NKÚ provedl kontrolu peněžních prostředků, které stát vynaložil zejména v prvních osmi měsících roku 2020 při nákupech osobních ochranných a dalších zdravotnických prostředků²³ (dále jen OOP a ZP) a služeb realizovaných v souvislosti s nastalou epidemiologickou situací vyvolanou pandemií nového koronaviru SARS-CoV-2 způsobujícího infekční onemocnění COVID-19 (dále také „pandemie COVID-19“ nebo „epidemie COVID-19“).

Cílem kontroly bylo prověřit, zda vybrané organizační složky státu, tj. Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo vnitra a Správa státních hmotných rezerv, vynakládaly peněžní prostředky v souladu s právními předpisy, zejména při nákupech osobních ochranných a dalších zdravotnických prostředků a služeb realizovaných pro účely protiepidemických opatření v souvislosti s výskytem onemocnění COVID-19 v České republice.

Rozsah a povaha pandemie COVID-19 nemají v historii samostatné České republiky obdoby. Přetrvávající hrozba této nákazy na území našeho státu je velkou a dlouhodobou výzvou pro celou populaci a vede k velkému zatížení zaměstnanců ve zdravotnictví, sociální péči a u základních složek integrovaného záchranného systému. Náklady na reakci jsou mimořádné a všechny dlouhodobé dopady této pandemie nejsou zatím zřejmé. NKÚ si je vědom, že ve snaze reagovat na bezprecedentní zdravotní hrozbu pro obyvatele ČR a pracovníky tzv. první linie musely kontrolované osoby velmi rychle reorganizovat své činnosti a služby. To by nebylo možné bez vysokého pracovního nasazení jejich zaměstnanců a dalších spolupracujících složek.

MZd a MV nebyly na pandemii připraveny. MZd významně a dlouhodobě podceňovalo přípravu zdravotnického systému ČR na epidemie spojené s výskytem vysoce infekčních onemocnění. MZd neaktualizovalo Pandemický plán České republiky (dále také „PP ČR“) od jeho poslední úpravy v roce 2011. Resortní pandemické plány MZd a MV (dále také „PP MZd“ a „PP MV“) nezahrnovaly nákupy OOP a ZP potřebných pro zvládnutí epidemie mimořádného rozsahu. Stav pohotovostních zásob OOP a ZP, které měla ve svých skladech SSHR, se od roku 2011 do výskytu onemocnění COVID-19 nezměnil.

NKÚ zjistil, že ministerstva jako orgány ochrany veřejného zdraví a zároveň ústřední orgány státní správy pro krizové řízení využila jen malou část plánů pandemické připravenosti. Kontroly v oblasti pandemické připravenosti v posledních letech prakticky neproběhly. Svoji roli dlouhodobě neplnila ani Ústřední epidemiologická komise (dále také „ÚEK“).

MZd reagovalo na nedostatek OOP a ZP ve zdravotnických zařízeních se zpožděním a jejich nákup nezahájilo v době, kdy ještě byly dostupné na trhu. MZd a MV se nepodařilo krátce před vyhlášením nouzového stavu nakoupit v otevřeném zadávacím řízení dostatek OOP a ZP. Vláda ČR po vyhlášení nouzového stavu dne 12. 3. 2020 pověřila MZd a MV přímými nákupy OOP a ZP s využitím zákonné výjimky.⁴ MZd a MV v době od 1. 1. 2020 do 31. 8. 2020 uhradily za nákup OOP, ZP a souvisejících služeb celkem 8,5 mld. Kč.

Jednotkové ceny obdobného nakoupeného zboží se významně lišily. Nejvýznamnější cenové výkyvy u jednotlivých typů OOP a ZP zaznamenal NKÚ jak na začátku nouzového stavu, tak v odstupu několika dalších týdnů, kdy už bylo poptávané zboží dostupnější. V řadě případů MZd a MV v uzavřených kontraktech akceptovala ceny obdobných OOP a ZP, které se lišily v řádu stovek korun za kus. Jednotkové ceny respirátorů FFP2 mnohdy převyšovaly ceny respirátorů FFP3. Podrobný přehled vynaložených peněžních prostředků na nákup OOP a ZP je uveden v příloze č. 1 tohoto kontrolního závěru.

Česká republika obdržela k řešení nedostatku OOP a ZP prostřednictvím MZd a MV dary. Jednalo se mj. o úhradu nákladů za využití celního skladu OOP a ZP v Čínské lidové republice (dále také „ČLR“), hotovost ve výši 20 mil. Kč na nákup zdravotnického materiálu, ale také minimálně přes 8,5 mil. ks OOP (od ústenek/roušek až po speciální helmy Smart Helmet KCN 901).

NKÚ zjistil, že organizace nákupů byla chaotická s řadou nedostatků v dokumentaci. NKÚ spatřuje riziko v neprověření dodavatelů při uzavírání obchodních vztahů. Ministerstva se dopustila chyb, které vyústily ve sjednání pro stát nevýhodných smluvních podmínek, ve velké cenové rozpětí u jednotlivých kategorií zboží a mimo jiné v nedostatky v kvalitě dodaného zboží. Organizaci nákupů MZd a následně i MV poznamenala nejen časová tíseň a nedostatek OOP a ZP na domácím a globálním trhu, ale i existence dvou samostatných týmů zajišťujících centrální nákupy, které nespolupracovaly. To podle NKÚ vedlo k oslabení pozice státu při vyjednávání o cenách a v konečném důsledku i ke snížení transparentnosti nákupů.

MV a MZd vynaložily za leteckou a železniční dopravu OOP a ZP z ČLR a s ní související služby celkem 987 mil. Kč. NKÚ zjistil nedostatky ve smluvním zajištění úhrady za přepravu zboží do ČR pro nestátní subjekty. Jednalo se o náklady ve výši 81 mil. Kč, u nichž NKÚ upozorňuje na riziko jejich neuhrazení, neboť podmínky úhrady nebyly předem smluvně ošetřeny.

Na základě rozhodnutí Komise (EU) 2020/491⁵ bylo toto zboží osvobozeno od cla a od DPH za předpokladu, že bylo určeno k bezplatnému rozdělování. Ministerstva nezajistila zachování podmínky bezplatného rozdělování přepravovaného zboží nestátními subjekty.

NKÚ při kontrole distribuce v rámci ČR zjistil řadu nepřesností v dokumentaci příjmu a výdeje zboží. Distribuční modely OOP a ZP pro případ pandemie neexistovaly. Distribuci OOP zajišťovaly MV, SSHR, krajské HZS, Armáda ČR, Česká pošta, s.p., i soukromé subjekty. NKÚ dále zjistil významné rozdíly v distribuci OOP a ZP v přepočtu na obyvatele mezi jednotlivé kraje (podrobně příloha č. 1 tohoto kontrolního závěru). Distribuci koncovým uživatelům na úrovni krajů a obcí nemohl NKÚ s ohledem na zákonem stanovenou působnost prověřit.

MZd a MV zajistily prověřování kvality respirátorů FFP3, FFP2, KN95, N95, GB19083, GB2626-2006, s ohledem na doporučení Komise (EU) 2020/403⁶ ve veřejné výzkumné instituci, a to na vzorcích respirátorů z dodávek, které neměly v době dodání certifikaci⁷ uznávanou Evropskou unií (dále také „EU“). V řadě případů vzorky nesplnily sledované parametry pro danou kategorii OOP. NKÚ prověřil část protokolů o zkoušce testovaných vzorků, které se vztahovaly k objednávkám o objemu 28,3 mil. ks OOP v hodnotě přibližně 1,8 mld. Kč. Z tohoto prověřeného vzorku nevyhovělo 13,3 mil. ks respirátorů testům v prvním⁸ testování kvality. NKÚ kontrolou vybraného vzorku dodávek zjistil, že v některých případech se zboží dodané v rámci jednotlivých dodávek neshodovalo s testovaným vzorkem a zboží z některých dodávek nebylo testováno vůbec. NKÚ vyhodnotil, že zjištěné skutečnosti zpochybňují spolehlivost celého procesu ověřování kvality OOP nastaveného MV a MZd.

Ministerstva zpravidla neposkytovala subjektům určeným pro distribuci OOP informace o výsledcích testování. Existuje riziko, že zejména příjemci z řad poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb obdrželi OOP, které nevyhověly v testování kvality, aniž by o tomto nedostatku věděli. S ohledem na rozsah působnosti stanovené zákonem nebyl NKÚ oprávněn ověřit, nakolik se toto riziko naplnilo.

Výše uvedené vyhodnocení se opírá o následující hlavní zjištění z kontroly:

PP ČR je základním dokumentem, který stanoví postupy a základní systém reakce ČR na pandemickou situaci⁹. PP ČR, resp. jeho poslední aktualizace, byla schválena usnesením vlády ČR ze dne 14. září 2011 č. 682. Toto usnesení také uložilo ministerstvům a ostatním ústředním správním úřadům (dále také „ÚSÚ“) provést aktualizaci svých pandemických plánů. MZd mělo při aktualizacích PP ČR zohlednit, že ochrana před novými infekčními onemocněními vyžaduje v mnoha bodech obdobná opatření, jaká je třeba přijmout při pandemii chřipkového viru. To ostatně v případě onemocnění COVID-19 potvrzuje informace Státního zdravotního ústavu, který shrnuje podobnosti a zásadní rozdíly viru chřipky a viru SARS-CoV-2¹⁰.

Jedním z opatření PP ČR byla periodická revize pandemických plánů ze strany orgánů krizového řízení, a to minimálně 1x za dva roky anebo podle potřeby. Kontrolou bylo zjištěno, že MZd od roku 2011 neaktualizovalo PP ČR a ani neprovedlo jeho revizi, čímž mimo jiné nerespektovalo doporučení Světové zdravotnické organizace - World Health Organization (dále také „WHO“). Od roku 2012 do ukončení kontroly MZd rovněž neprovedlo aktualizaci PP MZd. Rovněž MV nepostupovalo ve smyslu opatření stanovených v PP ČR, když od roku 2012 provedlo u PP MV jedinou aktualizaci, a to v roce 2016.

PP ČR počítá s tím, že dostatečné množství OOP v souladu s doporučeními orgánů ochrany veřejného zdraví zajistí poskytovatelé zdravotní péče. Úroveň ochrany a podmínky pro používání OOP k ochraně zaměstnanců stanoví příloha PP MZd. V PP MZd například ministerstvo doporučuje používat všem zdravotnickým pracovníkům v době pandemie chřipky respirační masky nejvyššího stupně ochrany FFP3. Nicméně to, jakým způsobem mají poskytovatelé zdravotní péče zajistit dostatečné množství OOP v období pandemické pohotovosti nebo vyhlášené pandemie, PP MZd ani jeho přílohy neuváděly.

Celkový objem zásob OOP a ZP byl ve srovnání s jejich reálnou potřebou kvůli vysoké nakažlivosti onemocnění COVID-19 zcela zanedbatelný a nemohl vyřešit kritický nedostatek OOP v prvních týdnech po vyhlášení nouzového stavu v ČR. Faktický objem zásob OOP v resortu zdravotnictví se totiž omezil na vytvoření pohotovostních zásob ve státních hmotných rezervách a tzv. nepodkročitelné minimum objemu OOP ve strategických zásobách fakultních nemocnic. To stanovilo MZd v roce 2010 pro případ vzniku mimořádné události. Například zásoba respirátorů třídy FFP3 v rámci nepodkročitelného minima stačila jen pro 20 % odborného personálu (lékaři, zdravotní sestry a další odborné profese jako záchranáři apod.), a to po omezenou dobu (v řádu hodin), danou použitelností těchto respirátorů.

Ve státních hmotných rezervách bylo dlouhodobě k dispozici malé množství pohotovostní zásoby OOP odpovídající požadavkům MZd. Vzhledem k tomu, že situace typu pandemie spadá do gesce MZd, MV nezařadilo požadavky na zabezpečení OOP a dalších ZP ve státních hmotných rezervách mezi své priority. SSHR tak neměla ve svých zásobách v době vyhlášení nouzového stavu žádné OOP pro základní složky IZS v působnosti MV a rovněž nebyly k dispozici žádné OOP pro občany. Teprve v souvislosti s vývojem epidemiologické situace ve světě požádalo MZd v únoru 2020 SSHR o doplnění pohotovostních zásob resortu zdravotnictví - 1 000 000 ks ochranných ústních roušek, 100 000 ks respirátorů úrovně ochrany FFP3 bez výdechového ventilu a 100 000 ks respirátorů úrovně ochrany FFP3 s výdechovým ventilem.

MV v roce 2016 na pokyn vlády dokončilo ve spolupráci s dalšími ÚSÚ Analýzu hrozeb pro Českou republiku¹¹ (dále také „Analýza hrozeb“). Mezi 22 typy nebezpečí s nepřijatelným rizikem byla nově identifikována epidemie - hromadné nákazy osob, jejímž jediným gestorem bylo určeno MZd. Vláda spolu se schválením Analýzy hrozeb uložila mj. ministrovi zdravotnictví, ministrovi vnitra a předsedovi SSHR zpracovat do 31. 12. 2017 typový plán Věstník NKÚ, kontrolní závěry Epidemie - hromadné nákazy osob (dále také „typový plán epidemie“). Typový plán epidemie¹¹ však neobsahoval konkrétní postupy pro centrální zajištění a distribuci OOP a ZP¹².

Úkoly MV jako orgánu krizového řízení vyplývají z plnění zákonných povinností dle § 10 odst. 1 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).¹³ Jedná se mj. o povinnost kontrolovat zajištění připravenosti ostatních ministerstev a jiných ÚSÚ na řešení krizových situací, kontrolovat krizové plány krajů nebo předávání údajů ministerstvům a jiným ÚSÚ na jejich žádost podle krizového zákona. Tyto kontroly se zaměřením na pandemickou připravenost ze strany MV (Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR) a s potřebnou účastí MZd však dlouhodobě prováděny nebyly. Stejně tak nebyla provedena kontrola připravenosti na řešení krizových (epidemických) situací u samotného MZd.

NKÚ prověřil zajištění nezbytných dodávek¹⁴ (dále také „ND“) dle předložených požadavků krajů na MZd v letech 2013, 2015, 2017 a 2019 na zajištění pohotovostních zásob OOP a dalších ZP. Např. v letech 2013 a 2015 požadovaly kraje zajištění ventilátorů na podporu dýchání v celkovém objemu max. 306 ks. MZd s odkazem na analýzy ohrožení v krizových plánech krajů uvedlo, že požadavky nelze zajistit formou pohotovostních zásob. V roce 2017 kraje požadovaly již jen 35 ks ventilátorů a MZd konstatovalo, že v tomto případě je požadavek zajištěn částečně a že případná potřeba bude řešena ve spolupráci s poskytovateli lůžkové zdravotní péče v sousedních krajích.

MV i MZd před vyhlášením pandemie onemocnění COVID-19 usilovaly o pořízení OOP a ZP prostřednictvím zadání veřejných zakázek, které však pro nedostatek nabídek zrušily a využily výjimky podle zákona o zadávání veřejných zakázek odvolávající se na zvláštní bezpečnostní opatření¹⁵. MV dále během nouzového stavu vyhlásilo otevřené zadávací řízení na pořízení OOP, jehož prostřednictvím uzavřelo několik rámcových smluv např. na dodávky respirátorů FFP2, FFP3 a roušky/ústenky.

MV a MZd vytvořily vlastní samostatné týmy centrálních nákupů, které mezi sebou nespolupracovaly a vzájemně nesdílely informace o jednotlivých cenách nebo potenciálních dodavatelích na trhu OOP a ZP. MV vytvořilo nákupní tým ze svých zaměstnanců a spolupracovalo především se Smíšenou česko čínskou komorou vzájemné spolupráce (dále také „Komora“)¹⁶. MZd zapojilo do nákupního týmu především zástupce z jednotlivých nemocnic, kteří měli zkušenosti s nákupy OOP a ZP. MZd dále využilo v nákupním týmu i služeb externích odborníků.

Podobně byl systém nákupů OOP a ZP řešen také v Lotyšsku, kde nejprve vznikl dvoukolejný systém zapojující Ministerstvo vnitra a Ministerstvo zdravotnictví, který ovšem později přešel do gesce Ministerstva obrany. Auditní zprávy nejvyšší kontrolní instituce Lotyšska, zaměřené na nákupy Ministerstva vnitra, Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva obrany v celkové hodnotě cca 546 mil. Kč, jsou k dispozici na jejím webu¹⁷. Systémem nákupů se zabývala i nejvyšší kontrolní instituce Velké Británie (dále také „UK NAO“)¹⁸, která konstatuje, že 86 % ze všech 8 600 předmětných zakázek v celkové hodnotě cca 539 mld. Kč bylo zadáno britským Ministerstvem zdravotnictví a sociální péče. Většinu z těchto zakázek tvořily zakázky na OOP a v přímém zadání bez soutěže jich bylo zadáno celkem 1 301 v hodnotě dosahující téměř 10 mld. Kč. Pro účely nákupu OOP vznikl, na rozdíl od ČR, jeden meziresortní tým odborníků specializovaný na nákup OOP.

MZd při nákupu OOP a ZP nezajistilo průzkum trhu a nenastavilo pravidla pro hodnocení nabídek v době nouzového stavu. MZd i MV dostatečně nezajistily auditní stopy u klíčových fází nákupních procesů, které předcházely výdaji peněžních prostředků státního rozpočtu. Dokumentace klíčových nákupních fází u obou ministerstev byla v minimálním rozsahu. Organizace nákupů byla chaotická s řadou nedostatků v dokumentaci, kdy byly uzavírány obchodní vztahy s dodavateli bez jejich prověření. Ministerstva se také dopustila chyb, které vyústily ve sjednání pro stát nevýhodných smluvních podmínek.

MV a MZd vynaložily na nákupy OOP a ZP a související služby v období od 1. 1. 2020 do 31. 8. 2020 celkem 8,5 mld. Kč. Konkrétně se jednalo o následující komodity a služby:

Tabulka č. 1: Celkový přehled nákupů OOP a ZP realizovaných MV a MZd

Zdroj: předložená dokumentace MZd a MV, viz příloha č. 1.

Pozn.: v kategorii ostatní byly nakoupeny např. služby související s testováním vzorků, zajištění provozu informační linky.

Obě ministerstva pořizovala ve stejném období OOP ve shodném stupni ochrany dýchacích cest. Z předložené dokumentace k nákupům OOP a ZP (viz příloha č. 1 tohoto kontrolního závěru) NKÚ zjistil rozdílné ceny, resp. odlišná cenová rozpětí. Jednalo se o období, kdy stát zakázal prostřednictvím mimořádných opatření prodej respirátorů FFP3 jiným osobám než státu.

Graf č. 1: Rozpětí jednotkových cen vybraných komodit pořizovaných MV a MZd

Zdroj: předložená dokumentace MV a MZd, viz příloha č. 1.

Pozn.: Jedná se o nákupy za období leden až srpen 2020.

NKÚ zjistil, že rozdílnost cen ovlivnila i technická specifikace výrobku. Obzvláště se to projevovalo u kategorie roušek/ústenek, do níž na základě postupů MZd a MV patřily jak jednorázové ústenky, tak textilní opakovaně využitelné roušky s potiskem. Podobně zásadní vliv na cenu měl například i typ a vybavení pořizovaných plicních ventilátorů.

Kontrola naopak nepotvrdila předpoklad, že k největším odchylkám u jednotkových cen srovnatelného zboží docházelo pouze u nákupů v prvních dnech nouzového stavu, kdy trh vykazoval největší nedostatek zdravotnického materiálu.

Konečné ceny za dodávky OOP a ZP ještě ovlivní probíhající spory o úhradu nákladů na jejich dopravu nebo také reklamační řízení, v jejichž rámci má být např. dodáno nové zboží za to, které nesplnilo kvalitativní parametry.

Kritický nedostatek OOP a ZP v zemích EU přiměl MV a MZd nakupovat toto zboží v řadě případů přímo od zahraničních dodavatelů/výrobců, a to zejména z ČLR. Ministerstva proto musela zajistit dopravu nakoupených komodit do ČR.

Většinu dodávek zboží ze zahraničí zajistilo MV v rámci leteckého mostu, jehož prostřednictvím přepravovalo materiál od druhé poloviny března do začátku května 2020. MZd si část dopravy zboží ze zahraničí zajišťovalo samo, nicméně využilo i přepravy organizované MV.

V rámci leteckého mostu ¹⁹ se uskutečnilo celkem 49 letů, přičemž náklady na zajištění tohoto leteckého mostu činily 688 mil. Kč. MV za dopravu OOP a ZP z ČLR uhradilo celkem 833,6 mil. Kč, za vnitrostátní dopravu v ČLR a ostatní náklady spojené s dopravou 2,2 mil. Kč. MZd uhradilo za dopravu a související služby částku 67,1 mil. Kč. K části letecké přepravy se vztahovaly i zálohové faktury za tyto služby, které dosáhly částky 83,9 mil. Kč a nebyly do ukončení kontroly uzavřeny. K přepravě OOP a ZP využilo MV také železniční dopravu. Podle zjištění NKÚ náklady na železniční přepravu OOP a ZP činily pouze 13,98 mil. Kč z celkových 987 mil. Kč.

NKÚ porovnal náklady na dopravu u počátečních letů, které zabezpečoval armádní speciál a velkokapacitní letouny AN-124 Ruslan (dále také „Ruslan“), u následného leteckého mostu a u železniční dopravy. Náklady na přepravu letouny Ruslan ze Šen-čenu činily 495 Kč/kg přepraveného nákladu. Jejich výši ovlivnil krátký čas nakládky na letišti, který znemožnil využít celou kapacitu letadel. Náklady na přepravu zboží leteckým mostem ze Šanghaje činily 436 Kč/kg. Použitím železniční přepravy se náklady na přepravu podařilo snížit na 21 Kč/kg přepravovaného nákladu.

Kontrolou bylo zjištěno, že dopravy hrazené MV využily i nestátní subjekty pro přepravu zboží, které bylo v jejich vlastnictví. Toto zboží z větší části tvořily OOP a ZP pro potřeby MZd, které si je u těchto subjektů objednalo. Náklady za dopravu těchto OOP a ZP činily celkem 81 mil. Kč a MV je fakturovalo ke dni 5. 11. 2020 celkem 1 5 subjektům. Tyto přefakturace začaly oba resorty řešit až dva měsíce po uskutečněné přepravě. Do konce kontroly nebyly tyto přefakturace, s výjimkou jednoho případu, uhrazeny. S postupem MV a MZd většina dodavatelů nesouhlasila. Argumentovali, že dopravu již kompenzovali MZd prostřednictvím slevy z kupní ceny, a další úhradu nákladů považovali za neoprávněný požadavek.

OOP a ZP byly přepraveny státem pro nestátní subjekty bez smluvního ujednání o jejich konečném užití․ Na základě rozhodnutí Komise (EU) 2020/491 bylo toto zboží osvobozeno od cla a od DPH za předpokladu, že bylo určeno k bezplatnému rozdělování. Podle NKÚ existuje riziko, že dovezené zboží takto rozdělováno nebylo.

Přestože usnesení vlády ČR ze dne 23. března 2020 č. 286²⁰ umožňovalo operativně distribuovat ochranné prostředky (roušky/ústenky, respirátory) občanům ČR rovněž prostřednictvím České pošty, s.p., samosprávy nebo jiným vhodným způsobem, MV nestanovilo konkrétní podmínky této distribuce. NKÚ zjistil, že MV předalo 1,8 mil. ks OOP a ZP podnikatelskému subjektu pro jeho další distribuci, aniž by smluvně stanovilo podmínky pro zachování veřejného zájmu.

MV distribuovalo OOP pro všechny subjekty s výjimkou těch, které zásobovalo MZd (např. fakultní nemocnice, odběrová místa a hygienické stanice). Přebírání nakoupených OOP a ZP, jejich skladování a následnou distribuci zajišťovala pro MZd na základě vzájemné dohody SSHR. V pozdějším období část materiálu MZd distribuovalo prostřednictvím HZS krajům v jejich územní působnosti např. praktickým lékařům, stomatologům a dalším distribučním místům. Distribuci OOP těmto cílovým skupinám, tedy na úrovni krajů a obcí s rozšířenou působností, nemohl NKÚ prověřit s ohledem na rozsah kontrolní působnosti, která je omezena na kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu.

OOP a ZP musí za běžného stavu projít před uvedením na trh v České republice, resp. EU, náročným procesem posouzení kvality (dále také „certifikace“). Než jsou uvedeny na trh, musí splnit požadavky směrnic a norem pro řádné posouzení shody, aby jim mohlo být vydáno prohlášení o shodě a získaly označení CE s číslem notifikované osoby tzv. notified body.²¹ Zdravotnické prostředky musí splňovat požadavky směrnice Rady 93/42/EHS²², u respirátorů se pak jedná o splnění požadavků nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2016/425 (dále také „nařízení 2016/425“).²³ Respirátory pro zdravotnické pracovníky musí splňovat požadavky obou těchto předpisů.

Respirátory, které dosud neprošly celým procesem posouzení shody, smí vstupovat na trh a do distribučních kanálů jen na základě výjimky České obchodní inspekce. Pro splnění této výjimky je nutné zajistit soulad minimálního technického stavu výrobku s platnými nařízeními a prokázat jeho základní účinnost dle ČSN EN 149+A1²⁴. Za situace pandemie onemocnění COVID-19 byla právě taková výjimka povolena komisí EU pro dovoz nedostatkových komodit ze zemí mimo EU, a to prostřednictvím doporučení Komise (EU) 2020/403²⁵. Dovážené komodity tak v době účinnosti tohoto doporučení nemusely splňovat standardní kvalitativní požadavky EU. Výjimka ale neznamenala, že by bylo možné dodávat na trh EU jakékoliv prostředky bez následné kontroly. Minimální požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost musely být zachovány.

Jednou z podmínek uzavření obchodních vztahů mezi kontrolovanými ministerstvy a dodavateli bylo, že k nabízenému zboží musel dodavatel doložit alespoň některý z následujících dokladů: CE certifikát, prohlášení o shodě, žádost výrobce k notifikovanému pracovišti doloženou potřebnými dokumenty nebo testovací zprávy výrobků od čínských akreditovaných zkušeben. S ohledem na to, že mnoho evropských akreditovaných zkušeben pozastavilo v době nouzového stavu vydávání svých certifikátů, MZd a MV rozhodly, že budou vzorky respirátorů z dodaných objednávek testovat ve veřejné výzkumné instituci (dále také „v. v. i.“). Cílem bylo ověřit splnění základních kvalitativních požadavků (dýchacích odporů a počátečních průniků aerosolu). MZd tyto testy začalo provádět až od 27. 3. 2020. Od tohoto data mělo podle svého vyjádření možnost pozdržet dodávky na skladě, a poskytnout tak vzorky z těchto dodávek k testování ještě před jejich distribucí.

V rámci nákupů MZd uskutečnilo celkem 120 objednávek na dodávky respirátorů, z nichž 64 mělo platnou certifikaci pro trh EU s označením CE. Nejčastějšími výrobky, které neměly doklady v souladu s evropskými předpisy, byly respirátory s označením KN95, N95 a KN99 stupně 1, 2 a 3, posuzované dle čínských norem²⁶. MZd poskytlo veřejné výzkumné instituci vzorky zboží ze 42 objednávek v celkovém počtu 335 kusů vzorků.

MV testovalo z jednotlivých dodávek pouze vzorky OOP vyrobené mimo EU. Ve všech případech se jednalo o dodávky OOP dovezené z ČLR. U dodávek od tuzemských dodavatelů zboží MV předpokládalo, že se jedná o certifikované zboží, ačkoli dodávky nebyly doloženy příslušnou certifikací. Tyto dodávky OOP testovány nebyly. NKÚ hodnotí tento postup testování kvality jako netransparentní, neboť objednané zboží bylo do ČR dopravováno zpravidla v několika dodávkách, takže testována byla jen část dodávky dané smlouvy. NKÚ kontrolou vybraného vzorku dodávek zjistil, že v některých případech se zboží dodané v rámci jednotlivých dodávek neshodovalo s testovaným vzorkem. Často tak byla kvalita zaručena jen u části dodávek (vybraná subdodávka) - podrobnosti v příloze č. 2 tohoto kontrolního závěru.

MV ani MZd v případě objednávek respirátorů z ČLR nedefinovalo požadavky, které by zohledňovaly rozdílné velikostní potřeby uživatelů na evropském a asijském trhu, dále nerozlišovalo ani jejich odlišnosti vyplývající z testování dle příslušných národních norem.

S ohledem na zmíněná rizika v systému testování kvality dodaných respirátorů NKÚ podrobně prověřil vybraný vzorek dodávek, které jsou uvedeny v následující tabulce č. 2.

Tabulka č. 2: Přehled objednávek z testování MV a MZd v kontrolovaném vzorku NKÚ

Zdroj: vypracoval NKÚ dle dokladů předložených MV a MZd.

Z kontroly, kterou NKÚ provedl na vybraném vzorku objednávek, který zahrnoval 28,3 mil. ks respirátorů za celkem 1,8 mld. Kč²⁷, vyplynulo mj.:

Tím, že MV a MZd poskytly pracovníkům zdravotních a sociálních služeb toto zboží, existuje riziko, že pracovníci obdrželi OOP, které nevyhověly ve výše uvedeném testování kvality. Nakolik bylo toto riziko naplněno, nemohl NKÚ v rámci jemu svěřené zákonné působnosti ověřit.

Podrobnosti k prověřovanému vzorku OOP jsou uvedeny v příloze č. 2 tohoto kontrolního závěru.

WHO prohlásila šíření nového koronaviru SARS-CoV-2 (onemocnění COVID-19) za pandemii dne 11. 3. 2020. Následující den vyhlásila vláda ČR usnesením č. 194²⁹ nouzový stav na celém území státu, nejdříve na dobu 30 dnů, který byl postupně usneseními ze dne 9. dubna 2020 č. 396³⁰, ze dne 24. dubna 2020 č. 457³¹ a ze dne 30. dubna 2020 č. 485³² prodloužen až do 17. 5. 2020.

Za účelem zvládnutí epidemie COVID-19 na území ČR vláda svým usnesením ze dne 9. března 2020 č. 187 uložila mj. ministru zdravotnictví nakoupit všechny potřebné prostředky k řešení a prevenci pandemie COVID-19, zejména OOP (respirátory třídy ochrany FFP2 nebo FFP3 a ochranné filtrační polomasky), prostřednictvím jednacího řízení bez uveřejnění (dále také „JŘBU“). V usnesení vlády ČR ze dne 19. března 2020 č. 263³³ a usnesení ze dne 23. března 2020 č. 286³⁴ vláda konstatovala, že MZd a MV nakupují ochranné prostředky a další vybavení k řešení a prevenci epidemie onemocnění COVID-19 (zejména z Čínské lidové republiky) ve veřejném zájmu a že tato ministerstva jsou oprávněna předmětné prostředky distribuovat státním i nestátním subjektům a občanům České republiky.

Vláda ČR svými usneseními ze dne 12. března 2020 č. 202³⁵, ze dne 13. března 2020 č. 206³⁶, ze dne 15. března 2020 č. 224 a ze dne 30. března 2020 č. 349 uvolnila na nákup prostředků k řešení a prevenci epidemie finanční prostředky ve výši 5 053,5 mil. Kč. Byly určen y na pořízení materiálu spotřebního charakteru i investičního majetku.

Vyhlášený nouzový stav umožnil MZd a MV uplatnit při nákupech potřebných prostředků k řešení a prevenci epidemie COVID-19 ustanovení § 29 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, (dále také „ZZVZ“), tedy použít obecnou výjimku v rámci zvláštních bezpečnostních opatření.

Vláda při zajišťování připravenosti České republiky na krizové situace, při jejich řešení nebo k ochraně kritické infrastruktury zřizuje podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 240/2000 Sb.³⁷ Ústřední krizový štáb (dále též „ÚKŠ“). ÚKŠ je pracovním orgánem vlády pro řešení krizových situací a je zařazen do systému orgánů Bezpečnostní rady státu. Jeho složení a činnost upravuje v souladu s ustanovením § 24a zákona č. 240/2000 Sb. statut ÚKŠ, který schvaluje vláda. Statut ÚKŠ byl přijat usnesením vlády ČR ze dne 24. listopadu 2008 č. 1500³⁸. Členy ÚKŠ jsou mj. zástupci kontrolovaných osob MZd, MV a SSHR. Ve funkci předsedy ÚKŠ byl nejprve náměstek ministra zdravotnictví, následně tuto funkci převzal ministr vnitra.

Ministerstvo zdravotnictví je podle ustanovení § 10 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (dále také „kompetenční zákon“) ústředním orgánem státní správy mj. pro zdravotní služby, ochranu veřejného zdraví a poskytovatele zdravotních služeb v přímé řídicí působnosti. Rozsah působnosti MZd v oblasti ochrany veřejného zdraví upravuje ustanovení § 80 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. MZd je klíčovým orgánem soustavy orgánů ochrany veřejného zdraví, poskytuje součinnost Ministerstvu obrany (dále také „MO“) a Ministerstvu vnitra, které jsou rovněž orgány ochrany veřejného zdraví při výkonu státní správy ve své působnosti. MZd řídí a kontroluje orgány ochrany veřejného zdraví, kterými jsou krajské hygienické stanice (dále také „KHS“). MZd zřizuje služební místo hlavního hygienika ČR, který má ze zákona o ochraně veřejného zdraví postavení náměstka pro řízení sekce a ve věcech ochrany a podpory veřejného zdraví vystupuje jako orgán ministerstva. MZd jako orgán ochrany veřejného zdraví řídí další orgány ve své působnosti, kterými jsou KHS a Státní zdravotní ústav (dále také „SZÚ“).

Hlavní hygienik ČR je místopředsedou Ústřední epidemiologické komise, které předsedá ministr zdravotnictví. MZd je zpracovatelem Pandemického plánu České republiky a Pandemického plánu rezortu zdravotnictví a dále specifických dokumentů krizového řízení, ze kterých plyne pro MZd a organizace v jeho přímé působnosti řada povinností v rámci plnění opatření, která jsou stěžejní pro připravenost a řešení epidemické situace.

MZd je organizační složkou státu, účetní jednotkou a správcem kapitoly státního rozpočtu 335, dále je podle krizového zákona orgánem krizového řízení. Další oprávnění (činnosti) MZd v době krizového stavu jsou stanoveny zejména v ustanovení § 11 krizového zákona a v navazujících prováděcích předpisech.

Ministerstvo vnitra je podle ustanovení § 12 kompetenčního zákona ústředním orgánem státní správy mimo jiné pro krizové řízení, civilní nouzové plánování, ochranu obyvatelstva a integrovaný záchranný systém. Povinnosti MV jako orgánu krizového řízení jsou stanoveny zejména v ustanovení § 10 krizového zákona.

Podle ustanovení § 83 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb. plní MV rovněž úkoly státní správy v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví včetně státního zdravotního dozoru v bezpečnostních sborech. MV je zpracovatelem vlastního resortního pandemického plánu.

Organizační součástí MV je Policejní prezidium ČR a Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR (dále také „GŘ HZS“). Hasičský záchranný sbor ČR (dále také „HZS ČR“) je jednotným bezpečnostním sborem ČR, jehož základním úkolem je chránit mj. životy a zdraví obyvatel před mimořádnými událostmi a krizovými situacemi, a tvoří jej mj. GŘ HZS a hasičské záchranné sbory krajů. Činnost HZS ČR upravuje zákon č. 320/2015 Sb., dle kterého GŘ HZS mj. řídí hasičské záchranné sbory krajů. HZS ČR v rámci ochrany obyvatelstva zabezpečuje a koordinuje činnost při plnění úkolů v této oblasti (§ 10 krizového zákona) včetně některých dalších úkolů vyplývajících např. z krizového plánu MV z roku 2013. GŘ HZS dále kontroluje plnění úkolů hasičských záchranných sborů krajů a poskytuje jim metodickou pomoc.

Správa státních hmotných rezerv je ústředním orgánem státní správy v oblastech hospodářských opatření pro krizové stavy (dále také „HOPKS“) a státních hmotných rezerv (dále také „SHR“). SSHR je organizační složkou státu, účetní jednotkou a správcem kapitoly 374 státního rozpočtu. Její působnost je upravena zejména zákonem č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv. V čele SSHR je předseda, kterého jmenuje a odvolává vláda ČR. SSHR zejména zpracovává koncepci systému HOPKS a systému SHR, v této souvislosti provozuje informační systém y (dále také „IS“) pro plánování civilních zdrojů a pro koordinaci a podporu procesů při řešení požadavků na věcné zdroje za krizových stavů (IS Argis a IS Krizkom), provádí opatření k řešení souvisejících aktuálních problémů, financuje a koordinuje přípravu hospodářských opatření pro krizové stavy, pořizuje státní hmotné rezervy, nakládá s nimi a provádí kontrolu přípravy opatření pro krizové stavy včetně kontroly prostředků, které poskytuje ze své rozpočtové kapitoly subjektům zapojeným do systému opatření pro krizové stavy. Zásady činnosti SSHR a zásady její organizace stanoví Statut Správy státních hmotných rezerv schválený vládou ČR. Dle PP ČR se SSHR podílí na přípravě postupu pro využití regulačních opatření v době vyhlášení krizového stavu.

Předmětem kontrolní akce byly peněžní prostředky vynaložené v souvislosti s epidemiologickou situací v České republice. NKÚ měl za cíl prověřit, zda vybrané organizační složky státu vynakládaly peněžní prostředky v souladu s právními předpisy, zejména při nákupech osobních ochranných a dalších zdravotnických prostředků a služeb pro účely protiepidemických opatření v souvislosti s výskytem onemocnění COVID-19 v České republice.

Kontrole byly u MZd a MV podrobeny činnosti související s výdaji na nákupy osobních ochranných a dalších zdravotnických prostředků a služeb pro účely protiepidemických opatření v souvislosti s výskytem onemocnění COVID-19. Kontrolované činnosti spočívaly především v:

Kontrole u SSHR byly podrobeny zejména následující činnosti:

NKÚ vyhodnotil nízkou spolehlivosti informací, které zejména MZd a MV publikovaly na jaře 2020 o jejich nákupech, a na základě toho přistoupil ke kompletní kontrole dokladů k obdrženým darům a všem nákupním operacím MZd a MV souvisejících s OOP a ZP v inkriminovaném období. Konkrétně se jednalo o tyto doklady: objednávky, smlouvy, faktury, certifikáty, předávací protokoly, reklamační protokoly, storna faktur či dobropisů, bankovní výpisy a další relevantní dokumenty, kterými disponovaly kontrolované osoby.

Vybrané údaje z dokladů předložených kontrolovanými osobami byly transformovány do strukturované podoby datasetu. Kvalita datasetu byla přímo závislá na kvalitě dokladů, především pak na úplnosti a správnosti údajů na nich uvedených. NKÚ zjistil, že v řadě případů byly doklady opravovány zpětně, dále opravy činěné vydáním nových dokladů nebo následně opravených dokladů.

Dataset v příloze č. 1 tohoto kontrolního závěru prezentuje údaje o nákupních a dalších souvisejících operacích v období od 1. 1. 2020 do 31. 8. 2020. NKÚ se rovněž zabýval nákupy před prvním vyhlášením nouzového stavu, kdy potřebné OOP pořizovalo MV, resp. Policejní prezidium České republiky. Tyto nákupy ve srovnání s nákupy během nouzového stavu zajistily jen nevýznamné množství OOP od tuzemských dodavatelů. Nicméně pro úplnost při kontrole zjišťovaných skutečností jsou rovněž součástí datasetu. Pro ilustraci lze uvést, že NKÚ při prověřování údajů u MZd a MV a následně při tvorbě datasetu vycházel z 594 objednávek, 1 111 faktur a 1 394 dodacích listů. V desítkách případů se jednalo o zálohové faktury, storna faktur, dobropisy a tzv. platební poukazy.

NKÚ ve výsledcích kontrol vždy usiluje o poskytování přesných informací. Skutečnosti, které NKÚ zachytil v datasetu, jsou platné k datu 30. 9. 2020. NKÚ upozorňuje, že i po skončení kontroly probíhala na straně kontrolovaných osob jednání, která mohla vést k dodatečným úpravám zachycených finančních operací, a to zejména v důsledku následných úprav cenových a dalších podmínek mezi smluvními stranami. Tyto změny mohou být vyvolány např. výsledky testů kvality dodaného zboží nebo zjištěnými rozdíly mezi objednaným a skutečně dodaným objemem daného zboží.

Kontrolováno bylo období let 2011-2020, v případě věcných souvislostí i období předcházející.

Celkový kontrolovaný objem peněžních prostředků vynaložených za nákupy OOP a ZP včetně souvisejících nákladů v reakci na tzv. první vlnu pandemie COVID-19 odpovídá výši cca 8,5 mld. Kč.

Kontrolovaný objem peněžních prostředků činil u MV a MZd:

Kontrolovaný objem peněžních prostředků činil u SSHR přes 3 mld. Kč, což odpovídá ceně distribuovaného materiálu pořízeného na základě smluv/objednávek uzavřených Ministerstvem zdravotnictví v souvislosti s epidemiologickou situací v České republice. SSHR v průběhu první poloviny roku 2020 samostatně OOP a ZP nenakupovala.

Pozn.: Právní předpisy uvedené v tomto kontrolním závěru jsou aplikovány ve znění účinném pro kontrolované období. U čínských geografických názvů používá NKÚ oficiální českou transkripci.

1. Pandemická a krizová připravenost

MZd je klíčovým orgánem soustavy orgánů ochrany veřejného zdraví, poskytuje součinnost i dalším orgánům ochrany veřejného zdraví při výkonu státní správy ve své působnosti. Z ustanovení § 80 odst. 1 písm. x) zákona č. 258/2000 Sb.³⁹ vyplývá pro MZd povinnost zpracovat a koordinovat zpracování PP ČR a PP MZd.

1.1 Pandemický plán ČR a pandemické plány MZd, MV a SSHR

Pandemický plán České republiky byl schválen usnesením vlády ČR ze dne 14. září 2011 č. 682 a je základním dokumentem, který stanoví postupy a základní systém reakce ČR na pandemickou situaci. Reflektuje doporučení Světové zdravotnické organizace⁴⁰ Pandemic Influenza preparedness and response - a WHO guidance document z roku 2009 a doporučení EU pro národní pandemické plánování. Hlavním cílem doporučení je zmírnit očekávané zdravotní, sociální a ekonomické následky pandemie. Jedná se o aktualizované pokyny globálního plánu připravenosti na chřipku, úlohy WHO a doporučení pro vnitrostátní opatření před pandemií a během ní. Dále PP ČR reflektuje doporučení EU Sdělení komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o plánování připravenosti a reakce na pandemii chřipky v Evropském společenství COM (2005) 605.

V období nejisté pravděpodobnosti výskytu pandemi e, tedy v tzv. interpandemickém období (fáze 1-3), nastavená dílčí opatření akcentují vzájemnou spolupráci subjektů, pravidelně se schází ÚEK, orgány krizového řízení provádí periodické revize pandemických plánů minimálně 1x za dva roky a přezkoumávají akceschopnost zdravotnického personálu na celostátní i krajské úrovni pro případ zvýšeného objemu zdravotní péče. V neposlední řadě jsou řešeny odhady a plánování nákupu a distribuce osobních ochranných pomůcek pro ochranu zaměstnanců, a to zejména zaměstnanců poskytovatelů zdravotních služeb.

V období střední až vysoké pravděpodobnosti vzniku pandemie, tedy v tzv. období pandemické pohotovosti (fáze 4-5), MZd, SZÚ a KHS mají za úkol stanovit a upřesnit potřebnou úroveň ochrany a podmínky pro používání osobních ochranných pomůcek. V tomto období rovněž dotčené subjekty upřesňují požadavky na nákup a distribuci osobních ochranných pomůcek pro ochranu zaměstnanců a dále finalizují přípravy na pandemii včetně nákupu a distribuce ochranných pomůcek pro ochranu zaměstnanců stanovených pandemickým plánem. V oblasti zdravotnictví jsou dotčenými subjekty poskytovatelé zdravotních služeb.

Vláda ČR svým usnesením ze dne 28. června 2010 č. 501, ke Zprávě o přijatých opatřeních ke snížení dopadů pandemie chřipky a jejich vyhodnocení, uložila v bodě II odst. 1 ministryni zdravotnictví provést do 30. června 2011 ve spolupráci s ÚEK aktualizaci Pandemického plánu České republiky (z roku 2006) pro případ pandemie chřipky. V předkládací zprávě k usnesení pak bylo uvedeno, že PP ČR by měl být zobecněn do formy plánu na přípravu řešení mimořádné události s výskytem infekčního onemocnění, tak aby nezohledňoval pouze případ výskytu pandemické chřipky.

V reakci na výše uvedené usnesení vlády ČR zpracovalo MZd pro rok 2011 aktualizaci PP ČR.

V předmluvě PP ČR bylo uvedeno: „Předkládaná aktualizace byla mj. iniciována zkušenostmi získanými z pandemie 2009/2010 a současně zohledňuje nové poznatky o šíření chřipkového viru i o vzniku nových pandemických variant, dále aktuální doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) i implementaci Mezinárodních zdravotnických předpisů (IHR (2005)).

Zkušenosti rovněž prokázaly, že hrozba nových infekčních onemocnění (jako např. SARS) vyžaduje v mnoha bodech implementaci opatření shodných s opatřeními při pandemii chřipkového viru. Pandemický plán je proto uzpůsoben tak, aby byl v takovýchto situacích dle potřeby aplikovatelný.“

V PP ČR z roku 2011 bylo mezi opatřeními pro interpandemické období stanoveno: „Orgány krizového řízení provádějí periodické revize pandemických plánů minimálně 1x za 2 roky anebo podle potřeby.”

NKÚ na internetových stránkách WHO zjistil, že v letech 2013, 2017 a 2018 vydala WHO aktualizované pokyny pro revizi pandemických plánů.⁴¹ V roce 2017 Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (dále také „ECDC“) vydalo pro zlepšení připravenosti dokument ECDC TECHNICAL REPORT: Guide to revision of national pandemic influenza preparedness plans Lessons learned from the 2009 A(H1N1) pandemic, který se týkal dobré praxe⁴².

Kontrolou bylo zjištěno, že MZd od roku 2011 neaktualizovalo PP ČR a ani neprovedlo jeho revizi. To MZd zdůvodnilo tím, že PP ČR byl opakovaně na různých fórech hodnocen jako jeden z nejlepších a nejedná se o materiál s obligatorní vahou.

MZd neaktualizovalo PP ČR, přestože v samotném plánu z roku 2011 i jeho předchozí verzi bylo mj. stanoveno provádět periodické revize pandemických plánů minimálně jednou za dva roky anebo dle potřeby. MZd tak neplnilo toto opatření PP ČR ani nepostupovalo v souladu s doporučeními WHO k revizi pandemických plánů.

Kontrolou bylo zjištěno, že MZd v rámci své reakce na epidemii COVID-19 PP ČR nevyužilo. MZd to vysvětlilo tím, že PP ČR byl zpracován na nový typ chřipkového viru, ale postupy nastavené v PP ČR nešlo využít kvůli absenci jakýchkoliv informací o šíření nového koronaviru a jeho infekčním vlastnostem . MZd dále uvedlo, že PP ČR nepočítal ve větším rozsahu s nákupem ochranných pomůcek, neboť tato potřeba nebyla. Nárůst potřeby OOP v době epidemie byl dle MZd způsoben infekčností nemoci COVID-19, absencí prevence a schválené léčby.

Ministerstva a jiné ústřední správní úřady zpracovávají plán, který obsahuje souhrn krizových opatření a postupů s cílem zajistit připravenost na řešení krizových situací v jejich působnosti⁴³. MZd implementovalo opatření vyplývající z PP ČR do krizového plánu svého resortu tak, že na PP ČR se odkazovalo v operativní části krizového plánu. Nicméně i přes tuto skutečnost neměla opatření vymezená v PP ČR obligatorní charakter, neboť nebyla přímo upravena nebo alespoň provázána s úkoly, které měly být definovány v dokumentech pro krizové řízení a jsou závazné na základě obecně závazných právních předpisů.

PP MZd navazoval na PP ČR, vychází z materiálů a dokumentů použitých v případě pandemie chřipky 2009/2010 a podrobně se věnuje následujícím klíčovým kapitolám: Vakcinační strategie, Komunikační strategie, Činnost orgánů veřejného zdraví a Činnost poskytovatelů zdravotních služeb. Opatření z PP ČR jsou v PP MZd rozpracována jen částečně, a to pouze pro poskytovatele zdravotních služeb, neřeší např. potřebu OOP pro pacienty.

PP MZd neřešil (centrální) nákup osobních ochranných pomůcek, zaměřil se pouze na centrální nákup vakcíny. Dostatečné množství osobních ochranných pomůcek v souladu s doporučeními vydanými orgány ochrany veřejného zdraví mají podle PP Mzd zajistit poskytovatelé zdravotních služeb, a to v období pandemické pohotovosti a pandemie (fáze 4 až 6).

Potřebnou úroveň ochrany a podmínky pro používání osobních ochranných pomůcek u zaměstnanců poskytovatelů zdravotní péče řeší přílohová část PP MZd. Konkrétně v příloze 5.1.2 PP MZd ministerstvo doporučilo užívat v období vyhlášené pandemické chřipky⁴⁴ respirační masky úrovně ochrany FFP3 širokému spektru poskytovatelů zdravotních služeb (např. ordinacím všeobecného praktického lékaře, ordinacím lékařské pohotovostní služby, dále lékárnám, ordinacím zubního lékaře, lůžkovým zdravotnickým zařízením, výjezdovým skupinám poskytovatelům zdravotnické záchranné služby). Toto doporučení se v neposlední řadě týkalo personálu orgánů ochrany veřejného zdraví, a to v situaci, kdy provádí epidemiologické šetření.

Respirační masky FFP3, tj. nejvyšší stupeň ochrany dle PP MZd, se používají v kritických podmínkách s rizikem přenosu infekce prostřednictvím aerosolu. V příloze PP MZd byly dále také vzorové kontrolní listy (check list) sloužící poskytovatelům zdravotnické záchranné služby a lůžkové péče mj. pro zjištění potřebného množství OOP, nikoliv však pro jejich obstarání v některém z krizových stavů. MZd k tomu, že PP MZd neřešil nákup OOP a ZP v rozsahu potřeb pandemie, uvedlo, že v době zpracování tohoto plánu tato potřeba nebyla. MZd dále uvedlo, že proces distribuce a logistiky OOP a ZP není v pandemických plánech řešen, jelikož za normálního stavu jsou OOP a ZP povinni zajistit zaměstnavatelé, resp. poskytovatelé zdravotních služeb.

PP ČR a PP MZd tak vůbec nepočítaly se situací, že v době pandemie chřipky nebo jiného infekčního onemocnění může nastat citelný nedostatek OOP a ZP, a to zejména těch prostředků, které jsou nezbytné k permanentnímu zajištění potřebné úrovně respirační ochrany u desítek tisíců zdravotnických pracovníků při výkonu jejich činnosti. Nicméně z výčtu poskytovatelů zdravotních služeb, který je uveden v PP MZd, je zřejmé, že dokument v této části postihoval komplexně širokou škálu poskytovatelů a nesoustředil se pouze na přímo řízené organizace, jejichž zřizovatelem je MZd. MZd ale nemělo zákonné kompetence, které by mu umožnily poskytovatelům zdravotních služeb, jejichž zřizovateli je samospráva (zejména kraje), ale i celá řada soukromých subjektů, uložit předzásobení OOP a ZP.

Nemocnicím fakultního typu, jejichž zřizovatelem je MZd a tedy jsou v jeho přímé řídicí působnosti, MZd stanovilo v roce 2010 nepodkročitelné minimum objemu OOP v jejich strategických zásobách pro případ vzniku mimořádné události. V září 2010 informovalo dopisem těchto 11 organizací o přidělení účelového příspěvku ve výši 100 000 Kč na nákup OOP pro zdravotnické pracovníky v případě vzniku mimořádné události⁴⁵.

Přehled stanovených objemů zásob OOP:

Uvedené objemy OOP měly být udržovány a hospodárně obměňovány.

Fakultní nemocnice měly informace o stavu zásob každoročně uvádět ve zprávách o činnosti zpracovaných k 31. 12. V případech, kdy tak neučinily (čtyři z 11 nemocnic tuto informaci opakovaně v průběhu let 2011 až 2019 neuváděly), si MZd informace v těchto případech vyžádalo v rámci pracovních jednání jako ústní sdělení. MZd žádnou další kontrolu připravenosti na krizové stavy a mimořádné události u svých přímo řízených organizací neudělalo. Stav zásob OOP u těchto organizací byl nicméně vyšší, než stanovilo MZd v podobě nepodkročitelného minima OOP.

V následující tabulce je uveden stav těchto zásob ke dni 31. 12. 2019. Stavy OOP v tabulce jsou vyčísleny s předpokladem, že tři zdravotnická zařízení, která o stavu zásob k uvedenému datu neinformovala, tyto hodnoty dodržela. Tabulka dále zohledňuje překročení nebo nedodržení minimálních stavů zásob některými zdravotnickými zařízeními.

Tabulka č. 3: Kumulovaný objem OOP ve fakultních nemocnicích za rok 2019

Zdroj: vypracoval NKÚ na základě odpovědi MZd (souhrnné zprávy fakultních nemocnic).

NKÚ srovnal uvedené stavy zásob OOP ve fakultních nemocnicích s počtem zaměstnanců těchto zařízení dle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (dále jen „ÚZIS“) o počtu jednotlivých pracovních úvazků. Tabulka č. 4 uvádí přehled počtů jednotlivých úvazků ve fakultních nemocnicích v roce 2019.

Tabulka č. 4: Počty pracovních úvazků ve fakultních nemocnicích v roce 2019

* FN zpracovávající souhrnné zprávy.

** Mimo psychiatrická zařízení.

Zdroj: data poskytnutá ÚZIS za rok 2019.

Pozn.: Úvazky byly zaokrouhleny na celá čísla. Jedná se o průměrný přepočtený evidenční stav.

NKÚ porovnal nejběžněji používané OOP, jako jsou jednorázové rukavice a respirátory třídy účinnosti FFP3, s kategoriemi zaměstnanců, u nichž je potřeba rutinního používání OOP nejčastější, tj. lékaři, zdravotní sestry a ostatní zdravotničtí pracovníci s odbornou způsobilostí (nelékaři s odbornou způsobilostí jako jsou praktické sestry, zdravotní laboranti, zdravotničtí záchranáři apod., kteří jsou specifikováni v ustanovení § 7 až 21 zákona o nelékařských zdravotnických povoláních⁴⁶) - v tabulce č. 4 jsou tyto kategorie zvýrazněny.

Ve vybraných třech kategoriích zaměstnanců bylo evidováno ke dni 31. 12. 2019 celkem 26 712 úvazků (tabulka č. 4). V nepodkročitelných zásobách pro případ epidemie nebo jiné krizové situace měly fakultní nemocnice ke stejnému datu k dispozici celkem 22 000 ks ochranných rukavic a 5 420 respirátorů třídy účinnosti FFP3.

Zásoba respirátorů třídy FFP3 tak stačila jen pro 20 % odborného personálu, např. pro lékaře a zdravotní sestry, a to po omezenou dobu (v řádu hodin), danou použitelností těchto respirátorů. Množství OOP a ZP ve strategických zásobách fakultních nemocnic, které vycházelo z pokynů MZd, tak spíše odpovídalo potřebě vyvolané mimořádnou událostí spojenou s vysoce nakažlivou infekční nemocí omezeného počtu osob. Toto množství však bylo zcela nedostatečné pro potřeby ochrany zdravotnického personálu za krizového stavu vyvolaného epidemií.

MV popisuje v PP MV činnosti resortu pro případ vyhlášení pandemie chřipky považované za tzv. nový typ chřipkového viru. Dokument však neřeší otázky kompetencí MV a ostatních složek spadajících pod MV v době vyhlášení pandemie podobného nebo nového infekčního onemocnění.

V tomto plánu jsou mimo jiné uvedeny na obecné úrovni fáze pandemie definované WHO, které však blíže nepopisují konkrétní činnost orgánů ochrany veřejného zdraví v resortu. MV postupuje v případě řešení pandemie na základě standardně nastavených postupů podle nařízení Ministerstva vnitra č. 6 ze dne 11. ledna 2010, k zajištění plnění úkolů za stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu a válečného stavu a přípravě na jejich řešení (dále také „nařízení MV č. 6/2010“). Nařízení upravuje plnění úkolů za krizových stavů a při přípravě na jejich řešení, a to jak na straně samotného ministerstva, tak u Policie ČR (dále také „PČR“), organizačních složek státu a státních příspěvkových organizací zřízených MV k plnění úkolů v oboru jeho působnosti, ke kterým MV vykonává zřizovatelské funkce.

MV nepostupovalo podle opatření stanovených v PP ČR, když PP MV aktualizovalo až po čtyřech letech, tedy v roce 2016, a do ukončení této kontroly PP MV znovu neaktualizovalo. Dále MV nezpracovalo odhady potřeb a plány nákupů a distribuce OOP a ZP před vyhlášením pandemie ze strany WHO. PP MV neobsahuje ani další opatření nastavená v PP ČR, pouze se soustředí na popis pandemických fází.

Plnění opatření PP ČR z roku 2011 s názvem Odhady a plánování nákupu a distribuce osobních ochranných pomůcek pro ochranu zaměstnanců je v kompetenci dotčených subjektů, mezi které patří orgány ochrany veřejného zdraví MZd a MV.⁴⁷ Přesto PP MV nákup a distribuci OOP a ZP v případě vypuknutí epidemie neřešil.

Pro zpracování jednotlivých částí PP MV byla u MV zřízena pracovní skupina. Při zpracování části zaměřené na vakcinaci a případnou potřebu osobních ochranných prostředků vycházeli členové pracovní skupiny z podkladů hygieniků MV a odboru zdravotnického zabezpečení.

Jelikož počet, množství a druh OOP a ZP není v PP ČR rozpracován a MV od MZd k rozpracování takovéhoto požadavku nemělo podklady, PP MV požadavek na nákup OOP a ZP nijak neřešil.

Stav zásob OOP a ZP ve skladech PČR k 1. lednu 2020 zahrnoval celkem 20 056 ks OOP. Do doby vyhlášení nouzového stavu 12. 3. 2020 se tyto zásoby nijak neměnily a odpovídaly zaměření činnosti PČR.

SSHR zpracovala v roce 2009 vlastní Operační plán pro řešení krizové situace „Pandemie, epidemie, onemocnění většího počtu osob“. Na základě usnesení vlády ČR ze dne 14. září 2011 č. 682⁴⁸, kterým vláda schválila PP ČR a uložila ministrům a vedoucím ostatních ústředních správních úřadů provést novelizaci vlastních pandemických plánů, provedla SSHR jeho aktualizaci a dne 14. 2. 2013 vydala pandemický plán SSHR (dále také „PP SSHR“).

PP SSHR je dokument, ve kterém jsou stanoveny základní úkoly, postupy a způsoby reakce SSHR na pandemii způsobenou novým typem chřipkového viru, která představuje narušení činnosti SSHR. Obsahuje údaje a postupy potřebné pro zachování základních funkcí a kontinuity plnění úkolů stanovených Statutem Správy státních hmotných rezerv, zákonem o působnosti Správy státních hmotných rezerv a dalšími právními předpisy v době vzniku pandemické situace. PP SSHR neobsahoval postupy a úkoly SSHR, které by odpovídaly reálně prováděným úkolům za krizového stavu, např. v době vyhlášeného nouzového stavu.

V příloze plánu je uveden seznam pohotovostních zásob (léčiv a dalšího materiálu včetně OOP) uložených ve skladových areálech SSHR a určených k řešení krizových situací typu pandemie či epidemie. PP SSHR se také zabýval zajištěním OOP pro interní potřeby SSHR a nad rámec těchto potřeb neřešil distribuci a použití pohotovostních zásob OOP ve vztahu k dalším resortům, zejména MZd.

1.2 Připravenost na krizové stavy související s hrozbou epidemie

Krizové plánování je oblast, která zásadním způsobem podporuje zajištění bezpečnosti České republiky a jejích obyvatel. Krizové plánování je součástí postupů, opatření a metod pro dosažení a udržení krizové připravenosti. Jde tedy o předcházení, přípravy a odezvy na krizové situace, na kterých se podílí věcně příslušné orgány a určené subjekty. Připravenost na krizové stavy zahrnuje připravenost daného území, orgánů státní správy a samosprávy, organizací, firem a obyvatelstva na nastalou krizovou situaci. Smyslem je omezení negativních a škodlivých účinků, předávání informací a zajištění potřebných sil a prostředků.

Na zajištění přípravy na krizové situace podle krizového zákona byly ve státním rozpočtu (po zapojení nároků z nespotřebovaných výdajů) v období 2015 až do konce června 2020 vyčleněny prostředky (běžné a kapitálové výdaje) ve výši 21,85 mld. Kč. Z nich bylo nedočerpáno celkem 8,26 mld. Kč.

Peněžní prostředky na vytvoření hmotných rezerv v letech 2011-2020 vedla SSHR v rámci paragrafu 5220 - Hospodářská opatření pro krizové stavy a paragrafu 5171 – Zabezpečení potřeb ozbrojených sil. Rozpočet na pořízení státních hmotných rezerv v letech 2011-2020 v rámci paragrafu 5171 byl stanoven pouze pro rok 2017, a to ve výši 845 000 Kč. SSHR tyto peněžní prostředky nečerpala. Nicméně požadavky na pořízení státních hmotných rezerv v oblasti pohotovostních zásob OOP, uplatněné před březnovým vyhlášením nouzového stavu, SSHR zajistila.

Následující graf č. 2 zobrazuje konečný rozpočet členěný na pořízení potravinových komodit, výdaje na pořízení nouzových zásob ropy a ropných produktů, výdaje na pořízení pohotovostních zásob, ostatní výdaje a celkové skutečné výdaje v letech 2011-2020.

Graf č. 2: Konečný rozpočet a čerpání výdajů na pořízení SHR v letech 2011-2020

Zdroj: informace SSHR, závěrečné účty kapitoly 374 - SSHR.

Pozn: Údaje pro rok 2020 jsou v grafu č. 1 zpracovány do 30. 9. 2020 a nezohledňují navýšení rozpočtu SSHR do výše 1, 5 mld. Kč, které mělo být dle usnesení vlády ČR ze dne 27. července 2020 č. 808 uvolněno na pořízení a ochraňování OOP.

Z dat zpracovaných v grafu je zřejmé, že rozpočtované prostředky na pořízení pohotovostních zásob v roce 2020 výrazně převyšují prostředky rozpočtované v minulých letech. SSHR do 30. 9. 2020 čerpala pouze 11 % z prostředků rozpočtovaných na pořízení OOP. Důvodem je skutečnost, že převážná část veřejných zakázek na pořízení OOP, které SSHR vyhlásila, nebyla do tohoto data ukončena.

1.2.1 Analýza hrozeb pro Českou republiku a související úkoly

Na základě úkolu vlády ČR, který vycházel z Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030, byla v roce 2016 dokončena Analýza hrozeb pro Českou republiku⁴⁹. Cílem bylo vytvoření základního analytického dokumentu pro krizové a havarijní plánování na všech úrovních řízení.

Celkem bylo identifikováno 22 hrozeb a byli určeni gestoři a spolugestoři těchto hrozeb. Mezi 22 typy nebezpečí s nepřijatelným rizikem byla nově identifikována epidemie - hromadné nákazy osob, jejímž jediným gestorem bylo určeno MZd. Na rozdíl od dosavadního přístupu ke zpracování typových plánů analýza respektovala skutečnost, že pro vybraná nebezpečí se jeví jako optimální, když opatření vedoucí k eliminaci rizik přijímají příslušné ÚSÚ.

Příslušné ministerstvo nebo jiný ÚSÚ stanoví v tzv. typovém plánu typové postupy a opatření pro řešení konkrétního druhu krizové situace. Tento typový plán využívají zpracovatelé krizových plánů, kteří jej rozpracovávají v krizových plánech na postupy pro řešení konkrétních druhů krizových situací identifikovaných v Analýze hrozeb pro Českou republiku. Vláda uložila gestorům ve spolupráci se spolugestory vypracovat typové plány v oblasti jejich působnosti dle aktualizovaného Metodického pokynu ke zpracování typových plánů.

Předmětný metodický pokyn sjednocuje strukturu a náležitosti typových plánů. Autorem metodického pokynu je GŘ HZS, které posuzuje soulad obsahových náležitostí zpracovaného typového plánu s požadavky stanovenými metodickým pokynem.

1.2.2 Typový plán

Vláda spolu se schválením Analýzy hrozeb uložila mj. ministru zdravotnictví, ministru vnitra a předsedovi SSHR zpracovat do 31. 12. 2017 typový plán Epidemie - hromadné nákazy osob.

Požadovaný dokument určuje obecné (typové) postupy krizového řízení prostřednictvím rozpracovaných karet opatření na ústřední úrovni, úrovni kraje a na úrovni obce s rozšířenou působností. Nastavené typové postupy vychází především z kompetencí daných zákonem č. 258/2000 Sb., zákonem č. 240/2000 Sb. a z dalších souvisejících zákonů, které definují působnost a rozsah činností dotčených subjektů.

NKÚ při kontrole zjistil, že v typovém plánu epidemie, který MZd vydalo v září 2017, žádná z karet opatření typového plánu neuváděla postup pro centrální zajištění a distribuci OOP a ZP.

Z karty opatření Příkaz k vyčlenění lůžek ve zdravotnickém zařízení a dílčího postupu vyčlenění potřebných lůžek poskytovatelem lůžkové péče podle vlastního plánu krizové připravenosti, včetně potřebného dovybavení a počtu zdravotnických pracovníků s potřebnou kvalifikací vyplývá, že OOP je pro své zaměstnance povinen zajistit poskytovatel zdravotních služeb. Obdobně stanovil tento požadavek PP MZd.

Typový plán epidemie rovněž neřešil situace, kdy poskytovatelé zdravotních služeb nedokážou samostatně zajistit dostatečné množství lůžek v nemocnicích včetně souvisejícího přístrojového vybavení, popř. nebudou dostatečné kapacity kvalifikovaného personálu

a s potřebným množstvím OOP a ZP.

MZd nenastavilo v typovém plánu epidemie prostřednictvím typových postupů spolupráci s ostatními ústředními správními úřady pro přípravu na krizové stavy a jejich řešení. Zejména se jedná o období, kdy nebudou poskytovatelé zdravotních služeb a případně další dotčené subjekty (např. poskytovatelé sociálních služeb) schopni zajistit potřebné množství OOP a ZP vlastními silami.

Typový plán epidemie nepočítal s rozsahem pandemie, která by svým rozsahem odpovídala šíření onemocnění COVID-19 a s tím spojenými dopady na poskytovatele zdravotních služeb. Mezi ně mj. patřil krizový nedostatek OOP a ZP, který nakonec přivedl vládu ČR k rozhodnutí zajistit je prostřednictvím „centrální ch nákupů“ u dvou ministerstev.

Usnesení vlády ČR ze dne 18. května 2020 č. 549⁵⁰ uložilo ministrům a vedoucím jiných ústředních správních úřadů aktualizovat konkrétní postupy a opatření uvedené v krizových plánech úřadů na základě typového plánu epidemie s důrazem na zajištění OOP a ZP ze systému státních hmotných rezerv. Teprve na jeho základě MZd přistoupilo k aktualizaci typového plánu s platností od září 2020.

MZd v aktualizovaném typovém plánu již zohlednilo poznatky o potřebách v souvislosti epidemií COVID-19. Ve srovnání s předchozí verzí typového plánu epidemie MZd nově počítá s epidemií způsobenou vysoce infekčním respiračním onemocněním a s využitím pohotovostních zásob, které vytváří SSHR. S cílem zlepšit připravenost vlády, správních úřadů a složek IZS typový plán epidemie nově obsahuje čtyři stupně pohotovosti v oblasti ochrany veřejného zdraví pro případ epidemie respiračních onemocnění virového původu s pandemickým potenciálem. Každému stupni jsou přiřazena protiepidemická opatření. ⁵¹

I přes nedostatky v původní verzi typového plánu byla povinnost MZd jako ústředního správního úřadu v oblasti ochrany veřejného zdraví zajistit OOP a ZP jednoznačně upravena v ustanovení § 6 odst. 2 písm. a) zákona č. 241/2000 Sb., který uvádí: „Ústřední správní úřad v okruhu své působnosti zajišťuje nezbytnou dodávku, kterou krajský úřad nemůže zajistit v rámci svého správního obvodu. “

Za krizové situace, jejímž důsledkem byl právě nedostatek OOP a ZP, který nelze řešit dodávkami od výrobců/dodavatelů v rámci správního obvodu příslušného správního úřadu, je MZd tím orgánem krizového řízení, který má nezbytnou dodávku zajistit.

Ustanovení § 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 241/2000 Sb. ve věci nezbytných dodávek definuje „plán nezbytných dodávek“ jako samostatnou část krizového plánu zpracovanou správním úřadem v systému nouzového hospodářství. Dále je v ustanovení § 4 odst. 4 zákona č. 97/1993 Sb. uvedeno: „Pohotovostní zásoby tvoří vybrané základní materiály a výrobky, určené k zajištění nezbytných dodávek pro podporu obyvatelstva, činnosti havarijních služeb a hasičských záchranných sborů po vyhlášení krizových stavů, v systému nouzového hospodářství, kterou nelze zajistit obvyklým způsobem.“.

Pro zajištění nezbytných dodávek je však nutné plánovat nezbytné dodávky v období přípravy na krizové situace, a to zejména průběžnou aktualizací požadavků na ND a údajů o možnostech využití vhodných zdrojů. To je základní podmínkou fungování systému nouzového hospodářství v krizových stavech.

SSHR stanovila na základě zmocnění v ustanovení § 29 písm. c) zákona č. 241/2000 Sb. obecně závaznou vyhláškou a k ní vydanou metodikou⁵² postup zpracování a obsah plánu nezbytných dodávek a postup při vytváření pohotovostních zásob.

1.3 Krizové plánování a činnosti k zajištění věcných zdrojů

Ministerstva a jiné ústřední správní úřady si podle ustanovení § 9 zákona č. 240/2000 Sb. zpracovávají tzv. krizový plán. Ten obsahuje souhrn krizových opatření a postupů, jejichž cílem je připravenost na řešení krizových situací v jejich působnosti.

Krizová situace je podmíněna vyhlášením některého krizového stavu (tj. stavu nebezpečí, nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu). Před vyhlášením příslušného stupně krizového stavu není možno považovat nebezpečí za krizovou situaci.

Při tvorbě krizového plánu využívají zpracovatelé typové plány, které rozpracovávají na postupy pro řešení konkrétních typů nebezpečí (krizových situací) identifikovaných v Analýze hrozeb pro Českou republiku.

MV si zásady a opatření z nastaveného typového plánu epidemie (zpracovaného MZd) zapracovalo do PP MV a krizového plánu. Jednalo se o zásady a opatření, podle kterých má MV postupovat na základě svých kompetencí tak, aby zajistilo epidemiologické činnosti a vydávání opatření na ochranu veřejného zdraví v rozsahu své působnosti.

V krizovém plánu SSHR je uvedeno, že krizovou situaci, která vznikne v důsledku pandemie či epidemie bude řešit v rámci centrálně přijímaných opatření. Dokument se dále zabývá opatřeními k zabránění onemocnění většího počtu zaměstnanců. SSHR se v krizovém plánu odkazuje na PP ČR, když uvedla podrobný popis činností a opatření, ke kterým hodlá přistoupit v případě výskytu onemocnění většího počtu osob v rámci SSHR.

SSHR při tvorbě krizového plánu předpokládala, že k eliminaci důsledků krizové situace bude zajišťovat distribuci OOP a dalšího materiálu. Situace v době vyhlášení nouzového stavu však vyžadovala distribuci materiálu v objemu, se kterým SSHR v krizovém plánu nepočítala a na který nebyla připravena ani personálně a materiálně.

1.3.1 Plánování nezbytných dodávek

Základním východiskem pro tvorbu státních hmotných rezerv v rámci standardního plánovacího cyklu je Plán vytváření a udržování státních hmotných rezerv k zajištění bezpečnosti České republiky (dále také „PVU SHR“), a to vždy na dvouleté období. Sestavuje ho SSHR na základě požadavků ÚSÚ a prostřednictvím Ministerstva průmyslu a obchodu (dále také „MPO“) ho předkládá ke schválení vládě ČR.

SSHR podle ustanovení § 3 zákona č. 97/1993 Sb. zabezpečuje financování hospodářských opatření pro krizové stavy, financování, obměnu, záměnu, půjčku, uvolnění, nájem, prodej, skladování a ochraňování SHR podle požadavků krizových plánů i jejich pořizování. Tyto činnosti zajišťuje v součinnosti s ostatními ústředními orgány státní správy.

Státní hmotné rezervy se z hlediska účelu člení na hmotné rezervy, mobilizační rezervy, pohotovostní zásoby a zásoby pro humanitární pomoc. Tvoří je vybrané základní suroviny, materiály, polotovary a výrobky. Všechny pohotovostní zásoby OOP a ZP, které SSHR evidovala ve státních hmotných rezervách, byly vytvořeny na základě požadavků MZd uplatněných již před rokem 2011.

SSHR v roce 2013 vydala Metodiku plánování nezbytných dodávek v systému hospodářských opatření pro krizové stavy (dále jen „Metodika HOPKS“). Poslední aktualizaci provedla k 31. 12. 2016. Metodika HOPKS se zabývá činností ÚSÚ, krajských úřadů (dále také „KÚ“), hasičských záchranných sborů (dále také „HZS“) krajů, obecních úřadů obcí s rozšířenou působností (dále také „OÚ ORP“) při plánování a zajišťování ND v systému nouzového hospodářství a mobilizačních dodávek v systému hospodářské mobilizace. Podle této metodiky má být ke zpracování a aktualizaci plánu nezbytných dodávek (dále také „PND“) použit IS Argis⁵³, který spravuje SSHR.

SSHR na základě požadavků na ND, které jsou evidovány v IS Argis, zajišťuje dodavatele ND. HZS krajů pak mají za účelem přípravy na krizové situace vyžadovat, shromažďovat a evidovat nezbytné údaje od podnikatelských subjektů (potenciálních dodavatelů ND).⁵⁴ HZS krajů na základě seznamu požadovaných ND a návrhu možných dodavatelů uplatněných zpracovateli požadavků PVU SHR oslovují podnikatelské subjekty či jejich organizační složky nacházející se na území kraje. Vyzývají je k poskytnutí údajů⁵⁵ o své osobě jako o dodavateli ND a schopnosti dodat předmět požadované ND. HZS krajů zjištěné údaje zapracovávají do IS Argis, případně (podle dohody s KÚ) dále předávají písemně zpracovatelům požadavků PVU SHR.

Prostřednictvím krajských úřadů uplatňují požadavky na zajištění ND i organizace v přímé řídicí působnosti MZd. Ministerstvo po obdržení všech požadavků od krajských úřadů v souladu se zákonem č. 241/2000 Sb. vyhodnotí, zda lze požadavky zajistit z jiných dostupných zdrojů. K tomu MZd využije např. informace z IS Argis a od Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. V případě, že nelze ND zajistit z jiných zdrojů, MZd požádá SSHR o pořízení pohotovostních zásob.⁵⁶

Tabulky s požadavky jednotlivých krajů a sumarizační tabulky zpracované MZd jsou podkladem pro aktualizaci PND, který se sestavuje na příslušné dvouleté období.⁵⁷ NKÚ z předložených dokladů ověřil, že předložené tabulky byly podkladem pro aktualizac e plánu nezbytných dodávek, které MZd provedlo v letech 2013 až 2019.

NKÚ prověřil požadavky krajů na zajištění ND v oblasti pohotovostních zásob OOP a dalších ZP předložené na MZd v letech 2013, 2015, 2017 a 2019. V uvedených letech uplatnily kraje požadavky na zajištění ND ústních roušek, polomasek typu FFP3 a ventilátorů pro podporu dýchání:

Požadavky na zabezpečení zásob v oblasti OOP a dalších ZP nepatřily vzhledem k typu krizové situace, kdy oblast pandemie spadá do gesce MZd, k prioritám MV. Počty OOP a ZP, které požadovala PČR, se pohybovaly v jednotlivých letech maximálně v řádech tisíců kusů a byly prioritně určeny pro řešení krizových situací (mimořádných událostí) souvisejících např. s živelnou pohromou, havárií apod. Podrobný přehled požadavků je uveden v tabulce č. 1 v příloze č. 3 tohoto kontrolního závěru.

MV od roku 2011 do vyhlášení nouzového stavu dne 12. 3. 2020 uplatnilo jediný požadavek související s vytvořením pohotovostních zásob SSHR v oblasti OOP. V letech 2013 a 2015 požadovalo 10 000 ks malých ochranných filtrů. Ty byly v roce 2016 zakoupeny SSHR do pohotovostních zásob. SSHR dne 11. 2. 2020 vyřadila těchto 10 000 ks ochranných filtrů ze SHR, a to na základě požadavku MV ze dne 2. 12. 2019. V zásobách SSHR v době vyhlášení nouzového stavu tak nebyly žádné OOP pro potřeby MV, resp. základních složek IZS v působnosti MV (HZS ČR a Policie ČR)⁵⁸.

MZd⁵⁹ v souvislosti s vývojem epidemiologické situace ve světě požádalo dne 7. 2. 2020 o doplnění pohotovostních zásob resortu zdravotnictví. Požádalo o zajištění 1 000 000 ks ochranných ústních roušek, 100 000 ks respirátorů úrovně ochrany FFP3 bez výdechového ventilu a 100 000 ks respirátorů úrovně ochrany FFP3 s výdechovým ventilem. MZd tento požadavek ovšem zrušilo, a to s ohledem na závěry vzešlé ze zasedání Bezpečnostní rady státu ze dne 4. 3. 2020, podle kterých mělo MZd zabezpečovat celostátní koordinaci nákupu a distribuci potřebných OOP i ZP ve prospěch poskytovatelů zdravotních služeb a zaměstnanců zařízení sociálních služeb.⁶⁰

Podle ustanovení § 11 zákona č. 241/2000 Sb. o použití pohotovostních zásob rozhoduje vedoucí ÚSÚ, na základě jehož požadavku SSHR pohotovostní zásoby vytvořila.

MZd požádalo dne 12. a 13. 3. 2020, tj. současně s vyhlášením nouzového stavu, SSHR o vydání veškerých OOP i ZP z pohotovostních zásob. SSHR požadavkům vyhověla a uvolnila 10 000 ks brýlí, 10 000 ks respirátorů a 10 000 ks kombinéz. Ty distribuovala podle požadavků MZd.

1.3.2 Požadavky na nezbytné dodávky v IS Argis a nezajištěné nezbytné dodávky

IS Argis poskytuje pouze aktuální data. NKÚ proto vytvořil přehled o požadavcích na nezbytné dodávky OOP ke dni 3. 7. 2020 a zpracoval přehled požadavků jednotlivých krajů na ND na zajištění OOP. SSHR zpracovala údaje o požadavcích na zajištění nezbytných dodávek z uložených záloh ke dni 4. 12. 2019.

Celkové požadavky krajů v IS Argis ke dni 4. 12. 2019 a ke dni 3. 7. 2020 jsou uvedeny v tabulce č. 2 přílohy č. 3 tohoto kontrolního závěru. Z porovnání těchto údajů je ve sledovaném období roku 2020 zřejmý podstatný nárůst požadavků na ND na zajištění OOP a ZP.

Souhrn požadavků na vybrané položky OOP jednotlivých krajů, obcí a ministerstev ke dni 4. 12. 2019 a ke dni 3. 7. 2020 je v tabulce č. 3 přílohy č. 3 tohoto kontrolního závěru. Z údajů shromážděných k oběma termínům je zřejmý zásadní rozdíl v objemu požadavků před a po vyhlášení pandemie onemocnění COVID-19.

Jedním z výstupů IS Argis je také přehled ND, ke kterým není zajištěn dodavatel. SSHR předložila bilanci nezajištěných nezbytných dodávek všech žadatelů, tj. krajů, obcí i ÚSÚ ke dni 19. 6. 2020. Porovnání této bilance s bilancí nezajištěných nezbytných dodávek ke dni 16. 9. 2020 je uvedeno v tabulce č. 4 přílohy č. 3 tohoto kontrolního závěru.

Z údajů v této tabulce je zřejmé, že většina požadovaných ND na OOP je v IS Argis vedena jako nezajištěná. Množství zajištěných ND se zvýšilo, ale protože současně se navýšilo i množství požadovaných ND, poměr nezajištěných dodávek zůstává na stejné úrovni. SSHR nepřijímala žádná opatření k zajištění těchto dodávek, protože povinnost je zajistit mají zpracovatelé krizových plánů (PND), což jsou ÚSÚ, KÚ a OÚ ORP. Nezajištěné ND řeší SSHR až v době krizového stavu v součinnosti s Ústředním krizovým štábem. Nedostatek OOP v případě pandemie onemocnění COVID-19 tento postup nemohl vyřešit.

MV systém Argis pro sběr požadavků na OOP a ZP nevyužívalo, neboť systém plánování pohotovostních zásob je postaven na identifikovaná rizika a jejich popis v rámci typového plánu. Typový plán epidemie, který byl určen pro řešení onemocnění chřipkového charakteru, však požadavky na OOP neobsahoval a ve státních hmotných rezervách potřebné množství zásob OOP nebylo. Tomu odpovídá i skutečnost, že v systému IS Argis nebyly zaznamenány žádné požadavky na dodávky OOP a ZP v souvislosti s řešením možné pandemie nebo mimořádné události typu epidemie přesahující hranice.

Dále bylo zjištěno, že dodavatelé těchto ND byli zajišťováni na základě požadavků od žadatelů (zejména krajů) prostřednictvím HZS krajů. Vzhledem k obrovskému nárůstu požadavků v krátkém časovém období (1. čtvrtletí 2020) ale k většině zadaných požadavků dodavatel zajištěn nebyl.

MV využívalo při plánování ND data z IS Argis, a to zejména údaje o vhodných dodavatelích, kteří byli na území ČR schopni pokrýt požadavky na nezajištěné nezbytné dodávky. Mapování dodavatelských možností se týkalo prioritně řešení krizových situací a mimořádných událostí souvisejících s různými živelnými pohromami či haváriemi.

MZd odůvodnilo fakt, že nevyužilo IS Argis ke zjišťování dostupnosti OOP k řešení pandemie COVID-19, tím, že v počátku roku 2020 nebyl žádný požadavek ze strany krajů uplatněn. Od března 2020 byl přístup do IS Argis pro zástupce MZd nefunkční, resp. byl zablokován na základě vnitřního předpisu z důvodu kybernetické bezpečnosti.

MZd při kontrole uvedlo, že považuje mechanismus plánování ND prostřednictví IS Argis za zcela nefunkční a doložilo opakované návrhy na úpravy IS, které zaslalo na SSHR v letech 2016-2018. Většina návrhů a připomínek směřovala na vyšší uživatelskou podporu IS, na proškolování uživatelů, ověřování jednotlivých funkcionalit, aktualizaci dokumentace apod.

Při kontrole údajů v IS Argis z prosince 2019 vyplývá, že tento IS umožňoval již před vznikem pandemie, aby žadatelé uplatnili své požadavky na zajištění ND v oblasti OOP a ZP, a tuto možnost obce, kraje i ÚSÚ využívaly. Nicméně bez změny v nastavení systému plánování ND nelze cestou IS Argis řešit případy operativního zajišťování z důvodu náhle vzniklých potřeb.

NKÚ dále ověřil, že číselník nezbytných dodávek, který je určen zejména pro zařazování a třídění nezbytných dodávek, obsahoval základní relevantní položky OOP a ZP i před vyhlášením pandemie onemocnění COVID-19 (ochranné brýle a ochranné štíty, ústní roušky a respirátory, rukavice gumové chirurgické a dezinfekční prostředky) a byl SSHR pravidelně aktualizován. SSHR v souvislosti s vyhlášenou pandemií COVID-19 rozčlenila některé položky číselníku na více položek a doplnila položky rychlotest a výtěrový set.

1.3.3 Vyžadování věcných zdrojů za krizové situace

SSHR v roce 2011 vydala v souladu se svou působností Metodiku pro vyžadování věcných zdrojů za krizové situace (dále jen „Metodika“), kterou zpracovala ve spolupráci s věcně příslušnými ministerstvy a ostatními ústředními správními úřady. Metodika byla schválena usnesením vlády ČR ze dne 7. dubna 2003 č. 345⁶¹, resp. usnesením vlády ze dne 4. ledna 2012 č. 14⁶². Usneseními bylo mj. členům vlády a vedoucím ostatních ústředních orgánů státní správy uloženo a hejtmanům, primátorovi hlavního města Prahy, primátorům statutárních měst a starostům obcí s rozšířenou působností doporučeno postupovat při vyžadování věcných zdrojů po vyhlášení krizových stavů podle této Metodiky.

Metodika stanoví jednotný postup orgánů krizového řízení při vyžadování věcných zdrojů za krizové situace s využitím IS Krizkom, což je informační systém k podpoře řízení a koordinace využívání věcných zdrojů za krizových situací. IS Krizkom využívají orgány krizového řízení na úrovni OÚ ORP, KÚ, HZS krajů, ÚSÚ a jiných ústředních správních úřadů a ochraňovatelé pohotovostních zásob a zásob pro humanitární pomoc. Zobrazuje informace o věcných zdrojích u podnikatelských subjektů, které jsou zařazeny do PND. Nicméně pokud žadatelé nemají své požadavky zapracované v PND, je vyžadování de facto nedostupných věcných zdrojů prostřednictvím IS Krizkom bezpředmětné.

SSHR na tuto situaci následně reagovalo a aktualizace Metodiky schválené usnesením vlády ČR ze dne 7. prosince 2020 č. 1275⁶³ vedla k tomu, že Metodika:

Oprávnění převést IS Krizkom z pohotovostního do aktivního stavu, včetně zahájení a ukončení provozu, má SSHR, která v Metodice rozpracovala případy jeho aktivace.

1.3.4 Kontrolní činnost se zaměřením na krizovou připravenost

Kontrolou NKÚ byla ověřena činnost MV ve vazbě na povinnosti vymezené v § 10 zákona č. 240/2000 Sb. a zároveň plnění úkolů v kompetenci MV a MZd jako orgánů krizového řízení a orgánů ochrany veřejného zdraví vycházející z PP ČR.

MV sjednocovalo postupy v oblasti krizového řízení především formou konání seminářů. Semináře uskutečněné do roku 2019, resp. do vyhlášení nouzového stavu v březnu 2020, nezahrnovaly problematiku pandemické připravenosti dle úkolů nastavených v PP ČR ani připravenosti dle typového plánu epidemie.

MV kontroly zaměřené na cvičení a prověření kvality pandemické připravenosti na všech úrovních resortu neprovádělo. U jednotlivých ÚSÚ byl ze strany MV prověřován způsob zajištění připravenosti na řešení krizových situací, vedení přehledu možných zdrojů rizik a provádění analýzy ohrožení v jednotlivých oblastech působnosti, které by mohly vést ke vzniku mimořádné události nebo krizové situace.

V letech 2019 a 2020 provedlo MV kontrolu u HZS Jihomoravského a Jihočeského kraje, pěti krajů a Úřadu vlády ČR. Z předloženého seznamu kontrol vyplývá, že u MZd od roku 2015 nebyla provedena kontrola zajištění připravenosti na řešení krizových situací. Kontroly GŘ HZS nebyly ani v jednom případě zaměřeny na cvičení prověřující kvalitu pandemické připravenosti nebo na pandemickou připravenost vyplývající z PP ČR.

Kontrola připravenosti na krizové situace nebyla zaměřena ani na problematiku možného ohrožení epidemií/pandemií. Důvodem byl podle MV fakt, že ministerstvo se nepovažuje za kompetentní orgán pro kontroly zaměřené na řešení krizové situace výskytu závažných infekčních onemocnění včetně výskytu chřipky způsobené novou variantou chřipkového viru. MV nevyužilo možnost přizvat ke kontrole zástupce MZd, který mohl část kontrol týkající se krizové připravenosti související hrozbou pandemie infekčního onemocnění provést.

MZd neprovedlo u svých přímo řízených organizací kontrolu zaměřenou na jejich připravenost na krizové situace podle kontrolního řádu. MZd kontrolovalo krizovou připravenost u vybraných organizací (viz kapitola 3.3 stav zásob mimo SHR ) v přímé říd icí působnosti formou zasílání „zpráv o činnosti za daný kalendářní rok“, popř. vyžádáním konkrétních informací a dokumentů. Následně MZd ukládalo standardní cestou úkoly k zajištění krizové připravenosti.

SSHR, jako ústřední orgán státní správy věcně příslušný v oblasti hospodářských opatření pro krizové stavy, kontrolovala podle § 24 zákona č. 241/2000 Sb. ÚSÚ, krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností v celém rozsahu přípravy plánovaných HOPKS. SSHR každoročně prověřovala jeden ÚSÚ, pět KÚ a průměrně devět OÚ ORP podřízených kontrolovaným KÚ. U dodavatelů nezbytných dodávek SSHR kontroly neprováděla, neboť požadavky na jejich zajištění byly ze strany orgánů krizového řízení a dalších subjektů minimální.

1.4 Vytvoření státní hmotných rezerv (komodita OOP)

SSHR uvedla v IS Krizkom v okamžiku jeho spuštění informaci, že požadavky na OOP, které ve státních hmotných rezervách téměř nebyly, budou všichni uživatelé uplatňovat přímou cestou u MZd⁶⁴, tedy nikoli prostřednictvím IS Krizkom.

Vláda svým usnesením ze dne 18. května 2020 č. 549 schválila mj. Návrh na vytvoření státních hmotných rezerv pro zajištění osobních ochranných prostředků a zdravotnických prostředků za krizových stavů. Určuje souhrnnou potřebu OOP ministerstev, jiných ústředních správních úřadů, nezávislých státních institucí, zpravodajských služeb a Asociace krajů České republiky na dobu dvou měsíců. Vláda dále pověřila SSHR centrálním nákupem osobních ochranných prostředků a zdravotnických prostředků pro potřeby organizačních složek státu pro období mimo krizový stav.

Požadavky ministerstev, jiných ÚSÚ a dalších vybraných orgánů veřejné moci na OOP na dobu dvou měsíců uvedené v materiálu MPO čj. 497/20, který byl schválen usnesením vlády ČR ze dne 18. května 2020 č. 549, jsou obsahem tabulky č. 5 v příloze 3 tohoto kontrolního závěru.

V projednávaném materiálu čj. 497/20 bylo dále uvedeno, že 50 % z těchto požadavků bude část zabezpečena hotovými výrobky a 50 % bude část k zachování výrobních schopností. Vláda ČR v témže usnesení uložila členům vlády a vedoucím jiných ústředních správních úřadů do 8. 6. 2020, aby u SSHR uplatnili za své úřady požadavky na pořízení osobních ochranných prostředků a zdravotnických potřeb do státních hmotných rezerv.

SSHR obdržela požadavky všech ministerstev a většiny jiných ÚSÚ. NKÚ ověřil, že požadavky na pořízení OOP, které SSHR obdržela, byly téměř totožné s požadavky, které byly vyčísleny v usnesení vlády ČR ze dne 18. května 2020 č. 549 (materiál čj. 497/ 20). SSHR při pořizování státních hmotných rezerv vycházela z požadavků ministerstev, jiných ústředních správních úřadů a dalších vybraných orgánů veřejné moci vyčíslených v usnesení vlády ČR ze dne 18. května 2020 č. 549.

Vláda svým usnesením ze dne 27. července 2020 č. 808⁶⁵ mj. vzala na vědomí analýzu schopností českého průmyslu zabezpečit výrobu OOP a ZP z tuzemských zdrojů, uložila předsedovi SSHR pořídit cestou veřejné zakázky do státních hmotných rezerv OOP, ZP a dezinfekci na ruce a povrchy. SSHR měla v neposlední řadě pokračovat v zadávání veřejných zakázek podle usnesení vlády ČR ze dne 18. května 2020 č. 549. MV v době schválení materiálu čj. 497/20⁶⁶ již vyhlásilo VZ na nákup některých položek OOP. SSHR proto po dohodě s MV vyhlásilo VZ pouze na množství OOP, které zbývalo do požadovaného 50% pokrytí uplatňovaných požadavků.

Tabulka č. 6 přílohy č. 3 tohoto kontrolního závěru obsahuje přehled požadavků OOP, vlastních zásob ministerstev, předpokládané množství OOP získané prostřednictvím veřejných zakázek zadávaných SSHR a MV uvedené v materiálu čj. 892/20, který byl podkladem pro stanovení množství OOP, jež má SSHR pořídit do SHR.

Z údajů v tabulce č. 6 vyplývá, že SSHR a MV zajistily pořízení požadovaných 50 % OOP stanovených v materiálu čj. 497/20 k usnesení vlády ČR ze dne 18. května 2020 č. 549. SSHR na základě tohoto usnesení vlády ČR, resp. usnesení vlády ČR ze dne 27. července 2020 č. 808, vyhlásila do dne 6. 10. 2020 celkem 34 VZ a pro dvě VZ zpracovala zadávací dokumentaci. V tabulce č. 7 v příloze č. 3 tohoto kontrolního závěru je uveden přehled těchto VZ s předpokládanou hodnotou v celkové výši 2,16 mld. Kč bez DPH.

SSHR na základě těchto VZ uzavřela s dodavateli smlouvy na dodání OOP. Vybrané údaje z uzavřených smluv ke dni 9. 10. 2020 jsou uvedeny v tabulce č. 8 přílohy č. 3 tohoto kontrolního závěru. Množství OOP, které SSHR obdržela ke dni 30. 9. 2020, je uvedeno v tabulce č. 9 přílohy č. 3 tohoto kontrolního závěru.

Jednou z vyhlášených veřejných zakázek je zakázka „Dynamický nákupní systém pro pořizování osobních ochranných a zdravotnických prostředků“. SSHR zavedla tento systém z pozice centrálního zadavatele dle § 9 zákona č. 134/2016 Sb. a v rámci zavedeného dynamického nákupního systému plánuje jako centrální zadavatel pořizovat dodávky vybraných položek OOP zařazených do 11 kategorií. Pořizovat je bude pro jiné ústřední orgány státní správy a pro vlastní potřeby. Podrobné členění položek OOP v této veřejné zakázce je v tabulce č. 10 v příloze č. 3 tohoto kontrolního závěru. Při nákupu komodit prostřednictvím dynamického nákupního systému nelze přesně určit, jaké konečné množství OOP bude na základě této VZ pořízeno. Položkou s nejvyšším finančním objemem zajišťovanou v rámci dynamického nákupního systému jsou ochranné obličejové masky (respirátory) v předpokládané hodnotě 550 mil. Kč.

Vláda ČR dále stanovila SSHR povinnost převzít od ministerstev do pohotovostních zásob množství OOP uvedené v tabulce č. 11 v příloze č. 3 tohoto kontrolního závěru. SSHR převzala tyto OOP od Ministerstva financí dne 9. 9. 2020, od MZd dne 18. 9. 2020, od MPO dne 23. 9. 2020 a od MV respirátory FFP3, brýle, štíty a návleky na obuv v období od 21. 9. do 1. 10. 2020. Roušky, respirátory FFP2 a vyšetřovací rukavice převzala od MV dne 9. 10. 2020. Vláda svým usnesením ze dne 27. července 2020 č. 808 uložila SSHR pořídit do státních hmotných rezerv OOP, ZP a dezinfekci na ruce a povrchy podle části III. materiálu čj. 892/20. Současně uložila členům vlády a vedoucím ústředních správních úřadů bezúplatně převést SSHR příslušnost hospodařit s osobními ochrannými prostředky a zdravotnickými prostředky přesahujícími dvouměsíční zásobu resortů uvedenou v části III. materiálu čj. 497/20.

SSHR tak měla do státních hmotných rezerv pořídit stanovené množství OOP a ZP, aniž by věděla, jaké množství OOP a ZP jí bude převedeno z ostatních ministerstev. Vláda svým usnesením ze dne 9. září 2020 č. 911 vzala na vědomí materiál čj. 1016/20, jehož součástí bylo vyčíslení množství OOP, které mělo MV připraveno k předání SSHR v souvislosti s usnesením vlády ČR ze dne 27. července 2020 č. 808. Dalšími usneseními brala vláda na vědomí úpravu množství převáděných OOP.

Počet OOP, které byly předmětem již vyhlášených nebo ukončených VZ (viz tabulky č. 7-10 přílohy č. 3 tohoto kontrolního závěru) a počet OOP a ZP převedených z ostatních ministerstev (viz tabulka č. 11 přílohy č. 3) byl celkově vyšší než množství, které mělo SSHR podle usnesení vlády ČR ze dne 27. července 2020 č. 808 zajistit. Jediná položka, jejíž množství nebylo pokryto ani převodem z jiných ministerstev ani vyhlášenými VZ, jsou respirátory FFP2. Ve schváleném materiálu čj. 1016/20 k předmětnému usnesení vlády ČR vykázalo MV nadbytečnou zásobu respirátorů FFP2 ve výši 8 105 640 ks. MV následně na SSHR převedlo pouze 1 994 800 ks těchto respirátorů. Snížení bylo způsobeno např. poskytnutím 3 mil. ks respirátorů pro potřebu občanů České republiky starších 60 let a 2,9 mil. ks respirátorů pedagogickým a nepedagogickým pracovníkům škol a školských zařízení.

Vláda svým usnesením ze dne 14. října 2020 č. 1040⁶⁷ mj. schválila doplnění státních hmotných rezerv o osobní ochranné prostředky, zdravotnické prostředky a dezinfekci v rozsahu dodatečně uplatněných požadavků nad rámec objemů stanovených usnesením i vlády ČR ze dne 18. května 2020 č. 549 a 27. července 2020 č. 808. NKÚ údaje uvedené v materiálu čj. 1213/20 ani plnění usnesení vlády ČR ze dne 14. října 2020 č. 1040 v rámci definovaného rozsahu kontroly u SSHR dále neprověřoval. Množství zajištěných OOP a ZP ke dni 7. 10. 2020 včetně údajů o schválených dodatečně uplatněných požadavcích na zajištění OOP a ZP do SHR je uvedeno v tabulce č. 12 přílohy č. 3 tohoto kontrolního závěru.

1.5 Vyhlášení nouzového stavu a zapojení pracovních orgánů vlády ČR

Z důvodu rizika šíření nového koronaviru byl usnesením vlády ČR ze dne 12. 3. 2020 č. 194⁶⁸ vyhlášen nouzový stav na celém území ČR, nejdříve na dobu 30 dnů, který byl postupně na základě usnesení vlády ČR ze dne 9. dubna 2020 č. 396⁶⁹, ze dne 24. dubna 2020 č. 457⁷⁰ a ze dne 30. dubna 2020 č. 485⁷¹ prodloužen až do 17. 5. 2020.

Existence nouzového stavu MV umožnila uplatnit při nákupech potřebných prostředků k řešení a prevenci epidemie COVID-19 ustanovení § 29 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., tj. použití obecné výjimky v rámci zvláštních bezpečnostních opatření.

Vláda konstatovala svými usneseními ze dne 19. března 2020 č. 263 a usnesením ze dne 23. března 2020 č. 286, že MV nakupuje OOP ve veřejném zájmu a je oprávněno tyto OOP pořizovat i za účelem distribuce jiným státním i nestátním subjektům. Současně povolila MV výjimku z trvalé nepotřebnosti dle § 21 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb.⁷² za účelem distribuce OOP všem státním i nestátním subjektům a zároveň uložila MV, aby převádělo OOP na státní i nestátní subjekty pouze prostřednictvím předávacích protokolů.

Vláda ČR usnesením ze dne 9. dubna 2020 č. 405⁷³ uložila ministru vnitra nakoupit všechny potřebné prostředky k řešení a prevenci epidemie onemocnění COVID-19, zejména OOP (respirátory FFP2 nebo FFP3 a ochranné filtrační polomasky), ZP, přístroje zdravotnické techniky, další nutné přístroje, a to i prostřednictvím přímých nákupů na základě objednávky.

1.5.1 Ústřední krizový štáb

Vláda podle krizového zákona zřizuje ÚKŠ jako svůj pracovní orgán k řešení krizových situací⁷⁴. ÚKŠ je zařazen do systému orgánů Bezpečnostní rady státu. Od vyhlášení globální pandemie WHO, tj. od 11. 3. 2020, vláda ČR dvakrát změnila status ÚKŠ.

První změna statutu ÚKŠ byla provedena usnesením vlády ČR ze dne 15. března 2020 č. 213.⁷⁵

Do 14. 3. 2020 podle statutu premiér jmenoval předsedou štábu ministra vnitra, a to kromě případů vyhlášení stavu ohrožení státu v souvislosti se zajišťováním obrany ČR před vnějším napadením, za válečného stavu či za dalších situací vojenského charakteru, jež se významně dotýkají bezpečnostních zájmů ČR.

Podle nového znění statutu, platného od 15. 3. 2020, mohl být do funkce předsedy štábu jmenován podle charakteru situace některý z členů vlády nebo štábu.

Situaci okolo pandemie/epidemie COVID-19 má řešit MZd, pod které spadá tato problematika. MZd má podle § 80 zákona č. 258/2000 Sb. „... nařizovat mimořádná opatření při epidemii“. ÚKŠ byl v době po vyhlášení nouzového stavu aktivován z rozhodnutí předsedy vlády a MZd svolalo a řídilo 1. až 4. jednání, a to dle platného statutu ÚKŠ ze dne 15. 3. 2020. ÚKŠ předsedal náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní péči. První zasedání ÚKŠ se uskutečnilo 16. 3. 2020, tedy čtyři dny po vyhlášení nouzového stavu v ČR. Zasedání ÚKŠ se zúčastnili zástupci ústředních orgánů státní správy, složek IZS a Armády ČR.

ÚKŠ byl aktivován čtyři dny po vyhlášení nouzového stavu, a nepodílel se tak před jeho vyhlášením na přípravě řešení krizové situace, kterou představovala hrozba epidemie onemocnění COVID-19. Příprava na hrozbu předmětné krizové situace tak probíhala na úrovni MV a dalších orgánů krizového řízení, zejména MZd.

Dne 30. 3. 2020 byl předsedou ÚKŠ jmenován ministr vnitra, který řídil ÚKŠ od jeho 5. jednání.

Druhá změna statutu ÚKŠ byla provedena usnesením vlády ČR ze dne 21. září 2020 č. 954⁷⁶.

Jednou ze zásadních úprav byla změna bodu 1 čl. 8 Odborné pracovní skupiny a operační centra statutu ÚKŠ. Nově byly při svolání ÚKŠ aktivovány tři pracovní skupiny - skupina pro koordinaci krajů (vede zástupce HZS ČR), skupina pro koordinaci zabezpečení věcnými zdroji (nákupy; vede MPO) a skupina pro distribuci (logistiku) věcných zdrojů (vede MV).

Při ÚKŠ byla zřízena stálá pracovní skupina, kterou po celou dobu trvání nouzového stavu řídilo MV. V rámci této skupiny byly zřízeny 4 odborné pracovní skupiny, a to nákupy, distribuce, mediální skupina a skupina dopady.

Vedení „skupiny nákupy“ bylo v kompetenci MV a vedl ji náměstek ministra vnitra pro řízení sekce ekonomiky a provozu. Tento postup neodpovídal čl. 3 odst. 1 nařízení MV č. 6/2010, neboť koordinace plnění úkolů souvisejících s přípravou MV na krizové stavy a při zajišťování přípravy na řešení krizových situací z pohledu nákupu OOP měla být v kompetenci prvního náměstka ministra vnitra pro řízení sekce vnitřní bezpečnosti a policejního vzdělávání. Zjištěná odchylka v postupu však podle zjištění NKÚ neměla negativní dopad na zajišťování přípravy řešení předmětné krizové situace. „Skupina nákupy“ měla za úkol poptávat materiál od zahraničních a domácích subjektů a ve spolupráci se „skupinou distribuce“ zajišťovat jeho předání do centrálních skladů. Vedení „skupiny distribuce“ bylo v kompetenci GŘ HZS, které vytvářelo mj. ucelený přehled poptávek po OOP za celou ČR a koordinovalo distribuci OOP.

1.5.2 Ústřední epidemiologická komise

ÚEK je stálým pracovním orgánem vlády, kterému předsedá ministr zdravotnictví. Jeho místopředsedou je hlavní hygienik ČR, který na MZd zároveň zastává pozici náměstka pro ochranu a podporu veřejného zdraví. Zasedání ÚEK podle jejího statutu svolává její předseda.

ÚEK před vypuknutím současné pandemie naposledy zasedala v roce 2014 při projednávání šíření eboly v západní Africe, přestože ze statutu ÚEK schváleného vládou vyplývá povinnost scházet se nejméně 1x za rok. Od roku 2011 navíc její pravidelná jednání stanovil i PP ČR. ÚEK se v kontrolovaném období scházela v nepravidelných intervalech. Do června 2020, kdy ji NKÚ kontroloval, se pak scházela v měsíčních intervalech. MZd předložilo usnesení pouze z prvního jednání ÚEK a z dalších konaných zasedání již nevydávala závěry formou usnesení.

1.5.3 Vývoj požadavků na věcné zdroje

ÚKŠ byl aktivován s odstupem čtyř dnů od vyhlášení nouzového stavu (16. 3. 2020) a téhož dne SSHR převedla IS Krizkom do aktivního stavu. Tím umožnila uplatňovat a řešit požadavky na OOP a ZP jeho prostřednictvím. SSHR současně se spuštěním uvedla v IS Krizkom informaci, že požadavky na OOP a ZP budou všichni uživatelé uplatňovat přímou cestou na MZd, tj. nikoli prostřednictvím IS Krizkom.

Podle údajů v IS Krizkom uplatnily v průběhu krizového stavu krizové štáby celkem 89 požadavků na zajištění věcných zdrojů. Na základě těchto požadavků SSHR vydala 29 rozhodnutí o poskytnutí pohotovostních zásob v celkové hodnotě 39,91 mil. Kč.

Těchto 89 požadavků SSHR řešila následovně:

2. Nákupy OOP a ZP

2.1 Nákupy před vznikem nákupních týmů

MV nakupovalo OOP pro běžný provoz Zdravotnického zařízení Ministerstva vnitra, hasičského záchranného sboru a podobně. NKÚ z předložené dokumentace o nákupech zjistil, že v resortu MV byly v lednu 2020 uzavřeny dvě kupní smlouvy a čtyři objednávky v souvislosti s ochranou před onemocněním COVID-19. Jednou z nich byla např. smlouva na „nákup ochranných pomůcek“ uzavřená Policejním prezidiem ČR. Jednalo se o veřejnou zakázku malého rozsahu, kdy Policejní prezidium ČR oslovilo dodavatele na přímou výzvu z důvodu „urgentního zajištění plynulého chodu útvarů“ a s odůvodněním, že poptávané zboží nebylo „u jiného dodavatele na českém trhu k dostání“. Policejní prezidium ČR pořídilo podle této smlouvy celkem 10 000 ks respirátorů s výdechovým ventilkem se stupněm ochrany FFP3 v celkové ceně 549 tis. Kč bez DPH (664,3 tis. Kč s DPH).

MV zadalo dne 24. 2. 2020 s ohledem na nepříznivý vývoj v šíření onemocnění COVID-19 v JŘBU⁷⁷ veřejnou zakázku na dodavatele respirátorů a ochranných brýlí se lhůtou pro podání nabídek do 3. 3. 2020. MV v tomto zadávacím řízení neobdrželo žádnou nabídku a zadávací řízení zrušilo. Dne 3. 3. 2020 MV vydalo podřízeným složkám pokyn k zahájení nákupu OOP v JŘBU do limitu 3,568 mil. Kč. Nepodařilo se však zajistit OOP v dostatečném množství a kvalitě. MV takto zakoupilo OOP jen v řádech tisíců kusů v celkové hodnotě 143,32 tis. Kč bez DPH. MV následně vyzvalo podřízené složky k zaslání požadavků na zajištění OOP, aby tak koordinovalo požadavky za celý resort.

MV poptávalo OOP vzhledem ke zhoršující se epidemiologické situaci COVID-19 až do vyhlášení nouzového stavu prostřednictvím JŘBU, tj. v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek. MV se však nepodařilo zajistit pro resort potřebné množství OOP kvůli citelnému nedostatku OOP a ZP na českém i globálním trhu.

MZd vyhlásilo zadávací řízení na dodávky OOP současně se vznikem nákupního týmu, tedy až v březnu 2020.

2.2 Centrální nákupy

MZd zahájilo nákupy OOP a ZP jako reakci na první potvrzené případy onemocnění COVID-19 na území ČR. Dne 3. 3. 2020 vydalo MZd mimořádné opatření (č. j.: MZDR 5503/2020-8/PRO), kterým zakázalo prodávat respirátory FFP3 jiným osobám než státu a jeho organizačním složkám, dále poskytovatelům zdravotnických služeb, poskytovatelům sociálních služeb a osobám distribuujícím FFP3 k prodeji či přesunu výše uvedeným osobám. Dne 6. 3. 2020 MZd zrušilo výše uvedené mimořádné opatření a vydalo nové (č. j.: MZDR 5503/2020- 12/PRO). Tímto opatřením zakazovalo prodej respirátorů FFP3 jiným osobám než státu a jeho organizačním složkám a také osobám distribuujícím respirátory FFP3 k prodeji či přesunu výše uvedené osobě. Opatření se vztahovalo zejména na výrobce, dovozce a distributory respirátorů FFP3 na území ČR. Zrušeno bylo dne 6. 4. 2020 (č. j.: MZDR 55190/2020- 1/MIN/KAN) a bylo nahrazeno usnesením vlády ČR ze dne 6. dubna 2020 č. 393, o přijetí krizového opatření.

MV a MZd zahájila centrální nákupy OOP a ZP na základě usnesení vlády ČR⁷⁸. Tyto nákupy měly probíhat prostřednictvím jednacího řízení bez uveřejnění. Dále vláda ČR těmito usneseními určila, že MV a MZd jsou oprávněny tyto OOP a ZP pořizovat i kvůli jejich distribuci státním i nestátním subjektům a občanům České republiky. SSHR nákupy OOP a ZP v době nouzového stavu nezajišťovala. Tabulka č. 5 uvádí přehled OOP a ZP, na jejichž nákup vynaložily MV a MZd v období od 1. 1. 2020 do 31. 8. 2020 přidělené peněžní prostředky státního rozpočtu. Touto problematikou se mimo jiné zabýval také UK NAO ve svých závěrech Investigation into government procurement during the COVID-19 pandemic (2020) a The supply of personal protective equipment (PPE) during the COVID-19 pandemic (2020)⁷⁹.

Tabulka č. 5: Přehled kategorií komodit s nejvyšším objemem peněžních prostředků vynaložených MV a MZd v období od 1. 1. 2020 do 31. 8. 2020

Pozn.: Plicní ventilátory jsou zde uvedeny včetně příslušenství, tudíž se vždy nejedná o kompletní zařízení.

Zdroj: vypracoval NKÚ dle dokladů od MV a MZd, podrobně viz také příloha č. 1 tohoto kontrolního závěru.

2.3 Nákupní týmy

MV a MZd nakupovaly OOP a ZP samostatně a vzájemně nespolupracovaly, tj. nepředávaly si informace o situaci na trhu a o potenciálních dodavatelích. Nákupní týmy MV a MZd měly odlišné složení.

Schéma č. 1: Struktura týmů centrálních nákupů MV a MZd

Zdroj: předložená dokumentace MV a MZd.

Na MZd vznikl dne 10. 3. 2020 rozhodnutím ministra zdravotnictví tým centrálních nákupů pro nákupy OOP a ZP související s řešením a prevencí pandemie COVID-19 . Tento tým byl rozdělen do několika menších (koordinátor, prospektor, obchodníci), které tvořili nejen zaměstnanci MZd, ale také zástupci dalších státních organizací (viz schéma výše). MZd zapojilo do nákupů rovněž auditorskou společnost. Její dva konzultanti se v nákupním týmu zaměřili mj. na procesní stránku nákupů, řízení rizik nebo kontrolu auditní stopy. Tato společnost také poskytovala bezúplatné poradenství, které se týkalo jak nákupu výrobků a služeb, tak postupů a procesů souvisejících s opatřeními proti epidemii COVID-19. MZd zplnomocnilo k jednání dva vedoucí týmu centrálních nákupů, aniž by jim jednoznačně určilo jejich řídicí kompetence, rozdělilo role v týmu a stanovilo úkoly. Tým byl multioborový a obecně tak pokrýval situace, které bylo nutné řešit v rámci obchodních jednání a uzavírání smluv.

MV také založilo pro nákupy OOP a ZP související s řešením a prevencí pandemie COVID-19 nákupní tým. Svou činnost zahájil 14. 3. 2020. Členy nákupního týmu byli na rozdíl od MZd pouze zaměstnanci MV. MV v rámci nákupů OOP spolupracovalo s podskupinou českých výrobců vedenou MPO, ve které zasedali zástupci MV, SSHR, MPO, Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest, MF, MZd a dalších. MV využilo také spolupráce se Smíšenou česko čínskou komorou vzájemné spolupráce, díky níž se MV podařilo uzavřít smlouvy na dodávky OOP z ČLR, které tvořily majoritní podíl v celkových nákupech.

Dokumentace MZd ani MV k činnosti týmů centrálních nákupů byla nedostatečná, např. chybí rozhodnutí o zařazení jednotlivých členů do týmu centrálních nákupů, určení rolí či úkolů, které mají plnit, nebo o zápisy z jednání nákupního týmu.

2.4 Veřejné zakázky

MZd dne 10. 3. 2020 vyhlásilo výzvy k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění. Jednalo se o nadlimitní veřejné zakázky na dodávky označené jako „Ochranné dýchací polomasky s filtrem třídy P3“, „Respirátory třídy FFP2“ a „Respirátory třídy FFP3“. Tyto veřejné zakázky byly zrušeny.

MZd nepřizpůsobilo příkaz ministra č. 4/2017 - Zásady zadávání veřejných zakázek podmínkám nouzového stavu, ale ani nevydalo jiný interní předpis, který by definoval základní pravidla a postupy k dodržování zásad transparentnosti a přiměřenosti pro nákupy mimo režim ZZVZ v případě vyhlášení některého z krizových stavů. MZd nestanovilo pravidla pro průzkum trhu a hodnocení nabídek v případě použití výjimky pro nákupy OOP a ZP podle ustanovení § 29 písm. c) ZZVZ. MZd tedy nenastavilo pravidla, jimiž by vytvořilo podmínky pro hospodárný, efektivní a účelný výkon veřejné správy v souvislosti s plněním úkolů ve smyslu ustanovení § 6 odst. 2 písm. a) zákona č. 241/2000 Sb., ani pro nákupy v období krizového stavu. MZd kvůli těmto nedostatkům např. objednávalo zboží od neprověřených dodavatelů, kteří pak nebyli schopni dodat OOP a ZP v požadované kvalitě, což vedlo k velkému množství stornovaných objednávek.

V době nouzového stavu (12. 3. 2020 - 17. 5. 2020), vyhlásilo MV dne 27. 4. 2020 otevřené nadlimitní zadávací řízení na uzavření rámcových dohod na nákup osobních ochranných prostředků. Toto zadávací řízení bylo vyhlášeno v souladu se ZZVZ, s předpokládanou hodnotou cca 1,4 mld. Kč bez DPH. MV poptávalo sedm komodit s termínem dodání do 31. 12. 2020. Veřejná zakázka byla rozdělena na sedm částí.

Tabulka č. 6: Přehled vybraných VZ k nákupu OOP a ZP

Zdroj: Národní elektronický nástroj ke dni 8. 2. 2021.

Pozn.: Aktivní odkazy na dané VZ v Národním elektronickém nástroji jsou u respirátorů a roušek.

MV uzavřelo na základě výsledků zadávacího řízení pět rámcových dohod o celkovém objemu 1,3 mld. Kč bez DPH. Nákupy OOP k ochraně dýchacích cest se v rámci této veřejné zakázky týkaly části zadávacího výběrového řízení 1., 2. a 6.

MV, obdobně jako MZd, nenastavilo mechanismy vnitřního kontrolního systému pro případy krizových stavů, např. nouzového stavu. MV nevydalo žádný specifický interní pokyn pro krizové stavy, který by se týkal provádění kontroly a předběžné řídící kontroly před vznikem závazku a po jeho vzniku.

2.5 Proces nákupů

Zjednodušené schéma nákupů OOP a ZP, které zachycuje průběh nákupů a s nimi související činnosti od definování požadavků po distribuci příjemcům, je v příloze č. 4 tohoto kontrolního závěru.

Sběr požadavků na nákup OOP a ZP během krizové situace spojené s onemocněním COVID-19 probíhal několikrát. Nejprve prostřednictvím MZd, následně MV, ale také prostřednictvím dalších státních subjektů. Centrální sběr požadavků byl plně v kompetenci odborné pracovní skupiny ÚKŠ pro distribuci. V době zasedání ÚKŠ pod vedením MZd byla tato distribuční skupina řízena náměstkem ministra zdravotnictví. Podrobnosti ohledně sběru požadavků viz následující text a příloha č. 5 tohoto kontrolního závěru.

Požadavky na objem konkrétních OOP a ZP získávalo MZd prostřednictvím e-mailu. Postupy nákupního týmu umožňovaly ve srovnání se standardními zadávacími procedurami rychlé rozhodnutí o dodavateli komodity. MZd provádělo v rámci nákupního procesu průzkum trhu před výběrem dodavatele. Tento průzkum trhu byl zahájen až na počátku března 2020, kdy MZd vypsalo zadávací řízení na dodávku 600 tis. ks respirátorů, které bylo následně zrušeno. Tím byly dle MZd zmapovány OOP dostupné na českém trhu, dodávané standardními dodavateli zdravotnických prostředků. MZd dále uvedlo, že jakmile zahájilo nákupní činnost, obdrželo nabídky od stovek potenciálních dodavatelů. MZd vyhodnocovalo nabídky na základě

následujících kritérií: dostupnost OOP ve struktuře a množství, které poptávalo; kvalita - popis zboží, certifikáty, prohlášení o shodě; dodavatel - ověření existence daného subjektu; cena; platební a dodací podmínky a reálnost termínu dodání.

MZd v době jarní vlny epidemie v roce 2020 nestanovilo písemně pravidla pro průzkum trhu a hodnocení nabídek. Průzkum trhu provádělo MZd zpravidla telefonicky, s využitím sociálních sítí, znalostí zkušeností a informací členů centrálního týmu nákupů (dále také „TCN“) a případně na doporučení jiných centrálních orgánů. Zpočátku MZd přijímalo většinu nabídek telefonicky s tím, že TCN vždy trval na následném písemném potvrzení strukturované nabídky. Veškerá podstatná dokumentace ke každé vyhotovené objednávce MZd byla shromážděna jak v listinné, tak následně i v elektronické formě. Mnohdy však byla tato dokumentace různorodá a nejednotná, a to kvůli k množství potenciálních dodavatelů a odlišnosti jejich nabídek i další obchodní dokumentace.

MZd podle zjištění NKÚ nezajistilo dostačující průzkum trhu. MZd nemělo stanovena ani žádná pevná pravidla pro hodnocení nabídek. Dokumentovatelnost klíčových nákupních kroků včetně těch, které předcházely výdeji peněženích prostředků, jako je například výběr dodavatele, tak byla minimální. A to navzdory účasti auditorské společnosti v nákupním týmu. Transparentnost nákupního procesu jako celku tak byla negativně ovlivněna od samotného počátku. MZd také nepostupovalo v souladu s nastavenými pravidly předběžné řídící kontroly před vznikem závazku. Svůj postup zdůvodnilo stavem krajní nouze.

NKÚ zjistil při kontrole vybraného vzorku deseti obchodních případů, že MZd při nákupech nevypracovalo v rámci kontroly před vznikem závazku ve všech případech schvalovací záznam k návrhu objednávky. Svým podpisem na tomto záznamu měli pověření příkazce operace a správce rozpočtu ověřit příslušnou objednávku. Kontrola před vznikem závazku proto neprobíhala způsobem, který ukládá vnitřní předpis MZd. Nastavení a fungování předběžné řídící kontroly před vznikem závazku bylo vymezeno vyhláškou č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 123/2003 Sb. Tato vyhláška v § 13 odst. 1 a 2 písm. b) stanovuje:

Tímto postupem MZd nepostupovalo v souladu s ustanovením § 11 odst. 2 zákona o finanční kontrole, ustanovením § 13 odst. 1 a 2 písm. b) vyhlášky č. 416/2004 Sb., a dle čl. 5 a čl. 6 příkazu ministra č. 2/2012.

MV zapojilo do nákupů Generální ředitelství hasičského záchranného sboru ČR, které prostřednictvím e-mailu získávalo požadavky na konkrétní OOP. MV provádělo průzkum trhu zejména u českých dodavatelů, a to pouze z běžně dostupných internetových zdrojů a z podkladů dodaných MPO, případně agenturou CzechInvest. Kritérii pro výběr dodavatelů byla cena, lhůta dodání a doložení alespoň základní certifikace výrobků. MV nedodrželo u zahraničních dodavatelů standardní nákupní postupy a ani neověřovalo dodavatele z běžně dostupných registrů. Většina dodavatelů byla doporučena Česko čínskou komorou vzájemné spolupráce. Nákupní proces v případě těchto dodavatelů spočíval v komunikaci s velvyslanectvím ČLR v Praz e, s ministerstvem obchodu ČLR, s m inisterstvem zdravotnictví ČLR, s regionálními vládami v Pekingu, v Šanghaji a v provincii Če-ťiang. Jejich prostřednictvím se krizový štáb MV snažil vytipovat dodavatele, kteří splňují podmínky kvality a objemu OOP.

MV po dohodě členů vlády požádalo o spolupráci prezidenta Smíšené česko čínské komory vzájemné spolupráce. Komora je mj. od roku 2016 smluvním partnerem státní organizace zřízené ministerstvem obchodu ČLR China Chamber of Commerce for Import & Export of Medicines & Health Products. Jak MV dále uvedlo, ministr vnitra svým rozhodnutím jmenoval prezidenta komory členem krizového štábu MV. S krizovým štábem MV spolupracovali také viceprezidenti komory se znalostí čínského jazyka. Poskytovali poradenské, organizační a tlumočnické služby pro subjekty na území ČLR a pro velvyslanectví ČLR v ČR. Činnost zástupců komory v rámci této spolupráce byla bezúplatná. Komora neměla oprávnění jednat nebo činit právní úkony jménem MV.

V průběhu měsíců dubna a května 2020 probíhala pravidelná jednání meziresortní podskupiny pro nákup OOP a podporu českých výrobců, kterých se účastnili mj. zástupci MV, MPO, MZd, SSHR, CzechInvest, MF. MPO na tomto jednání představilo seznam českých výrobců, kteří měli být schopni pokrýt potřeby státu na období šesti týdnů. Prvotní seznam cca 100 výrobců poskytnutý MV dne 16. 4. 2020 byl dne 17. 4. 2020 MPO zúžen na cca 30 výrobců. Tento seznam MV obdrželo dne 17. 4. 2020 (ještě toho dne byl seznam upraven ze strany agentury CzechInvest) a ihned zahájilo jednání s těmito výrobci/dodavateli. Výsledkem byl seznam pouhých sedmi možných dodavatelů, přičemž nabízené množství OOP se pohybovalo na úrovni jednotek procent z potřebného množství. MV uzavřelo smlouvy s těmito sedmi dodavateli. Využilo k tomu obecné výjimky v rámci zvláštních bezpečnostních opatření podle § 29 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb ., o zadávání veřejných zakázek.

Postupy nastavené týmem centrálních nákupů MV umožňovaly, ve srovnání se standardními zadávacími procedurami, zrychlení nákupního procesu. NKÚ zjistil, že dokumentovatelnost klíčových nákupních kroků včetně těch, které předcházely výdeji peněžních prostředků (např. výběr dodavatele), byla minimální. Transparentnost nákupního procesu jako celku tak byla negativně ovlivněna od samotného počátku.

Ze strany MZd a MV byly uzavírány smlouvy a objednávky, aniž byli dodavatelé prověřeni z hlediska jejich dosavadního předmětu podnikání, obratu, evidence skutečných majitelů atd.

2.6 Účtování o zásobách OOP a ZP

MZd oceňovalo v účetnictví úbytek zásob OOP a ZP váženým aritmetickým průměrem a účtovalo o těchto zásobách tzv. periodickým způsobem, tedy způsobem B . MZd tímto způsobem účtovalo o zásobách OOP a ZP prostřednictvím účtu 501 - Spotřeba materiálu. Údaje z účetnictví, resp. účetních knih a účetních závěrek MZd za otevřené účetní období 2020 (např. k 30. 6. 2020) tak vzhledem ke zvolenému způsobu účtování neumožnily NKÚ získat během kontroly informaci o reálném stavu zásob OOP a ZP, tj. jaké množství těchto zásob již bylo skutečně spotřebováno (distribuováno) a jaké množství bylo k dispozici na skladě. NKÚ při křížové kontrole úplnosti nákupů OOP a ZP vycházel z jiných mimoúčetních (pomocných) evidencí, např. z evidence zásob OOP a ZP. Tato informace musí být však z účetnictví MZd zjistitelná nejpozději k rozvahovému dni. MZd však nevedlo evidenci zásob OOP a ZP v souvislosti s COVID-19 a pouze přebíralo skladovou evidenci od SSHR. Tato organizace na základě zápisu o zmocnění obstarávala bez úplaty pro MZd přebírání zásob OOP a ZP, i skladování a následnou distribuci těchto komodit.

MV o zásobách OOP a ZP účtovalo tzv. průběžným způsobem (způsobem A). Při účtování o zásobách účtovalo na účty zásob průběžně v okamžiku pořízení, převzetí, spotřeby, resp. úbytku těchto zásob. MV úbytky zásob OOP a ZP oceňovalo váženým aritmetickým průměrem, který byl počítán při každém úbytku zásob. MV v mezitímní účetní závěrce uvedlo, že provedlo vyčíslení nákladů na pořízení OOP a ZP na základě odborného odhadu. Důvodem použití odborného odhadu byla skutečnost, že MV nemělo k datu 30. 6. 2020 plně dokončenou kompletaci a analýzu souvisejících účetních záznamů pro účely přesného vyčíslení jednotkových cen včetně nákladů souvisejících s pořízením zásob. Odborný odhad byl stanoven ve spolupráci s příslušným odborným útvarem MV, a to tak, že 94 % nákladů se vztahuje k bezúplatným převodům na jiné vybrané účetní jednotky, 5 % nákladů se týká vlastní spotřeby zásob OOP a ZP a 1 % nákladů se týká bezúplatných převodů subjektům mimo vybrané účetní jednotky. MV účtovalo o nákladech OOP a ZP o částkách odhadů, které průběžně zpřesňuje. V řádné účetní závěrce za rok 2020 by tak měla být již vykázána skutečnost.

NKÚ konstatuje, že účetní předpisy (vyhláška, účetní standardy platné pro MV) neřeší explicitně situaci, kdy účetní jednotka poskytne bezúplatně službu (např. dopravu) ve prospěch jiné účetní jednotky; řeší jen případy bezúplatného předání majetku. MV proto po konzultaci s Ministerstvem financí vyvinulo vlastní přístup, který popisuje v účetní závěrce. Hodnota zásob OOP a ZP využitelných k distribuci nebo spotřebě byla tak oceněna ve výši významných souvisejících nákladů (např. dopravy).

2.7 Vynaložené peněžní prostředky na pořízení OOP a ZP

MZd předložilo ke kontrole dokumentaci k pořízení OOP a ZP včetně dalších služeb (např. doprava nebo pojištění OOP a ZP) související s bojem proti pandemii COVID-19 za období 1. 1. 2020 do 31. 8. 2020 (viz příloha č. 1 tohoto kontrolního závěru). Z údajů Integrovaného informačního systému Státní pokladny (dále také „IISSP“) vyplývá, že MZd čerpalo na tyto nákupy peněžní prostředky s účelem 203980003 - Výdaje spojené s COVID-19 a 203980011 - Výdaje spojené s COVID-19 (ochranné prostředky a další vybavení). Jednalo se o souhrnnou částku ve výši 3,1 mld. Kč.

MV předložilo ke kontrole dokumentaci o pořízení OOP a ZP včetně dalších služeb související s bojem proti pandemii COVID-19 za období od 1. 1. 2020 do 31. 8. 2020 (viz příloha č. 1 tohoto kontrolního závěru). Z údajů IISSP vyplývá, že MV čerpalo na tyto nákupy peněžní prostředky s účelem 203980003 - Výdaje spojené s COVID-19, 203980004 - Výdaje spojené s epidemií COVID-19 dle UV č. 296/2020 (nákup ochranných prostředků) a 203980011 - Výdaje spojené s COVID-19 (ochranné prostředky a další vybavení) ve výši 5,4 mld. Kč.

MV i MZd v kontrolovaném období nakupovaly OOP ve stejných kategoriích respirační ochrany. Nejnižší ceny vybraných komodit zobrazuje následující tabulka.

Tabulka č. 7: Nejnižší ceny za kus u vybraných komodit

Zdroj: předložená dokumentace MV a MZd, viz příloha č. 1.

NKÚ zjistil, že u MZd a MV se lišily jak nejnižší, tak i nejvyšší jednotkové ceny vybraných komodit (viz následující tabulka).

Tabulka č. 8: Nejvyšší ceny za kus u vybraných komodit

Zdroj: předložená dokumentace MV a MZd, viz příloha č. 1.

Nejvyšší ceny pořízených respirátorů třídy FFP2 na MZd byly na základě objednávek č. 2/FFP1-FFP2/MZ-PRO/2020 a 25/FFP2/MZ-PRO/2020. Ve dvou případech (č. faktur 668 a 438) se navíc jednalo o snížení fakturované ceny (slevy v rámci společenské odpovědnosti v boji proti pandemii COVID-19), tudíž konečné jednotkové ceny pak činily 302,50 Kč; 422,29 Kč; 401,18 Kč a 776,61 Kč včetně DPH.

Na cenu OOP a ZP měl vliv také vyhlášený nouzový stav. Např. MV pořídilo nejdražší respirátory FFP3 ve 3 objednávkách u stejného dodavatele. V první objednávce dne 4. 2. 2020 (před vyhlášením nouzového stavu) činila jednotková cena 116 Kč včetně DPH za respirátor SpringFit 435 MJ s ventilem a 13. 3. 2020 (jeden den po vyhlášení nouzového stavu) činila jednotková cena za stejný typ respirátoru již 422,29 Kč včetně DPH. Za tuto cenu byly dodány i respirátory na základě třetí objednávky ze dne 17. 3. 2020.

Rozdílné jednotkové ceny byly způsobeny jak pořizovaným množstvím v jedné smlouvě/objednávce, tak i skutečností, že v době, kdy byly tyto komodity pořizovány (datum uzavření smlouvy/objednávky), byl tohoto zboží na trhu nedostatek. Nákupy probíhaly během nouzového stavu, který byl vyhlášen jak na území ČR, tak i v ČLR, kde MV pořizovalo tyto komodity.

NKÚ provedl srovnání cen jednotlivých komodit OOP pořízených ČR a Velkou Británií, podrobnosti jsou uvedeny v příloze č. 6 tohoto kontrolního závěru.

3. Doprava OOP a ZP ze zahraničí a distribuce na území ČR

Z důvodu nedostatku ochranných prostředků na území ČR a dalších států EU přistoupily MV a MZd k zajištění OOP a ZP ze zemí mimo EU. V řadě případů nakupovaly přímo od zahraničních dodavatelů/výrobců, a to zejména z ČLR. Po doručení zboží na území ČR probíhala distribuce OOP a ZP cílovým skupinám příjemců. Zjednodušené schéma celého logistického procesu souvisejícího se zajištěním dodávek ze zahraničí je uvedeno v příloze č. 7 tohoto kontrolního závěru.

3.1 Přeprava OOP a ZP ze zahraničí

Původním záměrem ÚKŠ bylo zorganizovat leteckou přepravu prostřednictvím charterových letů. Letový prostor ČLR byl však v březnu 2020 přehlcen a navíc karanténní opatření vedla Ministerstvo dopravy k zastavení letecké dopravy mezi ČR a ČLR.

První lety s dodávkami OOP a ZP pro MV a MZd proto v březnu 2020 zabezpečilo MO. Dne 18. 3. 2020 dopravil vojenský speciál z čínského Šen-čenu testovací sady pro detekci onemocnění COVID-19. Následně MO sjednalo ve spolupráci se Severoatlantickou aliancí (dále také „NATO“) dopravu OOP a ZP třemi lety velkokapacitním letounem Ruslan, a to ve dnech 22. 3. 2020, 25. 3. 2020 a 31. 3. 2020. Celkové náklady na tyto čtyři lety dosáhly 90,6 mil. Kč a MO je přeúčtovalo na MV.

Resorty MV a MZd si při zajištění dopravy z ČLR vzájemně vypomáhaly. MZd objednalo let společnosti Smartwings QS4191, který dne 22. 3. 2020 přiletěl s nákladem roušek a respirátorů pro MV v celkovém počtu 1,5 milionu kusů. Podklady s vyčíslením nákladů na tento let MV v průběhu kontroly nepředložilo s ohledem na neukončená jednání s MZd.

Následně jeden let objednalo MV přímo u zahraničního přepravce. Letounem Ruslan byl dne 1. 4. 2020 dopraven kromě materiálu pro MV i materiál pro MZd. Náklady na tuto přepravu činily 18,9 mil. Kč a MV podíl na těchto nákladech začalo řešit přeúčtováním MZd.

Již první dva lety speciálu Ruslan organizované MO pro potřeby MV ukázaly úskalí logistické přepravy mezi Čínou a ČR. Přestože MO potvrdilo objednávku přepravy 1 000 m³ zboží na jeden letoun Ruslan, reálně bylo přepraveno prvním a druhým letounem 520 m³ a 634 m³(celkem 1 154 m³) zboží. Na letišti v Šen-čenu tak zůstalo 846 m³ zboží. Oba speciály také Věstník NKÚ, kontrolní závěry překročily maximální možnou lhůtu pro naložení nákladu na letišti, která je čtyři hodiny na jeden „otočkový let“.

S ohledem na tyto logistické problémy požádalo MV o spolupráci při zajištění letecké přepravy čínského leteckého dopravce. K přepravě se měly využít volné sloty existující pravidelné letecké linky mezi Šanghají a Prahou, která byla pozastavena 9. 2. 2020 v rámci karanténních opatření vlády ČR. MD svým nařízením povolilo obnovení této pravidelné letecké přepravy od 20. 3. 2020 jako provoz bez cestujících.

Příprava prvních dvou letů čínského přepravce s odletem ze Šanghaje nicméně ukázala podobné problémy s překládkou zboží do letadel jako u přepravy letouny Ruslan ze Šen-čenu. MV uvedlo, že s ohledem na tyto skutečnosti využilo nabídky české podnikatelské skupiny na zajištění celního skladu a na zprostředkování služeb spojených s celním řízením. Skupina v rámci humanitární pomoci uhradila náklady spojené s provozem a obsluhou skladu, přepravu zboží na letiště a celní řízení. Dodavatelé v ČLR tak OOP a ZP pro MV dodávali do skladu v Šanghaji (městský obvod Čching-pchu).

V návaznosti na fungování tohoto skladu spustilo MV tzv. letecký most na trase Šanghaj-Praha, který od 24. 3. 2020 do 3. 5. 2020 přepravil dodávky OOP a ZP z ČLR.

V souvislosti s leteckou přepravou OOP a ZP uzavřelo MZd celkem sedm smluv se společnostmi zajišťujícími leteckou dopravu a související služby, za které do ukončení kontroly uhradilo celkem 67 174 547 Kč. Vedle toho byla letecká přeprava částečně hrazena i formou zálohových faktur. Hodnota těchto záloh podle zjištění NKÚ dosahovala částky 83 948 642 Kč, přesnou částku spojenou s pokrytím nákladů za přepravu však nebylo možné stanovit. NKÚ prověřoval nákupy OOP a související výdaje do konce srpna 2020. Jakou celkovou částku z těchto zálohových faktur MZd dodavatelům skutečně uhradilo, nelze určit.

Kromě dopravy z ČLR sjednalo MZd v jednom případě rovněž dopravu ústenek z Vietnamu do Prahy, náklady na tuto dopravu dosáhly 11 546 163 Kč. Za dvě objednávky letecké přepravy zdravotnického materiálu (ochranné rukavice) z Malajsie zaplatilo MZd celkem 11 445 735 Kč.

V rámci leteckého mostu se uskutečnilo celkem 49 letů, náklady na zajištění tohoto leteckého mostu činily 686 mil. Kč. Vytíženost letounů se zvýšila využitím skladu v Šanghaji a leteckého mostu - viz graf č. 3.

Graf č. 3: Vytíženost jednotlivých letů na trase Šanghaj-Praha od 20. 3. 2020 do 3. 5. 2020

Po ukončení leteckého mostu nasmlouvalo MV v květnu pro dodávky OOP a ZP z ČLR železniční dopravu, což zdůvodnilo hospodárností v době, kdy pominul tlak na okamžité dodání zboží. Celkové náklady uhrazené MV za leteckou a železniční dopravu jsou vyčísleny v příloze č. 1 tohoto kontrolního závěru.

MV za dopravu OOP a ZP z ČLR uhradilo celkem 833,6 mil. Kč, za vnitrostátní dopravu v ČLR a ostatní náklady spojené s dopravou 2,2 mil. Kč. MZd uhradilo za dopravu a související služby částku 67,1 mil. Kč, zálohové faktury neuzavřené do konce kontroly dosáhly částky 83,9 mil. Kč. Podle zjištění NKÚ tak celkové náklady na dopravu OOP a ZP od 20. 3. 2020 do srpna 2020 činily celkem 987 mil. Kč.

NKÚ kontrolou zjistil, že vytíženost prvních letů od 20. 3. 2020 byla v porovnání s vytížeností leteckého mostu podstatně nižší (viz graf č. 3). MV organizaci dopravy OPP a ZP v prvních dnech po vyhlášení nouzového stavu přizpůsobilo urgentní potřebě zajistit nedostatkové OOP a ZP. MV od 24. 3. 2020 zajistilo letecký most, přičemž vytíženost celkem 49 letů se po zajištění celního skladu v Šanghaji výrazně zlepšila. Přepravu leteckým mostem MV ukončilo dne 3. 5. 2020 a MV jej nahradilo přepravou prostřednictvím tří vlaků. Tato přeprava byla ve srovnání s leteckým mostem pomalejší. První vlak dorazil do ČR dne 30. 5. 2020, druhý vlak dne 6. 6. 2020 a třetí vlak 20. 6. 2020⁸⁰. Část kontejnerů kvůli celním komplikacím v Číně dojížděla postupně, poslední dorazily až v září 2020. MV tento způsob dopravy zvolilo s ohledem na hospodárnost v období, kdy již nebyl takový tlak na okamžité dodání zboží, a mohla být využita nákladově efektivnější, ale časově delší varianta.

Věstník NKÚ, kontrolní závěry Náklady na počáteční dopravu velkokapacitními letouny Ruslan činily 495 Kč/kg přepraveného nákladu. NKÚ zjistil, že tyto náklady by byly nižší, pokud by byla využita plná kapacita letounů. K tomu však nedošlo a na letišti zůstalo u prvních dvou letů Ruslan souhrnem 846 m³ zboží, ačkoli u obou letů byla také překročena maximální doba pro naložení nákladu na letišti, která činila čtyři hodiny na jeden „otočkový let“. Logistické problémy s překládkou do letadel byly způsobeny tím, že nebylo možné připravit náklad k naložení v předstihu, což je v případě velkokapacitních letounů nezbytný postup. Situace se vyřešila po zapojení celního meziskladu v Šanghaji a po zorganizování leteckého mostu mezi ČLR a ČR od 24. 3. 2020, na který byly nasazeny letouny zajišťující jinak běžné civilní linkové spoje. Náklady na přepravu zboží v rámci tohoto leteckého mostu se snížily na 436 Kč/kg. MV se podařilo přepravou OOP z ČLR po železnici výrazně snížit náklady na 21 Kč/kg přepravovaného nákladu.

Tabulka č. 9: Náklady na kilogram přepravy nákladu pro Ministerstvo vnitra

Zdroj: doklady předložené MV.

Pozn.: Kontrolní výpočty provedl NKÚ na vzorku přepravy, který mj. zahrnuje letecké spoje uvedené v grafu č. 3 o vytíženosti letů

3.2 Státem zajištěná přeprava OOP a ZP ve vlastnictví nestátních subjektů

MV zajišťovalo kromě dopravy zboží z vlastních objednávek i přepravu z ČLR pro zboží objednané MZd a i dalšími nestátními subjekty. MV a MZd řešily náklady na dopravu přeúčtováním. Tyto náklady byly rozúčtovány podle měrných jednotek na základě přepravních listů.

NKÚ při kontrole přeúčtování nákladů za přepravu zjistil, že MV a MZd zajišťovaly i přepravu zboží, které nakoupily nestátní (podnikatelské) subjekty. Náklady na přepravu MV a MZd přefakturovaly těmto subjektům, konkrétní podmínky úhrady za dopravu však nebyly s těmito subjekty smluvně ošetřeny. Přefakturace byla řešena až po samotné dodávce zboží na území ČR. V některých případech bylo toto zboží omylem doručeno i do skladů SSHR.

NKÚ dále zjistil, že zboží přepravované MV pro nestátní subjekty nebylo zařazeno do skladové evidence MV. Po příletu bylo toto zboží uloženo na ploše skladu MV, respektive Krajského ředitelství policie Pardubického kraje, v Opočínku u Pardubic (dále také „sklad Opočínek“), avšak mimo místa evidovaná MV. Zboží bylo průběžně vydáváno jejich vlastníkům a dalším subjektům.

MV obdrželo na jednání dne 1. 6. 2020 od MZd zpětně přehled dodavatelů, kteří přepravovali své zboží prostřednictvím letů zajišťovaných MV. Z tohoto jednání vyplynulo, že u dodávek zboží pro MZd, jehož sjednaná cena zahrnovala i doručení zboží na náklady dodavatele, bude MV náklady na přepravu přefakturovávat dodavatelům dle přehledů od MZd.

Se sjednaným postupem MV a MZd ohledně přefakturace však nesouhlasili někteří dodavatelé. Ti argumentovali, že dopravu již kompenzovali MZd prostřednictvím slevy z kupní ceny a další úhradu nákladů považovali za neoprávněný požadavek, který budou řešit právní cestou, pokud na něm budou resorty trvat. Přefakturaci si tak podle jejich vyjádření měly vyřešit MV a MZd mezi sebou. NKÚ ověřil, že pokud dopravu zboží zajistilo MV leteckými spoji a také ji hradilo, dodavatelé zboží tuto skutečnost ve většině případů kompenzovali slevou pro MZd vyznačenou na faktuře.

OOP a ZP takto přepravené pro nestátní subjekty mohlo být považováno za zboží osvobozené od cla a od DPH na základě rozhodnutí Komise (EU) 2020/491 ze dne 3. 4. 2020⁸¹.

Z dostupných informací NKÚ nemohl ověřit, zda bylo zboží - s ohledem na skutečné cílové příjemce těchto OOP a ZP - použito v souladu s rozhodnutím Evropské komise.

Podle informací MV byly náklady za dopravu OOP a ZP do ČR fakturovány ke dni 5. 11. 2020 celkem 15 subjektům, přičemž celková hodnota těchto přefakturací dosáhla 81 mil. Kč. Do doby ukončení kontroly nebyly tyto přefakturace, s výjimkou jednoho případu, uhrazeny.

MV a MZd zajišťovalo dopravu ze zahraničí rovněž pro zboží (OOP a ZP) darované ČR. Toto zboží se stalo okamžikem předání majetkem státu a mělo být bezplatně použito ve veřejném zájmu na základě podmínek daných příslušným rozhodnutím Evropské komise a usnesení vlády ČR.

NKÚ zjistil, že MV vydalo podnikatelskému subjektu, který nebyl poskytovatelem zdravotních a sociálních služeb, minimálně 392 776 kusů OOP a ZP darovaných ČR (majetek státu), aniž by toto zboží nejprve zaevidovalo. MV uhradilo za leteckou přepravu tohoto zboží z ČLR náklady ve výši 6 855 292 Kč.

Podle § 21 odst. 1 zákona o majetku ČR⁸² lze převést smlouvou hmotnou věc pouze v případě, je-li tato věc pro stát trvale nepotřebná. Vláda svým usnesením ze dne 23. března 2020 č. 286 v bodě III sice povolila výjimku pro MV z podmínky trvalé nepotřebnosti, nicméně tím nebyl podle § 21 odst. 2 zákona o majetku ČR dotčen postup podle ustanovení § 22 odst. 3 tohoto zákona. Ten mj. stanoví, že bezúplatně lze hmotnou věc převést pouze ve veřejném zájmu. Veřejný zájem odpovídal podmínkám, které byly stanoveny usnesením vlády ČR ze dne 23. března 2020 č. 286. Usnesení také vymezovalo okruh příjemců těchto prostředků.

NKÚ zjištěné skutečnosti posoudil tak, že MV předalo téměř 400 tis. ks OOP a ZP soukromému subjektu, aniž by smluvně stanovilo podmínky pro zachování veřejného zájmu. MV při kontrole nedoložilo žádný doklad, který by potvrzoval, že stanovilo konkrétní cílové příjemce těchto OOP a ZP v intencích příslušných usnesení vlády. Existuje tak riziko, že část OOP a ZP nebyla převedena ve veřejném zájmu.

3.3 Distribuce OOP a ZP na území ČR

Vzhledem ke specifickým postupům a distribučním kanálům jsou zjištěné skutečnosti k problematice distribuce členěny podle kontrolovaných osob (MV a MZd), které byly objednateli OOP a ZP.

3.3.1 Ministerstvo vnitra

Usnesení vlády ČR č. 263 ze dne 19. března 2020 uložilo ministru vnitra zajistit operativně distribuci OOP státním i nestátním subjektům zejména prostřednictvím krajských samospráv, a to na základě předávacích protokolů, a také měl operativně zajistit distribuci roušek občanům ČR prostřednictvím České pošty, s.p., samosprávy nebo jiným vhodným způsobem. Úkoly byly následně ministru vnitra prodlouženy usnesením vlády ČR č. 286 ze dne 23. března 2020. Způsob distribuce, s ní spojená logistika nebo personální kapacity nebyly v těchto usneseních vlády stanoveny. Distribuce byla ponechána v kompetenci GŘ HZS.

Po příletu letadla do ČR a rámcovém přepočítání zásilek MV rozdělilo OOP podle typu prostředku a následně distribuovalo podle priorit a na základě osobního odborného úsudku náměstka generálního ředitele HZS ČR pro prevenci a civilní nouzovou připravenost. Postup distribuce byl následně potvrzen ministrem vnitra. MV nevyužívalo pro distribuci OOP žádný poměrový vzorec, ale požadavky předložené ÚSÚ. Výjimku představovaly kraje a HZS krajů, v jejich případě byly OOP dle tvrzení MV přidělovány dle přepočtu na počet obyvatel. NKÚ zjistil významné rozdíly v distribuci OOP a ZP v přepočtu na obyvatele mezi jednotlivými kraji (podrobně viz příloha č. 1 tohoto kontrolního závěru).

OOP distribuoval primárně HZS ČR. OOP byly dopraveny na dílčí distribuční místa a cílovým příjemcům na distribuční místa v krajích. Průběh zajištění OOP a jejich distribuce cílovým subjektům zachycuje schéma v příloze č. 4 tohoto kontrolního závěru.

Usnesení vlády ze dne 23. března 2020 č. 286 umožňovalo realizovat operativně distribuci ochranných prostředků (roušek) občanům ČR rovněž prostřednictvím České pošty, s.p., samosprávy nebo jiným vhodným způsobem. OOP distribuované MV byly určeny pro všechny subjekty s výjimkou těch, které zásobovalo MZd (fakultní nemocnice, odběrová místa a hygienické stanice). V pozdějším období byla část materiálu MZd distribuována prostřednictvím HZS také na kraje (pro praktické lékaře) a vybrané organizace lékařů (stomatologové).

NKÚ zjistil, že MV část zboží přijatého na základě darovacích smluv (1 442 280 ks OOP) a zaevidovaného ve skladu v Opočínku vydalo dne 26. 3. 2020 soukromé společnosti. MV zdůvodnilo tento výdej OOP tím, že tento subjekt, resp. společnosti náležející do stejného podnikatelského uskupení byly pověřeny distribucí OOP cílovým příjemcům, a to pokynem ministra vnitra ze dne 23. 3. 2020.

NKÚ zjistil, že tento pokyn ministra neobsahuje číslo pokynu a číslo jednací, což je v rozporu s ustanovením čl. 10 spisového řádu ministerstva vnitra. Na vědomí byl dán pouze zmíněné soukromé společnosti. To, že dokumentu chybí dané náležitosti, vysvětlilo MV tak, že „(...) pokyn žádné číslo nemá a rovněž neprošel standardním legislativním procesem Ministerstva vnitra. Byl přijat - podepsán ministrem vnitra v legislativní nouzi, jako reakce na potřebu okamžitého řešení operativní distribuce OOP v nouzovém stavu.“ I přesto MV na základě tohoto pokynu nakládalo s majetkem státu.

Pokyn ministra je však jako interní normativní akt vnitřním předpisem, tedy zvláštním případem normativních správních aktů, které nesměřují vůči subjektům mimo vztahy organizační nadřízenosti a podřízenosti ve veřejné správě, ale subjektům stojícím uvnitř organizační struktury Ministerstva vnitra a jeho organizací. Vůči soukromé společnosti tedy nebyl tento pokyn právně závazný. MV do ukončení kontroly nepředložilo žádnou smlouvu, která by této soukromé společnosti stanovila podmínky případné distribuce OOP a ZP. V rámci kontroly NKÚ předalo MV část dílčích předávacích protokolů, z nichž vyplynulo, že prostředky distribuované soukromou společností byly z velké části dodávány do nemocnic a sociálních zařízení na území ČR. Část zboží byla podle předložených předávacích protokolů distribuována mimo sociální a zdravotnická zařízení. MV však nepředalo NKÚ do konce kontrolní akce všechny předávací protokoly.

3.3.2 Ministerstvo zdravotnictví

Usnesením vlády ČR č. 263 ze dne 19. března 2020 uložila vláda ministru zdravotnictví zajistit operativně distribuci ochranných prostředků vymezeným organizacím. Celkem se jednalo o 99 organizací (mj. fakultní nemocnice, hygienické stanice, zdravotnické záchranné služby) a proměnlivý počet laboratoří.

Usnesením vlády ČR č. 286 ze dne 23. března 2020 vláda dřívější usnesení (č. 263) zrušila a počet organizací, kterým mělo MZd distribuovat ochranné prostředky, byl snížen na 40 (nový seznam už neobsahoval mj. zdravotnické záchranné služby, psychiatrické nemocnice). Nad rámec tohoto počtu patřily nadále mezi zařazené organizace laboratoře testující na COVID-19.

MZd uzavřelo dne 25. 3. 2020 se SSHR „zápis o zmocnění“, jehož předmětem bylo, že SSHR bude pro MZd bez úplaty přebírat nakoupené a doručené OOP a další materiál dle pokynů MZd. SSHR tak měla mj. povinnost informovat MZd o převzetí a následné redistribuci zboží, a to prostřednictvím SMS a e-mailu, a dále do 3 pracovních dnů doručit MZd originál předávacího protokolu (dodacího listu), resp. originál předávacího protokolu o proběhlé redistribuci. Dne 28. 4. 2020 uzavřelo MZd se SSHR dodatek č. 1 k zápisu o zmocnění, kterým prodloužilo jeho platnost z 30. 4. 2020 na 30. 6. 2020. Přebírání zásob OOP a ZP, jejich skladování a následnou distribuci tak pro MZd zajišťovala SSHR, která prostřednictvím předávacích protokolů informovala MZd o naskladněných a vyskladněných zásobách OOP a ZP.

SSHR vystavila ke každé dodávce OOP příjemku, v níž byl zpravidla uveden dodavatel, datum a místo příjmu, název materiálu, počet kusů, ID, evidenční číslo objednávky/dodacího listu/smlouvy a podpis přebírajícího a předávajícího. SSHR měla podle zápisu o zmocnění povinnost provést kontrolu předaného zboží a jeho množství podle předávacích dokumentů (dodacích listů). Způsob kontroly přebíraného zboží a jeho množství závisel nejen na velikosti dodávky, času pro její převzetí a pro následnou distribuci, ale také na způsobu balení dodávek. SSHR buď ověřila a přepočítala celou dodávku anebo na základě spočítaného vzorového kartonu stanovila druh a množství celé dodávky. SSHR následně zadala údaje z vystavených příjemek do evidence skladových zásob. Zápis neukládal SSHR povinnost ověřovat kvalitu a kompletnost dodávek OOP dle příslušných smluv/objednávek. SSHR jen poskyt ovala součinnost při ověřování kvality, které zajišťovalo MZd.

Dle vyjádření SSHR vydalo MZd v době, kdy panoval ve všech zdravotnických zařízeních, včetně fakultních nemocnic, akutní nedostatek jakéhokoliv zdravotnického materiálu, pokyn, aby SSHR převzala do svých skladů veškerý zdravotnický materiál, který přiváželi HZS, Armáda ČR, soukromí přepravci nebo soukromými dárci. Významná část těchto dodávek byla dopravena leteckým mostem z Číny a převzetí těchto dodávek probíhalo za účasti zástupců MZd a SSHR přímo na letištní ploše. Toto zboží často nebylo v originálních obalech, neboť bylo přepravováno v prostoru pro cestující a na letištní ploše nebyla možnost řádně zkontrolovat obsah dodávky. Zboží bylo rovnou nakládáno na vozidla a převáženo do skladu SSHR. V období kritického nedostatku OOP bylo dodané zboží často překládáno z kamionů rovnou na distribuční vozidla, převážně šlo o vozidla Armády ČR a SSHR, a distribuováno na místa určení. Průběh zajištění OOP a jejich distribuci cílovým subjektům zachycuje příloha č. 4 tohoto kontrolního závěru.

SSHR měla v první fázi nákupů k dispozici smlouvy, případně objednávky OOP jen u části dodávek. Dodací listy od přepravců neobsahovaly čísla smluv či objednávek. V některých případech nešlo zjistit skutečného dodavatele materiálu kvůli tomu, že byl materiál při vykládce z letadel promíchaný a komunikace s řidiči soukromých přepravců byla problematická. V některých případech vyložili dopravci některých soukromých přepravních společností menší zásilky zboží před branou skladu SSHR a odjeli bez potvrzení dodacích listů. Tyto dodávky se pak podařilo ztotožnit se zpožděním, někdy až po několika týdnech.

Pro SSHR komplikovalo přebírání a evidenci dodaného zboží také to, že například respirátory byly baleny v různých (neoriginálních) obalech, což ztěžovalo spočítání těchto respirátorů. U některých zásilek proto trvalo jejich přepočítání až několik dní. Protokoly o převzetí zboží tak z výše uvedených důvodů obsahují velké množství ručně psaných oprav.

Často také docházelo k situacím, kdy jeden dodavatel plnil v rámci jednoho letu více objednávek. Do skladu bylo zboží přepraveno dohromady v rámci jednoho závozu a zaměstnanci SSHR nebyli při převzetí schopni přiřadit dané zboží ke konkrétní objednávce. Dodávky také v některých případech obsahovaly zboží od více výrobců.

Část dodávek představovalo i zboží dodané MV z jeho skladů. Tyto dodávky byly přepravovány vozidly HZS a o jejich dodání byla SSHR často informována až v době, kdy zboží opustilo sklady MV.

Situace se zklidnila v době, kdy již nehrozil kritický nedostatek OOP a zejména velké fakultní nemocnice již byly předzásobeny. Došlo ke snížení a ustálení počtu přepravců a SSHR s nimi dohodla způsob balení zboží a harmonogram příjezdu kamionů. Rovněž MZd informovalo na základě komunikace s dodavateli SSHR v předstihu o plánovaných dodávkách. Dle SSHR se v této době také výrazně zlepšila evidence přijatého zboží. Zaměstnanci skladu SSHR se vždy snažili přiřadit dodávku zboží k objednávce, pokud to bylo možné. Množství a druh převzatého zboží konzultovali zaměstnanci SSHR se zástupci MZd.

Výše uvedené důvody vedly k nepřesnostem v evidenci přijatého zboží. SSHR to zdůvodnila také skutečností, že narychlo vytvořený systém evidence jí neumožňoval zpětné opravy, které bylo potřeba provést kvůli dodatečným změnám ve vystavených příjemkách. SSHR tak vykázala v přehledu přijatého zboží větší množství OOP, než kolik jich bylo ve skutečnosti, i proto, že některé položky OOP vydávala a opětovně přijímala (jednalo se například o vzorky k ověření kvality nebo náhrady za vrácené nekvalitní dodávky).

MZd vytvořilo distribuční model, ve kterém vycházelo z tzv. cílového stavu - tj. kolik OOP má být dodáno příslušné organizaci v daném týdnu. V každém kraji pak jeden cílový příjemce fungoval zároveň jako distribuční místo pro ostatní cílové příjemce daného kraje. Tuto roli obvykle plnila fakultní nemocnice, případně KHS či krajský úřad. Rozvoz OOP do distribučních míst zajišťovala SSHR. Předání OOP mezi SSHR a odběrným místem byla dokumentována předávacím protokolem. Ten ministerstvu obvykle zaslala SSHR a nezávisle na něm i odběrné místo. Způsob distribuce nebyl nijak formálně upraven a neměl schválená pravidla. MZd vycházelo při distribuci, dle svého vyjádření, ze snahy o maximálně spravedlivou distribuci ochranných pomůcek.

SSHR vystavila ke každému výdeji OOP zápis/protokol o převzetí ochranných zdravotnických prostředků - výdej. V něm bylo zpravidla uvedeno datum výdeje, přebírající, název zboží, počet kusů a podpisy předávajícího a přebírajícího. Teprve od konce března 2020 začala SSHR u jednotlivých výdajů OOP uvádět i kód výrobce (ID) zboží.

V následující tabulce jsou uvedeny vybrané údaje o celkovém množství přijatých, vydaných a uskladněných OOP. Údaje vychází z dokladů předložených SSHR ke dni 31. 8. 2020. Do přehledu je zahrnuto veškeré zboží vydané SSHR, tedy zboží distribuované cílovým příjemcům, i zboží, které bylo vráceno dodavateli, např. z důvodu nedostatečné kvality.

Tabulka č. 10: Výdej OOP a ZP ze skladů MV a SSHR

* Z důvodu nejednoznačné kategorizace OOP provedl NKÚ u cca 35 tis. ks přesun z kategorie FFP2 do FFP3.

Zdroj: skladová evidence MV a SSHR.

Pozn.: V případě některých komodit OOP a ZP nelze s jistotou určit počet kusů, neboť balení bylo různého typu a zahrnovalo někdy i více kusů příslušné komodity.

4. Kvalita OOP a ZP pořizovaných po vyhlášení pandemie COVID-19

Dva dny po vyhlášení pandemie WHO vydala Komise EU doporučení 2020/403⁸⁵, aby reagovala na kritický nedostatek OOP a ZP v členských státech EU. Toto doporučení zmírňovalo veškeré striktně nastavené kvalitativní podmínky pro dovoz OOP a ZP na trh EU ze zemí mimo EU, a to hlavně z ČLR, která celosvětově vede v produkci těchto komodit.

Překážky pro dovoz OOP a ZP ze států mimo EU byly hlavně legislativního charakteru. NKÚ zjistil, že většina těchto produktů neprošla ověřením. Tyto OOP nesplnily požadavky pro použití značky CE a ani nedisponovaly potřebnými dokumenty pro posouzení shody. Výjimky na základě doporučení Komise EU tak dočasně (po dobu účinnosti doporučení Komise (EU) 2020/403) umožnily, že OOP nemusely splňovat kvalitativní požadavky EU, resp. nemusely projít standardním schvalovacím procesem pro uvedení výrobku na trh EU. Zmírnění podmínek však neznamenalo, že bylo možné dodávat na trh prostředky bez jakékoliv kontroly. Informace vysvětlující požadavky na kvalitu OOP a ZP za běžného stavu jsou uvedeny v příloze č. 2 tohoto kontrolního závěru.

Zmíněné doporučení Komise (EU) v článku 7 definovalo podmínky, které musely být splněny pro použití této výjimky v souvislosti s pandemií k dovozu zboží na trh EU.⁸⁶ Dovážené OOP a ZP tak v době účinnosti tohoto doporučení nemusely splňovat standardní kvalitativní požadavky EU. Výjimka ale neznamenala, že by bylo možné dodávat na trh EU jakékoliv prostředky. Minimální požadavky na ochranu zdraví a bezpečnosti musely být zachovány zahájením procesu postupu shody u certifikační autority (Notified Body)⁸⁷. OOP a ZP měly být nakupovány prostřednictvím orgánů členských států, přičemž ale musely tyto orgány zajistit, že OOP a ZP nevstupují do distribučních kanálů a jsou výhradně určeny pro zdravotnictví. Obě ministerstva jakožto organizační složky státu nevstupují jako dodavatelé těchto prostředků na trh s OOP, neboť toto zboží nebylo určeno k obchodní činnosti.

4.1 Kontrola kvality nakoupených OOP a ZP v době nouzového stavu

Centrální tým nákupů u MZd měl zabezpečovat kontrolu kvalitativních požadavků nastavených v rámci probíhajících nákupů ještě před uzavřením obchodního vztahu . TCN stanovil podmínky, které dodavatelé nabízených prostředků museli splnit. NKÚ zjistil, že se jednalo zejména o předložení následujících dokumentů: CE certifikáty, prohlášení o shodě, žádost výrobce k notifikovanému pracovišti doložené potřebnými dokumenty, testovací zprávy výrobků od čínských akreditovaných zkušeben aj. Přestože dodání certifikátu či jiných dalších dokumentů zajišťujících alespoň technickou způsobilost výrobků před započetím posouzení o shodě či kontroly u příslušné veřejné výzkumné instituce, tzv. certifikované zkušebny, bylo podmínkou Komise EU pro dodání těchto výrobků pro užívání, nebyla tato skutečnost vždy naplněna. V rámci kontroly NKÚ bylo zjištěno, že některé certifikáty byly vydány až po uzavření kontraktu na dodávku, a nebyla tedy naplněna podmínka doložení certifikátu před uzavřením obchodního vztahu.

MZd začalo testovat vzorky nakoupených respirátorů ve v. v. i. od 27. 3. 2020. Od tohoto data již bylo podle tvrzení MZd možné pozdržet danou dodávku na skladě. Splnění testovaných parametrů bylo podmínkou pro zaplacení dodavateli.

MV se rozhodlo, že pro ověření kvality je nutné, aby dodavatel doložil certifikát, který bude součástí dodávaného zboží. NKÚ zjistil, že MV kontrolovalo tyto certifikáty od zahraničních dodavatelů tak, že telefonicky nebo e-mailem kontaktovalo vydavatele certifikátu. Certifikáty vydané v Polsku či Velké Británii ověřovalo přes velvyslanectví těchto zemí v ČR. MV už dále neověřovalo certifikát těch dodavatelů, kteří byli zaregistrováni na National Medical Products Administration⁸⁸ a měli příslušná obchodní a vývozní povolení. Převážně šlo o dodavatele z Č LR.

MV testovalo stejně jako MZd dodané respirátory u příslušné v. v. i. Testovalo vzorky ze všech zahraničních objednávek a některých tuzemských (ve všech případech se jednalo o zboží z ČLR). NKÚ proto hodnotí tento postup testování kvality jako netransparentní. Zboží z jednotlivých objednávek bylo totiž ve většině případů dodáno v několika dodávkách . NKÚ kontrolou vybraného vzorku objednávek zjistil, že v některých případech se zboží dodané v rámci jednotlivých dodávek neshodovalo s testovaným vzorkem. Existuje tak riziko, že část dodaného zboží nesplňovala deklarované parametry kvality. MV většině případů nepředkládalo k testování vzorky od tuzemských dodavatelů, přestože ani tito dodavatelé nedoložili certifikáty platné pro trh EU.

NKÚ v případě respirátorů dovezených z ČLR konstatuje, že v rámci distribuce koncovým uživatelům ze strany MV a MZd nebyly zohledňovány rozdílné velikosti těchto prostředků určených pro jiný trh. Tyto rozdíly jsou zapříčiněny odlišnou anatomií obličejové části u spotřebitelů na asijském, resp. čínském trhu. Nevyhovující velikosti respirátorů tak představovaly zvýšené riziko netěsnosti, která by se v případě řádného testování negativně projevila v měření parametru „celkového průniku“ (viz příloha č. 2 tohoto kontrolního závěru).

Na základě výše uvedeného NKÚ vyhodnotil, že obě ministerstva určila, že kvalita se bude ve v. v. i. testovat pouze u respirátorů FFP3, FFP2, KN95, N95, GB19083-2010, GB 2626-2006. Všechny ostatní OOP a ZP ministerstva zařadila do nižší třídy ochrany. Nemusely tak být testovány ani v případě, že neměly platné dokumenty, které zaručují jejich kvalitu pro trh EU.

Obě ministerstva zajišťovala výběr i samotné předávání vzorků. Testování bylo oproti standardnímu postupu omezeno pouze na vybrané parametry výrobků, jak je uvedeno v tabulce č. 11. NKÚ konstatuje, že akreditovaný protokol o zkoušce vydaný v. v. i. nenahrazoval certifikát nebo jiný dokument podobného charakteru. Jednalo se vždy pouze o zkoušku daného vzorku, která podávala základní informaci o vlastnostech testovaného respirátoru. Na základě této zkoušky bylo možné přiřadit testovaným respirátorů jednotlivé třídy ochrany.

Tabulka č. 11: Srovnání rozsahu testování kvality respirátorů v běžném stavu a v období krizového stavu, resp. v období výjimek na základě doporučení Evropské komise

Zdroj: vypracoval NKÚ dle EN 149:2001 + A1:2009.

4.2 Kontrola systému testování vzorků z objednávek/dodávek pro MZd a MV

NKÚ při kontrole vybraného vzorku zjišťoval, jakým způsobem MZd a MV ověřovala kvalitu dodaných OOP a ZP. Do vzorku byly vybrány objednávky jak od českých, tak i zahraničních dodavatelů. MZd objednávalo, až na výjimky, výhradně od tuzemských dodavatelů, kteří nabízeli zboží od tuzemských výrobců nebo vystupovali jako zprostředkovatelé čínských dodavatelů. MV nakupovalo od tuzemských i zahraničních dodavatelů.

NKÚ nevycházel při kontrole kvality vybraného vzorku OOP pouze z existence/neexistence certifikátů, které mu předložilo MV a MZd, ale dostupnými možnostmi prověřoval i věrohodnost předložených certifikátů. NKÚ k tomu využil webové stránky vydavatelů akreditovaných certifikátů. Důvodem k tomuto postupu NKÚ bylo, že mnoho akreditovaných zkušeben na určitou dobu pozastavilo vydávání osvědčení o certifikaci, a to kvůli velkému nárůstu falzifikovaných certifikátů k OOP v době pandemie. Kontrola NKÚ probíhala porovnáním čísel/kódů na doložených certifikátech s databází čísel/kódů na webových stránkách vydavatele. Obdobně probíhala i kontrola QR kódů, pokud takový kód certifikát obsahoval. NKÚ také prověřil nákupy OOP, které se uskutečnily ve zjednodušené formě na základě doporučení Komise (EU) 2020/403⁸⁹. NKÚ prověřoval v neposlední řadě i proces testování jednotlivých vzorků. MV i MZd testovaly prostřednictvím certifikované v. v. i. K testování ve v. v. i. byly dodávány pouze respirátory.

Vzorek, který NKÚ vybral u MZd, zahrnoval patnáct objednávek v celkovém objemu 847 mil. Kč, což představuje 22,6 mil. ks. Vzorek obsahoval jedenáct objednávek na respirátor různé třídy ochrany v celkovém objemu 677 mil. Kč a čtyři objednávky na ústenky/roušky v celkovém objemu 1 70 mil. Kč.

Vzorek, který NKÚ vybral u MV, zahrnoval čtrnáct smluv na dodávky OOP a ZP v celkovém objemu 1,4 mld. Kč, což představuje 51,6 mil. ks. Vzorek obsahoval dvanáct smluv na dodávky respirátorů různé třídy ochrany v celkovém objemu 1,1 mld. Kč, což představuje 20,8 mil. ks, a dvě smlouvy na dodávky ústenek/roušek v celkové hodnotě 308,3 mil. Kč, což představuje 30,8 mil. ks, kdy jedna objednávka byla od zahraničního dodavatele a jedna dodávka byla od tuzemského dodavatele.

Z kontroly vybraného vzorku mj. vyplynulo, že z celkového finančního objemu 2,3 mld. Kč uhrazených za 74,2 mil. ks OOP a ZP zaujímala 21 % část vzorku, který nepodléhal testování (ústenky/roušky), což představuje 478 mil. Kč, a tedy 45,9 mil. ks. Respirátory, které byly úspěšně testovány a splnily všechna měření, představují 25 % z celkového objemu, tedy 576,7 mil. Kč, což představuje 8,1 mil. ks. Netestované objednávky respirátorů zaujímají 16 % z celkového objemu, tedy 369,8 mil. Kč, což představu je 6,9 mil. ks.

Zbývajících 38 % z celkového objemu, tedy 876,6 mil. Kč, což představuje 13,3 mil. ks, zahrnuje respirátory, které nesplnily požadovanou kvalitu dodávaného zboží nebo kvalitu splnily až po opakovaném testování. Z toho nevyhověly vzorky z dodávek za 241,5 mil. Kč, to je 3,7 mil. ks. Vzorky, které vyhověly až po opakovaném testování, byly v hodnotě 635,1 mil. Kč a jednalo se o 9,6 mil. ks respirátorů.

NKÚ upozorňuje na riziko, že ministerstva při testování kvality dodaných OOP neprověřovala vždy celou dodávku, kdy např. součástí jedné dodávky bylo více typů OOP, ale ministerstva neověřovala kvalitu všech dodaných druhů, ale pouze jednoho. NKÚ upozorňuje, že někteří koncoví uživatelé obdrželi OOP, které nesplňovaly deklarované kvalitativní požadavky, aniž by o tomto nedostatku věděli.

Kompletní informace k postupu testování vzorků OOP vybraného NKÚ, které MZd a MV testovala na kvalitu, jsou uvedeny v příloze č. 2 tohoto kontrolního závěru.

Příloha č. 1: Dataset nákupů a infografika - dostupné pouze on-line https://www.nku.cz/scripts/detail.php?id=11675

Příloha č. 2: Vysvětlení vybraných požadavků na kvalitu OOP a ZP

Příloha č. 3: Tabulky krizové připravenosti

Příloha č. 4: Průběh zajištění OOP a ZP

Příloha č. 5: Sběr požadavků na nákup OOP a ZP

Příloha č. 6: Mezinárodní srovnání

Příloha č. 7: Průběh přímých nákupů ze zahraničí