„d)

z rozhodnutí přijatého na základě ustanovení Smlouvy o Evropské unii o společné zahraniční a bezpečnostní politice, nebo

e)

z rozhodnutí vlády, kterým dochází k zařazení na vnitrostátní sankční seznam podle sankčního zákona.“.

„q)

veřejným rozpočtem státní rozpočet, státní finanční aktiva, rezervní fond organizační složky státu, rozpočet územního samosprávného celku, rozpočet státního fondu, Národní fond, rozpočet příspěvkové organizace, rozpočet Vinařského fondu, rozpočet právnické osoby poskytující podporu podle zákona upravujícího poskytování podpory z veřejných prostředků, a to v rozsahu této podpory, nebo rozpočet, o němž to stanoví zvláštní zákon;

r)

veřejnými prostředky dotace z veřejného rozpočtu, návratná finanční výpomoc z veřejného rozpočtu, jiné peněžní prostředky z veřejného rozpočtu nebo investiční pobídka podle zákona o investičních pobídkách;

s)

poskytnutím veřejných prostředků vydání rozhodnutí, kterým se zcela nebo zčásti vyhovuje žádosti o poskytnutí veřejných prostředků, uzavření dohody, smlouvy nebo veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí veřejných prostředků nebo vyplacení veřejných prostředků;

t)

nakládáním zcizení nebo zatížení, přenechání k užití jinému, nebo jiné nakládání, pokud by mělo vést k podstatné změně ve skladbě, využití nebo určení.“.

„(1)

Omezení nebo zákazy stanovené v této hlavě se uplatní v rozsahu stanoveném

a)

nařízením vlády, který vyplývá

1.

z rozhodnutí Rady bezpečnosti,

2.

ze společného postoje, společné akce nebo jiného opatření přijatého na základě ustanovení Smlouvy o Evropské unii o společné zahraniční a bezpečnostní politice, nebo

3.

z rozhodnutí přijatého na základě ustanovení Smlouvy o Evropské unii o společné zahraniční a bezpečnostní politice, nebo

b)

rozhodnutím vlády, kterým dochází k zařazení na vnitrostátní sankční seznam podle sankčního zákona.“.

„i)

pohybu osob,

j)

poskytování veřejných prostředků nebo

k)

veřejných zakázek.“.

„g)

uzavření smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících podle zákona upravujícího veřejné služby v přepravě cestujících ve vztahu k osobě nebo subjektu, na které se vztahují mezinárodní sankce,

h)

plnění smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících podle zákona upravujícího veřejné služby v přepravě cestujících ve vztahu k osobě nebo subjektu, na které se vztahují mezinárodní sankce, nebo“.

a)

pobytu na území České republiky osobě nebo subjektu, které jsou fyzickými osobami a na které se vztahují mezinárodní sankce,

b)

vstupu na území České republiky osobě nebo subjektu, které jsou fyzickými osobami a na které se vztahují mezinárodní sankce, nebo

c)

jakékoli činnosti, která by podporovala anebo by mohla podporovat činnost uvedenou v písmenu a) nebo b)․

a)

poskytnutí veřejných prostředků osobě nebo subjektu, na které se vztahují mezinárodní sankce, nebo

b)

jakékoli činnosti, která by podporovala anebo by mohla podporovat činnost uvedenou v písmenu a).

a)

zadání veřejné zakázky ve vztahu k osobě nebo subjektu, na které se vztahují mezinárodní sankce,

b)

výběru návrhu v soutěži o návrh ve vztahu k osobě nebo subjektu, na které se vztahují mezinárodní sankce,

c)

plnění smlouvy na veřejnou zakázku ve vztahu k osobě nebo subjektu, na které se vztahují mezinárodní sankce, nebo

d)

jakékoli činnosti, která by podporovala anebo by mohla podporovat činnost uvedenou v písmenech a) až c).“.

„(3)

Opakovanou žádost o výjimku podle odstavce 1 lze podat pouze v případě uvedení důvodů, které v žádosti doposud nebyly uplatněny a které mohou odůvodňovat jiný výsledek rozhodnutí o poskytnutí výjimky.

(4)

Výjimka se neposkytne, pokud by její poskytnutí bylo v rozporu se zahraničněpolitickým zájmem České republiky nebo mohlo ohrozit veřejný pořádek nebo bezpečnost České republiky.

(5)

V odůvodnění rozhodnutí podle odstavce 3 nebo 4 se uvedou pouze v obecné rovině skutečnosti, na základě kterých nebyla výjimka poskytnuta.“.

„i)

o udělení souhlasu podle § 12a odst. 2 nebo § 13e odst. 1.“.

„(2)

Úřad uveřejní výrokovou část rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) a h) bodů 1, 2 a 4 bez zbytečného odkladu po nabytí právní moci rozhodnutí způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to na dobu 5 let; pokud by uveřejnění v konkrétním případě bylo v rozporu s veřejným zájmem, zjevně bezpředmětné nebo je-li to třeba k ochraně oprávněných zájmů třetích osob, Úřad

a)

odloží uveřejnění do doby, než tyto překážky pominou,

b)

uveřejní výrokovou část rozhodnutí v anonymizované podobě,

c)

výrokovou část rozhodnutí neuveřejní, pokud by postup podle písmene a) nebo b) nebyl dostatečný, nebo

d)

uveřejnění výrokové části rozhodnutí ukončí.“.

(1)

K právnímu jednání, jehož předmětem je nakládání s majetkem, na který se vztahují mezinárodní sankce spočívající v omezení nebo zákazu nakládání s tímto majetkem, které je v rozporu s takovou mezinárodní sankcí, se nepřihlíží.

(2)

S majetkem, na který se vztahuje mezinárodní sankce spočívající v omezení nebo zákazu nakládání s tímto majetkem, lze v rámci veřejné dražby nebo insolvenčního řízení nakládat jen po předchozím souhlasu Úřadu. Výkon rozhodnutí nebo exekuci na majetek, na který se vztahuje mezinárodní sankce spočívající v omezení nebo zákazu nakládání s tímto majetkem, lze provést jen po předchozím souhlasu Úřadu.

(3)

Považuje-li to Úřad za potřebné pro dosažení účelu omezení nebo zákazu nakládání s majetkem, na který se vztahují mezinárodní sankce, vyrozumí o omezení nebo zákazu nakládání s tímto majetkem také jiné orgány nebo osoby, které mají podle zvláštních právních předpisů uloženu evidenční, dohledovou nebo jinou povinnost ve vztahu k tomuto majetku nebo jeho vlastníku anebo držiteli. Zároveň tyto orgány nebo osoby vyzve k tomu, aby mu, pokud zjistí, že je s tímto majetkem nakládáno tak, že hrozí zmaření účelu omezení nebo zákazu nakládání s ním, tuto skutečnost neprodleně oznámily. Tyto orgány a osoby jsou povinny takové výzvě vyhovět.

(4)

Ustanovení trestního řádu o účincích zajištění není odstavcem 2 nebo 3 dotčeno.“.

(1)

Orgán Celní správy České republiky může bez ohledu na práva třetích osob zadržet majetek, který by podle důvodného předpokladu mohl být majetkem, na který se vztahují mezinárodní sankce. Orgán Celní správy České republiky může po dobu nezbytně nutnou zadržet i dopravní prostředek, který majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce, dopravuje.

(2)

O provedení zadržení majetku nebo dopravního prostředku pořídí orgán Celní správy České republiky protokol nebo úřední záznam. Stejnopis protokolu nebo úředního záznamu orgán Celní správy České republiky předá osobě, která má majetek nebo dopravní prostředek v době zadržení u sebe, poskytne-li nezbytnou součinnost k tomuto předání.

(3)

Orgán Celní správy České republiky bez zbytečného odkladu informuje Úřad o zadržení majetku. Úřad bez zbytečného odkladu informuje orgán Celní správy České republiky o dalším postupu poté, co rozhodne podle § 12.

(4)

Orgán Celní správy České republiky zadržený

a)

majetek vrátí jeho vlastníkovi, a není-li znám, osobě, které byl zadržen, pokud Úřad roz hodl, že se nejedná o majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce podle § 12 odst. 1 písm. h), a

b)

dopravní prostředek vrátí jeho vlastníkovi, a není-li znám, osobě, které byl zadržen, pokud uplyne doba nezbytně nutná k zadržení dopravního prostředku.

(5)

Vydáním rozhodnutí o omezení nebo zákazu nakládání s majetkem podle § 12 odst. 1 písm. a) se zadržený majetek považuje za majetek odňatý podle § 12 odst. 1 písm. b).

(6)

Správu odňatého majetku vykonává orgán Celní správy České republiky, který jej zadržel, nejde-li o majetek podle § 13 odst. 4, nebo nepověří-li Úřad výkonem správy tohoto majetku jiného.

(1)

Úřad může rozhodnout o prodeji majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce, nebo jeho části, pokud je to

a)

zapotřebí na úhradu nákladů spojených se správou tohoto majetku, a to v nezbytném rozsahu,

b)

nezbytné za účelem ochrany tohoto majetku před ztrátou, znehodnocením, zničením nebo jiným poškozením, popřípadě pro zachování jeho provozuschopnosti, nebo

c)

ve veřejném zájmu chráněném tímto zákonem, zvláštními právními předpisy nebo předpisy Evropské unie, pokud převažuje nad právem na ochranu vlastnictví dotčené osoby.

(2)

Při prodeji majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce, nebo jeho části postupuje organizační složka státu přiměřeně podle zvláštních právních předpisů upravujících hospodaření s majetkem státu. Spravuje-li majetek správce majetku podle § 13 odst. 7, Úřad pověří v rozhodnutí podle odstavce 1 podle povahy majetku prodejem organizační složku státu.

(3)

Výtěžek z prodeje na základě rozhodnutí podle odstavce 1 je vlastnictvím toho, kdo prodaný majetek vlastnil, a po dobu trvání mezinárodních sankcí je majetkem, na který se vztahují mezinárodní sankce. Výtěžek z prodeje spravuje Úřad, pokud není v rozhodnutí podle odstavce 1 stanoveno jinak.“.

(1)

Do veřejného rejstříku právnických a fyzických osob nebo do evidence svěřenských fondů podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob a evidenci svěřenských fondů se zapíše ve vztahu k podílu společníka nebo člena v obchodní korporaci, odštěpnému závodu, podstatné části majetku právnické osoby nebo podstatné části majetku ve svěřenském fondu, které jsou majetkem, na který se vztahují mezinárodní sankce, omezení nebo zákaz nakládání s tímto majetkem.

(2)

Do veřejného seznamu, jiného veřejného rejstříku než podle odstavce 1 nebo veřejné evidence se ve vztahu k majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce, zapíše omezení nebo zákaz nakládat s tímto majetkem.

(3)

Skutečnosti podle odstavce 1 nebo 2 lze zapsat také do jiného seznamu nebo rejstříku než do seznamu nebo rejstříku podle odstavce 1 nebo 2, pokud to vyplývá z písemné dohody mezi Úřadem a správcem seznamu nebo rejstříku. Správce seznamu nebo rejstříku, jiný orgán veřejné moci, který do nich zapisuje údaje nebo změny, nebo jejich oprávněný uživatel informují způsobem a v rozsahu podle této dohody Úřad o tom, že s předmětem evidence bylo naloženo v rozporu se zapsaným rozhodnutím. Za tím účelem správce seznamu nebo rejstříku vhodným způsobem seznámí orgán veřejné moci, který do nich zapisuje údaje nebo změny, a jiného jejich oprávněného uživatele s postupy vyplývajícími z této dohody.

(4)

Do veřejného rejstříku, veřejného seznamu nebo jiné evidence se zapíší také skutečnosti vyplývající ze změny nebo zrušení skutečností podle odstavce 1 nebo 2.

(5)

Zápis do veřejného rejstříku, veřejného seznamu nebo jiné evidence se provede na základě oznámení Úřadu o vydání rozhodnutí, ze kterého vyplývají zapisované skutečnosti.

(1)

Je-li k převodu nebo ke zřízení práva k majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce spočívající v omezení nebo zákazu nakládání s tímto majetkem, nutný zápis do veřejného seznamu, veřejného rejstříku nebo veřejné evidence, lze ode dne doručení oznámení podle § 13d odst. 5 orgánu veřejné moci, který vede veřejný rejstřík, veřejnou evidenci nebo veřejný seznam, takový zápis na základě právního jednání provést jen s předchozím souhlasem Úřadu.

(2)

Byl-li před vydáním rozhodnutí podle § 12 odst. 1 písm. a) podán návrh na zápis převodu vlastnického práva nebo zřízení práva k majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce, do veřejného rejstříku, evidence svěřenských fondů nebo do veřejného seznamu na základě právního jednání, kterým se s tímto majetkem nakládá v rozporu s tímto rozhodnutím, a dosud o podaném návrhu nebylo příslušným orgánem pravomocně rozhodnuto, řízení o návrhu se bez zbytečného odkladu po nabytí právní moci rozhodnutí podle § 12 odst. 1 písm. a) zastaví.

(3)

Pro oznámení o rozhodnutí o nařízení předběžného opatření spočívajícího v zákazu nebo omezení nakládání s majetkem, na který se vztahují mezinárodní sankce, se odstavec 1 použije obdobně.“.

(1)

Ústřední orgán státní správy, zpravodajská služba České republiky, Policie České republiky nebo Česká národní banka poskytnou Úřadu na jeho vyžádání informaci nebo stanovisko potřebné ke zjištění podkladů pro vydání rozhodnutí v řízení podle tohoto zákona. Policie České republiky poskytnutí informace nebo stanoviska odmítne, pokud by tím bylo ohroženo plnění jejich úkolů. Předávání informací zpravodajskou službou České republiky se řídí zákonem o zpravodajských službách.

(2)

Informace nebo stanovisko potřebné ke zjištění podkladů pro vydání rozhodnutí v řízení podle tohoto zákona poskytnuté Ministerstvem zahraničních věcí se uchovávají odděleně mimo spis.“.

„(3)

Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost není zveřejnění zobecněných informací, z nichž nevyplývá, které osoby nebo věci se týkají.“.

„j)

správci poplatku za správu majetku,

k)

správci seznamu nebo rejstříku podle § 13d odst. 3 nebo orgánu veřejné moci, který do nich zapisuje údaje nebo změny, a oprávněnému uživateli tohoto seznamu nebo rejstříku,

l)

Policii České republiky nebo Ministerstvu vnitra pro účely postupu podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky nebo zákona upravujícího azyl,

m)

vládě nebo Ministerstvu zahraničních věcí při postupu podle sankčního zákona nebo

n)

orgánu, který poskytuje stanovisko nebo informaci podle § 14a.“.

„(6)

Předseda vlády nebo jím pověřený člen vlády je oprávněn v odůvodněných případech zprostit osobu podle odstavce 1 povinnosti zachovávat mlčenlivost. Osoby, kterým vznikla povinnost zachovávat mlčenlivost v souvislosti s výkonem působnosti České národní banky, lze zprostit povinnosti zachovávat mlčenlivost pouze se souhlasem České národní banky.“.

(1)

Úřad nebo orgán podle § 15 poskytnou informace podle § 16 odst. 4 k účelu a v rozsahu vymezeném tímto zákonem. O rozsahu poskytnutých informací pořídí záznam do spisu.

(2)

Úřad nebo orgán podle § 15 mohou poskytovat informace podle § 16 odst. 4 postupem sjednaným v písemné dohodě uzavřené mezi nimi a příslušným orgánem veřejné moci.

(3)

Úřad a orgán podle § 15 vytváří podmínky pro dodržování povinnosti mlčenlivosti. To platí i pro přístup a ochranu údajů uchovávaných v elektronické podobě.

(4)

Osoby, které se seznámily s informacemi poskytnutými Úřadem nebo orgánem podle § 15, je mohou využít pouze pro tímto zákonem stanovené účely a jsou vázány ohledně těchto informací povinností mlčenlivosti podle tohoto zákona. Za vytvoření podmínek pro dodržování povinnosti mlčenlivosti odpovídá příslušný orgán veřejné moci, který si informace vyžádal. Pro zproštění povinnosti zachovávat mlčenlivost se § 16 odst. 6 použije obdobně.

(5)

Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se považuje rovněž využití informací získaných při provádění mezinárodních sankcí pro jednání přinášející prospěch osobě zavázané touto povinností nebo jiné osobě anebo využití těchto informací pro jednání, které by mohlo způsobit někomu újmu.“.

(1)

Předmětem poplatku za správu majetku je správa majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce, vykonávaná podle tohoto zákona.

(2)

Správou majetku se pro účely poplatku za správu majetku rozumí

a)

nakládání s majetkem podle § 11, nebo

b)

správa majetku podle § 13 nebo 13a.

(1)

Základem poplatku za správu majetku je hodnota spravovaného majetku zaokrouhlená na celé tisícikoruny nahoru.

(2)

Hodnotou spravovaného majetku je pro účely poplatku za správu majetku nejvyšší hodnota spravovaného majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce, za dobu správy tohoto majetku v průběhu poplatkového období

a)

vyjádřená v české měně v případě peněžních prostředků, nebo

b)

určená podle zákona upravujícího oceňování majetku v ostatních případech.

(3)

Pro přepočet cizí měny na českou měnu se použije kurs devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou pro poslední den poplatkového období. V případě cizí měny, u které se nevyhlašuje kurs devizového trhu denně, se pro její přepočet použije kurs mezibankovního trhu pro tuto měnu k americkému dolaru nebo euru a kurs devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou pro americký dolar nebo euro ke stejnému dni, nebo poslední známý kurs vyhlášený nebo zveřejněný Českou národní bankou.

(1)

Poplatek za správu majetku se vypočte jako součin základu poplatku a sazby poplatku.

(2)

Poplatek vypočtený podle odstavce 1 se sníží o jednu dvanáctinu za každý kalendářní měsíc, ve kterém není vůbec vykonávána správa majetku.

(1)

Správcem poplatku za správu majetku je finanční úřad.

(2)

Poplatník poplatku za správu majetku je vybraným subjektem podle zákona upravujícího Finanční správu České republiky, a to pro účely správy tohoto poplatku.

(1)

Správce poplatku za správu majetku vyměří poplatek z moci úřední.

(2)

Lhůta pro stanovení poplatku za správu majetku počne běžet prvním dnem kalendářního roku, který bezprostředně následuje po uplynutí daného poplatkového období.

(3)

Doměřit poplatek za správu majetku lze z moci úřední také na základě odpovědi na výzvu ke sdělení údajů rozhodných pro stanovení poplatku nebo na základě poskytnutí těchto údajů Úřadem.

(4) Příjemcem rozhodnutí o stanovení poplatku za správu majetku je také správce majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce, pokud tento majetek ke dni vydání rozhodnutí nespravuje poplatník. Správce majetku plní své povinnosti související se správou poplatku vlastním jménem na účet spravovaného majetku.

(1)

Správce poplatku za správu majetku může určit hodnotu spravovaného majetku odhadem, pokud

a)

jiný způsob určení hodnoty majetku by byl spojen s významnými obtížemi, anebo jej lze zajistit jen s vynaložením neúměrných nákladů,

b)

ten, kdo spravuje majetek a nemá nárok na náhradu nákladů podle § 11 odst. 2, k tomu neposkytne potřebnou součinnost nebo tento postup maří.

(2)

Poplatník poplatku za správu majetku nese náklady řízení vzniklé v souvislosti s jím navrženým provedením znaleckého posudku jako důkazního prostředku.

(1)

Správce majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce, je povinen převést do dne splatnosti poplatku peněžité přírůstky nebo výnosy z tohoto majetku, vzniklé během jeho správy, do výše splatné poplatkové pohledávky správci poplatku.

(2)

Nepostačují-li přírůstky a výnosy z majetku podle odstavce 1 na uhrazení splatné poplatkové pohledávky a jsou-li tímto majetkem peněžní prostředky, je správce majetku povinen je převést ke dni splatnosti poplatku do výše splatné poplatkové pohledávky správci poplatku.

(3)

Nelze-li splatnou poplatkovou pohledávku uhradit postupem podle odstavce 1 nebo 2, hradí se postupem podle daňového řádu.

(1)

Úřad poskytuje správci poplatku za správu majetku průběžně informace o majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce, a další informace potřebné pro správu poplatku.

(2)

Správce poplatku za správu majetku může vyzvat správce majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce, aby sdělil údaje rozhodné pro stanovení poplatku, výši peněžitých a jiných přírůstků a výnosů z majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce, vzniklé během jeho správy, které se u něj nacházejí, nebo výši spravovaných peněžních prostředků, které jsou majetkem, na který se vztahují sankce.

(1)

Orgán, který vydal rozhodnutí o přestupku podle § 18 odst. 1 písm. a), b) nebo d), uveřejní po nabytí právní moci rozhodnutí bez zbytečného odkladu jeho výrokovou část způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to na dobu 5 let.

(2)

V případě, že by uveřejnění podle odstavce 1 v konkrétním případě vedlo k ohrožení stability finančních trhů, probíhajícího trestního nebo správního řízení, plnění úkolů podle tohoto zákona nebo jiných úkolů ve veřejném zájmu anebo pokud by tento postup nepřiměřeným způsobem zasáhl do zájmů dotčených osob nebo byl zjevně bezpředmětným, orgán, který rozhodnutí vydal,

a)

odloží uveřejnění do doby, než tyto překážky pominou,

b)

uveřejní výrokovou část rozhodnutí v anonymizované podobě,

c)

výrokovou část rozhodnutí neuveřejní, pokud by postup podle písmene a) nebo b) nebyl dostatečný, nebo

d)

uveřejnění výrokové části rozhodnutí ukončí.

(3)

Orgán, který vydal rozhodnutí uveřejněné podle odstavce 1 nebo 2, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup výrokovou část pravomocného rozhodnutí, kterým bylo toto rozhodnutí zrušeno nebo změněno, a to bez zbytečného odkladu. Na toto uveřejnění se přiměřeně použije odstavec 2, vždy se však uveřejní alespoň informace o tom, že rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno.“.

(1)

Adresátům, kteří se zdržují v cizině nebo jejichž sídlo nebo pobyt, popřípadě jiná adresa pro doručování podle § 19 odst. 4 správního řádu je v cizině, se v řízení podle tohoto zákona doručuje prostřednictvím veřejné vyhlášky.

(2)

Při doručování podle odstavce 1 učiní správní orgán současně pokus vyrozumět adresáta vhodným způsobem o doručovaných písemnostech, pokud jsou jeho sídlo, adresa elektronické pošty nebo jiná elektronická adresa známy.

(3)

Při správě poplatku za správu majetku se odstavce 1 a 2 použijí obdobně.“.

„(3)

Žádostí o udělení mezinárodní ochrany dále není projev vůle cizince podle odstavce 1 učiněný

a)

po nabytí právní moci rozhodnutí o udělení mezinárodní ochrany a po nabytí právní moci rozhodnutí ministra spravedlnosti o povolení vydání cizince nebo po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o předání cizince podle evropského zatýkacího rozkazu k trestnímu stíhání nebo k výkonu trestu odnětí svobody do cizího státu podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních,

b)

poté, co Česká republika obdržela žádost o jeho předání mezinárodnímu trestnímu soudu, mezinárodnímu trestnímu tribunálu, popřípadě obdobnému mezinárodnímu soudnímu orgánu, které splňují alespoň jednu z podmínek uvedených v § 145 odst. 1 zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, nebo

c)

po dni, od kterého se na cizince vztahují mezinárodní sankce podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí spočívající v zákazu vstupu nebo pobytu.“.

„c)

se na cizince vztahují mezinárodní sankce podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí spočívající v zákazu vstupu nebo pobytu.“.

„(3)

Doplňkovou ochranu dále nelze udělit cizinci,

a)

který se mimo území dopustil jednoho nebo několika trestných činů odlišných od trestných činů uvedených v odstavci 1, opustil-li stát, jehož je státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát jejího posledního trvalého bydliště pouze s cílem vyhnout se trestnímu stíhání za ně, za předpokladu, že jde o skutky, za které by bylo možno v České republice uložit trest odnětí svobody, nebo

b)

na kterého se vztahují mezinárodní sankce podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí spočívající v zákazu vstupu nebo pobytu.“.

„e)

dnem, od kterého se na azylanta nebo osobu požívající doplňkové ochrany vztahují mezinárodní sankce podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí spočívající v zákazu vstupu nebo pobytu, nebo dnem uvedeným v § 18a odst. 1.“.

(1)

Ustanovení § 18 písm. e) se nepoužije, podal-li azylant nebo osoba požívající doplňkové ochrany do 60 dnů ode dne zápisu na vnitrostátní sankční seznam námitku podle sankčního zákona. Podal-li azylant nebo osoba požívající doplňkové ochrany takovou námitku, zaniká mezinárodní ochrana marným uplynutím lhůty pro podání žaloby proti rozhodnutí o námitce podle sankčního zákona nebo v případě podání žaloby pravomocným rozhodnutím soudu, kterým nebylo žalobě vyhověno. Tento postup se použije obdobně pro kasační stížnost.

(2)

Ode dne zániku mezinárodní ochrany podle § 18 písm. e) se na cizince pro účely zajištění hledí jako na cizince s vykonatelným rozhodnutím o správním vyhoštění podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky.

(3)

Dojde-li k odstranění zápisu z vnitrostátního sankčního seznamu podle § 9 odst. 1 písm. a) sankčního zákona, udělí ministerstvo na žádost azyl nebo doplňkovou ochranu, byla-li nová žádost o udělení mezinárodní ochrany podána do 3 let ode dne zápisu na vnitrostátní sankční seznam podle sankčního zákona.“.

„c)

toho, že se na něj vztahují mezinárodní sankce podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí spočívající v zákazu vstupu nebo pobytu.“.

(1)

Dnem, od kterého se na cizince vztahují mezinárodní sankce podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí spočívající v zákazu vstupu nebo pobytu, zaniká vízum, oprávnění nebo povolení k pobytu na území České republiky; to neplatí, jde-li o dlouhodobé vízum, oprávnění nebo povolení k pobytu, podal-li cizinec do 60 dnů ode dne zápisu na vnitrostátní sankční seznam námitku podle sankčního zákona. Podal-li cizinec takovou námitku, zaniká vízum, oprávnění nebo povolení k pobytu na území České republiky marným uplynutím lhůty pro podání žaloby proti rozhodnutí o námitce podle sankčního zákona nebo v případě podání žaloby pravomocným rozhodnutím soudu, kterým nebylo žalobě vyhověno. Tento postup se použije obdobně pro kasační stížnost.

(2)

Ode dne zániku víza, oprávnění nebo povolení k pobytu na území České republiky podle odstavce 1 se na cizince pro účely zajištění hledí jako na cizince s vykonatelným rozhodnutím o správním vyhoštění.

(3)

Dojde-li k odstranění zápisu z vnitrostátního sankčního seznamu podle § 9 odst. 1 písm. a) sankčního zákona, postupuje se podle § 66 odst. 2 obdobně.“.

„f)

vyloučení účastníka z účasti v nabídkovém řízení z důvodu provádění mezinárodní sankce § 48a zákona o zadávání veřejných zakázek,“.

„(3)

Pro ukončení závazku ze smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících se použije § 223 zákona o zadávání veřejných zakázek obdobně.“.

„(3)

Jednání objednatele spočívající v tom, že nedodrží pravidlo podle § 10 odst. 4 písm. f), není přestupkem podle tohoto zákona.“.

„d)

pravidel pro zákaz zadání veřejné zakázky podle § 48a.“.

(1)

Zadavatel nezadá veřejnou zakázku účastníku zadávacího řízení, pokud je to v rozporu s mezinárodními sankcemi podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí.

(2)

Pokud se mezinárodní sankce podle odstavce 1 vztahuje na

a)

účastníka zadávacího řízení, může ho zadavatel vyloučit z účasti v zadávacím řízení, nebo

b)

vybraného dodavatele, vyloučí ho zadavatel z účasti v zadávacím řízení.

(3)

Pokud se mezinárodní sankce podle odstavce 1 vztahuje na poddodavatele

a)

účastníka zadávacího řízení, může zadavatel požadovat nahrazení poddodavatele, nebo

b)

vybraného dodavatele, musí zadavatel požadovat nahrazení poddodavatele.

(4)

Na základě požadavku zadavatele podle odstavce 3 musí účastník zadávacího řízení poddodavatele nahradit nejpozději do konce zadavatelem stanovené přiměřené lhůty. Pokud nedojde k nahrazení poddodavatele, platí, že se na účastníka zadávacího řízení vztahuje zákaz zadání veřejné zakázky.“.

„(4)

Ceny, odměny nebo jiné platby zadavatel účastníkům soutěže o návrh neudělí, pokud tomu brání mezinárodní sankce podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí.“.

„(8)

Pokud se mezinárodní sankce podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí vztahuje na účastníka soutěže o návrh,

a)

může ho zadavatel vyloučit z účasti v soutěži o návrh,

b)

který podal vybraný návrh, vyloučí ho zadavatel z účasti v soutěži o návrh; v takovém případě se za vybraný návrh považuje druhý návrh v pořadí, které vyplývá ze stanoviska poroty.“.

„(4)

Zadavatel může závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku vypovědět nebo od ní odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že dodavatel je osobou, na kterou se vztahuje zákaz zadání veřejné zakázky podle § 48a.“.

(1)

Je-li předmětem řízení zákaz uzavření smlouvy podle § 48a, vyžádá si Úřad před zahájením nebo v průběhu řízení, pokud to shledá potřebným, stanovisko Finančního analytického úřadu za účelem zjištění, zda se v případě konkrétního dodavatele jedná o osobu nebo subjekt, na které se vztahují mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí.

(2)

Finanční analytický úřad poskytne Úřadu stanovisko podle odstavce 1. Před vydáním stanoviska si může Finanční analytický úřad vyžádat informaci od zpravodajské služby České republiky nebo Policie České republiky. Policie České republiky poskytnutí informace odmítne, pokud by tím bylo ohroženo plnění jejích úkolů. Předávání informací zpravodajskou službou České republiky se řídí zákonem o zpravodajských službách. Do dne doručení stanoviska podle odstavce 1 Úřadu neběží lhůta pro vydání rozhodnutí.

(3)

Stanovisko podle odstavce 1 se uchovává odděleně mimo spis. V případě, že ze stanoviska vyplývá, že se na dodavatele vztahují mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí v oblasti veřejných zakázek, v odůvodnění rozhodnutí se uvede pouze to, že k uložení nápravného opatření došlo z důvodu porušení mezinárodních sankcí.

(4)

V případě, že ze stanoviska podle odstavce 1 nevyplývá, že se na dodavatele vztahují mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí v oblasti veřejných zakázek, v odůvodnění rozhodnutí se uvede pouze to, že nebylo zjištěno, že by postup zadavatele porušoval mezinárodní sankce.“.

„(4)

Jednání zadavatele, které naplňuje znaky přestupku podle odstavce 1 písm. a), není přestupkem podle tohoto zákona, pokud nedodržení pravidel stanovených tímto zákonem spočívá v tom, že zadavatel nevyloučil

a)

vybraného dodavatele v rozporu s § 48a odst. 2 písm. b),

b)

účastníka soutěže o návrh, který podal vybraný návrh, v rozporu s § 148 odst. 8 písm. b).“.