196/2022 Sb. znění účinné od 1. 7. 2022 do 30. 9. 2022

Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po jeho vyhlášení, tj. 1. července 2022, s výjimkou § 9 písm. d), který nabývá účinnosti dnem 1. října 2022.

196

ZÁKON

ze dne 24. června 2022

o jednorázovém příspěvku na dítě

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

§ 1

Úvodní ustanovení

Jednorázový příspěvek na dítě (dále jen „příspěvek“) poskytne stát dítěti jako finanční výpomoc s výživou a ostatními osobními náklady. Náklady na příspěvek včetně nákladů souvisejících s jeho výplatou se hradí ze státního rozpočtu.

§ 2

Podmínky nároku na příspěvek

(1)

Nárok na příspěvek má dítě, které ke dni 1. srpna 2022 nedovršilo osmnáctý rok věku, pokud má v měsíci červenci 2022 nárok na výplatu přídavku na dítě¹, který mu náleží za měsíc červen 2022.

(2)

Nárok na příspěvek má dále dítě neuvedené v odstavci 1, které má na území České republiky trvalý pobyt² a bydliště a ke dni 1. srpna 2022 nedovršilo osmnáctý rok věku nebo se narodilo ode dne 2. srpna 2022 do konce roku 2022, pokud rozhodný příjem posuzovaných osob, s nimiž dítě ke dni podání žádosti o příspěvek žije, v roce 2021 nepřesáhl 1 000 000 Kč.

(3)

Podmínka trvalého pobytu a bydliště podle odstavce 2 se posuzuje ke dni 1. srpna 2022, a jde-li o příspěvek pro dítě narozené po 1. srpnu 2022, ke dni narození dítěte.

(4)

Nárok na příspěvek nenáleží dítěti, které je v ústavním zařízení pro péči o děti nebo mládež poskytujícím mu plné přímé zaopatření podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí.

(5)

Splnění podmínky trvalého pobytu podle odstavce 2 se nevyžaduje u

dítěte, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zákona upravujícího pobyt cizinců³ a které je rodinným příslušníkem cizince,

1.	kterému byla udělena doplňková ochrana⁴,
2.	který je držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropské unii na území jiného členského státu Evropské unie a bylo mu vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zákona upravujícího pobyt cizinců⁵,
3.	kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem vědeckého výzkumu podle zákona upravujícího pobyt cizinců⁶,
4.	kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci podle zákona upravujícího pobyt cizinců⁷,
5.	kterému byla vydána zaměstnanecká karta podle zákona upravujícího pobyt cizinců⁸,
6.	který je zaměstnaný na území České republiky nebo cizincem, který již byl zaměstnán na území České republiky alespoň po dobu 6 měsíců a je v evidenci uchazečů o zaměstnání⁹, pokud mu bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zákona upravujícího pobyt cizinců¹⁰, nebo

dítěte, které je rodinným příslušníkem osoby, jejíž nárok vyplývá z přímo použitelného předpisu Evropské unie¹¹, nebo které má právo na rovné zacházení podle předpisu Evropské unie upravujícího volný pohyb osob¹²․

(6) Bydlištěm se rozumí bydliště podle zákona o pomoci v hmotné nouzi. Podmínka bydliště se nevztahuje na osoby uvedené v odstavci 5 písm. b).

§ 3

Výše příspěvku

Výše příspěvku činí 5 000 Kč.

§ 4

Vymezení některých pojmů

(1)

Posuzovanou osobou pro účely tohoto zákona je

a)	rodič,
b)	osoba, které bylo dítě svěřeno do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů; co se rozumí rozhodnutím příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů, stanoví zákon o státní sociální podpoře¹³,
c)	manžel nebo partner¹⁴ rodiče nebo osoby podle písmene b),
d)	vdovec nebo vdova po rodiči nebo osobě podle písmene b),
e)	druh nebo družka rodiče nebo osoby podle písmene b), pokud s dítětem a rodičem nebo osobou podle písmene b) žijí alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházejících dni podání žádosti o příspěvek.

(2)

Není-li dále stanoveno jinak, považuje se pro účely tohoto zákona za rozhodný příjem součet těchto příjmů posuzovaných osob, se kterými dítě ke dni podání žádosti o příspěvek žije:

z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny, tyto příjmy:

1.	příjmy ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů,
2.	příjmy ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů,
3.	příjmy z nájmu podle zákona o daních z příjmů,
4.	ostatní příjmy podle zákona o daních z příjmů, s výjimkou výher v hazardních hrách a výher z reklamních soutěží a slosování, cen z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a cen ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže, nebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže anebo příjmu z jednorázové náhrady práv s povahou opakovaného plnění na základě ujednání mezi poškozeným a pojistitelem,

a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, po odpočtu dalších výdajů, odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů,

z příjmů, které jsou podle zákona o daních z příjmů osvobozeny od daně z příjmů, tyto příjmy:

1.	plnění z vyživovací povinnosti nebo obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí, s výjimkou uvedeného příjmu, náhrady nebo uvedeného plnění, poskytnutých v rozhodném období z příjmů osoby, která se pro účely stanovení rozhodného příjmu považuje za společně posuzovanou osobu s osobou, která toto výživné nebo plnění přijala,
2.	výsluhové náležitosti a služební příspěvek na bydlení u vojáků z povolání a výsluhové nároky u příslušníků bezpečnostních sborů podle jiných právních předpisů,
3.	příjmy z úplatného prodeje podílu v obchodní korporaci, s výjimkou prodeje cenného papíru,
4.	příjmy plynoucí jako náhrada za služebnost vzniklou ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu podle jiného právního předpisu,
5.	náhrada mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny od prvního do čtrnáctého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény podle jiných právních předpisů,
6.	příjmy z dávek a plnění z pojistné smlouvy o pojištění důchodu podle zákona upravujícího důchodové spoření,
7.	odměna, odchodné, starobní důchod, důchod, příspěvek, poskytované z rozpočtu Evropské unie poslanci nebo bývalému poslanci Evropského parlamentu, zvolenému na území České republiky, dále zaopatření a náhrada výdajů poskytované z rozpočtu Evropské unie pozůstalému manželovi nebo manželce a nezaopatřeným dětem v případě úmrtí poslance Evropského parlamentu, zvoleného na území České republiky,
8.	příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území České republiky, plynoucí poplatníkům daně z příjmů fyzických osob, kteří jsou daňovými nerezidenty, od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, podle zákona o daních z příjmů,
9.	zvláštní příplatek nebo příplatek za službu v zahraničí poskytovaný podle jiných právních předpisů vojákům a příslušníkům bezpečnostních sborů vyslaným v rámci jednotky mnohonárodních sil nebo mezinárodních bezpečnostních sborů mimo území České republiky po dobu působení v zahraničí,

a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení a dalších výdajů odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, které se pro tento účel stanoví obdobně jako takové výdaje pro určení základu daně podle zákona o daních z příjmů,

dávky nemocenského pojištění a důchodového pojištění,

podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci,

příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v písmenech a) až d) v částce, v jaké byly vyplaceny, popřípadě po odpočtu výdajů, pojistného a příspěvku uvedených v písmenech a) a b), nebyly-li tyto příjmy už započteny podle písmen a) až d),

náhradní výživné pro nezaopatřené dítě podle zákona o náhradním výživném,

rodičovský příspěvek a opakující se zaopatřovací příspěvek,

mzdové nároky podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, a to v rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel zaměstnancům nezúčtoval,

příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v písmenech f) a g), a to za podmínek, v rozsahu a ve výši, v jaké se započítávají příjmy uvedené v písmenech f) a g).

(3)

Do rozhodného příjmu se započítává každý z příjmů uvedených v odstavci 2 samostatně, a žádný z takových příjmů nelze snížit o ztrátu z jiného druhu příjmů ani o ztrátu ze stejného druhu příjmů, k níž došlo v jiném roce než v roce 2021. Jestliže se z dávek státní sociální podpory započitatelných do rozhodného příjmu posuzované osoby uhrazují přeplatek na dávce podle § 62 zákona o státní sociální podpoře nebo částky, které jí byly poskytnuty na uvedených dávkách neprávem nebo proto, že uvedená dávka byla poskytnuta v nesprávné výši, snižuje se rozhodný příjem o částku této úhrady, došlo-li k takové úhradě v roce 2021.

(4)

Do rozhodného příjmu se započítávají příjmy

a)	podle odstavce 2 písm. a) bodu 1 a podle odstavce 2 písm. b) bodů 5 a 7 až 9, byly-li v roce 2021 zaúčtovány,
b)	podle odstavce 2 písm. a) bodů 3 a 4, podle odstavce 2 písm. b) bodů 1 až 4 a 6 a podle odstavce 2 písm. c) až i), byly-li v roce 2021 vyplaceny,
c)	podle odstavce 2 písm. a) bodu 2 v rozsahu odpovídajícím dílčímu základu daně z příjmů ze samostatné činnosti posuzované osoby v roce 2021 podle zákona o daních z příjmů.

(5)

Vykonává-li osoba podle svého prohlášení v roce 2021 samostatnou výdělečnou činnost v paušálním režimu jako hlavní činnost¹⁵, započítává se jí jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu vždy nejméně částka 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství; částka průměrné měsíční mzdy se stanoví podle § 5 odst. 7 zákona o státní sociální podpoře.

(6)

Je-li dítě svěřeno do střídavé péče nebo společné péče, posuzují se pro účely stanovení rozhodného příjmu podle odstavce 2 příjmy

a)	posuzované osoby, která žije s dítětem a která v jeho zastoupení podala žádost o přiznání příspěvku, na základě které bylo řízení o přiznání příspěvku zahájeno, a
b)	další posuzované osoby, která s posuzovanou osobou podle písmene a) a s dítětem žije.

§ 5

Vznik a zánik nároku na příspěvek a na jeho výplatu

(1)	Nárok na příspěvek vzniká dnem splnění všech podmínek stanovených tímto zákonem.
(2)	Nárok na výplatu příspěvku podle § 2 odst. 1 vzniká splněním podmínek stanovených tímto zákonem pro vznik nároku na tento příspěvek.
(3)	Nárok na výplatu příspěvku podle § 2 odst. 2 vzniká podáním žádosti o jeho přiznání, jsou-li splněny podmínky stanovené tímto zákonem pro vznik nároku na tento příspěvek.
(4)	Není-li dále stanoveno jinak, nárok na příspěvek zaniká, nebyl-li uplatněn do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

§ 6

Přechod nároku na příspěvek

(1)	Nárok na příspěvek nepřechází na jiné osoby. Zemřelo-li dítě, které má nárok na příspěvek, před jeho výplatou, nárok na příspěvek zaniká.
(2)	Příspěvek nepodléhá výkonu rozhodnutí nebo exekuci a nemůže být předmětem dohody o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů.

§ 7

Výplata příspěvku

(1)

Příspěvek vyplácí Úřad práce České republiky – krajská pobočka nebo pobočka pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“), která je příslušná k rozhodování o příspěvku podle § 2 odst. 2 nebo která vyplácí přídavek na dítě v případě příspěvku podle § 2 odst. 1.

(2)

Příspěvek se vyplatí, jde-li o příspěvek podle

a)	§ 2 odst. 1, do konce měsíce srpna 2022,
b)	§ 2 odst. 2, do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém se rozhodnutí o jeho přiznání stalo vykonatelné.

(3)

Příjemcem příspěvku je

a)	osoba, které byl vyplacen přídavek na dítě náležející dítěti za měsíc červen 2022, jde-li o příspěvek podle § 2 odst. 1,
b)	zákonný zástupce dítěte nebo osoba, které bylo dítě svěřeno do péče, pokud v zastoupení dítěte podali žádost o přiznání příspěvku, jde-li o příspěvek podle § 2 odst. 2.

(4)

Krajská pobočka Úřadu práce rozhodnutím ustanoví zvláštního příjemce v případě, kdy by se výplatou příspěvku příjemci příspěvku podle odstavce 3 zřejmě nedosáhlo účelu, kterému má příspěvek sloužit, nebo kdyby tím byly poškozeny zájmy osob, které je příjemce příspěvku povinen vyživovat, anebo nemůže-li příjemce příspěvku výplatu příspěvku přijímat. Krajská pobočka Úřadu práce ustanoví zvláštním příjemcem jen osobu, která s ustanovením souhlasí.

(5)

Příspěvek podle

a)	§ 2 odst. 1 se vyplatí stejným způsobem, jakým se vyplatil přídavek na dítě náležející dítěti za měsíc červen 2022,
b)	§ 2 odst. 2 se vyplatí v české měně, a to převodem na platební účet určený příjemcem příspěvku nebo poštovním poukazem podle volby příjemce příspěvku.

(6)

Je-li ustanoven zvláštní příjemce, vyplatí se příspěvek převodem na platební účet určený zvláštním příjemcem nebo poštovním poukazem podle volby zvláštního příjemce.

(7)

Příspěvek se nevyplácí do ciziny, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie¹¹ jinak.

(8)

Kdo tvrdí, že mu nebyl vyplacen příspěvek ve lhůtě podle odstavce 2 písm. a), ač mu vyplacen být měl, je oprávněn vyzvat krajskou pobočku Úřadu práce ke zjednání nápravy; neučiní-li tak do 31. srpna 2025, nárok na příspěvek a jeho výplatu zaniká. Krajská pobočka Úřadu práce zjedná nápravu a příspěvek do 15 dnů ode dne doručení výzvy podle věty první vyplatí, nebo v téže lhůtě rozhodne, že výzva ke zjednání nápravy není důvodná. Je-li zjednána náprava, rozhodnutí se nevydává. Rozhodnutí, že výzva ke zjednání nápravy není důvodná, se vyhotovuje písemně.

§ 8

Zjišťování výše příjmů pro účely jiných právních předpisů

Zjišťuje-li se pro účely jiných právních předpisů výše příjmů, k příspěvku se nepřihlíží.

§ 9

Státní správa

Státní správu podle tohoto zákona vykonává

a)	krajská pobočka Úřadu práce,
b)	Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“),
c)	kontaktní místo veřejné správy podle § 8a odst. 2 písm. b) až d) zákona o informačních systémech veřejné správy,
d)	zatím neúčinné

§ 10

Řízení o příspěvku

(1)	O příspěvku rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce. Místní příslušnost se řídí místem, kde má dítě bydliště; nelze-li takto místní příslušnost určit, je místně příslušná kterákoliv krajská pobočka Úřadu práce.
(2)	Řízení o přiznání příspěvku se zahajuje, jde-li o příspěvek podle § 2 odst. 2, na žádost dítěte zastoupeného zákonným zástupcem nebo osobou, které bylo dítě svěřeno do péče, pokud s dítětem v době podání žádosti žijí. Řízení je zahájeno okamžikem podání žádosti.
(3)	Účastníkem řízení je dítě, o jehož nároku se rozhoduje.

§ 11

Náležitosti žádosti

(1)

Žádost o přiznání příspěvku kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahuje

a)	jméno, popřípadě jména, a příjmení, místo a datum narození a rodné číslo dítěte, bylo-li mu přiděleno, a číslo dokladu totožnosti dítěte, byl-li mu vydán,
b)	jméno, popřípadě jména, a příjmení, místo a datum narození a rodné číslo posuzované osoby, popřípadě evidenční číslo pojištěnce přidělené orgánem sociálního zabezpečení, nemá-li přiděleno rodné číslo, a číslo dokladu totožnosti,
c)	kontaktní údaje, zejména adresa elektronické pošty a telefonní číslo,
d)	adresu bydliště dítěte a posuzované osoby,
e)	volbu, jakým způsobem má být příspěvek vyplacen,
f)	čestné prohlášení o výši rozhodného příjmu posuzovaných osob v roce 2021,
g)	jde-li o posuzovanou osobu, která vykonávala v roce 2021 samostatnou výdělečnou činnost v paušálním režimu jako hlavní činnost¹⁵, prohlášení o této skutečnosti,
h)	prohlášení o bydlišti na území České republiky, nejde-li o osobu podle § 2 odst. 5 písm. b).

(2)

Žádost o přiznání příspěvku podle § 2 odst. 2 se podává prostřednictvím elektronické aplikace ministerstva, která je součástí informačního systému o dávkách státní sociální podpory podle § 63 odst. 3 zákona o státní sociální podpoře nebo prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy podle § 9 písm. c) a od 1. října 2022 rovněž prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy uvedeného v § 9 písm. d). Úřad práce České republiky tomu, kdo podal žádost o příspěvek, bezodkladně potvrdí přijetí této žádosti.

(3)

Nelze-li skutečnosti rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na příspěvek zjistit v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup, je žadatel povinen na výzvu krajské pobočky Úřadu práce tyto skutečnosti prokázat.

(4)

Údaje o výši příjmu posuzované osoby jsou vyloučeny z nahlížení do spisu.

§ 12

Rozhodnutí

(1)	Rozhodnutí se vyhotovuje písemně jen v případě, že příspěvek nebyl přiznán nebo je ustanoven zvláštní příjemce.
(2)	Nevyhotovuje-li se rozhodnutí písemně, učiní se o něm pouze záznam do spisu; § 67 odst. 2 správního řádu o obsahu záznamu se použije obdobně. Rozhodnutí může být prvním úkonem správního orgánu v řízení a nabývá vykonatelnosti provedením záznamu do spisu.
(3)	Rozhodnutí uvedené v odstavci 2 se vyhotovuje písemně a oznámí se příjemci příspěvku, jestliže o to požádá do 15 dnů ode dne výplaty příspěvku. Nestane-li se tak, nabývá rozhodnutí právní moci marným uplynutím této lhůty.
(4)	Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.

§ 13

Odpovědnost příjemce příspěvku

(1)	Přijal-li příjemce příspěvku příspěvek, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byl přiznán nebo vyplacen neprávem, nebo jinak způsobil, že příspěvek byl přiznán nebo vyplacen neprávem, je povinen příspěvek vrátit.
(2)	Nevydá-li krajská pobočka Úřadu práce rozhodnutí o povinnosti vrátit příspěvek neprávem přiznaný nebo vyplacený do 3 let ode dne, kdy byl příspěvek vyplacen, zaniká nárok na vrácení neprávem přiznaného nebo vyplaceného příspěvku.
(3)	O povinnosti vrátit příspěvek rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce, která příspěvek vyplatila. Příspěvek neprávem vyplacený může být sražen z běžně vyplácené nebo později přiznané dávky státní sociální podpory nebo pomoci v hmotné nouzi. Vrácené příspěvky vybírá krajská pobočka Úřadu práce, která o povinnosti vrátit příspěvek rozhodla.
(4)	Vymáhání neoprávněně vyplacených příspěvků provádí příslušný celní úřad.
(5)	Vrácené příspěvky podle odstavce 1 nebo příspěvky vymožené podle odstavce 4 jsou příjmem státního rozpočtu.

§ 14

Povinnost sdělovat údaje

(1)	Krajská pobočka Úřadu práce a ministerstvo jsou oprávněny vyžadovat od České správy sociálního zabezpečení a orgánů Finanční správy České republiky údaje o výši příjmů podle § 4 odst. 2 rozhodných pro nárok na příspěvek a údaje nezbytné pro výplatu příspěvku a kontrolu nároku na příspěvek, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup; to neplatí v případě příslušníků bezpečnostních sborů podle odstavce 4. Poskytnutí těchto údajů není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu.
(2)	Krajská pobočka Úřadu práce a ministerstvo jsou oprávněny vyžadovat od státních orgánů a osob údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na příspěvek, jeho výplatu a kontrolu; to neplatí, jde-li o údaje podle odstavce 1.
(3)	Státní orgány a osoby jsou povinny na výzvu příslušné krajské pobočky Úřadu práce ve stanovené lhůtě sdělit údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na příspěvek, jeho výplatu a kontrolu.
(4)	Byla-li posuzovaná osoba v roce 2021 příslušníkem Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Policie České republiky nebo Hasičského záchranného sboru České republiky, dokládá na výzvu krajské pobočky Úřadu práce příjem v listinné podobě. Bezpečnostní informační služba, Úřad pro zahraniční styky a informace, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Policie České republiky a Hasičský záchranný sbor České republiky se na této listině vykazují souhrnným označením „Bezpečnostní sbory ČR“. Při tomto vykazování mohou používat kontaktní údaje Ministerstva vnitra.

§ 15

Kontrolní činnost

(1)	Krajská pobočka Úřadu práce ověřuje správnost a úplnost podkladů předložených osobami uvedenými v § 14.
(2)	Zaměstnanci zařazení v krajské pobočce Úřadu práce pověření provedením kontroly ověřují plnění povinností uložených v § 14.

§ 16

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení § 9 písm. d), které nabývá účinnosti dnem 1. října 2022.

Pekarová Adamová v. r.

Zeman v. r.

v z. Jurečka v. r.

Poznámky pod čarou:

§ 17 až 19 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

§ 10 až 12a zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.

§ 76 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů.

§ 66 až 68 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 87g a 87h zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 42a zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 14a a 14b zákona č. 325/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 42c zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 42f zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 42i zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 42g zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

§ 42 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.

Čl. 7 odst. 3 a čl. 24 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS.

§ 7 odst. 10 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 9 odst. 9 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.