(1)

Mapovým podkladem pro zpracování územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace (dále jen „mapový podklad“) jsou katastrální mapa, Státní mapa, Základní mapa České republiky a Mapa České republiky¹).

(2)

Mapovým podkladem jsou dále základní báze geografických dat, tematická státní mapová díla a digitální mapa veřejné správy. Při územně plánovací činnosti se jako další mapový podklad používá digitální technická mapa obce, je-li k dispozici. Mapovým podkladem pro pořízení regulačního plánu může být též polohopisné a výškopisné zaměření řešeného území.

(3)

Pro účely územního plánování je možné mapový podklad doplnit na základě skutečností zjištěných vlastním průzkumem území; záznam o provedeném doplnění se ukládá u pořizovatele.

(4)

Není-li státní mapové dílo¹⁷) v digitální formě k dispozici, lze s využitím státního mapového díla vytvořit mapový podklad v digitální formě.

¹)

§ 3 odst․ 1 písm. a) až d) nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání, ve znění nařízení vlády č. 81/2011 Sb.

¹⁷)

§ 3 nařízení vlády č. 430/2006 Sb., ve znění nařízení vlády č. 81/2011 Sb.“.

a)

vyhodnocení uplatňování zásad územního rozvoje,

b)

problémy k řešení v zásadách územního rozvoje vyplývající z územně analytických podkladů,

c)

vyhodnocení souladu zásad územního rozvoje s územním rozvojovým plánem a politikou územního rozvoje,

d)

vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území vyplývajících z uplatňování zásad územního rozvoje z hlediska jejich možných nepředvídaných dopadů, včetně potřeby opatření na jejich odvrácení, zmírnění nebo kompenzaci,

e)

vyhodnocení potřeby pořízení aktualizace zásad územního rozvoje nebo nových zásad územního rozvoje,

f)

požadavky na zpracování aktualizace zásad územního rozvoje a na vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, je-li vyžadováno, nebo požadavky na zpracování nových zásad územního rozvoje a na vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území,

g)

návrhy na aktualizaci územního rozvojového plánu nebo politiky územního rozvoje.“.

a)

vyhodnocení uplatňování územního plánu,

b)

problémy k řešení v územním plánu vyplývající z územně analytických podkladů,

c)

vyhodnocení souladu územního plánu s nadřazenou územně plánovací dokumentací a politikou územního rozvoje,

d)

vyhodnocení potřeby vymezení nových zastavitelných ploch podle § 55 odst. 4 stavebního zákona,

e)

vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území vyplývajících z uplatňování územního plánu z hlediska jejich možných nepředvídaných dopadů, včetně potřeby opatření na jejich odvrácení, zmírnění nebo kompenzaci,

f)

vyhodnocení potřeby pořízení změny územního plánu nebo nového územního plánu,

g)

pokyny pro zpracování návrhu změny územního plánu nebo nového územního plánu v rozsahu zadání změny územního plánu nebo zadání územního plánu, je-li vyhodnocení podle písmene f) kladné,

h)

návrhy na aktualizaci zásad územního rozvoje.“.

(1)

Standardizovanými částmi územně plánovací dokumentace jsou

a)

standardizované jevy,

b)

předávaná data.

(2)

Požadavky na strukturu standardizovaných jevů jsou požadavky na jejich datovou strukturu určující označení vrstev, jejich geometrii a vlastnosti.

(3)

Požadavky na strukturu předávaných dat zahrnují požadavky na uspořádání a označení složek a souborů a požadavky na zeměpisné usazení, barevnou hloubku a rozlišení rastrových dat.

(4)

Výkresy a schémata v rastrové podobě se předávají v zeměpisném usazení souřadnicového systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální s barevnou hloubkou 24 bit v rozlišení 300 dpi.

(5)

Metadata obsahují údaje o názvu dokumentu, řešeném území, zpracovateli, druhu dokumentu a jeho změnách a aktualizacích, o etapě pořizování, měřítku a technologii zpracování, časové reference k předávaným datům a specifikaci předávaných jevů, které nejsou standardizovány.

(6)

Soulad územně plánovací dokumentace s jednotným standardem prokáže pořizovatel v jejím odůvodnění dokladem z elektronického kontrolního nástroje, který Ministerstvo pro místní rozvoj zpřístupní bezplatně způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(1)

Standardizované jevy územního plánu jsou

a)

řešené území,

b)

zastavěné území,

c)

zastavitelné plochy,

d)

plochy přestavby,

e)

plochy změn v krajině,

f)

plochy s rozdílným způsobem využití,

g)

koridory dopravní a technické infrastruktury,

h)

plochy a koridory územních rezerv,

i)

plochy a koridory, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno uzavřením dohody o parcelaci, zpracováním územní studie nebo vydáním regulačního plánu,

j)

veřejně prospěšné stavby, opatření a asanace,

k)

územní systém ekologické stability,

l)

systém sídelní zeleně,

m)

systém významných veřejných prostranství,

n)

vymezení částí územního plánu s prvky regulačního plánu.

(2)

Požadavky na strukturu standardizovaných jevů územního plánu jsou stanoveny v přílohách č. 19 a 20 k této vyhlášce.

(3)

Požadavky na grafické vyjádření standardizovaných jevů územního plánu, s výjimkou ploch s rozdílným způsobem využití, jsou stanoveny v příloze č. 21 k této vyhlášce. Požadavky na grafické vyjádření ploch s rozdílným způsobem využití jsou stanoveny v příloze č. 22 k této vyhlášce.

(4)

Standardizované jevy hlavního výkresu použité též v samostatných výkresech se v těchto výkresech zobrazují přiměřeně s přihlédnutím k měřítku daného výkresu. Standardizované jevy hlavního výkresu se zobrazují shodně i v koordinačním výkresu.

(5)

Požadavky na uspořádání a označení složek a souborů a na výměnný formát předávaných dat územního plánu jsou stanoveny v příloze č. 23 k této vyhlášce.

(6)

Hlavní město Praha se může v odůvodněných případech odchýlit od požadavků této vyhlášky na grafické vyjádření a strukturu ploch s rozdílným způsobem využití.“.

A.

Vyhodnocení vlivů územně plánovací dokumentace, její aktualizace nebo změny (dále jen „posuzovaná územně plánovací dokumentace“) na životní prostředí, zpracované podle přílohy stavebního zákona.

B.

Posouzení vlivu posuzované územně plánovací dokumentace na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, pokud orgán ochrany přírody nevyloučil významný vliv na jejich předmět ochrany nebo celistvost¹⁸).

C.

Vyhodnocení vlivů posuzované územně plánovací dokumentace na hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel území.

D.

Vyhodnocení vlivů posuzované územně plánovací dokumentace na udržitelný rozvoj území, které spočívá v posouzení vztahu a zlepšování územních podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel území.

E.

Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech z hlediska zajištění územních podmínek udržitelného rozvoje území.

„g)

definice pojmů, které nejsou obsaženy v právních předpisech.“.

„j)

definice pojmů, které nejsou obsaženy v právních předpisech.“.

„(4)

Plochy s rozdílným způsobem využití uvedené v § 4 až 18 se s ohledem na specifické podmínky a charakter území vymezují jako plochy všeobecné nebo v dalším podrobnějším členění, ze kterého se při návrhu územního plánu volí taková skladba ploch, která je pro dané sídlo nejvhodnější. Je-li to účelné, lze podrobněji členěné plochy dále členit.

(5)

Plochy s rozdílným způsobem využití uvedené v § 4 odst. 3 písm. e), § 5 odst. 3 písm. f), § 6 odst. 3 písm. g), § 7 odst. 3 písm. b), § 7a odst. 3 písm. g), § 8 odst. 3 písm. e), § 9 odst. 3 písm. g), § 10 odst. 3 písm. f), § 11 odst. 3 písm. h), § 12 odst. 3 písm. b), § 13 odst. 3 písm. d), § 14 odst. 3 písm. d), § 15 odst. 3 písm. b), § 16 odst. 3 písm. b), § 17 odst. 3 písm. b), § 18 odst. 3 písm. d) a § 19 odst. 2 písm. b) lze vymezovat pouze v odůvodněných případech.“.

„(3)

Plochy bydlení se podrobněji člení na plochy

a)

bydlení všeobecného,

b)

bydlení venkovského,

c)

bydlení individuálního,

d)

bydlení hromadného,

e)

bydlení jiného.“.

„a)

rekreace všeobecné,“.

„a)

občanského vybavení všeobecného,“.

„(3)

Plochy zeleně se podrobněji člení na plochy

a)

zeleně všeobecné,

b)

zeleně – parky a parkově upravené plochy,

c)

zeleně – zahrady a sady,

d)

zeleně ochranné a izolační,

e)

zeleně sídelní ostatní,

f)

zeleně krajinné,

g)

zeleně jiné.“.

„a)

smíšené obytné všeobecné,“.

„(3)

Plochy dopravní infrastruktury se podrobněji člení na plochy

a)

dopravy všeobecné,

b)

dopravy silniční,

c)

dopravy drážní,

d)

dopravy vodní,

e)

dopravy letecké,

f)

dopravy kombinované,

g)

dopravy jiné.“.

„a)

technické infrastruktury všeobecné,“.

„a)

výroby všeobecné,“.

„a)

smíšené výrobní všeobecné,“.

„a)

vodní a vodohospodářské všeobecné,“.

„a)

těžby nerostů všeobecné,“.