posloupnosti jejich provedení.

(4)

Na základě informací podle odstavce 3 Ministerstvo dopravy do 3 měsíců po uplynutí lhůty pro jejich sdělení sestaví na dobu 5 let plán zvyšování bezpečnosti pozemních komunikací obsahující přehled úseků pozemních komunikací podléhajících posuzování bezpečnosti vybraných k provedení nápravných opatření a provedených nebo plánovaných nápravných opatření včetně posloupnosti jejich provedení. Plán zvyšování bezpečnosti pozemních komunikací Ministerstvo dopravy zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(5)

Do konce každého kalendářního roku sdělí vlastník pozemní komunikace podléhající posuzování bezpečnosti Ministerstvu dopravy informaci o provedených nápravných opatřeních obsažených v plánu zvyšování bezpečnosti pozemních komunikací. Na základě tohoto sdělení Ministerstvo dopravy aktualizuje zveřejněné informace uvedené v plánu zvyšování bezpečnosti pozemních komunikací.

(6)

Předmět podrobné prohlídky stanoví prováděcí právní předpis.“.

 

17.

V § 22 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „schválené podle zvláštního zákona11j)“ včetně poznámky pod čarou č. 11j zrušují.

 

18.

V § 22 odst. 4 větě druhé se za slovo „výjimkou“ vkládají slova „vozidla, které má přidělenu vojenskou poznávací značku, registrační značku elektrického vozidla nebo zvláštní registrační značku historického vozidla, a užití zpoplatněné pozemní komunikace“.

 

19.

V § 22b odst. 1 se slova „v souladu s příslušným předpisem Evropské unie11k)“ včetně poznámky pod čarou č. 11k zrušují, slova „v členských“ se nahrazují slovy „alespoň ve 4 členských“ a za slova „elektronického zařízení“ se vkládají slova „bez nutnosti přizpůsobovat jeho nastavení jednotlivým systémům elektronického mýtného“.

 

20.

V § 22b odst. 2 se slova „v souladu s rozhodnutím Evropské komise definujícím evropskou službu elektronického mýtného30)“ včetně poznámky pod čarou č. 30 a slova „ , na základě smlouvy o poskytování evropské služby elektronického mýtného uzavřené s provozovatelem vozidla v systému elektronického mýtného“ zrušují.

 

21.

V § 22b se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Hodlá-li poskytovatel evropského mýtného poskytovat evropskou službu elektronického mýtného v České republice, musí k tomu mít uzavřenu smlouvu o poskytování evropské služby elektronického mýtného s provozovatelem systému elektronického mýtného.“.

 

22.

V § 22c odst. 1 se na konci písmene a) doplňují slova „a umožnit použití elektronických zařízení splňujících požadavky podle § 22g odst. 1 poskytnutých poskytovatelem evropského mýtného, nejde-li o elektronické zařízení, které je evidováno jako zablokované nebo nefunkční,“.

 

23.

V § 22c odst. 1 písm. e) se za text „§ 22b odst. 3,“ vkládají slova „s výjimkou vozidel, jejichž elektronické zařízení je evidováno jako zablokované,“ a slova „vyúčtování, které provozovatel systému elektronického mýtného předkládá poskytovateli evropského mýtného“ se nahrazují slovy „výkazu o mýtném, které poskytovatel evropského mýtného předkládá provozovateli systému elektronického mýtného“.

 

24.

V § 22c odst. 1 písmeno f) včetně poznámky pod čarou č. 41 zní:

f)

zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup prohlášení o systému elektronického mýtného podle přímo použitelného předpisu Evropské unie41), v němž stanoví podmínky přístupu poskytovatelů evropského mýtného do jím provozovaného systému elektronického mýtného,

__________

41)

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/204 ze dne 28. listopadu 2019 o podrobných povinnostech poskytovatelů evropské služby elektronického mýtného, minimálním obsahu přehledu o oblasti evropské služby elektronického mýtného, elektronických rozhraních, požadavcích na prvky interoperability a o zrušení rozhodnutí 2009/750/ES.“.

 

25.

V § 22c odst. 1 se na konci písmene g) doplňují slova „a platit mu za poskytování evropské služby elektronického mýtného odměnu,“.

 

26.

V § 22c odst. 1 písm. h), § 22c odst. 3 a v § 22e písm. c) se slova „a nepřetržitý“ zrušují.

 

27.

V § 22c se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno i), které zní:

i)

vést oddělené účetnictví o nákladech a výnosech vztahujících se k provozování systému elektronického mýtného a peněžní prostředky z veřejných rozpočtů poskytnuté k provozování tohoto systému vést samostatně a nepoužívat je na financování jiných činností.“.

 

28.

V § 22d odst. 2 a v § 22d odst. 5 větě první se slova „statutární orgán nebo“ zrušují.

 

29.

V § 22d se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Ministerstvo dopravy každý rok ověří plnění podmínek podle odstavce 1 písm. b) a f) až h).“.

 

30.

V § 22e se vkládá nové písmeno a), které zní:

a)

do 1 měsíce od udělení oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje o plánovaném rozsahu pokrytí systému elektronického mýtného v členských státech Evropské unie a každoročně je aktualizovat,“.

Dosavadní písmena a) až m) se označují jako písmena b) až n).

 

31.

V § 22e písm. b) se slova „2 let“ nahrazují slovy „3 let“, slovo „v“ se nahrazuje slovy „alespoň ve 4“ a slovo „mýtného11k)“ se nahrazuje slovy „mýtného; v každém z těchto členských států Evropské unie musí smlouvy o poskytování evropské služby elektronického mýtného uzavřít s provozovateli všech systémů elektronického mýtného do 2 let od uzavření první z nich“.

 

32.

V § 22e písm. c) se slova „písmene a) a v případě, že dojde k výpadku pokrytí některého systému elektronického mýtného, obnovit poskytování služby elektronického mýtného v tomto systému elektronického mýtného nejpozději do 6 měsíců“ nahrazují slovy „písmene b)“.

 

33.

V § 22e se písmeno e) zrušuje.

Dosavadní písmena f) až n) se označují jako písmena e) až m).

 

34.

V § 22e písm. e) se za slovo „zařízení“ vkládají slova „ , které umožní poskytnutí evropské služby elektronického mýtného ve všech systémech elektronického mýtného, s jejichž provozovateli uzavřel smlouvu o poskytování evropské služby elektronického mýtného,“.

 

35.

V § 22e se na konci písmene e) doplňuje slovo „a“.

 

36.

V § 22e se písmena f) až k) zrušují.

Dosavadní písmena l) a m) se označují jako písmena f) a g).

 

37.

V § 22e se na konci písmene f) čárka nahrazuje tečkou a písmeno g) se zrušuje.

 

38.

V § 22e se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:

(2)

Poskytovatel evropského mýtného, který má uzavřenu smlouvu o poskytování evropské služby elektronického mýtného s provozovatelem systému elektronického mýtného, je povinen

a)

při uzavírání smlouvy o poskytování evropské služby elektronického mýtného informovat provozovatele vozidla o způsobech úhrady mýtného a o zpracování osobních údajů a jeho právech s tím souvisejících,

b)

zajistit poskytnutí elektronického zařízení každému provozovateli vozidla, jemuž na základě smlouvy poskytuje evropskou službu elektronického mýtného,

c)

vést v rozsahu a způsobem stanoveným touto smlouvou evidenci zablokovaných a nefunkčních elektronických zařízení, která vydal, a poskytnout provozovateli systému elektronického mýtného údaje o vozidle, pro které bylo zablokované elektronické zařízení vydáno, a o jeho provozovateli a

d)

neprodleně informovat provozovatele vozidla, jemuž na základě smlouvy poskytuje evropskou službu elektronického mýtného, o neuhrazení mýtného podle podmínek uvedených ve smlouvě o poskytování evropské služby elektronického mýtného a stanovit mu přiměřenou lhůtu k úhradě mýtného.

(3)

Poskytovatel evropského mýtného, který má uzavřenu smlouvu o poskytování evropské služby elektronického mýtného s provozovatelem systému elektronického mýtného, nesmí odepřít uzavření smlouvy o poskytování evropské služby elektronického mýtného s provozovatelem vozidla z důvodu jeho státní příslušnosti, státu pobytu nebo státu registrace vozidla.“.

 

39.

V § 22f písm. a) se slovo „nebo“ zrušuje.

 

40.

V § 22f se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:

b)

opakovaně nebo hrubým způsobem porušil některou z povinností poskytovatele evropského mýtného uvedených v přímo použitelném předpisu Evropské unie41), nebo“.

Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c).

 

41.

V § 22f se na konci textu písmene c) doplňují slova „ ; k nesplnění povinnosti uzavřít smlouvy o poskytování evropské služby elektronického mýtného s provozovateli všech systémů elektronického mýtného do 2 let od uzavření první takové smlouvy v členském státě Evropské unie se nepřihlíží, bylo-li způsobeno neposkytnutím součinnosti provozovatelem systému elektronického mýtného“.

 

42.

V § 22g odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „v souladu s rozhodnutím Evropské komise definujícím evropskou službu elektronického mýtného30)“ zrušují.

 

43.

V § 22g odst. 1 písm. a) se slova „stanovené požadavky“ nahrazují slovy „technické požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie42)“.

Poznámka pod čarou č. 42 zní:

__________

42)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/203 ze dne 28. listopadu 2019 o klasifikaci vozidel, povinnostech uživatelů evropské služby elektronického mýtného, požadavcích na prvky interoperability a minimálních kritériích způsobilosti oznámených subjektů.“.

 

44.

V § 22g odst. 1 písm. b) se za slovo „použití“ vkládají slova „podle přímo použitelného předpisu Evropské unie41)“.

 

45.

V § 22g odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „podle přímo použitelného předpisu Evropské unie41)“.

 

46.

V § 22g se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 7, které včetně poznámky pod čarou č. 43 znějí:

(3)

Činnosti posuzování shody nebo posuzování vhodnosti pro použití, které přímo použitelný předpis Evropské unie41) vyhrazuje oznámenému subjektu, může vykonávat pouze

a)

právnická osoba, které k tomu bylo uděleno oprávnění Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, nebo

b)

oznámený subjekt, u něhož oznámení provedl příslušný orgán jiného členského státu Evropské unie.

(4)

Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví udělí oprávnění k výkonu činnosti oznámeného subjektu na žádost žadateli, který splňuje požadavky kladené na oznámený subjekt přímo použitelným předpisem Evropské unie42). Splňuje-li žadatel kritéria stanovená příslušnými harmonizovanými normami43), předpokládá se, že splňuje požadavky kladené na oznámený subjekt v rozsahu, v němž se harmonizované normy na tyto požadavky vztahují. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví rozhodne o žádosti o udělení oprávnění k výkonu činnosti oznámeného subjektu do 3 měsíců ode dne jejího podání.

(5)

Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví oznámí Evropské komisi a ostatním členským státům Evropské unie osobu, které udělil oprávnění k výkonu činnosti oznámeného subjektu.

(6)

Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví kontroluje, zda oznámené subjekty splňují požadavky kladené na ně přímo použitelným předpisem Evropské unie42) a provádí posouzení shody a posouzení vhodnosti pro použití podle přímo použitelného předpisu Evropské unie41). Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví oprávnění k výkonu činnosti oznámeného subjektu odejme, pokud oznámený subjekt

a)

o to požádá,

b)

přestal splňovat požadavky kladené na něj přímo použitelným předpisem Evropské unie42), nebo

c)

provádí posouzení shody nebo posouzení vhodnosti pro použití v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie41).

(7)

Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví oznámí Evropské komisi a ostatním členským státům Evropské unie odejmutí oprávnění k výkonu činnosti oznámeného subjektu.

__________

43)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES, v platném znění.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 8.

 

47.

V § 22g se doplňuje odstavec 9, který zní:

(9)

Provozovatel systému elektronického mýtného je povinen v případě změny systému elektronického mýtného, která vyžaduje úpravu prvku systému elektronického mýtného, zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup aktualizované prohlášení o systému elektronického mýtného, v němž budou stanoveny nové požadavky na prvky systému elektronického mýtného a postup opětovného posouzení jejich shody a vhodnosti pro použití. Prohlášení provozovatel systému elektronického mýtného zveřejní v takovém předstihu, aby opětovné posouzení shody a vhodnosti pro použití bylo možné dokončit alespoň 1 měsíc před zavedením změny systému elektronického mýtného.“.

 

48.

V § 22h odst. 2 se slova „30 dní“ nahrazují slovy „1 měsíce“.

 

49.

V § 22h se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Provozovatel systému elektronického mýtného nebo příslušný poskytovatel evropského mýtného je povinen žádosti o předložení doplňujících informací nebo podkladů ve stanovené lhůtě vyhovět.“.

 

50.

V § 22h odst. 3 se slova „rozhodnutím Evropské komise definujícím evropskou službu elektronického mýtného30)“ nahrazují slovy „požadavky stanovenými právními předpisy“.

 

51.

V § 22h se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:

(4)

Ministerstvo dopravy zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup

a)

identifikační údaje provozovatele systému elektronického mýtného,

b)

druh technologie využívané systémem elektronického mýtného,

c)

údaje potřebné pro stanovení výše sazeb mýtného,

d)

prohlášení o systému elektronického mýtného,

e)

identifikační údaje poskytovatele evropského mýtného, s nímž má provozovatel systému elektronického mýtného uzavřenu smlouvu o poskytování evropské služby elektronického mýtného,

f)

identifikační údaje poskytovatele evropského mýtného, kterému Ministerstvo dopravy udělilo oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného, a

g)

výsledky přezkumu plánu pro řízení rizik podle § 22e odst. 1 písm. f).

(5)

Každou změnu údajů podle odstavce 4 Ministerstvo dopravy neprodleně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.

 

52.

V § 22i odst. 2 se slova „poskytovateli evropského mýtného na základě smlouvy o poskytování evropské služby elektronického mýtného“ nahrazují slovy „poskytovatel evropského mýtného podle § 22c odst. 4 písm. b)“.

 

53.

V § 22i odst. 4 se slova „podmínky pro zajištění interoperability systémů elektronického mýtného v souladu s příslušným předpisem Evropské unie11k),“ zrušují.

 

54.

V § 24b odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „anebo o vnitrostátní přepravu pracovních strojů využívaných pro opravy nebo údržbu pozemních komunikací nebo vnitrostátní jízdu s přepravou těchto pracovních strojů související“.

 

55.

V § 29a odst. 1 se na konci písmene b) čárka nahrazuje slovem „a“.

 

56.

V § 29a odst. 1 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmena d) a e) se zrušují.

 

57.

V § 29a se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavce 3 až 9 se označují jako odstavce 2 až 8.

 

58.

V § 29a odst. 7 úvodní části ustanovení se slova „5 až 7“ nahrazují slovy „4 až 6“.

 

59.

Za § 43c se vkládá nový § 43d, který včetně nadpisu zní:

§ 43d

Informační formulář

 

(1)

Pokud je podezřelým z přestupku podle § 42a odst. 2, § 42a odst. 3 nebo § 42b odst. 2 písm. a) až e) řidič nebo provozovatel vozidla, které je registrováno v jiném členském státě Evropské unie, zašle celní úřad této osobě spolu s oznámením o zahájení řízení nebo spolu s příkazem, který je vydáván jako první úkon v řízení, informační formulář v úředním jazyce tohoto členského státu Evropské unie; je-li známo, v jakém jazyce bylo osvědčení o registraci vozidla vydáno, zašle celní úřad informační formulář v tomto jazyce.

(2)

Informační formulář musí obsahovat popis skutku s označením místa a času jeho spáchání, označení přestupku, jehož znaky skutek vykazuje, a vymezení správních trestů, které lze za přestupek uložit. Informační formulář zasílaný spolu s příkazem obsahuje dále vymezení správního trestu, který je příkazem ukládán, a poučení o právu podat proti příkazu odpor. V případě, že jde o skutek zjištěný prostřednictvím automatizovaného technického prostředku, musí informační formulář obsahovat identifikační údaje o tomto prostředku.

(3)

Celní úřad poskytne Ministerstvu dopravy vždy do 28. února údaje o počtu zahájených řízení, ve kterých v předchozím kalendářním roce postupoval podle odstavce 1.

(4)

Vzor informačního formuláře stanoví prováděcí právní předpis.“.

 

60.

V § 46 odst. 2 se text „§ 18g odst. 7“ nahrazuje textem „§ 18g odst. 10“, za text „§ 18j odst. 5,“ se vkládá text „§ 18m odst. 5, § 18n odst. 6,“, text „29a odst. 9“ se nahrazuje textem „29a odst. 8“ a slova „a § 43 odst. 7“ se nahrazují slovy „ , § 43 odst. 7 a § 43d odst. 4“.

Čl. II

Přechodná ustanovení

1.

Povinnost zajistit provedení prvotního hodnocení záměru podle § 18g zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahuje na stavby pozemních komunikací, u kterých byla zpracována dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo dokumentace pro vydání společného povolení, kterým se stavba umísťuje a povoluje, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2.

Povinnost zajistit provedení auditu bezpečnosti pozemních komunikací podle § 18g zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahuje na stavby pozemních komunikací, u kterých byla zpracována dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo dokumentace pro vydání společného povolení, kterým se stavba umísťuje a povoluje, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; to neplatí, jde-li o pozemní komunikaci zařazenou do transevropské silniční sítě.

3.

První posouzení pozemních komunikací podléhajících posuzování bezpečnosti podle § 18m zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, provede vlastník pozemní komunikace v roce 2024.

Čl. III

Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 193/2003 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 383/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 297/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 169/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 227/2019 Sb., zákona č. 52/2020 Sb., zákona č. 337/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 418/2021 Sb., se mění takto:

1.

V § 5 odst. 8 písm. a) se za slova „až e)“ vkládají slova „a k)“.

 

2.

V poznámce pod čarou č. 18 se slova „Čl. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/82/EU ze dne 25. října 2011 o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu.“ zrušují.

3.

Na konci poznámky pod čarou č. 18 se na samostatné řádky doplňují věty

Čl. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/413 ze dne 11. března 2015 o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu.

 

Čl. 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/520 ze dne 19. března 2019 o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného a usnadnění přeshraniční výměny informací týkajících se nezaplacení silničních poplatků v Unii.“.

ČÁST TŘETÍ

Účinnost (čl. 4)

Čl. IV

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 5 a 6, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2023, a ustanovení čl. I bodu 15, které nabývá účinnosti dnem 1. října 2023.

Pekarová Adamová v. r.

 

Zeman v. r.

 

Fiala v. r.