„¹)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru.“.

„(5)

Profesní samosprávné komory poskytují podle tohoto zákona pouze informace vztahující se k výkonu veřejné správy, který jim byl svěřen zákonem.“.

(1)

Povinným subjektem je dále veřejný podnik, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí právnická osoba, která není povinným subjektem podle § 2 odst. 1 a

a)

která

1.

vykonává relevantní činnost podle zákona o zadávání veřejných zakázek²¹),

2.

jedná jako poskytovatel veřejných služeb podle čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 a č. 1107/70,

3.

jedná jako letecký dopravce, který plní závazky veřejné služby podle čl. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství, nebo

4.

jedná jako majitel lodi, který plní závazky veřejných služeb podle čl. 4 nařízení Rady (EHS) č. 3577/92 o uplatňování zásady volného pohybu služeb v námořní dopravě v členských státech (námořní kabotáž), a

b)

v níž může povinný subjekt podle § 2 odst. 1 vykonávat přímo nebo nepřímo dominantní vliv na základě majetkové účasti v této právnické osobě nebo pravidel, jimiž se řídí.

(2)

Má se za to, že podmínka dominantního vlivu je splněna, pokud povinný subjekt podle § 2 odst. 1 přímo nebo nepřímo

a)

drží většinový podíl na upsaném základním kapitálu veřejného podniku,

b)

disponuje s většinou hlasovacích práv vyplývajících z podílu na veřejném podniku, nebo

c)

může jmenovat více než polovinu členů správního, řídicího nebo dozorčího orgánu veřejného podniku.

(1)

Povinnost poskytovat informace se netýká informací o činnostech veřejného podniku a veřejné instituce, která je obchodní společností nebo národním podnikem, pokud tyto činnosti

a)

jsou uskutečňovány v běžném obchodním styku v rozsahu předmětu činnosti nebo podnikání veřejného podniku nebo veřejné instituce zapsaného ve veřejném rejstříku nebo

b)

mají obchodní nebo průmyslovou povahu a poskytnutí informace by veřejný podnik nebo veřejnou instituci znevýhodnilo na relevantním trhu.

(2)

Odstavec 1 se nepoužije, pokud jde o činnosti podle § 2a odst. 1 písm. a).

²¹)

§ 153 a 154 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.“.

(1)

Strojově čitelným formátem se pro účely tohoto zákona rozumí formát datového souboru s takovou strukturou, která umožňuje programovému vybavení snadno nalézt, rozpoznat a získat z tohoto datového souboru konkrétní informace, včetně jednotlivých údajů a jejich vnitřní struktury․

(2)

Otevřeným formátem se pro účely tohoto zákona rozumí formát datového souboru, který není závislý na konkrétním technickém a programovém vybavení a je zpřístupněn veřejnosti bez jakéhokoli omezení, které by znemožňovalo využití informací obsažených v datovém souboru.

(3)

Otevřenou formální normou se pro účely tohoto zákona rozumí pravidlo, které bylo vydáno písemně a obsahuje specifikace požadavků na zajištění schopnosti různých programových vybavení vzájemně si poskytovat služby a efektivně spolupracovat.

(4)

Metadaty se pro účely tohoto zákona rozumí data popisující souvislosti, obsah a strukturu zaznamenaných informací a jejich správu v průběhu času.

(5)

Otevřenými daty se pro účely tohoto zákona rozumí informace zveřejňované způsobem umožňujícím dálkový přístup v otevřeném a strojově čitelném formátu, jejichž způsob ani účel následného využití není povinným subjektem, který je zveřejňuje, omezen a které jsou evidovány v národním katalogu otevřených dat.

(6)

Dynamickými daty se pro účely tohoto zákona rozumí informace v elektronické podobě, které podléhají průběžné aktualizaci nebo aktualizaci v reálném čase, zejména z důvodu jejich významné proměnlivosti nebo rychlého zastarávání.

(7)

Rozhraním pro programování aplikací se pro účely tohoto zákona rozumí sada funkcí a procesů umožňujících vytváření aplikací, které přistupují k funkcím nebo datům operačního systému, databáze, aplikace nebo jiné elektronické služby.“.

„(1)

Povinné subjekty zaevidují informace, které mají povinnost zveřejnit jako otevřená data, v národním katalogu otevřených dat.“.

„(3)

Povinné subjekty zveřejňují dynamická data, která nejsou obsažená v registrech a jejichž poskytnutí není zákonem omezeno, způsobem umožňujícím dálkový přístup, zejména prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací jako otevřená data, bezprostředně po jejich shromáždění. Pokud by zveřejnění dynamických dat podle věty první představovalo pro povinný subjekt nepřiměřenou zátěž, zveřejní dynamická data bez zbytečného odkladu tak, aby nedošlo k nepřiměřenému narušení jejich využitelnosti.“.

(1)

Povinný subjekt poskytne informaci o výši příjmu osoby, které poskytl nebo poskytuje veřejné prostředky mající povahu příjmu ze závislé činnosti nebo funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů

a)

jako

1.

veřejnému funkcionáři, na kterého se vztahovaly nebo vztahují povinnosti podle zákona o střetu zájmů,

2.

poradci prezidenta republiky, člena vlády, náměstka člena vlády nebo vedoucího ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády, nebo

3.

členovi svého statutárního, řídicího, dozorčího nebo kontrolního orgánu, anebo

b)

pokud žadatel prokáže veřejný zájem na poskytnutí informace o výši příjmu této osoby a tento veřejný zájem v jednotlivém případě převažuje nad zájmem na ochraně této informace.

(2)

Informace o výši příjmu podle odstavce 1 se poskytne v rozsahu jméno, příjmení, funkční, pracovní či jiné obdobné zařazení a výše veřejných prostředků, na kterou vznikl nárok, před zdaněním a dalšími povinnými odvody za období podle obsahu žádosti. Při poskytování informace podle věty první se § 5 odst. 3 nepoužije.“.

„f)

její poskytnutí významně nebo přímo ohrožuje ochranu kritické infrastruktury²²), nebo

g)

byla vytvořena nebo získána v přímé souvislosti se soudním, rozhodčím, správním nebo obdobným řízením, a to i před jeho zahájením, a její poskytnutí může ohrozit rovnost účastníků tohoto řízení.

²²)

§ 2 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. “.

(1)

Povinný subjekt může odmítnout žádost nebo její část do sedmi dnů ode dne jejího přijetí, pokud lze ve vztahu k ní dovodit, že cílem žadatele je způsobit

a)

nátlak na fyzickou osobu, jíž se týkají požadované informace, pokud nejde o informace podle § 8a odst. 2, nebo

b)

nepřiměřenou zátěž povinného subjektu; za způsobení nepřiměřené zátěže se považuje také podávání žádostí o informace u většího počtu povinných subjektů bez zjevné obsahové souvislosti požadovaných informací,

a to zpravidla v reakci na předcházející postup povinného subjektu vůči žadateli nebo na vztah s fyzickou osobou uvedenou v písmenu a).

(2)

Rozsah požadovaných informací nebo počet podaných žádostí není bez dalšího důvodem pro odmítnutí žádosti podle odstavce 1.

„d)

nezbytnost umožnit uplatňování práv osobám, které by mohly být podstatným způsobem dotčeny poskytnutím požadované informace; to neplatí, pokud

1.

bylo možné výzvu k vyjádření dotčené osobě předat osobně nebo odeslat elektronicky nejpozději pátý den po přijetí žádosti,

2.

výzva dotčené osobě obsahovala žádost o potvrzení jejího doručení a

3.

nejpozději třetí den po odeslání bylo prokázáno doručení výzvy dotčené osobě, zejména potvrzením přijetí výzvy učiněným způsobem pro podání žádosti o informace.“.

(1)

Povinný subjekt může s žadatelem uzavřít výhradní dohodu o poskytování informací (dále jen „výhradní dohoda“) jako veřejnoprávní smlouvu, pokud je to nezbytné ve veřejném zájmu pro digitalizaci kulturních zdrojů, které nejsou chráněny autorským právem nebo jiným právem duševního vlastnictví. Povinný subjekt po dobu trvání výhradní dohody neposkytne třetím osobám informaci poskytnutou na základě výhradní dohody za stejným účelem jako v uzavřené výhradní dohodě ani neposkytne digitální reprodukci vzniklou na základě výhradní dohody.

(2)

Výhradní dohodu lze uzavřít nejvýše na 8 let. Trvání výhradní dohody lze jednou prodloužit o nejvýše 5 let, pokud trvají důvody, na základě kterých byla uzavřena.

(3)

Druhá smluvní strana výhradní dohody musí povinnému subjektu bezplatně nejpozději ke konci trvání výhradní dohody poskytnout kopii digitální reprodukce kulturního zdroje, kterou bude možné po skončení trvání výhradní dohody poskytnout podle tohoto zákona.

(4)

Podmínky poskytnutí informace na základě výhradní dohody musí umožňovat další užití informace žadatelem v souladu se žádostí, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(5)

Povinný subjekt zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup výhradní dohodu a dohodu o prodloužení jejího trvání spolu s důvody jejich uzavření nejméně 2 měsíce předtím, než nabudou účinnosti.

(6)

Na ustanovení výhradních dohod se nevztahuje ochrana obchodního tajemství.“.

(1)

Má-li být informace, která je předmětem práva autorského, poskytnuta na základě licenční smlouvy a majetková práva k předmětu práva autorského vykonává povinný subjekt, který není vyňat z povinnosti poskytovat informace podle § 11 odst. 5, postupuje se ve věcech neupravených tímto zákonem podle autorského zákona^2b).

(2)

Odměna za oprávnění informaci užít nesmí být vyšší než úhrada podle § 17, nestanoví-li jinak autorský zákon nebo licenční smlouva mezi povinným subjektem a tím, kdo právo nakládat s předmětem práva autorského na povinný subjekt převedl.

(3)

Podmínky poskytnutí informace v licenční smlouvě musí umožňovat další užití informace žadatelem v souladu se žádostí, pokud tento zákon nestanoví jinak. Licence se poskytuje jako nevýhradní, s výjimkou případů podle odstavce 4.

(4)

Povinný subjekt může poskytnout výhradní licenci pouze tehdy, je-li pro další šíření poskytované informace nezbytná a je-li to ve veřejném zájmu. Výhradní licenci lze poskytnout na dobu nejvýše 3 let; její trvání lze opakovaně prodloužit vždy nejvýše o 3 roky, pokud trvají důvody podle věty první. Výhradní licenci k digitalizaci kulturního zdroje lze poskytnout nejvýše na 8 let; její trvání lze jednou prodloužit o nejvýše 5 let, pokud trvají důvody podle věty první. V případě poskytnutí výhradní licence k digitalizaci kulturního zdroje musí druhá smluvní strana povinnému subjektu bezplatně poskytnout kopii digitální reprodukce kulturního zdroje, kterou bude možné po skončení trvání výhradní licence poskytnout podle tohoto zákona. Povinný subjekt zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup poskytnutou výhradní licenci a dohodu o prodloužení jejího trvání spolu s důvody jejich poskytnutí nebo uzavření nejméně 2 měsíce předtím, než nabudou účinnosti.

(5)

Povinný subjekt zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup vzor licenční smlouvy, kterou může žadatel přizpůsobit konkrétní žádosti a použít jako návrh na uzavření licenční smlouvy.

(6)

Na ustanovení licenčních smluv uzavřených podle tohoto zákona se nevztahuje ochrana obchodního tajemství.

„(3)

Pokud povinný subjekt poskytuje informaci formou kopie dokumentu, z něhož vyloučil pouze osobní údaje nebo informace, které jsou bankovním nebo obchodním tajemstvím a které získal při postupech podle správního, daňového nebo kontrolního řádu, nemusí vydat rozhodnutí o odmítnutí žádosti. Sdělí-li žadatel v podané žádosti anebo do 15 dnů ode dne doručení požadované informace způsobem stanoveným tímto zákonem pro podání písemné žádosti o informace povinnému subjektu, že trvá na vydání rozhodnutí o odmítnutí žádosti v rozsahu vymezených osobních údajů nebo bankovního anebo obchodního tajemství, povinný subjekt jej vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti anebo do 15 dnů ode dne doručení sdělení žadatele. “.

„(4)

Není-li z rozhodnutí, ze spisu ani z vlastní činnosti nadřízeného orgánu zřejmé, zda jsou zde důvody pro odmítnutí žádosti, nadřízený orgán vyzve povinný subjekt, aby ve stanovené lhůtě, která nesmí být delší než 10 dnů, doplnil spis o údaje nezbytné k postupu podle odstavce 5, zejména aby uvedl všechny důvody pro odmítnutí žádosti včetně jejich odůvodnění. S tímto doplněním seznámí nadřízený orgán žadatele a umožní mu, aby se k doplnění do 15 dnů ode dne doručení výzvy vyjádřil. Lhůta pro rozhodnutí o odvolání počíná plynout ode dne, kdy bylo nadřízenému orgánu doručeno vyjádření žadatele k výzvě, a pokud se žadatel ve lhůtě podle věty druhé nevyjádřil, ode dne, kdy tato lhůta uplynula.“.

„c)

uplynutí lhůty pro rozhodnutí podle § 15 odst. 3 nebo pro vyřízení žádosti o informa ce stanovené v rozhodnutí podle odstavce 6 písm. b).“.

„d)

stížnost odmítne, je-li podána opožděně, předčasně nebo osobou neoprávněnou.“.

„c)

stížnost odmítne, je-li podána opožděně, předčasně nebo osobou neoprávněnou.“.

„(2)

Povinnost zveřejnit výroční zprávu lze splnit zveřejněním údajů podle odstavce 1 ve lhůtě podle odstavce 1 prostřednictvím centrálního registru.“.

(1)

Zřizuje se centrální registr jako informační systém veřejné správy, který slouží ke zveřejňování výročních zpráv podle § 18. Správcem centrálního registru je Ministerstvo vnitra.

(2)

Centrální registr je bezplatně a neomezeně veřejně přístupný způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(3)

Správce centrálního registru neodpovídá za správnost údajů do centrálního registru vložených.“.

„(7)

Z nahlížení do spisu jsou vyloučeny části spisu obsahující informace, jejichž poskytnutí je předmětem žádosti a nebyly podle ní dosud poskytnuty, dokumenty a větší celky informací, z nichž požadované informace nelze snadno vyčlenit, a osobní údaje osoby, která by mohla být přímo dotčena poskytnutím požadované informace, s výjimkou osobních údajů, které jsou nahlížející osobě známy.“.

„e)

strojově čitelným formátem formát datového souboru s takovou strukturou, která umožňuje programovému vybavení snadno nalézt, rozpoznat a získat z tohoto datového souboru konkrétní informace, včetně jednotlivých údajů a jejich vnitřní struktury;

f)

otevřeným formátem formát datového souboru, který není závislý na konkrétním technickém a programovém vybavení a je zpřístupněn veřejnosti bez jakéhokoli omezení, které by znemožňovalo využití informací obsažených v datovém souboru;

g)

rozhraním pro programování aplikací sada funkcí a procesů umožňujících vytváření aplikací, které přistupují k funkcím nebo datům operačního systému, databáze, aplikace nebo jiné elektronické služby;“.

„i)

metadaty data, která popisují souvislosti, obsah a strukturu zaznamenaných informací, včetně informací popisujících soubory prostorových dat nebo služeb, včetně služeb založených na prostorových datech, a která umožňují a usnadňují jejich vyhledávání, třídění a používání a která dále popisují jejich správu v průběhu času;“.

„o)

otevřenými daty informace a prostorová data zveřejňovaná způsobem umožňujícím dálkový přístup v otevřeném a strojově čitelném formátu, jejichž způsob ani účel následného využití není povinným subjektem, který je zveřejňuje, omezen a které jsou evidovány v národním katalogu otevřených dat nebo v geoportálu.“.

(1)

Povinný subjekt může odepřít zpřístupnění informace nebo její části do sedmi dnů od obdržení žádosti, pokud lze ve vztahu k ní dovodit, že cílem žadatele je způsobit

a)

nátlak na fyzickou osobu, jíž se týkají požadované informace, pokud nejde o informace podle § 8a odst. 2 zákona o svobodném přístupu k informacím, nebo

b)

nepřiměřenou zátěž povinného subjektu,

a to zpravidla v reakci na předcházející postup povinného subjektu vůči žadateli nebo na vztah s fyzickou osobou uvedenou v písmenu a).

(2)

Rozsah požadovaných informací nebo počet podaných žádostí není bez dalšího důvodem pro odepření zpřístupnění informace podle odstavce 1.“.

„(5)

Pokud povinný subjekt zpřístupňuje informaci formou kopie dokumentu, z něhož vyloučil pouze osobní údaje nebo informace, které jsou obchodním tajemstvím a které získal při postupech podle správního, daňového nebo kontrolního řádu, nemusí vydat rozhodnutí o odepření zpřístupnění informace. Sdělí-li žadatel v podané žádosti anebo do 15 dnů ode dne doručení požadované informace způsobem stanoveným tímto zákonem pro podání písemné žádosti o informace povinnému subjektu, že trvá na vydání rozhodnutí o odepření zpřístupnění informace v rozsahu vymezených osobních údajů nebo obchodního tajemství, povinný subjekt jej vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti anebo do 15 dnů ode dne doručení sdělení žadatele. “.

„(2)

Z nahlížení do spisu jsou vyloučeny části spisu obsahující informace, jejichž poskytnutí je předmětem žádosti a nebyly podle ní dosud poskytnuty, dokumenty a větší celky informací, z nichž požadované informace nelze snadno vyčlenit, a osobní údaje osoby, která by mohla být přímo dotčena poskytnutím požadované informace, s výjimkou osobních údajů, které jsou nahlížející osobě známy.

(3)

Neshledá-li nadřízený správní orgán důvody pro odepření zpřístupnění informace, zruší rozhodnutí povinného subjektu o odepření zpřístupnění informace nebo jeho část a řízení v tomto rozsahu zastaví. Současně rozhodnutím přikáže povinnému subjektu požadovanou informaci žadateli poskytnout ve lhůtě, která nesmí být delší než 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí o odvolání povinnému subjektu nebo 60 dnů, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 7 odst. 1. Proti rozhodnutí nadřízeného správního orgánu podle věty první se nelze odvolat. Poskytnutí informace povinným subjektem lze exekučně vykonat.“.

„(5)

Při soudním přezkumu rozhodnutí o odvolání na základě žaloby podle zvláštního právního předpisu soud přezkoumá, zda jsou dány důvody pro odepření zpřístupnění informace. Nejsou-li žádné důvody pro odepření zpřístupnění informace, soud zruší rozhodnutí o odvolání a rozhodnutí povinného subjektu o odepření zpřístupnění informace a povinnému subjektu nařídí požadované informace zpřístupnit ve lhůtě, která nesmí být delší než 30 dnů ode dne doručení rozsudku povinnému subjektu nebo 60 dnů, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 7 odst. 1.“.

„o)

výzkumnými daty informace, s výjimkou vědeckých publikací, v elektronické podobě, které jsou shromažďovány nebo vytvářeny v průběhu výzkumu nebo vývoje a jsou používány jako důkazy v procesu výzkumu nebo vývoje nebo které jsou obecně akceptovány výzkumnou obcí jako nezbytné k validaci zjištění a výsledků výzkumu nebo vývoje.“.

„l)

způsob správy výzkumných dat,

m)

informace o dostupnosti a způsobu šíření výsledků výzkumu a výzkumných dat, pokud byly vytvořeny za podpory z veřejných prostředků podle tohoto zákona, v souladu se zásadou, že výsledky výzkumu a výzkumná data nejsou zveřejňovány pouze v odůvodněných případech,“.

„(3)

Příjemce nezveřejní informace o výzkumných datech, jejichž zveřejněním by došlo k nepřiměřenému zásahu do práva na ochranu duševního vlastnictví, obchodního tajemství, bezpečnosti státu nebo oprávněných obchodních zájmů příjemce nebo třetí osoby. Příjemce nejméně jednou za rok po dobu 5 let od ukončení poskytování podpory přezkoumá důvody podle věty první a v případě jejich pominutí informace o výzkumných datech zveřejní prostřednictvím informačního systému výzkumu, vývoje a inovací.“.

(1)

Příjemce na základě žádosti bezplatně poskytne třetí osobě výzkumná data včetně výzkumných dat, která jsou přílohou k vědeckým publikacím nebo jejich součástí, která nejsou chráněna podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné tvůrčí činnosti¹⁷) nebo která jsou chráněna toliko zvláštním právem pořizovatele databáze podle jiného právního předpisu⁶⁴), jehož je příjemce vykonavatelem. Povinnost podle věty první se vztahuje pouze na výzkumná data vytvořená nebo užitá ve výzkumu nebo vývoji podporovaných podle tohoto zákona, které byly hrazeny z veřejných prostředků a od ukončení poskytování podpory uplynulo nejméně 12 měsíců.

(2)

Příjemce může odmítnout poskytnutí výzkumných dat v případech, kdy by jím došlo k nepřiměřenému zásahu do práva na ochranu soukromí a osobních údajů, práva na ochranu obchodního tajemství, bezpečnosti státu nebo jiných oprávněných zájmů příjemce.

(3)

Příjemce, který není povinen poskytovat informace podle jiného právního předpisu⁶⁵), může odmítnout poskytnutí výzkumných dat v případech, kdy výzkum nebo vývoj podporovaný podle tohoto zákona nebyl plně financován z veřejných prostředků.

(4)

Příjemce poskytuje výzkumná data a informace o nich v otevřeném a strojově čitelném formátu a za takových podmínek, které jsou objektivní, přiměřené, nevýlučné, nediskriminační a neomezují způsob ani účel následného využití poskytovaných výzkumných dat.

(5)

V případě, že jsou výzkumná data již zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup, postačuje ke splnění povinnosti podle odstavce 1 uvedení odkazu na místo, kde jsou tato výzkumná data již zveřejněna.

⁶⁴)

§ 88 až 94 zákona č. 121/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

⁶⁵)

Zákon č. 106/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 123/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.