„(1)

Jsou-li příjmové poměry cizince s dočasnou ochranou, který se zdržuje na území České republiky, a jeho majetkové poměry na území České republiky takové, že mu neumožňují zajištění základních životních potřeb nebo úhradu nákladů na bydlení do výše započitatelných nákladů na bydlení nebo ubytování, poskytne se mu na žádost humanitární dávka (dále jen „dávka“); majetkové a příjmové poměry cizinců s dočasnou ochranou, kteří spolu bydlí a společně uhrazují náklady na své potřeby, se posuzují společně a poskytne se jim společně jedna dávka. Dávka cizinci s dočasnou ochranou nenáleží, je-li mu bezplatně poskytnuta celodenní strava, základní prostředky osobní hygieny a ubytování.

(2)

Za příjem se pro účely nároku na dávku nepovažuje dávka vyplacená v rozhodném období, za které se příjmy zjišťují, a finanční prostředky poskytnuté od Dětského fondu Organizace spojených národů. Příjem v cizí měně se přepočte na českou měnu podle příslušného kursu vyhlášeného Českou národní bankou platného k prvnímu dni období, za které se zjišťuje příjem. Pro přepočet měn, u nichž Česká národní banka nevyhlašuje příslušný kurs, se použije kurs této měny obvykle používaný bankami v České republice k prvnímu dni období, za které se zjišťuje příjem. Je-li příjem vyplacený v cizí měně předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů, přepočte se na českou měnu způsobem platným pro účely daně z příjmů.

(3)

Podmínka, že se cizinec s dočasnou ochranou zdržuje na území České republiky, není splněna, pokud se místo jeho pobytu na území České republiky uvedené v žádosti o dávku neshoduje s adresou místa pobytu cizince vedenou v základním registru obyvatel a cizinec tento nesoulad ani na výzvu Úřadu práce České republiky – krajské pobočky nebo pobočky pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“) neodstraní.“.

(1)

Byty, které jsou cizincům s dočasnou ochranou poskytovány k samostatnému bydlení, jsou zařazeny v informačním systému evidence bytů, který spravuje Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „evidence bytů“). Bytem se pro účely tohoto zákona rozumí soubor místností nebo samostatná obytná místnost, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu užívání určeny podle stavebního zákona nebo jsou zkolaudovány jako byt.

(2)

Evidence bytů obsahuje

a)

identifikační údaje vlastníka bytu,

b)

adresu bytu a číslo bytu, pokud existuje,

c)

písemný právní titul k užívání bytu a

d)

identifikační údaje cizinců s dočasnou ochranou, kterým byl byt k bydlení poskytnut, číslo vízového štítku a údaje o začátku a ukončení bydlení.

(3)

Údaje uvedené v odstavci 2 do evidence bytů zadává vlastník bytu, a to s využitím elektronické identifikace určené Ministerstvem práce a sociálních věcí.“.

(1)

Není-li dále stanoveno jinak, výše dávky pro cizince s dočasnou ochranou

a)

do 18 let věku činí částku podle § 3 odst. 3 písm. b) zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů,

b)

od 18 let věku činí částku podle § 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů, není-li dále stanoveno jinak,

c)

který je invalidní nebo je držitelem průkazu osvědčujícího zdravotní postižení, který byl vydán na Ukrajině, nebo osobou, která byla uznána za osobu zdravotně postiženou okresní správou sociálního zabezpečení podle § 6d, činí 1,5násobek částky podle písmene a) nebo b) podle věku,

d)

od 6 do 10 let věku činí 1,2násobek částky podle písmene a),

e)

od 18 let věku od měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, v němž uplyne doba 150 dnů ode dne, ve kterém byla cizinci udělena dočasná ochrana, činí částku podle § 5 odst. 1 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů, pokud není osobou

1.

studující; za studující osobu se považuje cizinec s dočasnou ochranou, který plní povinnou školní docházku, a cizinec s dočasnou ochranou, který se v České republice studiem soustavně připravuje na budoucí povolání, nejdéle však do věku 26 let,

2.

pečující o dítě do 6 let věku; péči o totéž dítě může pro účely této dávky prohlásit pouze 1 z pečujících osob,

3.

těhotnou,

4.

starší 65 let,

5.

invalidní nebo držitelem průkazu osvědčujícího zdravotní postižení, který byl vydán na Ukrajině, nebo osobou, která byla uznána za osobu se zdravotním postižením okresní správou sociálního zabezpečení podle § 6d, nebo

6.

pečující o osobu uvedenou v písmenu c), která byla touto osobou jako osoba pečující označena v žádosti o dávku.

(2)

Pro určení nároku na dávku a stanovení její výše se u cizince s dočasnou ochranou, který má náklady na bydlení na základě platného právního titulu k bydlení v bytě zařazeném v evidenci bytů, použijí započitatelné náklady na bydlení. Pro určení nároku na dávku a stanovení její výše u cizince s dočasnou ochranou, který má náklady na bydlení v ostatních prostorech k ubytování, než jsou uvedeny ve větě první, se použijí započitatelné náklady na ubytování, je-li cizinec s dočasnou ochranou výdělečně činný, nebo je-li krajskou pobočkou Úřadu práce evidován jako uchazeč o zaměstnání. Podmínka, že musí být cizinec s dočasnou ochranou výdělečně činný nebo být krajskou pobočkou Úřadu práce evidován jako uchazeč o zaměstnání, neplatí, jde-li o cizince s dočasnou ochranou uvedeného v odstavci 1 písm. a) nebo v odstavci 1 písm. e) bodech 1 až 6.

(3)

Vláda stanoví nařízením v závislosti na vývoji ozbrojeného konfliktu na území Ukrajiny a jeho dopadů na možnosti zajištění přiměřeného bydlení cizinců s dočasnou ochranou na území České republiky výši započitatelných nákladů na bydlení v bytech zařazených v evidenci bytů a výši započitatelných nákladů na ubytování v ostatních prostorech k ubytování.

(4)

Pro určení výše dávky cizince s dočasnou ochranou, který je posuzován samostatně, se od součtu příslušné výše dávky podle odstavce 1 a příslušné částky započitatelných nákladů na bydlení nebo započitatelných nákladů na ubytování pro 1 osobu odečte součet jeho příjmů. Dosahuje-li výsledná částka určená podle věty první hodnotu vyšší než 0, činí výše dávky částku rozdílu dosaženého podle věty první, není-li dále stanoveno jinak. Dosahuje-li výsledná částka určená podle věty první hodnotu 0 nebo nižší, dávka nenáleží. Dosahuje-li výsledná částka určená podle věty první hodnotu vyšší než 0, ale nižší než 50, činí výše dávky 50 Kč.

(5)

Pro určení výše dávky pro cizince s dočasnou ochranou, kteří spolu bydlí a společně uhrazují náklady na své potřeby, se od součtu jejich příslušných výší dávek podle odstavce 1 a příslušné částky započitatelných nákladů na bydlení nebo ubytování určené podle počtu cizinců s dočasnou ochranou, kteří spolu bydlí a společně uhrazují náklady na své potřeby, odečte součet jejich příjmů. Dosahuje-li výsledná částka určená podle věty první hodnotu 0 nebo nižší, dávka nenáleží. Dosahuje-li výsledná částka určená podle věty první hodnotu vyšší než 0, činí výše dávky částku rozdílu dosaženého podle věty první, není-li dále stanoveno jinak. Dosahuje-li výsledná částka určená podle věty první hodnotu vyšší než 0, ale nižší než 50, činí výše dávky 50 Kč.

(6)

Nárok na dávku nevznikne, pokud je výše finančních prostředků na účtech žadatele vyšší než výše dávky stanovená podle odstavce 4, nebo pokud je výše finančních prostředků na účtech cizinců s dočasnou ochranou, kteří spolu bydlí a společně uhrazují náklady na své potřeby, vyšší, než je výše dávky stanovená podle odstavce 5.

(1)

Žádost o dávku lze podat pouze v elektronické podobě, s výjimkou první žádosti, kterou lze podat rovněž v listinné podobě.

(2)

Žádost o dávku obsahuje

a)

identifikační údaje žadatele a cizinců s dočasnou ochranou, kteří spolu bydlí a společně uhrazují náklady na své potřeby,

b)

údaj o místu pobytu žadatele a cizinců s dočasnou ochranou, kteří spolu bydlí a společně uhrazují náklady na své potřeby, na území České republiky,

c)

údaj o udělení dočasné ochrany žadatele a cizinců s dočasnou ochranou, kteří spolu bydlí a společně uhrazují náklady na své potřeby,

d)

údaje o všech příjmech žadatele a cizinců s dočasnou ochranou, kteří spolu bydlí a společně uhrazují náklady na své potřeby,

e)

údaj o zaměstnavateli žadatele a cizinců s dočasnou ochranou, kteří spolu bydlí a společně uhrazují náklady na své potřeby,

f)

identifikaci účtů žadatele a cizinců s dočasnou ochranou, kteří spolu bydlí a společně uhrazují náklady na své potřeby, a údaje o finančních prostředcích na těchto účtech,

g)

prohlášení o majetkových poměrech na území České republiky žadatele a cizinců s dočasnou ochranou, kteří spolu bydlí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

(3)

Pokud má žadatel náklady na bydlení v bytě, který je zařazen v evidenci bytů, žádost dále obsahuje identifikační údaje vlastníka bytu.

(4)

Skutečnosti uvedené v žádosti žadatel doloží všemi dostupnými doklady nebo čestným prohlášením; všechny skutečnosti se dokládají v elektronické podobě, neurčí-li krajská pobočka Úřadu práce, že je lze předložit i jinak.

(1)

Okresní správa sociálního zabezpečení na žádost cizince s dočasnou ochranou posoudí, zda je tento cizinec osobou se zdravotním postižením. Za osobu se zdravotním postižením se pro účely tohoto zákona považuje osoba, jejíž nepříznivý zdravotní stav odpovídá dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu a jeho dopadům pro účely nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením podle zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zdravotní stav cizince s dočasnou ochranou se posuzuje k datu podání žádosti. Při posuzování zdravotního stavu cizince a vyhotovení posudku okresní správa sociálního zabezpečení postupuje obdobně jako při posuzování zdravotního stavu a vyhotovení posudku pro účely průkazu osoby se zdravotním postižením.

(2)

Žádost se podává elektronicky, a to na formuláři předepsaném Českou správou sociálního zabezpečení. Žádost obsahuje

a)

identifikační údaje žadatele a

b)

jméno a adresu ošetřujícího lékaře nebo lékařů v České republice.

(3)

Okresní správa sociálního zabezpečení posudek doručí žadateli a Úřadu práce České republiky současně sdělí, zda žadatel je osobou se zdravotním postižením.“.

⁴)

Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů.“.

„(7)

Pro nárok na příspěvek se použije § 6 odst. 6 obdobně.“.

(1)

Podáním žádosti žadatel souhlasí s tím, že si krajská pobočka Úřadu práce může ověřit všechny skutečnosti uvedené v žádosti.

(2)

Krajské pobočky Úřadu práce a Ministerstvo práce a sociálních věcí jsou oprávněny získávat a zpracovávat údaje potřebné pro rozhodování o dávce a příspěvku a jejich výplatu včetně osobních údajů, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup a zároveň zajišťujícím ochranu osobních údajů. Právnické a fyzické osoby jsou povinny poskytovat Ministerstvu práce a sociálních věcí údaje ze svých informačních systémů, jde-li o údaje nezbytné pro rozhodování o dávkách a příspěvcích podle tohoto zákona. Veškeré údaje o dávkách a příspěvcích podle tohoto zákona jsou součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí³).

(3)

Jestliže státní orgány a další osoby mohou sdělit údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku nebo příspěvek, její výši nebo výplatu jen za podmínky, že byly pro sdělení takových údajů zbaveny mlčenlivosti, má se za to, že jsou pro případ uvedených údajů mlčenlivosti zbaveny, jestliže jim krajská pobočka Úřadu práce písemně sdělila, že osoba, jíž se takové údaje týkají, dala písemný souhlas k tomu, aby státní orgány a další právnické a fyzické osoby sdělily krajské pobočce Úřadu práce uvedené údaje.“.

„p)

na podporu poskytnutí dlouhodobě neobsazeného bytu do nájmu nebo podnájmu.“.

„(3)

Právnická nebo fyzická osoba je jako zaměstnavatel povinna nahlásit nástup zaměstnance, který je cizincem požívajícím dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu (dále jen „zaměstnanec s dočasnou ochranou“), v pracovním poměru nebo činného na základě dohody o pracovní činnosti, jehož zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu podle zákona o nemocenském pojištění, nebo zaměstnance s dočasnou ochranou činného na základě dohody o provedení práce, do evidence zaměstnanců s dočasnou ochranou, kterou vede Česká správa sociálního zabezpečení, a to ve lhůtě do 8 kalendářních dnů ode dne nástupu zaměstnance s dočasnou ochranou do zaměstnání způsobem podle § 94 zákona o nemocenském pojištění. Evidenci zaměstnanců s dočasnou ochranou vede Česká správa sociálního zabezpečení v rámci registru pojištěnců nemocenského pojištění podle § 122 zákona o nemocenském pojištění. Stejným způsobem je zaměstnavatel povinen ohlásit změnu údajů uvedených na oznámení o nástupu zaměstnance s dočasnou ochranou uvedeného ve větě první, a to do 8 kalendářních dnů ode dne, kdy se o této změně dozvěděl. Zaměstnavatel je dále povinen nahlásit den skončení zaměstnání zaměstnance s dočasnou ochranou uvedeného ve větě první, a to ve lhůtě do 8 kalendářních dnů ode dne skončení zaměstnání způsobem podle § 94 zákona o nemocenském pojištění.

(4)

Zaměstnavatel, který není povinen se přihlásit do registru zaměstnavatelů podle § 93 zákona o nemocenském pojištění a který zaměstnává pouze zaměstnance s dočasnou ochranou uvedené v odstavci 3, je povinen se přihlásit do registru zaměstnavatelů vedeného Českou správou sociálního zabezpečení podle § 123 zákona o nemocenském pojištění nejpozději do 8 kalendářních dnů ode dne nástupu tohoto zaměstnance s dočasnou ochranou do zaměstnání, a to způsobem uvedeným v § 93 zákona o nemocenském pojištění. Stejným způsobem je zaměstnavatel povinen ohlásit změnu údajů, které byl povinen uvést podle věty první, a to do 8 kalendářních dnů ode dne, kdy tato změna nastala. Zaměstnavatel, který zaměstnává pouze zaměstnance s dočasnou ochranou uvedené v odstavci 3, je dále povinen se odhlásit z registru zaměstnavatelů podle § 93 zákona o nemocenském pojištění ve lhůtě do 8 kalendářních dnů ode dne, kdy přestal být zaměstnavatelem těchto zaměstnanců s dočasnou ochranou, a to způsobem podle § 93 zákona o nemocenském pojištění.“.

„(7)

Pro ověření skutečností podle odstavce 3 jsou Státní úřad inspekce práce, oblastní inspektoráty práce a Úřad práce oprávněny pro účely své činnosti získávat od České správy sociálního zabezpečení způsobem umožňujícím dálkový přístup tyto údaje:

a)

nástup a skončení zaměstnání zaměstnance s dočasnou ochranou uvedeného v odstavci 3,

b)

druh výdělečné činnosti a skutečnost, že jde o zaměstnání malého rozsahu podle zákona o nemocenském pojištění nebo o dohodu o provedení práce,

c)

obchodní firmu, název nebo jméno a příjmení zaměstnavatele včetně adresy jeho sídla nebo bydliště.“.

„(6)

V registru pojištěnců, jehož správcem je Česká správa sociálního zabezpečení, jsou evidováni též zaměstnanci, jejichž evidence se vede podle § 136 odst. 3 zákona o zaměstnanosti.“.

„(6)

V registru zaměstnavatelů, jehož správcem je Česká správa sociálního zabezpečení, jsou evidováni též zaměstnavatelé, jejichž evidence se vede podle § 136 odst. 4 zákona o zaměstnanosti.“.

„b)

poskytování ubytování a souvisejících služeb osobám s udělenou dočasnou ochranou a“.

(1)

Poskytování ubytování podle tohoto zákona je veřejnou službou. Ubytování se poskytuje v objektech zařazených v informačním systému evidence ubytování (dále jen „evidence“). Objekty, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu užívání určeny podle stavebního zákona nebo jsou zkolaudovány jako byt, se nepovažují za objekty určené k ubytování podle tohoto zákona. Rozsah poskytovaných souvisejících služeb a rozložení kapacit ubytování v území stanoví vláda nařízením.

(2)

Ubytování se poskytuje bezplatně, není-li dále stanoveno jinak, nejvýše po dobu 150 dnů ode dne udělení dočasné ochrany podle tohoto zákona (dále jen „maximální doba“), a to zejména v objektech, které slouží jako ubytovací zařízení. Doba ubytování téže osoby v jednotlivých objektech zařazených v evidenci se sčítá.

(3)

Maximální doba se nevztahuje na osobu, která splňuje podmínky pro přiznání humanitární dávky podle § 6 zákona č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů, a je zároveň uvedena v § 6b odst. 1 písm. a) a v § 6b odst. 1 písm. e) bodech 1 až 6 uvedeného zákona (dále jen „zranitelná osoba“).

(4)

Hejtman kraje a primátor hlavního města Prahy (dále jen „hejtman“) na základě rozhodnutí vlády zajišťuje na území kraje nebo hlavního města Prahy (dále jen „kraj“) kapacity ubytování podle tohoto zákona. Starostové obcí s rozšířenou působností, městských částí a městských obvodů spolupracují s hejtmanem na zajišťování kapacity ubytování podle věty první.

(5)

Přidělení ubytování, změnu ubytování a vyřazení osoby z ubytování zabezpečuje Ministerstvo vnitra, Hasičský záchranný sbor České republiky nebo Policie České republiky (dále jen „přidělující orgán“), a to prostřednictvím evidence. Krajský úřad nebo Magistrát hlavního města Prahy (dále jen „krajský úřad“) při změně ubytování poskytuje přidělujícímu orgánu nezbytnou součinnost. Po přidělení ubytování obdrží osoba s udělenou dočasnou ochranou písemnou informaci obsahující její identifikační údaje, adresu přiděleného ubytování, adresu a identifikační údaje provozovatele ubytovacího zařízení (dále jen „provozovatel“) a poučení o důsledcích odmítnutí přiděleného ubytování a opuštění ubytování.

(6)

Pokud osoba, které je ubytování poskytováno bezplatně, bez vážného důvodu odmítne přidělené ubytování nebo ubytování opustí, pohlíží se na ni tak, že vyčerpala maximální dobu. Pokud osoba, které je ubytování poskytováno bezplatně, přestala toto ubytování bez udání důvodů využívat déle než 10 po sobě jdoucích dnů, má se za to, že ubytování opustila. Důvody je osoba povinna bezodkladně sdělit provozovateli.

(7)

Provozovatel je povinen po dobu zařazení v evidenci

a)

umožnit v objektu zařazeném v evidenci poskytování ubytování v rozsahu zapsané kapacity,

b)

zapisovat každý třetí den do evidence údaj o aktuálně volné kapacitě ubytování a

c)

zapisovat do evidence údaj o opuštění ubytování.“.

„(1)

Správcem evidence je Ministerstvo vnitra. Evidence obsahuje

a)

údaje o umístění, druhu, celkové kapacitě ubytování a aktuálně volné kapacitě ubytování,

b)

identifikační údaje provozovatele,

c)

identifikační údaje osob využívajících ubytování, včetně údajů o začátku a ukončení využívání ubytování, celkové době ubytování, odmítnutí ubytování a opuštění ubytování, a

d)

údaj o tom, že ubytovaná osoba je zranitelnou osobou.“.

„(5)

Ministerstvo práce a sociálních věcí pravidelně předává Ministerstvu vnitra dálkovým elektronickým přístupem údaje o zranitelných osobách, které jsou na základě provádění zákona č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů, vedeny v Jednotném informačním systému práce a sociálních věcí.“.

„(1)

Provozovatel zařazený do evidence podle § 6d odst. 2 má nárok na paušální náhradu nákladů na ubytování za osobu, které poskytuje ubytování bezplatně, a noc, a to podle údajů vedených v evidenci. Tyto peněžní prostředky poskytuje kraj a orgánem kraje příslušným k jejich poskytnutí je krajský úřad.“.

(1)

Vláda v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace a z něho plynoucí migrační situace může vyhlásit stav zdravotního ohrožení, jehož účelem je umožnit poskytování ambulantní péče i mimo zdravotnické zařízení osobám, které z důvodu trvání ozbrojeného konfliktu na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace přicestovaly do České republiky a které se přechodně zdržují na území České republiky, zejména v objektech zařazených v evidenci.

(2)

Poskytování zdravotní péče podle odstavce 1 je možné pouze formou ambulantní péče, a to na základě povolení uděleného krajským úřadem. Ustanovení § 11a odst. 2 až 7 a § 11b zákona o zdravotních službách se použijí přiměřeně s tím, že povolení zaniká nejpozději ke dni skončení stavu zdravotního ohrožení podle odstavce 1. Ustanovení § 11a odst. 8 zákona o zdravotních službách se nepoužije.

(3)

Dojde-li k vyhlášení stavu zdravotního ohrožení podle odstavce 1, Ministerstvo zdravotnictví stanoví opatřením obecné povahy obory péče, pro které lze povolení podle odstavce 2 udělit, a podrobnosti paušální platby podle odstavce 4. Při vydávání opatření obecné povahy podle věty první se § 172 správního řádu nepoužije. Opatření obecné povahy podle věty první nabývá účinnosti dnem vyvěšení na úřední desce Ministerstva zdravotnictví a pozbývá účinků ke dni skončení stavu zdravotního ohrožení podle odstavce 1.

(4)

Zdravotní pojišťovna uzavře s poskytovatelem zdravotních služeb, který je držitelem povolení podle odstavce 2 a má s touto zdravotní pojišťovnou uzavřenu smlouvu o poskytování a úhradě hrazených zdravotních služeb podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, dodatek k této smlouvě, a to za účelem stanovení rozsahu zdravotních služeb poskytnutých v místech podle odstavce 1. Zdravotní služby, léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a potraviny pro zvláštní lékařské účely v místech podle odstavce 1 hradí zdravotní pojišťovny paušální platbou za jeden den poskytování zdravotních služeb. Podrobnosti paušální platby si dohodne zdravotní pojišťovna s poskytovatelem zdravotních služeb v dodatku ke smlouvě podle věty první. Nebudou-li podrobnosti paušální platby dohodnuty v dodatku ke smlouvě podle věty první, použijí se podrobnosti paušálních plateb stanovené Ministerstvem zdravotnictví v opatření obecné povahy podle odstavce 3. Ustanovení § 46 odst. 2 věty první zákona o veřejném zdravotním pojištění o výběrovém řízení se nepoužije.“.